logo






Etický kodex zaměstnanců Úřadu
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání



Preambule

Účelem kodexu je stanovit žádoucí standardy chování zaměstnanců Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Úřadu) a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od zaměstnanců Úřadu očekávat. Kodex vychází z Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě, který schválila vláda svým usnesením č. 270 ze dne 21.3.2001.
Etický kodex je v tomto smyslu základním dokumentem principů morálky a chování zaměstnanců Úřadu. Etické normy v něm obsažené navazují na normy právní, předpokládají jejich plnění a stanoví požadavky náročnější, než jaké vyplývají z právního řádu.
Kodex vychází z Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě, který schválila vláda
svým usnesením č.270 ze dne 21.3.2001.



Článek 1
Základní ustanovení

  • Základním posláním zaměstnance Úřadu je výkon veřejné služby (služba veřejnosti a veřejnost této služby).

  • Zaměstnanec vykonává svou práci ve shodě s Ústavou České republiky, zákony, dalšími právními předpisy a vnitřními normami Úřadu.

  • Zaměstnanec Úřadu je k Radě, Úřadu a jemu nadřízeným vedoucím zaměstnancům (představeným) loajální a to právě v tomto uvedeném pořadí. Zaměstnanec má rovněž právo loajality představeného k sobě.
    Před uvedenou vertikální loajalitou má však vždy přednost loajalita k ústavnímu pořádku a zákonům České republiky.
    Horizontální loajalita zaměstnance Úřadu vůči ostatním zaměstnancům (bez ohledu na vztahy nadřízenosti a podřízenosti) se projevuje jako kolegialita, vstřícnost a kooperativnost.

  • Zákonnost při rozhodování a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám jsou základními zásadami, které je povinen každý zaměstnanec Úřadu dodržovat a vytvářet tak základ pro budování a udržení důvěry veřejnosti.


    Článek 2
    Obecné zásady jednání

  • Zaměstnavatel vytváří takové podmínky, které umožňují zaměstnancům jednat v souladu s tímto kodexem.

  • V pracovní době se zaměstnanec věnuje výlučně plnění pracovních úkolů a povinností s plným vynaložením svých sil a schopností. K výkonu své pracovní činnosti přistupuje tvořivě a iniciativně, s veškerou svojí invencí. V rámci své kompetence činí vše pro úplné, přesné a včasné plnění svěřených pracovních úkolů. Odpovídá za spolehlivost a správnost dokladů, které vytváří. Neprovede ani nepřipustí, aby jiná osoba provedla do dokumentu nesprávný nebo zavádějící údaj a jedná okamžitě, je-li třeba opravit mylnou informaci.

  • Zaměstnanec přistupuje ke svým úkolům i k úkolům jiných zaměstnanců Úřadu kolegiálně, dává přednost týmové spolupráci před individuálním pojetím služby. To však nic nemění na individuální odpovědnosti za uložené úkoly.

  • Zaměstnanec usiluje o zajištění maximálně efektivního a ekonomického spravování a využívání finančních zdrojů, zařízení a služeb, které mu byly svěřeny.

  • V případě, že zaměstnanec zjistí ztrátu nebo újmu na majetku Úřadu, oznámí tuto skutečnost svému nadřízenému. Pokud tak stanoví zákon, rovněž také příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

  • Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. Při výkonu činnosti politické nebo veřejné dbá, aby tato činnost nenarušila důvěru občanů v jeho schopnost nestranně vykonávat své pracovní povinnosti. Ode dne účinnosti služebního zákona nesmí žádný vedoucí zaměstnanec (představený) vykonávat žádnou funkci v politické straně.

  • Pokud si není zaměstnanec jist, zda jde o činnost slučitelnou s výkonem jeho zaměstnání v Úřadu, projedná záležitost se svým nadřízeným.

  • Zaměstnanec pečuje o úpravu svého zevnějšku a dbá, aby jeho oblečení odpovídalo postavení Úřadu, které reprezentuje, jeho pracovnímu zařazení a místu výkonu práce.

  • Zaměstnanec i v mimopracovní době vystupuje tak, aby nesnižoval důvěru v Úřad v očích veřejnosti.

  • Zaměstnanec řeší přidělené úkoly nestranně na základě jejich skutkové podstaty, a bez zbytečných průtahů. Pokud mu to právní předpisy umožňují, usiluje o urychlení a zjednodušení úředních postupů a dodržování termínů. Jedná tak, aby nezpůsobil újmu jakékoli osobě, skupině osob nebo orgánu či složce právnické osoby a dbá přitom na práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti občanů.

  • Zaměstnanec vykonává své pracovní činnosti na vysoké odborné úrovni, kterou je nutné si studiem průběžně prohlubovat, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění, ochoty a bez jakýchkoli předsudků rasových, národnostních, náboženských, politických nebo jiných.

  • Zaměstnanec se chová k jiným ohleduplně, ctí jejich práva, s vědomím, že jeho práva končí tam, kde začínají práva jiných, a naopak. Neobtěžuje jiné nad míru obvyklou hlukem ani zápachem (např. kouřením), a to ani tam a tehdy, kde a kdy to není omezeno nebo vyloučeno právním předpisem (např. zákoníkem práce nebo hygienickými předpisy).


    Článek 3
    Jednání s veřejností, členy Rady a spolupracovníky

    1. Při jednání s veřejností, členy Rady i s jinými zaměstnanci Úřadu se zaměstnanci chovají slušně a zdvořile, vykají a oslovují vokativem (5. pád). Při oslovování neznámých osob používají občanské oslovení (titul) pane, paní. Při oslovování osob známých připojují před příjmením obvykle jeden občanský, odborný, případně funkční titul; pokud nepoužijí příjmení, oslovují pane, paní či slečno a poté (v zájmu identifikace osloveného) případně uvedou jeden další titul. Při neformálním pracovním jednání je – za oboustranného souhlasu – možné oslovovat křestním jménem, vykat i tykat.

    2. Jednání zaměstnanců Úřadu se členy Rady je dále upraveno organizačním řádem Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vydaným dne 28. 8. 2001, a to především v ustanoveních čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 7 a 8.

    3. Společným úsilím vytvářejí zaměstnanci Úřadu v pracovních týmech atmosféru spolupráce a důvěry. Rozdílnost v názorech vyjadřují věcně a bez osobní zaujatosti. Případné pracovní kolegiální spory řeší věcně, kultivovaně a otevřeně s přímými nadřízenými a jejich rozhodnutí respektují.

    4. Vedoucí zaměstnanci uplatňují vůči zaměstnancům rovný přístup s důrazem na hodnocení dle odvedené práce. Jsou si vědomi nezbytnosti dobře připraveného a kvalifikovaného zaměstnaneckého potenciálu a umožňují zaměstnancům další vzdělávání v zájmu efektivní práce. Dohlížejí na využití odborných znalostí všech podřízených pracovníků a na jejich plnoprávné začlenění do pracovního kolektivu.


    Článek 4
    Protikorupční jednání

  • Zaměstnanec Úřadu nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit nebo zdánlivě ovlivnit rozhodování ve věci, narušit profesionální přístup k věci, nebo taková, jež by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností.

  • Zaměstnanec jedná tak, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním v Úřadu nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které by ho činilo přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob.

  • Pokud by byla zaměstnanci v souvislosti s jeho zaměstnáním v Úřadu nabídnuta jakákoli výhoda, odmítne ji a o nabídnuté výhodě informuje svého nadřízeného.


    Článek 5
    Poskytování informací

    1. Příslušní zaměstnanci Úřadů mohou poskytovat informace oprávněným osobám (účastníkům správního řízení). O poskytnutí informací účastníkům správního řízení je nutné vypracovat protokol v rozsahu stanoveném ve Správním řádu, případně záznam, který zaměstnanec Úřadu předloží nadřízenému.

    2. Poskytovat informace správním úřadům mohou příslušní zaměstnanci pouze se souhlasem nadřízeného. O poskytnutí informací správním úřadům je nutné pořídit záznam, který zaměstnanec Úřadu předloží nadřízenému.

    3. Příslušní zaměstnanci mohou poskytovat informace provozovatelům vysílání o dalších věcech jejich zájmu, v nichž neprobíhá správní řízení. O poskytování těchto informací je nutné pořídit záznam, který zaměstnanec Úřadu předloží nadřízenému.

    4. Poskytování informací ostatní veřejnosti je možné pouze prostřednictvím vedoucího Úřadu nebo osoby jím zmocněné.

    5. Informace médiím poskytuje výhradně mluvčí Rady.

    6. Záznam se obvykle nevyhotovuje při poskytování obecně dostupných informací.


    Článek 6
    Zneužití úředního postavení

  • Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace získané při výkonu zaměstnání pro svůj soukromý zájem. Soukromým zájmem se rozumí snaha o získání jakékoliv výhody pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy, případně takové vztahy vytváří. Je jeho povinností vyhnout se konfliktům jeho soukromého zájmu s jeho postavením jako zaměstnance Úřadu a předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat.

  • Zaměstnanec nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu, jakýmkoli způsobem spojenou s jeho postavením v Úřadu.

  • V případě, že by byl zaměstnanec požádán, aby jednal v rozporu s právní úpravou, nebo způsobem, který by představoval možnost zneužití úřední moci, musí takové jednání odmítnout a tuto skutečnost oznámit svému nadřízenému.

  • Informace získané při výkonu zaměstnání je třeba pokládat za důvěrné a poskytovat jim příslušnou ochranu při respektování práva veřejnosti na přístup k informacím v rozsahu daném příslušnými zákony.

  • Zaměstnanec neuvádí vědomě v omyl ani veřejnost, ani ostatní zaměstnance Úřadu. Informace, které poskytuje klientům nebo jiným vnějším partnerům Úřadu v zákonném rozsahu, musí být úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné. Ve veřejném vystupování dbá zaměstnanec vždy zájmů Úřadu. Pokud k tomu není oprávněn z titulu své funkce, podává jakékoliv informace týkající se Úřadu a Rady veřejným sdělovacím prostředkům pouze prostřednictvím mluvčího Rady.


    Článek 7
    Závaznost etického kodexu

    Kodex jako součást vnitřních norem Úřadu, projednaný na 4.zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dne 18.2.2003, je pro zaměstnance Úřadu závazný.


    V Praze 1.3.2003

    Mgr.Miloslav Kučera
    Vedoucí Úřadu
    Rady pro rozhlasové a televizní vysílání