Rada pro rozhlasove a televizni vysilani - Nekteré dalsi varianty prechodu na DVB-T

Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha
148 01 Praha 4, Hvožďanská 3

Některé další varianty přechodu na DVB-T

Výstup V3

Studie o využití sítě kmitočtů ČT2 pro další etapu
rozvoje DVB-T

Zpráva úkolu 3-333-1522

Praha, duben 2002

Některé další varianty přechodu na DVB-T

Výstup V3

Studie o využití sítě kmitočtů ČT2 pro další etapu
rozvoje DVB-T

Zpráva úkolu č. 3-333-1522
zpracovaná na základě smlouvy o dílo č. 3-333-1522/2001

TESTCOM - Úsek telekomunikačních přenosů

Odpovědný řešitel:	Ing. Čeněk Pavelka, CSc.
Řešitelé:	Ing. Jiří Vostruha Ing. Petr Markvart
Vedoucí oddělení mikrovlnné komunikace a distributivních systémů:	Ing. Ivo Štěpánek
Schválil dne:	30. dubna 2002 Ing. Miloš Prchlík vedoucí úseku telekomunikačních přenosů

Obsah

1	Úvod	4
2	Výpočetní metody	4
3	Analogová síť ČT2	5
4	Možnosti konfigurace digitálních sítí po konverzi	10
4.1	Uspořádání dle VÚSC (regionální)	11
4.2	Uspořádání podle bývalých krajů	12
4.3	Uspořádání dle optimalizovaných oblastí	13
5	Konverze analogové sítě na síť digitální	14
5.1	Konverze vybraných vysílačů ČT2 – fáze 1	15
5.2	Konverze dalších vysílačů ČT2 - fáze 2	18
5.3	Konverze zbylých vysílačů ČT2 - fáze 3	20
6	Závěr	23
6.1	Rozbor nákladů	23
6.2	Shrnutí výsledků	23
6.3	Návrh opatření	24
7	Seznam zkratek	25
8	Obrázky	26

1 Úvod

Úkol 3-333-1522 "Některé další varianty přechodu na DVB-T" řeší TESTCOM (dále „zhotovitel“) pro RRTV (dále „objednatel“) na základě uzavřené Smlouvy o dílo
č. 3-333-1522/2001 (dále jen Smlouva).

Předmětem této zprávy je řešení úlohy specifikované v bodu Smlouvy 1.3.3., jejímž výstupem je „Studie o využití sítě kmitočtů ČT2 pro další etapu rozvoje DVB-T“.

Tato studie se zabývá teoretickými možnostmi konverze analogových TV přídělů ČT2 na příděly digitální, a to v několika variantách (etapách). Na základě vývoje jednání na zasedáních project teamu CEPT/WGFM/PT24, který zavádění DVB-T v Evropě koordinuje, lze očekávat, že připravovaná revize ST61 (plně digitální plán) se bude ubírat směrem konverze současných analogových přídělů v příděly digitální s minimálními změnami. Nový kmitočtový plán lze očekávat pouze v případě kanálů nad K60. Z tohoto důvodu je nutné vědět, co lze v ČR očekávat od konverze současných analogových přídělů v příděly digitální. Výsledky této studie by neměly být brány jako konkrétní návrh dalších sítí DVB-T, realizovatelných v nejbližším období, ale měly by být spíše chápány jako plánovací cvičení, které ukazuje další možný směr v plánování DVB-T.

2 Výpočetní metody

Vzhledem k časové náročnosti výpočtů a s ohledem na skutečnost, že se v tomto případě nejedná o konkrétní návrh sítě vysílačů, byly veškeré výpočty provedeny jednotnou metodou s použitím křivek šíření dle doporučení ITU-R 370 s korekcí na clearance angle nad digitálním modelem terénu. V případě analogového vysílání byly pro výpočet použity skutečné parametry vysílačů, v případě vysílání DVB-T byly použity koordinované parametry ATV s ERP_max sníženým o 7dB dle CH97.

Pro vyhodnocení pokrytí analogového vysílání byla jako hraniční použita jednotně pro obě pásma intenzita elektromagnetického pole 65dBěV/m, což v případě V. TV pásma dává mírně optimistické výsledky.

Pro vyhodnocení pokrytí sítí DVB-T byly jednotně pro obě pásma použity následující hodnoty intenzity elektromagnetického pole, stanovené pro mód ITU M3:

57dBěV/m	příjem na pevnou anténu (fixed antenna reception),
76dBěV/m	příjem na přenosný přijímač (portable outdoor reception),
88dBěV/m	příjem na přenosný přijímač uvnitř budov (portable indoor reception).

V případě IV. TV pásma dává toto hodnocení mírně pesimistické výsledky.
Pro obrázky pokrytí jednotlivých vysílačů (Obr. 4 až 29) byly použity hodnoty intenzity elektromagnetického pole podle použitého kanálu.

3 Analogová síť ČT2

Analogová síť ČT2 se ve IV. a v V. TV pásmu skládá z 26 vysílačů s ERP větším než 1kW a z dalších 325 vysílačů (převáděčů) s ERP menším než 1kW. Ve III. TV pásmu je v provozu celkem pouze pět vysílačů. V následujících tabulkách jsou po jednotlivých VÚSC (regionech) uvedeny základní technické parametry vysílačů ČT2 ve IV. a v V. TV pásmu s ERP větším než 1 kW. Pro případnou konverzi analogových přídělů na příděly digitální jsou vhodné pouze vysílače s větším ERP. Tento fakt vyplývá z toho, že dle CH97 je možná přímá konverze analogového přídělu na příděl digitální, pokud bude snížen ERP vysílače DVB-T proti analogovému přídělu o 7dB. V případě analogového přídělu s ERP do 1kW by pak byl výkon vysílače DVB-T příliš malý pro dosažení efektivního pokrytí počtu obyvatel nebo daného území. Následující tabulky obsahují pro přehlednost a možnost porovnání i možné a navrhované (touto studií doporučené) parametry vysílačů DVB-T.

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
29	Příbram	13 49 08	49 39 34	862	40	50	50	40	40,8	33	Ł41	D	N
41	Praha – město	14 27 04	50 04 52	258	200	197	200	50	47,8	43	Ł43	N	N
53	Praha	14 21 21	49 56 12	400	185	145	185	60	39,5	53	53	N	N
56	Votice	14 40 16	49 36 10	713	93	92	93	50	49	43	Ł43	N	N

Tabulka 1: Praha + Středočeský region

Má-li být u vysílače Příbram K29 provedena konverze analogového přídělu na příděl digitální tak, aby bylo dosaženo dobrého pokrytí signálem DVB-T, musí být jeho ERP zvýšen alespoň na 41dBW.

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
47	Vimperk	13 50 49	49 04 20	895	70	60	70	50	50	43	Ł43	N	N
49	Č.Budějovice	14 16 53	48 52 03	1085	163	163	163	57,8	57,8	51	51	N	N

Tabulka 2: Jihočeský region

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
27	Plzeň - město	13 20 29	49 48 11	505	35	41	45	37	36,5	30	Ł43	D	N
48	Plzeň	13 04 46	49 59 45	712	300	329	300	57,8	56,3	51	51	N	N
52	Sušice	13 29 23	49 14 06	840	64	51	65	50	50	43	Ł43	N	N
58	Klatovy	13 23 44	49 22 57	706	64	63	65	50	50	43	Ł43	N	N

Tabulka 3: Plzeňský region

Má-li být u vysílače Plzeň - město K27 provedena konverze analogového přídělu na příděl digitální tak, aby bylo dosaženo dobrého pokrytí signálem DVB-T, musí být ERP zvýšen na 20kW tj. 43dBW.

TV kanál

Název vysílače

LON

LAT

m/m

Výška AS [ m ]

ERPmax [ dBW ]

Diagram
AS

koo

skut

DVB

ATV
koo

ATV
skut

DVB
koo

DVB
skut

ATV

DVB

Cheb

12 18 29

50 04 10

634

49,8

Ł43

Tabulka 4: Karlovarský region

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
35	Chomutov	13 27 41	50 32 57	853	65	65	65	53	51,5	46	Ł46	N	N
50	Ústí/Labem	14 13 44	50 40 19	680	212	211	212	57,8	57,8	51	51	N	N

Tabulka 5: Ústecký region

TV kanál

Název vysílače

LON

LAT

m/m

Výška AS [ m ]

ERPmax [ dBW ]

Diagram
AS

koo

skut

DVB

ATV
koo

ATV
skut

DVB
koo

DVB
skut

ATV

DVB

Liberec

14 59 05

50 43 58

1012

Ł43

Tabulka 6: Liberecký region

TV kanál

Název vysílače

LON

LAT

m/m

Výška AS [ m ]

ERPmax [ dBW ]

Diagram
AS

koo

skut

DVB

ATV
koo

ATV
skut

DVB
koo

DVB
skut

ATV

DVB

Trutnov

15 44 30

50 39 09

1299

Tabulka 7: Královéhradecký region

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
57	H.Králové	15 44 15	49 49 21	614	156	168	168	57,8	57,8	51	Ł51	N	N
58	Svitavy	16 34 10	49 44 22	630	86	73	86	54,8	50,8	48	Ł48	N	N

Tabulka 8: Pardubický region

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
42	Jihlava	15 20 22	49 13 17	836	160	152	160	57,8	55,6	51	51	N	N
45	Třebíč	15 55 30	49 10 12	595	58	58	58	54,8	54,8	48	Ł48	N	N

Tabulka 9: Region Vysočina

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
46	Brno	16 48 59	49 22 11	600	328	329	329	57,8	54,7	51	51	N	N
52	Brno - město	16 34 47	49 11 56	305	37	37	37	50	43	43	Ł43	N	N

Tabulka 10: Jihomoravský region

TV kanál

Název vysílače

LON

LAT

m/m

Výška AS [ m ]

ERPmax [ dBW ]

Diagram
AS

koo

skut

DVB

ATV
koo

ATV
skut

DVB
koo

DVB
skut

ATV

DVB

Jeseník

17 13 52

50 04 59

1490

130

143

54,8

Tabulka 11: Olomoucký region

TV kanál

Název vysílače

LON

LAT

m/m

Výška AS [ m ]

ERPmax [ dBW ]

Diagram
AS

koo

skut

DVB

ATV
koo

ATV
skut

DVB
koo

DVB
skut

ATV

DVB

Ostrava

18 12 45

49 51 41

287

172

171

172

Ł43

Tabulka 12: Moravskoslezský region

TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	Výška AS [ m ]			ERPmax [ dBW ]				Diagram AS
TV kanál	Název vysílače	LON	LAT	m/m	koo	skut	DVB	ATV koo	ATV skut	DVB koo	DVB skut	ATV	DVB
42	V.Klobouky	18 03 22	49 08 20	705	56	48	48	50	44,3	43	Ł43	N	N
47	Uh.Brod	17 40 27	48 51 34	969	50	70	70	43	43	36	Ł43	D	D
51	Zlín	17 38 47	49 12 30	457	60	67	67	37	33	30	43	D	N

Tabulka 13: Zlínský region

Má-li být u vysílačů Uherský Brod K47 a Zlín K51 provedena konverze analogových přídělů na příděly digitální tak, aby bylo dosaženo dobrého pokrytí signálem DVB-T, musí být jejich ERP zvýšen na 20kW tj. na 43dBW.
V následující Tabulce 14 je přehled TV kanálů IV. a V. TV pásma využitých pro ČT2 s ERP > 1kW a použití těchto kanálů na jiných stanovištích pro další programy.

TV kanál	ČT2 název / koo ERP	ČT1 název / koo ERP	NOVA název / koo ERP	PRIMA název / koo ERP	ostatní název / koo ERP
K27	Plzeň-město 37 dBW/D	Tábor 50 dBW/N
K29	Příbram 40 dBW/D
K35	Chomutov 53 dBW/D	Sušice 50 dBW/N Brno-město 50 dBW/N
K40	Trutnov 60 dBW/D
K41	Praha-město 50 dBW/N	Domažlice 50 dBW/N	Zlín 40 dBW/N	Svitavy 54,8 dBW/N
K42	Jihlava 57,6 dBW/N V. Klobouky 50 dBW/N		Ostrava 30 dBW/D
K43	Liberec 50 dBW/N
K45	Třebíč 54,8 dBW/N			Rychnov/Kn. 50 dBW/N Klatovy-Doubrava 30 dBW/D
K46	Brno 57,8 dBW/N				Chlum 30dBW/D
K47	Vimperk 50 dBW/N Uh.Brod 43 dBW/D
K48	Plzeň 57,8 dBW/N			Olomouc 36 dBW/N Ostrava 57,8 dBW/N
K49	Č.Budějovice 57,8 dBW/N		Brno-město 43 dBW/D
K50	Ústí/Labem 57,8 dBW/N Jeseník 54,8 dBW/D			Hodonín 43 dBW/N
K51	Ostrava 50 dBW/D Zlín 37 dBW/D	Praha-město 50 dBW/N		Plzeň-město 50 dBW/N
K52	Sušice 50 dBW/N Brno-město 50 dBW/N	Chomutov 53 dBW/N
K53	Praha 60 dBW/N Cheb 50 dBW/D		Jeseník 57,8 dBW/N
K56	Votice 50 dBW/N
K57	H.Králové 57,8 dBW/N
K58	Klatovy 50 dBW/N Svitavy 54,8 dBW/N			Zlín 50 dBW/N

Na Obr. 1 je graficky znázorněn výpočet pokrytí území ČR celou analogovou sítí vysílačů ČT2, včetně vysílače Domažlice – Vraní vrch K12. Signálem ČT2 je dle výpočtu pokryto 94% území ČR a 95% obyvatelstva.

Obr. 1 Pokrytí analogovým signálem všech vysílačů a převaděčů programu ČT2 pro E_užł 65 dBmV/m

Na Obr. 2 je graficky znázorněn výpočet pokrytí území ČR analogovou sítí vysílačů ČT2, a to pouze ve IV. a v V. TV pásmu a s ERP větším než 1kW. V tomto případě je dle výpočtu pokryto 93% území ČR i 93% obyvatelstva.

Obr. 2 Pokrytí analogovým signálem vysílačů programu ČT2, ERP>1kW, E_užł 65 dBmV/m
Na Obr. 4a až 29a je graficky znázorněn výpočet pokrytí analogovým signálem pro jednotlivé vysílače, které jsou uvedeny v tabulkách 1 až 13. Tyto obrázky jsou pro přehlednost textu uvedeny až na konci.

4 Možnosti konfigurace digitálních sítí po konverzi

Pro účely této studie jsou z již uvedených důvodů pro konverzi analogových přídělů na příděly digitální uvažovány pouze vysílače s ERP větším než 1kW, kterých je celkem 26.

Na Obr. 4b až 29b je graficky znázorněn výpočet pokrytí jednotlivých vysílačů DVB-T, vzniklých standardní konverzí analogových přídělů na příděly digitální (porovnání s Obr. 4a až 29a pro analogové vysílání). Území pokryté signálem potřebným pro „portable indoor reception“ je znázorněno žlutou barvou. Červenou barvou je znázorněno území pokryté signálem potřebným pro „portable outdoor reception“ a modrou barvou je znázorněno území pokryté signálem potřebným pro „fixed antenna reception“. Výpočty pokrytí signálem DVB-T byly provedeny pro technické parametry vysílačů, které jsou uvedeny v tabulkách 1 až 13.

Použije-li se pro vysílání DVB-T všech 26 vysílačů, bude pokrytí území ČR signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu vypadat tak, jak je graficky znázorněno v předpovědi pokrytí na Obr. 3. Signálem DVB-T vhodným pro příjem na pevnou přijímací je v tomto případě pokryto 96% území ČR a 97% obyvatelstva. Z hlediska efektivního využití kmitočtového spektra však není tato varianta příliš vhodná, neboť dochází ke zbytečným překryvům pokrytí od jednotlivých vysílačů.

Obr. 3Pokrytí digitálním signálem všech vysílačů programu ČT2 s ERP>1kW

Při analýze možností konfigurace digitálních sítí byla uvažována možnost postupné konverze sítě ČT2 tak, aby stávající analogové vysílání bylo dotčeno v každé fázi konverze v minimální nutné míře.

4.1 Uspořádání dle VÚSC (regionální)

Z hlediska administrativního uspořádání je ČR rozdělena na 13 regionů a hlavní město Prahu. V následující tabulce (tabulka 15) je uveden přehled regionů, počtu jejich obyvatel , TV kanálů IV. a V. TV pásma použitých pro analogové vysílání ČT2 s ERP větším než 1 kW a počet obyvatel připadajících na jeden TV kanál. Z této tabulky vyplývá, že v prvním přiblížení lze teoreticky pro vysílání DVB-T v jednotlivých krajích použít ty kanály, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky a pro jednotlivé kraje lze vytvořit jednu až čtyři sítě DVB-T.

Nejlepší situace z hlediska počtu TV kanálů je ve společném regionu Středočeském a v Praze a dále v regionu Plzeňském, kde jsou teoreticky pro vysílání DVB-T použitelné čtyři TV kanály. Nejhorší situace je pak v regionu Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském, kde je k dispozici pro DVB-T pouze jeden TV kanál.

název kraje	počet obyvatel kraje	TV kanály	počet TV kanálů	počet obyvatel na 1 TV kanál
Praha + Středočeský	2 297 049	29, 41, 53, 56	4	574 262
Jihočeský	625 991	47, 49	2	312 996
Plzeňský	551 650	27, 48, 52, 58	4	137 913
Karlovarský	304 599	53	1	304 599
Ústecký	826 992	35, 50	2	413 496
Liberecký	429 113	43	1	429 113
Královéhradecký	551 297	40	1	551 297
Pardubický	508 542	57, 58	2	254 271
Vysočina	521 019	42, 45	2	260 510
Jihomoravský	1 136 689	46, 52	2	568 345
Olomoucký	641 554	50	1	641 554
Moravskoslezský	1 279 951	51	1	1 279 951
Zlínský	598 057	42, 47, 51	3	199 352
Celá Česká republika	10 307 260	26	397 202

Tabulka 15

Z pohledu počtu obyvatel na jeden TV kanál je celostátním průměrem 397 202 obyvatel. Při tomto hodnocení připadá nejméně obyvatel na jeden TV kanál v Plzeňském regionu, nejvíce obyvatel na jeden TV kanál připadá v regionu Moravskoslezském. Celostátnímu průměru se blíží regiony Karlovarský, Ústecký a Liberecký.

Pokud se při plánování DVB-T bude sledovat princip konverze analogových přídělů na příděly digitální s tím, že v prvé řadě budou využita stanoviště vysílačů s velkým pokrytím, které pak na svých okrajích nebo v hustě obydlených aglomeracích bude doplněno na SFN, lze použitím tohoto principu vytvořit v jednotlivých regionech 1 až 4 sítě DVB-T. Konkrétní počet sítí DVB-T bude záviset na tom, ve kterém regionu se budou sítě budovat. Tato skutečnost vyplývá z výsledků výpočtů, které jsou graficky uvedeny na obrazcích 4b až 29b. Každý region by pak mohl mít alespoň jednu síť vysílačů DVB-T. Výhodou tohoto řešení je to, že každý region (dokonce i hlavní město Praha) by mohl mít jednu krajskou síť DVB-T. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že v prvé etapě by bylo třeba konvertovat 13 až 14 (14 v případě, že by hlavní město Praha měla mít samostatné vysílání DVB-T) analogových přídělů na příděly digitální, čímž by se podstatně degradovala analogová síť ČT2 při postupném přechodu na digitální vysílání. Další nevýhoda je ta, že v tomto případě by byla okamžitě odebrána možnost analogového příjmu ČT2 celé ostravské aglomeraci a případně i středním Čechám včetně Prahy, pokud by měla Praha mít samostatné vysílání.

4.2 Uspořádání podle bývalých krajů

Vzhledem k tomu, že rozložení stávajících analogových vysílačů odpovídá geograficky spíše bývalým krajům, jejichž tvar i velikost jsou pro regionální vysílání vhodnější, než je současné členění, bylo by možné pro vysílání DVB-T volit i toto uspořádání.

V následující tabulce (Tabulka16) je uveden přehled bývalých krajů, počtu obyvatel, TV kanálů IV. a V. TV pásma použitých pro analogové vysílání ČT2 s ERP větším než 1 kW a počet obyvatel připadajících na jeden TV kanál. Z této tabulky vyplývá, že v prvním přiblížení lze teoreticky pro vysílání DVB-T v jednotlivých krajích použít ty kanály, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky a pro jednotlivé kraje lze vytvořit dvě až čtyři sítě DVB-T. Nejlepší situace z hlediska počtu TV kanálů je v bývalém Západočeském kraji, kde je teoreticky pro vysílání DVB-T použitelných až pět TV kanálů. Nejhorší situace je pak v bývalém Jihočeském a Severomoravském kraji, kde jsou k teoreticky dispozici dva TV kanály.

název kraje	počet obyvatel kraje	TV kanály	počet TV kanálů	počet obyvatel na 1 TV kanál
Praha + Středočeský	2 297 049	29, 41, 53, 56	4	574 262
Jihočeský	698 728	47, 49	2	349 364
Západočeský	869 680	27, 48, 52, 53, 58	5	173 936
Severočeský	1 190 943	35, 43, 50	3	396 981
Východočeský	1 240 061	40, 57, 58	3	413 354
Jihomoravský	2 058 807	2x42, 45, 46, 52, 47, 51	7	343 135
Severomoravský	1 971 992	50, 51	2	657 331

Tabulka 16

Z pohledu počtu obyvatel, obdobně jako v předchozím odstavci, připadá nejméně obyvatel na jeden TV kanál v bývalém Západočeském kraji a nejvíce obyvatel na jeden TV kanál připadá v bývalém Severomoravském kraji. Celkově je situace lepší, než v předchozím odstavci, celostátnímu průměru se blíží bývalé kraje Jihočeský, Severočeský a Východočeský.

Pokud se při plánování DVB-T bude sledovat princip konverze analogových přídělů na příděly digitální s tím, že v prvé řadě budou využita stanoviště vysílačů s velkým pokrytím, které pak na svých okrajích nebo v hustě obydlených aglomeracích bude doplněno na SFN, lze použitím tohoto principu vytvořit v jednotlivých regionech 2 až 5 sítí vysílačů DVB-T. Počet sítí DVB-T bude záviset na tom, ve kterém bývalém kraji se budou sítě budovat. Tento fakt vyplývá z výsledků výpočtů, které jsou graficky uvedeny na obrazcích 4b až 29b. Každý kraj by pak mohl mít alespoň dvě sítě vysílačů DVB-T. Výhodou tohoto řešení je to, že každý bývalý kraj by mohl mít dvě celoplošné krajské sítě vysílačů DVB-T. V prvé etapě pro vybudování jedné celoplošné sítě DVB-T by bylo třeba konvertovat 14 analogových přídělů na příděly digitální. Tím by se však podstatně degradovala stávající analogová síť ČT2 a navíc by byla odebrána možnost analogového příjmu ČT2 téměř v celém bývalém Severomoravském kraji.

4.3 Uspořádání dle optimalizovaných oblastí

Z hlediska přibližně stejného počtu obyvatel a z hlediska podmínek pro regionální kmitočtové plánování lze ČR teoreticky rozdělit například na následujících 7 oblastí:

Oblast Praha	– hlavní město Praha a Středočeský region.
Oblast Jihozápad	– regiony Jihočeský, Plzeňský.
Oblast Severozápad	– regiony Karlovarský, Ústecký.
Oblast Severovýchod	– regiony Liberecký, Královéhradecký, Pardubický.
Oblast Jihovýchod	– regiony Vysočina, Jihomoravský.
Oblast Střední Morava	– regiony Olomoucký, Zlínský.
Oblast Severní Morava	– region Moravskoslezský.

Pro uvedené členění je v následující tabulce (Tabulka17) uveden přehled oblastí, počtu obyvatel, TV kanálů IV. a V. TV pásma použitých pro analogové vysílání ČT2 s ERP větším než 1 kW a počet obyvatel připadajících na jeden TV kanál. Z této tabulky vyplývá, že v prvním přiblížení lze teoreticky pro vysílání DVB-T v jednotlivých oblastech použít ty kanály, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky. Pro jednotlivé oblasti lze vytvořit jednu až šest sítí DVB-T.

Nejlepší situace z hlediska počtu TV kanálů je v oblasti Jihozápad, kde je teoreticky pro vysílání DVB-T použitelných až šest TV kanálů. Nejhorší situace je opět na severní Moravě, kde je pro vysílání DVB-T použitelný pouze jeden TV kanál.

název oblasti	počet obyvatel oblasti	TV kanály	počet TV kanálů	počet obyvatel na 1 TV kanál
Praha	2 297 049	29, 41, 53, 56	4	574 262
Jihozápad	1 177 641	47, 49, 27, 48, 52, 58	6	196 274
Severozápad	1 131 591	53, 35, 50	3	377 197
Severovýchod	1 488 952	43, 40, 57, 58	4	372 238
Jihovýchod	1 657 708	42, 45, 46, 52	4	414 427
Střední Morava	1 239 611	50, 42, 47, 51	4	309 903
Severní Morava	1 279 951	51	1	1 279 951

Tabulka 17

Z pohledu počtu obyvatel, obdobně jako v předchozích odstavcích, připadá nejméně obyvatel na jeden TV kanál v oblasti Jihozápad a nejvíce obyvatel na jeden TV kanál připadá v oblasti Severní Morava. Celostátnímu průměru se blíží oblasti Jihozápad, Severovýchod a Jihovýchod.

Pokud se při plánování DVB-T bude sledovat princip konverze analogových přídělů na příděly digitální s tím, že v prvé řadě budou využita stanoviště vysílačů s velkým pokrytím, které pak na svých okrajích nebo v hustě obydlených aglomeracích bude doplněno na SFN, lze použitím tohoto principu vytvořit v jednotlivých oblastech 1 až 6 sítí vysílačů DVB-T. Počet sítí DVB-T bude záviset na tom, ve které oblasti se budou sítě budovat. Tento fakt vyplývá z výsledků výpočtů, které jsou graficky uvedeny na obrazcích 4b až 29b. Každá oblast by pak mohla mít alespoň jednu celoplošnou oblastní síť vysílačů DVB-T. V prvé etapě pro vybudování jedné celoplošné sítě digitální televize by bylo třeba konvertovat alespoň 7 analogových přídělů na příděly digitální. Nevýhodou tohoto řešení je znemožnění analogového příjmu ČT2 téměř v celém Moravskoslezském kraji a zejména v ostravské aglomeraci.

5 Konverze analogové sítě na síť digitální

Na základě závěrů uvedených v odstavcích 4.1. až 4.3. lze konstatovat, že konverzí analogových přídělů ČT2 na příděly digitální nelze sestavit krajské nebo regionální sítě DVB-T tak, aby bylo všude dosaženo solidní a vyvážené pokrytí krajských center i odpovídajících regionů signálem DVB-T a současně minimalizován dopad konverze na stávající analogové pokrytí. Ve všech variantách je nejproblematičtější oblastí severní Morava a zejména ostravsko, kde žije velký počet obyvatel. Tato oblast byla již z hlediska analogových přídělů pro ČT2 řešena nedostatečně, což se zákonitě projeví negativně i při konverzi analogových přídělů na příděly digitální. V rámci celé ČR celou situaci konverze analogových přídělů ČT2 na příděly digitální určené pro krajské sítě DVB-T komplikuje ta skutečnost, že současné analogové příděly odpovídají víceméně bývalým krajům.

Pro účely této studie byla navržena možnost konverze analogové sítě ČT2 na digitální vysílání DVB-T ve 3 fázích s postupným omezováním analogového vysílání. Při návrhu se začínalo vždy v kritické oblasti na Ostravsku. Základním kritériem návrhu bylo minimální omezení stávající sítě ČT2, zejména v krajských městech a zajištění maximálního, pokud možno celoplošného pokrytí DVB-T pro příjem na pevnou anténu.

5.1 Konverze vybraných vysílačů ČT2 – fáze 1

Dle výše uvedených kritérií byla v první fázi navržena jedna celoplošná síť vysílačů DVB-T, která využívá konverzí analogových přídělů na příděly digitální. Tato síť se skládá z následujících devíti základních vysílačů DVB-T:

1)	Praha – Cukrák K53 Pokrytí z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalších vysílačů např. na stanovištích Praha – město, Praha – Petřín, Praha - Ládví a Praha – Zelený Pruh rozšířit na SFN.
2)	České Budějovice – Kleť K49 V tomto případě bude pravděpodobně vhodné pro dokrytí Českých Budějovic programem ČT2 v analogové formě vyhledat nové stanoviště a TV kanál. Pokrytí DVB-T z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalších vysílačů na stanovištích Včelná a Rudolfov (případně SV vysílač) rozšířit na SFN.
3)	Plzeň – Krašov K48 Pokrytí z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalších vysílačů na stanovištích Plzeň – Košutka (případně Krkavec) a Plzeň – Doubravka rozšířit na SFN. Navíc lze tuto síť rozšířit i o stanoviště K.Vary – Tři kříže.
4)	Ústí nad Labem – Buková hora K50 Pokrytí z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalších vysílačů na stanovištích Liberec – Hanychov, Liberc – Výšina případně Liberec – město a Jablonec nad Nisou - Hradešín rozšířit na SFN. Navíc lze tuto síť v případě nutnosti rozšířit i o stanoviště Ústí nad Labem – Neštěmice, Ústí nad Labem – Vanov a Ústí nad Labem – Všebořice nebo jen některé z nich.
5)	Trutnov – Černá hora K40 Budou-li zvoleny vhodné parametry vysílání DVB-T, existuje reálná možnost zlepšení pokrytí z tohoto stanoviště prostřednictvím dalších vysílačů na stanovištích Hradec Králové TKB, Hradec Králové – město a případně i Pardubice – TKB.
6)	Jihlava – Javořice K42 V případě potřeby bude možno pokrytí v městě Jihlava zlepšit ze stanoviště Jihlava – Rudný.
7)	Brno – Kojál K46 Pokrytí z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalších vysílačů na stanovištích Brno – Hády, Brno – Hobrténky a Brno –výstaviště rozšířit na SFN.
8)	Valašské Klobouky – Ploštiny K42 V oblasti Zlína je z hlediska zachování možnosti analogového příjmu ČT2 co největšímu počtu obyvatel vhodnější provést konverzi analogového přídělu na příděl digitální na stanovišti Valašské Klobouky. Pokrytí z tohoto stanoviště lze prostřednictvím dalšího vysílače na stanovišti Zlín – Tlustá hora rozšířit na SFN.
9)	Jeseník – Praděd K50 V oblasti Ostravy a v podstatě v oblasti celé severní Moravy, která je z hlediska analogových přídělů pro ČT2 velmi zanedbána, nelze v prvé fázi konverze TV analogových kanálů využívaných ČT2 na kanály digitální využít K51 na stanovišti Ostrava – Hošťálkovice, neboť v tomto případě by cca 1mil. obyvatel byla odebrána možnost analogového příjmu ČT2. Pro pokrytí území severní Moravy signálem DVB-T lze využít konverze K50 na stanovišti Jeseník – Praděd. Po této konverzi by měla být část Ostravy pokryta signálem DVB-T vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu. V zhledem k tomu, že se jedná o kanály sousední, nelze na jistém území vyloučit rušení digitálního vysílání vysíláním analogovým. Existuje však reálná možnost zlepšení pokrytí a eliminace rušení, pokud bude na stanovišti Ostrava – Hošťálkovice využit K50 pro vysíláni DVB-T jako kanál sousední ke K51, čímž by se měl zlepšit i příjem DVB-T v Ostravě. Navíc, po konverzi K51 na digitální příděl bude možno v Ostravě pro vysílání DVB-T využít i stanoviště Slezská Ostrava. Budou-li zvoleny vhodné parametry vysílání DVB-T, existuje reálná možnost zlepšení pokrytí signálem DVB-T ze stanoviště Jeseník – Praděd v oblasti Olomouce prostřednictvím dalších vysílačů ze stanovišť Olomouc – Jedlová hora a Olomouc – Neředín.

Výpočet pokrytí navržené sítě vysílačů ve fázi 1 je graficky znázorněn na Obr. 30 (pokrytí území signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu). Tímto signálem je dle výpočtu pokryto celkem 87% území ČR a 84% obyvatelstva (bude-li pro vysílání DVB-T použit K50 na stanovišti Ostrava – Hošťálkovice, zvětší se i procento pokrytí obyvatelstva).

Z hlediska počtu obyvatel i velikosti území je tato síť vysílačů DVB-T celoplošná.

Obr. 30 Pokrytí digitálním signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu – FÁZE 1

Na Obr. 31 je graficky znázorněn výpočet pokrytí území ČR zbytkem analogové sítě všech vysílačů ČT2 (tj. včetně vysílačů IV. a V. TV pásma s ERP menším než 1 kW a včetně vysílače Domažlice – Vraní vrch K12). Analogovým signálem ČT2 zůstává pokryto 69% území ČR a 75% obyvatelstva. Konverzí vybraných devíti analogových vysílačů na vysílače digitální sice klesne pokrytí území ČR analogovým signálem ČT2 z 94% na 69%, ale pokrytí počtu obyvatelstva klesne z 95% pouze na 75%, což znamená, že dle platných kritérií jde stále o celoplošnou analogovou síť ČT2.

Obr. 31 Pokrytí analogovým signálem zbytkem vysílačů programu ČT2 bez vysílačů použitých pro vysílání DVB-T ve FÁZI 1, E_užł 65 dBmV/m

5.2 Konverze dalších vysílačů ČT2 - fáze 2

Ze zbývajících analogových přídělů byla ve fázi 2 navržena druhá celoplošná síť vysílačů DVB-T, využívající následujících dvanáct stanovišť:

1)	Praha – město K41 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt celý Středočeský region.
2)	Vimperk – Mařský vrch K47 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu Jihočeského regionu.
3)	Klatovy – Barák K58 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu Plzeňského regionu.
4)	Cheb – Zelená hora K53 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt celý Karlovarský region.
5)	Chomutov – Jedlová hora K35 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu Ústeckého regionu.
6)	Liberec – Ještěd K43 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt celý Liberecký region a části regionu Ústeckého, Středočeského a Královéhradeckého.
7)	Hradec Králové – Krásné K57 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt celý Pardubický region a části regionu Středočeského, Královéhradeckého a regionu Vysočina.
8)	Svitavy – Kamenná horka K58 Toto vysílací stanoviště, přestože leží na území Pardubického regionu, je z hlediska DVB-T výhodné pro pokrytí regionu Olomouckého. Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt město Olomouc a části regionů Olomouckého, Vysočina a Jihomoravského.
9)	Třebíč – Klučovská hora K45 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu regionu Vysočina, včetně Jihlavy a části regionu Jihomoravského.
10)	Brno – město Barvičova K52 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu Jihomoravského regionu.
11)	Ostrava – Hošťálkovice K51 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt většinu Ostravského regionu i část regionu Olomouckého.
12)	Zlín – Tlustá hora K51 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt větší část Zlínského regionu.

Výpočet pokrytí navržené sítě vysílačů ve fázi 2 je graficky znázorněn na Obr. 32 (pokrytí území signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu). Tímto signálem je dle výpočtu pokryto celkem 64% území ČR a 71% obyvatelstva. Z hlediska počtu obyvatel lze i tuto síť vysílačů DVB-T považovat za celoplošnou. Navíc lze v zájmových oblastech prostřednictvím SFN dále zvětšit jak procento pokrytých obyvatel, tak procento pokrytí území.

Obr. 32 Pokrytí digitálním signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu – FÁZE 2

Na Obr. 33 je graficky znázorněn výpočet pokrytí území ČR zbytkem analogové sítě všech vysílačů ČT2 (tj. včetně vysílačů IV. a V. TV pásma s ERP menším než 1 kW a včetně vysílače Domažlice – Vraní vrch K12) po provedené konverzi fáze 1 a fáze 2. Analogovým signálem ČT2 zůstává pokryto jen25% území ČR a 19% obyvatelstva.

Obr. 33 Pokrytí analogovým signálem zbytkem vysílačů sítě ČT2 bez vysílačů použitých pro vysílání DVB-T ve FÁZI 1 a FÁZI 2, E_užł 65 dBmV/m

5.3 Konverze zbylých vysílačů ČT2 - fáze 3

Pro třetí fázi konverze analogových přídělů ČT2 zbývá 5 stanovišť vysílačů ČT2, pracujících ve IV. a v V. TV pásmu s ERP větším než 1kW.

1)	Příbram – vrch Praha K29 Z hlediska možného využití pro DVB-T bude tento kanál vhodný pravděpodobně pouze pro lokální použití.
2)	Votice – Mezivrata K56 Z hlediska možného využití pro DVB-T bude tento kanál vhodný po doplnění na SFN pro částečné pokrytí regionů Středočeského, Jihočeského a Plzeňského.
3)	Plzeň město – Krkavec K27 Z hlediska možného využití pro DVB-T bude tento kanál vhodný pravděpodobně pouze pro lokální použití v Plzni.
4)	Sušice – Svatobor K52 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt část Plzeňského i Jihočeského regionu.
5)	Uherský Brod – Velká Javorina K47 Doplněním na SFN v zájmových lokalitách bude pravděpodobně možno pokrýt část Zlínského i Jihomoravského regionu.

Výpočet pokrytí zbytkové sítě vysílačů DVB-T ve fázi 3 je graficky znázorněn na Obr. 34 (pokrytí území signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu). Tímto signálem je dle výpočtu pokryto již pouze 24% území ČR a 16% obyvatelstva. Tuto síť vysílačů DVB-T tedy již v žádném případě nelze považovat za celoplošnou, i když by se realizovalo v jednotlivých oblastech její rozšíření prostřednictvím SFN.

Obr. 34 Pokrytí digitálním signálem vhodným pro příjem na pevnou přijímací anténu ze zbylých vysílačů ČT2 s ERP>1kWM

Na Obrázku 35 je již pouze pro ilustraci graficky znázorněn výpočet pokrytí území ČR zbytkem analogové sítě všech vysílačů ČT2 (tj. včetně vysílačů IV. a V. TV pásma s ERP menším než 1 kW a včetně vysílače Domažlice – Vraní vrch K12) po provedené konverzi fáze 1 až 3.

Analogovým signálem ČT2 zůstává pokryto 10% území ČR a 9% obyvatelstva. Tato zbytková síť je prakticky bezvýznamná, neboť v této fázi by již mohly všechny TVP pracovat v SFN na TV kanálech územně odpovídajících TV kanálům 26ti konvertovaných vysílačů.

Obr. 35 Pokrytí analogovým signálem vysílači programu ČT2 s ERP< 1kW a vysílačem Domažlice K12
pro E_užł65 dBmV/m

6 Závěr

6.1 Rozbor nákladů

Celkový objem prací TESTCOM v rámci zpracování předložené studie činil 770 hodin.

Hodinová sazba dle bodu 3.2. Smlouvy činí 650,- Kč.

Celkové náklady na řešení: 500.000,- Kč.

Žádné další náklady nebyly fakturovány ( cestovné, dopravné, materiál apod. )

6.2 Shrnutí výsledků

Na základě provedeného rozboru možností konverze analogových přídělů ČT2 na příděly digitální lze konstatovat, že ke konverzi ČT2 je možno přistoupit ze dvou různých hledisek, a to z hlediska územního členění navrhovaných sítí DVB-T a z hlediska postupné konverze z analogového na digitální vysílání.

Z hlediska územního členění navrhovaných sítí DVB-T byly analyzovány čtyři možné scénáře:

Budování sítí DVB-T, pokrývajících jednotlivé VÚSC (regiony).
Budování sítí DVB-T, pokrývajících bývalé kraje.
Budování sítí DVB-T, pokrývajících optimalizované oblasti.
Budování sítí DVB-T bez ohledu na územněsprávní uspořádání.

Ukázalo se, že budování sítí DVB-T, pokrývajících jednotlivé VÚSC (regiony), je z hlediska optimálního využití kmitočtového spektra nejméně výhodné řešení. Budování sítí DVB-T, pokrývajících bývalé kraje, je vzhledem k vybudované infrastruktuře stávající sítě ČT2 a stávajícího analogového vysílání obecně celkem přijatelné řešení. Budování sítí DVB-T, pokrývajících optimalizované oblasti, je z hlediska optimálního využití kmitočtového spektra řešení nejlepší. Budování sítí DVB-T bez ohledu na územněsprávní uspořádání umožňuje upřednostnit jiná hlediska, jako např. optimální strategii postupného přechodu od analogového k digitálnímu vysílání. Tento scénář byl zvolen v rámci předložené studie při teoretickém návrhu možného postupu budování sítí DVB-T postupnou konverzí stávající analogové sítě ČT2.

Návrh možného postupu budování sítí DVB-T postupnou konverzí stávající analogové sítě ČT2 je hlavním výstupem zpracované studie. Bylo prokázáno, že konverzí vysílačů ČT2 s vyzářeným výkonem nad 1 kW je možné realizovat prakticky dvě a půl celoplošné sítě DVB-T. Nejdůležitějším poznatkem přitom je, že je možné realizovat jednu kvalitní celoplošnou síť DVB-T (minimálně 84% obyvatelstva – fáze 1) a přitom zachovat celoplošnou analogovou síť ČT2 na úrovni pokrytí 75% obyvatelstva.
Předložená studie byla zadána jako teoretická analýza možností využití sítě kmitočtů ČT2 pro rozvoj vysílání DVB-T, její výsledky ale tento rámec překračují, a to zejména návrhem fáze 1, která je dle provedené analýzy realizovatelná v nejbližší budoucnosti, navíc bez velkého dopadu na stávající analogové vysílání. Konverze analogových přídělů na příděly digitální dle CH97 je možná bez komplikací s mezinárodní koordinací kmitočtů a vzhledem k využití stávajících stanovišť vysílačů analogových (včetně anténních systémů) jsou vstupní investice do této sítě vysílačů DVB-T minimalizovány.

ČT2 má dlouhodobě nejnižší sledovanost a diváci ČT2 se skládají převážně ze střední až vyšší třídy obyvatelstva a sportovních fanoušků. V Německu je současná cena nejjednoduššího set top boxu cca 200 €, to je přibližně 6200 Kč, což je méně než polovina průměrného měsíčního platu v ČR, který v roce 2001 byl 14642 Kč. Pro vyhraněný okruh diváků ČT2 investice do nákupu set top boxu nebude představovat vážnou překážku. I v případě sportovních fanoušků, kteří nepatří do střední až vyšší třídy obyvatelstva, lze zájem o nákup set top boxu očekávat. Na tomto místě je zajímavé srovnání s rokem 1970, kdy byl uváděn do provozu druhý program tehdejší Československé televize. V tomto roce byl průměrný plat 1946 Kčs a konvertor pro příjem druhého programu stál 1000 až 1200 Kčs. Umožnění příjmu DVB-T tedy vychází při procentuálním srovnání cen a hrubých měsíčních příjmů pro televizní diváky levněji, nehledě na to, že DVB-T jim poskytne minimálně dva nové TV programy ČT a řadu programů privátních provozovatelů.

Realizace fáze 1 se z mnoha důvodů jeví jako optimální pro zavedení tzv. veřejnoprávního multiplexu (nejlevnější výstavba, nejlepší pokrytí, nejmenší náklady na straně diváka, využití kmitočtů již přidělených pro ČT atd.).

6.3 Návrh opatření

Pro úspěšný přechod od analogového k digitálnímu vysílání konverzí sítě vysílačů ČT2 zpracovatelé studie navrhují:

Zajistit potřebné podmínky pro pokračování prací v TESTCOM, včetně finančního krytí, které v současné době není zabezpečeno ze žádného zdroje.
Zpracovat podrobný návrh rozšířené sítě dle fáze 1 (rozšíření na SFN s optimalizovaným pokrytím).
Komplexně zabezpečit oficiální zavedení vysílání DVB-T v ČR v nejbližším možném termínu (pilotní projekty, realizace prvních dvou celoplošných sítí).
Na všech úrovních zvážit možnost rychlé realizace veřejnoprávního multiplexu, využívajícího stávajících kmitočtů ČT2 dle navržené fáze 1.
V dostatečném časovém předstihu zabezpečit příslušnou úpravu legislativy, bez které by nebylo možné konverzi sítě ČT2 realizovat.
Aktivně se podílet na přípravě konference RRC, zejména prací v pracovních skupinách FM24 ( CEPT ) a TG6/8 ( ITU ). I když je možné ke standardní konverzi sítě ČT2 na síť digitální z mezinárodního hlediska přistoupit prakticky okamžitě, bez mezinárodní koordinace kmitočtů, pouze na základě smlouvy CHESTER 97, konečné obhájení stávajících přídělů a jejich využití pro digitální vysílání potvrdí až RRC.

7 Seznam zkratek

ATV	Analogové televizní vysílání, analogová televize
CEPT	Conference Européenne des Administration des postes et des télécommunications
CEPT/WGFM/ PT24	CEPT - Project Team 24 v rámci WGFM, připravuje RRC na půdě CEPT
ČT	Česká Televize
ČT2	Druhý program ČT
dop	V tabulkách: doporučená hodnota
DVD-T	Digital Video Broadcasting - Terestrial: norma digitálního TV vysílání, v zobecněném významu digitální TV vysílání.
ERP	Efektivní vyzářený výkon
ERP_max	Maximální efektivní vyzářený výkon
E_už	Užitečná intenzita elektromagnetického pole
CH97	The Chester 1997 Multilateral Coordination Agreement relating to Technical Criteria, Coordination Principles and Procedures for the introduction of Terrestrial Digital Video Broadcasting (DVB-T). Chester, 25 July 1997
ITU	International Telecommunication Union - Mezinárodní telekomunikační unie
ITU-R	ITU Radiocommunication Sector, sektor radiokomunikací v rámci ITU
koo	V tabulkách: mezinárodně zkoordinovaná hodnota
LAT	Latitude - zeměpisná šířka ( stupně, minuty, vteřiny )
LON	Longitude - zeměpisná délka ( stupně, minuty, vteřiny )
m/m	Nadmořská výška v metrech nad mořem
PT24	Project Team 24 v rámci WGFM
RRC	Regional Radio Conference ITU, regionální konference ITU pro revizi plánu ST61
SFN	Single Frequency Network - jednokmitočtová síť
skut	V tabulkách: skutečná hodnota
ST61	Regionální konference ITU pro plánování R a TV vysílání, Stockholm 1961
SV	Střední vlny
TG6/8	Task Group 6/8, pracovní skupina ITU-R, založená pro přípravu konference RRC
TKB	Telekomunikační budova
VÚSC	Vyšší územně správní celky - nové krajové uspořádání ČR
WGFM	Working Group Frequency Management v rámci CEPT