Zprava Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani za rok 1997

ZPRÁVA
O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI
RADY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ
A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
( 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998)

Předkládá Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s § 2 odst. 2 a ve lhůtě dle § 5 odst. 4 zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, v platném znění.

V Praze dne 28. února 1998

			OBSAH
	Úvod	5
I.	Rada a Úřad	6
	I.1.a) Složení Rady	6
	I.1.b) Struktura Úřadu	6
	I.2.a) Právní rámec činnosti Rady	8
	I.2.b) Financování Rady a Úřadu	10
	I.2.c) Konstrukce Rady ve vztahu k zahraničním modelům	13
	I.2.d) Vztahy Rady k veřejnosti	17
II.	Činnost Rady a Úřadu	20
	II.1.a) Základní úkoly	20
	II.1.b) Činnost Rady a potřeba legislativních úprav	20
II.2.	Účast na tvorbě zásad politiky a koncepce rozvoje vysílání	22
II.3.	Zahraniční aktivity Rady	23
II.4.	Udělování a odnímání licencí	26
II.5.	Registrace oprávnění k šíření vysílání	28
II.6.	Změny licencí a registrací	33
II.7.	Kontrola dodržování zákonnosti ve vysílání	34
II.8.	Podněty jiným orgánům	45
III.	Rozhlasové a televizní vysílání v ČR	47
III.1.	Rada a rozhlasové a televizní vysílání v ČR	47
III.2.	Přehled provozovatelů vysílání v ČR	49
	III.2.a) Rozhlasové vysílání	50
	III.2.b) Televizní vysílání terestrické	57
	III.2.c) Rozhlasové a televizní vysílání v TKR	61
	III.2.d) Televizní vysílání satelitní	63
IV.	Vybrané aktuální otázky	65
IV.1.	Jednotlivé kauzy	65
	IV.1.a) Kaskol, s.r.o. / Rádio Alfa	65
	IV.1.b) CET 21, s.r.o. / ČNTS, s.r.o. / Nova	67
	IV.1.c) FTV Premiéra, s.r.o. / Premiéra TV, a.s. / Prima TV	71
IV.2..	Některé obecné otázky rozhlasového a televizního vysílání	73
	IV.2.a) Koncepce rozhodování o kmitočtových přídělech	73
	IV.2.b) Nové technologie	75
	IV.2.c) Koncentrace a křížení mediálního vlastnictví	80
	IV.2.d) Stav harmonizace mediální legislativy s EU	84
	IV.2.e) Problémy aplikace stávajících předpisů na základě judikátů	87
	IV.2.f) Reklama v elektronických médiích	91
	IV.2.g) Označování televizních pořadů nevhodných pro děti a mládež	92
	IV.2.h) Nový telekomunikační zákon	96
	Přílohy č. 1 - 21	101

Seznam použitých zkratek

APKTTS	Asociace provozovatelů kabelové televize a telekomunikačních sítí ČR
APRTV	Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání
APSV	Asociace provozovatelů soukromého vysílání ČR
CET 21	CET 21, spol. s r.o.
ČNTS	Česká nezávislá televizní společnost, spol. s r.o.
ČRa	České radiokomunikace a.s.
ČRo	Český rozhlas
ČT	Česká televize
ČTÚ	Český telekomunikační úřad
Direktiva	Direktiva Rady Evropských společenství z 3. 10. 1989 o koordinaci některých zákonných ustanovení, předpisů či administrativních postupů členských států týkajících se výkonu činností souvisejících s televizním vysíláním (89/552/EEC)
EU	Evropská unie
FTV	FTV Premiéra, spol. s r.o.
MDS ČR	Ministerstvo dopravy a spojů České republiky
MF ČR	Ministerstvo financí České republiky
MK ČR	Ministerstvo kultury České republiky
MMDS	multikanálový mikrovlnný distribuční systém v pásmu 2,1 - 2,3 Ghz
novela č. 135/97 Sb.	zákon č. 135/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu
novela č. 301/95 Sb.	zákon č. 301/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích
PSP	Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Rada	Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Stálá komise	Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Statut	Statut Rady, platná verze usnesením PSP z 37. schůze 8. 12. 1995
telekomunikační zákon	zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích
tiskový zákon	zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích
TKR	televizní kabelové rozvody
Úmluva	Úmluva Rady Evropy o televizi přesahující hranice států
Úřad	Úřad Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
zákon o Radě	zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
zákon o reklamě	zákon č. 40/95 Sb., o regulaci reklamy
zákon o vysílání	zákon č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Zpráva	Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (1. 2. 1997 - 31. 1. 1998)

ÚVOD

Předkládaná Zpráva zachycuje období od 1.2.1997 do 31.1.1998. Pět let existence Rady současně poskytuje prostor k bilanci a Zpráva v tomto širším časovém úseku reflektuje proměny domácí a evropské mediální legislativy. Zdá se, že pro situaci české mediální krajiny platí totéž, co v celé Evropě: nalézá se v dosti setrvalém stavu nestability.
I když dosud nejsme členy Evropské unie, naše problémy a zkušenosti s duálním systémem vysílání elektronických médií sledují obdobné procesy, které v posledních letech probíhají napříč Evropou. Evropský mediální sektor usiluje o dva – do jisté míry protikladné – cíle, které se i přes mnohaleté úsilí nedaří propojit:
Prvním cílem je rozvoj názorového pluralismu, tolik potřebného pro posilování a ochranu demokracie.
Druhým cílem je rozvoj tržního systému s volnou soutěží médií.
Oba tyto cíle jsou konfrontovány s otázkou legislativního zakotvení zvláštního postavení veřejnoprávního rozhlasu a televize, které je v evropských poměrech považováno za žádoucí; na druhé straně pak probíhá často vyhrocená diskuse o tom, že způsob financování veřejnoprávního vysílání narušuje hospodářskou soutěž a je v rozporu se Smlouvou o Evropském společenství.
Dalšími tématy jsou obecně sdílená obava z "amerikanizace" evropského mediálního prostoru, potřeba ochrany národní identity a hledání mechanismů, které by měly zabránit nežádoucí dominanci jednotlivých účastníků mediální scény a rovněž jejich nežádoucí koncentraci a křížení vlastnických vztahů.
Ozvuky těchto diskusí se prolínají celou Zprávou a korespondují se snahou Rady vyrovnat se s vývojem názorů na potřebnou míru regulace médií. Po dobu několikaleté existence Rady se společensko-politické klima přesunulo od výrazného liberalismu, jehož důsledkem byla např. novelizace zákona o vysílání, rušící licenční podmínky, k potřebě jednoznačně nastavit regulační mantinely vysílání v připravovaném novém mediálním zákoně.
Nezanedbatelnou část činnosti Rady ve sledovaném období zabíraly otázky, související s konvergencí mezi tištěnými, telekomunikačními a vysílacími médii, zvyšováním počtu programů dostupných v důsledku rozvoje kabelové a satelitní televize a příprava nástupu digitální technologie vysílání.

I. RADA A ÚŘAD RADY

I.1. a) SLOŽENÍ RADY

V období od 1. února 1997 do 2. prosince 1997 pracovala Rada ve složení zvoleném PSP 9. července 1994 a 2. listopadu 1994. Mandát členů Rady dle § 3 odst. 2 zákona o Radě končí po šesti letech, tj. u těchto členů Rady 9. července 2000 a 2. listopadu 2000. V červnu 1997 byla PSP schválena novela zákona o Radě, kterou se zvýšil počet členů Rady z 9 na 13. Noví členové Rady byli zvoleni PSP 3. prosince 1997. Mandát nových členů Rady tedy končí 3. prosince 2003. Funkční období předsedy je dle § 6 odst. 1 zákona o Radě tříleté, analogicky s tím Statut upravuje funkční období místopředsedů Rady rovněž na tři roky. Dne 22. září 1997 skončilo funkční období dosavadního předsedy Bohuslava Hanuše. Do funkce předsedy kandidovali Petr Štěpánek a Josef Josefík. Novým předsedou Rady byl od 1. října 1997 zvolen Josef Josefík.

Členy Rady jsou:
- od 9. července 1994
        PhDr. Marie Hakenová, narozena 20. 9. 1948, dramaturgyně, Praha
        Bohuslav Hanuš, narozen 24. 12. 1932, technik, Praha
        Josef Josefík, narozen 2. 9. 1949, podnikatel, Olomouc,

od 1.října 1997 předseda Rady

PhDr. Jindřich Kabát, narozen 24. 4. 1953, psycholog, Praha
RNDr. Josef Musil, CSc., narozen 21. 7. 1939, chemik, ekolog, Dobříš,

od 9.ledna 1996 2. místopředseda Rady

Jiří Novotný, narozen 1. 7. 1936, filmový historik, Zlín
Mgr. Petr Štěpánek, narozen 7. 6. 1958, hudebník a publicista, Hradec Králové,

od 9. ledna 1996 3. místopředseda Rady

PhDr. Oldřich Tomek, narozen 26. 2. 1951, historik, Praha
- od 2. listopadu 1994
JUDr. Zdena Hůlová, narozena 13. 4. 1957, právnička, Praha,

od 9. ledna 1996 1. místopředsedkyně Rady

- od 3. prosince 1997
        Stanislav Milota, narozen 9. 3. 1933, kameraman AČK, Praha
        Ing. Martin Muchka, narozen 1. 11. 1940, stavební inženýr, Praha
        Milan Trojan, narozen 17. 6. 1958, podnikatel, Pavlice
        Prof. Ing. Jan Uhlíř, CSc., narozen 3. 3. 1940, děkan FE ČVUT, Praha.

I.1. b) STRUKTURA ÚŘADU

Úřad zajišťuje činnost Rady v souladu se zákonem o Radě. Je servisním orgánem Rady a plní odborné, organizační a technické funkce, zajišťující potřeby Rady.
Ve sledovaném období došlo ve vedoucích funkcích Üřadu k několika změnám.Vedoucím Úřadu byl od 15. listopadu 1994 do 31. října 1997 Ing. Pavel Gregora. Zástupkyní vedoucího Úřadu byla do 27. srpna 1997 PhDr. Marína Landová, která v současnosti zastává funkci ředitelky odboru hromadných sdělovacích prostředků MK ČR. Na základě výběrového řízení byla do funkce vedoucí Úřadu jmenována od 1. listopadu 1997 PhDr. Helena Havlíková, dosavadní vedoucí licenčního odboru. Do funkce zástupkyně vedoucí Úřadu Rady byla rovněž od 1. listopadu 1997 jmenována Mgr. Hana Košťálová, zastávající současně nadále funkci vedoucí právního odboru.
Úřad má v současnosti 32 zaměstnanců a je členěn takto :
1. Licenční odbor
Počet zaměstnanců : 6
Vedoucí odboru: do 31.12.1997 PhDr. Helena Havlíková, vedením odboru od 1.1.1998 pověřen Ing. Josef Duben
Odbor plní úkoly související s působností Rady ve věcech udělování a odnímání licencí k vysílání a provádění registrací opravňujících k vysílání, dohledu nad oznamováním změn provozovatelů vysílání a rozhodování o změnách, evidence licencí a registrací a jejich změn. Vede následující agendu:

žádosti o licence a příprava licenčních řízení
řízení o registracích kabelového a satelitního vysílání
řízení o změnách licencí a registrací
databáze provozovatelů všech typů vysílání
centrální dokumentace žadatelů o provozování vysílání a soukromých provozovatelů vysílání v ČR
jednání a korespondence s žadateli o postupu v jednotlivých řízeních
předávání podnětů Radě na případné porušení právních předpisů.

2. Programový odbor
Počet zaměstnanců : 6
Vedoucí odboru: vedením odboru pověřena Mgr. Miroslava Škaloudová
Odbor plní úkoly související s působností Rady ve věcech dohledu nad dodržováním programových povinností provozovatelů vysílání, stanovených zákonem, licencemi a registracemi a dohledu nad dodržováním zvláštních povinností a oprávnění veřejnoprávních provozovatelů Čro a ČT. Vede následující agendu:

pravidelný monitoring zpravodajských a vybraných publicisticko-zpravodajských pořadů u všech provozovatelů celoplošného televizního vysílání a veřejnoprávního rozhlasu
analýzy vysílání soukromých provozovatelů vysílání
analýzy vybraných publicistických pořadů
vyhodnocování dodržování zákonů v reklamním vysílání na základě dat od externí agentury
řízení o programových změnách licencí
analýzy vysílání na základě podnětů z řad veřejnosti
předávání podnětů Radě na případné porušení právních předpisů
archivace vybraných monitorovaných pořadů.

3. Technický odbor
Počet zaměstnanců : 4
Vedoucí odboru: vedením odboru pověřen Ing. Tomáš Řapek
Odbor plní úkoly související se správou kmitočtového spektra v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, a to zejména s působností Rady ve věcech tvorby plánu využití kmitočtů pro vysílání a dohledu nad dodržováním technických parametrů vysílání. Vede následující agendu:

podklady pro plány využití kmitočtů
návrhy na přidělení nových kmitočtů a návrhy na změny ve využití kmitočtového spektra (přesuny kmitočtů, zvýšení výkonu ap.)
namátkové sledování dodržování technických parametrů vysílání
správa dokumentačního a programového vybavení související s plánováním a koordinací kmitočtů
sledování rozvoje nových (zejména digitálních) technologií souvisejících s vysíláním. Spolupracuje s ČTÚ a s dalšími odbornými institucemi.

4. Právní odbor
Počet zaměstnanců : 5
Vedoucí odboru: Mgr. Hana Košťálová
Odbor spravuje právní problematiku týkající se činnosti Rady jako orgánu státní správy. Vede následující agendu:

právní součinnost při rozhodování Rady
právní součinnost při práci odborných útvarů Úřadu
správní řízení včetně agendy související se správním soudnictvím (návrhy správních rozhodnutí Rady, zpracování agendy opravných prostředků, zastupování v soudním řízení)
běžná právní agendu související s činností Rady a Úřadu
stanoviska k právním úkonům (smlouvy, reklamace, urgence)
zastupování v občansko-právních sporech
návrhy stanovisek v oblasti legislativy včetně mezinárodních smluv.

5. Ekonomický odbor
Počet zaměstnanců : 5
Vedoucí odboru: Blanka Barcalová
Zajišťuje materiální, finanční, personální a organizačně technické podmínky pro činnost Rady a Úřadu a úkoly hospodářské správy. Připravuje podklady pro sestavení rozpočtu a návrh závěrečného účtu Rady. Zajišťuje agendu správních poplatků.

6. Sekretariát Úřadu
Počet zaměstnanců : 5
Sekretariát zajišťuje úkoly administrativní a organizační povahy související s činností Rady a Úřadu, vede agendu související se zasedáními Rady. Vykonává archivní a dokumentační službu. V rámci sekretariátu je vedena agenda zahraničních styků Rady
Pozn.: stav zaměstnanců je uváděn k 31. lednu 1998.

I.2. a) PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI RADY

Právní rámec činnosti Rady tvoří zejména následující předpisy:

zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., 36/1993 Sb., 253/1994 Sb., 40/1995 Sb., 237/1995 Sb., 301/1995 Sb., 135/1997 Sb.;
zákon č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., 36/1993 Sb., 331/1993 Sb., 253/1994 Sb., 301/1995 Sb., 135/1997 Sb.;
zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy;
zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád);
zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., 72/1994 Sb., 85/1994 Sb., 273/1994 Sb., 36/1995 Sb., 118/1995 Sb., 160/1995 Sb., 301/1995 Sb., 151/1997 Sb.;
zákon č. 483/1991 Sb., o Českém rozhlasu; ve znění zákona č. 36/1993 Sb., 253/1994 Sb., 301/1995 Sb. 135/1997 Sb.;
zákon č. 484/1991 Sb., o České televizi; ve znění zákona č. 36/1993 Sb., 253/1994 Sb., 301/1995 Sb.;
vyhláška Ministerstva Financí ČR č. 131/1996 Sb., o osvobození od správního poplatku;
Statut Rady, platná verze usnesením PSP z 37. schůze 8. 12. 1995;
Jednací řád Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

Předpisy související tvoří zejména:

zákon č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění zákona č. 135/1997 Sb.;
zákon č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., 150/1992 Sb., 253/1994 Sb.;
zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích (tiskový zákon) ve znění zákona č. 84/1968 Sb., 127/1968 Sb., 86/1990 Sb.;
zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., v platném znění, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky;
zákon č. 35/1965 Sb., v platném znění, o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon);
zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných;
podpůrně též obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. a zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 63/1991 Sb. ve znění zákona č. 495/1992, 286/1993 Sb.

Změny vyplývající z novel
V letech 1995-97 došlo k podstatným změnám zákona o vysílání, a to zákonem č. 301/1995 Sb. a zákonem č. 135/1997 Sb. Zákon č. 301/1995 Sb., který novelizoval zákon o vysílání a některé další předpisy, nově upravil postavení provozovatelů vysílání prostřednictvím satelitů a kabelových rozvodů. Oprávnění k šíření tohoto vysílání vzniká registrací - část IV - §§ 16 až 19. Novela č. 301/95 Sb., stanovila náležitosti přihlášky k registraci. Přihláška nově obsahuje mj. výpis z obchodního rejstříku, výpis z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby nebo členů statutárního orgánu právnické osoby, údaje o způsobu financování vysílání. Provozovatel kabelového rozvodu je povinen umístit v kabelovém rozvodu kromě programů provozovatelů ze zákona i programy provozovatelů s licencí, jež lze přijímat běžným přijímacím zařízením v místě kabelového rozvodu, a to oboustranně bezúplatně.
Podle přechodného ustanovení byli provozovatelé rozhlasového nebo televizního vysílání prostřednictvím satelitů a kabelových rozvodů, kteří k takovému vysílání obdrželi licenci před 1. lednem 1996, povinni požádat Radu o registraci do 90 dnů od účinnosti novely.
Novela č. 301/95 Sb. dále přinesla významnou změnu v oprávnění Rady stanovit konkrétní podmínky v licenci. Tato úprava obsažená v ustanovení § 10 odst. 1 a § 12 odst. 3 dosavadního zákona byla pro Radu významným institutem pro individualizaci jednotlivých licencí stanovením podmínek dle postupujících zkušeností s nově zavedeným duálním systémem v ČR, dle konkrétní situace v dané oblasti a rozdílného postavení jednotlivých žadatelů o licenci. Tím též sloužila jako určitá pojistka proti obcházení zákona o vysílání ze strany provozovatelů za situace, kdy k takové možnosti prostor zákon dával. Tento institut vyskytující se i v zahraničních úpravách umožňoval Radě specifikovat zákonem rámcově stanovené podmínky k vysílání a prohlubovat pluralitu vysílání. Uvedenou úpravu umožňující stanovit podmínky v licenci novela ze zákona vpodstatě vypustila, ponechala ji v omezené podobě pouze u programové skladby, kterou Rada může, avšak pouze na základě údajů uvedených žadatelem o licenci, učinit zcela nebo zčásti závaznou.
Provozovatel vysílání je dále dle novely č. 301/95 Sb. povinen mj. zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení, uvádět označení televizní stanice (logo) u provozovatelů televizního vysílání, informovat orgán udělující licenci o tom, že mu bylo uděleno oprávnění k vydávání periodického tisku nebo že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby vydávající periodický tisk nebo provozující televizní resp. rozhlasové vysílání.
Provozovatelům ze zákona byl snížen čas vyhrazený reklamám. U televizního vysílání ze 3 % na 1 % denního vysílacího času a u rozhlasového vysílání z 5 % na 0,2 % denního vysílacího času.
Novelou č. 301/95 Sb. byl zároveň změněn zákon č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích: poplatek za udělení licence k rozhlasovému vysílání byl snížen z 6.000,- Kč na 3.000,- Kč a poplatek za udělení licence k televiznímu vysílání byl snížen z 100.000,- Kč na 50.000,- Kč.
Novela č. 135/97 Sb,. změnila mj. zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, definovala pojem televizního a rozhlasového přijímače a upravila výši měsíčního rozhlasového poplatku z 25,- Kč na 37,- Kč a televizního poplatku z 50,- Kč na 75,- Kč.
Dále novelizovala zákon o vysílání, v němž došlo k několika významným změnám. Zejména byly zpřísněny náležitosti žádosti o udělení licence. Po zkušenostech s nedostatečnou průhledností společnosti provozovatele vysílání se požadují nově doklady o výši obchodních podílů společníků společností, společenská nebo zakladatelská smlouva, stanovy a seznam akcionářů. Dále je provozovatel ve smyslu nově koncipovaného § 14 povinen požádat Radu o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence předem, tj. princip oznamování do 15 dnů od vzniku změn byl nahrazen principem předchozího schvalování změn všech údajů uvedených v žádosti o licenci. Rada je povinna rozhodnout o změně do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Na základě dosavadních zkušeností je však tato lhůta pro rozhodování příliš krátká, neboť žádosti provozovatelů mají většinou řadu nedostatků, a přichází jich velké množství.
Opět je v novele č. 135/97 Sb. upraven časový rozsah vysílání reklam pro provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona. Místo procentně stanoveného rozsahu, je časový rozsah vysílání reklam omezen třemi minutami denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pěti minutami denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, bez možnosti načítání časů. Ke změně limitu reklamy ve veřejnoprávní televizi po bouřlivých diskusích nedošlo.
Novelou č. 135/97 Sb. byl též změněn zákon o Radě. Počet členů Rady byl rozšířen z 9 na 13.
Pro provozovatele vysílání ze zákona se zavádí povinnost opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.
Dosud nedošlo k novelizaci zákona o regulaci reklamy, který má několik věcných nedostatků, a správního řádu, který je naopak již velmi zastaralý a pro uplatnění v rozhodovací činnosti Rady a řízení před ní jen málo vhodný.

Samostatnou úvahu si jistě vyžádá budoucí postavení Rady v rámci orgánů veřejné správy, a to se zřetelem na její funkce, efektivní regulaci a žádoucí nezávislost zejména na exekutivě. Uvažovat lze např. i o změně subjektů, které by nominovaly členy Rady.
Právní rámec pro činnost Rady pokládá Rada se zřetelem k funkcím, které je ze zákona zavázána plnit, za nedostatečný. Týká se to jak její možnosti zajistit pluralitu celkové programové nabídky rozhlasových a televizních stanic, tak pravděpodobně i možností sankčního postihu (zejména ve srovnání s analogickými zahraničními institucemi).
Druhá možnost - stanovit více pravidel přímo v zákoně - dává žadatelům o licenci větší právní jistotu a jasnost prostředí, do kterého hodlají vstoupit. Hrozí však, že příliš náročným nastavením některých povinností se s ohledem na vysoký počet rozhlasových a televizních stanic stanou tyto limity nerealizovatelné. Vhodnější je proto zřejmě varianta první.
Doporučit lze rovněž přesnější propracování pravidel licenčního řízení, včetně souvisejícího rozhodování Rady o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání (kmitočtovýh příděl jako součást licence).
Rada však nemá legislativní iniciativu, čili nemůže sama návrh změny zákona PSP formálně předložit.
Místy panuje nespokojenost se stávajícími komerčními standardy komerčního vysílání v ČR. Bez změny zákona však nemá Rada v praxi u konkrétních případů účinnou a legální možnost dosáhnout nápravy existujícího stavu. U licencí již udělených se totiž může opírat o pouhé torzo původních závazků.

I.2. b) FINANCOVÁNÍ RADY A ÚŘADU

V květnu a červenci 1997 byl Radě v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády ČR snížen rozpočet na rok 1997 o 14 %, z toho kapitálové (investiční) výdaje byly sníženy o 33% a provozní výdaje (kromě mezd) byly sníženy o 20%. Tím byly významně ovlivněny možnosti Rady plnit její zákonné úkoly dostatečně efektivně. Některé plánované úkoly bylo nutno opět odložit (např. zahájení analýzy zahraničních satelitních programů v kabelovém vysílání bylo odloženo z důvodu snížení rozpočtu již v roce 1996), některé uzavřené smlouvy bylo nutno vypovědět (např. smlouvy s externím dodavatelem primárních dat monitoringu). V případě uzavřené smlouvy s Testcom (zpracování podkladů pro přechod na digitální systém vysílání včetně nově budované digitální sítě) bylo nutné dohodnout splátkový kalendář, umožňující provést část úhrad až z rozpočtu roku 1998. Vypovězení této smlouvy by totiž znemožnilo České republice tuto technologii v budoucnosti využívat.
Prostředky, které po výše uvedených opatřeních měla Rada v rozpočtu na rok 1997, stačily pouze na zajištění nejnutnějších činností Rady a chodu Úřadu. Na minimum musely být redukovány zahraniční cesty členů Rady i zaměstnanců Úřadu. Nákup odborných publikací, zejména zahraničních, je prakticky vyloučen. (Viz zhodnocení plnění příjmové a výdajové části rozpočtu kapitoly Rady za rok 1997 v přílohách č. 7 a 8. na str. 149-152)
V souvislosti se zvolením čtyř nových členů Rady byl rozpočtovým opatřením v prosinci 1997 zvýšen rozpočet o 84 tis. Kč na odměny členů Rady a z toho vyplývající pojištění.
Úřad má v současnosti 32 zaměstnanců, což představuje 96,9% počtu zaměstnanců stanoveného rozpočtem roku 1997. Oproti původním předpokladům, že pro plnohodnotné zajištění fungování Úřadu počet okolo třiceti zaměstnanců naprosto postačí, pětiletá praxe jednoznačně prokázala (stejně jako zkušenosti s obdobnými institucemi v zahraničí), že pro zajištění všech úkolů, které Radě zákon ukládá, je tento počet nedostatečný.
Toto tvrzení vychází z následujících skutečností:

účinná regulace předpokládá důraz na kontrolu provozovatelů a jejich vysílání
počet provozovatelů vysílání oproti původním předpokladům neklesá, ale naopak neustále stoupá
počet odvysílaných hodin stoupá
počet změn ve strukturách společností provozovatelů, změn programových a technických stoupá
počet technických kolizí v zahuštěném éteru stoupá
právní náročnost řešené agendy se zvyšuje s tím, že přibývají nové jevy zákonem nedefinované vůbec nebo nedostatečně; současně neexistuje dostatečný počet judikátů jako vodítek pro aplikační praxi Rady; problematika mnohdy předpokládá speciální znalosti z více právních oblastí
častá novelizace mediálních předpisů klade neustálé nároky na změny postupu a metodiky řešení agendy
zpracovávání stanovisek k návrhům nových právních předpisů vyžaduje od právního odboru nadstandardní činnosti, neboť Rada nemá na rozdíl od klasických ústředních orgánů státní správy legislativní pracoviště
také úkoly vyplývající z požadavků Stálé komise vyžadují významný podíl pracovního času
úkoly související s prudkým rozvojem mediálních technologií stoupají
účast na integračních evropských procesech vyžaduje zvýšenou komunikaci s evropskými mediálními orgány, včetně nutných výjezdů do zahraničí.

Proto byl v roce 1997 při předkládání návrhu rozpočtu na rok 1998 vznesen požadavek na zvýšení rozpočtu Rady o 7 900 tis. Kč. Návrh nebyl přes zdůvodnění ministerstvem financí přijat a v návrhu státního rozpočtu byly v kapitole rozpočtu Rady navrhovány prostředky ve stejné výši jako po tzv. "balíčcích". Při projednávání návrhu rozpočtu Rady v příslušných výborech PSP byl požadavek Rady na zvýšení rozpočtu a zvýšení počtu zaměstnanců Úřadu pro rok 1998 ze 32 na 34 uznán jako oprávněný a poté byl 12. prosince 1997 schválen i PSP (viz příloha č. 8, str. 152).

V době svého ustavení podle zákona o Radě byla Rada financována nejprve ze státního rozpočtu, poté tzv. odštěpem, tj. procentním podílem z vybraných koncesionářských poplatků, nyní opět ze státního rozpočtu, ve kterém má dnes Rada vlastní kapitolu.

Efektivita vynaložených finančních prostředků
Považujeme za potřebné zdůraznit, že argumentace Rady pro získání většího množství finančních prostředků pro výkon zákonných funkcí, pravomocí a dalších činností, má poněkud odlišný charakter od podobných požadavků jiných institucí:
1. Náklady na nezastupitelné funkce a potřeby Rady se na rozdíl od jiných oblastí a resortů pohybují řádově ve statisících a milionech, tedy nikoli ve stovkách milionů, natož miliardách korun.
2. Některé činnosti Rady, jako např. příprava digitálního vysílání, jsou vázány na dodržení časového harmonogramu, stanoveného na mezinárodních jednáních. V případě nedodržení tohoto harmonogramu by ČR přišla o nové přenosové cesty. Jedná se tedy o neopakovatelnou historickou příležitost úzce související s chápáním kmitočtového spektra jako národního bohatství.
3. Efektivní regulace mediální oblasti není možná bez důsledné kontroly vysílání. Fungující a transparentní systém vysílání elektronických médií je obzvlášť v politicky nestabilní době jednou ze základních podmínek demokratického vývoje.
4. Získané prostředky by Radě umožnily získávat expertizy od renomovaných odborníků, aby veřejné zájmy mohly být účinněji hájeny.

Odměny členů Rady
V době ustavení Rady v roce 1992 byla odměna jejího člena stanovena ve výši 12.000,- Kč, což bylo srovnatelné se základním platem poslance (ten do 31. 12. 1992 činil 7.000,-Kč a od 1. 1. 1993 pak 13.000,-Kč). Tehdejší představa o náročnosti práce člena Rady vycházela z předpokladu, že Rada se bude scházet pouze jednou, maximálně dvakrát měsíčně. Záměrem zákonodárců bylo tedy zřejmě honorovat především vysokou odpovědnost této funkce.
Dnešní realita se však od původních předpokladů diametrálně odlišuje. Aniž by se jakkoliv zmenšila výše zmíněná vysoká odpovědnost, výkon funkce se zdaleka nevyčerpává pouhou přítomností na zasedáních Rady, která se navíc musí konat s mnohem vyšší periodicitou. Rozsah práce odpovídá zaměstnání na plný úvazek, což v době vzniku Rady nikdo nepředpokládal.. Odměny členů Rady sice mezitím stouply na dnešních 17.000,- Kč měsíčně, ve srovnání s hladinou platů ve srovnatelných oblastech (např. současný plat člena Nejvyššího kontrolního úřadu činí 47.200,-Kč, odměna předsedy Komise pro cenné papíry je stanovena na 84.200,-Kč) však ve skutečnosti hluboce zaostaly a neodpovídají již rozsahu práce, míře odpovědnosti a významu dopadů rozhodnutí Rady.
Zákon o Radě definuje v §3 odst. 4 členství v Radě jako veřejnou funkci s nárokem na přiměřenou odměnu s odkazem §124 odstavec 1 a 2 Zákoníku práce. Na rozdíl od všech ostatních mediálních Rad se tak uplatněním §124 odst 2 Zákoníku práce členům Rady prakticky neumožňuje realizovat pracovní poměr. Výše odměny, považovaná v tomto případě za náhradu mzdy, je navíc určena přímo ve Statutu Rady, jehož schválení podle zákona přísluší PSP. Funkce člena Rady není vykonávána v pracovním poměru ve smyslu §2 odst. 2 Zákoníku práce, takže zde nejsou dořešeny otázky související se sociálním zajištěním členů Rady včetně nároků po ukončení funkce, což členy Rady oproti ostatním zaměstnancům významně znevýhodňuje.
Za východisko z této situace Rada pokládá změnu článku XIV. Statutu, kde jsou stanoveny výše odměn členů a funkcionářů Rady. Nabízejí se zde dvě možnosti:
1) prosté jednorázové navýšení odměn změnou Statutu;
2) systémové řešení, které by vycházelo ze stanovení koeficientu, který by odměny členů Rady vztahoval např. k poslaneckému platu: takové opatření zakotvit do Statutu či ještě lépe do zákona o platech a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (zákon č. 236/1995 Sb. v platném znění).
V dnešní době, kdy se diskuse o výši odměn v souvislosti s inflací i růstem okolních mezd opakovaně vracejí, se druhé z navrhovaných řešení jeví vhodnější.
V každém případě by však výsledná výše odměn měla korespondovat s hladinou, ve které se pohybují odměny podobných kolektivních orgánů České republiky, jako je například kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Komise pro cenné papíry.
Ostatně Stálá komise doporučila usnesením č. 52/1998 z 23. ledna 1998 plénu PSP zvýšení odměn členů Rady ČT a Čro z původních 5.000,-Kč přes 8.500,-Kč na 13.000,-Kč pro člena, 16.500,-Kč pro místopředsedu a 20.000,-Kč pro předsedu. Tento návrh byl v únoru t.r. přijat.
Navrhované zvýšení odměn členů Rady nesouvisí s jejím aktuálním personálním složením, ale s významem této instituce a váhou, kterou by v rámci existujících veřejných orgánů měla mít. Lépe by také garantovalo její požadovanou nezávislost.
Zároveň je třeba upravit odpovídajícím způsobem i shora uvedené nedořešené otázky sociálního zajištění členů Rady.
Platové zařazení zaměstnanců Úřadu
Rada ze zákona nemá statut ústředního orgánu státní správy, a to i přes pokus Stálé komise tento statut u Ministerstva financí prosadit. Proto nelze u zaměstnanců Úřadu uplatnit tarifní stupnici s 25% zvýhodněním jako u institucí, které příslušný statut mají. V praxi to znamená pro pracovníky Úřadu kromě nižších platů v porovnání se standardní úrovní resortů i skutečnost, že se na ně nevztahuje zákaz podnikání. To poněkud komplikuje personální strategii Úřadu a může to samozřejmě přinášet i určité etické problémy. Nabízejí se dvě řešení této situace:

uplatnění zvýšených platových tarifů pro zaměstnance Úřadu lze dosáhnout novelou zákona o Radě, která by Radu definovala jako ústřední orgán státní správy nebo správní úřad.
další možností je doplnění taxativního výčtu subjektů, pro jejichž zaměstnance se stanoví další povinnosti a omezení v §73 odst. 2 Zákoníku práce. Tuto možnost upřednostnilo Ministerstvo financí v roce 1996.

Obě možné úpravy však vyžadují změnu zákona.

Správní poplatky a pokuty
Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí a registrací k rozhlasového a televiznímu vysílání..
Správní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, od 1.1. 1997 do 31.1. 1998 byly vybrány ve výši 3,233.946,- Kč.
Do zákonem stanovené působnosti Rady také náleží také ukládání pokud provozovatelům vysílání.
Ve sledovaném období bylo uhrazeno pět pokut v celkové výši 1,875.000,- Kč.
I.2.c) KONSTRUKCE RADY VE VZTAHU K ZAHRANIČNÍM MODELŮM

Ve všech rozvinutých zemích je standardem právní zakotvení a praktické fungování nezávislého kolektivního regulačního orgánu v oblasti vysílání jako pojistky demokracie, znemožňující nepřípustné ovlivňování nezávislosti a objektivity médií státní mocí. Další rolí regulačního orgánu je ochrana společnosti proti nežádoucím obsahům v médiích v případech, které za nežádoucí stanoví zákon.
Tradičním argumentem pro regulaci vysílání je omezené množství frekvencí určených pro vysílání. Přístup k nim je tedy třeba považovat za jisté privilegium, výsadu, vyvažovanou povinností zodpovědného výkonu tohoto práva. Jsou ale i jiné bariéry v přístupu k frekvencím - například ekonomické (zejména u televizního vysílání). Audiovizuální média jsou součástí procesu utváření veřejného mínění. Proto jsou v demokratické společnosti vždy předmětem určité formy regulace, která pravděpodobně přetrvá i při budoucí hojnosti digitalizovaných frekvencí.
Jednou z ústředních funkcí regulace médií je chránit provozovatele před kontrolou a vlivem politických zájmů, vládních i jiných: Nezávislost regulačního orgánu ochraňuje nezávislost provozovatele vysílání.
Zákony o vysílání nyní dosáhly mezinárodního rozšíření. Plyne to z uplatňování základních principů svobody slova a svobodného pohybu služeb, což vyžaduje upevňovat spolupráci mezi rozmanitými regulačními orgány.
Některé regulační orgány jsou více politické (vládní, parlamentní), jiné spíše soudní. Zde se soustředíme na nezávislé regulační orgány.
Regulovat vysílání obvykle znamená mít pravomoc vydávat oprávnění k vysílání, sledovat jejich dodržování, ukládat sankce za jejich porušení. K tomu lze doplnit i uspořádání a koordinaci vysílacího spektra; anglosaskou tradicí je též vydávání rozmanitých praktických kodexů a doporučení. Tyto funkce může plnit jediný orgán, ale i více různých orgánů.
Pravomoci regulačního orgánu jsou dvojího druhu:

správa oblasti vysílání, včetně udělování licencí, pravomoci jmenovat vedení institucí veřejného sektoru vysílání;
dohled a regulace vysílání samého, včetně ovlivňování praktických kodexů regulujících obsah vysílaných pořadů. Rozsah těchto pravomocí je však vždy nějak specifický, země od země.

Veřejnoprávní provozovatelé mají zvláštní povinnosti, jejichž dodržování vyžaduje specifickou regulaci, často zodpovědným ministrem v rámci daném zákonem, a to výkonem pravomoci jmenovat vedení a stanovit povinnosti v zájmu celé společnosti. Vedle tohoto vnějšího dohledu leckde existuje autoregulace, samosprávy (v Británii BBC, v Německu ARD a ZDF).

Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy
Nezbytnost zřízení regulačních institucí ve státech s nově se rodící demokracií byla deklarována v Doporučení č.1147 Parlamentního shromáždění Rady Evropy z roku 1991 o parlamentní odpovědnosti za demokratickou reformu vysílání. Doporučení vymezilo regulační orgán v oblasti médií takto:
Bod 7, odstavec IV.
Při plnění svých cílů by měly být rozhlas a televize odpovědné orgánu nezávislému na vysílání a nezávislému na vládě, ve kterém by byly zastoupeny relevantní regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy, a který by sám byl odpovědný (ovšem nepřímo) parlamentu.
odstavec V.
Tento orgán by měl zajistit transparentnost vlastnických poměrů a rozhodování ve vysílání a měl by bránit škodlivé koncentraci médií.
odstavec VI.
Orgán by měl zajistit pluralismus přinejmenším na úrovni celkového mediálního prostředí.
odstavec VII.
Měl by též sledovat programové standardy. Směrnice nebo kodexy chování pro uvádění zpravodajství, politických názorů, pro prezentaci násilí atd., by měly být sestaveny předem parlamentem v dohodě s vysílateli uvádějíce v soulad práva vysílatelů na svobodu projevu s právem veřejnosti na informace. Cenzura by měla být nahrazena odpovědností.

Doporučované atypické postavení tohoto orgánu v rámci orgánů státní správy je běžné ve většině evropských zemí. Jeho nezávislost na vládě a konjunkturálních politických zájmech a jejich výkyvech je vždy pozorně ošetřena. Často je takový orgán nezávislý i na státním rozpočtu a způsob jeho odpovědnosti (nejčastěji parlamentu) je vždy vymezen velice specificky, taxativně a úzce, na rozdíl od standardních orgánů exekutivy.
Členové rad a komisí bývají postaveni naroveň nejvyšším státním úředníkům a jsou většinou voleni parlamentem, popřípadě částečně parlamentem a částečně prezidentem. (Výjimečně jsou jmenováni vládou - například členové britské Independent Television Commission jsou jmenováni ministerstvem vnitra.) V některých zemích jsou vybíráni za použití různých klíčů, které zaručí, že v těchto orgánech budou zastoupeny sociální, vzdělanostní, náboženské, odborné a jiné skupiny a rovněž, že tyto jednotlivé zájmy budou prezentovány osobnostmi splňujícími požadavky odbornosti, bezúhonnosti, společenské vážnosti a autority. Při výběru kandidátů na členství je nezbytné dbát, aby nebyli na vysílání nikterak osobně zainteresováni. Morální integrita a absence konfliktu zájmů jsou pokládány za zcela zásadní požadavky. Dodržování těchto kritérií při sestavování regulačních orgánů je zřejmé i ze skutečnosti, že skandály, které jsou tak běžné v ostatních orgánech moci, jsou v regulačních orgánech zcela ojedinělé.
Citlivou záležitostí je právní úprava možnosti a způsobu odvolávání regulačního orgánu (dále jen rada). Možnosti odvolání jsou vždy úzce taxativně omezeny a mnohé státy mají uzákoněnu neodvolatelnost rady během jejího funkčního období (např. Portugalsko, Velká Británie a Francie). Cílem takové úpravy je zvýšení autority orgánu a zkušenost z těchto zemí dokazuje, že tato cesta je velmi účinná.
Smyslem konstruování rad jako kolektivních orgánů je předcházení subjektivnosti v rozhodování, možnosti zneužití pravomoci a případnému vlivu zkorumpovanosti. Výjimku zde tvoří Itálie, kde neexistuje kolektivní rada, nýbrž zde působí tzv. garant, který spravuje oblast vysílání spolu s početným úřednickým aparátem. Pravomoci garanta se částečně odlišují od standardních kompetencí rad. Garant například neuděluje licence, tuto pravomoc má italské ministerstvo pošt a telekomunikací. Tyto odlišnosti souvisejí ovšem se zcela odlišným uspořádáním vysílání a také s odlišnou legislativou: Itálie např. nedávno spojila problematiku vysílání a telekomunikací do jediného moderního zákona.
Regulační orgány ve většině zemí udělují oprávnění k provozování vysílání (licence, registrace atp.). Zákonem upravený režim je v různých zemích odlišný a lze formulovat dva základní přístupy: udělování licencí formou výběrového řízení na základě předložených projektů a volného uvážení rady anebo dražba licencí na projekty velmi detailně předem zadané radou. Součástí licence v prvém případě jsou licenční podmínky více či méně svázané s předloženým projektem, ve druhém případě vítěz dražby podepisuje detailní smlouvu, v níž se zavazuje dodržovat předem vyhlášený projekt.
Regulační orgány mají k dispozici řadu sankcí, jimiž vynucují dodržování zákonů při provozování vysílání. Výběr sankcí je většinou širší než finanční postih (pokuta) a odebrání licence. V řadě zemí je možno pozastavit vysílání na dobu určitou, zkrátit platnost licence atd. Dalším důležitým aspektem činnosti rad je často specifická úprava vykonatelnosti rozhodnutí. V některých zemích (např. Velká Británie) jsou některá rozhodnutí (např. pozastavení vysílání) okamžitě vykonatelná (samozřejmě s následnou možností opravného prostředku a event. náhrady). Podstatným znakem pozice a činnosti regulačních orgánů je používání "nesankčních" zásahů, např. různých vyjádření a stanovisek, jimiž v podstatě informují veřejnost o svém znepokojení nad konkrétními jevy dříve, než přikročí ke správním opatřením. Takové zásahy jsou opřeny právě o vysokou morální a odbornou autoritu regulačních orgánů u provozovatelů vysílání a u veřejnosti.
V zemích s delší tradicí regulačních orgánů (nejen v oblasti médií) se více zdůrazňuje transparentnost jejich rozhodování pro veřejnost. Rady často iniciativně samy informují o své činnosti a snižují tak svoji (v podstatě paradoxní) závislost na zprostředkování ze strany médií.
Jakkoli jsou pravomoci a úkoly rad v jednotlivých státech různorodé, obecně lze shrnout, že jejich základním posláním je dohlížet na dodržování právních norem vymezujících rozhlasové a televizní vysílání a vytvářet a realizovat licenční politiku.
Je obvyklé, že bez ohledu na zvolené prostředky a metody, kterých rada užívá, je jejím cílem chránit veřejné zájmy ve vysílání. Na druhou stranu, i kdyby to bylo v zájmu veřejnosti, rada by nikdy neměla mít oprávnění přímo zasahovat do programu či dokonce cenzurovat.
Přehled regulačních orgánů v Evropě
(Následující text je zpracován podle studie Serge Robillarda z Evropského institutu médií.)
Statut orgánů regulace a rozdílnost právních tradic
Statut orgánů regulace prozrazuje rozdílnost právních tradic evropských států. Ve skutečnosti totiž zákonodárci přizpůsobili pravidla pro audiovizuální oblast platnému institucionálnímu systému své země.
Většina států svěřila regulaci audiovizuálního sektoru správním orgánům. Základní a funkční autonomie orgánu regulace závisí především na platném systému nominace. Určujícím faktorem je i to, jaké lidské a finanční prostředky jsou k dispozici.
Seznam orgánů, které provádějí nominaci, je roztříděn do čtyř kategorií (viz tabulka v příloze č. 18, str. 185-186). První tři kategorie vycházejí z tradičního rozlišení mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí. Kromě těchto tří kategorií rozlišuje audiovizuální svět ještě čtvrtou kategorii, která vychází z občanských společností. Z tabulky vyplývají následující pozorování:
Většinou přísluší pravomoc nominovat orgánům výkonné moci, vládě nebo dozírajícímu ministru. Tato pravomoc je v některých případech výlučná. Bylo by nicméně nebezpečné vyvozovat unáhlené závěry, že takto vzniklé regulační orgány jsou tudíž závislé. Nezávislost se měří spíše skutky než prohlášením v textech. Britský systém se už několik let těší skutečné stabilitě. Ve Švédsku považuje právní tradice vládu za ručitele pluralismu.
V některých případech tuto pravomoc vykonávají výlučně národní parlamenty (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Island, Litva, Slovensko, Slovinsko, Turecko). V dalších případech je spojena s orgány výkonné moci. Podobný model funguje například ve Francii, Rumunsku a Polsku, ale také v Německu.
Orgány soudní moci v systému nominace poněkud chybí. Významnou roli jim přisuzují pouze Rakousko a Portugalsko. Pro vykonávání těchto pravomocí jsou někdy vybírání vysocí úředníci. V Itálii může být garantem starší úředník Ústavního soudu nebo Státní rady. Prezident nebo viceprezident Komise pro audiovizuální sektor ve Švédsku musí být povinně zkušeným soudcem. To jsou však jen ojedinělé případy. Dokonce i když mají orgány částečnou soudní pravomoc, nevolil zákonodárce důsledně systém nominace, který by sdružoval soudní moc.
Nakonec můžeme jen zdůraznit, že systému nominace se občanské společnosti a profesionální svět účastní jen velmi málo. Existují některé případy, hlavně pro regulaci veřejného sektoru (Kuratorium v Rakousku, ARD a ZDF v Německu, Poradní komise pro audiovizuální oblast na Kypru, Zastupitelské shromáždění diváků a posluchačů v Řecku nebo Úřad RTE v Irsku).
Někdy tato tendence zasáhla i soukromý sektor (Národní programová rada v Lucembursku nebo zemské mediální ústavy v Německu). Občanské společnosti a profesionální svět jsou však zastoupeny především v orgánech s poradenskou pravomocí (Nejvyšší audiovizuální rada ve francouzském společenství a Rada pro média ve vlámském společenství v Belgii, či Nejvyšší úřad pro sociální komunikaci v Portugalsku).

Rozmanitost pravomocí a obtíže při vytvoření typologie funkcí
Můžeme zaregistrovat různé funkce regulačních orgánů (viz tabulka xx Přílohy). Orgány zodpovědné za audiovizuální oblast mohou zastávat i více funkcí. V Evropě jsou to následující funkce:
Samoregulace veřejných stanic
O samoregulaci se jedná, když "je orgánu, který je součástí struktury v rámci jedné a téže rozhlasové nebo televizní instituce, výslovně udělena pravomoc zvláštního dohledu. Sleduje vlastní produkci a je osobně zodpovědný za aktivitu, kterou v tomto rámci uskuteční". Ke dvěma nejznámějším modelům samoregulace patří model německý - ZDF a ARD - a britský – BBC.
Správa audiovizuálního sektoru. Zde rozlišujeme dvě kategorie pravomocí:
Schvalovací funkce, neboli správa audiovizuální oblasti prostřednictvím výběru kandidátů a udělování licence k vysílání.
Nominace osob řídících veřejné vysílací instituce. Tato moc byla orgánům regulace svěřena jen ve velmi omezeném rozsahu.
Pravomoc kontrolní a regulační
Funkce kontroly programů je často doprovázena pravomocí udílet sankce. Bez ní by se totiž daný orgán stal jen poradenskou institucí.
Kontrolní pravomoc má v celé oblasti orgánů regulace téměř stejnou podobu. Týká se hlavně obsahu programů. Odpovědnost orgánu regulace může být uplatňována případ od případu: porušení zásad objektivity informací a pluralismu názorů především během předvolebních kampaní; porušování pravidel vztahujících se k etice (násilí, ochrana nezletilých). Účinnost kontroly závisí na finančních prostředcích a na počtu lidí, které má orgán regulace k dispozici.
Regulace zároveň znamená vypracování pravidel a kontrolu jejich dodržování. Druhá funkce přitom soustavně koriguje první. V dané oblasti mají velkou zkušenost Nezávislá televizní komice (ITC) a Rada pro standardy ve vysílání (BSC) ve Velké Británii. Pravidla se opakovaně revidují a mají závazný charakter. Další příklady můžeme nalézt v České republice, Německu, Řecku, Irsku, Maltě, Nizozemí, Polsku, Rumunsku a Turecku. Stát je zodpovědný za stanovení záruk kvality programů při zachování kulturní rozmanitosti a nutnosti usnadnit přístup ke vzdělávacím a zábavným pořadům všem.

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ustavená na základě zákona č.103/1992 Sb., převzala své pravomoci po Meziresortní komisi vlády, Meziresortní komisi ministerstva kultury ČR pro výběr uchazečů o nestátní vysílání a Federální Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Její činnost vymezuje zákon o Radě, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon o reklamě a rovněž Statut Rady.
Způsob, jakým byla Rada zřízena, odpovídal běžným postupům uplatňovaným v rozvinutých státech. Je splněn požadavek nezávislosti Rady a současně je právně zajištěno, že její rozhodnutí mohou být přezkoumána soudy a Parlament si od ní kdykoli může vyžádat zprávu o činnosti. V případě opětovného neschválení zprávy Rady je Parlament oprávněn Radu odvolat a jmenovat novou.
Pravomoci Rady odpovídají kompetencím obdobných zahraničních institucí. Podstatný rozdíl ovšem byl v časovém rozvržení naplňování úkolů, jejichž splnění se od rad očekává. V počátcích své činnosti pracovala Rada pod společenským tlakem, jehož hlavním cílem byla nutnost položit základy duálního systému vysílání, dále jej rozvíjet a v souvislosti s tím zejména zajistit rozvoj plurality vysílání. Snaha "dohnat" západoevropské státy v oblasti vysílání byla úspěšná v tom smyslu, že vedla během relativně krátkého časového úseku ke vzniku standardního duálního systému vysílání.
Tato první etapa činnosti Rady, která směřovala k překonání státního monopolu na rozhlasové a televizní vysílání, již definitivně skončila. Činnost Rady a její funkce se od té doby významně posunula blíže k modelům rad v zahraničí.
Rada za několik let existence prošla procesem utváření své identity. Převzala zkušenosti svých "sesterských" institucí ze zahraničí a zároveň si utvořila svou specifickou podobu, která snad v podmínkách České republiky bude vyhovovat nejlépe.
V této souvislosti je nezbytné upozornit na fakt, že žádné dvě či více rad, spravujících oblast vysílání, není stejných. Ačkoli rady usilují o podobné cíle, mají více či méně shodné pravomoci a při svých činnostech používají podobné nástroje, vzájemně se výrazně odlišují. V každém státě funguje rada (popř. systém několika rad), která odpovídá místním zvyklostem, nějakým způsobem reflektuje velikost audiovizuálního trhu a vychází vstříc národním, ekonomickým či politickým specifikům.
Některé země přistoupily k systému několika rad. Cílem tohoto opatření může být striktní oddělení dohledu nad veřejným a soukromým sektorem, oddělení dohledu nad různými typy médií (zvláštní orgán dohledu nad rozhlasovým a zvláštní nad televizním vysíláním funguje např. ve Velké Británii), oddělení určitých pravomocí (např. tak, že jeden orgán provádí licenční činnost a jiný dohlíží nad vysílaným programem), nebo rozdělení dohledu podle určitého geografického klíče (např. v SRN má každá země svou vlastní radu, tzv. Zemský mediální ústav a pro řešení četných společných problémů se vytvářejí ad hoc různé dočasné struktury, často s ingerencí exekutivy).
Nikterak výjimečná není spolupráce mezi radou a zvlášť zřízenou poradní institucí (např. britská ITC takto spolupracuje s tzv. Výborem pro program).
Podstatné rozdíly jsou v rozsahu úřednického aparátu, který radě vytváří zázemí. Například Federal Communications Commission, fungující pro celé Spojené státy americké a zahrnující širokou škálu činností a kompetencí (licenční činnost, prošetřování stížností, řešení sporů, legislativa, monitoring programů, radiokomunikace, telekomunikace, družice), má rozsáhlý úřad čítající 1700 zaměstnanců, kdežto například francouzská Conseil superieur l´audiovisuel, spravující podstatně menší audiovizuální trh a s užším záběrem své působnosti, zaměstnává 250 úředníků.
Rovněž způsob, kterým jednotlivé státy řeší problém zajištění dostatečného financování rady a současně ochrany její politické nezávislosti, je odlišný. (Například provozní náklady britské ITC jsou financovány jednak fixními příspěvky stanic a dále jejich podíly na zisku.)
Většina rad v rámci svých kompetencí vykonává legislativní činnost, respektive iniciuje přijetí nových právních úprav či změn stávajících. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ve své pravomoci takové iniciativy nemá.
České právní úpravy nepřidělují Radě ani některé další kompetence a úkoly, které jsou obvyklé u zahraničních regulačních institucí. Zákony například nespecifikují Radu jako orgán, který by měl přispívat k rozvoji národní a evropské audiovizuální produkce. Konkrétně není vymezeno ani její poslání zastupovat veřejnost ve vztahu k vysílatelům. Některé evropské státy naproti tomu této úloze rad věnují značnou pozornost. Například v SRN působí v rámci Zemských mediálních ústavů vedle orgánu reprezentujícího státní správu orgán zastupující veřejnost. Tento orgán složený z laiků má dokonce zásadní pravomoc - ve finální fázi hlasováním rozhoduje o udělení licence.
Jak již bylo zmíněno, regulační orgány v zahraničí se od sebe vzájemně výrazně liší, proto je definování Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ve srovnání se zahraničními radami možné jen ve zcela základních a obecných rysech. Na této úrovni nicméně lze shrnout, že Rada tak, jak je ustavena ze zákona, a tak, jak prakticky vykonává svou činnost orgánu státní správy, v podstatě splňuje standardní požadavky, které jsou kladeny na regulační orgán pro oblast elektronických médií fungující v demokratickém státě. Na druhé straně rychlý vývoj v oblasti médií v uplynulém období a očekávané další výrazné změny bude dříve či později nutno promítnout i do zákona o konstrukci a činnosti tohoto orgánu.

I.2.d) VZTAHY RADY K VEŘEJNOSTI

Přestože zákon o Radě byl schválen již v únoru 1992, byla Rada jako instituce zejména laické veřejnosti po dlouhou dobu téměř neznáma. Určitou výjimku představoval prakticky jen okamžik, kdy Rada v lednu 1993 rozhodla o udělení licence CET 21. Po zklidnění situace zmizela Rada opět na dlouhou dobu z centra pozornosti. V lepším případě ji veřejnost i řada novinářů po zákazu klipu Lucie Bílé "Láska je láska" na obrazovce České televize zaměňovala s Radou ČT. Nepřesné rozlišování jednotlivých rad přetrvává podnes.
Příčin tohoto stavu je několik. První z nich je skutečnost, že mediálních rad je několik (celkem existují čtyři - Rada pro vysílání a rady veřejnoprávních médií - Rada ČT, Rada ČRo a Rada ČTK).
Další příčinou je pravděpodobně skutečnost, že kromě relace "Volejte řediteli", uváděné na obrazovce TV Nova, se žádná další televize (jako nejúčinnější médium) nezabývá pravidelně mediální problematikou. Výjimku představují některé speciální pořady, ať ostatních televizí či celoplošných rádií. Ty se však zpravidla věnují spíše dílčím otázkám a jednotlivým případům dle aktuálního zájmu. Analogická je i reflexe činnosti Rady v denním tisku a některých časopisech, jejichž pozornost většinou upoutávají jen nejatraktivnější témata, jako jsou např. otázky vztahu Vladimír Železný/Nova/Rada.
Dalším důvodem malého stupně informovanosti veřejnosti o činnosti Rady, resp. představ velmi neúplných, mlhavých a mnohdy zkreslených je fakt, že Rada nemá žádný samostatný mediální výstup - věstník či jiný sdělovací prostředek - a je tedy ohledně seznamování veřejností se svou prací odkázána na média. Jakkoliv poskytuje informace o své činnosti ČTK, je jen a jen na vůli odběratelů jejich servisu, nakolik a v jaké podobě tyto informace zveřejní. Rada zasílá tiskové zprávy i dalším médiím, tam však platí totéž.
Podpůrnou metodou jsou individuální interview členů Rady přímo jednotlivá média: zde však dochází mnohdy ke značnému zkreslení, zřejmě vlivem krácení textu a vysokého stupně odbornosti mnoha řešených případů. Často je problém komplikován situací, že dané médium informuje o rozhodnutí Rady, které se týká jeho samého či média blízkého: zde pak samozřejmě klesá pravděpodobnost nestrannosti.
Otázka interpretace rozhodnutí Rady je konečně problémem i Rady samotné. Částečně vyplývá již se samotného faktu, že Rada je kolektivním orgánem, jehož výsledné rozhodnutí je souhrnem individuálních postojů nejméně sedmi členů Rady, z nichž každý může při hlasování vycházet z jiného důvodu. Soubor subjektivních postojů je tedy třeba tlumočit do jednotného názoru včetně odůvodnění, které příslušné rozhodnutí dostatečně vysvětlí. Je nutno konstatovat, že v uplynulé době se Radě toto zřejmě nedařilo dostatečně. Jediným důvodem přitom nebyla jen neexistence potřebného prostoru k takovému vyjádření či neochota zainteresovaných subjektů Radě naslouchat. Následné nedorozumění pak mnohdy vyústilo v nespokojenost s činností Rady a kritiku, které v řadě případů bylo možné předejít. Tento moment je jedním z bodů, na který se bude muset Rada v příštím období mnohem více koncentrovat. Lépe vyrovnat se bude muset rovněž se situacemi, kdy její rozhodnutí není jednomyslné a tzv. přehlasovaní členové Rady ventilují své menšinové názory a nespokojenost přes média, v parlamentu a na jiných místech.
Dostatečně hluboký a obsažný kontakt s veřejností by měl Radě pomoci při vytváření její pozitivní image, důvěryhodnosti a autority. Všechny tyto prvky jsou pravděpodobně nutné i k tomu, aby byla lépe akceptována potřebnost existence a dostatečných kompetencí orgánu tohoto typu. Nezbytným předpokladem k dosažení uvedených cílů je však mj. transparentnost rozhodovacích procesů a postupů Rady, čímž se opět vracíme k otázce její prezentace na veřejnosti. Kontakt s veřejností laickou i odbornou je konečně důležitý i jako zpětná vazba, pomáhající při formulaci obsahu pojmu "veřejný zájem", který má Rada ve svém rozhodování chránit.
Napomoci tu mohou i tiskové konference, kterých dosud Rada pořádala jen málo. Budeme-li však konstatovat, že jednou z příčin nízkého počtu takových konferencí je jejich malá účinnost, nebudeme jistě jediným subjektem s obdobnou zkušeností. Kvalifikovaná příprava navíc vyžaduje dostatek času i dalších prostředků, kterých Rada rozhodně nemá nazbyt.
Efektivnější se jeví akce, které Rada začala ve sledovaném období pořádat k jednotlivým speciálním otázkám. Formou seminářů či besed se zainteresovanými subjekty se takto věnovala např. problematice injektáže reklamy a sponzoringu do televizních sportovních přenosů či otázkám možných nároků na programové standardy soukromého rozhlasového vysílání. V těchto aktivitách Rada hodlá pokračovat i nadále. Jednou z příštích otázek bude atraktivní téma vyváženosti a objektivity informací ve vysílání, se zvláštním akcentem na některé specializované pořady.
Zkvalitnit bude rovněž třeba práci tiskového mluvčího. Tato otázka je dosud řešena provizorně. Vyzkoušeny byly dvě varianty, z nichž ani jedna nefungovala uspokojivě. Příčiny malé spokojenosti Rady vyplývaly částečně z důvodů personálních, založeny však zřejmě byly i systémově. Pokud si ovšem neodpovíme právě na otázky systémové, je šance na úspěšnější řešení malá. Rada nejprve zkusila obsadit tuto pozici pracovníkem, který zároveň působil jako zástupce vedoucího Úřadu Rady. Přestože byl z titulu funkce přítomen na zasedáních Rady a byl o nich tudíž dobře informován, nebyla interpretace přijatých rozhodnutí pro Radu uspokojivá. Rada rozhodla, že výhledově by měl být mluvčím Rady specializovaný odborník, kterého však nemá k dispozici: z řad pracovníků Úřadu nelze žádného takového vyčlenit a právě tak, alespoň zatím, nelze vyblokovat volné pracovní místo a odpovídající plat. Proto byli výkonem funkce tiskového mluvčího Rady pověřeni přímo dva její členové (místopředsedkyně Hůlová a místopředseda Štěpánek). Tento model se také neosvědčil, neboť jeden z mluvčích vedle rozhodnutí Rady promítal do mediálních výstupů i své vlastní názory. Toto smíšení rolí dostávalo Radu do choulostivé situace. Dané výroky sice nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. Přestože tento stav na svých zasedáních většinově kritizovala, změnu zatím neučinila. Veřejnost přitom není zřejmě schopna dostatečně odlišit, kdy dotyčný hovoří jako mluvčí Rady a které sdělení je naopak pouze jeho osobním názorem. V praxi tak může snadno vzniknout dojem, že individuální postoj člena Rady je názorem Rady jako celku.
Formu styků Rady s veřejností představují konečně i tzv. návštěvní dny, které se staly již standardní součástí práce Rady. V rámci návštěvních dnů se Rada setkává především s provozovateli vysílání, žadateli o licence či registrace či se zájemci o vysílání, často i zahraničními. Přestože na optimalizaci podoby návštěvních dnů je třeba ještě pracovat, je naprosto zřejmé, že jejich povaha je konzultační, na rozdíl od tzv. ústního jednání ve věci, které Rada může nařídit v rámci konkrétně vedených správních řízení. Ve druhém případě má takové jednání přesné formální znaky dle správního řádu: návštěvní dny jsou oproti tomu mnohem méně formalizovanou formou pomoci Rady při orientaci zainteresovaných subjektů v dané problematice. Mnohdy pomohou také jako vysvětlení situací, jejichž objasnění klasickou korespondenční formou by bylo příliš zdlouhavé a málo efektivní. Frekvence konání návštěvních dnů je zpravidla jedenkrát za týden. Tuto četnost se Rada snaží udržet, i když ne vždy je to v jejích časových možnostech. Mediální veřejnost hodnotí existenci návštěvních dnů pozitivně.
Zástupcem části odborné veřejnosti jsou asociace, které existují v jednotlivých oborech rozhlasového a televizního vysílání: APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání ČR), APRTV (Asociace provozovatelů regionálního televizního vysílání) a APKTTS (Asociace provozovatelů kabelové televize a telekomunikačních sítí ČR). I s těmi je Rada v relativně pravidelném kontaktu, ať již při řešení problémů obecnějších či konkrétních. I když ne vždy se podaří dosáhnout shody, lze konstatovat, že obě strany se vzájemně respektují. Spolupráce je velmi pozitivní např. v otázkách budoucí mediální legislativy. Daří se totiž vysvětlit, že ne všechny problémy, s nimiž se asociace na Radu obracejí, jsou řešitelné v rámci stávajících právních předpisů.
Dále existují subjekty sui generis, s nimiž Rada účinně spolupracuje: Rada pro reklamu, Protipirátská unie, SKMO (Sdružení komunikačních a mediálních organizací), ATO (Asociace televizních organizací) ad.
Určitou formu komunikace s veřejností představuje konečně i výroční Zpráva, kterou primárně dostává PSP a následně pak i řada dalších subjektů.

II. ČINNOST RADY A ÚŘADU

II.1.a) ZÁKLADNÍ ÚKOLY

Základní úkoly, které Rada a Úřad ze zákona naplňují:

tvorba zásad politiky ČR v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a koncepce jeho rozvoje (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. a), c))
rozvíjení plurality vysílání a nezávislosti jeho provozování (zákon o Radě, § 1 odst. 2)
výkon státní správy v oblasti vysílání (zákon Radě, § 1 odst. 3)

4. dohled nad dodržováním právních předpisů vztahujících se k rozhlasovému a televiznímu vysílání (zákon o Radě, § 1 odst. 2)
5. předkládání zpráv o stavu vysílání a o činnosti Rady Poslanecké sněmovně Parlamentu jednou ročně povinně dle zákona a dále dvakrát ročně dílčí zprávy na základě usnesení Stálé komise Parlamentu pro sdělovací prostředky z 9. října 1997 (zákon o Radě, § 2 odst. 2).

udělování a odnímání licencí k vysílání a provádění registrací opravňujících k vysílání (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. d), zákon o vysílání, § 11, 12, 13, 15, 16, 17, 19)
dohled nad oznamováním změn provozovatelů vysílání a rozhodování o změnách (zákon o vysílání, § 10, 11, 14, 20)
evidence licencí a registrací a jejich změn (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. h), zákon o vysílání, § 11, 14, 16, 17)
tvorba plánu využití kmitočtů pro vysílání (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. b))
dohled nad dodržováním technických parametrů vysílání (zákon o vysílání, § 11, zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. b), j))
výkon státní správy v oblasti kmitočtového spektra (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. j))
stanovování lhůt k nápravě zjištěných porušení povinností stanovených zákonem a ukládání pokut provozovatelům vysílání nebo subjektům bez oprávnění (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. f), zákon o vysílání, § 20)
tvorba stanovisek k návrhům mezinárodních smluv a plnění uzavřených mezinárodních smluv v oblasti vysílání (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. g))
dohled nad dodržováním programových povinností provozovatelů vysílaní, stanovených zákonem, licencemi a registracemi (zákon o Radě, § 2 odst. 1 písm. f), zákon o vysílání, § 5 odst. 1 písm. a) - h), § 20 odst. 1 - 4) a dohled nad dodržováním povinností při vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů, při zařazování reklam do pořadů a časového rozsahu reklam a teleshoppingu (zákon o vysílání § 6, 6a, 7, 20, zákon o reklamě)
dohled nad dodržováním zvláštních povinností a oprávnění veřejnoprávních provozovatelů ČRo a ČT (zákon o vysílání § 9, 20, zákon č. 483/91 Sb., o České televizi, zákon č. 484/91 Sb., o Českém rozhlasu) - v kooperaci s Radou Českého rozhlasu a Radou České televize.

II.1.b) ČINNOST RADY A POTŘEBA LEGISLATIVNÍCH ÚPRAV

Píše se rok 1998, zbývají již jen dva roky do začátku nového tisíciletí a začíná se také pozvolna rýsovat nový charakter budoucího rozhlasového a televizního vysílání, které se stává nedílnou součástí některých nových médií. Už dnes nacházíme na internetu některá česká rádia a i když jako nepříliš bohatá země ještě digitální rozhlas neuživíme, víme, že už i u nás existují subjekty, které s předstihem taková rádia připravují. Předpokladem je samozřejmě existence příslušného technického prostředí, dostatečně solventní provozovatel a odpovídající vybavenost domácností. Jakkoliv jsme místy k příchodu a uplatnění digitálního vysílání skeptičtí, uvědomme si, že ještě relativně nedávno jsme poslouchali rozhlas na středních vlnách (dnes na VKV II) a o internetu jsme netušili vůbec nic.
Je otázkou, zda tak zásadní změna v technologii vysílání a sdělovacích prostředků vůbec bude vyžadovat legislativní úpravy existujících norem, resp. celý nový zákon. Jisté však je, že k těmto změnám bude docházet již v součinnosti s Evropskou unií a na zhruba stejně strukturovaném trhu, polarizovaném mezi veřejnoprávní a soukromý sektor vysílání. Nelze zřejmě zatím říci, zda - tak jako v oblasti televizí - bude zapotřebí přijmout i evropskou úmluvu o vysílání rozhlasovém. Právě tak bude třeba se ptát, zda s ohledem na nové technologie bude i nadále nutná dosavadní regulace a) přístupu na trh, b) obsahu vysílání.
a) regulace přístupu na trh je dosud dána omezeným počtem disponibliních frekvencí, logicky tedy musí být prováděn určitý výběr; z logiky věci pak plyne, že musí existovat ten, kdo ho provede, tedy příslušný orgán, pokud možno nezávislý na tradičních orgánech státní moci; v podmínkách posttotalitní ČR je to (dosud) Rada, v duchu někdejšího doporučení Evropského parlamentu.
b) regulace obsahu vysílání vyplývá z odlišných hledisek: vedle konsensuálního momentu nutnosti zvýšené ochrany dětí a mladistvých je tu argument politický (vliv médií na formování veřejného mínění) až filosofický (virtuální realita: vytváření mediální zkratky skutečnosti) a konečně i ekonomický (pravidla o obsahu programů limitují i reklamu).
Očekávané příští změny se samozřejmě promítnou do činnosti Rady a přinesou pravděpodobně i nové pohledy na smysl její existence i potřebných kompetencí.
Je tu však i řada problémů stávající právní úpravy. S ohledem na výroční zprávy Rady ČT a Rady ČRo se v dalším textu budeme koncentrovat na témata dlouhodobě diskutovaná v privátním sektoru vysílání.

otázka prolongace licencí:

existují stanice, které až na malé odchylky dodržují licenční podmínky, v průběhu licenčního období se chovají korektně, mají relativně vysokou sledovanost nebo svým formátem naplňují potřebu některého menšinového žánru (vkusu). Investovaly čas, sílu a finanční prostředky, aby mohly vysílat. Přesto musí po uplynutí licenčního období znovu žádat o licenci a podstupovat poměrně náročné řízení bez jakékoliv jistoty, že licenci znovu získají. Jakkoliv se může objevit námitka, že jiné řešení by omezilo volnou soutěž tržních sil, není namístě uvážit možnost prodloužení licencí bez licenčního řízení či se zjednodušeným režimem (samozřejmě za určitých podmínek) ? -

otázka prodeje stanic a zákazu převodu licencí:

na jedné straně je fakt, že vysílání je také podnikáním, resp. rozhlasovou či televizní stanici můžeme chápat jako zboží, a proto se s ní dá také obchodovat. I z domácí praxe víme, že právě prodej stanice pomohl mnohdy její vysílání zkvalitnit nebo oživit, protože kupec s sebou přinesl nové know-how nebo investice do jejího rozvoje. Na druhé straně se ovšem jedná o zboží (podnikání) zvláštního charakteru. Přístup k vysílání lze legálně získat pouze na základě licence či její změny. Rada dnes zastává stanovisko, že majitel licence může prodat maximálně 49 % svého podílu, aby zůstala zachována jeho majorita po celou dobu platnosti licence. Byl to totiž právě on se svým projektem, kdo přesvědčil Radu, že je lepší než ostatní žadatelé. Má uvedený princip, nastolený Radou s ohledem na samou podstatu licenčního řízení, své opodstatnění ? Měl by být zakotven v zákoně ?

otázka tzv. servisních organizací:

tento model je zdánlivě specialitou českého televizního vysílání, najdeme jej však i u rádií. Licence se může stát prázdnou skořápkou a místo licencovaného subjektu realizuje většinu souvisejících činností někdo jiný. Je to v pořádku? Hlavním problémem je zřejmě definice servisních organizací, resp. jejího vztahu k tomu, kdo získal licenci. Je to totiž on, kdo nese zodpovědnost za program a musí mít i odpovídající vliv na programové otázky. Při širším pohledu by totiž mohla být servisní organizací i tisková agentura nebo při síťovém vysílání i centrální stanice jako dodavatel panelového programu.

otázka licenčních podmínek:

Jejich (ne)existence se stala "hitovým" tématem připravované legislativy, Rady, poslanců i provozovatelů. Minulá praxe ukázala, že řada dřívějších licenčních podmínek byla velmi nereálná. Rada navíc neměla dostatečné finanční ani kapacitní možnosti sledovat jejich dodržování, což snižovalo autoritu licenčních podmínek, zákona o vysílání i Rady. Jakkoliv dříve provozovatelé vůči existenci licenčních podmínek leccos namítali, dnes se zdá, že by je - nebo obecněji určitá přesnější pravidla soutěže - uvítali. Otázkou ovšem je, jak vysoká má být laťka, tj. míra regulace, čili kam až zajít a zda jsou některé požadavky vůbec objektivně měřitelné. (Totéž se ostatně týká i zákonné povinnosti provozovatelů přinášet objektivní a vyvážené informace.) Zahraniční mediální předpisy kladou v tomto ohledu důraz na vyváženost, které má být dosahováno v určitém aktuálním časovém úseku.
Lze se ptát, zda má Rada např. přímo stanovit formáty, když ty se v reakci na konkurenci neustále proměňují. Nebo snad má Rada - tak jako dosud - definovat poměr slova a hudby, když se dá stručně i rozvlekle říci stejné množství informací ? A jak se vyrovnat s tím, že veřejnoprávní stanice budou mít vždy ze zákona vznosné, ale obecně definované poslání, ale mohou přitom své formáty měnit dle libosti, zatímco soukromé stanice mají leccos předepsáno ?

otázka zadání při licenčním řízení:

zatím v licenčních řízeních vítězil většinou ten, kdo měl nejlepší projekt. Žadatel však nemusí být nutně i autorem: tím může být profesionální tvůrce projektů. Zdařile napsaný text pak obvykle v praxi přinese další rádio univerzálního hudebního formátu v regionu. Rada si klade otázku, zda by nebylo lepší přímo zadat předem formát, cílovou skupinu nebo jiný prvek, který by blíže upřesnil kritéria licenčního řízení. Jaké by však potom musely být znalosti Rady o trhu a jeho možnostech ? A i kdyby existovaly aktuální představy, kdo ví, kolikrát se trh promění za šest či dvanáct let ? Tak dlouhá je totiž maximální platnost licencí.
Jak už bylo řečeno, i samotní provozovatelé vysílání by uvítali existenci přesnějších pravidel. I když však vznikne lepší legislativa, neznamená to, že ji nebude možné obejít. Bez existence určité právní kultury podnikatelského, resp. vysílacího prostředí budou totiž i sebelepší pravidla málo účinná.
Potřebná míra účinné regulace je tedy zřejmě otázkou, která by měla být pro činnost Rady i formulaci budoucí legislativy stěžejní otázkou. Nezapomeňme ovšem, že stále jsme posttotalitní společností, na níž se minulá doba podepsala více, než jsme předpokládali. Týká se to mimo jiné či především způsobu myšlení. U řady politiků i některých kolegů z oboru nacházíme dosud touhu nadměrně řídit, regulovat a říkat divákům či posluchačům, co mají chtít a co si mají myslet. Zdá se, že základní princip existujících evropských úmluv, tj. princip svobody projevu a volného šíření informací byl sice i u nás slavnostně přijat, ve skutečnosti však nepronikl dostatečně do našeho myšlení. I se všemi riziky a důsledky, které přináší.
S příchodem nových technologií se mnozí ptají: a kdo uhlídá internet ? Otázka však může stát i opačně: má ho vůbec někdo hlídat ? Neodporuje to základní myšlence jeho vzniku, čili možnosti svobodné výměny názorů lidí z celého světa bez ohledu na jejich bydliště ? Zabývat bychom se zřejmě měli odpovědností za jeho obsah, samotná podstata tohoto komunikačního prostředku však i toto minimalistické východisko velmi komplikuje.

II.2. ÚČAST NA TVORBĚ ZÁSAD POLITIKY
A KONCEPCE ROZVOJE VYSÍLÁNÍ
(legislativní proces)

Rada spolupracovala s MF na novelizaci zákona o správních poplatcích v části vztahující se k poplatkům za vydávání rozhodnutí o licencích a registracích.
Na základě návrhu Rady, kterým měly být zpřesněny jednotlivé položky a odstraněna duplicita platby poplatků za změny ve společnostech provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, o kterých rozhoduje jak Rada ve správním řízení, tak Obchodní rejstřík v řízení soudním, byla novelou č. 305/1997 Sb. zákona č. 368/92 Sb. příslušná položka v sazebníku správních poplatků (položka č. 66) změněna a upřesněna. Nadále bude správní poplatek vybírán pouze v těch případech, kdy se nejedná o změnu prováděnou též obchodním rejstříkem, kde poplatková povinnost zůstává zachována.
Protože docházelo k nejasnostem při výkladu určení vzniku poplatkové povinnosti, byly zároveň jednotlivé položky sazebníku upřesněny v tom smyslu, že poplatková povinnost vzniká podáním žádosti o registraci či o licenci. Tímto upřesněním jsou vyloučeny námitky o vzniku povinnosti zaplatit poplatek pouze v případě, že licence či registrace byla Radou rozhodnuta kladně.
Zástupci Rady a Úřadu se podílejí na projednávání mediální koncepce v oblasti hromadných informačních prostředků zpracované MK ČR, jejímž cílem je provedení revize platné právní úpravy v oblasti hromadných informačních prostředků spolu se zajištěním kompatibility s právem Evropských společenství. Do této oblasti pak spadá již konkrétní příprava návrhu tiskového zákona a zákona o telekomunikacích. Výsledkem uvedeného záměru by měl být rovněž nový zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který by mohl zahrnovat i právní úpravu doposud řešenou jinými právními předpisy (zákon o regulaci reklamy, zákon o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání). Tato koncepce je zatím ve stádiu projednávání v širší pracovní skupině odborníků z mediální oblasti.
Rada se prostřednictvím svých pověřených členů a odborných zaměstnanců Úřadu podílí na projednávání zákona o omezení koncentrace a křížení vlastnictví v médiích, který v rámci své legislativní činnosti zpracovává Ministerstvo kultury ČR. Návrh věcného záměru má být připraven k odevzdání k projednání vládě ČR do 30.4. 1998. V současné době je práce na tomto návrhu ve stádiu projednávání cílů navrhované koncepce a návrhu věcného řešení v rámci setkání pracovní skupiny MK ČR, jejímiž členy jsou odborníci z mediální sféry a státní správy. Cílem tohoto návrhu je danou problematiku upravit samostatnou právní úpravou, docílit transparentnosti vlastnických vztahů v médiích.
Dalším zákonem, na kterém se Rada podílí svými podněty návrhy a připomínkami, je návrh zákona o poskytování informací o činnosti orgánů státní správy a územní samosprávy. Návrh je ve stádiu pracovní verze věcného záměru zpracované rovněž Ministerstvem kultury ČR a projednané v rámci skupiny odborníků mediální sféry. Cílem tohoto zákona je naplnit Listinu základních práv a svobod čl. 17 odst. 5, který stanoví povinnost státním a samosprávným orgánům poskytovat informace o své činnosti. Samostatný zákon upravující komplexně práva a povinnosti v této oblasti zatím v našem právním řádu chybí.
Dalšími přípravnými pracemi nové právní úpravy zpracovávané MK ČR, na které se Rada podílí, jsou: návrh věcného záměru nového autorského zákona, ke kterému již Rada zaslala MK konkrétní připomínky a návrh věcného záměru zákona o periodickém tisku, kde rovněž připomínkovala jednotlivá ustanovení navržené úpravy.
Připomínky viz příloha č. 10, str. 155-157.

II.3. ZAHRANIČNÍ AKTIVITY RADY

Aktivity související s podpisem Evropské dohody o přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími
Ve sledovaném období Rada, v rámci svých zákonných kompetencí, zintenzivnila aktivity směřující k harmonizaci mediální legislativy České republiky a EU. I nadále byly iniciativy integračního procesu koordinovány s příslušnými odbory ministerstva zahraničních věcí a ministerstva kultury. Konstruktivní a smysluplná je zejména spolupráce s odborem hromadných sdělovacích prostředků ministerstva kultury.
V červnu minulého roku Evropská komise novelizovala Direktivu Rady z 3. 10. 1989 o koordinaci některých zákonných ustanovení, předpisů či administrativních postupů členských států týkajících se výkonu činností souvisejících s televizním vysíláním (č. 89/552/EEC). Novela Direktivy byla přijata pod číslem 97/36/EC). Direktiva je nejvýznamnějším mediálním právním předpisem závazným pro země EU, proto Rada věnovala rozboru její novely značnou pozornost.
Podrobná analýza současné úrovně slaďování mediální legislativy České republiky s legislativou EU, zejména tedy s Direktivou, je obsažena v kapitole IV. 2. d), str. 184nn této Zprávy.
V loňském roce dva pracovníci Úřadu absolvovali devítiměsíční kurz "EU" pořádaný Ústavem mezinárodních vztahů ve spolupráci s Mezinárodním centrem evropských vzdělávání. Cílem kurzu bylo obeznámit úředníky státní správy s historií, strukturou a fungováním EU, připravit je na přidružovací procesy v jednotlivých rezortech a posléze i na činnost ve strukturách orgánů EU.
Přínosem kurzu bylo rovněž navázání kontaktů mezi zástupci jednotlivých rezortů, kteří v rámci svého Úřadu působí na odboru mezinárodních vztahů a jsou tak ve styku s jednotlivými orgány EU a jejími členskými státy.

Aktivity související s členstvím ČR v Radě Evropy
Česká republika ani v minulém roce nepodepsala základní mediální dokument Úmluvu Rady Evropy o televizi přesahují hranice států.
V současnosti je Úmluva ratifikována 15 a podepsána 28 státy. Novými signatáři se během roku 1997 staly Bulharsko a Rumunsko, tedy státy, o nichž lze konstatovat, že jejich mediální legislativa byla ještě v nedávné době za českou značně zpožděna.
I s ohledem na tuto skutečnost je nezbytně nutné podpis Úmluvy českou stranou již dále neodkládat, tím spíš, že mu již několik let fakticky nic nebrání.
K urychlenému podpisu Úmluvy začínají Českou republiku tlačit také ryze praktické problémy.
Podle stanoviska Rady Slovenské republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, vydaném na 12. zasedání Stálého výboru televize přesahující hranice států, jsou již nyní v praxi uplatňovány restrikce proti provozovatelům terestriálního televizního vysílání z území ČR při jejich šíření v kabelových rozvodech na území SR. Jako oficiální důvod uvádí slovenská strana okolnost, že ČR není signatářem Úmluvy a retransmise jejího vysílání na území SR jako členské země Úmluvy není možná, neboť české mediální předpisy jsou s Úmluvou v některých ustanoveních v rozporu.
Toto sdělení má velmi bezprostřední (mimo jiné obchodní) dopady. Rada Slovenské republiky pro rozhlasové a televizní vysílání však v tomto případě postupuje zcela v souladu s Úmluvou, jíž je od ledna tohoto roku členskou zemí.
Jelikož Česká republika není signatářem Úmluvy, mohou se zástupci Rady i nadále účastnit zasedání Stálého výboru televize přesahující hranice států (CDTT) pouze jako pozorovatelé.
Tento statut jim však umožnil seznamovat se s procesem novelizace Úmluvy, který probíhal celý loňský rok.
Cílem připravovaných novelizačních změn Úmluvy je dosažení její plné kompatibility s Direktivou.
Nejsložitějšími otázkami se během diskusí nad novelou Úmluvy ukázal problém delokalizace vysílajících subjektů, jurisdikce Úmluvy (zvláště s přihlédnutím k odlišnému statutu členských zemí Úmluvy, nečlenských zemí a zemí EU), teleshoppingu, léků a lékařských přípravků a exkluzívních práv.
Jedním z nejostřejších konfliktů na jednáních CDTT skončila diskuse o vymezení některých opatření proti tzv. delokalizaci provozovatelů vysílání. Byl předložen text nového ustanovení Úmluvy, které by umožňovalo zrychlené sankce v případě delokalizace. Proti textu ovšem opakovaně vystupovala většina přítomných zástupců členských zemí EU (s výjimkou Francie), naopak nečlenské země EU přijetí nového ustanovení vesměs podporovaly (zvláště Švýcarsko, Polsko a Turecko).
Je třeba zmínit, že problém delokalizace je aktuální i v České republice. Jedná se například o některé programy z nabídky Multichoice.
Jako možné řešení některých sporných částí novelizované Úmluvy se ukazuje doslovné přejmutí textu Direktivy (to se týká např. otázky jurisdikce).

Členové Rady se pravidelně účastní i zasedání dalších komisí a pracovních skupin Rady Evropy.
V minulém roce to byla zejména zasedání pracovní skupiny "Media v panevropské perspektivě" při Direktorátu pro lidská práva Rady Evropy a expertní skupiny "Autorská práva a nové technologie".
Patrně nejvýznamnějším úkolem, kterým se skupina MM-S-PR ("Autorská práva a nové technologie") v loňském roce zabývala, byl pokus o vytvoření jakéhosi "typového" zákona proti pirátské výrobě a šíření dekodérů.
Francouzské ministerstvo kultury v součinnosti s expertní skupinou MM-S-PR uspořádalo seminář "Identifikace a kodifikace děl v digitálním vysílání", kterého se zúčastnili i zástupci Rady.
Seminář byl zaměřený zejména na odkrývání právních a etických aspektů zavádění digitálních technologií. Diskuse v rámci semináře se úzce dotýkala i oblastí, kterými se Rada v současné době zabývá.
Jednalo se především o technických a právních prostředcích, jimiž lze zabránit manipulaci s obsahem děl (ať už ve vysílání nebo prostřednictvím sítě Internet), o možnostech zajištění vyváženosti v ochraně děl u různých typů šíření (na jedné straně extrémní ochrana děl při kódovaném vysílání, na druhé minimální ochrana Internetu) apod.
V první polovině roku předala Rada příslušnému výboru Rady Evropy zpracovaný dotazník vyhodnocující stav koncentrace a křížení vlastnictví médií v České republice.

Další aktivity v zahraniční oblasti
Zástupci Rady se již tradičně iniciativně podílejí na práci Evropské platformy regulačních institucí v médiích. Na dubnovém setkání platformy konaném v Dublinu se zúčastněné regulační orgány věnovaly zejména problematice označování nevhodných audiovisuálních programů a možnostem regulace Internetu za účelem znepřístupnění nevhodného a škodlivého obsahu dětem a dospívajícím.
Několik členů Rady se zúčastnilo rovněž listopadové konference Evropské platformy regulačních institucí v Lisabonu, která se uskutečnila na téma: "Nové mediální strategie - Konvergence nebo konkurence?"
Druhý rok působení má za sebou Rada v rámci Platformy regulačních orgánů zemí střední a východní Evropy.
Zatím poslední setkání této platformy se uskutečnilo v listopadu loňského roku v Budapešti. Hlavními body diskuse byla problematika národních a evropských kvót, ochrana trhu a zahraniční kapitálové investice v médiích.
Podstatným cílem této schůzky bylo rovněž zakončení mnohaměsíční diskuse ohledně budoucnosti platformy samé, jejího fungování a smyslu.
Rada pro účely této debaty připravila vlastní návrh budoucí podoby a funkce platformy:
a) Statut a cíle platformy
Podle mínění české strany by "Platforma regulačních orgánů zemí střední a východní Evropy" měla fungovat na bázi volného spojení těchto institucí, aniž by byla vytvářena jakákoli pevná struktura a voleni zástupci do čela platformy. O zemích střední a východní Evropy, které v rámci platformy spolupracují, by se mělo hovořit spíše jako účastnických státech, než-li jako o státech členských. Vzhledem k tomu, že by platforma měla zejména poskytovat prostor pro diskusi a konzultace, bylo by vhodné, aby její společná usnesení a závěry měly podobu doporučení, nikoli závazných nařízení.
Základním cílem platformy by mělo být průběžné seznamování s vývojem audiovisuální politiky ve státech, které jsou si svým postkomunistickým vývojem blízké. Účastnické státy se vzájemně mohou dělit o své zkušenosti a hledat možnosti řešení problémů, které jsou jejich zemím společné. V zásadě by ovšem snažení celé platformy mělo směřovat k co nejrychlejšímu přizpůsobení účastnických států standardům běžným ve vyspělých zemích a připravovat je tak na vstup do západoevropských struktur.
b) Náměty k diskusi, která by měla proběhnout během budoucích setkání platformy
1. Projednání problematiky kvót pro vysílání domácí a evropské audiovizuální tvorby a pro zastoupení nových pořadů ve vysílání.
2. Rozbor situace v jednotlivých účastnických státech vzhledem k úrovni koncentrace a křížení vlastnictví v médiích. Konzultace nároků na transparentnost vlastnických vztahů a míry kontroly a regulace vstupu zahraničního kapitálu.
3. Diskuse o zavádění nových vysílacích služeb ve státech střední a východní Evropy, o možných důsledcích zavádění těchto služeb a o míře a způsobu jejich regulace.
4. Definice "provozovatele vysílání" zákonem; otázky převodu licence, změn ve společnosti provozovatele vysílání a vztahu provozovatele vysílání a servisních organizací.

Několikrát ročně Rada na pozvání svých kolegů navštěvuje regulační instituce v zahraničí.
V roce 1997 se setkala s členy Rady Slovenské republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v Bratislavě a s členy maďarské Národní rozhlasové a televizní komise v Budapešti.
Rada tak měla znovu příležitost přesvědčit se o užitečnosti bilaterálních kontaktů, a to zejména s odborníky ze sousedních zemí.
Pracovníci Úřadu ve sledovaném období vycestovali na dva významné veletrhy - Audio Engineering society v Mnichově a IFA v Berlíně. Na obou těchto mezinárodních akcích měli příležitost seznámit se s nejnovějšími technickými prostředky, zejména z oblasti digitálních technologií.
Jako každoročně i v loňském roce se zástupce Úřadu aktivně zúčastnil letní školy Univerzity komunikací. Tentokrát v Bordeaux na téma: "Politika v době exploze informací ve společnosti".
Během sledovaného období se uskutečnilo celkem 16 služebních cest členů Rady a pracovníků Úřadu.
Nové kontakty, i když prozatím pouze korespondenční, byly v průběhu roku 1997 navázány s několika zahraničními mediálními institucemi, zejména regulačními.
Účelem takových kontaktů je získávání informací o fungování a kompetencích těchto regulačních autorit, o národních právních úpravách a v neposlední řadě o vývoji mediální scény v té které zemi.
Úřad rovněž navázal spolupráci s několika zahraničními výzkumnými a statistickými institucemi, jejichž činnost se dotýká předmětů našeho zájmu. Mimo jiné například s Institutem východo-západních studií, jehož pobočka působí i zde v Praze.
Jak již bylo uvedeno v I. kapitole, zahraniční aktivity Rady i Úřadu jsou významně podvázány jejím rozpočtem. V řadě případů může Rada přijmout pozvání k účasti na zahraniční akci pouze tehdy, jdou-li náklady s tím spojené na vrub pořadatele.

II.4. UDĚLOVÁNÍ A ODNÍMÁNÍ LICENCÍ
(1.2.1997 - 31.1.1998)

a) řízení o udělení licence
Rozhlasové vysílání VKV v Praze
Technické prostředky: Praha 93,7 MHz/5 kW
Počet žádostí: 11 - Alivo,a.s., City Multimedia,s.r.o., Even m.f.,s.r.o., Europe Développement International, Hallo Radio,s.r.o., Presston,s.r.o., Radio Bonton,a.s., Radio Investments,s.r.o., Radio Proglas,s.r.o., Tomáš Ransdorf, Rozhlasová síť Sun,s.r.o.
Předběžná slyšení: 22.9.1997
Veřejná slyšení: 24.9.1997
Licence byla udělena 30.9.1997 společnosti City Multimedia,s.r.o. (City 93,7 FM)

Rozhlasové vysílání VKV v Plzni
Technické prostředky: Plzeň 101,3 MHz/ 10 kW
Počet žádostí: 11 - Atmos Chrást,s.r.o., Interconex Auto,s.r.o., R.G.Evropa 1,a.s., Radio Abigon,s.r.o., Radio Bonton,a.s., Radio Classic,a.s., Radio FM Plus Plzeň,s.r.o., Radio Investments,s.r.o., Radio West Plzeň,s.r.o., Top Radio,s.r.o., Alois Valtr
Předběžná slyšení: 22.9. a 23.9.1997
Veřejná slyšení: 23.9. a 24.9.1997
Licence byla udělena 30.9.1997 společnosti Radio West Plzeň,s.r.o. (Radio West Plzeň)

Regionální televizní vysílání
Časový rozsah vysílání: jedna hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hodin a dvě hodiny denně v intervalu 15. 00 - 18. 00 hodin.
Technické prostředky a žadatelé (udělené licence jsou vyznačeny tučně):
- Mariánské Lázně-K60/50 kW        RTV, CHEB, v.o.s.
        ZAK TV, s.r.o. (Západočeské vysílání) - rozšíření regionální licence
- Tábor-K44/100 kW        GIMI, s.r.o. (Gimi-Elsat) - rozšíření regionální licence
        SVOBODA Jiří, Ing.
        TVT, s.r.o.
- Děčín-K47/0,5 kW        NORTH VIDEO, s.r.o.
        RTD, radio, televize Děčín, s.r.o. (LYRA) - nová licence
- Ústí nad Labem-K47/0,1 kW        NORTH VIDEO, s.r.o.
        RTD, radio, televize Děčín, s.r.o. (LYRA)
- Svitavy-K41/300 kW        KINDERNAY Martin - AGENTURA RTV
        PATKA Václav (PULS) - rozšíření regionální licence
- Jihlava-K59/600 kW        FATEM TV, a.s.
        H&S VIDEO, s.r.o.
        SVOBODA Jiří, Ing. (J.S.C. LOCAL) - rozšíření lokální licence
- Brno - Hády-K55/0,5 kW        FATEM TV, a.s. (FATEM-TV) - nová licence
        ITV, s.r.o.
- Hodonín-K50/20 kW        FATEM TV, a.s. (FATEM-TV)
- Valašské Klobouky
K59/100 kW        SPÁČIL Kamil (EMURFILM) - rozšíření regionální licence

- Olomouc-K60/4 kW

Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Kabel Plus Olomouc) - rozšíření

lokální licence

        SPÁČIL Kamil
        Studio CLIPPER, .v.o.s.
- Ostrava-K48/600 kW        BAUER Milan, Ing.
        Studio CLIPPER, v.o.s. (Studio CLIPPER) - nová licence
Předběžná slyšení: 6. 10. 1997
Veřejná slyšení: 7. 10. 1997
Licence byly uděleny 21. 10. 1997

Lokální televizní vysílání
Časový rozsah vysílání: jedna hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hodin a dvě hodiny denně v intervalu 15. 00 - 18. 00 hodin.
Technické prostředky a žadatelé:
- Třemešná - L-K46/0,1 kW        LOCAL TV PLUS, s.r.o. (LOCAL TV TŘEMEŠNÁ) - nová licence
- Žulová-K46/0,1 kW        LOCAL TV PLUS, s.r.o. (LOCAL TV ŽULOVÁ) - nová licence
Veřejná slyšení: 30. 4. 1994
Další dvě licence byly uděleny 16. 9. 1997

Televizní vysílání systémem MMDS (2,1 - 2,3 GHz) - licenční řízení uskutečněné v prosinci 1996
Technické prostředky: volné lokality v České republice
Počet žádostí: 26 (13 subjektů)
Předběžná slyšení: 9. -16. 12. 1996
Veřejná slyšení: 10. - 17. 12. 1996
Licence předběžně udělené 17. 12. 1996:
Elsat, s.r.o. (Písek, Týn nad Vltavou)
Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s. (Cheb, Chomutov-Jirkov, Sokolov)
Local TV plus, s.r.o. (Čeladná)
MWTv Local, s.r.o. (Karlovy Vary, Staré Město u Uherského Hradiště)
Intes, a.s. (Pardubice a okolí)
Licence definitivně udělené 1. 7. 1997 po doložení povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic pohyblivé pozemní služby a pevné služby Českého telekomunikačního úřadu:
MWTv Local, s.r.o. (Karlovy, Staré Město u Uherského Hradiště)
Stornované žádosti, resp. předběžně udělené licence:
Elsat, s.r.o. (Písek, Týn nad Vltavou)
Ostatní předběžně udělené licence dne 17. 12. 1996 Rada definitivně neudělila, neboť žadatelé k 31. 1. 1998 nepředložili příslušná povolení ČTÚ:
Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s. (Cheb, Chomutov-Jirkov, Sokolov)
Local TV plus, s.r.o. (Čeladná)
Intes, a.s. (Pardubice a okolí)

b) řízení o odnětí licence
1) Nadále trvají správní řízení o odnětí licence zahájená v předchozím období :
Medes,s.r.o. (Radio Rokko) - rozhlasové vysílání v Praze (řízení o odnětí bylo zahájeno z důvodů porušování podmínek licence)
Stanislav Kopečný (Radio Timpex) - vysílání v síti rozhlasu po drátě v okrese Olomouc (řízení o odnětí bylo zahájeno podle ustanovení § 15 odst. 2 písm.b) zákona č.468/91 Sb. porušení povinnosti zahájit vysílání v zákonem stanovené lhůtě)
Miloslav Kodýtek (Radio Goethe) - vysílání v síti rozhlasu po drátě v M.Lázních a okolí (řízení o odnětí bylo zahájeno podle ustanovení § 15 odst. 2 písm.d) zákona č.468/91 Sb. tj. přerušení vysílání)

2) V období od 1.2.1997 do 31.2.1998 Rada rozhodla o odnětí licencí následujícím subjektům:
Hallo World,s.r.o. (Radio City) - rozhlasové vysílání v Praze a okolí (na vlastní žádost)
Rozhlasová regionální společnost,a.s. (Radio Evropa 2 - Hradec Králové) - rozhlasové vysílání v Pardubicích (Rada rozhodla zahájit řízení o odnětí licence zejména z důvodu hrubého porušování programových podmínek licence)
Kaskol,s.r.o. (Rádio Alfa) - celoplošné rozhlasové vysílání (řízení o odnětí licence bylo zahájeno zejména z důvodu trvalého nedodržování projektu a programových podmínek k licenci) řízení o odnětí bylo zastaveno
Contact Opava,s.r.o. (Radio Attack) - rozhlasové vysílání v oblasti severní Moravy (řízení o odnětí licence bylo zahájeno z důvodu závažného porušování nejen programových licenčních podmínek)
Inwest Leasing,a.s. (Radio West Plzeň) - rozhlasové vysílání v Plzni (na vlastní žádost)
Radio Bonton,a.s. (Radio Bonton) - Praha a okolí ( řízení o odnětí licence bylo zahájeno podle ustanovení § 15, odst.1, písm.b) zákona č.468/91 Sb. tj. provozovatel uvedl nepravdivé údaje)
Nezávislý televizní vysílač Thermal Karlovy Vary, s.r.o. (FONTÁNA TV) - regionální televizní vysílání v Karlových Varech (porušení povinnosti zahájit vysílání v zákonem, stanovené lhůtě)
Elektronika TVS, s.r.o. (TVS) - lokální televizní vysílání v Příbrami (vyhlášený konkurs na majetek společnosti)
Nezávislý televizní vysílač Thermal Karlovy Vary, s.r.o. (FONTÁNA TV) - lokální televizní vysílání v Karlových Varech (porušení povinnosti zahájit vysílání v zákonem stanovené lhůtě)
Novák Jaroslav (TV CITY) - lokální televizní vysílání v Plzni (porušení povinnosti zahájit vysílání v zákonem stanovené lhůtě)
STUDIO ZUBR Pardubice, s.r.o. (TV Zubr Pardubice) - lokální televizní vysílání v Pardubicích (porušení povinnosti zahájit vysílání v zákonem stanovené lhůtě)
Kabel Net Holding, a.s. - vysílání systémem MMDS Plzeň (nezahájení vysílání ve stanoveném termínu)

II.5. REGISTRACE OPRÁVNĚNÍ K ŠÍŘENÍ VYSÍLÁNÍ

Obecné poznámky k registracím provozovatelů vysílání
Připomínáme, že přijetím novely č. 301/95 Sb. nastala od 1.1.1996 změna, podle níž nadále provozovatelé satelitního vysílání a vysílání v TKR nezískávají oprávnění licencí, ale registrací, na niž je, na rozdíl od licence, právní nárok. Stávající držitelé licencí, pokud chtěli i nadále provozovat tento způsob vysílání, museli podat Radě přihlášku k registraci. Ta musela být vždy po splnění zákonem požadovaných náležitostí kladně vyřízena.
V případě, že některý subjekt pokračoval ve vysílání bez zaregistrováni či v případě, že přihlášku sice podal, ta však byla Radou ze zákonných důvodů odmítnuta, pohlíží se pak na toto vysílání jako na neoprávněné. Rada poté v takovém případě přistoupila v souladu se zákonem po zahájení příslušného řízení k sankčnímu postihu.
Argument některých dříve licencovaných provozovatelů, že novela nekonstatuje výslovně zánik platnosti licence, byl dne 18.6.1997 vyvrácen rozhodnutím Krajského soudu v Praze v rámci opravného prostředku navrhovatele Elektronika TVS, s.r.o. Příbram proti rozhodnutí Rady o odmítnutí registrace. Soud shledal tento argument jako mylný a naopak rozhodnutí Rady jako věcně správné, neboť výklad provozovatele byl v rozporu s přechodným ustanovením čl. VI. odst. 1 novely č. 301/15 Sb., z něhož naopak vyplývá, že provozovatel, kterému již licence byla udělena, o registraci měl požádat. V přihlášce musí provozovatel uvést údaje, které jsou uvedeny jako náležitosti přihlášky k registraci v § 16 odst. 2 novely č. 301/95.
Na základě statistiky zaregistrovaných subjektů, lze konstatovat, že v období od přijetí novely č. 301/95 Sb. se v rozhodující míře registrovaly hlavně společnosti, které měly oprávnění k vysílání již před touto novelou. Nově podané přihlášky k registraci provozování v TKR jsou zastoupeny zhruba 22%. To v současnosti nevypovídá o vyšší dynamice rozvoje kabelového vysílání, neboť k významnějšímu objemovému rozšíření tohoto typu vysílání zatím nedošlo. Pro tento fakt hovoří rovněž skutečnost, že minimum subjektů oznamuje ČTÚ v souladu s Generálním povolením č. 16/96 zřízení, popř. uvedení do provozu, nového TKR.
Součástí přihlášky k registraci je mj. technická specifikace kabelového rozvodu podle zvláštních předpisů. Tímto předpisem je vyhláška č. 73/1974 Sb., o společných rozvodech rozhlasových a televizních signálů po kabelech, ve znění vyhlášky č. 360/1991 Sb. Dne 4. prosince 1996 vstoupilo v platnost generální povolení č. GP-16/1996, před jehož účinností bylo za technickou specifikaci kabelového rozvodu považováno příslušné povolení ČTÚ ke zřízení, které v současné době nahrazuje potvrzená kopie oznámení provozovatele místně příslušnému ČTÚ se všemi náležitostmi dle bodu č. 6 výše uvedeného generálního povolení.
Proti původním předpokladům zkušenosti z období od přijetí novely č.301/95 Sb. také nesignalizují výrazný kvantitativní nárůst programové nabídky.
Nadále trvá problém, že přihlášky k registraci mají zásadní vady, takže téměř ve všech případech musí Rada řízení několikrát přerušovat. Rada se stále potýká se skutečností, že vady nebývají odstraňovány ani v dodatečných lhůtách.
V průběhu sledovaného období vedla Rada řadu jednání se zástupci APKTTS, týkajících se zejména problematiky z oblasti autorských práv a dále tzv. "must carry", tedy povinnosti provozovatele s registrací umožnit účastníkovi televizního kabelového rozvodu přijímat programy provozovatelů ze zákona a s licencí (pokud je splněna podmínka možnosti příjmu v místě kabelového rozvodu) bez ohledu na to, jakou programovou nabídku si účastník vybral.

Výklad § 19 odst. 1 zákona o vysílání (tzv. must carry)
§ 19 odst. 1: "Provozovatel kabelového rozvodu je povinen při obsazování kanálů v kabelovém rozvodu zabezpečit, aby v nich byly umístěny programy provozovatelů ze zákona a provozovatelů s licencí, jež lze přijímat běžným přijímacím zařízením v místě kabelového rozvodu, a to oboustranně bezúplatně."
Rada obdržela opakované stížnosti občanů, že někteří provozovatelé TKR nezařazují do tzv. základní, příp. omezené nabídky program Prima TV. K problematice tzv. must carry v součinnosti s ČTÚ přijala Rada následující výklad:
Z § 19 odst. 1 vyplývá, že účastník kabelového rozvodu musí mít možnost přijímat programy provozovatelů ze zákona a provozovatelů s licencí (při splnění podmínky možnosti příjmu v místě) bez ohledu na to, jakou programovou nabídku si vybral.
Provozovatel TKR musí tedy do každé programové nabídky umístit programy provozovatelů ze zákona a provozovatelů s licencí, přičemž cena za programovou nabídku je předmětem smluvního vztahu provozovatele TKR a účastníka, resp. vlastníka domu (pronajímatele).
Nezáleží na tom, jak provozovatel TKR nazve soubor nabízených programů či programy poskytne mimo nabídku. V každém případě každá nabídka, ať je nazvána základní či omezená, musí výše uvedené programy obsahovat.
Příjem v místě TKR znamená příjem na střechách k příslušnému TKR připojených domů, a to na většině z nich.
Provozovatel TKR nemusí šířit program, který na území, jež je pokryto TKR, není možno na střechách připojených domů zachytit v kvalitě K3 (dle předpisu RA 9 "Měření elektromagnetických polí velmi krátkých a ultrakrátkých vln"), tj. např. rozhlasové vysílání v pásmu středních vln.
Provozovatel TKR není povinen přejímat ve smyslu § 19 odst. 1 programy provozovatelů s licencí systémem MMDS, programy provozovatelů satelitního vysílání a programy jiných provozovatelů TKR.
Pokud provozovatel televizního kabelového rozvodu technickou úpravou (odfiltrováním signálu) zamezí příjem programu některého provozovatele s licencí, porušuje výše uvedené ustanovení zákona.
Odfiltrování signálu určitého programu nelze považovat za technickou závadu TKR (nedostatečná úroveň signálu) především z toho důvodu, že provozovatel TKR provedl technickou úpravu vědomě, za účelem zamezení příjmu programu určitého provozovatele vysílání a toto deklaruje ve své programové nabídce.

Ve sledovaném období Rada zahájila správní řízení o udělení pokuty vydáním upozornění společnosti Kabelová televize Ostrava-jih, s.r.o., protože nezabezpečila v TKR umístění programu Prima TV provozovatele s licencí FTV Premiéra, s.r.o., se lhůtou k nápravě. Provozovatel se k upozornění vyjádřil, že nesouhlasí s přístupem Rady a program Prima TV nadále do TKR nezařazoval (potvrzeno kontrolou ČTÚ). Řízení pokračuje.

Registrace oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů
Všechna data se týkají období 1996-1998, nové údaje za období od 1.2.1997-31.1.1998 jsou vyznačeny tučně.

P = rozhodnutí Rady o přerušení řízení ZP = zpětvzetí přihlášky
A = registrace udělena ZR = zrušení registrace
Z = registrace odmítnuta * = potvrzení o registraci
R = revokace usnesení Rady

provozovatel	datum podání přihlášky	přerušení řízení	rozhodnutí Rady	úhrada. správ. poplatku	nabytí právní moci
AMOS, v.o.s.	1.4.96	15.4.96 1.7.96	29.6.96 P 23.7.96 A	0	23.8.96
ATS, s.r.o.	29.3.96	12.4.96 28.6.96	28.6.96 P 23.7.96 A	0	9.8.96
Brnocom, s.r.o.	2.10.96	4.10.96	4.10.96 P 3.12.96 Z	ano	29.10.97
Brnocom, s.r.o.	3.4.97	7.4.97	3.6.97 P 10.7.97 A	ano	8.8.97
CABTEL mont Zlín, s.r.o.	26.9.96	30.9.96	12.11.96 A	0	30.12.96
CATR, s.r.o.	3.12.97	8.12.87		ano
CATV, s.r.o. (Prostějov)	29.3.96	12.4.96	18.6.96 Z 29.6.96 R/A	0	13.9.96
CATV Zlín, s.r.o.	28.6.96	3.7.96 23.9.96 29.1.97 18.3.97	17.9.96 P 3.12.96 Z 21.1.97 R/P 18.3.97 P 15.6.97 A*	ano	8.8.97
CDL International, s.r.o.	2.4.96	15.4.96 1.7.96	28.6.96 P 2.9.96 A	0
Codis, a.s.	29.3.	15.4. 25.6.	18.6.96 P 17.9.96 A*	0	18.10.96
ČEDOKINVEST, st.p.	17.7.97	21.7.97	22.10.97 Z	ano
ČNTS, s.r.o. (Litoměřice)	2.4.96	15.4.96	29.6.96 Z	0	2.1.97
ČNTS, s.r.o. (Litoměřice)	21.8.96		27.8.96 A	0	2.1.97
Dattel, s.r.o.	29.3.96	12.4.96 28.6.96 28.8.96	28.6.96 P 27.8.96 P 17.9.96 A	0	15.10.96
Dattelkabel, a.s.	23.12.97	5.1.98		ano
Elektronika TVS Olomouc, s.r.o.	1.4.96	12.4.96	18.6.96 A	0	25.7.96
Elektronika TVS, s.r.o.	29.3.96	12.4.96	18.6.96 Z	0	25.7.96
Elektronika TVS, s.r.o. Příbram	23.9.97	25.9.97 4.11.97	14.1.98 A	ano
Elsat, s.r.o.	27.3.96	10.4.96	4.6.96 A	0	28.6.96
Florián Jiří	28.3.96	11.4.96	12.6.96 A	0	27.1.97
HBTV, s.r.o.	1.4.96	12.4.96	29.6.96 Z 23.7.96 R/A	0	16.9.96
Hurt Jaromír	30.5.96	12.6.96 26.9.96	24.9.96 P 2.12.96 A	0
Innet, s.r.o.	3.4.96	16.4.96	12.6.96 A	0	20.11.96
Intes, a.s.	28.3.96	10.4.96	12.6.96 A	0	20.11.96
K+K cable, v.o.s.	26.3.96	10.4.96	29.5.96 A	0	27.6.96
K.T.V.M., s.r.o. Velké Meziříčí	1.4.96	12.4.96	12.6.96 A	0	10.7.96
Kabel Net Holding, a.s. (Praha 11)	29.3.96	12.4.96	4.6.96 A	0	2.7.96
Kabel Net Holding, a.s. (Praha 9)	10.6.96	24.6.96	9.8.96 A	ano	16.10.96
Kabel Ostrov, s.r.o.	29.3.96	12.4.96 19.6.96	18.6.96 P 19.8.96 A	ano	19.2.97
Kabel Plus CB, a.s.	29.3.96	12.4.96	12.6.96 A	0	15.7.96
Kabel Plus Jižní Morava, a.s.	29.3.96	12.4.96	29.5.96 A	0	28.6.96
Kabel Plus Praha, a.s.	21.3.96	1.4.96	29.5.96 A	0	1.7.96
Kabel Plus Severní Čechy, a.s.	29.3.96	12.4.96 19.6.96	18.6.96 P 27.8.96 A*	0	26.5.97
Kabel Plus Severní Morava, a.s.	26.3.96	10.4.96	21.5.96 A	0	10.7.96
Kabel Plus Střední Morava, a.s.	29.3.96	12.4.96	18.6.96 A	0	25.7.96
Kabel Plus Východní Čechy, a.s.	27.3.96	11.4.96	21.5.96 A	0	10.7.96
Kabelová televize Dakr, s.r.o.	1.4.96	12.4.96	18.6.96 A	0	12.7.96
Kabelová televize Elektronika Olomouc, s.r.o.	31.5.96 13.9.96 ZP	11.6.96		ano/popl. byl vrácen
Kabelová televize Chomutov-Jirkov, s.r.o.	28.3.96 2.1.97 žádá zrušit reg.	11.4.96 19.6.96	18.6.96 P 27.8.96 R/A 1.5.97 ZR	0	7.10.96
Kabelová televize Jeseník, s.r.o.	29.3.96	12.4.96 19.6.96	18.6.96 P 10.8.96 R/A	0	26.8.96
Kabelová televize Kadaň, a.s.	29.3.96	12.4.96	18.6.96 A	ano	15.7.96
Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o.	29.3.96	12.4.96	28.6.96 A	0	14.8.96
Kabelová televize Kopřivnice, s.r.o.	27.3.96	11.4.96	29.5.96 A	0	28.6.96
Kabelová televize Ostrava, s.r.o.	28.3.96	11.4.96 12.6.96	4.6.96 P 23.7.96 R/A	0	27.8.96
Kabelová televize Ostrava-jih, s.r.o.	1.4.96	15.4.96	29.7.96 Z 27.8.96 R/A	0	11.10.96
Kabelová televize Přerov, a.s.	28.3.96	11.4.96	4.6.96 P 27.8.96 R/A	0	4.10.96
Kabelová televize, s.r.o. (Česká Třebová)	29.3.96	15.4.96	18.6.96 A	0	15.7.96
Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s.	10.2.97	14.2.97	22.4.97 A	ano	10.6.97
Katro servis, s.r.o.	29.3.96	12.4.96	12.6.96 A	0	10.7.96
Keli, s.r.o.	15.4.96	16.4.96	28.6.96 A	0	10.9.96
KONSAT, s.r.o.	25.9.96	30.9.96	6.1.97 Z	0
KTV Třinec, s.r.o.	9.1.96	10.1.96	30.1.96 Z	ano	14.3.96
KTV Třinec, s.r.o.	11.2.97	13.2.97 15.5.97	13.5.97 P 13.8.97 A	ano	25.9.97
Mach Stanislav, M servis Zlín	26.6.97	30.6.97	9.9.97 A	ano	11.11.97
MAKRO, s.r.o.	5.8.96	13.8.96	17.9.96 A	0	15.10.96
Melichar Jiří	25.6.96	27.6.96	23.7.96 A	0	30.9.96
Městské inženýrské centrum, a.s. Studénka	14.8.97	18.8.97	14.10.97 A	ano
Městské technické centrum Kuřim, s.r.o.	29.11.96	29.11.96	4.2.97 A	ano	21.3.97
NTV cable, s.r.o.	30.10.97	6.11.97	16.12.97 A	ano
NOEL, v.o.s.	9.1.97	16.1.97	8.4.97 A	ano	6.5.97
Novák Miroslav	29.3.96	12.4.96 12.6.96	4.6.96 P 28.6.96 R/A	0	16.8.96
Novátor, stavební bytové družstvo	27.3.96	10.4.96	29.5.96 A	0	28.6.96
Osif Ladislav	24.6.97	30.6.97 9.10.97 14.1.98	6.10.97 P 14.1.98 P	ano
PILSKABEL TV, a.s.	27.3.96	10.4.96	29.5.96 A	0	27.6.96
Prokabel, Ústí nad Labem, s.r.o.	3.4.96	16.4.96	28.6.96 Z 23.7.96 R/A	0	16.9.96
RADANT, s.r.o.	4.8.97	6.8.97	25.11.97 Z	0
SAT Centrum, s.r.o.	28.3.96	11.4.96	4.6.96 A	ano	13.8.96
Satca, s.r.o.	29.3.96	15.4.96	18.6.96 A	0	11.7.96
SATER, v.o.s.	17.3.97	18.3.97	20.5.97 P 10.7.97 Z	0
SATT, a.s.	28.3.96	12.4.96	12.6.96 A	ano	10.7.96
Satturn Holešov, s.r.o.	28.3.96	12.4.96	12.6.96 A	0	11.7.96
SELF servis, s.r.o.	29.3.96	12.4.96	18.6.96 Z	0	27.11.96
SELF servis, s.r.o.	24.9.96	27.9.96	8.10.96 A	0	27.11.96
SPT Telecom, a.s.	1.4.96 15.5.97 ZP	15.4.96 27.5.96 9.9.96	9.9.96 P	ano
STAR - nova, s r.o.	27.6.97	30.6.97	18.9.97 A	ano	5.11.97
Stavební bytové družstvo občanů v Ledči nad Sázavou	4.6.96	30.5.96	27.8.96 A	0	31.10.96
Stavební bytové družstvo Život	1.4.96	12.4.96	4.6.96 A	0	25.7.96
Švanda Josef	1.4.96	15.4.96	4.6.96 A	0	26.6.97
TELCOM, s.r.o.	28.3.96	10.4.96	4.6.96 A	0	11.7.96
TESAS MEDIC, s.r.o.	17.4.97	22.4.97	17.6.97 A	ano	26.8.97
TES Litvínov, s.r.o. (Praha)	28.3.96	12.4.96	12.6.96 Z	0	7.10.96
TES Litvínov, s.r.o. (Praha)	28.6.96		23.7.96 A	ano/popl. vrácen	7.10.96
TES Litvínov, s.r.o. (sev. Čechy)	28.3.96	12.4.96	12.6.96 Z	ano	7.10.96
TES Litvínov, s.r.o. (sev. Čechy)	28.6.96	4.7.96	8.8.96 A	ano	7.10.96
TM-Katel, a.s. (dříve CONE-Katel, a.s.)	29.3.96	12.4.96 26.6.96 16.9.96 21.10.96 28.11.96 7.2.97 18.3.97	18.6.96 Z 28.6.96 R/P 27.8.96 P 15.10.96 P 19.11.96 P 4.2.97 P 18.3.97 P 25.4.97 A	0
Top. Spirit, a.s.	10.6.97	12.6.97 2.10.97 12.11.97	22.9.97 P 11.11.97 P	ano
TV MÁJ, s.r.o.	25.10.96	30.10.96	4.2.97 A	ano	21.3.97
TV D.I.S., a.s.	1.4.96	12.4.96	28.6.96 A	0	9.8.96
TVT, s.r.o.	1.4.96	16.4.96	28.6.96 P 23.7.96 R/A	0	16.9.96
Voborný Jaroslav	28.3.96	16.4.96	12.6.96 A	0	9.9.96
ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo	20.6.97	24.6.97	9.9.97 A	ano

Přehled registrací oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitů
Všechna data se týkají období 1996-1998, nové údaje za období od 1.2.1997-31.1.1998 jsou vyznačeny tučně.

provozovatel název programu	datum podání přihlášky	přerušení řízení	rozhodnutí Rady	úhrada správ. poplatku	nabytí právní moci
Bohemian Security, s.r.o. Babylon blue	26. 8. 97	27. 8. 97	11. 11. 97 Z	*ano /**
CDTV, s.r.o. CDTV SAT ČR	30. 10. 96	4. 10. 96	20. 12. 96 Z	ano */
Česká programová společnost, s.r.o. MAX, SUPER MAX	4. 7. 97	8. 7. 97	9. 9. 97 A	ano	23. 10. 97
FTV Premiéra, s.r.o. Prima TV	27. 3. 96	11. 4. 96	29. 5. 96 Z 27. 8. 96 R/A	0	4. 11. 96
HBO Česká republika, s.r.o. HBO	4. 7. 97	8. 7. 97	9. 9. 97 A	ano	23. 11. 97
INTV, s.r.o. INTV	16. 12. 96	17. 12. 96	4. 2. 97 P 4. 3. 97 A	ano	29. 4. 97
Kabel Plus, a.s. Kabel Plus Film	28. 3. 96	12. 4. 96	14. 6. 96 A	ano	16. 9. 96**/
Mega TV, s.r.o. Mega TV kanál	23. 2. 96	26. 2. 96	26. 3. 96 A	ano	17. 4. 96
METEOPRESS, s.r.o. METEO - INFO	28. 11. 96	29. 11. 96	21. 1. 97 P 12. 2. 97 A	ano	17. 4. 97
RADIO PROGLAS, s.r.o. RADIO PROGLAS	13. 1. 98	14. 1. 98		ano
RTV Gemma, s.r.o. Galaxie	9. 10. 96	15. 10. 96	12. 11. 96 A	ano	27. 12. 96

Pozn.:*/ = správní poplatek vyměřen, ale nezaplacen
**/ = potvrzení o registraci doručeno

II.6. ZMĚNY LICENCÍ A REGISTRACÍ

Zatímco pro počáteční období působení Rady je charakteristické zejména udělování licencí (od roku 1995 pak i případné znovuudělování licencí provozovatelům se skončenou dobou platnosti licence, resp. tzv. experimentálních licencí udělených meziresortními komisemi a po novele č. 301/95 Sb. rozhodování o registracích), v dalším období fungování Rady převažují spíše žádosti o změnu. Masívní nárůst je zřejmý zhruba od roku 1996, kdy výrazně stoupá počet žádostí o změny údajů podle § 11 odst. 1 (u licencí) a údajů podle § 16 odst. 2 (u registrací).
Změny se týkají všech údajů, tj. názvu, sídla, jednatelů a struktury společností, výše základního jmění, vkladů společníků, časového a územního rozsahu vysílání, způsobu technického zabezpečení, označení programu (názvu stanice), programové skladby a návrhu vysílacího schématu u licencí, šířených rozhlasových a televizních programech u TKR atd.
Období od 1. 2. 1997 do 31.1.1998 je z hlediska provozovatelů vysílání s licencí rozděleno datem 1. července 1997, kdy vstoupila v platnost novela č.135/1997 Sb., která mimo jiné novelizovala zákon o vysílání.
V prvním období do 1.7.1997 zákon (u terestrického vysílání včetně MMDS) umožňoval oznamování určitých změn až následně do 15 dnů od jejich vzniku, Rada je poté posoudila a dle okolností případu odsouhlasila či zamítla. Tento postup byl velmi nepraktický pro případ zamítnutí již provedené změny, neboť příslušný subjekt pak musel navracet předešlý právní stav. Takovou situaci předvídaly někdejší licenční podmínky, které zejména na změny vlastnických vztahů pamatovaly tzv. institutem předběžného souhlasu, kdy provozovatel předem projednal svůj záměr s Radou a teprve v případě kladného stanoviska jej poté realizoval. Většině provozovatelů tento postup vyhovoval. Tuto licenční podmínku, tak jako většinu jiných, byla však Rada nucena po novele č. 301/95 Sb. zrušit. Manévrovací prostor byl tak velmi zúžen a často nezbývalo, než vzít již provedenou změnu pouze na vědomí.
V druhém období, tj. od 1. července 1997, vstoupila v platnost novela č.135/97 Sb., kdy došlo k výrazné změně §14, který nově stanovil všem provozovatelům povinnost požádat Radu předem o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti, nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence. Změna může být nyní provedena až poté, kdy ji Rada schválila. Novela tak vlastně začlenila institut, upravený dříve licenční podmínkou, přímo do zákona o vysílání.
V návaznosti na novelu č. 135/97 Sb. si Rada v zájmu transparentnosti svého rozhodování ve věci změn vlastnických vztahů ve společnostech provozovatelů a zároveň v zájmu stability osoby provozovatele, který licenci získal, stanovila jako základní kritérium požadavek zachování majority, tj. nejméně 51 % původních vlastníků po celou dobu platnosti licence. Toto rozhodnutí Rady se nevztahuje na změny provedené před 1.7.1997. Rada novelou č. 135/97 Sb. dostala větší pravomoci při projednávání žádostí o změny než v předchozím období. Současně však přibyla také povinnost rozhodnout o žádosti v termínu daném zákonem, tj. do 60 dnů ode dne doručení žádosti o změnu, přičemž pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, je stanovena fikce pozitivního vyřízení žádosti. Na základě dosavadní praxe lze doporučit prolongaci uvedené lhůty, neboť počet podávaných žádostí je velmi vysoký a zároveň jsou mnohé z nich nekompletní. Rada je tak nucena (při benevolentním přístupu) řízení o žádostech neustále přerušovat. Už samotné sledování běhu lhůty je nepřehledné a při opakovaném odstraňování vad neuhlídatelné, bez ohledu na samotné věcné posouzení dané žádosti. V případech žádostí o změnu technických parametrů je situace navíc většinou komplikována nutností mezinárodní koordinace kmitočtu, kterou Rada ani jiné orgány ČR nemohou ovlivnit.
V přehledech změn, o kterých Rada jednala v období od 1.2.1997 do 31.1.1998, jsou uvedeny jak žádosti o změny podané provozovateli, tak změny, které provozovatel neoznámil a které byly zjištěny Radou. Bohužel musíme konstatovat, že neoznámených změn Rada projednávala velké množství a v mnoha případech se jednalo o neznalost či nerespektování zákona o vysílání, omlouvaných mnohdy poukazem na organizační opomenutí.
Novela č. 135/97 zakotvila v rámci přechodných ustanovení pro stávající provozovatele s licencí povinnost doplnit do 31. 12. 1997 údaje o poměrech ve společnosti (výše obchodních podílů, společenská nebo zakladatelská smlouva, stanovy, seznam akcionářů). Je třeba konstatovat, že přes poučení, které Rada zaslala v této věci provozovatelům, mnoho provozovatelů tento požadavek zákona nenaplnilo. Rada v současné době situaci řeší postupem podle zákona o vysílání.

Analogická situace vzniká i u provozovatelů s registrací, kde je však Rada povinna rozhodnout o změně do 30 dnů, která může uplynout pouhým doručováním výzev k odstranění nedostatků. V takovém případě rovněž platí fikce pozitivního vyřízení. Stanovení takových lhůt neúměrně zvyšuje nároky na administrativní zpracování žádostí o změny.
Obdobně jako provozovatelé s licencí i provozovatelé s registrací oznamují změny v rozporu s § 17 odst 6 zákona o vysílání až po jejich provedení, příp. je neoznámí vůbec.

Kromě námitky na krátkost lhůt lze uvažovat i o stávajícím rozsahu změn pokrývaných předchozím souhlasem. Nepraktický a nevhodný je např. u změn sídla či jména (názvu) provozovatele vysílání, ale i v jiných případech , jako např. některé nesouvisející změny ve stanovách a společenské či zakladatelské smlouvě společnosti apod.

II.7. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONNOSTI VE VYSÍLÁNÍ

Rada dohlíží na dodržování právních předpisů, které upravují rozhlasové a televizní vysílání. Nedílnou součástí kontroly jsou u soukromých provozovatelů též licenční podmínky.
Hlavní tematické okruhy, které jsou v souladu s příslušnými ustanoveními zákona:

objektivita a vyváženost informací
ochrana dětí a mladistvých, násilí na televizní obrazovce
dodržování zákonných norem v oblasti reklamy a sponzorování
dodržování programové skladby, vysílacího schématu a licenčních podmínek

V roce 1997 byla ukončena systematická kontrola všech provozovatelů rozhlasového vysílání. Televizní vysílání bylo podrobeno kontrole namátkové anebo ad hoc na základě stížností, podnětů z řad veřejnosti. Do pololetí r. 1997 byl prováděn reklamní monitoring agenturou A-Connect, následně zaměstnanci Úřadu. Spolupráce s agenturou A-Connect musela být přerušena z finančních důvodů.

Záznamy vysílání a získávání prvotních údajů o vysílaném programu
Zákonodárce ponechal na rozhodnutí Rady samé a na praxi, nakolik bude vysílání přímo monitorovat, nebo zda bude využívat oprávnění dle § 22 zákona o vysílání a vyžádá si v případě potřeby záznam odvysílaného pořadu od provozovatele vysílání. V praxi se obě možnosti kombinují.
Kontrola se opírá o záznamy vysílání dodané provozovateli vysílání (především u lokálních a regionálních stanic) a o záznamy pořizované zaměstnanci Úřadu (především u celoplošných stanic).
Celková délka pořadů zaznamenaných programovým odborem od začátku února 1997 do 31. 1. 1998 činila 3049 hodin celkem. Z toho televizní vysílání 1847 hodin, rozhlasové vysílání 1202 hodin.

Poslech a analýza vysílání, návrhy opatření
Analýza jednotlivých pořadů se soustřeďuje zejména na:

identifikaci možného porušení příslušného ustanovení zákona
srovnání s dosavadní praxí, příp. judikáty
frekvenci a minutáž problematických scén a kontext, ve kterém se vyskytly
posouzení z hlediska vysílacího času, množství repríz a pod.
návrh opatření.

Sankce za porušení zákona a problémy jejich aplikace
Snahou Rady je maximální možná unifikace a kvantifikace prováděné analýzy. Není však zcela možné vyloučit odlišné pohledy na stejný pořad, a to zejména v případech souvisejících s propagací násilí anebo u pořadů, kde se má posoudit jejich způsobilost ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mládeže. Prvek subjektivity tu nelze zcela vyloučit. Vícečlenný orgán, kterým Rada je, skýtá záruku různorodosti názorových proudů. V posuzování programových otázek a případném vyvození sankcí je tak dosažena větší objektivita.
V letošním roce věnovala Rada zvýšenou pozornost prezentaci násilí na televizní obrazovce a snaze zaujmout k tomuto problému zásadní stanovisko. Oslovila jednotlivé provozovatele a požádala je o podnětné návrhy k řešení celé problematiky. V počáteční fázi chce usilovat alespoň o to, jak dosáhnout lepší informovanosti diváků o obsahu pořadu a dát tak možnost ovlivnit okruh osob pořady sledujících.
Technické řešení problému je jistě účelnější, ale jeho okamžité zavedení zatím bezpředmětné. (Viz kapitola IV. 2. g, str. 92nn)

Archivace pořadů Úřadem
V archivu Úřadu jsou uchovávány vybrané zpravodajské a publicistické pořady, dále pořady které jsou předmětem různých soudních řízení, pořady, u nichž bylo zjištěno porušení zákona, pořady vztahující se k činnosti Rady a k mediální problematice vůbec. Ve sledovaném období bylo archivováno celkem hodin vysílání:

ČT 1 + ČT 2	783 hod.
Nova		304 hod.
Prima TV	192 hod.

Rozhlasové stanice:

ČRo 1, 2

30 hod.

Radio Frekvence 1104 hod.

Výsledky provedených kontrol
Kontrola soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání
Stálá komise na základě svého usnesení č. 3/1996, bod IV. 2. b) požádala Radu, aby v rámci Zprávy zpracovala část, týkající se dodržování licenčních podmínek u všech rozhlasových stanic působících v České republice, pokud jde o programový formát.

Postupy a metodologie
Harmonogram monitoringu rozhlasových stanic zahrnoval tři oblasti rozdílných činností, které si vyžádaly i rozdílný metodologický přístup:
a) zjištění platného stavu licencí jednotlivých rádií k 1. listopadu 1996 a provedení výběru platných licenčních podmínek vztahujících se k programu. Za tímto účelem provedl Úřad revizi spisů 75 provozovatelů rozhlasového vysílání. Zároveň byly pořízeny operacionalizované výpisy jednak zákonných podmínek vysílání vztahujících se k programu, jednak výpisy programových licenčních podmínek, platných zvlášť pro jednotlivé provozovatele.
b) provedení odposlechu vyžádaných záznamů vysílání jednotlivých rozhlasových stanic, zaznamenání programové struktury tohoto vysílání, provedení její kategorizace podle zadaných kritérií a zároveň kvantifikace jednotlivých kategorií vysílaného programu v minutách a procentech, kterými se na celkovém vysílání podílejí. Kromě toho vyznačení případných porušení zákonných podmínek vysílání, která se nejčastěji vyskytují při reklamním a sponzorovaném vysílání. Tyto činnosti byly provedeny externě agenturou A-Connect. Agentuře byly předány 24hodinové záznamy dvou dnů (pracovního dne a neděle) vysílání celkem 68 rádií a 24 hodinový záznam jednoho dne vysílání Radia Rokko. Spolu se záznamy vysílání agentura obdržela licenční a operacionalizované zákonné podmínky vztahující se k programu všech provozovatelů s licencí, vypracovanou kategorizaci pořadů rozhlasového programu a vzor výstupů kvantifikace odposlechnutého programu (ve formě tabulek). A-Connect předal postupně do 24. 2. 1997 protokoly o odposlechu 61 rozhlasových stanic, na žádost programového odboru byly znova překontrolovány záznamy tří stanic.
c) provedení sekundárních analýz protokolů A-Connectu o odvysílaném programu rádií, spočívající v revizi správnosti protokolů a ve vyhodnocení plnění licenčních a zákonných podmínek vysílání v kontrolovaných dnech.
Sekundární analýza protokolů A-Connectu, včetně kontroly zjištěných porušení zákona opětovným poslechem označených částí záznamů a vyhotovení konečných protokolů o plnění licenčních a zákonných podmínek vysílání se týkala 61 rozhlasových stanic (vysílání osmi rádií bylo nezpracovatelné). Tyto činnosti provedl Úřad, který zároveň u každé rozhlasové stanice Radě doporučil, jaká opatření má přijmout v případě, že provozovatel pravděpodobně neplní zákonné nebo licenční podmínky vysílání.
Práce byla dokončena 10. 4. 1997.

Rozsah kontrolovaného programu
Z celkového počtu 79 provozovatelů s licencí na provozování rozhlasového vysílání bylo o zaslání záznamů vysílání jejich rádií požádáno 72 provozovatelů. Osloveno nebylo sedm, resp. šest provozovatelů: z důvodu probíhajícího správního řízení o odejmutí licence nebyly vyžádány záznamy stanic Radio Rokko a Radio Lhota (nyní Karolina 104,7). Společnost s r.o. Medes zaslala z vlastní iniciativy záznam jednoho dne vysílání Radia Rokko a ten byl do souboru kontrolovaných stanic zařazen dodatečně. Dále nebyl vyžádán záznam vysílání stanice Radio České Budějovice - Evropa 2 a to z toho důvodu, že stanice začala vysílat teprve od 1. 10. 1996. Záznam rádia Classic FM provozovatele Cobra, s.r.o., nebyl zvlášť vyžádán, protože stanice přebírá a šíří úplný a nezměněný program rádia Classic FM provozovatele RKR, s.r.o. Byl tudíž vyžádán pouze záznam vysílání stanice Classic FM. Podobně provozovatelé Country, s.r.o., Orion, s.r.o., a Radio VOX, s.r.o., kteří šíří identický program na dvou licencovaných stanicích, byli požádáni pouze o jeden záznam vysílání. Vyžádány rovněž nebyly záznamy vysílání stanice Rádio Svobodná Evropa provozovatele RFE/RL, Inc. a vysílání stanic zahraničních provozovatelů RFI - Radio France Internationale a British Broadcasting Corporation - BBC World Service, jejichž programový formát je sledován průběžně a je stabilní.
Jediným provozovatelem, který nedodal požadovaný záznam vysílání své stanice ani po několika urgencích, byla Rozhlasová regionální společnost, a.s., provozovatel Rádia Evropa 2 - Hradec Králové.
Celkem byly ke kontrole předány záznamy 48hodinového vysílání 68 rozhlasových stanic a 24hodinový záznam vysílání Radia ROKKO, což představovalo 3 288 hodin programu.

Kategorizace rozhlasového programu
Metodické pokyny, vypracované Úřadem a předané pracovníkům A-Connectu, obsahují popis postupu práce při odposlechu programu rádií, předpis formy zápisu odposlechnuté programové struktury, její kategorizace z hlediska rozhlasových žánrů a kvantifikace. Pro konečné výstupy o odvysílaném programu jednotlivých rozhlasových stanic byly zvoleny následující agregované kategorie rozhlasového programu.
slovní pořady:

zprávy - klasické pořady politického zpravodajství z domova a ze zahraničí
regionální zprávy - informace z oblasti pokrývané signálem, pokud měly charakter zpravodajského pořadu servisní informace - do této kategorie byly započteny informace o počasí, dopravě, policejní informace, informace pro spotřebitele, sportovní, kulturní a agenturní aktuality, ale i rubriky typu kalendária, horoskopů ap.
publicistika - do této kategorie byly vedle komentářů, poznámek, rozhovorů, besed a publicistických magazínů zařazeny i reportážní telefonáty redaktorů nebo spolupracovníků rozhlasové stanice, a naopak vyčleněny "servisní bloky"
servisní bloky - nejčastěji tzv. burza práce a spotřebitelský servis (inzeráty koupě x prodej), méně často tzv. seznamka
pořady pro děti a mládež - pohádky, zpívánky, četba, komponované pořady, soutěže ap.
literárně dramatické pořady - četba na pokračování, dramatizovaná četba, povídka ap.
zábavné pořady - anekdoty, skeče, scénky, četba z humoristické literatury, moderovaná zábavná pásma, magazíny ap.
soutěže - telefonní i písemné, včetně jednoduchých hádanek

hudební pořady:

hudební pořad - ucelený a většinou názvem označený pořad hudby. Jednotlivé hudební snímky mohou být uváděny autorem pořadu nebo moderátorem. Speciálním typem hudebního pořadu jsou hitparády.
hudební servis - tzv. písničky na telefonní nebo dopisová přání posluchačů
průvodní hudba - tok hudebních snímků mezi slovními pořady nebo hudební předěly vkládané do slovních pořadů

Pokud to kontrola některých licenčních podmínek vyžadovala a primární data umožňovala, byly ve výstupech uvedeny rovněž podkategorie výše uvedených agregovaných kategorií, jako například "zprávy BBC", "regionální publicistika, "sportovní přenos", "kulturní servis" a pod. Zpracovatelé neanalyzovali hudební část programu stanic ani podle hudebních žánrů, ani podle provenience jednotlivých hudebních snímků. Některá rádia však mají licenční podmínky, které jim stanovují podíl tuzemské hudby nebo konkrétních hudebních žánrů na celkovém hudebním vysílání. Pro obtížnost metodiky nebylo vyhodnocení plnění těchto licenčních podmínek schůdné.
autoreklama: znělky, spoty označující danou rozhlasovou stanici a informace o jejím programu nebo jiných aktivitách
reklama: verbálně nebo zvukově vyznačené bloky reklamních sloganů

Kvantifikace rozhlasového programu
Součástí odposlechu rozhlasového programu bylo měření délky jeho jednotlivých prvků - pořadů - v minutách. Výsledkem je deskripce odvysílaného programu vyjádřená podílem jednotlivých programových kategorií na celkové vysílací ploše stanice. Vzhledem ke konstrukci licenčních podmínek a programovému formátu jednotlivých rádií byl při kvantifikaci zvláště zohledněn celkový rozsah a vzájemný podíl odvysílaných slovních a hudebních pořadů.

Výsledky monitoringu
A. Plnění podmínek vysílání vyplývajících ze zákona
A.1. Plnění § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání
Poměrně velký počet provozovatelů komerčního rozhlasového vysílání nedodržuje povinnost vyplývající ze zákona o vysílání, ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) a neuchovává záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání.
1. Žádný záznam vysílání nedodali provozovatelé
Radio Evropa 2 - Hradec Králové/Rozhlasová regionální společnost, a.s.
2. Záznam pouze jednoho dne vysílání dodali provozovatelé:
Radio Most/Radio Most, s.r.o.
Radio Prácheň/V plus P, s.r.o.
3. Záznamy nestandardní, špatné technické kvality a nezpracovatelné dodalo osm provozovatelů:
Radio Agara/M+M, s.r.o.
Radio Diana/Ambo, s.r.o.
Radio Euro K/Radio Euro K, s.r.o.
Hit Radio Publikum/Radio Publikum, s.r.o.
Radio KISS Hády/Rádio Station Brno, s.r.o.
Radio Krokodýl/Nonstop, s.r.o.
Radio Profil/Radio Profil, a.s.
Radio West Plzeň/Inwest Leasing, a.s.
4. Technicky nevyhovující záznamy celého jednoho dne vysílání dodal provozovatel:
Radio Zlatá Praha/ESA-rádio, s.r.o.
5. Neúplné záznamy 48hodinového vysílání dodalo celkem 39 provozovatelů:
a) velké výpadky v záznamu vysílání se vyskytly u rádií:
Radio A-Zet/Ateliéry Zlín, a.s. - celkem 813 min
Radio Beat/Antre, s.r.o. - 322 min
Radio Bonton/Radio Bonton, a.s. - 1433 min
Radio City/Hallo World, s.r.o. - 420 min
Radio Egrensis/RTV Cheb, s.r.o. - 675 min
Radio Faktor 2/JUDr. Ladislav Faktor - 2198 min
Radio Jizera FM/Petr Šmíd - 493 min
Kiss 98 FM/Rádio Bohemia, s.r.o. - 418 min
Radio Limonádový Joe/Barrandov FM, a.s. - 480 min
Radio Pohoda/Jaramo, s.r.o. - 463 min
Radio Prácheň/V plus P, s.r.o. - 660 min
Radio Presston/Presston, s.r.o. - 2220 min
Radio Pro 94,4 FM/Definitely, s.r.o. - 960 min
Radio Rubi/Josef Hejl - 1088 min
Radio Šumava/Petr Suchý - 1160 min
Radio Triangl/Triangl, s.r.o. - 736 min
b) menší výpadky ve vysílání (do 10 %) se vyskytly u rádií:
Radio Crystal/Radio Crystal Česká Lípa, s.r.o. - 230 min
Radio Děčín/Karel Svoboda - 115 min
Radio Dragon/Rádio Dragon, s.r.o. - 251 min
Radio Faktor/JUDr. Ladislav Faktor - 73 min
Radio Haná/RNDr. Pavel Foretník - 79 min
Radio Hellax/Hellax, s.r.o. - 55 min
Radio 1/Agentura TRS, s.r.o. - 25 min
Radio Karyon/Karyon, s.r.o. - 13 min
Radio Krumlov/Bedřich Pingitzer - 177 min
Radio Life/Radio Life, s.r.o. - 169 min
Kiss Morava/Radio Morava, s.r.o. - 100 min
Radio Most/Radio Most, s.r.o. - 81 min
Radio OK/Media Party, s.r.o. - 120 min
Radio Orion/Orion, s.r.o. - 86 min
Radio Prima/Radio Prima, s.r.o. - 73 min
Radioclub/Petr Macharovský - 27 min
Radio Relax/Radio Relax, s.r.o. - 106 min
Radio Rokko/Medes, s.r.o. - 14 min
Radio Sprint/Radio Sprint, s.r.o. - 95 min
Radio Styl/Reklamní agentura Club, s.r.o. - 110 min
Radio Tep/ing. Tomáš Ondrášek - 61 min
Radio Vox/Radio Vox, s.r.o. - 66 min
Radio Zlín/Radio Zlin, s.r.o. - 80 min
Z výše uvedených důvodů bylo možno analyzovat vysílání 60 rozhlasových stanic, a to u 57 stanic dva dny vysílání a u tří pouze jeden den vysílání. Výpadky v záznamech vysílání činily celkem 276 hodin, takže kontrolováno bylo celkem 2532 hodin programu. Navíc bylo analyzováno ještě 24 hodin programu Radia Rokko.
A.2 Plnění § 6 odst. 2 písm. a) zákona o vysílálání (podle kterého musí být reklamy rozeznatelné a zvukově oddělené od ostatního vysílání):
Toto ustanovení porušilo celkem deset provozovatelů:
Radio A-Zet/Ateliéry Zlín, a.s.
Radio Černá Hora/Martin Černý
Rádio Dragon/Rádio Dragon, s.r.o.
Radio Faktor 2/JUDr. Ladislav Faktor
Radio Jih/Radio Jih, s.r.o.
Radio Jizera FM/Petr Šmíd, r.č.
Radio Metuje/Radio Metuje, s.r.o.
Radio Rubi/Josef Hejl
Radio Triangl/Triangl, s.r.o.
Radio Vox/Radio Vox, s.r.o.
A.3. Plnění § 8 písm. e) zákona o vysílání (který zakazuje sponzorování zpravodajských a politicko-publicistických pořadů):
Toto ustanovení porušil jeden provozovatel:
Radio Zlatá Praha/ESA-rádio, s.r.o.
A.4. Plnění § 2 odst. 4 písm. b) zákona o reklamě. (který zakazuje vysílání skryté reklamy):
Toto ustanovení porušili dva provozovatelé:
Kiss 98 FM/Radio Bohemia, s.r.o.
Radio Zlatá Praha/ESA-rádio, s.r.o.

B. Plnění licenčních podmínek
Jak již bylo zmíněno, na základě monitoringu dvou dnů vysílání rozhlasových stanic lze pouze usuzovat na pravděpodobné plnění nebo neplnění licenčních podmínek.
Z analýzy odvysílaného programu vyplynulo, že z celkového počtu 60 rozhlasových stanic licenční podmínky plnilo pouze 10 stanic:
Frekvence 1/R.G. Evropa 1, a.s.
Radio Apollo/EN-DAXI, s.r.o.
Classic FM/Cobra, s.r.o.
Country Radio 89,5 FM/Country Radio, s.r.o.
Radio Černá Hora/Martin Černý
Radio Děčín/Karel Svoboda
Radio Dragon/Radio Dragon, s.r.o.
Radio 1/Agentura TRS, s.r.o.
Radio Life/Radio Life, s.r.o.
Radio Proglas/Radio Proglas, s.r.o.

Dalších 19 stanic plnilo licenční podmínky částečně, nebo některé podmínky plnily a jiné ne :
Radio Beat/Antre, s.r.o.
Radio Crystal/Radio Crystal Česká Lípa, s.r.o.
Radio Delta Mladá Boleslav/Petr Šmíd, r.č.
Radio Evropa 2/Evropa 2, s.r.o.
Radio Haná/RNDr. Pavel Foretník
Radio Hellax/Hellax, s.r.o.
Radio Jizera FM/Petr Šmíd,
Radio Metuje/Radio Metuje, s.r.o.
Radio Most/Radio Most, s.r.o.
Radio Orion/Orion, s.r.o.
Radio Prácheň/V plus P, s.r.o.
Radio Presston/Presston, s.r.o.
Radiohrad/Milan Rašík
Radio Rubi/Josef Hejl
Radio Tep/ing. Tomáš Ondrášek
Radio VOX/Radio Vox, s.r.o.
Radio Vysočina/ing. arch. František Vostál
Radio Zlatá Praha/ESA-rádio, s.r.o.
Radio Styl/Reklamní agentura Club, s.r.o.
Celkem 32 rozhlasových stanic v kontrolovaných dnech nesplňovalo licenční podmínky vůbec nebo většinu z nich
Radio Alfa/Kaskol, s.r.o.
Radio Attack/Contact Opava, s.r.o.
Radio A-Zet/Ateliéry Zlín, a.s.
Radio Bonton/Radio Bonton, a.s.
Radio Brno/Valc, a.s.
Radio City/Hallo World, s.r.o.
Radio Contact Liberec/Radio Contact Liberec, s.r.o.
Radio Duha Vrchlabí/Ing. Jan Doubek
Radio Egrensis/RTV Cheb, k.s.
Radio Faktor/JUDr. Ladislav Faktor
Radio Faktor 2/JUDr. Ladislav Faktor
Radio FM Plus Plzeň/Rádio FM Plus, s.r.o.
Radio Jih/Radio Jih, s.r.o.
Radio Karyon/Karyon, s.r.o.
Kiss 98 FM/Rádio Bohemia, s.r.o.
Kiss Morava/Radio Morava, s.r.o.
Radio Kiss ProTon/Radio ProTon, s.r.o.
Radio Krumlov/Bedřich Pingitzer
Radio Limonádový Joe/Barrandov, FM, a.s.
Radio Lion/Lion Praha, s.r.o.
Radio North Music/North Music, s.r.o.
Radio OK/Media Party, s.r.o.
Radio Pohoda/Jaramo, s.r.o.
Radio Prima/Radio Prima, s.r.o.
Radio Pro 94,4 FM/Definitely, s.r.o.
Radioclub/Petr Macharovský
Radio Relax/Radio Relax, s.r.o.
Radio Rokko/Medes, s.r.o.
Rádio Sprint/Radio Sprint, s.r.o.
Radio Šumava/Petr Suchý
Radio Triangl/Triangl, s.r.o.
Radio Zlín/Radio Zlín, s.r.o.

Kontrola plnění zákonných a licenčních podmínek komerčního rozhlasového vysílání ukázala na značné nedostatky. Pouze osm, resp. devět rozhlasových stanic, z celkového počtu 60, splňovalo všechny požadavky kladené na komerční rozhlasové vysílání. Byly to tyto stanice:
Frekvence 1/R.G. Evropa 1
Radio Apollo/EN-DAXI, s.r.o.
Classic FM/Cobra, s.r.o.
Country Radio/Country Radio, s.r.o.
Radio Děčín/Karel Svoboda
Radio 1/Agentura TRS, s.r.o.
Radio Life/Radio Life, s.r.o.
Radio Proglas/Radio Proglas, s.r.o.
S provozovateli, kteří nedodrželi zákonem a licencí stanovené podmínky vysílání, zahájila Rada správní řízení vydáním upozornění na neplnění podmínek vysílání a stanovila lhůtu, do které mají zabezpečit odstranění zjištěných nedostatků.

C. Kontrola plnění správních rozhodnutí
Následná kontrola nápravy nedostatků byla prozatím provedena u 10 provozovatelů, což reprezentovalo 22 710 min. vysílání:
Ambo, s.r.o.
Radio Diana, vysílání 12., 15. a 20. 9. 1997 celkem 1770 min.
Výsledek: porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání

porušení licenčních podmínek č. 8,9 a č. 10

Doubek Jan, ing.
Radio Duha Vrchlabí, vysílání 5. 3. 1997, celkem 1440 min.
Výsledek: zákonné podmínky plněny

porušení licenční podmínky č. 10, pouze částečné plnění licenční podmínky č. 8

Evropa 2, s.r.o.
Evropa 2, vysílání 18. a 19. 5 1997, celkem 1750 min.
Výsledek: zákonné a licenční podmínky plněny

Kaskol, spol. s.r.o.
Rádio Alfa, vysílání 23. 5. 1997, celkem 1440 min.
Výsledek: zákonné podmínky plněny

porušení licenční podmínky č. 7

vysílání 26. 6. 1997, celkem 1440 min.
Výsledek: zákonné a licenční podmínky plněny
Radio Euro K, spol. s.r.o.
Radio Euro K, vysílání 15. 9. 1997, celkem 1150 min.
Výsledek: porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání

nedodržení licenční podmínky čb/2

M+M, s.r.o.
Radio Agara, vysílání 8. 10. 1997, celkem 1440 min.
Výsledek: zákonné podmínky plněny

porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání

Radio Morava, s.r.o.
KISS Morava, vysílání 11. a 15. 11. 1997, celkem 2395 min.
Výsledek: porušení § 8 písm. e) zákona o vysílání

porušení licenčních podmínek č. 8 a č. 10

Radio ProTon, s.r.o.
Radio KISS ProTon, vysílání 1. a 2. 8. 1997, celkem 2880 min.
Výsledek: porušení § 14 odst. 1 zákona o vysílání

porušení licenční podmínky

Rádio Station Brno, spol. s.r.o.
Rádio KISS Hády, vysílání 11. a 15. 11. 1997, celkem 2880 min.
Výsledek: zákonné a licenční podmínky plněny
Rozhlasová regionální společnost, s.r.o.
Radio Evropa 2 - Hradec Králové, vysílání 18. a 19. 5. 1997, celkem 2845 min.
Výsledek: porušení § 2, odst. 4, písm. b) zákona o reklamě

porušení licenčních podmínek č. 8, 9, a č. 11

Rádio Venkow, s.r.o.
Karolina 194,7, vysílání 18. a 19. 5. 1997, celkem 2720 min.
Výsledek: porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání
porušení licenčních podmínek č. 9 a č. 11, pouze částečné plnění licenční podmínky č. 8

Z celkového počtu 11 provozovatelů, pouze tři provozovatelé - Evropa 2, s.r.o., Kaskol, s.r.o., Rádio Station Brno, s.r.o.- reagovali adekvátně na upozornění Rady a zajistili plnění zákonných a licenčních podmínek ve vysílání.

D. Kontrola dalších provozovatelů
Kromě kontroly odstranění nedostatků ve vysílání, na které Rada provozovatele upozornila, byla provedena kontrola vysílání těch rádií, která nebyla zahrnuta do souborné kontroly v říjnu 1996.
Jednalo se o dvě rádia, 3060 minut vysílání:
Habrda Michal
Rádio České Budějovice - Evropa 2, vysílání 18. a 19. 5. 1997, celkem 1020 min.
Výsledek: zákonné podmínky plněny

porušení licenční podmínky

RFE/RL Inc.
Radio Svobodná Evropa, vysílání 14. a 17. 5. 1997, celkem 2040 min.
Výsledek: zákonné podmínky plněny

porušení licence nedodržováním stanovené doby vysílání, jejím překračováním o 6 h vysílání

denně

E. Závěr
V roce 1997 bylo zkontrolováno celkem 3 010 hodin vysílání 68 provozovatelů. Zákonným a licenčním podmínkám vysílání vyhovovalo vysílání pouze 12 rozhlasových stanic vysílajících na základě licence.

Zjištěné nedostatky v televizním vysílání
Analyzované pořady způsobilé ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých:
ČT / ČT 1, 26. 1. 1997, dokument Jak se žije striptérkám a striptérům
Z podnětu poslance PSP byl analyzován dokument o profesi striptérů, vysílaný Českou televizí ve 21.35 hod. Rada posoudila tento dokument jako pořad, který chtěl přispět ke svobodnému vytvoření názoru na tuto profesi a v němž se neobjevily scény, které by mohly ohrozit morální a psychický vývoj dětí a mladistvých. Rada proto podnět odložila.
FTV / Prima TV, 14. 12., 28.12., 31.12. 1996, pořad Runway party
Na základě stížností diváků analyzoval programový odbor tři díly vysílání hudebně-zábavného pořadu Runway party. Pořad byl vysílán v odpoledních hodinách a byl určen dětem a mládeži. Oplýval celou řadou vulgárních výrazů, epizod se sexuálním podtextem a jeho zařazení do vysílání v odpoledních hodinách Rada posoudila jako porušení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. S FTV Premiéra bylo zahájeno správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned.

CET 21 / Nova, 10. 10. 1997 film Vetřelci
Předseda Rady SR pro rozhlasové a televizní vysílání se obrátil na Radu s dotazem, zda zařazení filmu Vetřelci od 20.00 hod. není v rozporu se zákonem o vysílání. Rada po důsledném zvažování všech okolností dospěla k závěru, že míra násilí, boje a napětí, prezentována ve filmu, je pro diváka od 15 let únosná. V tomto smyslu podala i vysvětlení Radě SR pro rozhlasové a televizní vysílání.
CET 21 / Nova, 19. 2. 1997, film Nezničitelní
Za brutální rasistický film označil stěžovatel western Nezničitelní. Analýza prokázala, že film se sice zabývá problematikou rasové nesnášenlivosti, ale brutalita není dominantní složkou filmu. Rada proto podnět odložila.
FTV / Prima TV, 17. 1., 24. 1., 31. 1. a 7. 2. 1997, seriál Sex pod žhavými světly
Na základě stížností z řad diváků Rada zvažovala zařazení seriálu Sex pod žhavými světly do programu TV Prima. Vzhledem k tomu, že pořad byl pokaždé zařazen do vysílání v pozdních nočních hodinách, nebyl porušen § 5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání a ani jiná zákonná ustanovení. (§ 205 odst. 1 trestního zákona).
CET 21 / Nova, 3. 3. 1997, film Tenkrát v Šanghaji
Zařazením filmu, kde se prezentuje násilí, brutalita a vulgární vyjadřování, do vysílání v 10.10 hod. došlo k porušení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. Provozovateli byla uložena pokuta ve výši 600 000 Kč. CET 21 podala opravný prostředek.
HBO Česká republika, s.r.o., 13. 10.1997, film Pravdivá romance
Analýza filmu Pravdivá romance prokázala, že jeho zařazením ve 20.00 hod. se provozovatel dopustil porušení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. Provozovatel navíc dodal neúplný záznam pořadu. Rada s ním zahájila správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě.

Televizní zpravodajství a publicistika - jednotlivé pořady
CET 21/ Nova, 24. 3. 1997, Televizní noviny
Generální ředitel a.s. Sazka informoval Radu o odvysílání nepravdivé reportáže o jeho osobě a uvedení nepravdivých informací o hospodaření Sazky. Rada požádala provozovatele o vyjádření a ten ve své odpovědi potvrzuje pravdivost reportáže, kterou je schopen doložit fakty. Stěžovatel byl s odpovědí seznámen.
CET 21/ Nova, 17. 11. 1996 a 5. 2. 1997 Televizní noviny
Společenstvo provozovatelů Spolhost se obrátilo na Radu ve věci reportáže odvysílané v Televizních novinách, kterou se cítilo být poškozeno. Vyřízení této stížnosti nespadá do kompetence Rady a stěžovatel musí využít služeb občanskoprávních institucí. Společenstvo Spolhost obdrželo tuto informaci.
Elektronika TVS, s.r.o., 10. a 12. 1. 1997
Analýza lokálního televizního vysílání ze dnů 10. a 12. ledna prokázala, že držitel licence nedodržuje stanovený časový rozsah vysílání. S provozovatelem bylo zahájeno správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě do deseti dnů.
CET 21/ Nova, 166. díl Volejte řediteli
Generální ředitel České televize upozornil Radu na úmyslně nepravdivá nebo zavádějící tvrzení v pořadu Volejte řediteli. Rada k tomu zaujala zásadní stanovisko, ve kterém vyslovuje politování nad neexistencí práva na odpověď v českém právním řádu. S obsahem stanoviska byl generální ředitel ČT seznámen dopisem.

Reklama a sponzorované pořady
FTV /Prima TV, únor 1997, reklama na telefonní linky
Provozovatel TV Prima uváděl v čase mezi 6.00 až 22.00 hod. reklamní spoty, které svým obsahem byly v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. Provozovatel obdržel upozornění se lhůtou k nápravě.
CET 21 / Nova, únor 1997, reklama na telefonní linky
Rovněž provozovatel TV Nova obdržel upozornění se lhůtou k nápravě ihned, z důvodů uvádění obsahově nevhodné reklamy v čase mezi 6.00 až 22.00 hod.
ČT / ČT 1, leden, únor 1997, neoddělená reklama
Česká televize uvádí mimo reklamní bloky, bez náležitého oddělení reklamu na Sportku Jackpot. Porušuje tak § 6 odst. 2 písm. a) zákona o vysílání. S ČT bylo zahájeno správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned. Vzhledem k tomu, že ČT nerespektovala rozhodnutí Rady a k nápravě nedošlo, rozhodla Rada dne 2. 9. o udělení pokuty.
ČT / ČT 1, duben 1997, neoddělená reklama
Do přenosů z MS v ledním hokeji zařazovala ČT neoddělenou reklamu na Coca Colu a Pegas. Rada ji udělila pokutu ve výši 750 000 Kč. ČT pokutu nezaplatila a podala opravný prostředek k Městskému soudu.
ČT / ČT 1 a ČT 2, 27. 4. 1997
ČT překročila dne 27. 4. 1997 v prime time hodinový limit reklamního vysílání o 3 minuty 29 sec. Vzhledem k tomu, že šlo o opakované porušení § 7 odst. 1 zákona o vysílání, udělila Rada ČT pokutu ve výši 250 000 Kč. ČT dne 18. 8. 1997 pokutu zaplatila.
CET 21 / Nova, 19. 4. 1997, neoddělená reklama
Provozovatel odvysílal reklamní blok bez řádného oddělení v přestávce pořadu Miss 97. Bylo s ním zahájeno správní řízení o udělení pokuty. Provozovatel zdůvodnil porušení zákona selháním technického zařízení.
CET 21 / Nova, 12. 6. 1997
Provozovatel překročil hodinový limit reklamního vysílání o 40 sec. Rada s ním zahájila správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned.
ČT / ČT 1, 5. 7. 1997, neoddělená reklama
ČT vložila do magazínu o rodině Vstupte, prosím reklamní logo na časopis Praktická žena. Rada dne 21. 1. 1998 rozhodla o udělení pokuty ve výši 250.000 Kč.
ČT / ČT 1, 16. 10. 1997, neoddělená reklama
Dne 16. 10. 1997 odvysílala Česká televize v 19.59 hod. reklamní blok bez úvodního značení reklamy a porušila tak § 6 odst. 2 písm. a) zákona o vysílání. Sankce není prozatím stanovena. Rada se bude tímto porušením zabývat v období, které přesahuje časový rámec této Zprávy.
Radio Vox, s.r.o./Radio Vox, 5. 11. 1997, sponzorované zpravodajství
Provozovatel Radio Vox se dopustil porušení § 8 písm. e) zákona o vysílání. tím, že uvádí sponzorované zpravodajské pořady. Rovněž u tohoto provozovatele není přijato rozhodnutí, vzhledem k tomu, že Rada bude problém následně projednávat.

Pluralita, objektivita a vyváženost informací
Provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání ukládá zákon povinnost přinášet objektivní a vyvážené informace (§ 4 zákona o vysílání). Radě pak náleží povinnost dodržování tohoto ustanovení prověřovat a dbát na rozvoj plurality ve vysílání.
Objektivita a vyváženost
Objektivita a vyváženost jsou pojmy značně relativní a jejich měřitelnost je velmi obtížná. Naplňování tohoto požadavku je spíše v rukou samotných provozovatelů. Profesionální čest jednotlivých redaktorů, zodpovědnost a etika příslušného subjektu jsou předpokladem respektování objektivního přístupu.
V tomto ohledu jsou stížnosti na nevyváženost publicistických pořadů u soukromých provozovatelů četnější, i když ani veřejnoprávní ČT se nevyhnula nedostatkům. Je rovněž pravděpodobné, že ev. stížnosti na ČT dostává přímo ČT, resp. Rada ČT. Jejich celkový počet nemůžeme tedy v úplnosti kvantifikovat.
Rada při posuzování této problematiky musí většinou doporučit stěžovateli aby hledal nápravu cestou občanskoprávních institutů (tzn. soudních žalob) vzhledem k tomu, že ona sama nemá dostatečné nástroje jak věc řešit. Odnětí licence u soukromého provozovatele je jedinou možnou sankcí. Tu však nelze aplikovat u ČT ani ČRo. Průběžné prosazování dodržování objektivity a vyváženosti vysílání je proto velmi náročné, komplikované i ústavně zaručenou svobodou projevu. Obtížná je rovněž aplikace na publicistické pořady, neboť podstatou komentářů je vyjádření názoru. Důraz by měl být kladen na požadavek vyváženosti informací s poskytnutím práva druhé názorové straně (či dotčené osobě) se k věci vyjádřit. Lhůta pro odvysílání takového vyjádření by přitom neměla být nepřiměřeně dlouhá (např. praxe BBC se snaží dodržet lhůtu 7 dnů, nelze-li dříve).
Pluralita
Do konce května r. 1997 zpracovával Úřad ve spolupráci s agenturou A-Connect politický monitoring vybraných pořadů televizního a rozhlasového vysílání. Vzhledem k úsporným finančním opatřením byl Úřad nucen od června l997 spolupráci s A-Connectem přerušit.
Aby Úřad naplnil povinnost dohledu, provádí v rámci svých možností vyhodnocování ryze diskusních pořadů. K analýze využívá vlastních zdrojů a svou pozornost věnuje těmto pořadům:
Česká televize: Debata, Aréna, Respektování, Sněží, Karanténa, 21
TV Nova: 7 čili Sedm dní, Gilotina
Další soukromý provozovatel FTV neměl v hodnoceném období ve své programové skladbě žádný politický pořad diskusního charakteru, který by měl pevně stanovenou periodicitu.

II.8. PODNĚTY JINÝM ORGÁNŮM

V rámci kontrolní činnosti právní odbor Úřadu při zjištění nedostatků v zápisech v obchodních rejstřících dává podněty příslušným, dnes krajským soudům k napravení zjištěných nedostatků.
Jedná se zejména o neoprávněné zápisy předmětu činnosti - provozování rozhlasového či televizního vysílání, kdy jsou rozhlasová a televizní vysílání zapisována subjektům, které neobdržely licenci k provozování vysílání ať rozhlasového či televizního.
Převážná většina podnětů zaslaných příslušným soudům byla vyřízena bezproblémově a rychle, některé podněty soudy k dnešnímu dni nevyřídily, ač jim byla z naší strany poskytnuta potřebná součinnost. U společnosti Cet 21 . a ČNTS. byl soudem návrh na uvedení vadného zápisu do souladu se skutečným právním stavem po využití všech právních postupů, které nám právní předpisy umožňují, zamítnut, změna byla provedena až na vlastní návrh těchto společností.
Uvedené chybné zápisy dle našeho názoru vyplývají zejména z toho, že subjekty, které obdržely licenci k provozování rozhlasového či televizního vysílání mají založeny ještě další společnosti, nerozlišují přesně, které z těchto společností byla licence udělena, podají vadný návrh na zápis předmětu činnosti a obchodní rejstříky tyto vadné návrhy na zápis provedou.

V roce 1994
Obvodní soud pro Prahu 1 - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis lokálního rozhlasového vysílání u společnosti Kos - Euro K s.r.o., která není držitelem licence. Usnesením z 27.2.1995 byl neoprávněně zapsaný předmět podnikání vymazán.

V roce 1995
Okresní soud v Hradci Králové - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis lokálního rozhlasového vysílání u společnosti Radio Panag 91,6 FM s.r.o.
Obvodní soud pro Prahu 1 Radě 30.10. 1995 sdělil (aniž uvedl důvod, proč tuto věc vyřizuje za OS Hradec Králové), že výzva Okresního soudu v Hradci Králové uvedené společnosti byla nedoručitelná, a proto je třeba rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci.
Okresní soud v Hradci Králové - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis provozování rozhlasového vysílání u společnosti Radio Černá Hora s.r.o., které nebyla udělena licence. Usnesením Krajského soudu z února 1996 bylo rozhodnuto o zrušení společnosti a nařízena její likvidace vzhledem k tomu, že společnost nemá licenci k provozování rozhlasovému vysílání, kterou jako jedinou má uvedenou v předmětu podnikání.

Obvodní soud pro Prahu 1 - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis rozhlasového vysílání společnosti Cet 21, které nebyla licence k rozhlasovému vysílání udělena, zároveň upozornění na neoprávněný zápis provozování televizního vysílání u společnosti ČNTS, které nebyla udělena licence.
Přes několikeré urgence a nakonec i stížnost předsedovi Krajského soudu v Praze, Rada nedocílila zrušení neoprávněného zápisu ani u jedné uvedené společnosti. Ke stížnosti předsedovi Krajského obchodního soudu nám bylo v říjnu 1996 sděleno, že o zápisu předmětu činnosti bylo pravomocně rozhodnuto, a je proto rozhodnutím konečným.
Společnosti pak na nátlak Rady provedly změny vadných zápisů v roce 1997 samy.
Okresní soud České Budějovice - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis rozhlasového vysílání u společnosti Simmons, k.s., která neobdržela licenci k tomuto vysílání.
Okresní soud v Českých Budějovicích zahájil řízení o dosažení shody zápisu se skutečností a Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15.1. 1996 neoprávněně zapsaný předmět podnikání vymazal.

V roce 1997
Krajský obchodní soud v Praze - Obchodní rejstřík, upozornění na neprovedení zápisu předmětu podnikání společností Cobra s.r.o., která obdržela licenci k provozování rozhlasového vysílání. Dle sdělení soudu z 16.6. 1997 nelze příslušnou změnu v rejstříku provést, vzhledem k tomu, že společnost je v konkursu a proto jsou všechna řízení ze zákona přerušena.
Krajský obchodní soud v Českých Budějovicích - Obchodní rejstřík, upozornění na zápis obce Studená do obchodního rejstříku v rozporu se zákonem. Dle sdělení z 16.4. 1997 soud výmaz zápisu této společnosti vyřídí buď na základě návrhu obce, či na základě řízení zahájeného z úřední povinnosti.
Krajský obchodní soud v Ústí nad Labem - Obchodní rejstřík, upozornění na neoprávněný zápis provozování rozhlasového vysílání u společnosti Radioclub FM 88.0 s.r.o., která licenci k provozování rozhlasového vysílání neobdržela. Usnesením z 9.6. 1997 soud neoprávněný zápis vymazal.

III. ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V ČR

III. 1. RADA A ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V ČR

Podle způsobu financování a zadání jeho úkolů lze rozhlasové a televizní vysílání členit na veřejnoprávní a soukromé. Zvláštní případ představuje vysílání neziskové (non profitní): tato kategorie je však v ČR zastoupena velmi okrajově (dvě rozhlasové stanice) a neprobíhá zřejmě ani formou univerzitního vysílání.
Bez ohledu na tato hlediska lze vysílání jako celek členit na problematiku
a) programovou
b) vlastnickou
c) provozně-organizační,
přičemž body b) a c) se prolínají. Částečně se prolíná i činnost příslušných regulačních institucí, tj. této Rady, Rady ČT a Rady ČRo, a to v bodě a) při vysílání veřejnoprávních institucí.
Obecně platí, že při podezření na porušení mediálních předpisů, resp. zákona o vysílání zahajuje Rada příslušné správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě, přičemž dotčený subjekt má samozřejmě právo se k věci vyjádřit. Řízení přitom Rada zahajuje z vlastní iniciativy či na základě vnějšího podnětu (stížnosti). Týká-li se záležitost programu ČT či ČRo, snaží se Rada většinou získat stanovisko rad těchto institucí, ať již písemné nebo na společném jednání. Takto lze postupovat především tehdy, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.
U soukromého vysílání postupuje Rada stejně: zde však vedle zákona samého dohlíží i na dodržování tzv. licenčních podmínek. Dle terminologie novely č. 301/95 Sb. jde o údaje, týkající se programové skladby, uvedené žadatelem v žádosti o licenci, které Rada učinila závaznými v rozhodnutí o udělení licence. Pro větší přehlednost budeme však v dalším textu užívat nadále původního pojmu: ten ostatně zůstal vinou nedočištění při novelizaci na některých místech zákona ve své původní podobě. Navíc některé licenční podmínky nadále platí u těch provozovatelů, kterým byla licence udělena před uvedenou novelou a kteří nepožádali o jejich zrušení, resp. požádali o zrušení pouze některých z nich.
Výše uvedený postup se nevztahuje na nyní aktuální problematiku zákonné povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace. Toto ustanovení není totiž zahrnuto ve výčtu možných pokut, a proto na něj lze vztáhnout jen a přímo § 15 tj. fakultativní odnětí licence pro porušování povinností ze zákona o vysílání, a to závažným způsobem (platí ovšem i pro povinnosti jiných právních předpisů, což je velmi široké vymezení). Prokázat by se tedy musela zmíněná závažnost, přičemž zároveň záleží na Radě, zda tuto nejkrajnější sankci aplikuje (srv. dikci "může odejmout"). Při stížnostech dotčených subjektů Rada odkazuje na občanskoprávní řízení a současně žádá o zaslání výsledných judikátů. Zřejmě totiž až po větším počtu sporů prohraných provozovatelem by bylo možné ze strany Rady prejudikovat závažné porušování (ne tedy jednorázové porušení) zákona a zahájit na tomto podkladě řízení o odnětí licence. Uvedená problematika se týká zejména zpravodajství a publicistiky, může však zahrnovat i jiné typy pořadů.
Řada problémů vyplývá z nejasnosti či absence definic a pojmů a nedostatečné vazby na jiné právní předpisy (obchodní zákoník, správní řád, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o regulaci reklamy aj.). Do tohoto okruhu patří právě zmiňované licenční podmínky, některé povinné údaje o provozovateli a dále režim změn licence. Novelizovaná ustanovení jsou přitom často pramenem výkladových sporů, což působí problémy při aplikační praxi, a to zejména u licencí vydaných před novelou.

1) licenční podmínky - programová skladba
Jak jsme již výše uvedli, licenční podmínky v původním pojetí, kdy je Rada vybírala z projektu žadatele či je stanovila i nad jeho rámec, byly již zrušeny. U nových žádostí může Rada do rozhodnutí o licenci vtělit pouze veškeré či některé údaje obsažené v žádosti. Znamená to, že de facto rozhoduje o svých budoucích programových závazcích provozovatel sám. Provozovatelé s licencí dle původního zákona měli možnost (nárok) požádat Radu o zrušení licenčních podmínek. Rada byla povinna této žádosti vyhovět, pokud tak učinili ve stanovené lhůtě. Zpočátku sporné bylo to, zda přitom Rada může při takovém rozhodnutí nově formulovat závazné údaje, byť převzaté z žádosti, či zda může pouze "proškrtávat" již dříve existující licenční podmínky. Na základě postoje navrhovatele novely (skupina poslanců Stálé komise) byla akceptována druhá varianta, příznivější pro provozovatele. Nepolepšili si ovšem ti, v jejichž programových podmínkách byl zakotven odkaz na celý projekt.
I bez ohledu na tuto novelu byly však licenční podmínky mnoha stanic liberalizovány na základě standardní žádosti.

Programové podmínky soukromých celoplošných televizí (Novy a Primy TV)
Aktuální dikci obou ovlivnila řada faktorů a vnějších či vnitřních okolností. Kromě zmíněné novelizace zákona o vysílání to byla rovněž nezkušenost Rady v době udělování licence, nedostatečná (a také zřejmě nemožná) extrapolace budoucího vývoje, rozpad federace, souběh s řešením privátního lokálního a regionálního televizního vysílání, společensky nadhodnocené fungování volného trhu, dominantní postavení TV Nova, lobbistické skupiny aj. To ovšem platí i pro problematiku obsaženou sub 2. Při současném stupni poznání a jiném společenskopolitickém klimatu hodnotíme dnes zpětně řadu věcí již jinak, bohužel však nadále často tendenčně.
Je jistě možné přezkoumávat nyní někdejší projekty a to co z nich je vlastně realizováno: musíme však přitom vycházet z aktuálních licenčních podmínek. Je rovněž nutné brát zřetel na to, že mnohá rozhodnutí Rady, která navíc prošla opakovaně personální obměnou, jsou dnes možná kritizovatelná, leč zřejmě legální a není ani v možnostech Rady jednostranně měnit existující právní vztahy, chybí-li k tomu zákonný podklad. Platí-li totiž pro soukromé subjekty zásada "co není zakázáno, je dovoleno", pak Rada jako státní orgán smí zasahovat jen dle zákona. Ústavní Listina základních práv a svobod totiž říká: "Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví."
Konečně, učinila-li věcnou či formální chybu Rada či došlo-li k pochybení na obou stranách (Rada i provozovatel), je zřejmě na místě napravit věc posunem do právně akceptovatelného stavu v součinnosti s provozovatelem, nikoliv tak extrémními prostředky jako je buď odvolání Rady parlamentem či postih provozovatele pokutou či odnětím licence. První řešení by totiž instalovalo novou Radu do starého právního prostředí, navíc s nedostatečnými kompetencemi, druhé řešení by bylo zřejmě nespravedlivé a za současné legislativy i právně sporné.
Uvedená východiska se týkají i aktuálních otázek majetkových vztahů (křížení a koncentrace vlastnictví, možnosti propojování televizí) a provozování vysílání.

2) Majetkové vztahy a provozování vysílání
Zkušenosti, získané Radou v rámci správního řízení o udělení pokuty za vysílání bez potřebného oprávnění, nás vedou k závěru, že legislativní úprava této otázky není zcela dostatečná. Řízení vůči jednomu subjektu bylo sice většinovým rozhodnutím zastaveno, s dalšími však pokračuje a objevují se další možné zorné úhly pohledu. Rozšiřuje se tak okruh momentů, které by při řešení analogických problémů v budoucnu mohla či měla Rada zkoumat. Je však nutné si uvědomit, že lze sice po určitou dobu v řízeních pokračovat či zahájit nová, v zájmu právní jistoty by se však neměla táhnout řadu let či neustále znovu otevírat. V duchu Listiny základních práv a svobod pak musí být jejich řešení principiálně shodné pro všechny typově stejné případy. Při stávajících nejasnostech se navíc objevují i opačně znějící expertizy. Vhodnější by proto bylo definovat související základní pojmy lépe v nové legislativě: v diskusích nad novým zákonem lze pak lépe uplatnit existující rozdílné názory a upravit režim jednotně pro všechny subjekty.
Objevují se námitky, že Rada nemá připouštět existenci tzv. servisních organizací, že má v souvisejících řízeních uložit pokutu a nechat věc na přezkoumání soudem. K tomu lze uvést, že hranice legálního a nelegálního servisu pro provozovatele vysílání je dosud nejasná a navíc Rada svými někdejšími rozhodnutími existenci takových modelů umožnila (podvázanou ovšem tehdy existujícími licenčními podmínkami). Za takových okolností by bylo zřejmě i soudní projednávání velmi komplikované a zdlouhavé. I proto se Rada většinově přiklání k názoru, že u licencí již udělených je vhodnější upravit existující vztahy do akceptovatelnější polohy, dále posunutelné na základě tzv. přechodných ustanovení připravovaného mediálního zákona. U licencí, které uděleny teprve budou, a to i před přijetím nové právní úpravy, pak Rada může již mnohem lépe zkoumat způsob tzv. organizačního zajištění vysílání (§ 11 stávajícího zákona o vysílání).
V rámci stávajících řízení Rada zkoumala a zkoumá především společenské smlouvy či zakladatelské listiny dotčených servisních organizací (včetně vkladu provozovatele coby společníka), jejich vztah k provozovateli (obchodní smlouva, otázka exkluzivity dodávek programu), vliv provozovatele na obsah programu včetně personálního zabezpečení (zejména u zpravodajství a publicistiky), obchodní rejstříky a způsob uzavření smluv s organizacemi spojů a ochrannými organizacemi autorskými. Rada se přitom vyrovnává především s obtížnou otázkou, jaké jednání by bylo již zakázaným převodem licence, co vlastně znamená pojem "provozování vysílání", které činnosti musí provozovatel činit sám, a které si může zajišťovat externě, co vše může činit jiný subjekt jeho jménem atd. Je přitom těžké vymezit pevný okruh relevantních skutečností. Navíc ani to nezaručuje skutečný soulad právního stavu se stavem faktickým, pro jehož zjištění nemá Rada dostatek kompetencí ani expertní odbornost. Sem mohou patřit například některé otázky finanční resp. daňové, které by pomohly ozřejmit např. otázku, nakolik je dotyčný provozovatel, podnikatelem dle existující definice obchodního zákoníku. V řízení vůči ČNTS navíc figurovalo více účastníků s diametrálně odlišnými stanovisky, k dispozici byly odporující si analýzy. V minulosti problematická byla rovněž součinnost rejstříkového soudu.

III.2. PŘEHLED PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ V ČR

a) provozovatelé ze zákona
počty okruhů

	k 31. 1 94	k 31.1. 95	k 31.1. 96	k 30.9. 96	K 31.1. 98
Česká televize	2	2	2	2	2
Český rozhlas	2 SV	2 SV	2 SV	2 SV	2 SV
	2 VKV	2 VKV	2 VKV	2 VKV	3 VKV
	1 DV	1 DV	1 DV	1 DV	1 DV
	1 KV	1 KV	1 KV	1 KV	1 KV
	reg. VKV	reg. VKV	reg. VKV	reg. VKV	reg. VKV

b) provozovatelé s licencí
typ vysílání počty provozovatelů

	k 31. 1. 94	k 31.1.95	k 31.1.96	k 31.1.97	k 31.1.98
televizní celoplošné	1	2	2	2	2
televizní teletext (samost. licence)	1	1	1	1	1
televizní regionální	1	1	5	6	11
televizní lokální	-	-	48	49	48
TV vysílání systémem MMDS	4	3	10	19	11
satelitní vysílání	-	3	3	-	-
televizní kabelové rozvody celkem:	24	29	66	-	-
(z toho klasické kabelové rozvody	(21	29	60	-	-
programový kanál	1	1	3	-	-
filmový kanál	1	1	1	-	-
hotelový kab. rozvod	1	1	1	-	-
magistrátní kanál Praha)	-	1	1)	-	-
rozhlasové celoplošné (FM)	3	4	3	3	3
rozhlasové v oblastech (FM)	59	87	74	74	75
rozhlas po drátě	2	2	7	7	7
rozhlasové zahraniční (krátké vlny)	2	2	-	-	-
CELKEM s licencí:	97	134	219	161	158

c) provozovatelé s registrací
typ vysílání počty provozovatelů

	k 31.1.97	k 31.1.98
satelitní televizní	4	8
televizní kabelové rozvody celkem:	59 (+1)*/	72 (+1)*/
z toho klasické kabelové rozvody	55	68
programový kanál	3 (+1)/*	3 (+1)/*
hotelový kabelový rozvod	1	1
CELKEM s registrací :	63 (+1)*	*80 (+1)/**

*/ RTV Gemma, s.r.o. má oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu i televizních kabelových rozvodů a je započítána v rámci provozovatelů satelitního vysílání.

	k 31.1. 94	k 31.1. 95	k 31.1. 96	k 31.1. 97	k 31.1. 98
CELKEM provozovatelů s licencí a registrací	97	134	219	224	238

III.2.a) ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ

Terestrické rozhlasové vysílání v ČR realizuje veřejnoprávní ČRo - tzv. provozovatel ze zákona - svými celoplošnými a regionálními okruhy (stanicemi) a soukromé stanice celoplošného, regionálního a lokálního charakteru - tzv. provozovatelé s licencí. ČRo je tedy současně provozovatelem jak celoplošného, tak regionálního vysílání na rozdíl od soukromých stanic, kde je územní rozsah vysílání jednotlivých provozovatelů diferencován.

Provozovatel ze zákona - Český rozhlas
Celoplošnými okruhy ČRo jsou Radiožurnál, Praha a Vltava. Vedle nich působí 7 regionálních studií ČRo (Praha, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava, Olomouc).
ČRo se rovněž s několika dalšími stanicemi podílí na atypickém celoplošném projektu ČRo6/RFE (dalšími participanty jsou Radio Svobodná Evropa, BBC, VOA a Deutsche Welle). Toto vysílání si získalo stálou, byť minoritní skupinu posluchačů (share 0,75 %) a tím i své místo v nabídce zpravodajsko - publicistických pořadů.
Kromě toho vysílá ČRo rovněž do zahraničí, a to v pásmu krátkých vln (Radio Praha). K tomu je oprávněn dle zákona č.36/93 Sb., par. 9a) na základě objednávky, přičemž náklady s tím spojené hradí objednatel.
Toto vysílání jako státní zakázku zadává Ministerstvo zahraničních věcí ČR formou každoročního výběrového řízení. V praxi se ho zúčastňuje ČRo a rovněž i soukromé subjekty. Zvolený postup se však ukazuje jako komplikovaný a nevhodný. Zúčastněné subjekty jsou dnes již ve shodě, jak by měl být celý problém do budoucna lépe řešen. S ohledem na všechny souvislosti se jako nejvhodnější cesta jeví propracovaná legislativní úprava, která by trvale přidělila toto oprávnění do působnosti ČRo spolu s vymezením jeho práv a povinností při zajišťování tohoto vysílání. Současně by vyřešila nejzásadnější problém, tj. otázku financování. Je přitom třeba vycházet ze skutečnosti, že se jedná o státní zakázku. ČRo tedy jako veřejnoprávní instituce nemůže pokrývat náklady na její realizaci z výnosu z koncesionářských poplatků. Nejde přitom jen o vlastní program, ale i o potřebné technické prostředky (např. studia, přenosové trasy). Uvažovaná speciální nová legislativa pro zahraniční vysílání by odstranila i další existující problém: pokud by totiž měl vysílání do zahraničí realizovat soukromý subjekt, je k tomu třeba získat licenci, a to v licenčním řízení před Radou, nikoliv ve výběrovém řízení od Ministerstva zahraničních věcí. (Co se ČRo týče, ten licenci od Rady již z povahy věci dostat nemůže.) Další diskuse lze vést o tom, nakolik je tento druh státní propagace efektivní, zda plní své poslání a jaká je jeho poslechovost. Z odpovědí na tyto otázky by pak mělo být zřejmější, kolik finančních prostředků by na tuto činnost měl stát vlastně uvolnit. Touto problematikou se průběžně zabývá i Rada ČRo a Stálá komise (viz příloha č. 5, str. 141 - 144), sleduje ji zřejmě i zahraniční výbor PSP.
ČRo dále vysílá rovněž v pásmu dlouhých vln, které mu trvale přidělila novela č. 301/95 Sb., a to program Radiožurnál. Před přijetím této novely užíval ČRo tento okruh prakticky na základě "zvykového práva". Svou roli přitom hrál i fakt, že pro soukromé vysílání je tento technický prostředek nevhodný. Tento vysílací okruh (dosahující až na východní Slovensko) vhodně doplňuje nedostatečnou slyšitelnost v pásmu VKV, která se na některých místech republiky ještě, byť v minimální míře, vyskytuje.
Nejposlouchanější stanicí (nejen ČRo), ale v rámci všech stanic na rozhlasovém trhu) je Radiožurnál. K poslechovosti rozhlasových stanic v ČR a jejich podílu na trhu dle Mediaprojektu za 3. a 4. kvartál r. 1997 viz. příloha č. 19, str. 187 - 196, bližší komentář viz níže.
Českého rozhlasu se významně dotkla novela č. 135/1995 Sb., která mj. novelizovala sazbu tzv. koncesionářského poplatku (rozhlasový poplatek) z 25,- Kč na 37,- Kč a zúžila rozsah času pro vysílání reklam. ČRo smí nyní na každém celoplošném okruhu vysílat 3 minuty reklamy z denního vysílacího času, na každém regionálním okruhu pak 5 minut bez možnosti načítání nespotřebovaného času. Tato nová ustanovení jsou v účinnosti od 1. 1. 1998. Jejich základem se stala dohoda mezi ČRo a APSV, dosažená ještě před přijetím této novely. Tím byly ukončeny stížnosti soukromých rádií, že ČRo, financovaný primárně z koncesionářských poplatků, ubírá navíc příliš mnoho peněz z reklamního trhu. Citovaným zákonem nedotčen zůstal rozsah sponzoringu, který by za určitých okolností mohl klasickou reklamu ve vysílání ČRo nahradit a cíl nové úpravy tak poněkud zpochybnit. Uvedená dohoda proto upravuje i tuto otázku. ČRo se zavazuje využít sponzoring zejména na podporu neziskových projektů. APSV se za to zavázala, že její členské rozhlasové stanice odvysílají kampaň v rozsahu 30 až 50 spotů, směřujících k podpoře řádného placení koncesionářských poplatků. Rada tuto skutečnosti oceňuje s vědomím, že vstřícnost a kooperativnost obou sektorů vysílání je ku prospěchu nejen samotným provozovatelům, ale i posluchačské veřejnosti.
Mnohem podrobnější informace o vysílání ČRo budou obsaženy ve výroční zprávě Rady ČRo. Rada se s ní pravidelně schází (dle časových možností obou stran většinou kvartálně) k diskusím o styčných problémech (způsob vzájemné komunikace a spolupráce rad, kmitočtová politika, plnění úkolů veřejnoprávní služby a její programové standardy, vysílání do zahraničí, skrytá reklama ve vysílání ČRo aj.).
Předmětem několikaleté diskuse jsou tzv. úkoly veřejné služby, čili plnění poslání veřejnoprávního vysílání. Na rozdíl od programových závazků komerčních provozovatelů je definiční soubor znaků veřejnoprávního vysílání poměrně vágní (povinnost vzdělávat, bavit a informovat). Vzhledem k tomu že ČRo je příjemcem tzv. koncesionářských poplatků, nabízí se otázka, zda by s ohledem na legitimitu jejich výběru neměly být povinnosti ČRo (a ČT) přesněji zakotveny.

Provozovatelé s licencí
V soukromém rozhlasovém vysílání dochází k částečnému propojování rozhlasových stanic, a to ve sféře programové (Evropa 2), know-how (Kiss 98 FM), obchodní, tj. při prodeji národní reklamy (MMS, RRM, Radio Net) a vlastnické. Síťování rozhlasových stanic vnímá Rada jako logický důsledek vývoje české mediální krajiny. Co se týče sítí programových, k přebírání programu jiné stanice je třeba souhlasu Rady. Totéž platí o propojování vlastnickém, nikoliv však již obchodním.

Propojení programové - síť Evropy 2
Programové propojení spočívá v přebírání většinové části panelového programu stanice Evropa 2, "zesíťovanými" lokálními a regionálními rádii podle shodného schématu. Přebíraný program je doplňován vlastním programem dané stanice. Vlastní program tvoří většinou několikaminutové zpravodajské a reklamní vstupy mezi 6.00 - 23.00 hod. denně a dále souvislé hodinové bloky v poledním a večerním čase
Uvedený model se týká Radia České Budějovice - Evropa 2, Radia Lion, Evropy 2 - Radioclub, Radia Evropa 2 - Hradec Králové, Radia Diana, Radia West Plzeň a Radia Duha Vrchlabí. Evropa 2 (Praha) kromě toho získala v loňském roce dokrývací kmitočty v Liberci, Znojmě a Zlíně.
Mediálním zastupitelstvím pro národní reklamu těchto stanic (a zároveň stanic Frekvence 1, Country Radio, Radio 1 a Radio Limonádový Joe) je Regie Radio Music (RRM).

Propojení v oblasti know-how
O určité programové propojení se snažil i Kiss 98 FM (Praha). Programové sjednocení pražského radia se stanicemi v jiných městech je však poměrně citlivou a obtížnou záležitostí a ne každý mimopražský posluchač je ochoten akceptovat pražský program. Pražský Kiss 98 FM nakonec dosáhl oficiální spolupráce s Radiem KISS Hády (Brno), Radiem KISS ProTon (Plzeň) a Radiem KISS Morava (Frýdek-Místek). Ta probíhá ve formě sjednocené propagace a know-how. Po obchodní stránce má tato síť název Kiss radio a je součástí širší sítě Radio Net (viz příloha č. 19, str. 187 - 196). Došlo i k masívnímu vlastnickému propojení, které se promítlo i do názvu participujících stanic (Radio Kiss Hády, Radio Kiss Morava, Radio Kiss Proton).

Propojení obchodní
K zastoupení stanic na národním trhu reklamy viz příloha č. 19, str. 187 - 196. Paradoxem národního trhu reklamy je fakt, že na existujících 2 celoplošných stanicích se realizuje pouze jedna třetina národních investic, zatímco v lokálních a regionálních seskupeních a sítích dvě třetiny. Soukromé celoplošné rozhlasové stanice se tak potýkají s nedostatkem financí a pravděpodobně pracují s dlouhodobou ztrátou.
První soukromé rozhlasové stanice začaly vysílat již v r. 1991, ještě před přijetím zákona o vysílání na základě tzv. experimentálních licencí. První obchodní síťování se objevilo v letech 1992-93, kdy mediální zastupitelství RRM začalo zastupovat více stanic. Těsně poté zahájilo činnosti mediální zastupitelství IP Praha (později Multimédia), v r. 1996 vzniklo MMS.
Po stránce obchodní je nejsilnějším sdružením Media Marketing Services (MMS), zahrnující celoplošné Rádio Alfa a skupinu lokálních a regionálních stanic pod názvem Hit radio network.
Ve snaze docílit konkurenceschopnosti vůči podílu MMS na národním trhu reklamy vznikl tzv. Gold Net jako speciální společný produkt dvou jinak konkurenčních mediálních zastupitelství RRM (total) a Radio Net (total). Podle posledních výsledků Mediaprojektu 97 se však náskok MMS ani takto nepodařilo vyrovnat.
Mezi soukromými rádii v ČR se objevuje jediný případ, kdy je jedna rozhlasová stanice zastupována dvěma obchodními zastoupeními (Radio Contact Liberec v síti Radio Net a MMS).
Kromě takto zastupovaných stanic existuje skupina stanic, které nejsou členy žádných z uvedených obchodních zastoupení.

Propojení vlastnické
O vlastnickém propojení většinou diskutujeme, často s neklidem a bez přímých důkazů, v rovině soukromých televizí. Vychází se přitom z názoru (ovšem bez hlubšího a kvalifikovaného rozboru), že takový jev je převážně negativní a mělo by se mu zabránit: hledá se přitom orgán, který by měl k takovému zákroku příslušné kompetence.
Poněkud stranou těchto diskusí stojí rádia. Podle údajů, které má Rada k dispozici, existují v této oblasti následující propojení:

Radio Krumlov Marketing,s.r.o. má 52 % podíl ve společnosti V + P, s.r.o. (Radio Pracheň) a 100 % podíl v Radiu Vox, s.r.o. (Radio Vox);
MII Praha,s.r.o. má 80 % podíl ve společnosti Agentura TRS,s.r.o. (Radio 1) a 85 % podíl ve společnosti Country Radio, s.r.o. (Country Radio);
Radio Investments, s.r.o. má 100 % podíl v Radiu Bohemia,s.r.o. (Kiss 98 FM) a v Radiu ProTon,s.r.o. (Radio Kiss ProTon), 90 % podíl v Radiu Morava,s.r.o. (Radio Kiss Morava) a 75 % podíl v Radiu Station Brno (Radio Kiss Hády);
Evropa 2,s.r.o. (Evropa 2) má 25% podíl v R.G.Evropa 1,a.s. (Frekvence 1) a 35% podíl v Lion Praha,s.r.o. (Radio Lion); Europe Développement má 59% podíl v R.G.Evropa 1,a.s. (Frekvence 1) a 95% podíl v Evropě 2,s.r.o. (Evropa 2);
Infinitiv,s.r.o. má 5% podíl v R.G.Evropa 1 ,.a.s. (Frekvence 1) a 5% podíl v Evropě 2,s.r.o. (Evropa 2);
Barrandov FM,a.s. (Radio Limonádový Joe) má 10% podíl v R.G.Evropa 1,.a.s. (Frekvence 1);
Dr.Jiří Chlíbec má 1,66% podíl v Barrandov FM,a.s. (Radio Limonádový Joe) a 1,25% podíl v R.G.Evropa 1,.a.s. (Frekvence 1).

Sektor elektronických médií se velmi dynamicky rozvíjí. Ani rádia nejsou výjimkou. Mění se nejen používané programové formáty, ale i řada dalších dat u jednotlivých provozovatelů tohoto vysílání.

Změny
Obecné pojednání o problematice změn licence je obsaženo v kapitole II. 6., str. 33nn. V dalším textu proto uvádíme již jen přehled správních řízení o konkrétních změnách u provozovatelů rozhlasového vysílání, které Rada projednávala v období této Zprávy. Jedná se přitom jak o změny, které dle zákona oznámil provozovatel, tak i o změny, které zjistila Rada sama při výkonu své kontrolní činnosti a provozovatel reagoval až na její podnět. V rámci svých zákonných možností Rada pak samozřejmě vyvodila z tohoto faktu příslušné důsledky. Zákon však řeší především situaci, kdy změny licencí nejsou oznámeny vůbec: nedostatečně však upravuje situaci, kdy jsou sice nahlášeny, ale až po jejich provedení (přitom mnohdy se značným časovým odstupem).
Přehled změn u provozovatelů rozhlasového vysílání projednané Radou:

složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: Rádio Vox,s.r.o., V plus P,s.r.o., Radio Crystal Česká Lípa,s.r.o., Hallo World,s.r.o., Contact Opava,s.r.o., Reklamní Agentura Club,s.r.o., Radio Bonton,a.s., Lion Praha,s.r.o., Radio Bohemia,s.r.o., Kaskol,s.r.o., M+M,.s.r.o., Radio Sprint,s.r.o., Country Radio,s.r.o., Cobra,s.r.o., Radio ProTon,s.r.o., Radio Morava,s.r.o., Media Party,s.r.o.;
výše základního jmění: Lion Praha,s.r.o., Country Radio,s.r.o., Radio Bonton,a.s., Radio Morava,s.r.o.;
složení statutárního orgánu: Triangl,s.r.o., Hallo World,s.r.o., Radio Crystal Česká Lípa,s.r.o., Agentura TRS,s.r.o., Contact Opava,s.r.o., Reklamní Agentura Club,s.r.o., Lion Praha,s.r.o., V plus P,s.r.o., M+M,s.r.o., Radio ProTon,s.r.o., Radio Bonton,a.s., Radio Morava,s.r.o., Radio Vox,s.r.o., Agentura TRS,s.r.o.;
sídlo společnosti: Radio Vox,s.r.o., Valc,a.s.Brno, Hallo World,s.r.o., Contact Opava,s.r.o., Jaramo,s.r.o., En-Daxi,s.r.o., Lion Praha,s.r.o., Radio Zlín,s.r.o., Agentura TRS,s.r.o, V plus P,s.r.o.;
programová skladba: Antre,s.r.o., Cobra,s.r.o., P.Macharovský, Kaskol,s.r.o., Radio Station Brno,s.r.o., Radio ProTon,s.r.o., Radio Morava,s.r.o., Radio Bohemia,s.r.o., Definitely,s.r.o., BBC, Radio Bonton,s.r.o., Radio Zlín,s.r.o., Ing.J.Doubek, M.Habrda, Ateliéry Zlín,s.r.o.;
časový rozsah vysílání: RFE/RL,Inc.;
název stanice: Antre,s.r.o., P.Macharovský, Definitely,s.r.o.;
společné vysílání: V plus P,s.r.o. a B.Pingitzer, Radio Station Brno,s.r.o. a Radio Jih,s.r.o.;
rozšíření o vysílání v síti rozhlasu po drátě: JUDr.L.Faktor;
územní rozšíření oblasti pokrytí (dokrývací kmitočty): BBC, Kaskol,s.r.o., R.G.Evropa 1,a.s., M.Černý, P.Macharovský, B.Pingitzer, Radio Life,s.r.o., Radio Sprint,s.r.o., P.Suchý, K.Svoboda, P.Šmíd, Ambo,s.r.o., Definitely,s.r.o., Ing.J.Doubek, En-Daxi,s.r.o., Evropa 2,s.r.o., JUDr.L.Faktor, RNDr.P.Foretník, J.Hejl, Hellax,s.r.o., Inwest Leasing,a.s., Karyon,s.r.o., Lion Praha,s.r.o., Medes,s.r.o., Media Party,s.r.o., Nonstop,s.r.o., North Music,s.r.o., Orion,s.r.o., Radio Euro K,s.r.o., Radio B onton,a.s., Radio Crystal Česká Lípa,s.r.o., Radio Dragon K.V.,s.r.o., Radio FM Plus Plzeň,s.r.o., Radio Jih,s.r.o., Radio Metuje,s.r.o., Radio Most,s.r.o., Radio Profil,s.r.o., Radio Proglas,s.r.o., Radio ProTon,s.r.o., Radio Relax,s.r.o., Radio Publikum,s.r.o., Radio Station Brno,s.r.o., Radio Vox,s.r.o., Reklamní Agentura Club,s.r.o., RKR,s.r.o., RTV Cheb,k.s., Valc,a.s.Brno.
zrušení licenčních podmínek provozovatele podle čl. VI. odst 2 novely č. 301/95 Sb.: Radio Venkow,s.r.o. (dokončeno správní řízení přerušené z důvodu zahájení řízení o odnětí licence);. dále JUDr.L. Faktor, Radio FM Plus Plzeň,s.r.o., Antre,s.r.o. a Ambo,s.r.o. (tyto žádosti o zrušení licenčních podmínek byly podány po uplynutí lhůty stanovené v článku VI. odst. 2 novely č. 301/95 Sb. Rada, přestože k tomu již nebyla povinna, žádosti projednala a zčásti vyhověla).

Monitoring vysílání rozhlasových stanic
Na základě usnesení Stálé komise č. 3/1996 provedl Úřad monitoring plnění licenčních programových podmínek ve vysílání soukromých rozhlasových stanic ve dvou dnech v říjnu r.1996. Ačkoliv se toto zadání vztahovalo ke zprávě o činnosti Rady za rok 1996, pokládá Rada za vhodné tuto analýzu zmínit i zde, neboť kontrola vysílání má svou kontinuitu. Navíc výsledky monitoringu byly vzhledem k jeho plošnému rozsahu a nutnosti získat i vyjádření provozovatelů ke zjištěným nedostatkům zpracovávány během období, které pokrývá tato zpráva.
Podrobná informace o výsledcích této rozsáhlé kontroly byla předána Stálé komisi 3.6. 1997. Souhrnně se dá říci, že nedostatky různého stupně závažnosti byly shledány u většiny existujících stanic. Čestnou výjimku z kontrolovaného počtu 60 stanic tvořilo zhruba 8 rádií. Porušení se týkala buď nedodržení zákona (ustanovení o povinné archivaci záznamu; ustanovení o rozeznatelnosti a zvukovém oddělení reklamy; skrytá reklama) nebo licenčních podmínek. Vedle programových závad zjistila Rada touto cestou současně i další prohřešky jiného typu (vesměs neohlášené změny u osoby provozovatele, v základním jmění ap.). S dotčenými subjekty Rada zahájila správní řízení a uložila jim lhůtu k nápravě, příp. pokutu. V některých případech uložila Úřadu provést další kontrolní monitoring.
Častou reakcí na vydaná upozornění byly kromě vyjádření i žádosti postižených o změkčení licenčních podmínek. Většinou je žádáno o povolení posunu k méně náročnějšímu programu (snížení povinného limitu mluveného slova, snížení procenta zpravodajství a publicistiky, vypuštění speciálních pořadů, vypuštění či snížení limitu pro domácí hudební produkci atp.). Při řešení takových případů stojí Rada před otázkou, nakolik jim vyhovět s ohledem na kapacitu relevantního trhu při současném zohlednění charakteru původní licence. Rada se většinou přiklání ke kompromisnímu řešení.
Pro naplnění této povinnosti Rada požádala o zvýšení rozpočtu, protože za dosavadních personálních a zejména finančních podmínek by nebylo možné analýzy v požadovaném a odpovídajícím rozsahu a hloubce provádět a při zdlouhavém plnění úkolu by výsledky ztrácely smysl. Rada se přitom neobejde bez externí spolupráce pro přípravu a zpracování prvotní analýzy. Rada rovněž pokládá za vhodné rozšířit počet sledovaných vysílacích dní, neboť monitoring pouze dvou dnů má ve struktuře komerčního vysílání minimální vypovídací hodnotu. Na základě doporučení Stálé komise byl rozpočet Rady při projednávání státního rozpočtu pak skutečně navýšen, mj. i na tento účel.

A. Celoplošné rozhlasové vysílání
Standardní celoplošné soukromé rozhlasové vysílání provozují dva provozovatelé: R.G. Evropa 1, a.s. (Radio Frekvence 1) a Kaskol, s.r.o. (Rádio Alfa). Oběma provozovatelům dne 24.2.1999 končí platnost licencí. Rada proto rozhodla o vyhlášení licenčního řízení na celoplošné rozhlasové vysílání s uzávěrkou pro příjem žádostí 31.3.1998.
Během sledovaného období řešila Rada opakovaně žádosti o změnu programového schematu Rádia Alfa, zahájila a zastavila řízení o odnětí licence jeho provozovateli a pokračovala v řízení o udělení pokuty za vysílání bez potřebného oprávnění, vedeného s Rádiem Alfa, a.s. Rekapitulaci těchto problémů najdete v kapitole IV. 1. a), str. 64nn.
Poněkud nestandardním provozovatelem celoplošného vysílání je společnost Radio Free Europe, Inc. (Radio Svobodná Evropa). I tomuto provozovateli končí dne 7.7.1998 doba platnosti licence. Rada rozhodla o vyhlášení licenčního řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v pásmu středních vln v kmitočtové síti 1287 kHz, 1233 kHz a 1071 kHz v časovém rozsahu 4 hod. denně ve všední dny a 3.10 hod. v sobotu, v neděli a ve svátek. (V ostatních časech vysílá na uvedených kmitočtech v rámci zákonem přiděleného druhého vysílacího okruhu ČRo program ČRo6.)
Do licenčního řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v pásmu středních vln s uzávěrkou pro příjem žádostí 19.12.1997 se přihlásil jen stávající provozovatel. Předběžné a veřejné slyšení proběhlo 3. a 4.2.1998.

B. Regionální a lokální rozhlasové vysílání
V období od 1. 2. 1997 do 31.1.1998 se uskutečnilo licenční řízení v Praze a v Plzni s uzávěrkou pro příjem žádostí 1.9.1997. Kmitočet pro rozhlasové vysílání v Praze byl uvolněn společností Hallo World,s.r.o. (Radio City), která požádala o odnětí licence. Kmitočet pro rozhlasové vysílání v Plzni nebyl předtím využíván.
a) licenční řízení Praha
Hallo World, s.r.o. a CLT Multi Media - Radio City
V průběhu roku 1995 se rozhodla společnost CLT Multi Media (dále CLT/MM), zahraniční společník a investor spol. Hallo World,s.r.o. (dále HW), ukončit své působení v oblasti rozhlasového vysílání v ČR. Za tímto účelem zahájila jednání jak uvnitř společnosti, tak mezi tuzemskými a zahraničními subjekty s cílem odprodat svůj menšinový podíl (49%) a získat zpět vložené investice, odhadnuté ve výši zhruba 37 mil. Kč. V zájmu urychlení transakce navrhla CLT/MM jednomu z českých společníků, aby odprodal svůj podíl společně, takže by vznikla nabídka k odprodeji majority a tím i možnost snáze získat zájemce a nového investora. Návrh přijat nebyl.
CLT/MM o svých záměrech informovala Radu, kterou zároveň požádala o stanovisko k celé věci. Rada podala kladné vyjádření s tím, že by ve spol. HW uvítala českého investora. V průběhu roku 1996 proběhlo před Radou několik jednání za účasti obou stran, avšak bez dohody. Jednání se zastavila. HW navrhla CLT/MM částku (cca 22 mil. Kč) jako vyrovnávající pohledávku, ta však byla odmítnuta jako nedostatečná.
Celou situaci zkomplikoval problém "neexistujícího společníka" CLT/MM, neboť na valné hromadě společnosti HW 9.1.97 zástupci CLT/MM uvedli, že jejich společnost nemá právní subjektivitu, a že název CLT/MM je pouze obchodní značkou. Zahraniční společník bez vědomí jednatele i společníků HW provedl návrh na tzv. opravu chybného zápisu v obchodním rejstříku tak, aby se společníkem namísto CLT/MM stala společnost CLT S.A. s tím, že CLT/MM neexistuje. Dle oficiálního zdroje (ročenka CLT) se tato neexistence neprokázala, naopak byl potvrzen vstup CLT /MM do HW (společenská smlouva z 12.12.1991 a opětovný podpis z 5.3.93) a její právní existence se sídlem v Kolíně nad Rýnem. Tento postup přivedl společníky HW k přesvědčení, že důsledky jsou jednoznačné a dříve nebo později by vedly k zániku HW anebo k odebrání licence. Také CLT deklarovalo ústně na Radě, že další spolupráce s českými společníky není možná.
Protože smír byl za dané situace již nereálný, rozhodli se většinoví čeští společníci pro vlastní řešení, které spočívalo v žádosti o odejmutí licence a v účasti v následujícím licenčním řízení (již ovšem samostatně, v novém složení). Jednatel společnosti proto podal příslušnou žádost.
Rada je povinna dle §15 zákona o vysílání licenci odejmout, jestliže provozovatel s licencí o to požádá, což se stalo 1.7.1997. Licence byla odňata správním rozhodnutím ze dne 5.8.97 (v právní moci od 11.8.1998).
Společnost CLT UFA podala proti rozhodnutí opravný prostředek spolu s návrhem na odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Opravný prostředek byl Městským soudem v Praze usnesením z 29. ledna 1998 odmítnut vzhledem k tomu, že uvedená společnost (CLT) nebyla účastníkem řízení o odnětí licence, neboť řízení o odnětí licence bylo vedeno se společností HW. Tímto rozhodnutím nebyla přímo dotčena práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti společnosti CLT.
Tímto krokem skončila z hlediska Rady první etapa. Druhá začala licenčním řízením, které Rada vyhlásila na 22.- 24.9.97. S ohledem na to, že šlo o pražský kmitočet, byl zájem poměrně značný a výsledné rozhodnutí Rady bylo poté v mediálních kuloárech hojně komentováno. Do licenčního řízení v Praze se přihlásilo 11 žadatelů (1 žadatel vzal žádost zpět), z toho 2 stávající provozovatelé, kteří takto žádali o územní rozšíření svého vysílání, 1 stávající provozovatel, který zamýšlel šířit odlišný program a 7 nových žadatelů. Rada udělila licenci k provozování rozhlasové stanice s názvem City 93,7 FM společnosti City Multimedia, s.r.o. Podle názoru Rady tento provozovatel předložil nejlepší realizovatelný projekt a osoby na něm zúčastněné prokázaly již dříve potřebné znalosti a schopnosti. Rada rovněž nechtěla favorizovat některé z již existujících pražských rádií udělením další licence. Řešením nebyl ani zcela nový provozovatel, neboť v přeplněném pražském prostředí by měl jen málo šancí na přežití. Pokud by se zapojil do některé ze sítí, opět by vychýlil křehkou rovnováhu a již tak vypjatou soutěž na místním trhu.
b) licenční řízení Plzeň
Do licenčního řízení v Plzni se přihlásilo 11 žadatelů - z toho 3 stávající provozovatelé, kteří takto žádali o územní rozšíření svého vysílání, 1 nový žadatel s projektem stávající rozhlasové stanice a 7 nových žadatelů. Rada udělila licenci k provozování rozhlasové stanice s názvem Radio West Plzeň společnosti Radio West Plzeň, s.r.o.
c) další licenční řízení
Dále Rada vyhlásila dvě licenční řízení na kmitočty užívané stávajícími provozovateli, kterým v průběhu roku 1998 končí doba platnosti licence.
Do licenčního řízení bylo možno podat přihlášku na jednotlivé kmitočty i na kombinaci kmitočtů. Jedná se o kmitočty 101,1 MHz/ 1 kW Praha, 89,8 MHz/ 1 kW České Budějovice, 98,6 MHz/ 1 kW Plzeň, 105,8 MHz/ 1 kW Ústí nad Labem, 99,1 MHz/ 1 kW Hradec Králové, 101,3 MHz/ 0,15 kW Brno (na těchto kmitočtech do 7.7.1998 vysílá BBC). Uzávěrka pro příjem žádostí byla stanovena na 30.12.1997. Do licenčního řízení se přihlásilo 10 žadatelů, z toho 2 vzali žádost zpět, 3 (z toho 1 stávající provozovatel) žádalií o kombinaci všech kmitočtů, 3 stávající provozovatelé, kteří žádali o některé kmitočty k územnímu rozšíření vysílání, a 2 noví žadatelé na jednotlivé kmitočty. Slyšení proběhla 3.2.1998 a 4.2.1998.
Také v tomto licenčním řízení, kde bylo možné podat přihlášku na jednotlivé kmitočty i na kombinaci kmitočtů, se na kmitočty 105,3 MHz/3 kW Trutnov, 87,8 MHz/1 kW Králíky, 96,2 MHz/ 0,1 kW Hradec Králové (na těchto kmitočtech do 22.10.1998 vysílá Radio Černá Hora) 92,8 MHz/ 1 kW Ostrava, 98,3 MHz/ 1 kW Třinec (na těchto kmitočtech do 27.10.1998 vysílá Rádio Sprint) 97,1 MHz/1 kW Liberec (na tomto kmitočtu do 8.10.1998 vysílá Radio Euro K) 91,6 MHz/0,5 kW Pardubice (na tomto kmitočtu do 10.12.1998 vysílá Radio Life) přihlásilo 21 žadatelů, z toho 2 vzali žádost zpět, 4 stávající provozovatelé žádají o licenci znovu, 4 stávající provozovatelé, kteří takto žádají o územní rozšíření vysílání, 1 stávající provozovatel, který zamýšlí šířit odlišný program a 10 nových žadatelů. Uzávěrka pro příjem žádostí byla 15.10.1997, slyšení se uskuteční 3. a 4. března 1998.

Poslechovost
V současné době tvoří veřejnoprávní vysílání 33% poslechu rozhlasu v ČR. Přes obvyklý výkyv v letních měsících ve prospěch soukromých rádií se situace proti začátku roku 1997 nezměnila. Pozitivní trend se ke konci roku objevil zejména u ČRo2/Praha, kde se podařilo poprvé zastavit dlouholetý pokles sledovanosti. Ke konci roku byl rovněž registrován mírný vzestup regionálních studií ČRo (o cca 0,9%). Pozoruhodný je také pokles ČRo6/RFE, vysvětlitelný mj. přechodem stále většího množství posluchačů ze středních na velmi krátké vlny.
Situace v soukromých celoplošných rádiích je velmi vážná. U Radia Frekvence 1 klesl podíl na trhu z 11,28% na konci prvního pololetí na 9,02% v druhém pololetí, tedy o 2,26%. Podíl Alfy klesl v téže době z 9,16% na 8,33%, tj. o 0,83%. Kromě přirozeného evropského trendu, jímž je rostoucí zájem veřejnosti o lokální a regionální rozhlasové vysílání, jsou příčinou tohoto poklesu zřejmě především marketingové chyby obou stanic. V cílových skupinách si obě soukromé celoplošné stanice nekonkurují - Rádio Alfa oslovuje především mladší věkové vrstvy (20-40 let), Radio Frekvence 1 starší (nad 40 let).
Soukromé lokální stanice dominují především u nižších věkových skupin, které dávají přednost hudbě před jakýmkoli druhem mluveného slova. Výrazný zlom přichází průměrně kolem čtyřicátého roku věku - starší posluchači dávají přednost celoplošným stanicím s různorodou nabídkou a rozhlas chápou nikoli jako hudební, ale především jako informační médium.
V Praze je stále nejúspěšnější Country rádio, ale jeho trend je sestupný, podobně jako u Radia Zlatá Praha 97 a City 93,7 FM. V hlavním městě si v uplynulém roce nejvíce polepšil Radiožurnál, který tu v první polovině devadesátých let průběžně ztrácel.
Situace v regionech je zhruba stejná - o největší sledovanost soupeří obvykle nejúspěšnější regionální stanice s Radiožurnálem nebo veřejnoprávním regionálním studiem. Sledovanost se v průběhu loňského roku ve většině případů nezměnila, ale v posledním období začaly mírně ztrácet některé velké soukromé regionální stanice (Radio Černá hora, Radio Faktor, Radio FM Plus, Radio Helax) a to buď ve prospěch Radiožurnálu nebo ostatních menších místních stanic. Jedinou stanicí s výrazným vzestupem byl v loňském roce Radio Kiss ProTon, jehož poslechovost druhém pololetí stoupla z 31 000 posluchačů na 78 000 posluchačů denně.
21 největších celoplošných, regionálních a lokálních (veřejnoprávních i soukromých stanic), t.j. 30% vysílajících subjektů, má nad 100 000 posluchačů denně. Těchto 30% vysílajících stanic oslovuje 70% publika. Nevyplývá z toho ale automaticky, že oněch 70% stanic je tu zbytečně nebo produkuje špatný program. V některých případech jde o omezené pokrytí (např. území s malou hustotou obyvatel), v řadě jiných je příčinou malé sledovanosti okrajový žánr (např. Radio 1 nebo Classic FM).

Investice do rozhlasové reklamy se v roce 1997 zvýšily v hrubém objemu z 845, 8 mil. Kč na 908,9 mil. Kč, tj. o 63 miliónů Kč, a to především díky růstu lokální reklamy. Celkový podíl rozhlasu na veškeré mediální reklamě však přesto mírně klesl - z 8,50% na 8,34%. Odpovídá však evropskému standardu.

Provozovatelé soukromého rozhlasového vysílání a České radiokomunikace
Stížnosti na cenovou politiku a zneužívání monopolního postavení ČRa zaznívají ze strany soukromých provozovatelů od samého počátku duálního systému vysílání v ČR.
Meziroční nárůst cen služeb ČRa je, dle tvrzení provozovatelů s licencí, takového rázu, že brzdí prosperitu i stanicím na předních místech poslechovosti, snižuje jejich zisky a ovlivňuje existenci a úroveň soukromého vysílání.
Konkurenční prostředí v šíření rozhlasového a televizního signálu je minimální. Pouze několika provozovatelům s licencí se podařilo vybudovat na vlastní náklady vysílací zařízení s moderní technologií. Je rovněž otázkou, zda existuje dostatek vhodných volných kót.
V této souvislosti je rovněž často poukazováno na zastaralé technologie ČRa, vyžadující náročnou údržbu a obsluhu, stejně tak i příliš velké objekty a energetická náročnost spotřebují značné prostředky.
Jako příklad lze uvést celoplošnou stanici Frekvenci 1. Tato nejposlouchanější celoplošná soukromá stanice vkládá cca 23, 4 %. svých finančních prostředků do nákladů na dopravu a šíření signálu, čímž jsou další investice do programu zásadně sníženy.
Dalším limitujícím faktorem je např. jedno z kritérií pro tvorbu tarifů. Podle ČRa "pro obdobné subjekty musí být cena obdobná" to znamená, že neexistuje rozlišení jak mezi ČRo a celoplošnými stanicemi, tak i mezi subjekty v privátním sektoru samotném.
APSV stále upozorňuje na negativní důsledky monopolu ČRa. Zde je však nutné uvést, že jde o monopol především historického původu, vybudovaný v minulých desetiletích, jehož omezení je těžko proveditelné z důvodů, dotýkajících se bezprostředně stavu celého kmitočtového spektra. Změnu tohoto stavu lze zřejmě očekávat po nástupu nových technologií.
Rada nemá žádné možnosti regulace vůči ČRa. Ke změnám může přistupovat pouze z hlediska kmitočtové politiky formou přesunů kmitočtů na základě požadavků provozovatelů, a to pouze v omezeném rozsahu a tam, kde by takové úpravy kmitočtové spektrum neznehodnotily.

Rozhlasové vysílání v síti rozhlasu po drátě
V tomto typu vysílání k žádným změnám nedošlo. Stále trvá rozhodnutí Rady žádné nové licence na tento typ vysílání neudělovat, protože sítě rozhlasu po drátě jsou již zastaralé a neskýtají možnost dalšího rozvoje. Příležitostně se sice objevují dotazy na tento typ vysílání, kdy zájemce uvažuje o tom, že by se stal současně provozovatelem i majitelem sítě, ale žádná konkrétní žádost podána nebyla.

III. 2. b) TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ TERESTRICKÉ

Celoplošné televizní vysílání terestrické
V celoplošném televizním vysílání nedošlo v období této Zprávy k zásadním změnám provozovatelů tohoto vysílání. Provozovateli ze zákona - České televizi - zůstávají nadále dva celoplošné vysílací okruhy ČT 1 a ČT 2. Rada v období 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998 přidělila ČT celkem 47 dokrývacích kmitočtů.
ČT se dotkla novela č. 135/97 Sb., která upravila sazbu tzv. koncesionářského poplatku (televizní poplatek z 50,- Kč na 75,-Kč). Na rozdíl od ČRo novela nezúžila u televizního vysílání rozsah času pro vysílání reklam, nicméně posílila veřejnoprávní charakter ČT o novou povinnost opatřit alespoň 25% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené. Připravenost opatřit určité % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené byla zařazena i do kritérií pro posuzování žádostí o udělení licence soukromým provozovatelům Radou.
Podrobné informace o vysílání ČT budou obsaženy ve výroční zprávě Rady ČT. S Radou ČT se Rada pravidelně schází k projednávání problematiky televizního vysílání, zvláště otázek veřejnoprávního charakteru vysílání. I pro televizní vysílání veřejnoprávní platí to, o čem jsme se již zmínili u vysílání rozhlasového, že požadavky pro naplnění veřejnoprávního poslání jsou zákonem stanoveny velmi obecně, a proto je třeba se zamyslet nad tím, zda by tyto povinnosti neměly být upraveny přesněji. Diskuse o úkolech veřejné služby, jak ukazují celosvětové zkušenosti, nebude však nikdy ukončena.
Celoplošnými provozovateli soukromého televizního vysílání jsou nadále CET 21, s.r.o. (stanice Nova) a FTV Premiéra, s.r.o. (stanice změnila název z Premiéra TV na Prima TV).
Přehled podaných žádostí, uskutečněných jednání a vydaných správních rozhodnutí, vztahující se ke společnostem celoplošných provozovatelů televizního vysílání s licencí, je obsažen v časové řadě (viz přílohy č.15 a 16, str. 175nn).
Některým problémům vysílání stanice Nova je věnována zvláštní kapitola IV. 1. b), str. 67nn a vysílání stanice Prima TV zvláštní kapitola IV. 1. c), str. 71nn
Územní pokrytí stanice Prima TV se v období Zprávy zvýšilo o 20 vydaných kmitočtových přídělů, takže v současné době Prima TV pokrývá 57,1% území.
Novým faktorem v celoplošném televizním vysílání bylo zavedení systému peoplemeterového měření sledovanosti, na němž se podílejí všechny celoplošné televizní stanice, jak veřejnoprávní, tak soukromé. Peoplemeterové měření nahradilo od 1. 6. 1997 ne zcela přesnou tzv. deníčkovou metodu.
Z výsledků výzkumu sledovanosti od 1. 6. 1997 vyplývá, že nejsledovanější televizní stanicí je Nova s téměř 52% podílem na trhu. Dále se z hlediska podílu na trhu televizní stanice řadí: ČT 1 na 28%, Prima TV přes 9% a ČT 2 přes 7%. Podíl na trhu vlastních programů TKR a zahraničních satelitních programů nedosahuje ani 4%. Největší sledovanost mají Televizní noviny na Nově (téměř 35%), zatímco Události na ČT 1 dosahovaly v tomto období téměř 20%. Sledovanost celoplošných televizních stanic obsahuje příloha č. 20, str. 197-201 s vybranými výsledky peoplemeterového měření sledovanosti.

Televizní vysílání regionální a lokální
Místní terestrické televizní vysílání se v ČR realizuje dvojím způsobem - jednak jako lokální (obecní) vysílání (8 W vyzářeného výkonu), jednak jako skutečné regionální vysílání pokrývající území řádově několika okresů (vyšší vyzářené výkony).
K 31. 1. 1998 bylo uděleno celkem osm licencí k provozování regionálního televizního vysílání, charakter regionální licence dále získaly tři licence k lokálnímu televiznímu vysílání tím, že v regionálním licenčním řízení v říjnu 1997 obdržely další kmitočet, resp. kmitočty jako územní rozšíření stávající lokální licence. V tomto řízení o udělení regionálních televizních licencí, které bylo vyhlášeno na jednotlivé kanály s vyššími výkony již přidělené společnosti FTV Premiéra, s.r.o. v Mariánských Lázních, Táboře, Děčíně, Ústí nad Labem, Svitavách, Jihlavě, Brně, Hodoníně, Valašských Kloboukách, Olomouci a Ostravě, byly dále uděleny tři licence novým provozovatelům a třem stávajícím provozovatelům bylo rozšířeno územní pokrytí (viz Seznam provozovatelů vysílání v příloze č. 1, str. 103-123).
K 31. 1. 1998 bylo dále uděleno celkem 51 licencí k provozování lokálního televizního vysílání (z toho tři, jak uvedeno výše, mají nyní regionální charakter - viz Seznam provozovatelů vysílání v příloze). V období této Zprávy byly v rámci licenčního řízení na lokální televizní vysílání, jehož veřejná slyšení se uskutečnila 28. - 31. 3. a 5. 4. 1994 a zúčastnilo se jej 41 subjektů se 76, resp. po územní specifikaci 77 žádostmi, po koordinaci kmitočtů uděleny další dvě licence na tento typ vysílání. Shrnutí licenčního řízení z roku 1994 k 31. 1. 1998 je následující: uděleno celkem 51 licencí, 12 žádostí zamítnuto, 7 licencí odejmuto (z toho 4 nejsou v právní moci), 2 žadatelé odstoupili a 5 žádostí pro neukončené koordinace není dosud rozhodnuto (Jan Markes / Pečky, Zdenko Dvořáček / Tábor, Triangl, s.r.o. / Jablonec n. Nisou, Studio ReVi, s.r.o. / Jablonec n. Nisou, Kabel plus Severní Morava / Ostrava-Poruba).
Časový proces mezinárodní koordinace kanálů, která probíhá v součinnosti s ČTÚ, nemohou Rada ani jiné orgány ČR ovlivnit.
V současné době je evidováno 46 nových žádostí o licence k provozování lokálního televizního vysílání s různým časovým rozsahem, z nichž u některých je již kanál mezinárodně zkoordinován, a 25 žádostí o licence k regionálnímu televiznímu vysílání podaných v časovém rozpětí od června 1991 do října 1997.
V naprosté většině pak regionální i lokální televize sdílejí společné kmitočty se společností FTV Premiéra, s.r.o. (Prima TV) - provozovatelem centrálního programu - a jsou jim vyhrazena tzv. časová okna (většinou jedna hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a dvě hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod.), ve kterých vysílají na vlastní licenci. V některých lokalitách, kde je vysílán program Prima TV, ale licence k regionálnímu nebo lokálnímu televiznímu vysílání zde dosud udělena není, dodávají pořady místního charakteru pro Primu TV produkční televizní společnosti na základě smlouvy s FTV Premiéra, s.r.o. V tomto případě jsou však příslušné subjekty /TV studia/ v postavení výrobce pořadu, dodávaného pro FTV Premiéru. Nejde pak tedy o jejich vlastní licencované vysílání a zákonnou odpovědnost za obsah pořadů včetně identifikace nese FTV Premiéra, s.r.o.
Výjimkou z výše uvedené zásady "oken" je regionální licence FTV Premiéra, s.r.o. v Praze a lokální licence Martina Kindernaye (stanice Galaxie) v Hradci Králové. Kindernay zkušebně vysílá na svém kmitočtu bez časového omezení, neboť v této lokalitě je k dispozici volný kmitočet, který není třeba pro žádnou z celoplošných televizí (ČT1, ČT2, Nova, Prima TV).
Možnost vysílat až tři hodiny denně dosud plně nevyužívá žádná z regionálních ani lokálních televizí. Sama praxe tedy v dlouhodobém kontextu potvrzuje, že původní koncepce Rady byla správná a představy některých žadatelů o 24 hodinovém regionálním vysílání naopak zcela nereálné. Jediný tlak související s časovou specifikací, který provozovatelé regionálního a lokálního televizního vysílání dnes vyvíjejí - a lze říci, že oprávněně, neboť odpolední čas je zvláště v letních měsících skutečně nevyhovující -, je tlak na posunutí vysílacích "oken" k 19. hodině. Zatím bylo v tomto ohledu dodatečně zavedeno 5minutové okénko právě před 19. hodinou. Vydané regionální a lokální televizní licence takové změny vysílacích časů "oken" nevylučují - nutnou podmínkou je však logicky dohoda s FTV Premiérou, tj. provozovatelem centrálního programu.
V lednu 1998 se na půdě Rady uskutečnilo třístranné jednání (Rada, FTV Premiéra, s.r.o., APRTV) o časovém umístění regionálních "oken". Jedním z problémů je různorodá úroveň vysílání v jednotlivých regionech a jejich schopnost naplnit svěřený čas. Celou situaci navíc komplikuje skutečnost, že kromě desítky regionálních televizí na principu časových "oken" koexistuje s televizí Prima TV na padesát provozovatelů lokálních, ve skutečnosti přesněji obecních televizních stanic.
Realitou pak je také fakt, že na základě smlouvy mezi FTV Premiéra, s.r.o. a jednotlivými regionálními provozovateli vysílá Prima TV i v intervalech věnovaných regionům a regiony naopak v časech patřícím Primě TV zase přinášejí několikaminutové regionální zpravodajství. Paradoxně tak za vysílání regionů nese právní odpovědnost FTV Premiéra, s.r.o. a naopak. Stížnosti FTV Premiéry, s.r.o., že někdy ne zcela profesionálně zpracovaná "okna" některých regionálních či lokálních provozovatelů odrazují diváka, který přepne na jiný kanál a na Primu TV se již nevrátí, jsou zřejmě oprávněné. Právě tak oprávněné jsou však i stížnosti regionální a lokálních provozovatelů, že FTV Premiéra, s.r.o. s nimi často jedná jako jejich nadřízený a ne jako rovnoprávný partner. Právě v této souvislosti je ale nutné zmínit skutečnost, že jedním z důvodů proč v tehdejším licenčním řízení uspěla právě Premiéra TV, dnes Prima TV, byla její idea a příslib regionálních "oken". Jakkoliv ji tento režim může oproti Nově handicapovat.
Za této situace Rada všem zainteresovaným navrhla variantu přesného a jednotného - nikoli v intervalu variabilního - vymezení regionálních "oken" mezi 18. a 19. hodinou a reprízu mezi 22. a 23. hodinou, případně ráno. Dohodě by se však museli přizpůsobit i lokální provozovatelé. Rada sama nemůže časovou specifikaci licencí svévolně měnit. O tuto změnu musejí požádat sami provozovatelé, což celou dohodu značně komplikuje, neboť zájmy zainteresovaných jsou velice rozmanité a často protichůdné. Další jednání na toto téma se uskuteční v březnu 1998.
V některých případech lokálního televizního vysílání však nejde jen o úpravu časového rozsahu vysílání: řada lokálních televizních stanic usiluje současně o propojení a o změnu centrálního programu, a to v souvislosti se snahou realizovat projekt Galaxie jako další celoplošný program, šířený kombinací různých technických prostředků (terestriální kmitočty, satelit, resp. světlovody a TKR). V rámci tohoto kombinovaného systému by zúčastněné lokální stanice vysílaly vedle vlastního, tj. původního programu jako dominující složku převzatý program Galaxie, z něhož by se flexibilně odpojovaly na dobu svých lokálních vstupů.
Problém, který přetrvává, je souběh lokálního a regionálního vysílání v některých lokalitách se stejným pilotním programem (Prima TV) ve zbývajících hodinách. Jednání, která o tomto problému Rada vedla s FTV Premiéra, s.r.o., dosud nepřinesla výsledek a FTV Premiéra, s.r.o. lokální kmitočty, které v zásadě nepotřebuje, nevrací. V této souvislosti je však nutné zmínit, že Rada nemá právní nástroje, jak tyto kmitočty - jednou již přidělené - odejmout. Totéž se týká i kmitočtů dalších celoplošných televizních stanic. Jednání, které Rada k otázce uvolnění nadbytečných televizních kanálů svolala v návaznosti na harrachovské zasedání Stálé komise, nepřineslo žádný výsledek. Neochota stávajících provozovatelů je zřejmě mj. motivována snahou neposkytovat prostor potenciální konkurenci. Jediným dosaženým pozitivem bylo kmitočtové řešení celoplošného TV vysílání v oblasti Svitavy (výměna kmitočtů mezi Nova a TV Prima).
Rada nadále zastává názor, že vysílání na takových kmitočtech, stejně jako na dalších kmitočtech nepotřebných pro sítě našich čtyř celoplošných televizí, které se v budoucnu objeví, nehodlá podvazovat spoluprací s FTV Premiéra, s.r.o.. Pokládá však za nutné upozornit, že představy některých potenciálních místních provozovatelů o samostatném vysílání jsou někdy velmi nereálné. Otázkou tedy je, čím by byl vysílací čas zaplněn.
Na podzim roku 1997 se v souvislosti s regionálními televizemi a jejich financováním objevily informace o záměru vytvořit v jednotlivých regionech akciové společnosti s majetkovou účastí Besedy Holding. Tyto společné podniky, které by sdružovaly regionální provozovatele s licencí, Besedu Holding a místní investory, by pravděpodobně fungovaly jako tzv. obstaravatelské firmy pro regionální televize, obdobně jako v případě Novy (ČNTS, s.r.o.) a Primy TV (Premiéra TV, a.s. respektive Prima Plus, s.r.o.). Obdobné spekulace se vynořily i ohledně firmy Chemapol a jejího záměru spolupracovat s regionálními televizemi. Nový zákon o vysílání bude muset jednoznačně stanovit vztah mezi provozovateli s licencí a obstaravatelskými společnostmi tak, aby podobné konstrukce, které zákon výslovně nezakazuje, byly dostatečně transparentní. S ohledem na obtížnost financování regionálního a lokálního televizního vysílání jsou totiž pokusy o propojování těchto stanic celkem pochopitelné.
S odkazem na obecné pojednání o změnách v kapitole II., 6., str. 33nn zde uvádíme pouze přehled správních řízení o změnách u provozovatelů regionálního a lokálního televizního vysílání za období od 1. 2. 1997 do 31. 1. 1998, který obsahuje jako změny oznámené provozovatelem, tak změny zjištěné Radou:

složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: LOCAL TV PLUS, s.r.o., RTT media, s.r.o., Kabelová televize DAKR, s.r.o., ZAK TV, s.r.o.;
výše základního jmění: LOCAL TV PLUS, s.r.o., ZAK TV, s.r.o. Kabel Plus CB, a.s.;
složení statutárního orgánu: Kabelová televize DAKR, s.r.o., ZAK TV, s.r.o. Kabel Plus CB, a.s.;
sídlo společnosti: LOCAL TV PLUS, s.r.o., Kamil Spáčil-EMURFILM;
programová skladba: Martin Kindernay, Jaroslav Novák, Elektronika TVS, s.r.o. Příbram, Kabelová televize DAKR, s.r.o.;
časový rozsah vysílání: viz text výše;
název stanice: FTV Premiéra, s.r.o., Martin Kindernay, Kabelová televize DAKR, s.r.o.;
zrušení licenčních podmínek podle čl. VI, odst. 2, zákona č. 301/95 Sb.: LOCAL TV PLUS, s.r.o. (provozovatel vzal žádost o zrušení podmínek zpět, neboť dodatečně usoudil, že pro něj nemá zrušení licenčních podmínek žádný význam a stávající licenční podmínky "mu nikterak nevadí"), Služby města Konice, s.r.o., SEMAR, s.r.o.; čtyři řízení o zrušení licenčních podmínek nebyla dosud ukončena, neboť provozovatel od podání žádosti v roce 1996 nepředložil Radě v souladu s § 11, odst. 1) zákona č. 468/91 Sb. programovou skladbu a návrh vysílacího schématu na přidělený časový rozsah vysílání;
územní rozšíření: GIMI, s.r.o. (4 x), Kamil Spáčil-EMURFILM, Kabelová televize DAKR, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s., ZAK TV. s.r.o.;
technické parametry (změna stanoviště, zvýšení výkonu): LOCAL TV PLUS, s.r.o., Martin Kindernay, GIMI, s.r.o., Kabelová televize DAKR, s.r.o.
změna charakteru licence: GIMI, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabelová televize DAKR, s.r.o., Ing. Jiří Svoboda,

VYSÍLÁNÍ V SYSTÉMU MMDS
(MULTIKANÁLOVÝ MIKROVLNNÝ DISTRIBUČNÍ SYSTÉM
V PÁSMU 2,1 - 2,3 GHZ)

Rada dlouhodobě sleduje využití systému MMDS (Microwave Multipoint Distribution System) a možnosti jeho dalšího rozvoje. Tento systém umožňuje bezdrátový přenos několika televizních kanálů, zpravidla 8 nebo 16, ale i více, od vysílače k uživatelům. Nahrazuje přenos v kabelových rozvodech v místech, kde je obtížné, zdlouhavé nebo vůbec nemožné kabel položit. Může se jednat o staré historické části měst, památkově chráněné zóny nebo i odlehlé, řídce osídlené lokality, v nichž je výstavba klasické kabelové sítě málo efektivní.
Výhody a nevýhody systému MMDS v pásmu 2,1 - 2,3 GHz lze shrnout následovně :
Výhody systému:

teoretická možnost náhrady výkonných televizních vysílačů systémem mikrovlnných vysílačů malého výkonu, odlehčení kmitočtového spektra v oblasti metrových vln,
možnost rychlého zavedení,
možnost distribuce televizních programů s relativně malými náklady,
snadná možnost zavedení abonentských televizních okruhů (podobně, jako u televizních kabelových rozvodů či satelitní televize).

Nevýhody systému:

možnost zavedení pouze v podmínkách respektujících šíření centimetrových vln na přímou viditelnost,
relativně snadná možnost narušení systému rušením v místě přijímacího stanoviště,
relativně nízká přenosová kapacita,
nárůst nákladů na přijímací straně diváka (topset konvertor, příp. dekodér),
omezená doba trvání tohoto typu vysílání, a to do konce roku 2000; od tohoto roku budou dle mezinárodních dohod určená pásma využita pro jiné služby.

Provoz zařízení MMDS se řídí opatřením MH ČR č.j. 710836/93-42.
Pro provoz MMDS je nyní celoevropsky uvolněno pásmo 40,5 - 42,5 GHz. Tato skutečnost byla potvrzena na plánovací konferenci v Ženevě, která se konala v říjnu 1997. Současně využívané pásmo 2,1 - 2,3 GHz je dle Národní kmitočtové tabulky uvolněno pouze dočasně do 31. 12. 2000 s tím, že mezinárodně koliduje s kosmickým vědeckým výzkumem. Další rozvoj MMDS po roce 2000 je možný pouze v mezinárodně koordinovaném pásmu 40,5 - 42,5 GHz.
Problematika vysílání v pásmu 40,5 - 42,5 GHz, resp. celého systému MVDS (Microwave Video Distribution System), je komplexně řešena v rámci projektu Evropské unie CRABS (Cellular Radio Acces for Broadband Services), jenž v současnosti probíhá ve vybraných 5 evropských zemí, mezi kterými je zastoupena společností TES Litvínov, s.r.o. také Česká republika. V souladu s tímto projektem uskutečnil TESTCOM v lokalitě Prahy 6 v průběhu roku 1997 experimentální ověření této nové technologie. V současných dnech též probíhá ověřovací měření, tzv. "homologační řízení" technického zařízení Philips. Zároveň dne 10. 11. 1997 vydal ČTÚ společnosti TES Litvínov, s.r.o. povolení pro zkušební provoz v systému MVDS (standard MPT 1550) v pásmu 40,535-41,2135 GHz (24 kanálů) s využitím technického zařízení zn. Philips. Povolení platí do 10. 9. 1998. Na základě uvedeného povolení vyslovila Rada souhlas se zkušebním provozem pro uvedenou společnost v lokalitě Louny. Nově přidělené pásmo 40,5 - 42,5 GHz však naráží na současnou technologickou nepřipravenost výrobců dodat provozovatelům odpovídající technické zařízení.
Technické vlastnosti systému MMDS předurčují tento prostředek šíření signálu k použití značně specifickému ve srovnání s běžným terestrickým vysíláním. V praxi jde především o náhradu kabelové sítě v situacích, kdy její položení je z nějakého důvodu nemožné nebo obtížné. Tento režim použití systému MMDS ovšem vedl k rozporným pohledům na způsob přidělování oprávnění: obdoba s kabelovým šířením signálu naznačovala možnost pouhé registrace, nakonec však převážil princip šíření elektromagnetickými vlnami, který – jak bylo výše zmíněno – teoreticky (a s četnými nevýhodami především na straně individuálního přijímatele signálu) připouští i širší použití než jen jako doplněk kabelové sítě. Z těchto důvodů se Rada rozhodla, že vysílání systémem MMDS je i nadále licencováno a nelze jej tudíž kvalifikovat jako vysílání, které by mělo podléhat pouze souhlasu ČTÚ, jak je stále z různých stran požadováno.
Problematika vysílání systémem MMDS vyžaduje podrobnější legislativní ošetření v novém zákonu o vysílání, jakož i koordinované úpravy příslušných částí nového zákona o telekomunikacích s odpovídajícím propojením do kompetenčního zákona.
K 31. 1. 1998 je uděleno celkem 11 licencí k provozování televizního vysílání systémem MMDS (viz Seznam provozovatelů vysílání v příloze č. 1, str. 103-123). Stávajícím jedenácti provozovatelům v současnosti platí licence udělené do 31. 12. 2000. Žadatelé jsou průběžně informováni o tom, že platnost udělených licencí skončí 31. 12. 2000.
Na základě licenčního řízení uskutečněného v prosinci 1996 Rada dne 17. 12. 1996 předběžně rozhodla o udělení 7 licencí k vysílání systémem MMDS v pásmu 2,1-2,3 GHz. Z tohoto počtu Rada definitivně udělila dne 1. 7. 1997 jednomu subjektu 2 licence poté, kdy žadatel doložil požadované povolení ČTÚ ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic pohyblivé pozemní služby a pevné služby v pásmu v pásmu 2,1-2,3 GHz.
Požadavek doložení uvedeného povolení vyplynul z dohodnutého postupu při udělování licencí Rady k vysílání systémem MMDS v pásmu 2,1-2,3 GHz s tím, že podle dohody s ČTÚ definitivní udělení licence předpokládá příslušná povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic pohyblivé pozemní služby a pevné služby ČTÚ. Na základě tohoto požadavku a s tím souvisejícího časového skluzu ve vydání licence a zahájení realizace projektu jeden subjekt vybraný z licenčního řízení v prosinci 1996 k 31. 1. 1998 stornoval své dvě žádosti o udělení licence. Ostatní žadatelé k uvedenému datu platná povolení nedoložili a jejich řízení nadále trvá (viz kapitola Udělování a odnímání licencí II., 4., str. 26nn).
Rada dále odebrala licenci k provozování vysílání systémem MMDS 1 subjektu, protože provozovatel nezahájil vysílání ve zákonné lhůtě (viz kapitola Udělování a odnímání licencí II. 4., str. 26nn).
V současné době je přerušeno z technických důvodů správní řízení u 19 žádostí o udělení licence k vysílání systémem MMDS. Z uvedeného počtu je 7 žádostí na vysílání systémem MVDS v pásmu 40,5 - 42,5 GHz.
Ve sledovaném období od 31. 1. 1997 - 31. 1. 1998 Rada v souladu s § 14 odst. 1 a 2, zákona o vysílání průběžně projednávala žádosti provozovatelů o změny ve složení společnosti, změny programové skladby vysílání, a změny územního rozsahu vysílání systémem MMDS.
S odkazem na obecné pojednání o změnách v kapitole II. 6., str. 33nn zde uvádíme pouze přehled správních řízení o změnách u provozovatelů vysílání systémem MMDS za období od 1. 2. 1997 do 31. 1. 1998, který obsahuje jako změny oznámené provozovatelem, tak změny zjištěné Radou:

složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: TES Litvínov, s.r.o., Kabel Net Holding, a.s. (projednané změny ve složení společnosti provozovatelů související se vstupy strategických zahraničních investorů byly Radou schváleny podle zákona o vysílání před 1. 7. 1997);
výše základního jmění: Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Olomouc), Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Zlín)
složení statutárního orgánu: TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Olomouc), Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Zlín)
sídlo společnosti: Kabel Plus Střední Morava, a.s.(Olomouc), Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Zlín)
programová skladba: TES Litvínov, s.r.o., Kabel Net Holding, a.s. (Praha), Kabel Net Holding, a.s.(Brno)
termín zahájení vysílání: TES Litvínov, s.r.o., Kabel Net Holding, a.s.
způsob financování: TES Litvínov, s.r.o.
územní rozšíření: TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus CB, a.s.
účastnické poplatky: Kabel Net Holding, a.s., Kabel Net Holding, a.s., Kabel Net Holding, a.s.
dozorčí rada: Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Olomouc), Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Zlín)
předmět činnosti: Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Olomouc), Kabel Plus Střední Morava, a.s. (Zlín).

III.2.c) ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V TKR

K 31. 1. 1998 bylo zaregistrováno celkem 72 subjektů k provozování vysílání v televizních kabelových rozvodech, z toho 68 oprávnění k vysílání v klasických televizních kabelových rozvodech, 3 oprávnění k vysílání programového kanálu v televizních kabelových rozvodech a 1 oprávnění k vysílání v hotelových kabelových rozvodech. Mimo uvedenou statistiku má 1 subjekt zaregistrováno oprávnění jako provozovatel vysílání prostřednictvím satelitu a zároveň kabelových rozvodů. Jedna registrace byla zrušena na žádost provozovatele.
Rada v období 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998 celkově projednala 23 přihlášek k registraci, z toho 17 nových, s tímto výsledkem: v 15 případech byla registrace udělena, 3 přihlášky Rada odmítla, neboť nebyly odstraněny vady přihlášky ve stanovené lhůtě, 1 subjekt vzal přihlášku zpět a u 4 subjektů trvá přerušení řízení z důvodu vad podání přihlášek. Z celkového počtu 23 podaných přihlášek k registraci bylo 6 řízení zahájeno před 1. 2. 1997.
Žádná přihláška nesplňovala při podání náležitosti dle zákona o vysílání, proto Rada ve všech případech správní řízení o registraci nejprve přerušila na dobu 20 až 90 dnů. Nedostatky podání přihlášek se týkaly všech údajů stanovených v § 16 odst. 2 písm. a) - f) zákona o vysílání. Ani poté však nebyly některé přihlášky úplné a Rada řízení opět přerušovala.
Průběh registračních řízení je zachycen v Přehledu registrací oprávnění k vysílání v TKR (viz kapitola II. 5., str. 28nn).
Příloha č. 4, str. 134nn obsahuje přehled zahraničních televizních programů a provozovatele TKR, kteří je mají zaregistrované.
Z přehledu zahraničních televizních programů zastoupených v programové nabídce provozovatelů vysílání v kabelových televizních rozvodech vyplývá, že nejrozšířenějšími programy v TKR jsou především ARD, Cartoon Network/TNT, CNN, DW, DSF, Eurosport, PRO 7, RTL 2, SAT 1, TV 5, VIVA, VOX, VTV. Na druhé straně jsou programy, které jsou v programové skladbě jednotlivých provozovatelů zastoupeny minimálně, jedná se zejména o programy Art Channel, Childrens Channel, Cine Classic, ESPN, Euro 7, Kinder Atelier, La Cinqueme, Bloomberg TV, Wheather Channel, atd.

Správní řízení o změnách
S odkazem na obecné pojednání o změnách v kapitole II. 6., str. 33nn zde uvádíme pouze přehled správních řízení o změnách u provozovatelů vysílání v TKR za období od 1. 2. 1997 do 31. 1. 1998, který obsahuje jako změny oznámené provozovatelem, tak změny zjištěné Radou:
K 31. 1. 1998 zahájila Rada řízení o změnách registrace u 27 subjektů s tím, že za sledované období zaregistrovala změny u 16 subjektů a u dalších 11 subjektů trvá přerušení řízení z důvodu vad oznámení změny registrace. Jedno řízení o změně registrace může zahrnovat několik změn. Z rozsahu zaregistrovaných změn u 16 subjektů byla 1 změna odmítnuta.
Přehled řízení o změnách:

složení společnosti a vklady jednotlivých společníků: TES Litvínov, s.r.o., TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Východní Čechy, a.s., SELF servis, s.r.o., Kabel Plus Severní Morava, a.s., NOEL, v.o.s.
výše základního jmění: Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., SELF servis, s.r.o., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Severní Morava, a.s.
sídlo společnosti: KATRO SERVIS, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s.
název společnosti: TM-KATEL, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s.
statutární orgán: Kabel Plus Východní Čechy, a.s., TES Litvínov, s.r.o. (Praha), TES Litvínov, s.r.o. (severní Čechy), Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., TV D.I.S., a.s., SELF servis, s.r.o., Kabel Plus CB,a.s., Kabel Plus Severní Morava, a.s., NOEL, v.o.s.
způsob financování: TES Litvínov, s.r.o.
územní rozšíření: AMOS, v.o.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabelová televize Ostrava-jih, s.r.o., INNET, s.r.o., Kabel Plus Praha, a.s., Jaromír Hurt, TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., CABTEL mont ZLÍN, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o., Česká Třebová, Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus CB, a.s., KATRO-SERVIS, s.r.o., Kabel Plus Severní Morava, a.s.
zvýšení počtu účastnických zásuvek u zaregistrovaných lokalit: Kabelová televize Ostrava-jih, s.r.o., Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus Jižní Morava, a.s.

U změny týkající se navýšení počtu účastnických zásuvek u konkrétního kabelového rozvodu si Rada stanovila kritérium, že pokud se jedná o nárůst větší jak 25 %, je tato změna schvalována v rámci správního řízení a podléhá tím zaplacení příslušného správního poplatku za provedení změny. U navýšení účastnických zásuvek do 25 % zůstává provozovateli oznamovací povinnost s tím, že Rada vezme pouze změnu na vědomí bez správního řízení a platby správního poplatku.

programová skladba: AMOS, v.o.s., Kabel Net Holding, a.s., Kabel Plus Východní Čechy, a.s, INNET, s.r.o., Kabel Plus Praha, a.s., TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Net Holding, a.s., Kabel Plus Severní Morava, a.s.
kanálová obsazenost: Kabel Plus Východní Čechy, a.s, Kabel Plus Praha, a.s., TES Litvínov, s.r.o., Kabel Plus Jižní Morava, a.s., Kabel Plus Severní Čechy, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s., Kabel Plus CB, a.s., Kabel Plus Severní Morava, a.s., Kabel Net Holding, a.s.

Ostatní změny:

dozorčí rada: Kabel Plus Východní Čechy, a.s., Kabel Plus Střední Morava, a.s.
předmět podnikání: SELF servis, s.r.o., Kabel Plus Střední Morava, a.s.
technické parametry: Kabel Plus Praha, a.s.
účastnické poplatky: Kabel Net Holding, a.s., Kabel Plus Praha, a.s.

III.2.d) TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ SATELITNÍ

Režim satelitního vysílání je shodný s kabelovým. Oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu vzniká od přijetím novely č. 301/95 Sb. registrací. Na registraci je při splnění zákonných ustanovení právní nárok.
Na rozdíl od licenčního řízení tedy nemůže Rada při posuzování přihlášek registrace satelitního vysílání přihlížet k zajištění podmínek pro pluralitu a vyváženost nabídky programů, k rovnoměrné dostupnosti kulturních hodnot, informací a názorů, jakož i k zajištění rozvoje vlastní kultury národů, národností a etnických skupin v České republice a rozsahu dosavadního podnikání žadatele v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Při posouzení se tudíž ani nepřihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými titulky pro sluchově postižené. Při posuzování přihlášek Rada nemůže přihlížet ani k tomu, aby žádný ze žadatelů nezískal dominantní postavení v hromadných sdělovacích prostředcích, k přínosu žadatele pro rozvoj původní domácí tvorby, jakož i k majetkové účasti českých osob a jejich zastoupení v orgánech společnosti, ani brát v úvahu vztahy na mediálním trhu. Zákonem není omezena doba platnosti registrace a není uvedena zákonná lhůta pro zahájení vysílání.
Původní držitelé licencí před novelou č. 301/95 Sb., pokud chtěli i nadále provozovat tento způsob vysílání, museli podat k Radě v 90denní lhůtě, tj. do 2. 4. 1996, přihlášku k registraci. Ta musela být vždy, po splnění zákonem požadovaných náležitostí, kladně vyřízena (viz Přehled registrací přihlášek satelitního vysílání II. 5., str. 33).
K 31. 12. 1995 měly v České republice licenci k provozování satelitního televizního vysílání tři společnosti - Art Production K, a.s. (program Bohemia TV), CET 21, s.r.o. (program Supernova) a FTV Premiéra, s.r.o. (program Premiéra TV). Vysílala však pouze FTV Premiéra, s.r.o. (v té době pouze terestriálně). Z těchto tří subjektů k 2. 4. 1996 podala přihlášku k registraci pouze FTV Premiéra, s.r.o. a 27. 8. 1996 Rada tuto společnost zaregistrovala jako provozovatele satelitního vysílání s registrací. U zbývajících dvou licencí je Rada toho názoru, že jejich platnost po novele nepodáním přihlášky k registraci zanikla, což ani jeden z dotčených subjektů nezpochybňuje.
K 31. 1. 1998 je v České republice zaregistrováno 8 subjektů k provozování satelitního vysílání, k tomuto datu jich 5 skutečně vysílá, z toho jeden provozovatel dva programy.
Přihlášku k registraci satelitního vysílání společnosti Bohemian Security, s.r.o. s programem erotického kanálu Babylon blue Rada odmítla z důvodu neodstranění nedostatků v přihlášce přes opakované výzvy. Program je přesto v České republice vysílán satelitem AMOS. Rada ve spolupráci s ČTÚ zjišťuje, kdo a odkud program vysílá a nejde-li tudíž o neoprávněné televizní vysílání, podléhající sankci.
V současné době se šíří digitálně české rozhlasové a televizní programy přes následující družice:

DFS 2 Kopernikus, pozice 28.5° E, kmitočet 11477 MHz, H polarizace, symbolová rychlost 30000 Msymb/s, FEC 3/4 - zachytitelné programy v paketu Czech link MPEG II (od 23. 1. 1997) - ČT1, ČT2, PRIMA TV, KABEL PLUS FILM, Český rozhlas 1, 2, 3 tj. programy Radiožurnál, Praha a Vltava, Rádio Svobodná Evropa česká a srbská mutace. Televizní programy jsou kódovány systémem Cryptoworks, rozhlasové jsou volně přístupné. Vysílání slouží hlavně pro distribuci signálu na síť pozemních vysílačů a kabelových rozvodů. Individuální příjem je možný již od průměru parabol 80 cm. Dekódovací karty jsou distribuovány spolu se zakoupením digitálního přijímače. Odkrytí karty následuje po vyplnění žádanky. Žadatel musí být českým rezidentem. Pro příjem veřejnoprávních programů musí navíc předložit potvrzení o zaplacení koncesionářských poplatků. Příjem placeného kanálu Kabel plus film je účtován.
Amos 1, pozice 4.0° W, kmitočet 11224,5 MHz, H polarizace, symbolová rychlost 27500 Msymb/s, FEC 3/4 - programy v paketu HBO v normě MPEG II HBO, Max 1 a SuperMax slouží výhradně k distribuci signálu do kabelových rozvodů, programy jsou kódovány systémem Scientific/Atlanta, verze 1,5.
EUTELSAT II-F2, pozice 10.0° E, FEC 1/2, modulace QPSK, bitová rychlost 192 kB/s, H polarizace, kmitočet 12600 MHz rádio Frekvence 1, kmitočet 12608 MHz rádio Evropa 2, 12609 MHz, 512 kB/s, V polarizace rádio Alfa. Vysílání slouží výhradně k distribuci signálu na pozemní vysílače.

Ani zde, pravděpodobně z ekonomických důvodů, nedošlo po přijetí novely č. 301/95 Sb. k nárůstu tohoto typu vysílání.

IV. VYBRANÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY

IV.1. JEDNOTLIVÉ KAUZY

IV.1.a) KASKOL, s.r.o. / RÁDIO ALFA
(Pozn.: Pro větší přehlednost a srozumitelnost jsou v následujícím textu mnohdy užívány názvy stanic.)

Vývoj soukromé celoplošné rozhlasové stanice Rádio Alfa je nejen terčem námitek jejích privátních kolegů či konkurentů, ale i předmětem zájmu Stálé komise, a to v minulém i stávajícím volebním období. Související problematikou se zabýval i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, zřejmě však bez závěru ve formě konkrétního správního rozhodnutí. Informace o této stanici podávala Rada opakovaně, mj. i ve Zprávě za r. 1996.
Rádio Alfa získalo licenci na 6 let v licenčním řízení v březnu r.1993 zároveň s rádiem Frekvence 1. Na rozdíl od Frekvence 1, která vítězně obhájila projekt univerzální rodinné stanice, zvolil si Rádio Alfa formát zpravodajsko-publicistický s cílem rozbít informační monopol někdejšího Československého, resp. Českého rozhlasu. Ambiciózní projekt, připomínající svým charakterem spíše veřejnoprávní vysílání, hodlal konkurovat i Svobodné Evropě. Obsahoval proto profilující dramaturgické okruhy, odpovídající uvedeným cílům. Jejich dodržování mu pak formou odkazu na předložený projekt uložily licenční podmínky Rady.
Stanice začala vysílat na podzim r. 1993: poměrně brzy se však dostala do finančních problémů. Provozovatel je řešil jednak hledáním nového investora, který by vstoupil do společnosti Kaskol, s.r.o. (dále "Kaskol") a stal se jeho přímým společníkem, jednak odklonem od původního formátu. Vybral si společnost CME, figurující však již majoritně v ČNTS, servisně zajišťující Novu. Toto propojení proto Rada nepovolila a příslušnou žádost v r. 1994 zamítla. Proti tomuto rozhodnutí provozovatel opravný prostředek nepoužil a věc posléze řešil vstupem CME do své servisní organizace (Rádio Alfa, a.s., do nějž CME dle vyjádření svého právního zástupce z 24.7.97 investovala jako majoritní akcionář již více než jedno sto milionů Kč). Licenční podmínka, která alespoň zčásti dovolovala Radě ingerovat do vztahu mezi provozovatelem a takovou společností, musela být v důsledku novely zákona o vysílání v r. 1996 zrušena a Rada tak ztratila možnost získat o existujícím stavu potřebné informace a účinně jej ovlivnit. Pro úplnost je však třeba uvést, že určité propojení či vazba mezi zmiňovanými subjekty se týkala rovněž účasti České spořitelny, kterou Kaskol v říjnu 1995 definuje jako společného spoluvlastníka.
Vstup CME do společnosti, zajišťující servisně vysílání rádia, přinesl potřebné investice a promítl se zřejmě i do otázek programových. Byla uzavřena smlouva o programové spolupráci s Novou a program se stočil do lehčího a méně náročného hudebně zábavného formátu, v němž se vedle cross-promotion s TV Nova objevily se svými pořady i některé osobnosti, známé z této TV obrazovky. Publicistika byla slyšet spíše v posluchačsky slabých večerních hodinách a tzv. mluvené slovo, na který kladly licenční podmínky specifický důraz, pak v hodinách nočních ve formě humoristických scének a skečů. Spolupráce s Novou byla podtržena změnou názvu: stanice začala používat označení Rádio Nová Alfa a zahájila v tomto duchu i masívní propagační kampaň, informující veřejnost o začátku nového vysílání. Co se týče souvisejících právních náležitostí, tak o změnu názvu provozovatel řádně Radu požádal: z výše naznačených důvodů však Rada i tuto žádost zamítla. Provozovatel podal proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek k soudu: neuspěl ale a tak se musel posléze vrátit k názvu původnímu.
U celkového obsahu tohoto nového vysílání už to bylo složitější. Již před jeho zahájením byla totiž Rada nespokojena s někdejším programem stanice a po aktuálním monitoringu (léto 1995) vydala upozornění na nutnost dodržovat licenci se lhůtou k nápravě do konce srpna 1995. Provozovatel nejprve uznal výtky za oprávněné a deklaroval ochotu k nápravě, požaduje jen prolongaci stanovené lhůty, neb prý stanice prochází vnitřním přerodem. Chce splnit "nároky na rozhlasové vysílání s vysokým podílem zpravodajství a informací....zintenzívnit žurnalistické formy..." aj., čili přizpůsobit stávající vysílání svým původním závazkům. Poukázal ale na to, že v mezidobí projekt zastaral a připomínal projekt svého "strategického partnera" CME, odevzdaný v únoru 1995 Úřadu. (Rada tento projekt neprojednávala: vedle toho, že de facto orientoval na jiný formát, CME nebylo držitelem licence a jeho vstup do Kaskolu Rada v minulosti neschválila.) Provozovatel nicméně slíbil zintenzívnění žurnalistické formy co do výběru témat a hodnověrnosti s tím, že vysílání v modernější podobě, které nastartuje od podzimu 1995, získá přízeň posluchačů právě pro svou informační a zpravodajskou sílu. Aby mohl zjednat nápravu, požadoval termín posunout až na 15.10.95 s tím, že potom "....už bude
transformace Rádia Alfa vykonána a bude v souladu s licenčními podmínkami".
Rada souhlasila s prodloužením lhůty k nápravě, avšak do konce září 1995. Poté by posoudila, zda je licence skutečně už řádně naplňována.
Dopisem z 13. 9.1995 pak Kaskol oznamuje změny a další skutečnosti ve stanici Rádio Alfa s tím, že dle nového schématu chce začít vysílat již od 2.10. 1995, ovšem již s modifikovaným názvem stanice na Rádio Nová Alfa. Uvádí přitom, že původní název zůstal nezměněn (?!) a že jde pouze o "mírnou komerční obměnu".
S tímto výkladem se Rada neztotožnila, mj. byl totiž užíván i během vysílání při identifikaci stanice. Nicméně podle tehdejší právní úpravy mohl provozovatel skutečně změny oznamovat až následně a doložit je do 15 dnů od jejich provedení. Rada měla možnost žádosti vyhovět, zamítnout ji či dokonce licenci odebrat.
Anotované nové vysílání se skutečně rozběhlo, a to v programové spolupráci s Nova, viz výše. Doprovodné propagační prvky stanice - již pod názvem Rádio Nová Alfa - se tehdy objevily vedle bilboardů např. i v televizní relaci Volejte řediteli. Po prvních dnech tohoto vysílání byla Rada velmi překvapena tím, že toto má být slibovaná náprava stavu. Silně znepokojena mediálními výroky o tom, že stará a Nová Alfa mají společné pouze frekvence a že jde o sesterskou stanici Nova, začala neprodleně jednat s provozovatelem. Ten vysvětlil, že jde pouze o snahu změnit dosavadní zápornou image stanice a podpořit komerční aktivity, nikoliv o majetkovou účast nebo závislost. Bylo však zřejmé, že nová tvář vysílání připomíná původní projekt jen velmi vzdáleně. Mluvené slovo se v něm v určitém objemu sice vyskytovalo, avšak v podobě infotainmentu (informace jako zábava).
8.10.1995 pak podal Kaskol na Radu materiál, obsahující vedle uvedeného vysvětlení rovněž nové definitivní programové schéma, žádost o změnu poměru hudba/slovo (což je dosud jedno z měřených kritérií), žádost o úpravu názvu a informaci o tzv. dramaturgických okruzích (aktuální stav s ohledem na nutnost dodržet původní projekt, v němž byly obsaženy). S ohledem na obsah tohoto materiálu, jakož i podání z 13.9.1995, se tedy jednalo o žádost o změnu licence v uváděných parametrech (podmínkách). Provozovatel však uvedl, že se až do vyřízení žádosti o změnu snaží některé původní programové formáty zachovat.
Shrneme-li tedy celkově reakci provozovatele na upozornění Rady, tvrdil tehdy, že nové vysílání vychází z požadavku dodržovat formát a částečně jej naplňuje; současně však žádá o jeho úpravu. (Pro zajímavost uvádíme, že podobně, tj. žádostí o změkčení licenčních podmínek, reagovala řada rádií na výsledky monitoringu z r.1996.)
Popsaný postup byl formálně v souladu s někdejší právní úpravou. Nicméně provozovatel těsně poté, zřejmě veden obavou z možnosti Rady licenci i odejmout, oznámil již 1.11.1995, že cit. materiál z 8.10. 1995 "v žádném případě nemá povahu oznámení změn". Právně to znamená, že změny v materiálu popsané provedeny nebyly a jsou zatím pouze plánované. To však bylo v evidentním rozporu - nejen při srovnání obsahu obou materiálů, ale i náplně aktuálního programu, vysílaného již pod názvem Rádio Nová Alfa. 9.11.1995 proto Rada došla k závěru, že za těchto okolností již nemá smysl ustavičně benevolentně vyčkávat a udělila provozovateli miliónovou pokutu za nedodržení stanovené programové skladby. Pokuta byla uložena v polovině možného rozpětí a byla tehdy nejvyšší dosud udělenou pokutou. Pro ilustraci ještě dodáváme, že den poté provozovatel zaslal Radě další dopis, v němž tentokrát uvedl, že jeho vlastní formulace z 1.11.1995 byla nepřesná, že změny neoznamuje, ale že o ně předběžně žádá: jedná se prý o změny, kterých teprve chce dosáhnout (čili: ke změnám dle jeho výkladu ještě nedošlo). 4.12.1995 pak ještě dodal některá upřesnění stran inovace dramaturgických okruhů s odmítnutím specifikace rozsahu mluveného slova v jednotlivých dnech či jejich částech.
Po popsaných nejasnostech Rada nakonec tyto materiály akceptovala jako žádost o změnu licence: souhlasit s ní v předložené podobě by však znamenalo legalizaci odklonu od zpravodajsko-publicistického formátu, projektu a podmínek licence a rovněž popření smyslu již udělené pokuty, byť rozhodnutí o ní nebylo zatím pravomocné. Provozovatel totiž podal proti udělení pokuty opravný prostředek k soudu.
Rada proto dala najevo pouze ochotu snížit povinný limit mluveného slova a zabývat se více jeho obsahem než rozsahem. Vyžádala si proto odpovídající konkretizaci uváděných dat a řízení o žádosti o změnu licence počátkem r. 1996 přerušila.
Dlouho se pak s touto žádostí nedělo nic. Zaprvé povinnost Rady rozhodnout o žádostech o změnu do 60 dnů tehdy ještě neexistovala. Zadruhé, s ohledem na časový souběh se soudním přezkumem rozhodnutí Rady o pokutě nemělo ani smysl v tomto řízení pokračovat. Zatřetí, proti ev. zamítavému rozhodnutí Rady mohl provozovatel opět podat opravný prostředek k soudu a tak by rovněž nebylo pravomocné čili by nic neřešilo. Za tohoto právního stavu by bylo problematické i ev. zahájení řízení o odnětí licence.
Obě strany tedy de facto zaujaly vyčkávací pozice v naději, že soud jim dá svým rozhodnutím oporu pro další postup. Provozovatel nově požadované údaje nedoplnil, vysílal mezitím nový program, zatímco druhé soukromé celoplošné rádio - Frekvence 1 - usilovně protestovalp na nejrůznějších úrovních (Rada, ministerstvo kultury, Rada pro reklamu, ministerstvo, resp. Úřadu pro hospodářskou soutěž). Rada však nemohla rozhodnutí soudu urychlit ani jinak ovlivňovat, poskytla však požadované informace posledně jmenovanému úřadu. Je ovšem nutno připomenout i dobový kontext: ve stejné době jiné názorové skupiny požadovaly naopak v kauze rádia Alfa na Radě liberální postup s ohledem na tehdy převládající politiku nepříliš regulované soutěže volného trhu. Určitou roli sehrála i novela zákona o vysílání, která právě podmínky vysílání v tomto duchu výrazně zliberalizovala.
Soud nakonec napadené rozhodnutí Rady potvrdil 22.10.1996. Totéž se dělo u názvu stanice: i tento soud Rada vyhrála. Provozovatel v návaznosti na to posléze upravil název stanice do původní podoby a zahájil vyjednávání o splatnosti pokuty a aktualizaci své staré žádosti z r. 95. Tato jednání probíhala od počátku r. 1997, bohužel se však protahovala, ač Rada dala své záměry najevo dostatečně jasně. I nadále byla ochotna povolit určité změny, trvala však na zachování původního charakteru stanice dle licence s důrazem na zpravodajství, publicistiku a souvztažný obsah mluveného slova.
Nově doplněná žádost však požadované parametry ani tentokrát neobsahovala a byla formulačně příliš vágní: licence by tak byla de facto nekontrolovatelná. Rada proto tuto žádost v březnu 1997 zamítla. Současně došla k závěru, že provozovateli poskytla již dostatek času a příležitosti k nápravě stavu, a zahájila proto řízení o odnětí licence ve snaze dosáhnout konečně zřetelných efektů.
Provozovatel tentokrát opravný prostředek k zamítnutí žádosti o změnu licence nepoužil. Podal žádost novou, což je přípustné, a formuloval ji již přijatelně. Pozitivní posun prokázal i aktuální monitoring vysílání, v němž se již neprojevuje programová spolupráce s TV Nova. Rada nakonec s touto žádostí souhlasila (září 1997) a v souvislosti s tím i zastavila řízení o odnětí licence (listopad 1997). Zohlednila přitom i fakt, že platnost této licence brzy skončí a nebylo by proto efektivní jít za této situace do dalších soudních sporů.
V souvislosti s rádiem Alfa dosud probíhá ještě jedno správní řízení, a to řízení o udělení pokuty za vysílání bez potřebného oprávnění. Toto řízení je analogické s obdobnými řízeními vůči společnostem ČNTS (již zastaveno) a Premiéra TV. Tato dvě řízení, byť byla zahájena již v létě 1996, se dosud nepodařilo ukončit, i když dotčené subjekty již realizovaly řadu pozměňujících právních opatření. Objevují se totiž některé nové pohledy na legalitu vztahu mezi provozovatelem vysílání a jeho servisními společnostmi. Rada byla rovněž novelou zákona rozšířena o 4 nové členy, kteří se musejí v této obtížné problematice teprve zorientovat. O souvisejících problémech a legalitě současného stavu se proto v Radě i jinde nadále diskutuje.
Popisu otázek spojených s Rádiem Alfa a rekapitulaci jejího minulého vývoje je zde věnována širší prostor nejen na základě požadavků Stálé komise, ale i proto, že je předmětem častých dotazů či námitek. Důležitý je i fakt, že končí šestileté licenční období a Rada bude v relativně blízkém časovém období rozhodovat o příštím provozovateli. V této souvislosti musí nutně vyhodnotit i dosavadního provozovatele - velmi podrobně, bude-li žádat o licenci na příštích 6 let a obecněji i ve vztahu k reálnosti obdobně náročných projektů, budou-li Radě v následujícím licenčním řízení předloženy. Obdobné vyhodnocení se samozřejmě týká i provozovatele Frekvence 1, jejíž licence rovněž končí. Nedodržování licence v tomto rozsahu však u ní Rada v průběhu licence nezjistila a tudíž ani neřešila.
Uzávěrka žádostí na příští provozování obou celoplošných rozhlasových stanic je stanovena na 31.3.1998. Dříve než Rada rozhodne, musí být ještě poskytnuta lhůta na odstranění vad došlých podání a uspořádána tzv. neveřejná a veřejná slyšení žadatelů. Rozhodnutí přitom musí být učiněno v termínu, který dle zákona poskytne vítězným subjektům 180 dní na přípravu vysílání. Problematická ovšem může být náplň vysílání během doby, kdy už bude rozhodnuto o příštích provozovatelích a přitom ještě budou dobíhat licence původní, pokud by šlo i jiné než dosavadní majitele licence. S ohledem na zmíněnou zákonnou lhůtu 180 dnů nelze související rizika vyloučit. Bylo by ovšem nešťastné, a to i z hlediska posluchačů, aby se dané frekvence odmlčely.

IV.1.b) CET 21, s.r.o. / ČNTS, s.r.o. / NOVA
Na dosavadní historii vysílání komerční celoplošné stanice Nova lze ilustrovat většinu základních problémů vývoje české mediální krajiny a její regulace. Během poměrně krátké doby vysílání se Nova stala nejsledovanější televizní stanicí, získala dominantní postavení na trhu reklamy a dokonce začala svým provozovatelům přinášet na české poměry značný zisk. Udělení licence č. 001/1993 společnosti CET 21 bylo od samého počátku přijímáno kontroverzně a legitimita jejího udělení byla zpochybňována nejprve neúspěšnými žadateli o tuto licenci, některými politiky a posléze i poslanci. V červenci 1994 byla Rada, která tuto licenci udělila, PSP odvolána. Podobná situace se pak opakuje v roce 1997, kdy Stálá komise ustavila pracovní skupinu, pověřenou prošetřením okolností udělení licence společnosti CET 21.
Domníváme se, že pro pochopení podstaty problémů, souvisejících s vysíláním Nova a úzce souvisejících s vývojem celé oblasti elektronických médií v ČR, je nejprve nutné sestavit základní časovou řadu událostí, mapujících klíčové body posledních čtyř let, která poslouží jako základní kostra následující analýzy.

Časová řada událostí, vztahujících se k vysílání televizní stanice Nova

Říjen 1991

Je schválen zákon o vysílání, umožňující vznik duálního systému vysílání. Přináší pojem "licence" a její nepřevoditelnosti na jiný subjekt. Jako překlad anglického "broadcaster" se objevuje sousloví "provozovatel vysílání", později tak problematizované. Pro soukromé televizní vysílání je vyhrazen tehdejší kanál OK 3.

Prosinec 1992

Uzávěrka licenčního řízení na OK 3, vypsaného Radou. Dne 22.12. ČNR schvaluje zákon, kterým určuje k privatizaci nikoliv OK 3, ale někdejší F 1.

Leden 1993

Licenční řízení se tomuto rozhodnutí přizpůsobuje. Vedle řady dalších žadatelů v něm vystupuje společnost CET 21 a jako její budoucí smluvní partner – investor americká společnost CEDC/CME. Dne 30.1. Rada přiděluje licenci právě společnosti CET 21; radních je tehdy 6, spolu s federací skončil i mandát tří členů. Radě je tehdy i později vytýkáno, že měla počkat s rozhodnutím na dovolbu tří členů, i když usnášeníschopnost podle zákona byla zachována.

Dne 9.2.1993

Vedle CEDC/CME potvrzuje svůj záměr kapitálové účasti i Česká spořitelna. Rada schvaluje licenční podmínky, v nichž je kromě programových podmínek zachycena i budoucí investorská a provozní společnost – dnes servisní ČNTS. PSP již dovolila chybějící 3 členy Rady.

Duben 1993

CET 21, CEDC/CME a Česká spořitelna podepisují vzájemnou smlouvu. Rada se smlouvou souhlasí.Společníkem CET 21 se stává V. Železný. (Jeho vstup je dnes ze strany jednoho ze společníků CET 21 P. Kršáka problematizován.)

Květen 1993

CET 21 žádá Radu o změnu dvou z původního počtu 31 licenčních podmínek. Rada změnu částečně schválí a připojuje výklad obsahu. Tento výklad původně dosti tvrdé programové podmínky značně změkčuje.

Červenec 1993

Do obchodního rejstříku se zapisuje ČNTS. Jejím generálním ředitelem je V. Železný. Jako předmět činnosti ČNTS uvádí "celoplošné TV vysílání". U jedné licence se tak objevují dvě společnosti; jedna, která ji získala a druhá, která se má spolupodílet na realizaci vysílání. Majoritním společníkem ČNTS je CEDC/CME. Tento model se později objevuje i jinde (např. Rádio Alfa, Premiéra TV) a Rada jej považuje za legální, právní pochybnosti vzbudil až později. Důvodem vzniku tohoto modelu byly především obavy Rady z majoritního podílu zahraničního kapitálu ve společnosti držitele licence. Pojistkou tohoto modelu uspořádání byly licenční podmínky, které i po jejich změkčení Rada považovala za dostatečný nástroj regulace vysílání.

Únor 1994

Dne 4.2. zahajuje CET 21 celoplošné televizní vysílání s názvem stanice Nova.

Červen 1994

PSP neschvaluje výroční zprávu Rady za rok 1993. Požaduje m.j. doplnit ji "o chybějící skutečnosti, na které poukázal kulturní výbor, informacemi o oblasti satelitního vysílání a licenčního řízení na satelitní vysílání a o právním stavu soukromého celoplošného TV vysílání". Dále pověřuje Stálou komisi, aby do 30.6. 1994 uskutečnila nutné pohovory s kandidáty na členství v Radě (viz Příloha č. 5, str. 141nn).

Červenec 1994

PSP neschválí ani doplňkovou zprávu a Radu odvolá. Prakticky ihned volí novou – v jejím složení se v zájmu nutné kontinuity objevují tři z původních členů (jeden z nich je dnes předsedou Rady).

Prosinec 1995

PSP schvaluje zásadní novelu zákona o vysílání, ruší licenční podmínky a Rada tak ztrácí přímý vliv na ČNTS a její vazbu na CET 21.

Leden – červen 1996

CET 21 na základě novely žádá o zrušení téměř všech licenčních podmínek. Rada tak nečiní ihned, zkoumá právní vztahy mezi CET 21 a ČNTS. Snaží se, aby sporné body byly odstraněny, nápravy však je dosahováno pomalu. Licenční podmínky jsou zatím v platnosti.

Červenec 1996

Rada zahajuje vůči ČNTS řízení o neoprávněném vysílání. Druhá strana, s poukazem na někdejší souhlas Rady, protestuje na Radě, v televizi i v PSP.

Září 1996

Na zasedání Stálé komise se po vystoupení V. Železného Radě nedaří obhájit její dosavadní postup. Komise "žádá Radu, aby neprodleně zrušila licenční podmínky, pokud provozovatel vysílání o jejich zrušení včas požádal". Spor ohledně legality vysílání stanice Nova doporučuje řešit smírnou cestou do 31.10.1996.

Říjen – listopad 1996

CET 21 a ČNTS předkládají návrh na smírné řešení v jednotlivých právních krocích; Rada po připomínkách jednomyslně souhlasí s navrženým postupem.

Prosinec 1996

Po částečném úspěchu ohledně právních dokumentů CET 21 i ČNTS Rada ruší licenční podmínky dle žádosti. Řízení o neoprávněném vysílání s ČNTS však pokračuje.

Leden – červenec 1997

CET 21 a ČNTS postupně dokládají realizaci přislíbených kroků. Dne 3.6. se Rada usnáší na tom, že jsou takto splněny předpoklady pro zastavení řízení; tento krok je okamžitě medializován. S ostrou kritikou vystupuje mj. místopředseda Rady a tiskový mluvčí Štěpánek. Rada posléze souhlasí, že přezkoumá ještě jednu související otázku (otázka pasivní legitimace v soudních sporech)
Poslanec Matulka předkládá PSP návrh na zřízení vyšetřovací komise pro otázku udělení licence CET 21 a vysílání na jejím základě. PSP podnět zamítá a pověřuje přezkoumáním udělení licence svou Stálou komisi. Ta pro tento účel zřizuje pracovní komisi pod vedením poslance Plevy.

Podzim 1997

Dne 16.9. po prozkoumání zbývající právní otázky Rada zastavuje řízení vůči ČNTS. Soudí, že odpadly důvody, pro které bylo vedeno a byl dosažen právně akceptovatelný stav; kampaň v části tisku však pokračuje. P. Kršák, jeden z účastníků řízení, napadá toto rozhodnutí Rady opravným prostředkem u soudu.

Leden 1998

Dne 23.1. podává poslanec Pleva jménem pracovní skupiny Stálé komisi informaci o svých zjištěních spolu s návrhem usnesení. Někteří poslanci kritizují Radu za zastavení řízení ve věci ČNTS, tedy za krok, který jí v září 1996 doporučovali. Komise nakonec přerušuje zasedání, bere informaci poslance Plevy na vědomí a žádá Radu o vyjádření do 28.2.1998.
Dne 18.3.1998 má Stálá komise pokračovat v projednávání tohoto bodu. Je otázkou, nakolik Rada obhájí spolu s podáním vysvětlení údajně sporných bodů i svou nezávislost.

Základní problémové okruhy, vztahující se k vysílání TV Nova
Vztah provozovatele s licencí k obstaravatelským (servisním) organizacím
Při udělování licence společnosti CET 21 Rada v obavě, že by majoritní podíl zahraničního kapitálu ve společnosti držitele licence mohl ovlivnit nezávislost celoplošného vysílání, přijala takové uspořádání, které investora oddělovalo od vlastního držitele licence. Tak vznikla (po řadě připomínek Rady) Společenská smlouva, kterou byla založena společnost ČNTS, jejímž majoritním vlastníkem je CEDC/CME. Vedle společnosti držitele licence tak v přímé vazbě na ni vznikla další společnost, mající se spolupodílet na realizaci vysílání.
Z právního hlediska tato konstrukce neodporovala ani neodporuje žádnému zákonu, založila však problémy, které se po zkušenostech s jejím fungováním v praxi jistě promítnou do připravovaného nového zákona o vysílání. V době svého vzniku měla tato konstrukce své oprávnění a logiku; navíc nedílnou součástí tohoto uspořádání byly licenční podmínky, stanovené Radou, kterými bylo vyloučeno nepřípustné ovlivňování vysílání obstaravatelskou společností ČNTS.
V případě licence č. 001/1993 šlo celkem o 31 podmínek, z nichž ocitujeme obzvláště podmínky č. 17 a 18, které byly z hlediska výše uvedené konstrukce klíčové:

podmínka č.17 : "držitel licence se zavazuje, že jakékoli změny právnické osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů a ustanovení obchodní smlouvy mezi držitelem licence a investory předloží předem ke schválení Radě. Účastníky této obchodní smlouvy jsou držitel licence, CEDC a Česká spořitelna, a to v rozsahu a za podmínek stanovených obchodní smlouvou, jež bude do 90 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence předložena Radě; obchodní smlouva bude respektovat ustanovení dohody o obchodní smlouvě mezi držitelem licence a CEDC, jež je přílohou podmínek k licenci;"
podmínka č.18: "CEDC jako v podmínkách licence stanovený účastník obchodní smlouvy a další investoři stanovení obchodní smlouvou nebudou zasahovat žádným způsobem do programování televizní stanice a zvláště nebudou zasahovat do redakční nezávislosti zpravodajských pracovníků."

Rada se domnívá, že institut licenčních podmínek ve spojitosti s výše uvedenou konstrukcí vztahu mezi držitelem licence a obstaravatelskými nebo servisními organizacemi byl nezbytnou pojistkou, která dostatečně definovala hranice pojmu "provozování vysílání", které zákon o vysílání blíže nespecifikuje. To byl hlavní důvod, proč Rada zásadním způsobem protestovala proti novele zákona o vysílání, která licenční podmínky bez náhrady zrušila. Po přijetí novely totiž Rada prakticky ztratila možnost kontrolovat ČNTS a její vztah k CET 21. Vzhledem k tomu, že analogický model byl použit i u Premiéry TV a Rádia Alfa, byl dosah zrušení licenčních podmínek o to závažnější, neboť zbavil Radu účinného nástroje regulace celoplošných médií. Společnost CET 21 požádala o zrušení licenčních podmínek prakticky ihned a stejně postupovaly i ostatní jmenované společnosti.
Již v průběhu roku 1995 Rada zkoumala podněty vztahující se k otázce jednoznačnosti určení, která z existujících společností v rámci výše uvedené konstrukce je provozovatelem vysílání (mj. pro potřeby eventuálních soudních sporů). Rada v této souvislosti nejprve konstatovala určité nesrovnalosti v zápisech v obchodním rejstříku, které se pokusila řešit jednáním s dotčeným subjektem a podnětem příslušnému soudu. Nečinila však žádné razantnější kroky, neboť licenční podmínky zajišťovaly dostatečně transparentní vazbu mezi držitelem licence a obstaravatelskými organizacemi. Situace se zásadním způsobem změnila poté, co novela zákona o vysílání nabyla účinnosti. Licenční podmínky, které prakticky garantovaly legalitu existujících vazeb mezi držitelem licence a servisními firmami, byly anulovány a Rada musela řešit otázku, jak za nastalé situace řešit problém výrazného rozvolnění možností regulace a především jak zabránit případným pokusům o organizační a vlastnické přesuny, které by mohly ohrozit podmínku nepřevoditelnosti licence na jiný subjekt, než kterému byla udělena. Rada si nechala vypracovat k souvisejícím otázkám expertní posudek a na jeho základě vyvolala postupně jednání s dotčenými společnostmi a zahájila správní řízení ve věci neoprávněného vysílání. (Podrobnosti viz výroční zpráva Rady za rok 1996.)
Je třeba zde připomenout, že tehdejší společensko-politické klima tyto obavy Rady nesdílelo. Stálá komise v situaci, kdy Rada odkládala zrušení licenční podmínky č. 17 ve snaze ponechat si co nejdéle možnost účinně zkoumat právní vztah mezi CET 21 a ČNTS, vyzvala Radu, aby "neprodleně zrušila licenční podmínky, pokud provozovatel vysílání o jejich zrušení včas požádal" a "pokusila se o smírné řešení problémů, spojených s provozováním společností ČNTS/Nova, Premiéra TV a Rádia Nová Alfa do 31.10.1996". (viz Příloha č. 5, str. 141nn)
Rada tehdy jako celek deklarovala, že cílem jejího snažení není odnětí licence společnosti CET 21, ale dosažení právně akceptovatelného stavu. CET 21 a ČNTS se zavázaly vykonat příslušné kroky, spočívající ve změnách zápisů v obchodních rejstřících a společenských a obchodních smlouvách. Rada projevila ochotu zrušit dotčené licenční podmínky, budou-li zmíněné úpravy provedeny – obojí se posléze stalo, i když k pozdějšímu datu, než které Radě doporučila Stálá komise.
CET 21 a ČNTS postupně dokládají realizaci přislíbených kroků. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že tato fáze probíhala již na pozadí proměňujícího se společensko-politického klimatu, které se od výrazně liberálních tendencí ( pod vlivem praktických problémů s jejich důsledky – např. v bankovnictví) začalo přesouvat k potřebě stanovení jasných pravidel regulace. Poslanec Matulka předkládá PSP návrh na zřízení vyšetřovací komise pro otázku udělení licence Nově a vysílání na jejím základě. PSP podnět zamítá a pověřuje přezkoumáním udělení licence svou Stálou komisi; ta pro tento účel zřizuje pracovní skupinu pod vedením poslance Plevy.
Ještě před zastavením správního řízení o neoprávněném vysílání s ČNTS se však zkomplikovala situace ze strany jeho účastníků a následně i situace uvnitř Rady samotné. Jako další účastník řízení přistoupil jeden ze společníků CET 21, P. Kršák, který v důsledku neshod s ostatními společníky tvrdil, že je poškozován ve svých právech, že CET 21 podle jeho názoru nevysílá, že ČNTS je třeba udělit pokutu a dále zahájit řízení o odnětí licence společnosti CET 21. Dle dostupných informací vede P.Kršák též soudní spor o podíly uvnitř společnosti CET 21. Rada se s jeho námitkami neztotožnila a řízení s ČNTS v září 1997 zastavila, protože podle jejího názoru po splnění scénáře kroků, dohodnutých s ČNTS a CET 21, odpadly důvody, pro které bylo řízení o neoprávněném provozování vysílání vedeno.
Toto rozhodnutí Rady však již nebylo – na rozdíl od dřívější doby – jednomyslné. Hlasování poměrem 5 pro, 3 proti, jeden se zdržel, vyjadřovalo obavy a pochybnosti některých radních nad otázkou, zda scénář dohodnutých kroků, jakkoli upravoval právní stav vztahů mezi CET 21 a ČNTS formálně jednoznačně, je naplněn i ve skutečnosti. Je třeba říci, že plně uspokojeni výsledkem více než ročního snažení nebyli ani radní, kteří hlasovali pro ukončení správního řízení o neoprávněném vysílání. Vycházeli však z nutnosti akceptovat platný zákon o vysílání jakož i kontinuitu rozhodování Rady a nepředjímat nově připravovaný zákon o vysílání. Ten dozajista bude reflektovat zásadní připomínky Rady, vznášené ostatně již při přípravě novely zákona o vysílání.

I přes velké názorové rozdíly na tuto kauzu – možná přesněji kvůli nim – dospěla Rada ke gentlemanské dohodě, že tato výroční zpráva bude obsahovat i názor těch členů Rady, kteří zůstali při inkriminovaném hlasování v menšině.
Dle onoho menšinového názoru se Rada dostatečně nevypořádala s prvotními materiály, které byly podnětem pro zahájení řízení (námitky uplatněné v obou posudcích JUDr. Bárty – např. otázky prodeje a zúčtování reklam).
Rada se taktéž nevypořádala s námitkami obsaženými ve stanovisku JUDr. Kubáta. Jde především o otázky spojené se zákonem o zaměstnanosti a faktickým provozováním vysílání – tj. zda lze kompletně převést provozování na jiný subjekt. Lidově řečeno – opravdu může mít držitel licence k celoplošnému televiznímu vysílání jediného zaměstnance, nemít jedinou kameru a nevlastnit práva k jedinému pořadu?
Rada se nevypořádala s usnesením Kulturního výboru PSP z roku 1994 o neoprávněném vysílání, kvůli kterému byla předchozí Rada odvolána.
Rada nevyužila možnosti vyžádat si v rámci řízení doklady týkající se finančních toků mezi ČNTS a CET 21, které by napomohly zjištění, co a za kolik je vlastně prodáváno.
V mezidobí se navíc objevily i skutečnosti, které "scénář" sepsaný více než před rokem neobsahoval. Kupříkladu Rada nezkoumala dostatečně jednotlivé případy ukončených soudních sporů na ochranu osobnosti, kde se dle dostupných informací pasívně legitimuje jako povinná osoba ČNTS, nikoli CET 21.

Je nutno zdůraznit, že problematizované rozhodnutí Rady o zastavení řízení bude přezkoumávat soud, neboť P. Kršák podal opravný prostředek. Judikát by měl ukončit přetrvávající pochybnosti o legalitě existence obdobných modelů vysílání, vnést jasno do sporných právních otázek a pomoci Radě řešit další analogické případy. Nové souvislosti dávají celé kauze signály o možném propojování televize Nova s druhou celoplošnou stanicí Prima TV, i když to provozovatelé těchto televizních stanic popírají. Výše uvedené námitky proti zastavení řízení o neoprávněném vysílání a také skutečnost, že od ledna 1998 působí Rada v rozšířeném třináctičlenném složení přivedly Radu na prvním lednovém zasedání k rozhodnutí, že všechny materiály, týkající se tohoto správního řízení a další související dokumenty znovu prozkoumá. V případě, že zjistí jakékoli nesrovnalosti či pochybení, je Rada připravena zahájit příslušné správní řízení. Tento svůj úmysl Rada zřetelně deklarovala ve svém Stanovisku k situaci českých celoplošných komerčních televizí (viz Příloha č. 6, str. 145-148).

IV.1.c) FTV PREMIÉRA, s.r.o. / PREMIÉRA TV, a.s. / PRIMA TV

Premiéra TV, a.s. - správní řízení o udělení pokuty za provozování televizního vysílání bez oprávnění

FTV Premiéra, s.r.o. - žádost o změnu licence
V následujícím textu jsou oba výše uvedené případy s ohledem na jejich obsahovou souvislost pojednány společně.
V průběhu sledovaného období nadále probíhalo správní řízení o udělení pokuty za neoprávněné vysílání, které bylo zahájeno dne 23. července 1996 vůči společnosti Premiéra TV, a.s..(dále jen "PTV"). Rada je zahájila s přihlédnutím ke skutečnosti, že příslušné dokumenty a smlouvy o spolupráci mezi provozovatelem s licencí společností FTV a obstaravatelskou společností Premiéra TV, a.s. nezaručovaly dostatečný soulad s právními předpisy, což na základě analogie potvrdily i vyžádané právní expertizy existujícího stavu. Svou roli přitom sehrál i fakt, že v r.1996 musely být v důsledku novely č. 301/1995 Sb. zrušeny licenční podmínky, které dříve zajišťovaly potřebnou míru vlivu Rady na toto uspořádání.
Na základě zjištěných nedostatků měla PTV postupně učinit následující opatření:

uvést do souladu s licencí předmět podnikání v obchodním rejstříku,
uzavřít smlouvy s ochrannými organizacemi autorskými tak, aby byly uzavřeny s FTV,
upravit smlouvy s ČRa tak, aby byly uzavřeny pro FTV,
upravit obchodní smlouvy mezi PTV a FTV tak, aby byla zajištěna kontrola nad programem ze strany provozovatele s licencí a rovněž kontrola v případě, že dojde ke změnám ve společnosti PTV,
zajistit další doklady potvrzující, že vysílání provozuje provozovatel s licencí.

Ještě v průběhu roku 1996 podnikly obě společnosti některé výše uvedené kroky, jež jsou podrobně uvedeny ve zprávě Rady za období 1.10. 1996 - 31.1. 1997, a další vykonaly v prvním pololetí r.1997. Účastník řízení tak vytýkané nedostatky odstranil. Rada proto dospěla k názoru, že správní řízení je možno zastavit, avšak takové rozhodnutí nevydala, neboť se vyskytly některé nové skutečnosti.
Dne 1.7.1997 požádala společnost FTV, vlastněná stoprocentně IPB, a.s. předem o souhlas se změnou ve složení společnosti, spočívající v převodu 90% obchodního podílu FTV na společnost Domeana, s.r.o., která je rovněž vlastněna 100% Investiční a obchodní bankou. Tato žádost vyvolala v některých kruzích dojem, že se jedná o spekulaci, neboť znamenala masivní pohyb (přesun vlastnictví) ve společnosti provozovatele s licencí, tj. FTV.
I když se mělo jednat o převod mezi subjekty, vlastněné IPB, Rada tuto žádost po opakovaných ústních jednáních s žadatelem nakonec dne 21.1.1998 zamítla. Žadatel jednak nedoložil požadované podklady (rozbor bankovních předpisů, které si údajně tuto změnu vynucují). Za druhé byl takový převod v rozporu se stanoviskem Rady k možnému limitu změn vlastnických vztahů v maximální výši 49%. Ten si Rada stanovila v reakci na novelu č. 135/97 Sb. a rovněž na relativně častéa zásadní vlastnické změny. Dle svého stanoviska Rada trvá na zachování majority v osobě provozovatele, který licenci získal, po celou dobu trvání licence. Znamená to, že nejméně 51% původních společníků po celou dobu platnosti licence musí zůstat neměnných.
Ve sledovaném období se představenstvo FTV rozhodlo ukončit exkluzivní smlouvu s PTV a současně uzavřít zřejmě analogickou smlouvu s nově vzniklou společností Prima Plus, a.s., s níž FTV spolupracuje od 5. ledna 1998 na základě dohod. Všechny právní kroky, potřebné k provedení změn zamýšlených provozovatelem, však pravděpodobně dosud nebyly provedeny, resp. zatím nebyly Radě doloženy příslušnými doklady. V mezidobí funguje dle sdělení FTV provizorní režim a pokračuje příprava nové smlouvy, včetně jednání o právním vypořádání smluv obou servisních společností s FTV. Dle dostupných informací má být pro futuro PTV servisní organizací technického zaměření.
Novou skutečností se stal rovněž převod 75% akcií společnosti Prima Plus na společnost Beseda Holding, a.s. (spol. vlastněna fyzickými osobami s akciemi na majitele, provozující některé komerční aktivity na základě smlouvy pro ČNTS a zřejmě nyní i FTV. Údajně probíhá jednání i s ČT). Společnost Prima Plus však není provozovatelem s licencí, jakkoliv se zřejmě stane - místo PTV - servisním dodavatelem programu (či pořadů) pro FTV. (Změny v servisních organizacích však již po zrušení licenčních podmínek nepodléhají souhlasu Rady.)
Za této situace se řízení s PTV stává pravděpodobně bezpředmětným, Rada se nicméně rozhodla vyčkat na dořešení souvisejících právních záležitostí a jejich doložení příslušnými podklady. Proto dále pokračuje ve správním řízení s cílem rozkrýt vazby mezi zainteresovanými subjekty a přivést zúčastněné strany k takovému řešení, kterým budou odstraněny veškeré pochybnosti o legalitě aktuálního uspořádání.
Kromě zmíněných skutečností měla sice vedlejší, ale nezanedbatelný vliv na průběh uvedených správních řízení souběžně probíhající jednání o privatizaci IPB s novým investorem japonskou společností Nomura. Rada předpokládá, že za jiných okolností by FTV i vedení IPB věnovaly jednáním s Radou a FTV pozornost, jakou si tato kauzy zasluhují.

IV.2. NĚKTERÉ OBECNÉ OTÁZKY
ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

IV.2.a) KONCEPCE ROZHODOVÁNÍ O KMITOČTOVÝCH PŘÍDĚLECH
VČETNĚ STÁVAJÍCÍHO PRÁVNÍHO RÁMCE
Níže uvedený dokument Rada vypracovala jako doplněk k materiálu "Koncepce kmitočtového plánování rozhlasového a televizního vysílání" na základě usnesení č. 19/97 Stálé komise ze dne 30. 1. 1997.
A) Podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona o Radě vykonává Rada státní správu kmitočtového spektra, určeného pro rozhlasové a televizní vysílání. Na základě této kompetence mj. vydává tzv. kmitočtové příděly, a to jak provozovatelům s licencí, tak i provozovatelům ze zákona.
Termín "kmitočtový příděl" však není nikde v zákonech výslovně zakotven a v současné době se mj. v souvislosti s nástupem digitálních technologií znovu otevírají otázky související s kompetencí Rady (viz kapitola IV. 2. h, str. 96).
a) Provozovatelé ze zákona, tj. ČRo a ČT, mají zákonem vymezeno nejen oprávnění vysílat, ale i přenosové cesty pro toto vysílání, a to stanoveným počtem vysílacích okruhů (ČRo) či programů (ČT). Takto je zároveň zákonem rozděleno použitelné kmitočtové spektrum na prostor pro vysílání veřejnoprávní a prostor pro vysílání soukromé. Kmitočtový příděl pro ČRo či ČT obsahuje i definici, pro který "jejich" okruh či program je kmitočet určen.
V praxi se místy střetávají požadavky ČRo či ČT s požadavky privátních žadatelů. Zákon přitom nevypočítává (a logicky ani vypočíst nemůže) konkrétní vysílače a kmitočty, na něž mají tito provozovatelé ze zákona přednostní nárok. Nastane-li taková situace, přiznává Rada určitý stupeň priority veřejnoprávnímu vysílání (srov. níže zásadu č. 3). Současně se však snaží dbát na rozvoj plurality vysílání a proporcionalitu obou jeho sektorů, což je jejím zákonným úkolem. Praktickou ilustrací tohoto problému je řešení otázky celoplošného dokrytí programů ČT 2 a Prima TV, čili realizace tzv. modelu 2 + 2 v TV vysílání. (nelze zaměňovat s termínem "duální model vysílání").
b) Provozovatelé s licencí: u nich je kmitočtový příděl součástí licence. Může přitom obsahovat více kmitočtových pozic (typicky u celoplošného vysílání). Zároveň neplatí vždy, že jedna licence rovná se (pouze) jeden kmitočtový příděl. Tak jako u ČT a ČRo objevují se i v soukromém sektoru požadavky provozovatelů na dokrytí, ev. rozšíření pokrývaného území. Pokud existuje volný kmitočet a Rada požadavku vyhoví, postupuje cestou rozšíření, resp. změny licence a vydá provozovateli další kmitočtový příděl.
V praxi tu může nastat kolize nejen s požadavky veřejnoprávního sektoru (viz výše) či soukromých konkurentů, ale i s žádostmi nových subjektů, které licenci dosud nemají. Z důvodů variability situací (reliéf terénu, kvalita použitelného kmitočtu a možný výkon, kvalita pokrytí u stávajících provozovatelů, lidnatost daného území, kapacita trhu aj.) neplatí zdánlivě logická zásada vyhlašování licenčního řízení na jakýkoliv kmitočet stoprocentně. Rada pak musí v každém konkrétním případě rozhodnout o tom, zda jsou dány předpoklady vzniku a existence další nové stanice (tj. licenční řízení) či zda lze s ohledem na existující omezení použít daný kmitočet jen jako dokrývací. Často se přitom vyskytuje i kombinace uvedených variant, a sice licenční řízení, kterého se účastní jak noví žadatelé o licenci, tak stávající provozovatelé s žádostí o dokrytí (rozšíření licence).
Souhrnně lze konstatovat, že i přes omezenou kapacitu trhu a vysoký počet existujících stanic nadále přetrvává enormní zájem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tento zájem přitom vysoce převyšuje nad počtem disponibilních kmitočtů. Výhledově je zřejmě řešitelný až s nástupem digitálních technologií. Do té doby Rada rozhodně nemůže vyhovět všem žadatelům, což je jedna z hlavních příčin setrvalé kritiky jejího rozhodování. Rovněž tak nelze provést optimální přerozdělení již užívaných kmitočtů (což by zejména u televizních celoplošných sítí přineslo rovnoměrnější pokrytí území ČR), neboť Rada nemá - až na jedinou zákonnou výjimku (viz zásada č. 8) - možnost direktivně měnit kmitočtové příděly.

B) Zásady hospodaření s kmitočty
1. Zásada neměnnosti stockholmských a ženevských kmitočtů.
Základní sítě rozhlasového a televizního vysílání byly naplánovány a zkoordinovány mezinárodně v r. 1961 (Stockholm/TV) a 1975 a 1984 (Ženeva/rozhlas). Změny v těchto plánech jsou sice možné, ale podléhají mezinárodní koordinaci, při níž v převážné většině případů dojde ke zhoršení původních technických parametrů (omezení výkonu, vyzařovacího diagramu nebo obojího). Aby tedy nedošlo k redukci přírodního bohatství státu, je nutno zásahy na těchto kmitočtech minimalizovat.
2. Zásada nutnosti letecké koordinace.
Hustá síť VKV rozhlasu podstatně zvyšuje riziko rušení letecké radionavigační služby, které by mohlo mít katastrofální následky. Proto je naprosto nutné při každém novém návrhu provést i výpočet rušení této služby a při indikaci defektů uskutečnit měření zkušebním obletem. Tato zásada vede mj. i k omezování dalších kmitočtových přídělů na nezbytně nutné případy.
3. Zásada kategorizace jednotlivých provozovatelů, resp. žádostí.
Tato zásada se většinou, nikoliv však stoprocentně, kryje s pořadím přednosti při řešení souběhu požadavků na tentýž kmitočet. S určitou výhradou lze takto rozlišit následující hierarchii:

veřejnoprávní vysílání
celoplošné
regionální
lokální.

4. Zásada operativního třídění kmitočtů do jednotlivých kategorií
Kvalita vysílání na jednotlivých kmitočtech je určena několika hledisky:

nadmořskou a efektivní výškou vysílací antény
vyzářeným výkonem
rušením ostatními službami
členitostí terénu
polohou v kmitočtovém spektru.

Z tohoto důvodu nelze jednoduše (např. jen dle výkonu) rozdělit kmitočty na základní, které podléhají licenčnímu řízení, a na dokrývací, které lze přidělovat volně. Rada proto musí o každém novém kmitočtu zvlášť rozhodnout. Zpravidla (ne však vždy) bývají kmitočty s výkonem ERP 1 kW a méně zařazovány do kategorie dokrývacích.
5. Zásada přísné kontroly na rušení.
Síť VKV rozhlasu i síť televizních vysílačů je v ČR velmi hustá. Prakticky všechny použitelné kmitočty byly již přiděleny. Jakékoliv další příděly mají vysokou pravděpodobnost omezení (rušení) stávajících provozovatelů. Proto je přísná kontrola navržených kmitočtových pozic naprosto nezbytná. S pomocí nejmodernějších výpočetních metod se nutně provádí nejprve teoretický výpočet: pokud indikuje rušení, nelze vydat kmitočtový příděl bez tzv. zkušebního provozu. Výsledky tohoto provozu musí být rovněž schváleny těmi provozovateli, jejichž vysílání by mohlo být rušeno.
6. Zásada konzumace kmitočtových přídělů.
Je nezbytné vyžadovat zahájení vysílání na nově přidělených kmitočtech v nejkratších možných termínech. V opačném případě nevyužité kmitočty blokují další požadované úpravy kmitočtového spektra, a to i v sítích jiných služeb. Zákon proto dokonce stanoví krajní limity lhůty pro zahájení vysílání a zároveň možnost odejmout licenci při jejím nedodržení či pro případ, že dotyčný subjekt po zákonem stanovenou dobu v roce nevysílá.
7. Zásada uvolňování nových televizních kmitočtů v závislosti na vývoji v oblasti digitálních technologií.
Rada má k dispozici návrh sítě digitálního rozhlasu ve třetím televizním pásmu. Zde se počítá (a je to nutné i z mezinárodního hlediska) s plošným uvolněním 12. televizního kanálu. Součástí návrhu je i úprava sítě televizních vysílačů a převaděčů, která se dotkne 2 základních vysílačů a několika desítek převaděčů, pro něž je nutné najít nové kmitočty. Tyto úpravy budou mít prioritu před přidělováním kmitočtů dalším žadatelům. Zřejmě drastické zásahy do stávajícího rozdělení kmitočtů si pak vyžádá realizace návrhu sítě digitální televize. V obou uvedených okruzích případů půjde o klasický moment prolomení následující zásady.
8. Zásada neměnnosti kmitočtového přídělu, resp. licence bez souhlasu provozovatele.
Rada zásadně nemá možnost jednostranně, z moci úřední měnit udělené kmitočtové příděly ani jiné parametry licence. Může tak činit pouze na základě jeho žádosti s výjimkou případu, kdy je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je ČR vázána (zákonná výjimka).

Jak plyne z výše uvedeného, řídí se Rada při hospodaření s kmitočty určitými obecnými zásadami. Ani na jejich základě však neexistuje pro konkrétní rozhodování o licencích a kmitočtech jednotné univerzální a jediné kritérium, které by bylo vždy a beze zbytku aplikovatelné na všechny značně různorodé případy v praxi. Taková kritéria ostatně nestanoví ani zákon, který s ohledem na nutnost reagovat na konkrétní situaci, čas, místo a aktuální potřeby dává Radě dispoziční možnosti pro tzv. správní uvážení. Jakkoliv lze v budoucí legislativě uvažovat o určité objektivizaci, z povahy věci zřejmě vyplývá i nutná přítomnost subjektivního prvku (v případě kolektivního rozhodování násobeného počtem členů Rady).
Relativně nejjednodušší je situace, kdy končí platnost licence. V případě, že její provozovatel dodržoval zákon i podmínky licence a nebyly na něj oprávněné stížnosti, existuje vysoké procento pravděpodobnosti, že tuto licenci "obhájí" i pro další licenční období, a to i v konkurenci s ostatními provozovateli či zcela novými žadateli. Toto lze chápat i jako další z výše uvedených zásad.
Zásadou č. 1 (výše neuvedenou) je však okolnost, že vysílání není jen prostým podnikáním. Z této základní myšlenky vychází zákon o vysílání i Rada při své praktické činnosti.

C) Při rozhodování o kmitočtech jedná Rada v úzké součinnosti s ČTÚ, spadajícím do resortu MDS ČR. Tento resort obstarává mezinárodní i vnitrostátní koordinaci celého kmitočtového spektra. Na základě jeho výstupů pak Rada spravuje jen tu část, která je určena pro rozhlasové a televizní vysílání, přičemž mj. uděluje kmitočtové příděly. Její působnost je však stanovena jen obecným termínem ("správa kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání"), aniž by zákon definoval související pojmy a nutnou spoluúčast ČTÚ/MDS ČR.
Tuto mezeru sice vyplňují Pravidla o vzájemné spolupráci Rady a ČTÚ, avšak kompetence Rady jsou z nejrůznějších důvodů často zpochybňovány. Je proto namístě přistoupit k přesnější precizaci v novém zákoně o vysílání i v zákoně o telekomunikacích, s adekvátním odrazem do kompetenčního zákona, a to včetně tzv. nových technologií.
Kmitočtové spektrum včetně rozhlasového a televizního vysílání původně spravoval předchůdce MDS ČR. Tento model se v podmínkách prudkého rozvoje rozhlasových a televizních stanic a jejich licencování neosvědčil, a tak zákonodárce převedl v r. 1994 správu příslušné části kmitočtového spektra na Radu. S ohledem na realizaci zákona o vysílání by byl návrat do původního stavu aktuálně nemožný a výhledově dysfunkční. Přesto se objevuje jako výchozí myšlenka v návrhu nového zákona o telekomunikacích (viz kapitola IV. 2. h), str. 96).

IV.2.b) NOVÉ TECHNOLOGIE
Problematika nových technologií byla podrobněji pojednána v materiálu "Problematika Internetu a digitálních elektronických médií", předaném Stálé komisi v červnu 1997. V dalším textu je toto téma pojednáno poněkud stručněji, avšak s uvedením nových informací a dalších souvislostí. Při vnímání této problematiky je podstatné neztrácet ze zřetele, že vývoj probíhá v integrujícím se rámci propojování tří oblastí: vysílání, telekomunikací a celosvětových počítačových sítí.
Nově zaváděné a připravované technologie sledují několik cílů:
a) uspokojit poptávku "postmediální" informační společnosti po informacích i zábavě
b) zlepšit kvalitu a spolehlivost přenášených informací
c) umožnit interaktivitu - obousměrný přenos informací mezi centrem a koncovým uživatelem
d) docílit úspory kmitočtového spektra
e) snížit provozní náklady
Zatímco body a, b, c vyjadřují spíše přání uživatelů a velmi úzce souvisejí se snahou výrobců o prodej nových typů zařízení, body d, e prosazují jednak provozovatelé služeb a (v bodě d) zejména příslušné státní orgány spravující spektrum. Lze říci, že i kdyby v ostatních bodech nebyl vyvozován přílišný tlak na inovaci, je další vývoj kmitočtového spektra v podstatě dán a žádný stát se patrně nevyhne nutnosti zavést kmitočtově úsporné technologie a uvolnit tak část kmitočtového spektra pro jiné služby.
V dalším textu uvedeme podrobněji jednotlivé nové technologie a popíšeme jejich současný stav v ČR.

Digitální rozhlas T-DAB
Jde o nový způsob vysílání zvukového signálu. Systém využívá nové poznatky z oblasti komprese zvukového signálu a moderní způsoby modulace rádiového signálu, které dovolují jednak docílit vysokou kvalitu vysílání, jednak velmi úsporné využití kmitočtového spektra. Systém T-DAB má některé zvláštnosti, které vyžadují jednak určité kmitočtové přesuny ve stávající síti včetně mezinárodní koordinace a jednak určité změny v systému licencování a provozu.
Systém využívá dva úseky kmitočtového spektra. První úsek je umístěn ve stávajícím třetím televizním pásmu (zpravidla, ne však vždy, se používá 12. televizní kanál), druhý je situován v tzv. pásmu L (cca 1500 Mhz). Z použití prvního uvedeného úseku ovšem vyplývá ihned poměrně závažný problém - nutnost uvolnit potřebnou část spektra od současného televizního provozu.
Po stránce využití spektra je systém velmi úsporný. Do jediného televizního kanálu se vejdou 4 "rozhlasové" bloky, přičemž v každém z nich je možno vysílat až 6 stereofonních programů (případně v nižší kvalitě i více) + datový signál. Protože v současné době má ČR přidělený v mezinárodní koordinaci jeden blok pro Čechy a jeden pro Moravu a Slezsko, mohly by se tak obsloužit 3 celoplošné veřejnoprávní a 3 celoplošné privátní programy, přičemž by se ušetřilo asi 64 kmitočtových pozic ve stávajícím VKV pásmu. Přitom by šlo o tzv. jednofrekvenční síť (SFN), kde by v celém obsluhovaném území odpadla nutnost přelaďování přijímače a zlepšila by se kvalita příjmu v jedoucích vozidlech a v členitém terénu.
Nezanedbatelná je i ta okolnost, že dochází k významné úspoře elektrické energie. Pro přenos uvedených 6 programů totiž stačí jediný vysílač namísto šesti (v dosavadním způsobu přenosu), a to s menším výkonem. Pro pokrytí celého území státu by bylo potřeba asi 47 vysílačů většinou situovaných na stávajících stanovištích VKV rozhlasové sítě.
Pro příjem digitálního rozhlasu nejsou použitelné stávající rozhlasové přijímače. Posluchači si budou muset zakoupit buď zcela nový přijímač anebo alespoň jakýsi konvertor, který by si připojili ke stávajícímu zařízení.
Pro systém T-DAB (podobně jako i pro systém digitální pozemské televize) je významná ta okolnost, že zde vystupuje nový subjekt - tzv. provozovatel multiplexu. Jeho úkolem je sdružit příslušné programy do jediného informačního toku a uskutečnit jeho distribuci a vysílání jednotlivými vysílači. Bude potřebné definovat postavení tohoto provozovatele v příslušné legislativě. Zdá se, že v našich podmínkách by to mohl být jakýsi poskytovatel služeb (podobně jako jsou v současné době České radiokomunikace). Vzhledem k tomu, že z technických důvodů je nutno většinu pozic vysílačů T-DAB ve 12. kanále situovat na stejná místa, kde mají své objekty České radiokomunikace, je zde reálná možnost, že dominantní postavení tohoto subjektu po zavedení digitálního rozhlasu bude ještě více posíleno.
Pokud se týče situace v okolních státech, lze konstatovat, že v řadě z nich bylo již vysílání v systému T-DAB zahájeno a signálem je zásobena významná část populace. Pro ilustraci uvádíme:

Německá spolková republika 36% obyvatelstva
Dánsko 60%
Norsko 32%
Švédsko 75%

dále vysílají

Francie 11 programů
Švýcarsko 6 programů
Holandsko 8 programů
Velká Británie 19 programů
Belgie 8 programů
Polsko 4 programy.

V současné době má Rada k dispozici dvě studie zpracované podnikem Testcom, které specifikují síť T-DAB v III. TV pásmu a v pásmu L. Zatímco síť v III. TV pásmu je optimalizována a je možno pokračovat v přípravných pracích, je síť v pásmu L navržena alternativně, neboť při prvním mezinárodním jednání v roce 1995 ve Wiesbadenu se nepodařilo získat pro ČR optimální kmitočtový příděl. Důvod byl dán tím, že práce na přípravě T-DAB nebyly (a dosud nejsou) celostátně koordinovány, a proto nebyl ve Wiesbadenu k dispozici návrh sítě v pásmu L. Zpracovatelé proto navrhují další mezinárodní koordinaci, která by umožnila rozumné pokrytí jednotlivých regionů privátním nebo veřejnoprávním vysíláním.

Pro další období je nezbytné uskutečnit některé další práce:

ustavit státní exekutivou koordinační orgán (DAB fórum) podobně jak tomu je v řadě sousedních států
připravit podklady a uskutečnit mezinárodní koordinaci celoplošné sítě ve 12. TV kanálu
zpracovat požadavky na modifikaci kmitočtového plánu v pásmu L pro regionální T-DAB
obstarat software pro návrh jednofrekvenčních sítí
realizovat pilotní projekt digitálního rozhlasu (experimentální vysílání)
projednat s televizními provozovateli potřebné uvolnění 12. TV kanálu (jde o 2 základní TV vysílače a cca 88 televizních převaděčů, které bude nutno přeladit na jiné kanály)

Digitální televize T-DVB
Podobně jako digitální rozhlas byl vytvořen i systém pozemského digitálního vysílání televize na základě poznatků o kompresi televizního signálu a o nových modulačních principech. Přechod na digitální televizní vysílání je jediný možný způsob, jak do budoucna dále zlepšovat kvalitu obrazu a zvuku a především jak hospodárně využívat kmitočtové spektrum přidělené pro televizní vysílání. Je to prakticky jediný způsob, jak zvýšit počet celoplošných i regionálně vysílaných televizních programů neuvažujeme-li kabelové a družicové systémy, které mají určitá omezení. Systém předpokládá využití stávajících kmitočtových pásem (pásmo IV. a V.), přičemž do jediného stávajícího televizního kanálu je možno umístit podle kvality několik televizních programů. Při standardní kvalitě (poněkud vyšší, než je většinou k dispozici v dosavadním analogovém vysílání) lze v jednom kanálu vysílat 4 televizní programy, může se však vysílat i signál s vysokou rozlišovací schopností (HDTV) nebo větší počet programů s nižší kvalitou. Samozřejmostí je i větší počet zvukových kanálů a přenos datových signálů.
Podobně jako digitální rozhlas přináší i T-DVB podstatné úspory elektrické energie (využití jednoho vysílače pro několik programů, nižší potřebné výkony vysílačů) a možnost realizace jednofrekvenčních sítí (SFN). Nutno říci, že při využití systému SFN by k celoplošnému pokrytí ČR čtyřmi stávajícími programy ve stávající nebo poněkud zvýšené kvalitě postačil jediný televizní kanál, zatímco v současné situaci k tomu nestačí ani celé televizní pásmo (48 kanálů).
Nepříjemná je ta okolnost, že pro výstavbu sítě digitální televize není k dispozici žádná volná část kmitočtového spektra, takže nové vysílače bude nutné umístit do stávajících kanálů. To si ovšem vyžádá drastické zásahy do stávajícího stavu, které mohou být dočasně velmi nepříznivě vnímány televizními diváky. Určité, i když velmi omezené možnosti zde skýtá postupné uvolnění kanálů 61 - 69, které dosud využívají jiné služby.
Podobně jako tomu je u digitálního rozhlasu, nebude ani v případě digitální televize možné použít k příjmu dosavadní televizor. I zde bude nutno zakoupit nový přijímač nebo (spíše jako přechodné řešení) vhodný konvertor.
I když je možno zaznamenat celosvětově vysoký zájem o urychlené zavedení pozemské digitální televize, nejsou přípravné práce tak daleko, jako je tomu u digitálního rozhlasu. Je to dáno tím, že technický vývoj systému byl ukončen teprve nedávno. Ve srovnání s digitálním rozhlasem však lze očekávat daleko razantnější postup při zavádění T-DVB. Žádná vláda si zřejmě nedovolí technický a programový rozvoj televize nepodporovat nebo dokonce ignorovat.
Jako nejzávažnější událost poslední doby je možno uvést zasedání CEPT konané v červenci 1997 v Chesteru. Na tomto zasedání byla zformulována a podepsána " Vícestranná koordinační dohoda o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize", která podstatně mění zásady dohodnuté na dřívějších mezinárodních konferencích pro klasické televizní vysílání (Stockholm). Ze závěrů této dohody vyplývají pro Českou republiku v oblasti kmitočtového plánování práce časově i věcně vázané na celoevropský proces zavádění T-DVB. Jako nejdůležitější pro nejbližší období lze uvést:

zpracování upravené databáze analogových televizních vysílačů a převaděčů podle požadavků CEPT
zpracování koncepce rozvoje televizní vysílání do roku 2005
rozbor možnosti pokrytí ČR signálem T-DVB a prvý návrh vysílací sítě
příprava na mezinárodní koordinační jednání
příprava experimentálního vysílání

Podle závěrů konference dojde již v současné době k intenzivním dvoustranným jednáním o koordinaci digitálních televizních vysílačů. Pokud nebude mít česká strana k dispozici představu o vlastní síti T-DVB, hrozí nebezpečí ztráty některých kmitočtových pozic.
Podobně jako v případě T-DAB bude nutno i v případě digitální televize stanovit postup a legislativní rámec pro ustavování a činnost subjektů zabývajících se provozováním multiplexu, které budou poskytovat služby několika i vzájemně si konkurujícím televizním provozovatelům.
Je zřejmé, že součástí studie o koncepci rozvoje vysílání bude muset být i úvaha o postupném přechodu ze stávajícího analogového systému na digitální. Oba systémy budou muset vedle sebe určitou dobu existovat a teprve po dobudování digitální sítě (zřejmě někdy po roce 2005) bude možno uvažovat o likvidaci analogové sítě. Zde je určitý rozdíl proti síti rozhlasové, kde bude možno i po vybudování T-DAB provozovat v určitém omezeném rozsahu také analogové vysílače.

Stuhové sítě VKV rozhlasu
Koncem osmdesátých let počala být aktuální otázka zabezpečení trvalého přísunu dopravních informací řidičům, kteří se pohybují na hlavních komunikacích. Byl sice vyvinut a částečně provozován systém ARI, který však vyžadoval specielně vybavené přijímače a byl funkční pouze v dosahu základních rozhlasových vysílačů. Byl vyvinut i dokonalejší systém RDS, který měl ovšem stejné nevýhody. Objevil se proto projekt spočívající v systému malých vysílačů vybudovaných podél komunikací a pracujících synchronně na jediném kmitočtu, které by tuto službu zabezpečily. Toto uspořádání by dovolilo řidičům přijímat dopravní informace na přijímačích bez jakýchkoli doplňků, a to bez nutnosti přelaďování během cesty. Základním problémem přitom bylo docílit stabilitu celé soustavy tak, aby se jednotlivé vysílače vzájemně nerušily.
Dle expertního posudku na stuhové synchronní sítě, vypracovaného Ing. L. Čechem, jsou k dispozici údaje o stuhových synchronních sítích, které jsou provozovány ve Francii a v Itálii. Francouzská síť zahájila pravidelný provoz v roce 1991 na dálnici A43 mezi Albertville a Lyonem, v roce 1995 rozšířená na dálnici A6 do Dijonu , s výhledem rozšíření až do Paříže. Je vybavena zařízením vyvinutým v TDF ve spolupráci s fy Thompson. Spolehlivou činnost celého systému zajišťuje řídící počítač, který řídícími signály prostřednictvím radioreléové trasy zajišťuje minimalizaci interferenčních zón. Trasou je také v digitální formě rozváděna modulace k vysílačům. Jednotlivé vysílače jsou od sebe vzdáleny asi 10 km. Zařízení je poměrně složité a nákladné, výstavba jednoho vysílače stále přibližně jeden milion FF. Při provozu sítě, která pracuje na kmitočtu 107,7 Mhz došlo k jedné kolizi s leteckou navigační službou a to v prostoru letiště Satolas. K odstranění rušení byly potřebné investičně nákladné dodatečné změny stuhové sítě.
Italská stuhová síť pracuje na dálnici A1 mezi Florencií a Bolognou. Požadavek synchronního provozu a eliminace dopravního zpoždění dosahuje tím, že signál je dopravován k vysílačům optickým vláknem, položeným podél dálnice.
Při plánování sítí VKV rozhlasu v ČR byl pro takovou službu vyhrazen kmitočet 107,8 MHz a byla vypracována studie uvádějící základní sestavu vysílačů podél dálnic D1 a D5. Vzhledem k nepříliš dobrým zprávám z Francie se zprvu nehlásili zájemci schopní předložit konkrétní projekt. Podobná situace zřejmě nastala i v řadě okolních států, takže se většinou přesunula pozornost na propracování systému RDS, který při dostatečné hustotě vysílačů (a samozřejmě s příslušně vybaveným autorádiem) zabezpečí službu dopravních informací vyhovujícím způsobem. Do jisté míry to platí i u nás, neboť kromě veřejnoprávního rozhlasu (program Radiožurnál) u nás vysílá systémem RDS dopravní informace i řada privátních provozovatelů. Jako příklad lze uvést, že např. v podstatné části západních Čech jsou k dispozici dopravní informace na síti radia FM plus.
V současné době je známo, že v ČR je k dispozici vynález, který řeší problémy se stabilitou synchronní stuhové sítě. Celý systém je nutné zkoordinovat s leteckou radionavigační službou; výpočet a experimentální ověření letecké koordinace bude patrně i finančně nákladné. Přitom právě zmíněný kmitočet 107,8 MHz je zvlášť kritický, neboť leží v těsné blízkosti pásma letecké služby, ve kterém v posledním období značně vzrostl provoz. Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha Radě k problému koordinace FM vysílačů stuhové sítě kmitočtu 107,8 v okolí dálnice D5 Praha-Plzeň sdělil, že vzhledem k blízkosti tohoto kmitočtu ke kmitočtu 108,0 je základní podmínkou vypsání případného licenčního řízení vyloučení možnosti rušení zařízení letecké navigační služby, která pracují v kmitočtovém úseku 108,0-118,0 Mhz. Jedná se o zařízení umožňující bezpečné navedení letadla na přistávací dráhu za snížené viditelnosti (zařízení ILS) a dále o zařízení zabezpečující bezpečný pohyb letadla na letové cestě (VOR). Kritická místa jsou z tohoto pohledu zejména v oblasti Prahy do vzdálenosti 25 km a v oblasti mezi Berounem a Plzní. Přesné prostory, typy a úrovně rušení leteckých navigačních prostředků je možno stanovit výpočtem, budou-li známa stanoviště a technické parametry FM vysílačů a to zejména anténních systémů.
Problematikou stuhových sítí se Úřad Rady zabývá od roku 1993. Tehdy vznikla studie Technického a zkušebního ústavu telekomunikací a pošt, na jejímž základě byla propočítána "fiktivní" stanoviště pro umístění vysílačů podél dálnic D1 a D5 a pro stuhové vysílání a našich podmínkách vybrán kmitočet 107,8 Mhz. Podle informací ČTÚ jsou mezinárodně zkoordinována všechna navržená fiktivní stanoviště.
V současnosti Rada eviduje následující žádosti o licenci pro stuhové vysílání:
Radio Info, s r.o.
Quo, s r.o.
Rockway
Zájem o vysílání na stuhové dálniční síti projevil v prosinci 1997 i Český rozhlas, který však prozatím nemá zpracovanou potřebnou expertní studii. Z výše uvedených žadatelů o licenci pro stuhové vysílání probíhá správní řízení jen se společností Radio Info, s r.o. Společnost předložila Radě žádost v říjnu 1997 a Úřad 5.12.1997 požádal o doplnění žádosti o výpočet koordinace s prostředky letecké navigace na uvedené konkrétní kóty.
V každém případě musí žadatel při případném licenčním řízení při obhajobě svého technického řešení prokázat schopnost navržené technické řešení realizovat homologovaným zařízením. Rada se v žádném případě nesnaží blokovat zkušební provoz nebo rozvoj synchronního vysílání, vyžaduje pouze zachování standardního postupu, užívaného při uvedení libovolného VKV vysílače do provozu. Tento postup předpokládá koordinaci mezinárodní a vnitrostátní a koordinaci s prostředky letecké navigace, která je nutná pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu. Vždyť v šetření je případ ze dne 13.1.1998, kdy došlo k havárii zahraničního letounu v Brně patrně vlivem selhání navigačních přístrojů v důsledku pirátského vysílání na kmitočtu 107,9 Mhz.
Zdá se, že schůdnější cestou pro dálniční vysílání by bylo doplnění stávajících rozhlasových sítí systémem RDS a vhodné navázání na příslušné složky ministerstva vnitra. Nutno připomenout i tu okolnost, že systém dopravních informací je nedílnou součástí digitálního rozhlasu (který přináší technicky elegantní vyřešení všech výše zmiňovaných problémů), takže po zahájení provozu T - DAB bude řidičům k dispozici.
Rada dne 20.1. 1998 souhlasila se zkušebním synchronním provozem v Praze (kmitočet 99,7 MHz). Žádost byla postoupena ČTÚ a provozovatel byl vyzván doplnění žádosti o posouzení kompatibility s prostředky letecké navigace.

Internet
Jde v podstatě o systém předávání multimediálních informací mezi počítači. V současné době tvoří celosvětovou síť, která umožňuje komukoli volný přístup k informacím, ale dává mu i možnost informace do systému vkládat. Vzhledem k multimediálnímu charakteru mohou být informace nejrůznějšího typu. Je možno přenášet texty, nepohyblivé obrázky, ale i zvuky, rozhlasové vysílání a chystá se i přenos televizního vysílání ve standardní kvalitě. Pochopitelně je možné přenášet i datové soubory nejrůznějšího druhu.
Charakteristickou vlastností Internetu je právě uvedená možnost volného přístupu, která prakticky znemožňuje jednoduchou regulaci a vlastně z každého majitele počítače dělá potenciálního provozovatele vysílání. Přitom však je známo, že prostřednictvím Internetu se šíří i velmi závadné informace. Jde jednak o ilegální obsahy (odporující legislativě) jako je např. organizování terorismu, propagace fašismu, šíření drog, problémy spojené s prostitucí apod., jednak o škodlivé obsahy jako je pornografie, špionáž, porušování soukromí apod. Z dostupných informací je zřejmé, že většina států cítí potřebu vhodné regulace. Přitom je třeba řešit jednak legislativní otázky a jednak problémy technické (softwarové). V EU byl již publikován v říjnu 1996 první dokument, ve kterém jsou hlavní problémy pojmenovány a jsou naznačeny cesty k jejich řešení. Pro uvedenou problematiku jsou důležité i další dokumenty EU jako např. "Green Paper" na ochranu nezletilých a lidské důstojnosti v audiovizuálních a informačních službách, zpráva Pracovní skupiny Komise, zabývající se ilegálním a škodlivým obsahem na Internetu a výsledky zasedání pracovní skupiny EIM/WG konaného v listopadu 1997 v Lisabonu, kde byla zdůrazněna na jedné straně aktuálnost problému, na druhé straně potřeba koordinovaného nebo spíše jednotného celoevropského přístupu.
Problematikou regulace Internetu se zabývá více či méně celá řada států a jsou známa i některá realizovaná opatření (např. v Německu, Velké Británii). Nicméně je zřejmé, že jde o problém, který je řešitelný pouze na široké mezinárodní úrovni.
Při přípravě legislativy ošetřující problémy Internetu v ČR je třeba:

definovat kompetenci k řešení této problematiky s respektováním souvislostí jak v oblasti tištěných médií, tak i v oblasti telekomunikací
respektovat globální charakter Internetové sítě
vést odbornou diskusi o regulaci
sledovat vývoj regulace Internetu v okolních zemích a aktivně spolupracovat při přípravě příslušných doporučení v rámci EU

IV.2.c) KONCENTRACE A KŘÍŽENÍ MEDIÁLNÍHO VLASTNICTVÍ
I. Obecné principy koncentrace a křížení vlastnictví v médiích
Koncentrace v médiích
Koncentrace obvykle probíhá zejména jako fúze podniků, horizontální a vertikální integrace, multisektoriální integrace, mezinárodní integrace. Dále jako tzv. koncentrační dohody - dohody o exkluzivitě, joint venture, o vzájemném nekonkurování, o společném výzkumu, vzájemném neexportování apod.
V médiích je velmi rozšířenou formou multimediální integrace tzv. crossownership, čili křížení vlastnických vztahů v médiích.
Tyto různorodé formy vlastnických propojení vytvářejí nepřehlednou mezinárodní vlastnickou síť, jejíž sledování zabírá značný díl času mediálních expertů, nicméně je nutné pro regulaci těchto procesů.
Dominantní pozice
Různé formy koncentrací vedou k situacím tzv.dominantní pozice na trhu.
Podnik se nachází v dominantní pozici, pokud má možnost nezávislého chování na referenčním trhu. Tato situace mu umožňuje jednat bez toho, aby počítal s konkurencí, zákazníky nebo dodavateli. Taková možnost vzniká buď na trhu obsazeném jediným podnikem, nebo účastí na trhu při výlučném disponování technickými poznatky, surovinami nebo kapitálem. Podnik v dominantní pozici může určovat ceny, kontrolovat výrobu nebo ovládat distribuci výrobků.
Pro mediální politiku je důležité, že dominantní pozice některého mediálního subjektu může ohrozit podstatný princip činnosti médií v demokratickém politickém systému - totiž pluralitu. Dominantní ekonomická pozice vytváří možnost kontroly významné části vysílání a tím vede k dominantní pozici v oblasti formování názorů. To má samozřejmě především zásadní politický význam, ale existují i ekonomické konsekvence. Omezení plurality médií může být rovněž příčinou omezení přístupu zadavatelů reklamy a nezávislých produkčních skupin na trh.
Detailní analýza důsledků koncentrace
Negativní aspekty:

kontrola více informačních zdrojů (médií) jedním subjektem
riziko záměrného zamlčování nebo zkreslování určitých informací určitými médii, pokud tyto informace neodpovídají zájmům vlastníka těchto médií
zánik nebo fúze médií vedoucí ke snížení počtu informačních zdrojů a k uniformitě informací
snaha o zabránění vzniku nových médií a likvidace slabších (menších) médií
riziko vyššího stupně závislosti u malých kulturních entit (malé státy, regiony) v konfrontaci s velkými mediálními skupinami
závislost nezávislých producentů na provozovatelích

Pozitivní aspekty

V určitém měřítku může fenomén koncentrace mít na trh pozitivní vliv, zejména proto, že umožňuje vznik finančně silných společností, které jsou schopné rozvoje v mezinárodním měřítku. Jde o tyto - alespoň do jisté míry a za určitých okolností žádoucí efekty:
- úspory produkčních nákladů a vyšší kvalita know-how
- zavádění nových produktů nebo projektů i s nižší ziskovostí, což za příznivých okolností (představovaných např. silným zájmem veřejnosti nebo regulačním tlakem) může vést k podpoře kulturní a politické plurality
- možnost záchrany neprosperujících médií velkou mediální skupinou
- rozvoj velkých evropských mediálních skupin jako protiváhy zámořských
- posílení autonomie médií ve vztahu k možným vnějším útokům (např.politickým tlakům)

Koncentrace médií, otázka svobody projevu a plurality
Svoboda projevu je rovněž svobodou přijímat a šířit informace. Tato svoboda má i společenský aspekt - je povinností každého demokratického státu zajistit ochranu svobody projevu pro každého jedince. Jde tedy o "nezbytný sociální imperativ", který se může projevit v nutnosti omezit svobodu podnikání v médiích. Pokud existuje reálné nebezpečí koncentrace médií zabraňující jiným fyzickým a právnickým osobám v realizaci projevu, je nutné hledat vhodná obranná opatření.
Takovým opatřením je například Rezoluce o koncentraci v médiích vydaná Evropským parlamentem 15. února 1990. V Rezoluci se praví, že omezení koncentrace v médiích je nezbytné nejen z ekonomických důvodů, ale rovněž a především pro zachování plurality informací a svobody projevu. Evropský parlament si v Rezoluci předsevzal, že bude usilovat o protitrustovou legislativu v těchto směrech:

zaručení minimálních profesních norem
ochrana deontologie novináře
eliminace nebezpečí podřízení malých podniků
záruky svobody projevu pro pracovníky v oblasti informací.

Základním pravidlem pro podobná ochranná opatření je, že nesmějí být v rozporu s článkem 10 Evropské konvence o lidských právech.
Multimediální koncentrace
Jedním z určujících trendů rozvoje informační společnosti je proces konvergence a integrace tří donedávna oddělených sektorů: médií (primárně elektronických), telekomunikací a globálních počítačových sítí. Technologicky je to podmíněno možností přenášet tímtéž informačním kanálem donedávna nepředstavitelné informační toky, kombinující informace zvukové, textové a obrazové do jediného multimediálního proudu. Tato technologická inovace je předmětem ekonomického zájmu (a ekonomického boje) podnikatelů ze všech tří zúčastněných sektorů. Výsledkem jsou rozsáhlé kapitálové přesuny, fúze a aktivity např. počítačových magnátů nebo telekomunikačních koncernů v médiích.
Tento vývoj staví před regulační orgány a legislativní tvorbu v mediální oblasti nové úkoly. Výhledově je třeba počítat s propojením a integrací regulace a legislativy pro všechny tři sektory, jak toho bylo pro telekomunikace a média dosaženo nedávno v Itálii, připravuje se v dalších zemích a zejména je pokládáno za cílový stav v EU. V současnosti je nezbytné i u nás respektovat při všech krocích v kterékoliv oblasti i zbývající dvě, postupně dosahovat sladění definic základních pojmů i sladění legislativních přístupů a tak usnadnit vývoj směrem k integraci jak v realitě samotné, tak v jejím legislativním ošetření. V ČR je tento požadavek o to aktuálnější, že právě v současnosti probíhá revize základních zákonů v oblasti médií i telekomunikací; nevyužít této příležitosti by bylo jistě vážnou chybou.
Otázka přiměřenosti a rozsahu regulačních opatření zůstává v této oblasti otevřena.
Transparentnost vlastnických vztahů v médiích
Regulace koncentrace v médiích vyžaduje, aby kompetentní instance měly k dispozici informace o skutečné struktuře vlastnictví médií a mohly identifikovat třetí osoby schopné ovlivňovat jejich nezávislost.
Transparentnost médií je nezbytná pro vytvoření názorů veřejnosti o vypovídací hodnotě jednotlivých informací, myšlenek a názorů vysílaných médii.
Ochrana oprávněných zájmů dotčených subjektů je přitom nezbytná.
V Doporučení č. R(94)13 Rady Evropy nazvaném "Opatření k rozvoji transparentnosti v médiích" jsou vyzývány vlády členských zemí, aby včlenily do národních legislativ ustanovení zajišťující nebo rozvíjející transparentnost médií a umožňující ulehčit výměnu informací mezi členskými zeměmi v této věci.
Obecná ustanovení týkající se transparentnosti médií
Veřejnosti musí být umožněn přístup k informacím o médiích. Tento přístup ovšem musí být vyvážen dostatečnou ochranou dat.
Měla by být zajištěna výměna informací mezi národními instancemi. Možnost oznamovat relevantní data instancím jiných států ovšem musí být specifikována zákonem.
Dílčí opatření k zajištění transparentnosti médií ve vysílání
a) informace při udělení licence k vysílání
Rozlišují se tři kategorie těchto informací při podání žádosti: - informace o osobách nebo organizacích podílejících se na struktuře, která bude tuto službu provádět a o výši jejich účasti - informace o povaze a výši zájmů osob a organizací z jiných médií
- informace o jiných osobách nebo organizacích, které mohou mít zřetelný vliv na politiku programování z důvodu poskytnutí určitých (např. finančních) prostředků, jejichž povaha by měla být jasně specifikována v žádosti o licenci. Jde o společnosti nebo osoby, které "mají dlouhodobý a významný vliv na aktivity držitele licence a případný vliv na obsah vysílaných informací". Tento vliv je umožněn tím, že tyto společnosti nebo osoby dodávají finanční, materiální nebo programové prostředky, často životně nezbytné pro působení držitele licence".
b) informace po udělení licence
Dvě kategorie informací:

- informace o změnách, ke kterým došlo u předchozích kategorií
- informace o jiných datech spojených s fungováním vysílání.

Výkon dozoru nad transparentností vysílacích služeb
Akcentuje se nezbytnost jasně tento dozor definovat v zákoně. Kompetentní orgán musí mít k dispozici dostatečné prostředky a pravomoci. Existují země (např. Německo), kde zákon umožňuje regulačnímu orgánu i přímé prohlídky v provozovnách dotčených subjektů (provozovatelů vysílání).
Možná právní opatření užívaná v evropských zemích
Jde obvykle o tři legislativní úrovně:

- ústavní právo
- právo dotýkající se oblasti hospodářské soutěže
- specifické úpravy v mediálním právu

Nejvýznamnějšími právními předpisy na mezinárodní úrovni jsou Direktiva Evropské unie 89/552/EEC "Televize bez hranic" a Úmluva Rady Evropy o televizi přesahující hranice států. Pro členské země Evropské unie se uplatňuje rovněž konkurenční právo EC.
(V současnosti je na úrovni EU vypracováván text Direktivy ke koncentraci v médiích - jeho konečné znění lze očekávat v roce 1998.)

Obvyklý vývoj v zemích EC (vznik legislativy týkající se koncentrace a křížení vlastnictví v médiích)
1. Rychlý rozvoj koncentrace médií v národním měřítku
2. Znepokojení politiků nad možností ohrožení práva na svobodu projevu v důsledku koncentrace médií
3. Státní intervence (velmi často v podobě politiky ochrany tisku proti provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání nebo proti křížení vlastnictví)
- opatření vycházející vesměs z článku 10 Evropské Konvence o lidských právech (právo na svobodu projevu)
a) v oblasti ekonomického práva:

upraveno různě; nějvětší problém je definovat příslušný trh; zvážit, od jakého momentu jde o dominantní postavení na relevantním trhu a rozhodnout, odkdy jde o zneužití dominantního postavení; jaká je maximální možná úroveň koncentrace a která kritéria mají být použita (procento z části trhu, počet výtisků, počet podílů, kombinace)
často je užíván "test zájmu veřenosti" - nakolik je příslušný monopolní krok v rozporu se zájmy veřejnosti

b) v oblasti mediálního práva:

obvyklým opatřením je limitování účasti osob, které se již podílejí na podnicích ve sféře médií, na jiných mediálních podnicích, na stejném trhu nebo na různých trzích
nejčastěji tato politika souvisí s udělováním licencí, zejména pokud jde o množství pro jednu fyzickou nebo právnickou osobu, limity účasti této osoby v různých typech médií (kombinace licencí) nebo předepsané podmínky v licenci

Specifická situace je v sektoru tisku. Ve většině členských zemí Evropské unie v sektoru tisku stát přímo neintervenuje a obvykle zde ani neexistují zvláštní ustanovení limitující koncentraci tisku. Často jsou pro tisk přijímána opatření zpomalující ekonomickou nezbytnost koncentrace (preferenční poštovní tarify, subvence v investiční oblasti apod.).
Řešení v jednotlivých státech
Obecně lze státy rozdělit do tří skupin, podle způsobu řešení koncentrace:
a) země bez antikoncentračních opatření - to je většinou způsobeno slabou úrovní koncentrace; liberální přístup umožňuje využít příznivých aspektů pro rozvoj koncentrace v ekonomicky slabším prostředí; patří sem a Belgie.
b) v zemi existují antikoncentrační opatření vycházející z práva v oblasti hospodářské soutěže, přičemž se specifika v médiích aplikují relativně automaticky, (např. v Německu nelze povolit některé fúze bez ověření, zda by nevedlo k zániku určitých titulů); automatický přístup působí potíže při definování relevantního trhu a jeho částí; rovněž podřízení mechanismu výkonné moci státu (státní úřady) může být v rozporu s pojetím svobody projevu.
c) zvláštní předpisy aplikující preventivní opatření ve sféře tisku a audiovize; vesměs jsou v Evropě tato opatření pozadu za rychlým rozvojem koncentrace, který ve skutečnosti probíhá; poměrně dobře naproti tomu fungují limity křížení vlastnictví - crossownership, které má Španělsko, Francie, Portugalsko a některé německé státy;
Nejčastější antikoncentrační legislativní opatření:
1. ustanovení týkající se ochrany nezávislosti novinářů
2. ustanovení týkající se účasti veřejnosti v orgánech, které dohlížejí nad médii
3. ustanovení týkající se vyváženosti a nestrannosti informací
4. povinnost oznamovat jména vlastníků a akcionářů médií
5. povinnost oznamovat změny v rozložení kapitálu v médiích
6. povinnost oznamovat bankovní informace (tok financí)
7. povinnost oznamovat zdroje financí
8. předběžný souhlas k převodu vlastnictví média
9. limit kapitálové účasti zahraničních společností v médiu
10. povinnost složení akcií na jméno
11. povinnost státní příslušnosti/místa pobytu
12. zvažovat výši účasti kapitálu v televizních společnostech
13. limit pro kumulaci majetku v jednom sektoru (tisk)
14. limit pro kumulaci majetku v jednom sektoru (rozhlas)
15. limit pro kumulaci majetku v jednom sektoru (televize s celonárodním pokrytím)
16. limit pro kumulaci majetku v jednom sektoru (televize regionální/lokální)
17. limit pro kumulaci majetku (tisk a rozhlasové vysílání, tisk a televizní vysílání)
18. limit pro kumulaci majetku (rozhlas a televize)
19. limity pro provázanost mezi médii a reklamním sektorem
20. limit pro dohody o spolupráci mezi médii
21. kontrola fúzí, opakovaných nákupů a operací vedoucích ke koncentraci (pravidla konkurence)
22. opatření na podporu médií (tisk)
23. opatření na podporu médií (televizní a rozhlasové vysílání)

II. Koncentrace a křížení vlastnictví v médiích v České republice
Tato problematika koresponduje s tempem stabilizace základních institucionalizovaných norem každé společnosti, kteráse vymanila z nedemokratických forem řízení a v nově budované demokracii musí nalézt vlastní systémregulacetéto oblasti.
V zemích, kde se dnes již stabilizovaný systém vytvořil, musíme kalkulovat s aspektem přirozeného vývoje během desetiletí, kdy bylo možné postupně integrovat zkušenosti a stejně postupně se zbavovat všeho, co se neosvědčilo. Tento postup lze označit jako aproximativní, kdy se k nějakému vytčenému cíli postupovalo cestou postupného přibližování se.
Z těchto důvodů je naprosto nemožné zařadit do regulačních pravidel v naší zemi pasivně a automaticky jakýkoli model jiného státu, byť se v něm v jeho podmínkách,osvědčil.
Na druhé straně nám zejména evropská zkušenost ukazuje, kam může dojít zanedbání či podcenění některých pravidel. Z toho vyplývá jednoduchý závěr: posoudit smysl a nutnost základních pravidel, norem a cílů a pokusit se najít naši legislativní a správní cestu, jak k nim dospět.
Na MK ČR byla v této souvislosti ustanovena pracovní skupina, která se spolupodílí na základní legislativní iniciativě věcně příslušné tomuto resortu v dané oblasti.
Bylo rozhodnuto, že tato oblast bude nadále upravována nikoli zákonem o vysílání, ale zvláštním zákonem. Evropská unie zatím nemá v této oblasti ucelenou právní úpravu. My jsme ve stadiu popisu základních pojmů, jako je např. definice relevantního trhu a pod. Diskuse je vedena o tom, jak daleko má míra regulace dosahovat, zda má být pravidlem na úrovni celoplošné, nebo iregionální a lokální.
Rada má v pracovní skupině své zástupce, jejichž prostřednictvím garantuje prosazovánízkušeností zejména v těchto oblastech:

praktická možnost státu kontrolovat vlastnické vztahy v oblasti médií
zajištění kontroly státu nad různými formami nepřímých finančních vazeb, případně nad prosazováním jiných vlivů zájmových skupin v oblasti médií
konstituování kontrolních orgánů, rozsah jejich pravomocí a míra jejich kontroly jiným orgánem
míra nedotknutelnosti obchodního tajemství a respektování utajení obchodního záměru
možnosti státu registrovat, regulovat, případně sankčně zasahovat a ověřovat účinnost zásahu v této oblasti
definování dominance a koncentrace v podmínkách našeho trhu a ve vazbách na jiné státy
míra a možnosti průběžné kontroly dodržování pravidel v této oblasti

Rada považuje za zásadní cíl zajištění podmínek pro rozvoj takového mediálního prostředí, které jako celek bude garantovat poskytování vyvážených informací. Od toho se teprve logicky odvíjejí vzájemné vztahy a postavení vlastníků v jednotlivýchoblastech.
Proto také všechny doposud existující právní normy, které sledují pouze formální vnější znaky, jako např. podíl akcionáře, složení vlastníků, atd., jsou důležitým, ale často jen pomocným aspektem pro prosazení výše vytčeného cíle.
Odtud také vyplývá potřeba konstituování orgánu, který pouze mechanicky nekontroluje právní a finanční vazby, ale který monitorováním médií, analýzou a průběžnou kontrolou postihuje vznikající nebezpečí nevyváženosti způsobem, ke kterému má pravomoc.
Rada nemá suplovat činnost nezávislé moci soudní, ani jiného orgánu státní správy. Představuje kolektivní nezávislý orgán, významnou složkuprosazování zájmu veřejnosti a především je prostředkem regulace tam, kde jiné orgány se svými kompetencemi a právy nemohou tento úkol plnit.
To se týká všech skrytých snah o obcházení zákona, které se v konečném efektu projeví na mediální scéně jistou formou nevyváženosti, kterou je nutno přesně postihnout, definovat, dopátrat se příčiny a zjednat nápravu.
Samozřejmě, že nejbližším dostupným cílem by mělo být alespoň základní respektování nejběžnějších pravidel, vztahujících se k otázkám křížení vlastnictví a koncentrace a dominance na trhu.
Dosavadní právní úpravy postupovaly cestou novel, přičemž většinou šlo o úpravy zákonů v těch oblastech, které se mediálního prostředí dotýkaly nepřímo. Např. obecně oblast podnikání. Tyto úpravy v některých případech ale byly součástí zákona o vysílání, anebo zákona na ochranu hospodářské soutěže. Dominantní postavení je nežádoucí, což se týká všech hromadných sdělovacích prostředků. Novelou do zákona o vysílání seustanovení týkající se tzv. křížení vlastnictví promítlo, avšak pouze ve formě oznamovací povinnosti. Byl podán návrh na limitování podílu, ale tato varianta byla odmítnuta. Zákon o hospodářské soutěži dominantní, ale ani monopolní postavení jako takové nezakazuje. Zakazuje pouze jeho zneužití, které je však obtížně prokazatelné. Tyto zákonné úpravy neposkytují dostatečnou oporu pro efektivní zásahy Rady, ani pro zásah jiných subjektů.
Vytvoření mediální legislativy pro oblast koncentrace a křížení je bezpochyby nezbytné, ale je zřejmé, že vzhledem ke složitosti problematiky se tak musí dít v postupných krocích. Rovněž je zřejmé, že garantem těchto kroků musí být Rada.

.d) STAV HARMONIZACE MEDIÁLNÍ LEGISLATIVY S EU

Plné převzetí práva EU je jednou ze základních podmínek přijetí České republiky do tohoto společenství.
Těžištěm přípravy České republiky na členství v EUje uzákonění změn v právním řádu, zřízení odpovídajících institucí a zajištění jejich fungování. To všechno jsou úkoly, které se musí naplňovat postupně tak, jak si logika věci žádá.
Již několik let panuje obecná shoda o naplňování těchto úkolů v následujících krocích:

identifikace rozdílů právních úprav v ČR
navržení priorit při zajišťování harmonizace práva
návrh harmonogramu dosažení harmonizace práva
posouzení potřeby vytvoření nových institucí
vytipování námětů na ekonomické analýzy důsledků harmonizace práva.

Použijeme-li harmonogram jako hodnotící kritérium pro stav připravenosti na vstup do EU v audiovizuální oblasti, lze konstatovat, že již delší dobu zůstáváme na půli cesty.
Je zřejmým faktem, že Česká republika nemusí zřizovat žádné nové instituce pro tuto oblast a rovněž, že příprava audiovizuálního sektoru na vstup do EU nebude mít zásadní přímé ekonomické důsledky.
Rozdíly mezi českou legislativou upravující mediální sféru a obdobnou legislativou EU jsou identifikovány a interpretovány, a to jak naší stranou, tak příslušnými orgány EU, bohužel však s různým výsledným hodnocením současného stavu.
Odborníci Vládního výboru ČR pro evropskou integraci soudí, že do právního řádu České republiky již byla implementována většina podstatných norem upravujících mediální sféru v EU. Závěry expertů Evropské komise ovšem vyznívají opačně: česká audiovizuální legislativa není kompatibilní s EU.
Bohužel ani po tomto negativním stanovisku, které bylo součástí hodnocení dotazníku vypracovaného jako naše přihláška do EU, nedoznala česká mediální legislativa žádného pokroku směrem k harmonizaci s právem Evropské unie. Důvod lze nejspíše nalézt ve skutečnosti, že teprve po přijetí změny kompetenčního zákona na podzim roku 1996 byl v 1. čtvrtletí roku 1997 zřízen na MK ČR odbor hromadných sdělovacích prostředků s úkolem přípravit potřebné legislativní úpravy. Rada se na legislativní činnosti odboru hromadných sdělovacích prostředků od počátku podílí.

Hlavní oblasti, v kterých bude v dohledné době nezbytné sladit naše právní normy s mediální legislativou EU potažmo s její základní právní normou tohoto sektoru - Direktivou č. 89/552/EEC v novém znění č. 97/36/EC) jsou následující:
1. Svoboda příjmu
Odborníci EU u nás zpochybňují svobodu příjmu vysílání. Toto své tvrzení odůvodňují faktem, že zákon o vysílání vyžaduje, aby se provozovatelé kabelového vysílání registrovali jako provozovatelé vysílání, a tudíž se i řídili stejnými ustanoveními zákona jako provozovatelé klasického vysílání terestrického. Základem těchto ustanovení je, že nabízené programy, (tedy i všechny programy, které provozovatelé kabelové televize přebírají ze satelitů), musí odpovídat českým zákonům. Tato podmínka je však pro EU nepřijatelná, protože podle výkladu úředníků EU brání volnému pohybu informací, požadovanému Direktivou.
Zákon o vysílání rozlišuje provozovatele vysílání na provozovatele "s licencí" a "s registrací", žádné další rozlišení nezná, přestože reálný rozdíl je mezi těmito dvěma typy provozovatelů značný. V této souvislosti je třeba poukázat na nevhodnost uzákonění ustanovení umožňujícího zrušení licenčních podmínek. Kdyby naopak individuálně koncipované licenční podmínky vymezovaly jednotlivé provozovatele, mohl by samotný zákon dávat provozovatelům, ať už vysílají na základě licence či registrace, poměrnou volnost. Ideálním řešením by patrně bylo přijetí takových zákonných podmínek, které jsou v souladu s Direktivou. Jedině v tomto případě by z pohledu EU o omezení příjmu u nás nemohla být řeč.
Členské státy EU mají možnost uzákonit přísnější normy v oblastech, kterými se dohody zabývají, tyto přísnější normy se však obvykle nevztahují na provozovatele kabelové televize.
2. Podpora evropských děl
Příslušná ustanovení v našem zákoně chybí. Dříve tuto problematiku ošetřovaly individuálně licenční podmínky, po přijetí novely č. 301/95 Sb. však právě tyto podmínky byly masově na žádost provozovatelů vysílání rušeny, a tak se podpora evropské audiovizuální produkce z naší mediální politiky vytratila.
Vzhledem ke skutečnosti, že podpora evropských děl patří k páteři evropských právních norem, bude nezbytné náš zákon v tomto duchu pozměnit. Vývoj posledních let, jak se promítl do nového znění Direktivy, zdůrazňuje nutnost podpory evropské produkce formou kvót, avšak nově dává určitou volnost, pokud jde o konkrétní úroveň kvótování a časový harmonogram jejího dosažení. Je nutno zdůraznit, že při posuzování naší připravenosti ke vstupu do EU nejde ani tak o otázku skutečného stavu ohledně uvádění evropských děl v našich médiích (který do značné míry naplňuje požadavek Direktivy), nýbrž především o legislativní zajištění tohoto požadavku. Na druhé straně by postupné zavedení určité míry kvótování nemělo být vzhledem ke skutečné situaci v našich médiích nijak zvlášť kontroverzní.
3. Nezávislí výrobci (nová díla)
Také požadavek vysílat díla nezávislých producentů v našem zákoně zcela chybí. Direktiva vyžaduje, aby televizní stanice vyčlenily nejméně 10% svého vysílacího času, vyjma času určeného pro vysílání zpravodajství, sportovních přenosů, her, reklam a služeb teletextu na evropská díla vytvořená producenty nezávislými na provozovatelích.
Rovněž v tomto případě byla příslušná problematika řešena původně licenčními podmínkami a bude třeba odpovídající požadavek implementovat přímo do zákona o vysílání.
4. Definice evropských děl
Česká legislativa vůbec nedefinuje pojem "evropská díla". Vhodným řešením by mohlo být převzetí definice přímo z Direktivy, kde je pojem evropská díla vymezen, velice podrobně. Tato cesta je obecnější a doplnění (a sladění) definičního aparátu naší mediální legislativy s terminologií EU je jedním z prvních kroků probíhajícího legislativního procesu v této oblasti.
5. Izolované reklamní spoty
V české legislativě také chybí úprava, jež by vylučovala vysílání izolovaných reklamních spotů, na rozdíl do Direktivy, která jejich vysílání předpokládá pouze výjimečně.
6. Reklama na alkoholické nápoje
Reklama na alkoholické nápoje je ve srovnání s Direktivou v našich právních normách upravena volněji. Experti Evropské komise požadují, aby do našeho zákona byl příslušná ustanovení Direktivy, která konkrétněji vymezují reklamu na alkoholické nápoje, implementována. Jedná se o tato ustanovení:

reklama nesmí dávat do souvislosti konzumaci alkoholu a fyzicky náročné výkony či řízení motorových vozidel;
reklama nesmí vytvářet dojem, že konzumací alkoholu lze dosáhnout společenského či sexuálního úspěchu;
nesmí obsahovat tvrzení, že alkohol má terapeutické účinky, že působí stimulačně, sedativně či jako prostředek řešení osobních problémů;
nesmí zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako známku kvality nápoje.

Podobně formulovaná ustanovení jsou již obsažena v Etickém kodexu reklamní činnosti vydaném Radou pro reklamu a jsou tudíž věcně v našich médiích v podstatě respektována. Jde pouze o jejich implementaci do zákona o vysílání v zájmu snazšího jednání s orgány EU.
7. Ochrana mladistvých
Ochrana mladistvých je v našem právním řádu pokryta některými články Listiny základních práv a svobod a trestním zákoníkem. Ochrana dětí a mladistvých v zákoně o vysílání není s úpravou EU zcela identická. Obdobně jako sub 6 převedení a soustředění příslušných ustanovení Direktivy do zákona o vysílání usnadní jednání s orgány EU.
8. Právo na odpověď
Český právní řád poskytuje právo na opravu nepravdivých údajů (§19 tiskového zákona). Tento institut ovšem nelze považovat za adekvátní odraz práva na odpověď. Lze jen očekávat, že již několik let připravovaný tiskový zákon tento institut v našem právním řádu brzy zakotví.
Legislativa EU prochází neustálým vývojem, proto je nezbytné, aby Česká republika jako asociovaná země EU kontinuálně sledovala prováděné změny a pokusila se na ně patřičně reagovat v domácím právním řádu. Statut přidružené země v řadě pracovních skupin a orgánů EU dává přitom možnost aktivně se podílet na dalším vývoji evropské mediální legislativy.

.e) PROBLÉMY APLIKACE STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ

ZÁKLADĚ JUDIKÁTŮ

Uvádíme ty právní názory soudu, které se staly důležitými pro postup a rozhodování Rady ve správním řízení. Jedná se o zásadní právní názory, které prověřily právní názory Rady, případně vyjasnily pochybnosti vzniklé při aplikaci zákonů v rozhodovacím procesu.

Radio Zlín (žalobce) proti Radě (žalovaný), čj. 28 Ca 138/94, ze dne 24.ledna 1995
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí o udělení licence konkurenční společnosti Ateliéry Zlín a.s. a současně protestoval proti zařazení této společnosti do licenčního řízení, protože společnost podala žádost o udělení licence opožděně.
Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že řízení o udělení licence je řízením správním, které se zahajuje na návrh účastníka a je zahájeno dnem, kdy účastník podal správnímu orgánu žádost o udělení licence. Každou podanou žádostí je zahájeno samostatné licenční řízení. Zákon neumožňuje vypsat soutěž o udělení licence, ani stanovit uzávěrku pro přijímání žádostí o přidělení konkrétně určené licence. Žadateli o licenci nemůže být proto upřeno právo podat žádost o udělení licence s odůvodněním, že tuto žádost podal po stanoveném termínu. Na udělení licence není právní nárok.
Udělením licence žadateli v řízení zahájeném na základě jeho žádosti není dotčen ve svých právech jiný žadatel o udělení licence a to ani v případě, že se ucházel o udělení téže licence, proto soud zkonstatoval, že žalobce nebyl oprávněn podat žalobu týkající se jiného účastníka řízení a tedy i jiného řízení (nedostatek aktivní legitimace). Soud potvrdil postup Rady jako věcně správný a řízení zastavil.

ČRo (žalobce) proti Radě (žalovaný), čj. 38 Ca 9/94, ze dne 15. listopadu 1994
Žalobce se domáhal přezkoumání řízení o jeho žádosti o přidělení tzv. středovlnné sítě ČRo. Žalobce žádal, aby bylo rozhodnutí o nepřidělení středovlnné sítězrušeno.
Rada ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce nepovažovala ani považovat nemohla za žadatele o licenci. ČRo byl zřízen zákonem o vysílání, ve kterém byly vymezeny i jeho vysílací okruhy, a proto rozšíření těchto okruhů je možné provést jen zákonem nikoli rozhodnutím o udělení licence, proto ani jeho podání, které považovala za konzultační dotaz, neposuzovala jako žádost o licenci, ale snahu získat Radu pro případné legislativní návrhy.
V řízení soud dospěl k závěru, že dopis žalovaného, kterým odpověděl žalobci na jeho podání, není správním rozhodnutím; z toho důvodu jej nelze přezkoumat v řízení před soudem, a proto řízení zastavil.

HELLAX spol.s.r.o. (žalobce) proti Radě (žalovaný), čj. 28 Ca 14/994, ze dne 5. května 1994
Žalobce podal žalobu na zrušení rozhodnutí o udělení licence, kterou bezvýhradně přijal, protože technické parametry obsažené v napadeném rozhodnutí neodpovídaly technickým požadavkům žalobce v žádosti o udělení licence.
Soud zkonstatoval, že pokud účastník řízení přijme rozhodnutí o licenci bezvýhradně, nabývá toto rozhodnutí právní moci a účastník řízení se stává oprávněným držitelem licence. Žalobce měl tedy možnost volby, zda dané rozhodnutí bezvýhradně přijme, či zda tak neučiní.
Soud věcnou správnost rozhodnutí Rady potvrdil, uvedl, že žalobce nebyl oprávněn k podání žaloby, a proto řízení zastavil.

Asociace provozovatelů kabelové televize (žalobce) proti Radě (žalovaný), čj. 28 Ca 8/94, ze dne 28. února 1994
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí o udělení licence společnostem EUROKABEL, spol.s.r.o., Kabel Net Tábor a Kabel Net Holding, spol.s.r.o, z důvodu zájmu žalobce jako občanského sdružení, které má za cíl vytváření optimálních podmínek pro rozvoj kabelové televize v ČR.
Rada namítla, že žaloba byla podána neoprávněnou osobou.
V rozhodnutí soud mimo jiné uvedl, že účastníkem řízení o udělení licence je jen ten, kdo o licenci žádá. Dále uvedl, že ve správním soudnictví při rozhodování o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu soud poskytuje ochranu pouze subjektivním právům žalobce. Nestačí tedy pouhý zájem, nelze ani žalobou chránit práva cizí a úspěšná nemůže být ani žaloba v případě, tvrdí-li žalobce, že bylo porušeno právo jeho, ač vpravdě o jeho právo vůbec nešlo. V daném případě žalobce nebyl a ani nemohl být účastníkem řízení o udělení licence. Soud se ztotožnil s námitkou Rady a řízení zastavil.

Spojené televizní regiony Čech, Moravy a Slezska a.s. (navrhovatel) proti Radě (odpůrce), čj. 30 Ca 113/93, ze dne 22.12.1993
Navrhovatel se domáhal zrušení rozhodnutí, kterým byla udělena licence k celoplošnému vysílání jinému účastníku řízení.
Rada namítla, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu, navrhovatel nebyl právnickou osobou, měl pouze postavení sdružení dle § 829 a násl. o.z., které nemá právní subjektivitu danou zákonem. Soud potvrdil názor Rady a usnesením opravný prostředek odmítl.

Vrchní soud - postoupení věci soudu věcně příslušnému.
Vrchní soud postoupil v několika případech opravné prostředky podané Městskému soudu v Praze z důvodu své věcné nepříslušnosti. V podrobné analýze otázky věcné příslušnosti soudu dospěl Vrchní soud k závěru, že Rada není ústředním orgánem státní správy, a proto není ve smyslu příslušných ustanovení o.s.ř. věcně příslušný.

Zásadním rozhodnutím pro ověření správnosti postupu Rady při výkladu pojmu skryté reklamy, jenž není zákonem definován je rozhodnutí soudu ve sporu ČT (žalobce) proti Radě (žalovaná), ze dne 8.9.1996, čj. 28 Ca 283/96
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí Rady, kterým byla uložena pokuta za porušení ustanovení § 2 odst.4 písm. b) zákona o reklamě, zakazujícího skrytou reklamu.
Žalobce považoval za nesprávný názor Rady, že definice reklamy je obsažena v zákoně o reklamě, a tudíž se vztahuje v tomto zákoně vymezených případech i na televizní vysílání reklamy. Žalobce vykládal pojem reklamy pro televizní vysílání v souladu s definicí uvedenou v zákoně o vysílání. Z této definice žalobce usuzoval, že pojmovým znakem reklamy je její zadání a poskytnutí vysílacího času zadavateli reklamy za úhradu spočívající v úplatě či v jiném plnění. Bez splnění obou těchto znaků nemůže jít o reklamu ve smyslu citovaného zákona. Další námitkou žalobce bylo, že ani jeden ze zákonů nevymezuje pojem skrytá reklama. Žalobce rovněž namítal, že mu Rada nezaslala upozornění na porušování zákona se stanovením lhůty k nápravě, jak ukládá zákon o vysílání.
Potvrzením tohoto právního názoru žalobce by Rada nemohla kontrolovat zákaz skryté reklamy, když není zákonem definován a navíc by nebyla schopna prokazovat přijetí úplaty či jiného plnění. Proto ve svém vyjádření uvedla, že pojem skrytá reklama sice není upraven v žádném právním předpise, ale je třeba jej dovodit výkladem a to tak, že o skrytou reklamu jde v tom případě, kdy bude vysílání vykazovat znaky reklamy, jak je vymezuje zákon, avšak zároveň bude v takové podobě, která bude předstírat, že se o reklamu nejedná.
Soud se v tomto řízení musel zabývat i zásadní procesní otázkou, a to zda je příslušný v tomto případě rozhodovat o opravném prostředku. Dospěl k závěru, že Rada nemá nadřízený správní orgán, který by mohl rozhodnout o odvolání proti jejímu rozhodnutí, když zákon o reklamě nestanovil možnost podání opravného prostředku soudu jak je tomu v zákoně o vysílání. Soud zkonstatoval, že se jedná o legislativní mezeru a z toho důvodu musel považovat prvoinstanční rozhodnutí Rady za pravomocné a návrh žalobce jako žalobu proti pravomocnému rozhodnutí, která je však na rozdíl od opravného prostředku v o.s.ř. vymezena úžeji.
Při svém rozhodování soud posuzoval dikci zákona o reklamě a dikci zákona o vysílání,.a to v těch ustanoveních, která se týkají definice reklamy a dospěl k závěru, že při zjišťování skryté reklamy není třeba prokazovat, zda reklama byla či nebyla objednána nebo uhrazena, neboť tyto znaky se pojmově v definici zákona o reklamě nevyskytují. Je důležité si uvědomit, že oba zákony obsahují svou definici reklamy, a tak při aplikaci zákona o reklamě se použije definice reklamy uvedená v tomto zákoně a v případě, že se použije zákon o vysílání použije se definice reklamy tohoto zákona.
Závěr Rady, že o skrytou reklamu jde ve všech případech, kdy se jedná o přesvědčovací proces dle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o reklamě, avšak prezentovaný tak, že je vzbuzen dojem, jako by se o takový proces ve skutečnosti nejednalo, považuje soud za naprosto správný.
Nedůvodnou shledal soud námitku žalobce, že mu nebyla poskytnuta Radou přiměřená lhůta k nápravě, neboť tato povinnost je stanovena pouze zákonem o vysílání a nikoli zákonem o reklamě.
Na tomto případě bylo v praxi prokázáno, že oba zákony mají legislativní nedostatky, nejsou provázané a postup Rady z toho důvodu při ukládání pokut není jednotný.

Jako další uvádíme právní názor podstatný pro výklad některých ustanovení novely č. 301/1995 Sb. Ilustračním příkladem je spor mezi Radou a Elektronikou TVS, s.r.o., čj. 44 Ca 88/97, ze dne 18.6.1997.
V opravném prostředku navrhovatel namítl, že Rada nesprávně interpretovala přechodné ustanovení čl. VI novely č. 301/1995 Sb., když po něm chtěla, aby podal přihlášku k registraci se všemi podklady stanovenými novelou. Podle jeho názoru nebylo třeba, aby subjekty, které již měly licenci k vysílání v kabelových a televizních rozvodech, podávaly tuto přihlášku s podklady, ale stačilo pouze požádat o registraci. Dále namítal, že platnost původní licence citovanou novelou nezanikla.
Rada ve vyjádření uvedla, že se s názorem navrhovatele neztotožňuje, protože např. doklady požadované novelou nejsou totožné s doklady požadované předcházející právní úpravou. Proto přihlášku k registraci, kterou navrhovatel nedoplnil příslušnými doklady ani po výzvě k odstranění vad, odmítla.
Soud se ztotožnil s právním názorem Rady, a to s tím, že provozovatel, kterému byla udělena licence, měl požádat o registraci podle novely č. 301/1995 Sb.. Ve své žádosti měl navrhovatel uvést všechny údaje, které jsou uvedeny jako náležitosti přihlášky k registraci, napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s zákonem.

Ve věci Kaskol, spol.s.r.o. proti Radě, čj. 28 Ca 130/96, ze dne 26.2.1997 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí Rady, kterým byla zamítnuta změna licence spočívající ve změně názvu rozhlasové stanice RÁDIO ALFA na RÁDIO NOVÁ ALFA. Pro budoucí správní řízení má tento spor svůj význam zejména z hlediska institutu správního uvážení a možnosti posuzovat vzniklou otázku i z pohledu jiného odvětví práva, než je příslušející právo správní.
Navrhovatel namítal, že Rada při posouzení vycházela z ustanovení § 45 a § 46 obchodního zákoníku, o nekalé soutěži. Podle něj je tato oblast institutem práva soukromého, o němž může rozhodovat jen soud ve sporném řízení. Rada proto nebyla oprávněna posuzovat ani jako tzv. předběžnou otázku, zda by se určitým rozhodnutím otevřela možnost k nekalé soutěži.
Soud se v tomto řízení zabýval i další námitkou navrhovatele, že Rada pochybila, když uvedla ve svém rozhodnutí, že pokud držitel licence chce zrušit licenční podmínky, musí o to požádat a nejsou mu zrušeny automaticky.
Rada ve vyjádření uvedla, že nebylo možné, aby takovou skutečnost při vlastním rozhodování opomenula a změnu schválila, protože by pak nutně " posvětila" porušení zákona, byť by šlo o soukromoprávní institut.
K možnosti a rozsahu správního uvážení soud zkonstatoval: pokud se jedná o odnětí licence, jde o taxativně stanovené podmínky, za nichž se licence odnímá, ale v případě rozhodování o změně licence se váže rozhodnutí jen na okolnosti případu, aniž by bylo blíže zákonem stanoveno o jaké okolnosti jde. V tomto případě tedy správní orgán vydává rozhodnutí na základě zákonem povolené volné úvahy (správního uvážení), které soud přezkoumává pouze z toho hlediska, zda takové rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem. Je ovšem nutné, aby správní orgán své úvahy v rámci správního uvážení v rozhodnutí vyložil a své rozhodnutí zdůvodnil. K otázce možnosti Rady posuzovat věci spadající do působnosti soukromého práva soud uvedl, že si Rada mohla jako o předběžné otázce učinit úsudek o možném důsledku, který podřadila pod nekalou soutěž, ale již neřešila spor vyplývající přímo z porušování předpisů proti nekalé soutěži, což by do její kompetence samozřejmě nepříslušelo. Soud rozhodnutí Rady potvrdil jako věcně správné a neshledal v něm rozpor se zákonem.

Důležitým rozhodnutím pro metodologii monitoringu rozhlasových a televizních stanic je rozhodnutí soudu ve věci Kaskol, spol.s.r.o. proti Radě, čj. 28 Ca 415/95, ze dne 22.10.1996
Na základě monitoringu bylo zjištěno, že programová skladba vysílání navrhovatele je v zásadním rozporu s údaji uvedenými v projektu, který je součástí žádosti o udělení licence.
Navrhovatel vytýkal Radě, že její šetření poměru hudby k mluvenému slovu ve vysílání,bylo neobjektivní a přesto bylo vzato za základ pro uložení pokuty. Základním cyklem, ve kterém je možno měření uskutečnit, je dle jeho názoru nikoli několik vybraných dnů, ale celý týden, kdy se program každé rozhlasové stanice cyklicky opakuje.
Rada předložila soudu doklady o tom, že monitoring vysílání rozhlasové stanice byl prováděn v několika dnech a vždy bylo zjištěno, že podíl mluveného slova a hudby neodpovídá profilu projektu. Rada dále uvedla, že metoda několikadenního namátkového monitoringu statisticky spolehlivě vylučuje nahodilou odchylku v jednom dni vysílání.
Soud dospěl k závěru, že Rada ve svém rozhodnutí právem vytýká navrhovateli, že se vysílání výrazně odchyluje od celkového programového profilu projektu. Dle závěru soudu byl monitoring prováděn řádně. Metoda několikadenního namátkového monitoringu spolehlivě vylučuje nahodilou odchylku v jednom dnu vysílání. Námitku navrhovatele, kterou se dožadoval měření v týdenních cyklech, nepovažoval soud za opodstatněnou. Dodal, že žádným právním předpisem ani v licenci není stanoveno, jaký postup kontroly bude zvolen a v jakém období bude monitoring prováděn. Napadené rozhodnutí Rady jako věcně správné potvrdil.

V kauze Radek Pecák proti Radě, čj. 38 Ca 87/94, ze dne 29.9.1995 se jednalo o možnost převést licenci na jinou osobu.
Navrhovatel v průběhu správního řízení o udělení licence Radě oznámil, že změnil svoji žádost z osoby fyzické na osobu právnickou. Rada žádost o licenci zamítla z toho důvodu, že zasláním čestného prohlášení se žádostí, aby licence byla udělena jinému subjektu, přestal mít jako fyzická osoba zájem o udělení této licence.
Soud dospěl k závěru, že Rada správně posoudila, jak žádost navrhovatele, tak jeho "čestné prohlášení", neboť licence je nepřevoditelná, na její udělení není právní nárok, řízení o udělení licence je zahájeno podáním žádosti a účastníkem řízení je jen ten, kdo o licenci žádá.
Novému subjektu nic nebránilo v podání nové žádosti o udělení licence. Rada tedy nepochybila, když projev vůle navrhovatele považovala za nezájem o udělení licence a žádost navrhovatele zamítla. Účastníkem řízení byl pouze navrhovatel, neboť jiný subjekt žádost o licenci nepodal, a proto nebylo v řízení o této další žádosti rozhodováno. Soud se plně ztotožnil s právním názorem Rady a její rozhodnutí potvrdil.

V soudním řízení ve věci Radio EURO K proti Radě, čj. 15 Ca 61/94 ze dne 31.1.1995 bylo přezkoumáno rozhodnutí Rady o odnětí licence. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první rozhodnutí v takové věci, ovlivnil výsledek soudu a jeho právní názory další rozhodování Rady v takových případech.
Soud zkonstatoval, že zákon o vysílání neumožňuje odnětí licence pro nedostatečnou technickou vybavenost provozovatele nebo pro nízkou kvalitu vysílání. Odnětí licence zákon váže na důvody ustanovení §15, které obsahuje jejich vyčerpávající výčet, mezi nimiž není stanovena nedostatečná úroveň nebo kvalita vysílání.
Dále uvedl, že pochybnosti o existenci společnosti pro rozpory společníků, neujasněnost jejich vztahů a nedostatečnou komunikaci s Radou nelze pokládat přímo za důvody k odnětí licence, i když mohou mít nežádoucí vliv na plnění povinností provozovatele.

Ve sporu Stanislava Vacka proti Radě čj.: zn. 28 Ca 426/94 ze dne 31.1.1995 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o neudělení licence pro nedostatečné posouzení své žádosti, povrchním tendenčním hodnocením s obecnými a nepřezkoumatelnými závěry. Závěry Rady zpochybnil jako nesprávné.
V řízení soud dospěl k závěru, že zákon o vysílání nestanoví, jaké konkrétní podmínky musí být pro kladné rozhodnutí o žádost splněny. Ustanovení § 10 odst. 3 zákona stanoví, že na udělení licence není právní nárok.
Dle soudu zákon Radě ukládá povinnost přihlížet k hlediskům stanoveným § 10 odst. 4, 5 zákona o vysílání a hodnotit obsah podané žádosti, tedy údaje dle § 11 odst. 1 zákona, je-li žadatelem fyzická osoba. Způsob hodnocení je však plně v kompetenci Rady a je věcí jejího správního uvážení. Jde především o posouzení ryze odborných otázek a soudu nenáleží přezkoumávání jednotlivých závěrů, které Rada v tomto směru činí. Posouzení, zda, případně do jaké míry předložený projekt splňuje jednotlivá zákonná hlediska pro udělení licence, náleží Radě. Přezkumná činnost soudu pak spočívá ve zjištění, zda vydané rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení licence bylo, či nebylo vydáno v souladu se zákonem a zda Rada hodnotila veškeré skutečnosti v souladu se zákonem. Soud rozhodnutí potvrdil s tím, že bylo vydáno v souladu se zákonem.

Rozhodnutí soudu ve věci Martin Vadas proti Radě ve věci neudělení licence, čj. 28 Ca 30/93, ze dne 15.2.1994 bylo důležité pro rozhodovací praxi Rady, která v této době, krátce po svém ustavení, neměla dostatečné zkušenosti a odpovídající odborné zázemí tvořícího se orgánu zcela nového typu.
V uvedeném případě Rada jedním rozhodnutím udělila licenci k televiznímu vysílání jednomu účastníku řízení a zamítla žádosti o udělení licence ostatním účastníkům řízení.
Soudu uvedl, že každou podanou žádostí o udělení licence je zahájeno samostatné správní řízení, jehož předmětem je tato žádost. Ani zákon o vysílání. ani správní řád neznají pojem " spojení věci", a proto nelze věci samostatně vedené ve správním řízení podle zákona o vysílání. spojit ke společnému řízení či pouze k vydání společného rozhodnutí. Opravný prostředek k soudu je možno podat proti rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, zatímco proti rozhodnutí o udělení licence opravný prostředek přípustný není.
Dále uvedl, že v každém případě jde o řízení správní, ve kterém účastník svým návrhem vymezuje předmět řízení, kterým je správní orgán vázán, účastníkem je jen ten, kdo o licenci žádá. To platí i pro případ, kdy je pro určitou lokalitu možno přidělit určitou licenci pouze jednomu žadateli. Zákon o vysílání neumožňuje ani v takovémto případě správnímu orgánu vyhlásit či vypsat soutěž o udělení licence a vyhlásit podmínky pro udělení této licence.
Podle čl. III Statutu se veškeré udělování licencí děje po veřejném slyšení žadatele o licenci při zasedání Rady. Protože veřejné slyšení správní řád nezná a při rozhodování podle zákona o vysílání se postupuje, nestanoví-li zákon jinak, podle správního řádu, lze dovodit, že veřejné slyšení je ústním jednáním podle § 21 spr. řádu.
Jak z výše uvedeného vyplývá, soud se vypořádal s nesprávným právním názorem Rady, která v zájmu ochrany žadatelů o licenci a ve snaze provádět řízení o udělení licence transparentně spojila jejich žádosti a rozhodovala o nich v jednom řízení. Soud se s tímto názorem neztotožnil a vyjádřil právní názor, kterým je Rada dle příslušných ustanovení o.s.ř. vázána a proto se jimi v dalších řízeních řídila.
Vzhledem k tomu, že tento postup bonafidae napadla i prokuratura je třeba zdůraznit, že soud toto rozhodnutí jako nezákonné nezrušil, ale vypořádal se s ním tak, že posuzoval jednotlivé výroky o neudělení licence a výrok o udělení licence jako samostatná rozhodnutí. Pokud některý z účastníků napadl výrok, který se jej týkal, soud v přezkumném řízení tento výrok standardním způsobem přezkoumal.
Pro závažnost a úplnost věci citujeme výrok: Rozhodnutí Rady ze dne 9.2.1993 čj. R - 060/93 ve výroku, jímž se žádosti ostatních účastníků řízení o udělení celoplošné televizní licence zamítají, a to v té části tohoto výroku, kterou se zamítá žádost Martina Vadase, se zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Ve věci čj. 22 Ca 210/93, ze dne 30.9.1993 se navrhovatel EKOL, spol.s.r.o. domáhal zrušení rozhodnutí o odnětí licence.
Rozhodnutím Rady byla navrhovateli odňata licence z důvodu kapitálového vstupu nového subjektu. Ten tak získal majoritní podíl ve společnosti navrhovatele, což Rada hodnotila jako snahu obejít ustanovení § 10 odst. 2 zákona o vysílání. stanovující nepřevoditelnost licence a provést úplatný převod.
Navrhovatel namítl, že se nejednalo o změnu v osobě držitele licence, ale pouze o změnu v majetkových poměrech navrhovatele. Soud na rozdíl od právního názoru Rady dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Dle soudu převodem části obchodních podílů nedošlo k takové změně, kterou by bylo možno kvalifikovat jako změnu držitele licence. Změna spočívala pouze ve změně majetkových poměrů navrhovatele. Navrhovatel jako právnická osoba neprojevil svým jednáním vůli převést licenci na jiný subjekt. Ze zákazu převodu licence nelze dovodit, že je- li jejím držitelem právnická osoba mající právní formu společnosti s ručením omezeným, lze tento zákaz vztáhnout i na změny, týkající se změn majetkových vztahů jednotlivých společníků. Držitelem licence, i přes změnu, která nastala, zůstal stále navrhovatel. Soud rozhodnutí Rady zrušil a vrátil k dalšímu řízení.

IV.2.f) REKLAMA V ELEKTRONICKÝCH MÉDIÍCH
Reklamní vysílání je regulováno zákonem o vysílání a zákonem o reklamě.
Do poloviny roku 1997 spolupracoval Úřad v monitorování reklam s agenturou A-Connect, která Úřadu dodávala primární data v měsíčních dekádách. Agentura A-Connect postihovala všechna zákonná ustanovení, která regulují vysílání reklam. Z tohoto pohledu se jeví velmi prospěšné získat opět finanční prostředky a obnovit spolupráci s agenturou. Bez součinnosti s ní programový odbor může dohled nad reklamním vysíláním vykonávat pouze namátkově a nahodile.
Kontrola obsahové stránky jednotlivých reklamních spotů v průběhu celého roku konstatovala porušení zákona v případech, kdy provozovatelé soukromého televizního vysílání CET 21 a FTV uváděli v čase od 6.00 do 22.000 hod. obsahově nevhodnou reklamu na telefonické linky, které nabízely sexuální služby. Po zahájení správního řízení vydáním upozornění došlo u obou provozovatelů k nápravě (viz část Reklama a sponzorované pořady v kapitole II.7., str. 34nn) a reklamní spoty tohoto charakteru se nadále objevují až po 22.00 hod. Jak svědčí prováděné průzkumy, tyto reklamní spoty nepatří k těm, které by si získávaly přízeň diváků. K nejméně oblíbeným reklamám se vedle reklamy na telefonáty řadí i reklamy na dámské vložky. Naopak přízeň diváků náleží spíše reklamním spotům na automobily, nealkoholické nápoje (Coca-Cola, Mattoni apod.) a pivo (Staropramen, Gambrinus).
Nedostatečně zvukově nebo obrazově oddělená reklama se vyskytla u provozovatelů televizního vysílání v průběhu roku dvakrát. ČT porušila toto ustanovení odvysíláním reklamy bez úvodního označení dne 16. 10. 1997. CET 21 odvysílala reklamní blok bez řádného oddělení v přestávce pořadu Miss 97 (viz část Reklama a sponzorované pořady v kapitole II.7., str. 34nn).
Dalším porušením zákona v rámci reklamního vysílání bylo překročení zákonem stanoveného časového limitu. Za opakované nerespektování příslušného zákonného ustanovení byla ČT sankcionována pokutou. Za stejný nedostatek bylo zahájeno správní řízení s CET 21/Nova vydáním upozornění. CET 21 reagoval dopisem, ve kterém překročení limitu omluvil chybou technického zařízení.
V oblasti reklamního vysílání se Rada zabývala novým problémem posledního období - virtuální prezentací sponzora ve sportovních přenosech. Virtuální reklamou se rozumí elektronické doplnění nebo kompletní náhrada televizního obrazu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně novodobý problém, právní názory v Evropě nejsou zatím sjednoceny. Proto byla na mezinárodní úrovni přijata doporučení, která prozatím korigují a upravují vysílání této specifické formy propagace.
Právní komise EBU za podpory ACT doporučuje při realizaci virtuální reklamy ve sportovních přenosech vhodnými prostředky diváka informovat na začátku a na konci pořadu na uvádění virtuální reklamy. V žádném případě by neměla virtuální reklama měnit vnímání či srozumitelnost daného pořadu, nebo být na újmu jeho viditelnosti. Doporučená pravidla respektují zájmy zainteresovaných stran, především organizátorů sportovních akcí a vysílajících organizací, chrání nezávislost vysílajících organizací a ochraňují diváka před dotěrnou reklamou.
Na toto téma uspořádala Rada dne 10. 12. 1997 seminář, který se konal za účasti předních odborníků z mediální oblasti a odborných pracovníků všech celoplošných provozovatelů televizního vysílání.
Seminář přiblížil zúčastněným celou škálu konkrétních příkladů, ve kterých se objevovala problematika virtuální prezentace. Vkládání reklamní prezentace sponzorů do sportovních pořadů bylo součástí nejrůznějších sportovních přenosů na ČT (přenosy hokejové extraligy, ME ve volejbale, MPM a pod.) a součástí fotbalových přenosů na Nově. Následovala diskuse, po které provozovatelé televizního vysílání obhajovali vkládání reklamního loga do přenosu jako nutnou součást partnerských smluv s organizátorem. Poté Rada přijala závěry, jimiž se bude při posuzování sportovních přenosů řídit.
Rada přitom zohlednila i stanoviska a doporučení právní komise EBU a ACT. Režim sportovních přenosů projedná Rada rovněž se zástupci STESu.
Seminář se setkal s velmi pozitivním ohlasem ze strany provozovatelů celoplošného televizního vysílání, kteří otevřenou diskusi o problému uvítali. Vzájemná výměna názorů a zkušeností, včetně objasnění zahraniční praxe, byly přínosem pro všechny zúčastněné strany.

IV.2.g) OZNAČOVÁNÍ TELEVIZNÍCH POŘADŮ
NEVHODNÝCH PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Z podnětu usnesení Stálé komise č. 17/1997 ze dne 25. června 1997 se Rada ve sledovaném období začala zabývat problematikou jednotného značení televizních pořadů z hlediska jejich vhodnosti pro dětského a dospívajícího diváka.
Rada se zaměřila na dva základní úkoly:
1. konzultovat otázku označování nevhodných pořadů se stávajícími provozovateli vysílání
2. analyzovat a shrnout mezinárodní zkušenosti v této oblasti

V říjnu loňského roku Rada písemnou žádostí o vyjádření k danému problému oslovila provozovatele celoplošného televizního vysílání, Radu ČT, APRTV a provozovatele regionálního televizního vysílání. Obdržela však pouze dvě odpovědi.
Své stanovisko zaslal provozovatel regionálního televizního vysílání Genus TV, a.s. a provozovatel TKR Kabelová televize Ostrava - jih, s.r.o.
Stanovisko Genus TV, a.s.:
Vyslovuje souhlas s názorem, že určité označení před hranými drastickými filmy by mělo být. Hvězdička plnila svůj účel. Před záběry zpravodajských kamer nepovažuje za vhodné nikoho chránit.
Stanovisko Kabelové televize Ostrava - jih, s.r.o.:
Navrhuje pro jednoduchost informace označit dostupnost číslovkou, která by znamenala věkovou hranici. Číslovka by byla doplněna písmenem určujícím žánr. Např.: 18K = vhodný pro starší osmnácti let, kriminální film, 12T = vhodný pro starší 12 let, thriller atd.

Na základě dostupných zahraničních podkladů Úřad zpracoval materiál shrnující mezinárodní zkušenosti v oblasti označování nevhodných pořadů.

Zařízení rodičovské kontroly - "V-CHIP "
Ačkoli dosud není jednoznačně prokázána přímá souvislost mezi nadměrnou konzumací programů obsahujících násilné scény a stále se množícím agresivním chováním dětí, je zřejmé, že násilí na obrazovce vývoj dětí ovlivňuje.
S přibýváním násilných programů a s rostoucí měrou jejich věrohodnosti a přesvědčivosti získávají dětští diváci pocit, že násilné chování je běžnou a společensky akceptovatelnou realitou.
Taková situace vyvolala potřebu zamezit dětem přístup k nevhodným programům, aby mezi dospívající generací byly zachovány obecně platné sociální normy.
Vhodná řešení se hledala již dříve. Nejznámějším a nejstarším způsobem bylo označování filmů distributory (přístupnost jednotlivým věkovým skupinám). Toto označování bylo obvykle přebíráno i pro účely videodistribuce a televizního vysílání. V televizi je také běžné verbální varování o tvrdém obsahu programu před jeho začátkem. Někdy se používají rovněž varovné ikony na obrazovce před i v průběhu nevhodného programu. Efektem takového varování ovšem často je, že děti na program upozorní a zvýší jeho atraktivnost.

Řešení problému v Severní Americe
V roce 1993 byl v Kanadě poprvé představen tzv. V-chip (v = viewer). Jde o systém, jehož účelem je automatická kontrola televizního programu a v případě potřeby zablokování přístupu k nevhodnému programu.
Princip V-chipu:
Spolu s televizním programem je vysílán kód. Televizní přijímač vybavený V-chipem je schopen tento kód rozeznat a interpretovat. Rodič či jiná osoba dohlížející nad dítětem naprogramuje televizní přijímač prostřednictvím V-chipu tak, aby propustil jen takový program, který je pro dítě neškodný. V-chip tedy slouží jako filtr programového obsahu, který je dítěti za nepřítomnosti rodiče přístupný. Zprovozňován a vypínán je pomocí tajného hesla.
Pro účely blokace televizního programu V-chipem byl v USA v roce 1996 odsouhlasen programový klasifikační systém, který je založen na jednoduché pětistupňové klasifikaci vhodnosti programu pro jednotlivé věkové skupiny diváků. Programy jsou klasifikovány provozovateli vysílání. Klasifikační stupeň je obsažen ve vysílaném kódu.
Technický princip V-chipu není složitý, problematické ovšem je vytvoření uspokojivého systému klasifikace programů.
Na zdokonalování technologie chipu a na vytváření klasifikačního systému se v první polovině devadesátých let společně podíleli odborníci z Kanady a USA.
V USA tyto aktivity vyvrcholily počátkem roku 1996, kdy zde nový telekomunikační zákon zakotvil povinnost začít do dvou let vybavovat všechny televizní přijímače prodávané ve Spojených státech V-chipem. (Přesněji řečeno všechny televizní přijímače s úhlopříčkou větší než 13 palců).
V USA a Kanadě je V-chip testován již několik let. Prochází zkušebním provozem a zároveň je podroben zkoumání odborníky, kteří se snaží odhalit jeho možná úskalí a nedostatky.
Výsledky zkušebního provozu ovšem nejsou příliš optimistické. Většina respondentů výzkumu je k účelnosti V-chipu skeptická. Z celkového počtu rodin, které měly příležitost si V-chip vyzkoušet v praxi, projevilo jen 25% zájem pořídit si jej natrvalo.
Odborníci vedle toho poukazují na zcela praktické problémy V-chipu:

z výzkumů je zřejmé, že běžné rodiny si pořizují nový televizní přijímač jednou za deset let, takže i když za dva roky bude každý televizní přijímač vybaven V-chipem, bude jeho masové rozšíření poměrně dlouhodobou záležitostí; kromě toho je evidentní, že v okamžiku, kdy si domácnost pořídí nový televizní přijímač, je ten starý (v našem případě nevybavený V-chipem) sice odsunut na vedlejší kolej, nikoli však na skládku, nýbrž nejspíš do ložnice rodičů, kde je, pochopitelně i s volně přístupným nevhodným programem, k dispozici dětem
panují obavy, že v důsledku rychle se šířících nových služeb (například video-on-demand) se bude snižovat efekt V-chipu ještě dřív než se rozšíří
je nejisté, zda princip V-chipu a způsob jeho používání bude rodiči pochopen; odborníci se obávají, že po prvotním zájmu o V-chip bude mezi rodiči postupně zájem o tuto technologii klesat či je dokonce začne obtěžovat; vyloučeno nemůže být ani eventuální zneužití V-chipu
problémem může být i samotné bezpečné znepřístupnění programu: bude-li k obsluze V-chipu používáno klíče, bude třeba jej stále skrývat; bude-li používáno číselné heslo, bude existovat riziko jeho zapomenutí anebo, bude-li pro jistotu někde zapsáno, že jej dítě najde
nejistá je i zcela klíčová otázka, kdo vlastně bude V-chip používat; lze předpokládat, že to budou rodiče ze střední třídy, tedy lidé, kteří patrně již před zavedením V-chipu měli přehled o tom, na co se jejich děti v televizi dívají; rodiče, kteří do této doby o výchovu svých dětí dbali jen sporadicky, patrně ani o možnost použití V-chipu nebudou jevit zájem
lze předpokládat, že děti, kterým díky V-chipu nebude škodlivý program zpřístupněn doma, se na něj podívají u kamarádů, kteří mají benevolentnější rodiče
existuje opodstatněná obava, že šikovnější děti objeví způsob, jak V-chip přelstít

Shrnutí:
Z praktických zkušeností v Americe a Kanadě a z názorů tamních odborníků vyplývá, že úspěšná aplikace V-chipu je velmi pochybná.

Situace v Evropě
V Evropě je situace trochu jiná než v Severní Americe. Zejména vzhledem k tradici veřejnoprávního vysílání a k od počátku přísnějším pravidlům pro soukromé vysílání dosud problém přemíry násilných programů nebyl tak žhavý.
Mimo jiné výhodou evropského vysílání je používání tzv. "watershed", což znamená, že programy nevhodné pro děti jsou vysílány až v pozdní večerní době, kdy se předpokládá, že by děti už měly být v posteli.
Nicméně i v Evropě se již od roku 1996 zvažují možnosti zavedení V-chipu. (Iniciátory jsou zejména EBU a European Consumer Electronics Manufacturers).
V nedávné době byly definovány požadavky na zařízení rodičovské kontroly aplikovatelné v Evropě:
1. data tohoto zařízení musí být možné vysílat ve všech užívaných evropských standardech
2. musí být obtížné zmařit funkci kódu (respektive kód musí fungovat na takovém principu, aby se dětem nepodařilo jej přelstít)
3. musí být možné nahrávat televizní program na video a přitom zachovat integritu dat zařízení rodičovské kontroly
4. náklady na zavedení systému nemohou být vysoké (chip musí být dostupný i pro rodiny s nízkými příjmy)
5. systém musí být všem pochopitelný a jeho obsluha snadná (poznámka pro ilustraci: více jak polovina evropské populace není schopna naprogramovat video)
6. je třeba, aby systém poskytoval data nepřetržitě během celého programu tak, aby televizní přijímač byl stále aktuálně informován o tom, na jakém stupni klasifikace je vysílaný program
7. objem potřebných dat musí být relativně malý - mělo by to být mezi jedním a třemi digitálními hesly na vysílaný televizní obraz
V Evropě nelze aplikovat identický systém V-chipu, jaký se používá v USA. Pro zdejší poměry se zvažuje použít některý z těchto prostředků:
1. Evropský teletextový formát

má mnohé nevýhody - zejména tu, že vynalézavé děti mohou poměrně snadno přijít na způsob, jak se k nevhodnému programu dostat (například stačí přemístit anténu tak, aby se dal film sledovat, ale teletext byl nefunkční a s ním i zařízení rodičovské kontroly)

2. Využití "Widescreen Signalling"

evropské televizní standardy umožňují vložit série signalizačních pulsů do vertikální mezery - systém je určen pro přijímače se širokou obrazovkou; i tento systém má své nevýhody

3. Nový elektronický programový průvodce "NexTView"

systém před lety vynalezla European Consumer Electronics Association pro použití na analogové televizi
užití systému NexTView pro potřeby zařízení rodičovské kontroly je možné, ale nevýhodné: jednak by televizní přijímače pro tento systém byly velmi drahé, jednak by opět existovalo riziko, že by se funkce zařízení rodičovské kontroly dala obejít

4. Použití Internetu paralelně s vysíláním

tento systém se zdá být velmi šikovný, ovšem byl by poměrně nákladný, protože by jeho uživatel pochopitelně musel mít k dispozici hardware, software a samozřejmě i Internet
pro ochranu uživatelů Internetu před škodlivým obsahem již funguje systém PICS (the Platform for Internet Content Selection - Platforma pro obsahovou selekci Internetu) - existuje domněnka, že modifikovaný systém by se dal v budoucnu aplikovat na televizní vysílání.

Závěry pro Evropu:
Vzhledem k pomalému obměňování televizních přijímačů v domácnostech by bylo ideální vybrat pro Evropu takovou technologii, která by byla dostupná i separátně a nebyla pouze výbavou nových přijímačů.
Je třeba si uvědomit, že se zaváděním digitálních technologií se i v oblasti ochrany dětí před nevhodným programem budou nabízet mnohá nová řešení. V digitálním systému nebude problém najít místo pro data zařízení rodičovské kontroly.
Experti se shodují v názoru, že vymýšlení aplikace zařízení rodičovské kontroly pro analogové televize je zdokonalováním Titanicu.
Je možné shrnout, že v Evropě není vůle zavádět zařízení rodičovské kontroly teď, tedy v době, kdy končí éra analogové televize a kdy problém televizního násilí není až tak aktuální. Existující metody, jako jsou "watersheds" a ústní a ikonová varování, by měly být prozatím dostačující.
Pozornost odborníků se momentálně soustřeďuje na přípravu zařízení rodičovské kontroly v digitální televizi.

Klasifikace programů pro účely V-chipu
Vytvoření smysluplného klasifikačního systému je v současnosti nejproblematičtější stránkou zařízení rodičovské kontroly. Ke klasifikaci programu se váží dvě zcela zásadní otázky:
1. Kdo by měl být za klasifikaci programů odpovědný?
Zatím jsou definovány tři možné odpovědi:
a) pro tento účel nově založený orgán
b) provozovatelé vysílání (jako v USA)
c) některé již existující orgány (např. regulační).
Patrně ideálním řešením by bylo vytvoření jakési klasifikační "kuchařky", kterou by připravil nezávislý orgán složený z provozovatelů vysílání, televizních diváků, zástupců regulačních orgánů, představitelů různých zájmových skupin, pedagogů a psychologů. Alternativou také je nechat vzejít kritéria klasifikace z jednání mezi národními regulačními orgány, tím by se možná podařilo najít společný postup vůči televiznímu násilí obecně.
2. Co a jakým způsobem vlastně klasifikovat?
Jak definovat násilí? Jak naložit s fantazijním násilím typu příběhů Toma a Jerryho ve srovnání s takovým filmem jako je Schindlerův seznam? Jak odlišit dramatizované násilí a násilí reálné (například ve zprávách)? Co si počít s živě vysílanými programy? Klasifikovat nevhodné scény, jednotlivé programy či celé seriály? Klasifikovat zvlášť nevhodné programy různého obsahu (násilí, sex, tvrdý slovník)?
Při úvahách o způsobu klasifikace se nesmí zapomínat, že kontrola pořadů před jejich odvysíláním by mohla být považována za ne zcela přijatelnou cenzuru, tudíž za zcela nepřijatelnou.
A konečně je třeba si uvědomit, že klasifikace programů bude finančně velmi náročná záležitost. Ponesou-li náklady klasifikace provozovatelé vysílání, odrazí se to v programových nákladech, což se například nevyhnutelně projeví v podražení předplatného za kabelovou televizi. Malé provozovatele vysílání by dokonce takové zvýšení nákladů mohlo zničit.

Rada se rozhodla uskutečnit vna jaře tohoto roku seminář, na němž by spolu s Radou ČT, se zástupci ČT, CET 21 a FTV hledala možné shodné řešení pro způsob označování nevhodných televizních pořadů v České republice.

IV.2.h) NOVÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ZÁKON
V České republice platí zákon o telekomunikacích č. 110/1964 Sb. a jeho novely č. 146/1071 Sb., č. 150/1992 Sb. a 253/1994 Sb. Přes uvedené novely již zákon nevyhovuje současným podmínkám, neboť byl sestavován ve zcela odlišných společensko-politických a ekonomických podmínkách. Kromě toho telekomunikace procházejí velmi prudkým technologickým vývojem, na který musí legislativa nezbytně reagovat. Proto bylo v roce 1997 rozhodnuto, že budou zahájeny práce na konstrukci nového telekomunikačního zákona. Ty pak probíhaly po dvou liniích. Jednak byl z poslanecké iniciativy připraven návrh paragrafovaného znění tohoto zákona, který byl Radě zaslán dne 15. 9. 1997 spolu s pozvánkou na seminář, který by měl návrh projednávat v široké diskusi zainteresovaných subjektů, a dále věcně příslušné MDS ČR vypracovalo návrh věcného záměru nového zákona o telekomunikacích, který rozeslalo dne 14. 10. 1997 k meziresortnímu připomínkovému řízení.
Pokud se týče návrhu věcného záměru MDS ČR, byl podroben oponentuře Rady a připomínky byly odeslány dne 18. 11. 1997 na MDS ČR. Z hlediska Rady se zásadní připomínky soustředily k té části návrhu, která nedostatečně zřetelně definovala součinnost Rady a ČTÚ při správě kmitočtového spektra a navozovala dojem, že kompetence, které jednoznačně přísluší Radě, přecházejí na ČTÚ.
Návrh paragrafovaného znění byl postupně probírán na šesti seminářích svolaných Podvýborem pro pošty a telekomunikace PSP. Rada urychleně zpracovala své zásadní stanovisko k poslaneckému návrhu telekomunikačního zákona a odeslala jej mj. Stálé komisi. Stálá komise přijala dne 23. 1. 1998 usnesení č. 48/98, jímž žádá zpracovatele zákona o telekomunikacích, aby do tohoto zákona zapracovali vymezení kompetencí ke správě kmitočtového spektra mezi ČTÚ a Radou v souladu s předloženým návrhem Rady, a pověřuje poslance va Skopala a další koordinovat postup prací. Ani do nové upravené verze telekomunikačního zákona, projednávané na semináři v PSP 30. 1. 1998 však zpracovatelé připomínky Rady nezapracovali. Rada proto požádala o přijetí u ministra MDS ČR prof. ing. Petra Moose, CSc. Výsledkem schůzky bylo ministrovo ubezpečení, že připomínky Rady chápe jako závažné a že MDS ČR je ochotno je akceptovat. Rada tedy zpracovala "Zásadní připomínky k návrhu zákona o telekomunikacích - parlamentní tisk 378" (viz příloha č. 9, str. 153n) a seznámila s nimi všechny zúčastněné strany s tím, že tento materiál považuje za maximálně možnou míru kompromisu, který ostatně má oporu i v postoji MK ČR, Stálé komise a rovněž i samotného ministra MDS ČR. Pokud by přesto neměly být připomínky Rady akceptovány, doporučuje Rada návrh zákona vůbec neprojednávat.
Zdůvodnění připomínek Rady k návrhu telekomunikačního zákona:
A) Liberalizace přístupu na telekomunikační trh ČR je nepochybně potřebná a je vhodné aplikovat i u nás pravidla platná v rámci EU. Tyto požadavky však předložený návrh telekomunikačního zákona nesplňuje. Nelze je řešit úplným předáním kompetencí ke správě vešekerého kmitočtového spektra na ČTÚ.
Takový model, kdy předchůdce ministerstva dopravy a spojů spravoval veškeré kmitočtové spektrum včetně částí pro rozhlasové a televizní vysílání, byl jako dysfunkční zrušen novelou v roce 1994.
Podle současné legislativy je vydělena správa kmitočtového spektra určeného a využívaného pro rozhlasové a televizní vysílání do kompetence Rady. Zvláštní důvody pro toto opatření jsou dány nutností realizovat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání a jeho základní principy. Přitom však je v této oblasti nezbytná součinnost ČTÚ a Rady. Současná formulace zákona je ovšem příliš obecná a vede často k účelovému zpochybňování. Proto byla uzavřena mezi jmenovanými subjekty dohoda o Pravidlech vzájemné spolupráce, která kompetence obou subjektů přesněji definuje. Této dohodě o nutné součinnosti je však nutné dát normativní rámec v zákoně.
Návrh telekomunikačního zákona:

odporuje současnému kompetenčnímu zákonu
odporuje současnému zákonu vysílání a zákonu o Radě
nerespektuje specifičnost rozhlasového a televizního vysílání v podmínkách duálního systému, zejména jeho obsahové (programové) stránky a požadavky plurality: pokud by byl zákon v navrženém znění přijat, Rada by nemohla tyto funkce účinně plnit
porušuje zásadu nezávislosti médií, která přímo vyžaduje přidělování frekvencí na základě licenčního, registračního nebo obdobného řízení postupem nezávislým na státní moci. Média by se tak dostala pod řízení byrokratického aparátu jediného resortu kontrolovaného jednou politickou stranou
znemožňuje dozor nad dodržováním zákona o vysílání Radou, protože její vrcholná sankce - odnětí licence - se stává nelogickou kompetencí
vzhledem k tomu, že poptávka po rozhlasovém a televizním vysílání i nadále velmi výrazně převyšuje nabídku, nelze souběžně aplikovat princip výběru z několika uchazečů v rámci řízení před Radou a současně navržený výběrový princip veřejné soutěže v rámci ČTÚ. Jednalo by se totiž o rozpojení principu, v jehož rámci je vázáno přidělení kmitočtu na přidělení oprávnění k vysílání (licence, registrace). Tyto činnosti by dle Návrhu pro futuro měly provádět dvě samostatné instituce, aniž by však bylo věcně možné výsledek funkčně propojit. Navržené řešení spočívající v ustavení koordinačního orgánu při ČTÚ, v jehož rámci by Rada uplatňovala své požadavky je z tohoto hlediska naprosto nevyhovující
odporuje příslušným doporučením a praxi EU a zejména také směrnici Evropského parlamentu o demokratické reformě vysílání, adresované parlamentům postkomunistických zemí v r. 1991, podle níž regulační orgány v oblasti rozhlasového a televizního vysílání nemají být vůbec podřízeny vládě (pouze nepřímo parlamentu)
představuje značný věcný i formální zásah do zákona o Radě, do většiny institutů zákona o vysílání i do praktické licenční politiky Rady jakožto nezávislé instituce. Vznikla by tak možnost ovlivňování sdělovacích prostředků způsobem, vymykajícím se kontrole veřejnosti. Pokud by ČTÚ převzal jakoukoli část kompetencí v oblasti správy kmitočtového spektra rozhlasové a televizní služby, přímo by tím rozhodoval o možnostech a struktuře sdělovacích prostředků, využívajících elektromagnetické vlny jako přenosové medium. Navrhovaná úprava znamená nadřazení formy (technického hlediska) nad obsahem (program).

Navrhovaná centralizace státní moci v oboru správy kmitočtového spektra je ze všech těchto důvodů nevhodná.
Navrhujeme respektovat nesporné souvislosti mezi působností v oblasti telekomunikací a Rady v rámci obecnějšího procesu integrace nikoli prostým sloučením kompetencí, nýbrž systémově procesem popsaným ad B).
B) 1. Nejnápadnějším procesem v oblasti telekomunikací v celosvětovém měřítku je postupná konvergence této oblasti s oblastí vysílání a s provozem (celosvětových) počítačových sítí a integrace tohoto komplexu do jediného strukturovaného systému. Paralelně a v tomto integračním prostředí pokračuje liberalizace a globalizace.
Předložený věcný záměr zákona o telekomunikacích tento proces nerespektuje v dostatečné míře (pokud vůbec). Logickým důsledkem tohoto zásadního nedostatku je, že některé problémy zůstávají neošetřeny (nové vysílací technologie, počítačové sítě), jiné jsou namísto promítnutí konvergence do zákona zahrnuty regresním krokem tam, kde je v úplnosti nelze bez integrace celé problematiky řešit (správa kmitočtového spektra) a některé dílčí detaily jsou v důsledcích řešeny věcně nesprávně (zajištění nezávislosti elektronických médií na vládě i parlamentu).
Probíhající konvergence vyžaduje některé nové typy regulace (Internet) a úpravy regulace stávající, protože se vytváří jinak definovaný relevantní trh. Česká republika má oproti vyspělým státům Evropy výhodu spočívající v možném legislativním zachycení a ošetření konvergence a integrace ještě dříve, než se rozvinou a upevní příslušné nové struktury. To je ještě zvýrazněno skutečností, že (nikoliv náhodou) paralelně s přípravou předmětného zákona se zahajuje příprava nových mediálních zákonů. Doporučujeme využít této příležitosti a věnovat sladění této nové legislativy v oblasti pojmové i věcné maximální pozornost. Zároveň je třeba bezpodmínečně přizpůsobit nové zákony doporučením a praxi EU.
2. Navrhujeme jako reflexi integračních procesů zřídit zákonem Koordinační komisi pro vysílání, telekomunikace a počítačové sítě jako vrcholový orgán pro koordinování státní správy v této integrující se oblasti. Komise by
- sestávala ze zástupců Rady, ČTÚ a Vládního výboru pro státní informační systém na úrovni vedoucích pracovníků těchto institucí nebo jejich zástupců a dále ze zástupců resortů kultury, obrany a vnitra
- navázala na činnost dosavadní koordinační pracovní skupiny pro správu kmitočtového spektra
- zajišťovala koordinovaný postup při uplatňování státní správy v jednotlivých oblastech podle jednotlivých zákonů
- řešila problematiku rozdělení kmitočtového spektra a případně dalších technických prostředků obdobného charakteru pro potřeby jednotlivých oblastí a resortů
- sledovala postup tržní konvergence a integrace v celé oblasti své působnosti a podle potřeby iniciovala koordinovaný legislativní vývoj
3. Konvergence a postupná integrace vyžaduje a téměř současná příprava několika relevantních zákonů umožňuje sladěné definování některých základních pojmů. V oblasti rozhlasového a televizního vysílání bude třeba zejména upřesnit definici provozovatele vysílání (media controler) a poskytovatele programových služeb.
Navrhujeme definovat
- poskytovatele technických služeb v oblasti vysílání jako subjekt zajišťující (nebo provádějící) přenos signálu k a od vysílače včetně přenosu kabely a optickými vlákny nebo jinými technickými prostředky
- poskytovatele síťových služeb (provider) jako subjekt poskytující a technicky zajišťující klientům připojení k počítačové síti (s výjimkou interních sítí) anebo poskytující klientům technické prostředky (paměť na serveru atp.) pro realizaci domovské stránky, schránky a další hardwarové prostředky pro realizaci práce na počítačové síti (s výjimkou sítí interních)
Navrhujeme přizpůsobit filosofii těchto definic i další definice obdobných činností a pojmů v předloženém zákonu, aby bylo dosaženo koherentního a souvislého popisu relevantních aktivit.
C) K jednotlivým oddílům předloženého Návrhu uplatňujeme ještě následující technické připomínky:
1. Doporučujeme v souladu s naším návrhem sub B) formulovat řádnou definici telekomunikační sítě. V dřívějším pojetí zákona existoval pojem jednotná telekomunikační síť, do které spadaly i sítě pro distribuci a vysílání rozhlasu a televize. To přinášelo řadu komplikací např. při definici koncových bodů sítě a při aplikaci některých dalších zákonných ustanovení platných obecně pro telekomunikační sítě. Doporučujeme, aby v novém zákoně byly systémy výhradně určené pro rozhlasové a televizní vysílání chápány samostatně v rámci množiny telekomunikačních sítí vzhledem k tomu, že pro tyto systémy platí zcela odlišná pravidla. Jinak by ustanovení uváděná v jednotlivých částech Návrhu byla nerealizovatelná (např. problém připojování zařízení ke koncovým bodům, licencování poskytovatelů služby, problematika univerzální služby, propojování sítí a otevřený přístup k síti apod.). Integrace se však i zde projevuje, a to tak, že v současné situaci už nelze oddělit transport rozhlasových a televizních signálů v řadě případů (rádioreléové trasy, družicové systémy, kabelové systémy) od transportu klasických signálů (telefon, data apod.).
2. Připomínáme, že je třeba specifikovat, zda přijímače (rozhlasové i televizní) podléhají příslušným ustanovením jakožto zařízení připojovaná k síti. Řada těchto zařízení je připojena k síti pouze prostřednictvím přijímací antény a bylo by tedy zbytečné definovat parametry připojení. Podle našeho názoru tedy není vhodné tato zařízení posuzovat podobně jako např. modemy, faxy a telefonní přístroje. Kompetenční řešení posuzování nových typů zařízení by mělo příslušet námi navrhované koordinační komisi sub B).
3. Doporučujeme přesně definovat koncové body v případě rozhlasu a televize. Na vstupu do sítě by to zřejmě měly být výstupní svorky příslušného studiového komplexu a na výstupu vstupní svorky vysílače, v případě kabelových rozvodů asi účastnická zásuvka. Tuto problematiku je třeba provázat s definicemi poskytovatelů služeb.
4. Upozorňujeme, že regulace by se neměla týkat rozhlasového a televizního vysílání. Připomínáme, že licencování v oblasti rozhlasového a televizního vysílání je výlučnou činností Rady. Použití stejného pojmu v oblasti regulace by mohlo vést k nedorozumění. Podle názoru Rady je výstižnější dříve používaný pojem povolení ke zřízení a provozování daného systému. Pokud má Rada pečovat o rozvoj duálního systému, není možné licencování převést do jiné oblasti státní správy.

Rada nezpochybňuje otázku jediného správce kmitočtového spektra, kterým se má stát ČTÚ, ale trvá na jasné definici spoluúčasti nebo součinnosti Rady na správě té části kmitočtového spektra, která je vyhrazena pro rozhlasové a televizní vysílání. Tato součinnost by měla definovat rozhodující kompetenci Rady při plánování využití spektra pro rozhlasové a televizní vysílání a při přidělování tzv. souboru technických parametrů rozhlasového a televizního vysílání, který je nedílnou součástí licence udělované Radou (nebo který Rada přiděluje provozovatelům ze zákona). Rovněž přidělování tzv. kmitočtových přídělů pro provozovatele vysílacích rádiových zařízení ČTÚ se může dít pouze se souhlasem Rady.

PŘÍLOHY č. 1 - 21

Příloha č. 1	Seznam provozovatelů vysílání s licencí a s registrací	103
Příloha č. 2	Rozhodnutí Rady o dokrývačích ze dne 6.5.1997	124
Příloha č. 3	Plán využití kmitočtů (s přidělenými výkony)	126
Příloha č. 4	Registrované zahraniční televizní programy provozovatelů TKR s registrací	135
Příloha č. 5	Usnesení PSP, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR a Stálé komise (výběr)	141
Příloha č. 6	Stanoviska Rady (výběr)	145
Příloha č. 7	Zhodnocení plnění příjmové a výdajové části rozpočtu kapitoly za rok 1997 (příloha k roční uzávěrce)	149
Příloha č. 8	Schválení rozpočtu Rady na rok 1998 (dopis ministra financí ČR)	152
Příloha č. 9	Zásadní připomínky Rady k návrhu zákona o telekomunikacích	153
Příloha č. 10	Dvě připomínky k návrhům zákonů (autorský a tiskový zákon)	155
Příloha č. 11	Seznam upozornění, pokut a odňatých licencí	158
Příloha č. 12	Seznam soudních sporů	163
Příloha č. 13	Vzor kontrolního záznamu vysílání rozhlasové stanice	166
Příloha č. 14	Vzor kontrolní analýzy	173
Příloha č. 15	Časová řada žádostí, jednání a rozhodnutí vztahujících se ke společnosti CET 21	175
Příloha č. 16	Časová řada žádostí, jednání a rozhodnutí vztahujících se ke společnosti FTV	181
Příloha č. 17	Pravomoci orgánů regulace	183
Příloha č. 18	Systém nominace členů do orgánů regulace	185
Příloha č. 19	Vybrané výsledky výzkumu Mediaprojektu	187
Příloha č. 20	Vybrané výsledky peoplemeterového měření sledovanosti celoplošných televizních stanic	197
Příloha č. 21	Mapy: - orientační mapa území nepokrytého sítí ČT 1 - orientační mapa území nepokrytého sítí ČT 2 - orientační mapa území nepokrytého sítí Nova - orientační mapa území pokrytého sítí Prima TV - přehled umístění vysílačů ČRo - přehled umístění vysílačů rozhlasových stanic vysílajících na základě licence	202

PŘÍLOHA Č. 1
Seznam provozovatelů vysílání s licencí a s registrací
Stav k 31.1.1998

Řazeno abecedně podle názvu provozovatelů.
Tučný typ písma označuje změny za období 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998.
(S výjimkou místních změn stanoviště vysílače - viz Plán využití kmitočtů).

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

I. televizní vysílání celoplošné

Provozovatel s licencí

Název stanice

Oblast pokrytí

Platná od - do

CET 21,s.r.o.

NOVA

ČR

30. 1. 93 - 30. 1. 2005

FTV PREMIÉRA, s.r.o.

Prima TV

cílově ČR

28. 6. 94 - 28. 6. 2006

Držitel licence k vysílání teletextu
imAGe,a.s.

imAGe 1 TELETEXT

ČR (ČT 2)

12. 11. 92 - 12. 11. 1998

II. televizní vysílání regionální

Provozovatel s licencí Kanál/ERP (kW)
Název stanice Oblast pokrytí Platná od - do

FATEM TV, a.s. FATEM-TV	K55/0,100 Brno - Hády K50/20 Hodonín		21. 10. 97 - 21.10. 2009
FTV PREMIÉRA,s.r.o Prima TV	K24/10 Praha a okolí	26. 11. 92 - 26. 11. 2004
GENUS TV, a.s. GENUS TV	K60/100 Liberec	30. 6. 95 - 12. 3. 2008
GIMI, s.r.o. GIMI-ELSAT	K51/0,631 České Budějovice K51/0,100 Milevsko K40/0,050 Strakonice K51/0,032 Týn nad Vltavou K21/0,040 Český Krumlov K44/100 Táborsko	22. 11. 94 - 22. 11. 1999 4.3.97 - 22. 11. 1999 3.97 - 22. 11. 1999 4. 3. 97 - 22. 11. 1999 . 16. 9. 97 - 22. 11. 1999 21. 10. 97 - 22. 11. 1999
KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s. KABEL PLUS OLOMOUC	K48/0,004 Olomouc K60/4 Olomoucko	28. 6. 94 - 28. 6. 1999 21.10. 97 - 28. 6. 1999
NEZÁVISLÝ TELEVIZNÍ VYSÍLAČ THERMAL KARLOVY VARY, s.r.o. FONTÁNA TV *17. 6. 1997 zahájeno řízení o odnětí licence*	K27/0,200 Karlovy Vary	30. 6. 95 - 12. 3. 2008
PATKA Václav PULS	K37/0,050 Havlíčkův Brod K45/100 Rychnov nad Kněžnou K48/0,20 Trutnov K32/0,032 Česká Třebová K 58/0,020 Špindlerův Mlýn - Labská K 59/0,020 Špindlerův Mlýn - Svatý Petr K51/0,020 Vysoké Mýto K51/0,050 Hlinsko v Čechách K60/0,050 Lanškroun K27/0,100 Hradec Králové - město K47/0,050 Králíky K42/0,032 Náchod K59/0,020 Nové Město nad Metují K41/300 Svitavy	30. 6. 95 - 12. 3. 2008 11. 12. 96 - 12. 3. 2008 21. 1. 97 - 12. 3. 2008 21. 10. 97 - 12. 3. 2008
RTD, radio, televize Děčín, s.r.o. LYRA	K47/0,050 Děčín K47/0,100 Ústí nad Labem	21. 10. 97 - 21. 10. 2009
Studio CLIPPER, v.o.s. Studio CLIPPER	K48/600 Ostrava	21. 10. 97 - 21. 10. 2009
SVOBODA Jiří, ing. J.S.C. LOCAL TV	K52/0,002 Pelhřimov K59/600 Jihlavsko	28. 6. 94 - 28. 6. 1999 21. 10. 97 - 28. 6. 1999
ZAK TV, s.r.o. Západočeské vysílání	K51/100 Plzeň-město K60/50 Mariánské Lázně- Dyleň	17. 12. 96 - 17. 12. 2008 21. 10. 97 - 17. 12. 2008

III. televizní vysílání lokální

Provozovatel s licencí Kmitočet/výkon

*Název stanice*		*Oblast pokrytí*	*Platná od - do*
BERTINY LÁZNĚ TŘEBOŇ, s.r.o. TŘEBOŇSKÝ SVĚT	K51/0,008 Třeboň	11. 10. 94 - 11. 10. 1999
DEPOZ, s.r.o. TELEKO-TV ZDOUNKY	K43/0,008 Zdounky	11. 10. 94 - 11. 10. 1999
ELEKTRONIKA TVS, s.r.o. TVS *14. 10. 1997 zahájeno řízení o odnětí licence*	K42/0,008 Příbram	15. 9. 94 - 15. 9. 1999
KABEL PLUS CB, a.s. KABEL PLUS JINDŘICHŮV HRADEC	K46/0,004 Jindřichův Hradec	11. 10. 94 - 11. 10. 1999
KABEL PLUS CB, a.s. KABEL PLUS STRAKONICE	K38/0,008 Strakonice	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
KABEL PLUS SEVERNÍ MORAVA, a.s. KABEL PLUS NOVÝ JIČÍN	K26/0,004 Nový Jičín	1. 3. 95 - 28. 3. 2000
KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s. KABEL PLUS KOJETÍN	K57/0,008 Kojetín	20. 12. 94 - 20. 12. 1999
KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a.s. KABEL PLUS MOHELNICE	K27/0,008 Mohelnice	30. 6. 95 - 30. 6. 2000
KABELOVÁ TV DAKR, s.r.o. TV CHOMUTOV	K 42/0,008 Chomutov K44/0,040 Žatec	16. 11. 94 - 16. 11. 1999 18. 3. 97 - 16. 11. 1999
KABELOVÁ TV DAKR, s.r.o. TV MOST	K47/0,008 Most	16. 11. 94 - 16. 11. 1999
KABELOVÁ TV DAKR, s.r.o. TV TEPLICE	K43/0,008 Teplice	16. 11. 94 - 16. 11. 1999
KINDERNAY Martin GALAXIE	K46/1 Hradec Králové	10. 9. 96 - 9. 9. 2001
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV BATELOV	K37/0,008 Batelov	22. 11. 94 - 22. 11. 1999
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV BÍLOVEC	K45/0,008 Bílovec	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV BOJKOVICE	K45/0,008 Bojkovice	11. 10. 94 - 11. 10. 1999
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV BRUŠPERK	K26/0,010 Brušperk	23. 7. 96 - 23. 7. 2001
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV BYSTŘICE	K44/0,008 Bystřice nad Olší	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV HUKVALDY	K33/0,008 Hukvaldy	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV HUTISKO	K45/0,008 Hutisko	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV KLIMKOVICE	K28/0,008 Klimkovice	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV KOBEŘICE	K56/0,008 Kobeřice	7. 1. 97 - 7. 1. 2002
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV KORYČANY	K23/0,008 Koryčany	22. 11. 94 - 22. 11. 1999
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV KRAVAŘE	K22/0,010 Kravaře	23. 7. 96 - 23. 7. 2001
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV NOVÁ BĚLÁ	K25/0,008 Nová Bělá	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o LOCAL TV OSOBLAHA	K28/0,008 Osoblaha	20. 6. 95 - 20. 6. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV PŘÍBOR	K44/0,008 Příbor	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV RAPOTÍN	K42/0,008 Rapotín	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV RYBÍ	K45/0,008 Rybí	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV SLAVIČÍN	K44/0,008 Slavičín	11. 10. 94 - 11. 10. 1999
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV STARÁ VES	K42/0,008 Stará Ves u Rýmařova	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV SVIADNOV	K44/0,008 Sviadnov	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV TŘEMEŠNÁ	K46/0,010 Třemešná	16. 9. 97 - 1 rok od zahájení vysílání
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV VELKÁ ŠŤÁHLE	K28/0,008 Velká Šťáhle	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV VRATIMOV	K33/0,008 Vratimov	16. 2. 95 - 28. 3. 2000
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV VELKÁ POLOM	K59/0,010 Velká Polom	23. 7. 96 - 23. 7. 2001
LOCAL TV PLUS, s.r.o. LOCAL TV ŽULOVÁ	K46/0,010 Žulová	16. 9. 97 - 1 rok od zahájení vysílání
MIXA Vladislav INFO KANÁL MIMOŇ	K28/0,008 Mimoň	16. 5. 95 - 15. 5. 2000
MT KYNŠPERK, s.r.o. MT KYNŠPERK	K41/0,002 Kynšperk nad Ohří	22. 11. 94 - 22. 11. 1999
NEZÁVISLÉ TV VYSÍLÁNÍ PROSTŘEDNÍ BEČVA, s.r.o. NTV BEČVA	K50/0,008 Prostřední Bečva	16. 5. 95 - 15. 5. 2000
NEZÁVISLÝ TV VYSÍLAČ THERMAL KARLOVY VARY. s.r.o FONTÁNA *17. 6. 1997 zahájeno řízení o odnětí licence*	K27/0,008 Karlovy Vary	28.6. 94 - 28. 6. 1999
NOVÁK Jaroslav TV CITY *1. 7. 1997 zahájeno řízení o odnětí licence*	K37/0,008 Plzeň	28. 3. 95 - 28. 3. 2000
REMARK, s.r.o. TELEMARK	K28/0,004 Opava	22. 11. 94 - 22. 11. 1999
RTT media, s.r.o TV ZUBR PŘEROV	K55/0,010 Přerov	15. 9. 94 - 30. 10 2001
SEKO, s.r.o. SEKO TV	K44/0,008 Holešov	1. 3. 95 - 28. 3. 2000
SEMAR, s.r.o. PVTV	K43/0,008 Prostějov	15. 9. 94 - 15. 9. 1999
SLUŽBY MĚSTA KONICE, s.r.o. KONICE - místní vysílání	K48/0,004 Konice	16. 5. 95 - 15. 5. 2000
STONAVIA, s.r.o. TV LOCAL STONAVA	K29/0,004 Stonava	22. 11. 94 - 22. 11. 1999
STUDIO ZUBR PARDUBICE, s.r.o. ZUBR PARDUBICE *3. 6. 1997 zahájeno řízení o odnětí licence*	K44/0,008 Pardubice	28. 6. 94 - 28. 6. 1999

IV. televizní vysílání systémem MMDS

Řazeno abecedně podle jména provozovatele.

provozovatel s licencí

platná od - do

oblast pokrytí

KABEL NET HOLDING, a.s. 5.4.1994 - 31.12. 2000
Brno -
střed, Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Černovice, Chrlice, Ivanovice,
Jehnice, jih, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Královo Pole, Líšeň,
Maloměřice, Medlánky, Nový Lískovec, Ořešín, Řečkovice a Mokrá Hora,
sever, Slatina, Starý Lískovec, Tuřany, Útěchov, Vinohrady, Žabovřesky,
Žebětín, Židenice

KABEL NET HOLDING, a.s. 19.5.1993 - 31.12.2000
Praha a nejbližší okolí:
přednostní výstavba - Praha 1, Praha 3, Praha 5 (mimo JZ Město), Slivenec,
Ďáblice, Nebušice, Suchdol, Zličín, Lysolaje, Přední Kopanina, Řeporyje,
Řepy, Kolovraty, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice,
Libuš-Písnice, Radotín, Koloděje, Satalice, Vinoř, Letňany, Újezd nad Lesy,
Horní Počernice, Kbely, Uhříněves, Kyje, Nedvězí

KABEL PLUS CB, a.s.

22.9.1995 - 31.12. 2000

České Budějovice a nejbližší okolí:
Rudolfov, Roudná, Borek, Včelná

KABEL PLUS PRAHA, a.s.

11.4.1996 - 31.12. 2000

Kladno a nejbližší okolí

KABEL PLUS

15.11.1995 - 31.12.2000

STŘEDNÍ MORAVA, a.s.
Olomouc

KABEL PLUS

23.5.1996 - 31.12.2000

STŘEDNÍ MORAVA, a.s.

Zlín

LOCAL TV PLUS, s.r.o. 22.7.1996 - 31.12.2000
Kamýk n./V.

MWTv LOCAL, s.r.o. 1.7.1994 - 31.12. 2000

Mnichovice, Sázava, Libušín, Dobřichovice, Karlík, Lety, Řevnice,

Všenory, Zadní a Hlásná Třebáň

MWTv LOCAL, s.r.o. 1.7.1997 - 31.12.2000
Karlovy Vary

MWTv LOCAL, s.r.o. 1.7.1997 - 31.12.2000
Staré Město u Uherského Hradiště

TES Litvínov, s.r.o. 29.11.1995 - 31.12.2000
Bečov, Bílina, Braňany, Dobroměřice, Dubí, Duchcov, Hamr, Horní Jiřetín,
Hostomice, Chudeřín, Janov, Krupka, Litvínov, Louny, Meziboří, Most,
Obrnice, Osek, Postoloprty, Teplice, Teplice-Prosetice, Teplice-Trnovany,
Újezdeček, Žatec

V. satelitní televizní vysílání

*Provozovatel s registrací*	*Název stanice*
Česká programová společnost, s.r.o.	MAX, SUPER MAX

HBO Česká republika, s.r.o.	HBO

INTV, s.r.o.	INTV

Kabel Plus, a.s.	Kabel Plus Film

Mega TV, s.r.o.	Mega TV kanál

METEOPRESS, s.r.o.	METEO INFO

FTV Premiéra, s.r.o.	Prima TV

RTV Gemma, s.r.o.	Galaxie

VYSÍLÁNÍ V TELEVIZNÍCH KABELOVÝCH ROZVODECH
Řazeno abecedně podle jména provozovatele.

I. klasické televizní kabelové rozvody

AMOS, v. o. s.
Hlinsko v Čechách - I. etapa; Jilemnice - U nemocnice; Tanvald - I. etapa, II. etapa sídl.Výšina

ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s. r. o.
Benešov; Beroun - I. etapa - sídlištní zástavba; Budyně nad Ohří - Mírové nám., Slánská, Děkanská, Pražská, Polní, Školská, Průhon, Zahradní; České Velenice; Dobřany - I. etapa; Doksy; Holýšov - I. etapa - sídl. Výhledy; Horšovský Týn - I. etapa sídliště; Hrádek nad Nisou; Hrádek u Rokycan - I. etapa - sídl. Nová Huť; Hustopeče; Jevíčko; Jihlava; Jiříkov; Kosmonosy; Krásná Lípa; Kyjov; Lanškroun; Mnichovo Hradiště; Moravská Třebová - I. etapa; Nová Pec; Nymburk; Nýrsko; Osek u Duchcova - I. etapa ohr. ul. Jateční, Tyršova, Hrdlovská; Ostrov; Polička; Prachatice - I. etapa; Přeštice - ul. Palackého, Kollárova, Smetanova, Karlova, Husova, tř. 1.máje, Rybova, Červenkova, Komenského, 5.května, U parku, Slovenská, Tyršova, Dukelská; Rakovník - I. etapa; Roudnice nad Labem - I. etapa - sídl. Hracholusky; Rumburk - I. etapa ohr ul. Vrchlického, SNP, Na valech, střed města a individuální zástavby; Stochov; Šluknov - I. etapa ul. TGM, bří Čapků, 17.listopadu, Tyršova; Štětí - I. etapa ohr. ul. Lidická, Družstevní, Obchodní, sv. část města ohr. ul. Lidická, Družstevní, Školní, Alšova; Uherský Brod; Úštěk - I. etapa ohr. ul. Podskalská, 1.máje, Panský Dvůr, Mírové nám; Velké Opatovice; Velký Beranov; Vimperk - I. etapa; Vlašim - panelová a činžovní zástavba kolem ul. Komenského, Riegrova, Blanická, J. Masaryka, Lidická, Havlíčkova; Volary; Volyně - I. etapa; Votice; Žatec - I. etapa ohr. ul. Volyňských Čechů, Dr. Kůrky, Písečná, Husova; Žiželice

BRNOCOM, s. r. o.
Brno - Černovice, Kohoutovice, Líšeň, Slatina, Tuřany, Vinohrady, Židenice

CABTEL MONT ZLÍN, s. r. o.
Kašava; Napajedla; Oldřichovice; Pohořelice; Prusinovice; Soběchleby; Újezd u Valašských Klobouk; Vlčková; Vysoké Pole

CATV PROSTĚJOV, s. r. o.
Prostějov

CATV ZLÍN, s. r. o.
Veselí nad Moravou; Zlín

CDL INTERNATIONAL, s. r. o.
Chlumec - rozvod po obci v panelové i individuální zástavbě

CODIS, a. s.
Blučina, Děčín IV - Podmokly; Děčín - stavba OK 5, Folknáře; Duchcov - sídliště Osecká; Kostomlaty pod Milešovkou; Krupka - ul Kollárova č. 589-595; Postřelmov; Praha 4 - Modřany lokality B 1, B 2 - B 7, Lhotka - Kamýk; Praha 5 - Barrandov, JZM - Nové Butovice, Lužiny, Velká Ohrada, Stodůlky; Rumburk - Podhájí, ohr. ul. K. Světlé, V podhájí, Polní; Teplice - Trnovany ohr. ul. Husova, A. Staška, Přítkovská, Edisonova; Varnsdorf - sídliště; Zábřeh na Moravě - I. etapa

ČNTS, s. r. o.
Bohušovice nad Ohří; Děčín XXVI - Březiny, sídliště ohr. ul. Kosmonautů; Litoměřice - Kocanda II. etapa, ohr. ul. Teplická, Na Valech, Werichova a Liškova, - III. etapa ohr. lokalitou Pokratice, sídl. Severozápad I + II; Lovosice; Skalice; Vchyně - individuální zástavba; Zákupy

DATTEL, s. r. o.
Praha 4 - Krč - Tempo, Pankrác, Novodvorská část A, B, C, D; Praha 10 - Zahradní město

ELEKTRONIKA TVS OLOMOUC, s. r. o.
Olomouc; Olomouc - Neředín II

ELEKTRONIKA TVS, s. r. o. PŘÍBRAM
Příbram

ELSAT, s. r. o.
České Budějovice - sídl. Máj I. etapa, sídl Máj II. etapa, sídl. Šumava, sídl. Vltava; Český Krumlov - Domoradice, Za nádražím; Kaplice - Na vyhlídce, 9.května; Písek - Dukla, Hradiště, Putimská, Vysoká, sídl. Jih Družba, - východ; Trhové Sviny; Týn nad Vltavou; Týn nad Vltavou - Hlinky;

FLORIÁN JIŘÍ
Popůvky - Veselka; Viničné Šumice - Kovalovice

HBTV, s. r. o.
Havlíčkův Brod; Chotěboř; Přibyslav; Slatina nad Zdobicí; Šlapanov

INTES, a. s.
Pardubice; Přelouč - I. etapa - U školy

K+K CABLE, v. o. s.
Bechyně - Na Libuši, Obránců míru; Malšice; Milevsko; Rožmitál pod Třemšínem; Sezimovo Ústí - II. etapa; Tábor - Na kopečku, Nad Lužnicí II. etapa, Pražské sídl., sídl. Nad Lužnicí

K.T.V.M., s. r. o. VELKÉ MEZIŘÍČÍ
Moravské Budějovice - I. etapa; Velké Meziříčí

KABEL NET HOLDING, a. s.
Praha 11 - Jižní Město - hl. stanice a optická páteřní síť pro TKR, Jižní Město II. etapa, Jižní Město III. etapa, Jižní Město bod A - I. etapa - Opatov

KABEL NET HOLDING, a. s.
Praha 9 - Letňany

KABEL OSTROV, s. r. o.
Ostrov -I., II., III. etapa

KABEL PLUS CB, a. s.
České Budějovice - Lidická ul. I. a II. etapa, obchodní akademie - náměstí, Pekárenská ul. I. a II. etapa, Pražská ul. I., II., III., IV. a V. etapa, sídl. Vltava I. a II. etapa, VI. a VII. etapa - Šumava; Český Krumlov - I. etapa; Domažlice - sídliště; Horažďovice - I. etapa sídl. Palackého ul., III. etapa; Jindřichův Hradec - sídl. Vajgar, Hvězdárna II. etapa, propojení Hvězdárna III. etapa, sídl. U nádraží V. etapa, propojení sídl. Vajgar a sídl. U nádraží, VI. etapa - Na Piketě, VII. etapa - Sládkův kopec, VIII. etapa - Zborov, IX. etapa - Zbuzany; Nýřany - I. etapa sídl. u Staročeského náměstí; Pelhřimov - I. etapa - sídliště, II. etapa - Florián, III. etapa - ul. Táborská, B. Němcové, V. etapa - Sadová; Plzeň - Vinice jih; Strakonice - I. etapa, II. etapa - Na ohradě, III. etapa - sídl. Mír, IV. etapa; Sušice - sídl. Benátky; Třeboň - Hliník I. etapa; Velešín - I. etapa; Veselí nad Lužnicí - I. etapa

KABEL PLUS JIŽNÍ MORAVA, a. s.
Adamov - II. etapa; Blansko - vč. I. a III. etapy; Brno - Bohunice, Bohunice II. etapa, Bystrc - I., II., III. etapa, Jundrov - I., II., III. etapa, Kamenný vrch - ul. Oblá, Koniklecová, Nový Lískovec - vč. rod. domky Lískovec I. etapa a ul. Oblá 54, 56, 77, 79, 81, 83, 18, 43, 45, 47, 49 a Koniklecova 5, Kohoutovice I. etapa, Komín - I., II. etapa, Královo pole - I. etapa, Lesná - I., II. etapa, Medlánky I. etapa, Starý Lískovec - II. etapa, I. etapa 2. část, Řečkovice - I., II. etapa, Žabovřesky - I., II., III. etapa - 1., 2., 3. část; Hodonín - Bažantnice II. etapa. 2., 3. část; Třebíč - Hájek; Znojmo - I. etapa sídl. Pražská vč. 2. a 3. části, střed, II. etapa, Přímětice

KABEL PLUS PRAHA, a. s.
Brandýs nad Labem - sídliště; Čelákovice - I. etapa; Kladno - Centrum - sídlištní zástavby, Asanace - sídlištní zástavby ul. Štechova, Průchova, Čs. armády, Sítná - sídlištní zástavba, Rozdělov - sídlištní zástavba, Kročehlavy I., II., III. etapa; Kolín - sídliště; Kutná Hora - sídl. Šipší, ul. Revoluční; Lysá nad Labem - sídlištní zástavby; Mělník - sídlištní zástavby - Sportovní, Rousovice; Nové Strašecí - Křivoklátské sídl, Mšecké sídl. II. etapa; Praha 1 - OD Kotva; Praha 2 - Folimanka 5; Praha 3 - Žižkov ul. Baranova, Blahoslavova, Blodkova, Bořivojova, Cimburkova, Čajkovského, Čerchovská, Fibichova, Havlíčkovo nám., Chlumova, Chopinova, Chvalova, Jagellonská, Jeseninova, Krásova, Krkonošská, Křížkovského, Kubelíkova, Laubova, Lipanská, Lucemburská, Mánesova, Milešovská, Milíčova, nám. Jiřího z Poděbrad, Na švihance, Ondříčkova, Ostromečská, Polská, Pospíšilova, Přemyslovská, Přibyslavská, Radhošťská, Roháčova, Seifertova, Sladkovského nám., Slavíkova, Sudoměřská, Ševčíkova, Škroupovo nám., Štítného, Třebízského, U Kanálky, Velehradská, Vinohradská, Víta Nejedlého, Vlkova, Vozová, Zvonařová; Praha 4 - sídl. Jalodvorská, Mezivrší 27, 29, 31, 33, 35; Praha 6 - Dědina, sídl. Petřiny; Praha 8 - Košťálkova 1103/2, hlavní stanice TKR, Bohnice hlavní stanice a optická propojovací síť Novákových 8 pro TKR, Čimice, Invalidovna, Ďáblice, Ďáblice - I., II. etapa, Bohnice, sídl. Bohnice, Karlín, Karlín I. etapa bloky 1A, 1B, 1F, 1CH a Ia. etapa, Kobylisy Třeboradická 1065 - 1076 bloky C, D, E; Praha 9 - Balabenka Podvinný Mlýn, hotel Hilton, Prosek; Praha 10 - Dubeč, Vršovice, II. soubor 1. stavba; Praha 11 - Jižní Město I., II, Roztyly, Na Sádce 1745 - 1749; Praha 12 - Písnice; Praha 13 - sídl. Řepy, sídl. Lužiny; Praha 14 - Poděbradská - Lehovec, Černý Most I., II.; Praha 14 - Kyje, sídl. Jahodnice, I., II. etapa; Praha 15 - Hostivař ul. Pražská, Hostivařská, Horní Měcholupy, Petrovice, sídl. Hornoměcholupská, optická propojovací síť pro TKR Horní Měcholupy, Petrovice a sídl. Hornoměcholupská, Újezd nad Lesy - sídliště Rohožník; Slaný, - Na dolinkách

KABEL PLUS SEVERNÍ ČECHY, a. s.
Bílina - Pražské předměstí stavba 4A; Česká Lípa - sídl. Sever, Lada, Špičák; Dolní Bousov - sídliště; Chodov - stavba 1A; Jablonec nad Nisou - Mšeno, Šumava, sídl. Liberecká; Karlovy Vary - stavba 7.B. - 5.A., 5.B.; Liberec - Bída, Doubí, Franklinova vč. Králův Háj, 6A stavba, Františkov, Gagarinova, Kunratická I, Kunratická II, Ruprechtice, Pavlovice Masarykova 4, 4b, 5a, 5b, Rochlice II 7.A. stavba - Červeného, Vesec II; Mladá Boleslav - sídl. Habeš 5A, stavba Jičínská I, 1. stavba, V. etapa; Most - stavba 1, 2, 3, ohr. ul. Budovatelů, Vančurova, 1.Máje, W.A. Mozarta, Dvořákova, vč. Pod šibeníkem, Družstevní; Sokolov - Sokolov 6A, stavba Michal I, stavba 1B - Vítězná 20; Splzov Lišný Bzí; Ústí nad Labem - Kamenný Vrch, Střekov, Mojžíř ul. J Plachty 182, části městského obvodu Ústí nad Labem - Severní terasa, Dobětice, Skřivánek, Stříbrníky, Malátova, Pod Holoměří, Vinařská, Krásné Březno, Všebořice, lok. Plynárenská + stavba 14C; Železný Brod - Na Vápence

KABEL PLUS SEVERNÍ MORAVA, a. s.
Bruntál - I. etapa - Květná; Frýdek Místek - II. etapa, Růžový Pahorek, I. etapa Sadová, Na Veselé, Anenská, sídl. Kolaříkova, Slezská; Havířov - Havířov město, IV., VI. etapa, Šumbark I., II., III., IV. etapa; Hlučín - Hlučín, Hlučín II. etapa část A - Zahradní, část C - Rovniny; Karviná - Hranice I. etapa ul Žižkova; Krnov - Pod Cvilínem II. etapa; Nový Jičín - I. etapa, Loučka, II. etapa, Horní předměstí; Opava - Kateřinky západ, II. etapa, Centrum - Pekařská, III. etapa, Kateřinky východ, sídl. Englišova; Orlová II. etapa; Ostrava - Hošťálkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Fifejdy I. etapa, Poruba IV., V., VII., VIII. obvod, Pustkovec, ul. Františka Hajdy, Petra Křičky; Valašské Meziřící - Horní Město, I. etapa, Vyhlídka, II. etapa, Štěpánov; Vsetín - Sychrov, sídl. Hrbová, sídl. Jasénka

KABEL PLUS STŘEDNÍ MORAVA, a. s.
Bystřice pod Hostýnem - I. etapa; Holešov - I., II. etapa; Hranice - I. až VI. etapa; Hulín - I. etapa; Jindřichov okr.Šumperk; Kojetín - I., II. etapa; Kroměříž - I. etapa; Lipník nad Bečvou - I., III. etapa; Litovel - I. etapa; Mohelnice - I. etapa; Otrokovice; Staré Město pod Sněžníkem - I., II. etapa; Šternberk - I. etapa; Šumperk - I., II., III., IV., V. etapa; Uherské Hradiště - I. etapa sídl. Mojmír II; Uničov - II. etapa; Velká Bystřice; Vyškov - I., II., III., IV. etapa, 2. část - Žižkova, Švermova, Topolky, Fučíkova, Hrnčířská

KABEL PLUS VÝCHODNÍ ČECHY, a. s.
Dvůr Králové nad Labem - 1. a část 2. etapy; Hořice v Podkrkonoší - 1. etapa; Hradec Králové - Moravské Předměstí 1. až 10. etapa, Labská II, etapa Labská 1, Slezské Předměstí 1. etapa, Orlická kotlina, Malšovice 13., 14., 16., 17. etapa, Moravské Předměstí 18. etapa; Chrudim - 1., 2., 3., 4. etapa; Jičín - 1., 2., 5. etapa, Žižkovo nám.; Náchod 3., 4., 4b., 5., 6., 8., 9., 10., 11., 12. etapa; Nová Paka - 1., 2. etapa; Rychnov nad Kněžnou - 1., 2. etapa; Svitavy - R. Kloudy, Lány, 2. etapa; Trutnov - I. etapa 1. část; Vysoké Mýto - 1a, 1b a 2. etapa; Žamberk - 1. etapa

KABELOVÁ TELEVIZE, s. r. o. ČESKÁ TŘEBOVÁ
Česká Třebová - Lhotka, Trávník; obec Žichlínek; Ústí nad Orlicí - Štěpnice I. etapa

KABELOVÁ TELEVIZE DAKR, s. r. o.
Braňany okr. Most - sídliště; Janov u Litvínova - ul. Luční č.p. 304 - 312, ul. Hamerská bl. G č.p. 289 - 291, ul. Hamerská bl. R č.p. 232, 233; Ledvice - individuální, skupinová zástavba; Litvínov - ul. Tylova 1 - 4, Lázeňský vrch; Malé a Velké Březno - rozvod po obci - 2 sekce; Most; Neštěmice -Na výšině/Hluboká, sídl. Skalka; Ústí nad Labem - Krásné Březno lok. Žežická; Vysoké Březno - obec; Vyškov okr. Louny - rozvod v obci - 100% pokrytí

KABELOVÁ TELEVIZE CHOMUTOV - JIRKOV, s. r. o.
Chomutov - sídl. Březenecká, Kamenná; Jirkov - střed

KABELOVÁ TELEVIZE JESENÍK, s. r. o.
Jeseník - ul. Dukelská, II. etapa, ul. Lipová

KABELOVÁ TELEVIZE KADAŇ, a. s.
Kadaň - I. etapa (nemocnice), etapa A, B, C, D. E, III. etapa

KABELOVÁ TELEVIZE KLÁŠTEREC N. O., s. r. o.
Klášterec nad Ohří

KABELOVÁ TELEVIZE KOPŘIVNICE, s. r. o.
Kopřivnice - I. etapa, ul. Pod zahradami, Na drahách

KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA, s. r. o.
Ostrava - Fifejdy

KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA - JIH, s. r. o.
Frenštát pod Radhoštěm; Ostrava - Výškovice, Dubina, Zábřeh XI., XII., etapa, Hrabůvka, XXXII., XXXVIII. etapa

KABELOVÁ TELEVIZE PŘEROV, a. s.
město Přerov

KABELOVÁ TELEVIZE SEVEROZÁPADNÍ ČECHY, a. s.
Chomutov - Březenecká, Kamenná, 1. - 8. etapa; Jirkov - Ervěnice. střed, Vinaře I., II. etapa

KABELOVÁ TELEVIZE TŘINEC, s. r. o.
Třinec

KATRO SERVIS, s. r. o.
Benešov u Semil; Háj ve Slezsku; Chuchelna; Semily

KELI, s. r. o.
Česká Lípa - sídl. Špičák; Český Dub - I. etapa sídl.; Desná v Jizerských horách; Jiřetín pod Bukovou; Kolín - Za Baštou 1356, 1357, 1358; Liberec - Kopečná, Vratislavice nad Nisou, Liberec 6 - Rochlice II; Náchod -ul. Pražská, Komenského; Příšovice okr. Liberec; Tanvald; Velké Hamry

MACH STANISLAV - M SERVIS ZLÍN
Ostrožská Nová Ves - 1. etapa; Pozlovice - 1. etapa

MAKRO, s. r. o.
Bečov u Mostu; Jiříkov - ohr. ul. Březinova, generála Svobody a Dvořákova; Nový Bor - ohr. ul. Wolkerova, TGM, Tkalcovská a Palackého, Nový Bor ohr. obvodem města

MELICHAR JIŘÍ
Praha 4 - JM Chodov

MĚSTSKÉ INŽENÝRSKÉ SÍTĚ STUDÉNKA, a. s.
Studénka - k. ú. Butovice ul. Budovatelská, Sjednocení, Butovická, Mírová, Poštovní, A.G.L. Svobody, A. Dvořáka

MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, a. s.
Kuřim

NOEL, v. o. s.
Dubňany - I. etapa, sídl. Lignit vč. rozšíření o II., III., IV. etapu; Rohatec

NOVÁK MIROSLAV
Třemošnice

NOVÁTOR, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO
Třebíč - ul. Na svahu, M. Majerové

NTV CABLE, s. r. o.
Napajedla, Oldřichovice, Pohořelice

PILSKABEL TV, a. s.
Plzeň - Košůtka, Bolevec, Lochotín ul. Karlovarská, Gerská, Svobody, Studentská, Lidická, Skvrňany - ul. Vejprnická, Vojanova, Lábkova, T. Brzkové, Walterova, Nade Mží, Na okraji, Křimická, Slovany - ul. Rychtaříkova, Ruská, Brojova, Francouzská, Sladová, Sušická, Na celchu, Částkova, Sladovnická, Vinice jih ul. Hodonínská, Brněnská, Bzenecká, Strážnická, Břeclavská, Bory ul. Beneše, Heyrovského, Klatovská, U Borského parku, 17. listopadu, Boettingerova, Lobzy ul. Rokycanská, Nad Úslavou, Revoluční, Slunečná, Pod Švabinami, Doubravka ul. Rokycanská, Hřbitovní, Potoční, Nad Týncem, Lazaretní, Hrádecká, Na rybníky, Kolmá, Stará cesta, Zábělská

PROKABEL, ÚSTÍ NAD LABEM, s. r. o.
Hošťka - panelová a individuální zástavba

SAT CENTRUM, s. r. o.
Neratovice - ul. Kojetická, Na výsluní, Dr. E. Beneše, 28.října, 17.listopadu, J. Fučíka, bří Čapků, Čtvercová, Za obchody, U tržnice, Na skalkách, Hruboňova, Vančurova, Zelená, kpt. Jaroše, nám. Republiky, Masarykova, Za jednotou, M. Alše, Nerudova, Sv. Čecha, Byškovická, Jungmannova, Olbrachtova, K.H. Máchy

SATCA, s. r. o.
Český Brod - sídlištní zástavba; Mimoň; Praha 8 - Bohnice, Čimice

SATT, s. r. o.
Bystřice pod Pernštejnem; Nové Město na Moravě; Žďár nad Sázavou - I. stavba ul. Okružní, bloky 573/7, 573/8, 2803, 2760

SATTURN HOLEŠOV, s. r. o.
Boršice u Buchlovic; Biskupice; Brusné; Březnice; Březová - okr. Zlín; Dolní Lhota; Horní Lhota; Hřivinův Újezd; Hvozdná; Jarcová; Kaňovice; Kroměříž - Rumunská (sídl. Zachar); Lanžhot; Město Albrechtice; Neubuz; Němčice; Podkopná Lhota okr Zlín; Provodov; Prušánky; Racková okr. Zlín; Rusava; Růžďka; Sehradice; Sehradice - Dolní Lhota; Slopné; Spytihněv; Traplice; Všemina; Zástřizly okr. Zlín; Zašová; Zlechov okr. Uherské Hradiště; Zlín - Obecniny, Podlesí

SELF SERVIS, s. r. o.
Bukovany; Dukovany; Chudčice; Ivančice; Jabloňany; Jiříkovice; Kunštát; Lužice; Mokrá - sídl. CEMO; Moravský Krumlov; Moutnice; Mutěnice; Neslovice; Nové a Moravské Bránice; Oslavany; Polanka; Popice; Radostice; Rosice; Slavětice; Strachotín; Svatobořice - Mistřín; Šlapanice - I. etapa; Telnice; Tišnov; Vlkoš - Skoronice; Žabčice; Žatčany; Židlochovice

STAR NOVA, s. r. o.
Nová Role; Potůčky; Rotava

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO OBČANÚ V LEDČI NAD SÁZAVOU
Ledeč nad Sázavou - sídl. Rámy, Stínadla

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ŽIVOT
Mariánské Lázně - ul. Třebízského; Úšovice - sídl. Panská pole, ul. Bezejmenná, Butterfly, Slovan

ŠVANDA JOSEF
Horní Slavkov - Kounice; Klatovy - sídl. Pod Hůrkou; Tachov - sídl. Západ, Východ, Rapotín

TELCOM, s. r. o.
Kralupy nad Vltavou - město, Kralupy III Mikovice, sídl. Hůrka

TESAS MEDIC, s. r. o.
Dvorec a Nepomuk

TES LITVÍNOV, s. r. o. (SEVERNÍ ČECHY)
Bílina - ul. Čapkova, sídliště; Duchcov - sídl. Osecká objekty 1304, 1305, 1306, 1307, 1351; Janov u Litvínova - stavba 025; Krupka - Maršov - 17 objektů ohr. ul. K.Čapka, Dukelských hrdinů; Litvínov - ul. Bezručova, místní část Loučky, Podkrušnohorská (PKH), Valdštejnská - stavba 021; Louny - sídl. ohr. ul. 17.listopadu, tř. SNP, Louny - západ sídl. kpt. Nálepky; Meziboří - I. - VII. etapa; Osek - ohr. ul. Slovenská, Sokolská; Teplice- místní část Trnovany, Nová Ves ohr. ul. Javorská, Habrová, místní část ohr. ul. Nedbalova, Scheinerova, Fibichova, sídl. Prosetice, sídl. Závětří, sídl. Trnovanská (Doubravka); Třebenice; Žatec - lokalita ohr. ul. Třebízského, Hájkova, Svatováclavská objekt č. 2520, 2521, 2518, 2519

TES LITVÍNOV, s. r. o. (PRAHA)
Praha 8 -Ďáblice I., II. etapa (1. a 2. část II. etapy), Kobylisy I. etapa (sídl. Kobylisy a Písečná)

TM KATEL, a. s.
Bohumín - I. etapa

TV D. I. S., a. s.
Rokycany; Zbiroh - sídliště ul. Pujmanové 583 - 590

TV MÁJ, s. r. o.
Majetín

ZELENÁ HORA, STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO
Žďár nad Sázavou - ul. Studentská 6-16, 20-30, Dolní 5-9, 13-23

II. programový kanál
INNET, s. r. o.
sítě TKR CODIS, a. s. v Praze; sítě TKR DATTEL, s. r.o. v Praze; sítě TKR TES LITVÍNOV, s.r.o. V Praze 8

TVT, s. r. o.
sítě TKR K+K CABLE, v. o. s. v Táboře, Sezimově Ústí, Bechyni, Malšicích a Milevsku

VOBORNÝ JAROSLAV
Ivančice - etapa 1A, 1B, 1C, 1D

III. hotelové kabelové rozvody
HURT JAROMÍR
hotelové kabelové rozvody v hotelech Hoffmeister a Prague Hilton Atrium v Praze; hotelový kabelový rozvod v hotelu Expo v Praze

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ FM a AM

I. Rozhlasové vysílání celoplošné

*Provozovatel s licencí*		*Kmitočet/výkon*
*Název stanice*			*Oblast pokrytí*		*Platná od - do*

RADIO FREE EUROPE,Inc.	AM		licenci vydala
Radio FREE EUROPE	ČR		Federální rada pro rtv
				7. 7. 1992 - 7. 7.1998
R.G.EVROPA 1,a.s.	FM			24. 2.19 93 - 24. 2. 1999
Radio FREKVENCE 1	ČR
KASKOL,s.r.o.		FM			24. 2.19 93 - 24. 2.19 99
Radio ALFA		ČR

II. Rozhlasové vysílání v oblastech

+/ Znovu udělené licence provozovatelům, jimž skončila platnost licence

*Provozovatel s licencí*	*Kmitočet/výkon*
*Název stanice*		*Oblast pokrytí*	*Platná od - do*
+/AGENTURA TRS,s.r.o.	91,9MHz/1 kW 1. 1.1996 - 31. 12. 2001
RADIO 1		Praha
+/AMBO,s.r.o.		93,8MHz/1 kW		1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio DIANA	Karlovy Vary

ANTRE,s.r.o.			88,4MHz/1 kW 1. 1.1996 - 31. 12. 2001
ELDORÁDIO				České Budějovice
ATELIÉRY ZLÍN,a.s.		89,6MHz/10 kW			30. 9. 1993 - 30. 9.1999
Radio A-ZET			Zlín a okolí
			95,6MHz/0,1 kW
			Vsetín
+/BARRANDOV FM, a.s.		90,3MHz/1 kW 1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio LIMONÁDOVÝ JOE	Praha

BRITISH BROADCASTING Corp.	101,1MHz/1 kW		licenci vydala
BBC World Service		Praha			Federální rada pro rtv
		89,8HMz/1 kW		7. 7.1992 - 7. 7.1998
		České Budějovice
					98,6HMz/1 kW
					Plzeň
					105,8MHz/1 kW
					Ústí n.L.
					99,1MHz/1 kW
					Hradec Králové
					101,3MHz/0,15 kW
					Brno

CITY MULTIMEDIA,s.r.o.		93,7MHz/5 kW 30.9.1997 - 30.9.2003
CITY 93,7 FM				Praha a okolí

COBRA,s.r.o.		97,7MHz/18 kW	26. 10.1993 - 26. 10.1999
CLASSIC FM	stř. Čechy
CONTACT OPAVA,s.r.o.	99,3MHz/10 kW			30. 9. 1993 - 30. 9. 1999
Radio ATTACK	severní Morava
			*Rada dne 13.5.97 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence*
+/COUNTRY RADIO,s.r.o.	89,5MHz/1,6 kW	1. 1.1996 - 31. 12. 2001
COUNTRY Radio	Praha
		AM 1062 kHz			4. 12.1992 - 17. 11.1999
		stř.Čechy
ČERNÝ Martin	105,3MHz/3 kW		22. 10. 1992 - 22. 10. 1998
Radio ČERNÁ HORA	87,8MHz/1 kW
		96,2MHz/0,1 kW
		92,6 MHz/0,1 kW
				východní Čechy

DEFINITELY,s.r.o.	94,4MHz/0,5 kW		16. 5. 1995 - 15. 5. 2001
Radio PRO 94.4	Libina
DOUBEK Jan,ing.	94,5MHz/1 kW			15. 5. 1995 - 15. 5. 2001
Radio DUHA Vrchlabí	Vrchlabí
EN-DAXI,s.r.o.		89,3MHz/0,5 kW			2. 12.1993 - 2. 12. 1999
Radio APOLLO	střední Morava
		99,8MHz/1 kW
		Valašské Meziříčí
		101,9MHz/0,1 kW
		Vsetín
				95,6MHz/0,2 kW
				Olomouc
ESA - RÁDIO,s.r.o.	97,2MHz/1 kW 1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio ZLATÁ PRAHA 97	Praha
+/EVROPA 2,s.r.o.	88,2MHz/5 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
EVROPA 2		Praha a okolí
				88,1MHz/1 kW
				Liberec
				106,7MHz/1 kW
				Znojmo
				95,5MHz/0,2 kW
				Zlín
FAKTOR Ladislav,JUDr.	104,3MHz/32 kW		28. 6.1994 - 28. 6. 2000
Radio FAKTOR	88,0MHz/0,1 kW
				93,6MHz/1 kW
		jižní Čechy
+/FAKTOR Ladislav,JUDr.	99,7MHz/1 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio FAKTOR 2	České Budějovice
+/FORETNÍK Pavel,RNDr.	92,3MHz/5 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio HANÁ		Olomouc a okolí

HABRDA Michal

90,5MHz/1 kW

1. 1.1996 - 31. 12. 2001

Radio ČESKÉ BUDĚJOVICE-EVROPA 2 České Budějovice

+/HALLO WORLD,s.r.o.	93,7MHz/5 kW			1. 1.1996 - 31.10.1997
Radio CITY			Praha a okolí
			*Rada licenci odňala na žádost provozovatele*
+/HEJL Josef		97,1MHz/0,8 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio RUBI		Olomouc
				90,0MHz/1 kW
				Šumperk
HELLAX,s.r.o.		93,7MHz/40 kW		30. 9. 1993 - 30. 9. 1999
Radio HELLAX	Ostrava a okolí

+/INWEST LEASING,a.s.	89,6MHz/1 kW 18. 9.1995 - 10.3.1998
Radio WEST PLZEŇ	Plzeň
			*Rada licenci odňala na žádost provozovatele*
JARAMO,s.r.o.	88,1MHz/10 kW			2. 12.1993 - 2. 12. 1999
Radio POHODA	severní Morava
KARYON, s.r.o.	104,2MHz/1 kW			6. 6. 1995 - 6. 6. 2001
Radio KARYON	Znojmo
LION PRAHA,s.r.o.	105,5MHz/100 kW	21. 1.1994 - 21. 1. 2000
Radio LION		stř.Čechy
+/M+M,s.r.o.		98,1MHz/1 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio AGARA	Chomutov
+/MACHAROVSKÝ Petr	88,0MHz/1 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001

EVROPA 2 - RADIOCLUB 107,2MHz/0,2 kW

				Ústí n.L.
MEDES,s.r.o.		87,8MHz/1 kW			1. 1.1996 - 1. 1. 2002
Radio ROKKO	Praha
			Rada dne 29.10. 96 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence
MEDIA PARTY,s.r.o.	93,9MHz/100 kW	12. 6. 1995 - 6. 6. 2001
Radio O.K.		východní Čechy
NONSTOP,s.r.o.	103,0MHz/10 kW	29. 7. 1993 - 29. 7. 1999
Radio KROKODÝL	Brno a okolí
NORTH MUSIC,s.r.o.	95,2MHz/0,5 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio NORTH MUSIC	Ústí n.L.
ONDRÁŠEK Tomáš,ing.	100,6MHz/2 kW		6. 6.1995 - 6. 6. 2001
Radio TEP		Teplice
ORION,s.r.o.		103,9MHz/10 kW 30. 9. 1993 - 30. 9. 1999
ORION 103,9 FM	Valašské Meziříčí
		a okolí
+/ORION,s.r.o.		96,4MHz/4 kW		1. 1. 1996 - 30. 9.1999
Radio ORION		Ostrava
		88,6MHz/0,5 kW
		Opava
				98,7MHz/1 kW
				Třinec

PINGITZER Bedřich	99,3MHz/1 kW		2. 5.1995 - 2. 5. 2001
Radio KRUMLOV	Český Krumlov
		87,8MHz/0,1 kW
		České Budějovice

PRESSTON,s.r.o.		89,3MHz/5 kW 21. 1.1994 - 21. 1. 2000
Radio PRESSTON		Benešov
+/RADIO BOHEMIA,s.r.o.		98,1MHz/1 kW	1. 1.1996 - 31. 12. 2001
KISS 98 FM			Praha
+/RADIO BONTON,a.s.		99,7MHz/5 kW		1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio BONTON		Praha
					94,8MHz/0,1 kW
					Mladá Boleslav
					91,7MHz/0,2 kW
					Benešov
					96,9MHz/0,3 kW
					Česká Lípa
			*Rada dne 11.11.1997 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence*
+/RADIO CONTACT LIBEREC,s.r.o.	101,4MHz/20 kW	1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio CONTACT LIBEREC	severní Čechy
RADIO CRYSTAL ČESKÁ LÍPA,s.r.o.	99,9MHz/1 kW		6. 6. 1995 - 6. 6. 2001
Radio CRYSTAL		Česká Lípa
					90,4 MHz/0,2 kW
					Varnsdorf

+/RADIO DRAGON K.Vary,s.r.o. 99,7MHz/1 kW

Radio DRAGON	Karlovy Vary	1. 1. 1996 - 21. 1. 2000
		102,8MHz/1 kW
		Mariánské Lázně	21. 1. 1994 - 21. 1. 2000
		90,0MHz/1 kW
		Aš a Cheb
RADIO EURO K, s.r.o.	97,1MHz/1 kW		8. 10. 1992 - 8. 10.1998
Radio EURO K	Liberec
+/RADIO FM PLUS Plzeň, s.r.o.	105,8MHz/10 kW	1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio FM PLUS	106,1MHz/1 kW
		97,2MHz/0,2 kW
		88,1MHz/0,15 kW
		87,6MHz/0,4 kW
		západní a střední Čechy
RADIO FRANCE INTERNATIONALE 99,3MHz/1 kW		26. 10.1993 - 25. 10.1999
RFI		Praha

RADIO JIH, s.r.o.		88,9MHz/10 kW		6. 6.1995 - 6. 6. 2001
Radio JIH			Hodonín a okolí

RADIO LIFE, s.r.o.		91,6MHz/0,5 kW		10. 12. 1992 - 10. 12.1998
Radio LIFE			Pardubice

RADIO METUJE,s.r.o.	92,8MHz/1 kW	15. 5. 1995 - 15. 5. 2001
Radio METUJE	Náchod
			94,7MHz/0,1 kW
			Broumov
			94,7MHz/0,2 kW
			Vamberk
RADIO MORAVA,s.r.o.	101,1MHz/1 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio KISS MORAVA	Frýdek Místek

+/RADIO MOST,s.r.o.	90,6MHz/1 kW		1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio MOST		Chomutov
		95,8MHz/0,5 kW
		Most
			96,5MHz/0,1 kW
			Teplice
RADIO PRIMA,s.r.o.	96,5MHz/1 kW		16. 5. 1995 - 15. 5. 2001
Radio PRIMA		Šumperk

+/RADIO PROFIL,s.r.o.		96,9MHz/1 kW			1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio PROFIL		Pardubice
			95,7MHz/0,15 kW
			Hradec Králové
					96,3 MHz/0,2 kW
					Havlíčkův Brod
RADIO PROGLAS,s.r.o.		90,6MHz/0,5 kW 6. 6.1995 - 6. 6. 2001
Radio PROGLAS		Bystřice pod H.
					107,5MHz/2,88 kW
			Brno
			93,3MHz/20 kW
					severní Morava
RADIO ProTon,s.r.o.		90,0MHz/10 kW			21. 1.1994 - 21. 1. 2000
Radio KISS ProTon		Plzeň a okolí
RADIO PUBLIKUM,s.r.o.		90,3MHz/1 kW			30. 9. 1993 - 30. 9.1999
Hit Radio PUBLIKUM		Zlín
RADIO RELAX,s.r.o.		92,3MHz/1 kW 21. 1.1994 - 30. 12. 2000
Radio RELAX		Kladno
					97,4MHz/0,2 kW
					Rakovník
RADIO SPRINT, s.r.o.		92,8MHz/1 kW		27. 10. 1992 - 27. 10. 1998
Radio SPRINT		Ostrava
			98,3MHz/1 kW
			Třinec
RADIO STATION BRNO,s.r.o.	88,3MHz/10 kW		29. 7. 1993 - 29. 7. 1999
Radio KISS HÁDY		Brno a okolí
RADIO VENKOW,s.r.o.		104,7MHz/10 kW		20. 6.1995 - 20. 6. 2001
KAROLINA 104,7		Plzeň a okolí
+/RADIO VOX,s.r.o.		95,3MHz/1 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio VOX			Praha
RADIO VOX, s.r.o.		95,0MHz/100 kW	26. 10.1993 - 26. 10.1999
Radio VOX			stř. Čechy

RADIO WEST PLZEŇ,s.r.o.	101,3MHz/10 kW		30.9.1997 - 30.9.2003
Radio WEST PLZEŇ		Plzeň a okolí
+/RADIO ZLÍN,s.r.o.	91.7MHz/5 kW			1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio ZLÍN		Zlín a okolí
		102,5MHz/0,1 kW
		Vsetín
		96,2MHz/1 kW
		Uherský Brod
+/RAŠÍK Milan	89,5MHz/1 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
RADIOHRAD	Těrlicko

REKLAMNÍ AGENTURA CLUB,s.r.o. 90,2MHz/1 kW 13. 1. 1994 - 13. 1. 2000

Radio STYL		Kutná Hora
		91,1 MHz/0,1 kW
			Poděbrady
+/RKR,s.r.o.		98,7MHz/5 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
CLASSIC FM	Praha
				101,8MHz/1 kW
				Tábor
				91,3MHz/0,5 kW
				Liberec
ROZHLASOVÁ REGIONÁLNÍ	99,5MHz/1 kW		13. 1. 1994 - 13. 1. 2000
SPOLEČNOST, a.s.	Pardubice

Radio EVROPA 2-HRADEC KRÁLOVÉ

			*Rada dne 1.7.1997 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence*
+/RTV Cheb,k.s.	92,5MHz/1 kW			1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio EGRENSIS	Mariánské Lázně
		93,2MHz/1 kW
		Cheb
		88,3MHz/0,2kW
		Karlovy Vary
SUCHÝ Petr		95,2MHz/1 kW			6. 6.1995 - 6. 6. 2001
Radio ŠUMAVA	Klatovy
				91,8MHz/0,5 kW
				Kašperské Hory
+/SVOBODA Karel	91,6MHz/1 kW			1. 1. 1996 - 31. 12. 2001
Radio DĚČÍN		94,8MHz/0,5 kW
				Děčín
ŠMÍD Petr		92,9MHz/1 kW 21. 1.1994 - 21. 1. 2000
Radio DELTA Mladá Boleslav	Mladá Boleslav
ŠMÍD Petr		105,7MHz/1 kW 21. 1.1994 - 21. 1. 2000
Radio JIZERA FM	Mladá Boleslav
TRIANGL,s.r.o.	97,9MHz/20 kW			29. 7. 1993 - 29. 7.1999
Radio TRIANGL	severní Čechy
V plus P,s.r.o.		89,0MHz/1 kW			28. 6.1994 - 28. 6. 2000
Radio PRÁCHEŇ	Písek
		99,5MHz/0,4 kW
		Příbram
+/VALC,a.s.		103,4MHz/1 kW			1. 1.1996 - 31. 12. 2001
Radio BRNO		Brno
VOSTÁL František, ing. arch.	94,3MHz/10 kW			2. 5. 1995 - 2. 5. 2001
Radio VYSOČINA	Jihlava a okolí

III. Vysílání rozhlasu po drátě
provozovatel s licencí

*název stanice*		*oblast pokrytí*			*platná od - do*
JUSTICH Pavel			Klatovsko			26. 10. 1993 - 26. 10. 1999
Studio pro každého
KOČÍ Pavel			Jindř.Hradec		15. 10. 1992 - 15. 10. 1998
Radio Vajgar
KODÝTEK Miloslav	Mariánské Lázně			26. 10.1993 - 26. 10. 1999
Radio Goethe		a okolí
			Rada dne 7.1.1997 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence
KOPEČNÝ Stanislav		Olomoucko		26. 10. 1993 - 26. 10. 1999
Radio TIMPEX
			Rada dne 7.1.1997 rozhodla zahájit řízení o odnětí licence
SEBERA Libor			Cheb			26. 10. 1993 - 26. 10.1999
Studio CHEB

SPT TELECOM,a.s.- oblast Pardubice,o.z.

východní Čechy

26. 10. 1993 - 26. 10. 1999

Rozhlas po drátě

SPT TELECOM,a.s.-oblast Brno,o.z.

jižní Morava

26. 10. 1993 - 26. 10. 1999

Rozhlas po drátě

PŘÍLOHA Č. 2
ROZHODNUTÍ RADY O DOKRÝVAČÍCH
ZE DNE 6.5. 1997

Lion Praha s.r.o. - žádost se zamítá, není technické řešení. (kmitočet Praha Strahov 103,7/1 kW je blokován pro účely dokrývání kmitočtů umístěných na Cukráku).
Medes, s.r.o. - žádost se zamítá, neboť nedodali specifikaci ani po vyžádání a kromě toho bylo rozhodnuto o odebrání licence.
Valc, a.s. - žádost o kmitočet ve Znojmě se zamítá, byl přidělen jinému žadateli.
Ambo, s.r.o. - žádost se zamítá, nedodali specifikaci. Žádost o prodloužení lhůty o jeden rok se zamítá, neboť by bylo nutno zastavit veškerá další rozhodování v oblasti kmitočtového spektra.
Radio Euro K, s.r.o. - Stráž pod Ralskem, Frýdlant v Čechách a Turnov žádost se zamítá - není technické řešení.
Media Party, s.r.o. - žádost o Hradec Králové 103,4 MHz byla již dříve kladně vyřízena.
Český rozhlas - Rada přiděluje kmitočet 102,2 MHz/400 W v Příbrami, V Liberci Rada přidělila kmitočet jinému žadateli, změna kmitočtu Praha 91,3 MHz zamítnuta, (kmitočet Praha Strahov 103,7/1 kW je blokován pro účely dokrývání kmitočtů umístěných na Cukráku).
Radio Bonton, a.s. - Rada přiděluje kmitočet 96,9 MHz/300 W v České Lípě, kmitočet 94,8 MHz/100 W v Mladé Boleslavi a 91,7 MHz/200 W v Benešově, Vrchlabí zamítnuto - Rada přidělila kmitočet jinému žadateli, Kutná Hora, České Budějovice, Hradec Králové, Trutnov a Jihlava zamítnuto - není technické řešení, Příbram zamítnuto - Rada přidělila jinému žadateli, Plzeň - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů, Liberec zamítnuto - Rada přidělila jinému žadateli.
Petr Šmíd (Radio Jizera) - doporučuje se přesun kmitočtu 105,7 MHz na Doubek neboť kmitočet Mladá Boleslav 94,8 MHz Rada přidělila jinému žadateli.
Radio Relax, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 97,4 MHz/200 W v Rakovníku.
Radio FM plus Plzeň, s.r.o. - technický odbor prošetří možnost rušení na kmitočtu 100,2 MHz v Berouně, nutný zkušební provoz a důkladný teoretický rozbor.
Bedřich Pingitzer - Tábor a Kaplice zamítnuto - Rada vyhověla jinému žadateli
Inwest Leasing, a.s. - Kmitočet Plzeň - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů, Sušice, Domažlice, Rožmitál a Planá zamítnuto - není technické řešení.
Reklamní agentura Club, s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 91,1 MHz/100 W v Poděbradech. V kladném případě bude přidělen.
Ladislav Faktor - Rada přiděluje kmitočet 93,6 MHz/1000 W v Písku, a v případě úspěšné koordinace kmitočet 98,3 MHz/200 W v Pelhřimově. Kmitočty předpokládané na kótě Kaplice - Poluška budou dány ke koordinaci. V případě, že některý z nich bude schválen, přidělí se L. Faktorovi, Tábor zamítnuto - Rada přidělila jinému žadateli.
RKR, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 101,8 MHz/1000 W v Táboře a kmitočet 91,3 MHz/500 W v Liberci, Hradec Králové zamítnuto - není technické řešení, Znojmo zamítnuto - Rada přidělila jinému žadateli.
Radio Vox, s.r.o. - Plzeň - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů, Hradec Králové zamítnuto - není technické řešení, Liberec zamítnuto - Rada přidělila jinému žadateli.
Kaskol, s.r.o. - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů.
R.G.Evropa 1, a.s. - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů.
Radio ProTon, s.r.o. - žádost se zamítá, na kmitočet 101,3 MHz/10 kW v Plzni bude vyhlášeno licenční řízení, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů, Domažlice, Karlovy Vary, Klatovy a Mariánské Lázně zamítnuto - není technické řešení.
Petr Suchý - Rada přiděluje kmitočet 91,8 MHz/500 W v Kašperských Horách, kmitočet 98,2 MHz/100 W v Plzni zamítnuto - nebude přidělen z důvodu rušení ostatních provozovatelů
Radio Most, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 96,5 MHz/100 W v Teplicích, Louny zamítnuty - není technické řešení.
RTV Cheb, k.s. - Aš, Sokolov zamítnuto - není technické řešení.
Evropa 2, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 88,1 MHz/1000 W v Liberci a kmitočet 106,7 MHz/1000 W ve Znojmě a kmitočet 95,5 MHz/200 W ve Zlíně, Česká Lípa zamítnuto - kmitočet byl přidělen jinému žadateli, Hradec Králové zamítnuto - není technické řešení.
Petr Macharovský - Rada přiděluje kmitočet 107,2 MHz/200 W v Ústí nad Labem, Teplice zamítnuto - Rada vyhověla jinému žadateli.
North Music, s.r.o. - žádost o dokrývač v Ústí nad Labem se zamítá - Rada vyhověla jinému žadateli.
Karel Svoboda - Rada přiděluje kmitočet 94,8 MHz/500 W v Děčíně.
Radio Crystal Č.L., s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci některého z kmitočtů 88,4, 90,4 nebo 98,5 MHz/200 W ve Varnsdorfu a v kladném případě bude přiděleno.
Radio Metuje, s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 94,7 MHz /100 W v Broumov a kmitočtu 94,7 MHz/200 W v Rychnově nad Kněžnou. V kladném případě budou přiděleny. Trutnov a Králíky zamítnuto - není technické řešení.
Jan Doubek, Ing. - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 99,3 MHz/50 W Špindlerův Mlýn. V kladném případě bude přidělen.
Radio Life, s.r.o. - Hradec Králové žádost se zamítá - není technické řešení.
Martin Černý - Pardubice 92,7 MHz žádost se zamítá - není technické řešení.
Radio Profil, s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci jednoho z kmitočtů 103,6 MHz/1000 W nebo 89,0 MHz/1000 W v Chotěboři a kmitočtu 96,3 MHz/200 W v Havlíčkově Brodu. V kladném případě budou přiděleny.
Radio Proglas, s.r.o. - Žďár nad Sázavou, Jihlava, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín zamítnuto - není technické řešení, Znojmo zamítnuto - Rada vyhověla jinému žadateli.
Radio Station Brno, s.r.o. - Hodonín žádost se zamítá - není technické řešení, Znojmo zamítnuto - Rada vyhověla jinému žadateli.
Nonstop, s.r.o. - Znojmo zamítnuto - Rada vyhověla jinému žadateli.
Karyon, s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 98,6 MHz/500 W v Třebíči. V kladném případě se přidělí, Dukovany zamítnuto - není technické řešení.
Radio Jih, s.r.o. - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 96,4 MHz/200 W v Mikulově. V kladném případě se přidělí.
Pavel Foretník - Úřad požádá o koordinaci kmitočtu 100,2 MHz/100 W v Prostějově, kmitočtu 98,6 MHz/100 W v Přerově a kmitočtu 96,0 MHz/100 W v Lipníku nad Bečvou. V kladném případě se přidělí.
Josef Hejl - Rada přiděluje kmitočet 90,0 MHz/1000 W v Šumperku.
Orion, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 98,7 MHz/1000 W v Třinci.
Hellax, s.r.o. - Olomouc, Třinec žádosti se zamítají, kmitočty byly přiděleny jiným žadatelům.
En-Daxi, s.r.o. - Rada přiděluje kmitočet 95,6 MHz/200 W v Olomouci.
Definitely, s.r.o. - Olomouc žádost se zamítá, kmitočet byl přidělen jinému žadateli.
Radio Sprint, s.r.o. - Opava žádost se zamítá, není technické řešení.
BBC - nutno ověřit zkušebním provozem rušení kmitočtu 106,4 MHz/1000 W v Ostravě. V příznivém případě bude přidělen.
Radio Publikum, s.r.o. - Hostýn žádost se zamítá, není technické řešení.
Radio Dragon, s.r.o. - Rada souhlasí s využitím kmitočtu 90,0 MHz/1 kW v Chebu při současném provozu kmitočtu Aš 90,0 MHz. Rada potvrzuje své rozhodnutí z 18. zasedání, které se konalo 28.6. 1996 o souhlasu s přesunem kmitočtu 102,8 MHz z Chebu do Mariánských Lázní s výkonem 1 kW.

PŘÍLOHA Č. 3
PLÁN VYUŽITÍ KMITOČTŮ (S PŘIDĚLENÝMI VÝKONY) URČENÉHO PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
Stav ke dni 31.1. 1998

Tučný typ písma označuje změny za období 1. 2. 1997 - 31. 1. 1998.

Televize:

Celoplošné televizní vysílače:

Místo			kanál	výkon ERP(kW)	program
Brno - Kojál	29	600	ČT1
Brno - Barvičova ul.	35	100	ČT1
České Budějovice - Kleť	39	600	ČT1
Domažlice - Vraní vrch	41	100	ČT1
Frýdek Místek - Lysá hora	37	600	ČT1
Hradec Králové - Krásné	22	600	ČT1
Cheb - Zelená hora	36	100	ČT1
Chomutov - Jedlák	52	200	ČT1
Jáchymov -Klínovec	38	300	ČT1
Jeseník - Praděd	36	600	ČT1
Jihlava - Javořice	25	600	ČT1
Kdyně - Koráb	36	0,7	ČT1
Klatovy - Barák	22	100	ČT1
Liberec - Ještěd	31	100	ČT1
Mikulov - Děvín	26	300	ČT1
Nový Jičín - Veselský kopec	34	5	ČT1
Olomouc - Radíkov	33	2	ČT1
Ostrava - Hošťálkovice	31	600	ČT1
Pacov - Strážiště	36	100	ČT1
Plzeň - Krašov	31	600	ČT1
Plzeň - Krkavec	34	100	ČT1
Praha - Cukrák	26	1000	ČT1
Praha - Strahov	32	0,4	ČT1
Praha - Mahlerovy sady	51	100	ČT1
Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum	28	5	ČT1
Sušice - Svatobor	35	100	ČT1
Svitavy - Kamenná horka	24	300	ČT1
Špindlerův Mlýn - Medvědín	21	0,08	ČT1
Tábor- Radimovice	27	100	ČT1
Trutnov - Černá hora	23	1000	ČT1
Třebíč – Klučovská hora	28	300	ČT1
Třinec - Javorový	26	0,3	ČT1
Ústí nad Labem - Buková hora	33	600	ČT1
Valašské Klobouky - Ploštiny	25	100	ČT1
Valašské Meziříčí - Radhošť	27	0,1	ČT1
Vimperk - Mařský vrch	32	100	ČT1
Votice - Mezivrata	30	100	ČT1
Vsetín - Bečevná	28	0,03	ČT1
Zlín - Tlustá hora	22	100	ČT1
Žďár nad Sázavou - Harusův kopec	32	100	ČT1
Benešov - město	45	0,01	ČT2
Brno - Kojál	46	600	ČT2
Brno - Barvičova ul.	52	100	ČT2
České Budějovice - Kleť	49	600	ČT2
Domažlice - Vraní vrch	12	1	ČT2
Hradec Králové - Krásné	57	600	ČT2
Cheb - Zelená hora	53	100	ČT2
Chomutov - Jedlák	35	200	ČT2
Jeseník - Praděd	50	300	ČT2
Jihlava - Javořice	42	600	ČT2
Karlovy Vary – Tři kříže	21	0,2	ČT2
Liberec - Ještěd	43	100	ČT2
Mariánské Lázně - hotel Monty	52	0,02	ČT2
Mikulov - Děvín	40	300	ČT2
Ostrava - Hošťálkovice	51	100	ČT2
Plzeň - Krašov	48	600	ČT2
Plzeň - Krkavec	27	1,2	ČT2
Praha - Cukrák	53	1000	ČT2
Praha město - Mahlerovy sady	41	100	ČT2
Příbram - kóta Praha	29	20	ČT2
Svitavy - Kamenná horka	58	300	ČT2
Šumperk - město	32	0,01	ČT2
Trutnov - Černá hora	40	1000	ČT2
Třebíč - Klučovská hora	45	300	ČT2
Uherský Brod - Velká Javorina	47	20	ČT2
Ústí nad Labem - Buková hora	50	600	ČT2
Valašské Klobouky - Ploštiny	42	100	ČT2
Vimperk - Vraní vrch	47	100	ČT2
Votice - Mezivrata	56	100	ČT2
Vsetín - Bečevná	40	0,03	ČT2
Zlín - Tlustá hora	51	0,2	ČT2
Žďár nad Sázavou - Harusův kopec	49	0,8	ČT2
Brno - Kojál	9	150	NOVA
Brno - Barvičova ul.	49	20	NOVA
České Budějovice - Kleť	2	100	NOVA
Domažlice - Vraní vrch	24	100	NOVA
Frýdek Místek - Lysá hora	52	0,25	NOVA
Hradec Králové - Krásné	6	100	NOVA
Cheb - Zelená hora	26	100	NOVA
Jáchymov - Klínovec	7	0,8	NOVA
Jeseník - Praděd	53	600	NOVA
Jihlava - Javořice	11	35	NOVA
Klatovy - Barák	6	1	NOVA
Liberec - Ještěd	8	35	NOVA
Mikulášovice	44	0,01	NOVA
Ostrava - Hošťálkovice	1	100	NOVA
Ostrava - Hošťálkovice	42	0,08	NOVA
Plzeň - Krašov	10	100	NOVA
Praha - Cukrák	1	150	NOVA
Praha - Mahlerovy sady	37	100	NOVA
Praha - Strahov	39	0,1	NOVA
Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum	33	0,2	NOVA
Sušice - Svatobor	9	1,60	NOVA
Špindlerův Mlýn - Medvědín	32	0,01	NOVA
Trutnov - Černá hora	11	1	NOVA
Třinec - Javorový	28	0,01	NOVA
Uherský Brod - Velká Javorina	21	2,5	NOVA
Ústí nad Labem - Buková hora	12	100	NOVA
Valašské Meziříčí - Radhošť	6	0,2	NOVA
Vsetín - Bečevná	10	0,01	NOVA
Zlín - Tlustá hora	41	10	NOVA
Beroun - město	47	0,05	TV PRIMA
Blansko – město	43	0,158	TV PRIMA
*Boskovice*	37	0,05	*TV PRIMA*
Brno - Hády	55	0,1	TV PRIMA
Děčín – Popovický vrch	47	0,05	TV PRIMA
Havlíčkův Brod – město	37	0,05	TV PRIMA
Hlinsko v Čechách – město	51	0,05	*TV PRIMA*
Hodonín – Babí lom	50	20	TV PRIMA
Hradec Králové – Krásné	34	4	TV PRIMA **
Hradec Králové – město	27	0,1	TV PRIMA
Chomutov – město	42	0,05	*TV PRIMA*
Jihlava – Javořice	59	600	TV PRIMA
Jihlava – Rudný	47	0,1	TV PRIMA
Kadaň – město	25	0,063	TV PRIMA
Karlovy Vary - Tři kříže	27	0,2	TV PRIMA
Klatovy - Doubrava	45	1	TV PRIMA
Králíky – Suchý vrch	47	0,05	TV PRIMA
Kutná Hora - Kaňk	47	0,100	TV PRIMA
*Lanškroun – město*	60	0,05	TV PRIMA
Liberec – Ještěd	60	100	TV PRIMA
Litoměřice – Veveří	59	0,1	TV PRIMA
Louny – Červený vrch	45	0,079	TV PRIMA
Mariánské Lázně - Dyleň	60	100	TV PRIMA
Mikulov - Děvín	30	1	TV PRIMA
Milevsko - město	51	0,1	*TV PRIMA*
Olomouc - Radíkov	60	4	TV PRIMA
Ostrava - Hošťálkovice	48	600	TV PRIMA
Písek – Kraví hora	43	0,05	TV PRIMA
Plzeň - Krkavec	51	100	TV PRIMA
Praha - Mahlerovy sady	24	100	TV PRIMA
Praha - Vokovice	59	0,05	TV PRIMA
*Praha - Cukrák*	7	10	TV PRIMA
*Prachatice - Zdenice*	60	0,05	TV PRIMA
Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum	45	100	TV PRIMA
Sokolov – Na Ovčárně	55	0,1	TV PRIMA *
*Strakonice – město*	40	0,05	*TV PRIMA*
Svitavy – Kamenná horka	41	300	TV PRIMA
Tábor – TKB	37	0,05	TV PRIMA
Tábor - Radimovice	44	100	TV PRIMA
Teplice - vodárna	43	0,05	*TV PRIMA*
Ústí nad Labem	47	0,1	TV PRIMA
Valašské Klobouky - Ploštiny	59	100	TV PRIMA
Zlín - Tlustá hora	58	100	TV PRIMA
Železná Ruda II - Pepík	56	0,06	TV PRIMA

* tento kanál je dočasně přesunut z Klínovce do zahájení provozu vysílače Klínovec 100 kW (blokováno armádou).
** ve zkušebním provozu

V síti ČT1 je zapojeno 428 televizních převaděčů ( +11 od minulé zprávy).
V síti ČT2 je zapojeno 153 televizních převaděčů ( +36 od minulé zprávy).
V síti TV NOVA je zapojeno 543 televizních převaděčů (od minulé zprávy nedošlo k žádné změně).
V síti TV PRIMA je zapojeno 102 televizních převaděčů ( +20 od minulé zprávy).

Držitelé licencí pro lokální a regionální televizní vysílání:

Místo			kanál	ERP(kW)	program
Valašské Klobouky - Ploštiny	59	100	Emurfilm TV
Zlín – Tlustá hora	58	100	Emurfilm TV
Brno – Hády	55	0,1	FATEM TV
Hodonín	50	20	FATEM TV
Karlovy Vary – Tři kříže	27	0,200	FONTÁNA TV
Hradec Králové – město	46	0,008	Galaxie
Liberec - Ještěd	60	100	GENUS TV
České Budějovice - Včelná	51	0,631	Gimi - Elsat
Český Krumlov	21	0,04	Gimi - Elsat
Milevsko	51	0,1	Gimi - Elsat
Strakonice	40	0,05	Gimi - Elsat
Tábor - Radimovice	44	100	Gimi - Elsat
Týn nad Vltavou	45	0,032	Gimi - Elsat
Mimoň	28	0,008	INFO KANÁL MIMOŇ
Jihlava - Javořice	59	600	J.S.C. Local TV
Pelhřimov město	52	0,002	J.S.C. Local TV
Jindřichův Hradec	46	0,004	KABEL PLUS JINDŘICHŮV HRADEC
Kojetín	57	0,008	KABEL PLUS KOJETÍN
Mohelnice	27	0,008	Kabel Plus Mohelnice
Nový Jičín	26	0,004	KABEL PLUS NOVÝ JIČÍN
Olomouc – město	48	0,004	KABEL PLUS OLOMOUC
Olomouc - Radíkov	60	4	KABEL PLUS OLOMOUC
Strakonice - město	38	0,008	KABEL PLUS STRAKONICE
Konice	48	0,004	KONICE - místní vysílání
Batelov	37	0,008	LOCAL TV Batelov
Bílovec	45	0,008	LOCAL TV Bílovec
Bojkovice	45	0,008	LOCAL TV Bojkovice
Brušperk	26	0,010	LOCAL TV Brušperk
Bystřice nad Olší	44	0,008	LOCAL TV Bystřice
Hukvaldy	33	0,008	LOCAL TV Hukvaldy
Hutisko - Solanec	45	0,008	LOCAL TV Hutisko
Klimkovice	28	0,008	LOCAL TV Klimkovice
Kobeřice	56	0,008	LOCAL TV Kobeřice
Koryčany	23	0,008	LOCAL TV Koryčany
Kravaře	22	0,010	LOCAL TV Kravaře
Nová Bělá	25	0,008	LOCAL TV Nová Bělá
Osoblaha	28	0,008	LOCAL TV Osoblaha
Příbor	44	0,008	LOCAL TV Příbor
Rapotín	42	0,008	LOCAL TV Rapotín
Rybí	45	0,008	LOCAL TV Rybí
Slavičín	44	0,008	LOCAL TV Slavičín
Stará Ves u Rýmařova	42	0,008	LOCAL TV Stará Ves u Rýmařova
Sviadnov	44	0,008	LOCAL TV Sviadnov
Třemešná	46	0,010	LOCAL TV Třemešná
Velká Polom	59	0,010	LOCAL TV Velká Polom
Velká Štáhle	28	0,008	LOCAL TV Velká Štáhle
Vratimov	33	0,008	LOCAL TV Vratimov
Žulová	46	0,010	LOCAL TV Žulová
Děčín – Popovický vrch	47	0,050	LYRA TV
Ústí nad Labem - Klíše	47	0,100	LYRA TV
Kynšperk nad Ohří - město	41	0,002	MT Kynšperk
Prostřední Bečva	50	0,008	NTV BEČVA
Česká Třebová	32	0,032	Puls
Havlíčkův Brod	37	0,050	Puls
Hlinsko v Čechách	51	0,050	Puls
Hradec Králové - město	27	0,100	Puls
Králíky – Suchý vrch	47	0,050	Puls
Lanškroun	60	0,050	Puls
Náchod	42	0,032	Puls
Nové Město nad Metují	59	0,020	Puls
Rychnov nad K. – Litický Chlum	45	100	Puls
Svitavy – Kamenná horka	41	300	Puls
Špindlerův Mlýn - Labská	58	0,020	Puls
Špindlerův Mlýn – Svatý Petr	59	0,020	Puls
Trutnov – Šibeniční vrch	48	0,020	Puls
Vysoké Mýto - Karosa	51	0,020	Puls
Prostějov - město	43	0,008	PVTV
Holešov - město	44	0,008	SEKO TV
Ostrava - Hošťálkovice	48	600	Studio CLIPPER
Zdounky – vrch Světlá	43	0,008	TELEKO-TV Zdounky
Opava – SOU stavební	28	0,004	TELEMARK
Třeboň - město	51	0,008	Třeboňský Svět
Plzeň město - lokál	37	0,008	TV CITY
Chomutov - město	42	0,008	TV CHOMUTOV
Žatec – Starý vrch	44	0,040	TV CHOMUTOV
Stonava – důl 9. květen	29	0,004	TV LOCAL Stonava
Most - sídliště	47	0,008	TV MOST
Teplice - vodárna	43	0,008	TV TEPLICE
Přerov - město	55	0,010	TV ZUBR PŘEROV
Příbram - hvězdárna	42	0,008	TVS
Mariánské Lázně - Dyleň	60	50	*Západočeské vysílání*
Plzeň - Krkavec	51	100	*Západočeské vysílání*
Pardubice - TKB	44	0,008	ZUBR Pardubice

Rozhlas:

AM rozhlas:


Místo	Kmitočet (kHz) Výkon (kW)		Program
		den/noc
Topolná	270	750	ČRo 1
Ústí nad Labem	900	6	ČRo 1
České Budějovice	846	7	ČRo 1
Praha - Zbraslav	792	40	ČRo 1*
Radomyšl	864	7	ČRo 2*
Domamil	1332	50	ČRo 2
Liblice	639	1500	ČRo 2
Jihlava	981	7	ČRo 2
Ostrava - Svinov	639	30	ČRo 2
Přeštice	954	20	ČRo 2
Karlovy Vary	954	20	ČRo 2
Dobrochov	954	200	ČRo 2*
České Budějovice	954	30	ČRo 2
Broumov	558	2	ČRo 2 + RS ČRo
Tachov	558	1	ČRo 2 + RS ČRo
Lipno	558	1	ČRo 2 + RS ČRo
České Budějovice	1287	30/30	ČRo 6/RSE**
Hradec Králové	1071	10/10	ČRo 6/RSE
Jihlava	1233	7/7	ČRo 6/RSE
Karlovy Vary	1287	20/20	ČRo 6/RSE**
Radomyšl	1287	20/20	ČRo 6/RSE**
Litomyšl	1287	150/150	ČRo 6/RSE**
Mělník – Chloumek	1233	400/400	ČRo 6/RSE
Brno – Komárov	1233	25/25	ČRo 6/RSE
Přeštice	1287	20/20	ČRo 6/RSE**
Ostrava - Svinov	1233	30/30	ČRo 6/RSE
Liberec	1287	2/2	ČRo 6/RSE**
Praha - Zbraslav	1062	20/1	Country Rádio
Ostrava - Svinov	846	2	RS ČRo

* kmitočet není mezinárodně zkoordinován
** mezinárodní notifikace je v jednání po rozdělení ČSFR.

Kmitočty využívané Českým rozhlasem - zahraniční vysílání:

místo	kmitočet (kHz)	výkon ERP(kW)	stanice
Litomyšl	5930	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	6055	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	6200	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	7345	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	7350	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	9430	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	9505	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	11600	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	13580	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	17485	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	21700	100	ČRo 7/Radio Praha
Litomyšl	21705	100	ČRo 7/Radio Praha

Tyto kmitočty platí do 23:00 UTC 31.12.1997. Kmitočty se mění 4x ročně v závislosti na sezónních změnách podmínek šíření rádiových vln.

VKV rozhlas:
Kmitočty přidělené v České republice pro rozhlasové vysílání v pásmu VKV:

místo	kmitočet(MHz)	výkon ERP(kW)		stanice
Brno – Kojál	95,1	100	ČRo 1
Č. Budějovice – Kluk	96,1	100	ČRo 1
Domažlice – Vraní v.	98,0	10	ČRo 1
Hodonín - Babí lom	106,2	10	ČRo 1
Chomutov – Jedlák	98,9	10	ČRo 1
Jeseník - Praděd	91,3	20	ČRo 1
Jihlava - Javořice	90,7	20	ČRo 1
Karlovy Vary - Tři k.	102,6	0,1	ČRo 1
Klatovy - Barák	99,8	10	ČRo 1
Ledeč n./S. - Melech.	102,1	10	ČRo 1
Liberec - Ještěd	95,9	20	ČRo 1
Mariánské Lázně - Dyleň	97,6	1	ČRo 1
Ostrava - Hošťálkovice	101,4	100	ČRo 1
Pardubice - Krásné	89,7	100	ČRo 1
Písek - Kraví hora	97,0	1	ČRo 1
Plzeň - Krašov	89,1	100	ČRo 1
Plzeň - Radeč	99,2	10	ČRo 1
Praha - Mahler. sady	94,6	5	ČRo 1
Příbram - Orlov	102,2	0,4	ČRo 1
Sušice - Svatobor	90,6	1	ČRo 1
Trutnov - Černá hora	88,5	20	ČRo 1
Třinec - Javorový	92,1	1	ČRo 1
Uherský Brod - Čer.hora	93,0	1	ČRo 1
Ústí nad L. - Buk. h.	90,9	100	ČRo 1
V. Meziříčí - Radhošť	92,5	10	ČRo 1
Votice - Mezivrata	93,1	100	ČRo 1
Vsetín - Bečevná	92,1	0,1	ČRo 1
Zlín - Tlustá hora	99,5	10	ČRo 1
Znojmo - Deblínek	101,2	1	ČRo 1
Brno - Hády	92,6	10	ČRo 2
Č. Budějovice - Včelná	103,7	1	ČRo 2
Hradec Králové - Hoděšovice	104,7	10	ČRo 2
Klatovy - Doubrava	90,3	10	ČRo 2
Liberec - Ještěd	89,9	20	ČRo 2
Plzeň - Krašov	101,7	100	ČRo 2
Praha - Petřín	91,3	0,5	ČRo 2
Třinec - Javorový	101,9	1	ČRo 2
V. Meziříčí - Strážka	89,9	1	ČRo 2
Vrbno p./P.- Anen.v.	103,6	1	ČRo 2
Brno - Hády	90,4	10	ČRo 3
Brno - Kojál	102,0	100	ČRo 3
Č. Budějovice - Kleť	91,1	100	ČRo 3
Hodonín - Babí lom	100,4	10	ČRo 3
Chomutov - Jedlák	96,3	10	ČRo 3
Cheb - Zelená hora	106,2	1	ČRo 3
Jeseník - Praděd	98,2	20	ČRo 3
Jihlava - Javořice	95,4	20	ČRo 3
Klatovy - Doubrava	88,6	10	ČRo 3
Liberec - Ještěd	103,9	20	ČRo 3
Ostrava - Hošťálkovice	104,8	100	ČRo 3
Pardubice - Krásné	102,7	100	ČRo 3
Plzeň - Krašov	95,6	100	ČRo 3
Plzeň - Radeč	93,3	10	ČRo 3
Praha - Mahler. sady	105,0	5	ČRo 3
Trutnov - Černá hora	90,5	20	ČRo 3
Uherský Brod - Čer.hora	107,3	1	ČRo 3
Ústí nad L. - Buk. h.	88,8	100	ČRo 3
V. Meziříčí - Radhošť	96,8	10	ČRo 3
Votice - Mezivrata	103,2	100	ČRo 3
Vsetín - Bečevná	98,3	0,1	ČRo 3
Zlín - Tlustá hora	94,8	10	ČRo 3
Znojmo - Deblínek	99,2	1	ČRo 3
Brno - Hády	93,1	1	RS ČRo
Brno - Kojál	106,5	100	RS ČRo
Č. Budějovice - Kleť	106,4	100	RS ČRo
Domažlice - Vraní v.	105,3	10	RS ČRo
Hodonín - Babí lom	93,6	10	RS ČRo
Mariánské Lázně - Dyleň	100,8	1	RS ČRo
Chomutov - Jedlák	103,1	10	RS ČRo
Jeseník - město	88,7	0,2	RS ČRo
Jáchymov - Klínovec	103,4	1	RS ČRo
Jeseník - Praděd	106,8	20	RS ČRo
Jihlava - Javořice	107,1	20	RS ČRo
Jihlava - Strážník	87,9	10	RS ČRo
Karlovy Vary - Tři k.	91,0	1	RS ČRo
Klatovy - Barák	102,4	10	RS ČRo
Liberec - Proseč	102,2	1	RS ČRo
Lipník n./Bečvou - Helfštýn	88,7	0,1	RS ČRo
Olomouc - Radíkov	92,8	0,8	RS ČRo
Ostrava - Hošťálkovice	107,3	2,8	RS ČRo
Pardubice - Krásné	100,1	100	RS ČRo
Plzeň - Radeč	106,7	10	RS ČRo
Praha - Cukrák	100,7	40	RS ČRo
Praha - Mahler. sady	92,6	5	RS ČRo
Trutnov - Černá hora	101,9	20	RS ČRo
Třinec - Javorový	105,3	1	RS ČRo
Ústí nad L. - Buk. h.	104,5	100	RS ČRo
V. Meziříčí - Radhošť	99,0	10	RS ČRo
Vrbno p./P.- Anen.v.	95,5	1	RS ČRo
Vsetín - Bečevná	89,5	0,1	RS ČRo
Zlín - Tlustá hora	97,5	10	RS ČRo
Znojmo - Deblínek	97,3	1	RS ČRo
Železná Ruda - Pancíř	95,8	0,2	RS ČRo
Brno - Kojál	87,6	100	Rádio Alfa
Č. Budějovice - Kleť	102,9	100	Rádio Alfa
Domažlice - Vraní v.	94,0	10	Rádio Alfa
Chomutov - Jedlák	106,5	10	Rádio Alfa
Jeseník - Praděd	100,9	20	Rádio Alfa
Jihlava - Javořice	100,3	20	Rádio Alfa
Klatovy - Barák	98,4	10	Rádio Alfa
Ostrava - Hošťálkovice	89,0	100	Rádio Alfa
Pardubice - Krásné	106,0	100	Rádio Alfa
Plzeň - Krašov	91,4	100	Rádio Alfa
Praha - Mahler. sady	96,6	5	Rádio Alfa
Trutnov - Černá hora	92,1	20	Rádio Alfa
Ústí nad L. - Buk. h.	102,0	100	Rádio Alfa
V. Meziříčí - Radhošť	100,5	10	Rádio Alfa
Zlín - Tlustá hora	102,3	10	Rádio Alfa
Brno - Kojál	104,5	100	Rádio Frekvence 1
Č. Budějovice - Kleť	94,1	100	Rádio Frekvence 1
Klatovy - Doubrava	103,8	10	Rádio Frekvence 1
Chomutov - Jedlák	94,2	10	Rádio Frekvence 1
Jeseník - Praděd	104,3	20	Rádio Frekvence 1
Jihlava - Javořice	93,4	20	Rádio Frekvence 1
Klatovy - Barák	92,4	10	Rádio Frekvence 1
Ostrava - Hošťálkovice	91,0	100	Rádio Frekvence 1
Pardubice - Krásné	97,4	100	Rádio Frekvence 1
Plzeň - Krašov	104,1	100	Rádio Frekvence 1
Praha - Mahler. sady	102,5	5	Rádio Frekvence 1
Trutnov - Černá hora	98,4	20	Rádio Frekvence 1
Ústí nad L. - Buk. h.	93,5	100	Rádio Frekvence 1
V. Meziříčí - Radhošť	94,1	10	Rádio Frekvence 1
Zlín - Tlustá hora	105,0	10	Rádio Frekvence 1
Brno - Hády	101,3	0,15	BBC WORLD SERVICE
Č. Budějovice - město	89,8	1	BBC WORLD SERVICE
H. Králové - Hoděšovice	99,1	1	BBC WORLD SERVICE
Plzeň - Krkavec	98,6	1	BBC WORLD SERVICE
Praha - Strahov	101,1	1	BBC WORLD SERVICE
Ústí nad L. - Klíše	105,8	1	BBC WORLD SERVICE
Havířov - Kohout	106,4	1	BBC WORLD SERVICE +
Praha - Pankrác	93,7	5	City 937 FM
Liberec - Vratislavice	91,3	0,5	Classic fm
Praha - Cukrák	97,7	18	Classic fm
Praha - Pankrác	98,7	5	Classic fm
Tábor - Radimovice	101,8	1	Classic fm
Č. Budějovice – Rudolfov	88,4	1	Eldorádio
Liberec - Vratislavice	88,1	1	Evropa 2
Praha - Mahler. sady	88,2	5	Evropa 2
Znojmo - Deblínek	106,7	1	Evropa 2
Zlín - Zadní vrch	95,5	0,2	Evropa 2
Ústí nad L. - Krupka	88,0	1	Evropa 2-Radioclub
Ústí nad L. - N. Ves	107,2	0,2	Evropa 2-Radioclub
Zlín - Tlustá hora	90,3	1	HIT RADIO PUBLIKUM
Plzeň - Radeč	104,7	10	Karolína 104,7
Praha - Dlabačov	98,1	1	Kiss 98 fm
V. Meziříčí - Radhošť	103,9	10	Orion 103,9
Těrlicko - Babí hora	89,5	1	Radiohrad
Praha - Petřín	91,9	1	Rádio 1
Chomutov - Jedlák	98,1	1	Rádio Agara
Bystřice - K. Javorník	89,3	0,5	Rádio Apollo
Olomouc - město	95,6	0,2	Rádio Apollo +
V. Meziříčí – Strážka	99,8	1	Rádio Apollo
Vsetín – Škývarka	101,9	0,1	Rádio Apollo
Jeseník – Praděd	99,3	10	Rádio Attack
Vsetín – Škývarka	95,6	0,1	Rádio AZ
Zlín - Tlustá hora	89,6	10	Rádio AZ
Benešov – Konopiště	91,7	0,2	Rádio Bonton
Česká Lípa - hotel	96,9	0,3	Rádio Bonton
M. Boleslav - Kosmonosy	94,8	0,1	Rádio Bonton
Praha - Zelený pruh	99,7	5	Rádio Bonton
Brno - Hády	103,4	1	Rádio Brno
Liberec - Ještěd	101,4	20	Rádio CONTACT LIBEREC
Praha - Mahler. sady	89,5	1,6	Rádio Country
Česká Lípa - Špičák	99,9	1	Rádio Crystal
Varnsdorf – Jedlová hora	90,4	0,2	Rádio Crystal
H. Králové - ZVÚ	96,2	0,1	Rádio Černá Hora
Pardubice - 2	92,6	0,1	Rádio Černá Hora
Králíky - Suchý v.	87,8	1	Rádio Černá hora
Trutnov - Černá hora	105,3	3	Rádio Černá hora
Č. Budějovice - Sirk.	90,5	1	Rádio Č.Budějovice-Evropa 2
Děčín - Děč. Sněžník	91,6	1	Rádio Děčín
Děčín - město	94,8	0,5	Rádio Děčín
M. Boleslav - Kosmonosy	92,9	1	Rádio Delta Mladá Boleslav
Karlovy Vary - Goet. v.	93,8	1	Rádio Diana
Aš - Skřivánčí vrch	90,0	1	Rádio Dragon
Cheb - Kopeckého ul.	90,0	1	Rádio Dragon
Karlovy Vary - Tři k.	99,7	1	Rádio Dragon
M. Lázně - Podhora	102,8	1	Rádio Dragon
Vrchlabí – Pod Žalým	94,5	0,1	Rádio Duha Vrchlabí *
Cheb - město	93,2	1	Rádio Egrensis
Karlovy Vary - sídliště	88,3	0,2	Rádio Egrensis
Marián. Lázně - Dyleň	92,5	1	Rádio Egrensis
Liberec - Vratislavice	97,1	1	Rádio Euro K
Pardubice - Opatovice	99,5	1	Rádio Evropa 2-H.Králové
Č. Budějovice - Kluk	104,3	32	Rádio Faktor
Český Krumlov - vod.	88,0	0,1	Rádio Faktor
Písek - Kosejřín	93,6	1	Rádio Faktor
Č. Budějovice - Včelná	99,7	1	Rádio Faktor 2
Klatovy - Doubrava	105,8	10	Rádio FM Plus Plzeň
Plzeň - Krkavec	106,1	1	Rádio FM Plus Plzeň
Příbram - Drahlín	87,6	0,4	Rádio FM Plus Plzeň
Sušice - Svatobor	88,1	0,15	Rádio FM Plus Plzeň
Železná Ruda - Pancíř	97,2	0,2	Rádio FM Plus Plzeň
Praha - Rošického st.	90,3	1	Rádio Limonádový Joe
Olomouc - Pohořany	92,3	5	Rádio Haná
Ostrava - Hošťálkovice	93,7	40	Rádio Hellax
Hodonín - Babí lom	88,9	10	Rádio Jih
M. Boleslav - Kosmonosy	105,7	1	Rádio Jizera FM
Znojmo - Kasárna	104,2	1	Rádio Karyon
Brno - Hády	88,3	10	Rádio Kiss Hády
F. Místek - Kubánkov	101,1	1	Rádio Kiss Morava
Plzeň - Radeč	90,0	10	Rádio Kiss ProTon
Brno - Hády	103,0	10	Rádio Krokodýl
Č. Budějovice - město	87,8	0,1	Rádio Krumlov
Český Krumlov - Křížák	99,3	1	Rádio Krumlov
Pardubice - TKB	91,6	0,5	Rádio Life
Votice - Mezivrata	105,5	100	Rádio Lion
Broumov - město	94,7	0,1	Rádio Metuje
Náchod - Dobrošov	92,8	1	Rádio Metuje
Vamberk - Libštejn	94,7	0,2	Rádio Metuje
Chomutov - Jedlák	90,6	1	Rádio Most
Most - město	95,8	0,5	Rádio Most
Teplice - město	96,5	0,1	Rádio Most
Ústí nad L. - V. Ostrý	95,2	0,5	Rádio North music
H. Králové - Hoděšovice	103,4	1	Rádio OK *
Pardubice - Krásné	93,9	100	Rádio OK
Opava - vodárna	88,6	0,5	Rádio Orion
Ostrava - Hošťálkovice	96,4	4	Rádio Orion
Třinec - Javorový	98,7	1	Rádio Orion
Jeseník - Praděd	88,1	10	Rádio Pohoda
Písek - Jarník	89,0	1	Rádio Prácheň
Příbram - Orlov	99,5	0,4	Rádio Prácheň
Benešov - Kozmice	89,3	5	Rádio Presston
Šumperk - vyhlídka	96,5	1	Rádio Prima
Libina - Bradlo	94,4	0,5	Rádio PRO
H. Králové - hotel	95,7	0,15	Rádio Profil
Havlíčkův Brod - Vršovice	96,3	0,2	Rádio Profil
Pardubice - TKB	96,9	1	Rádio Profil
Brno - Hády	107,5	2,88	Rádio Proglas
Bystřice p./H. - Hostýn	90,6	0,5	Rádio Proglas
Jeseník - Praděd	93,3	20	Rádio Proglas
Kladno - město	92,3	1	Rádio Relax
Rakovník - město	97,4	0,2	Rádio Relax
Praha - Petřín	87,8	1	Rádio Rokko
Olomouc - Pohořany	97,1	0,8	Rádio Rubi
Šumperk - Bludov	90,0	1	Rádio Rubi
Ostrava - centrum	92,8	1	Rádio Sprint
Třinec - Javorový	98,3	1	Rádio Sprint
Kutná Hora - Kaňk	90,2	1	Rádio Styl
Poděbrady - město	91,1	0,1	Rádio Styl
Kašp. Hory - Javorník	91,8	0,5	Rádio Šumava
Klatovy - Doubrava	95,2	1	Rádio Šumava
Teplice - vodárna	100,6	2	Rádio TEP
Liberec - Ještěd	97,9	20	Rádio Triangl
Praha - Rošic. stadion	95,3	1	Rádio VOX
Votice - Mezivrata	95,0	100	Rádio VOX
Jihlava - Strážník	94,3	10	Rádio Vysočina
Plzeň - Krkavec	89,6	1	Rádio West Plzeň
Plzeň - Radeč	101,3	10	Rádio West Plzeň
Praha - Ládví	97,2	1	Rádio Zlatá Praha
Uherský Brod - Čer. hora	96,2	1	Rádio Zlín
Vsetín - Bečevná	102,5	0,1	Rádio Zlín
Zlín - Mladcová	91,7	5	Rádio Zlín
Praha - Petřín	99,3	1	RFI
* ve zkušebním provozu + nenabylo právní moci

Volné nerušené kmitočty v České republice:

místo			kmitočet(MHz)	výkon ERP(kW)
Kralupy - Hostibejk	103,4	0,2
Praha-Strahov	103,7	1
Jičín-Tábor	106,9	0,5

Volné rušené kmitočty v České republice:
V České republice jsou další zkoordinované rozhlasové kmitočty v pásmu VKV II, které ale nejsou použitelné z těchto důvodů:
- jsou blokovány leteckou navigační službou: 9
- způsobují vzájemné rušení nebo jsou rušeny jinými (některé z nich jsou použitelné jako superlokální dokrývací kmitočty pro jednotlivá města): 1

PŘÍLOHA Č. 4
REGISTROVANÉ ZAHRANIČNÍ TELEVIZNÍ PROGRAMY Provozovatelů TKR s REGISTRACÍ

Označen programuí	Provozovatel TKR
1 PLUS	-
3 SAT	CATV Zlín, s.r.o., CDL International, s.r.o., CODIS, a.s., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K.T.V.M., s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., TM KATEL,a.s., TV-MAJ, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., TES Litvínov, s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s.
ADULT Channel	CATV, s.r.o., Hurt Jaromír (hotel PAY TV)
Algeria TV	CATV, s.r.o.
Antene 2	Jiří Melichar
ARD	CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV, s.r.o., CATV Zlín. s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s.,KABEL OSTROV, s.r.o.,K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s.,Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s.,ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s.,K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s.,K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o.
ARD 1 PLUS	CODIS, a.s., Mach Stanislav -M servis Zlín
Art Channel	CATV, s.r.o.
ARTE	K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., TES Litvínov, s.r.o.
BBC Prime	TES Litvínov,s.r.o.
BBC World	Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o.,TES Litvínov,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
BLOOMBERG TV	TES Litvínov,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s.
BR	Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně
BR 3	CATV, s.r.o., K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Litvínov,s.r.o.,
CARTOON NETWORK	CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o. CDL International, s.r.o. DATTEL, s.r.o., Kabel+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s.,KATRO SERVIS, s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., K+CB,a.s.,Kabel+Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s.,Keli,s.r.o., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Mach Stanislav -M servis Zlín, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.,
Childrens Channel	CATV, s.r.o.
Cine Classics	CATV, s.r.o.
Chinese Channel	CATV, s.r.o.
CMT-E	K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov,s.r.o.,
CNBC	SATCA, s.r.o., TES Litvínov, s.r.o.
CNN International Sales Limited	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CATV, s.r.o.,CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., K.T.V.M., s.r..o.,Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., AMOS,v.o.s., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL,a.s.
CNT	Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+Kcable, s.r.o.
Dana Television Budapest	CATV, s.r.o.
Danubius Cable TV (DCTV)	CATV, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová,
Deutsche Welle	CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATCA, s.r.o., SATT,a.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, TES Litvínov,s.r.o., CATV, s.r.o.
DISCOVERY	CATV, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Litvínov,s.r.o.
DSF	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+Severní Morava, a.s., KT DAKR, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., Jiří Melichar, MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., TELCOM, s.r.o.,TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
DUNA TV	TES Litvínov,s.r.o.
ESPN	Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Litvínov, s.r.o.
Euro 7	CATV, s.r.o.
EURONEWS	CATV, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, TES Litvínov, s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s.
EUROSPORT	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CATV Zlín , s.r.o. CDL International. s.r.o CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o.,K+K cable,v.o.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s,Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s.,PILSKABEL TV,a.s., Jiří Melichar,ELSAT,s.r.o., NOVÁTOR,sbd.,K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S.,SELF servis, s.r.o., Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL, a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d.
EUROTICA	-
FILMNET	CATV, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s.,SATT,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o.
GALAVISON eco	CATV, s.r.o.
GALAVISION	-
HBO	CATV, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., PILSKABEL TV, a.s., ELSAT, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava, a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov, s.r.o.
HRT	TES Litvínov,s.r.o.
Kabel 1	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
Kinder atelier	CATV, s.r.o.
LA CINQUEME	K+ Praha,a.s.
LSF	-
M 6	Jiří Melichar
MARKÍZA TV	Brnocom, s.r.o.,NOEL,v.o.s., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s.
MAX 1	CATV, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov,s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s.
MCM	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CATV, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o.,K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.
MDR	CODIS, a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Litvínov,s.r.o.
MDR 3	CATV, s.r.o.
Mini max	CATV, s.r.o.
Movies Channel	Hurt Jaromín (hotel PAY TV)
MTV	Brnocom, s.r.o., CATV, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., PILSKABEL TV,a.s.,ELSAT,s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TESAS MEDIC, s.r.o.
MUZZIK	K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., TES Litvínov, s.r.o.
N 3	CATV, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s.
NBC Super channel	Brnocom, s.r.o., CATV, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Jiří Melichar, TES Litvínov,s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., SATCA, s.r.o., TELCOM, s.r.o.
NDR	TES Litvínov,s.r.o.
NTV	K+ Východní Čechy,a.s., TES Litvínov, s.r.o.
ONYX	Kabel Net Holding, a.s., TES Litvínov,s.r.o.
ORF 1	CATV Zlín, s.r.o. K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., NOEL, v.o.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Litvínov, s.r.o.,
ORF 2	CATV Zlín, s.r.o. K+K cable,v.o.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, K.T.V.M.,s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.
ORT 1	DATTEL, s.r.o., TES Litvínov, s.r.o.
OSTANKINO 1	K+ Praha, a.s.
POLONIA	AMOS, v.o.s. Brnocom, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.
POLONIA 1	CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., INTES,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Čechy,a.s.,Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.
POLONIA 2	INTES,a.s.
POLONIA TV	INTES, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s.
POLSAT	CATV, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., Kabel+Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Kabel Net Holding,a.s., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov, s.r.o.
PL 1	K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s.
PL 2	Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., AMOS,v.o.s., TM KATEL,a.s.
PRO 7	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CDL International, s.r.o. CABTEL mont Zlín, CATV Zlín, s.r.o. s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., KT DAKR, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., Jiří Melichar, SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Mach Stanislav -M servis Zlín, SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S SELF servis, s.r.o., SATCA, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o.TV-MAJ, s.r.o., TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d.
QUANTUM	TES Litvínov,s.r.o.
RAI UNO	CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
RAI DUE	CATV, s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., TES Litvínov, s.r.o.
ROSSIJA 1	CODIS, a.s., TES Litvínov, s.r.o.
RTL	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CATV Zlín, s. r. o. CDL International, s.r.o. Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., HB TV, s.r.o.,K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s.,NOVÁTOR,sbd., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Novák Miroslav, K.T.V.M.,s.r.o., Jiří Melichar, SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s.,TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o. TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d.
RTL 1	K+ Východní Čechy,a.s., Florián Jiří, Kabel Net Holding,a.s., SBDO Ledeč n/S.
RTL 2	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o.,K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+K cable,v.o.s., K+ Východní Čechy,a.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., Jiří Melichar, NOVÁTOR,sbd., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s.,Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., AMOS,v.o.s., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., SELF servis, s.r.o., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
RTL 7	K+ Praha, a.s.,Kabel Net Holding, a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
RTL plus	CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., KT DAKR, s.r.o., MAKRO, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o.
RTV Srbija Sat	CATV, s.r.o.
SAT 1	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CABTELmont Zlín, CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Česká národní televizní společnost, s.r.o., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., KT DAKR, s.r.o., Mach Stanislav -M servis Zlín,PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., NOEL, v.o.s., NOVÁTOR, s.b.d., K+ Východní Čechy,a.s., TELCOM, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, Keli,s.r.o., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Jiří Melichar, Novák Miroslav, Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová televize Přerov, a.s., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s., ZELENÁ HORA ,s.b.d.,
Sci-fi Channel	CATV, s.r.o.,
SKY NEWS	CATV, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o. Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., TES Litvínov, s.r.o., K+ Severní Čechy, a.s.
SKY ONE	INTES,a.s.
STV 1	Brnocom, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., PILSKABEL TV,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize Přerov, a.s., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s.,SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TM KATEL,a.s.
STV 2	CABTEL mont Zlín, s.r.o.,CATV Zlín, s.r.o. K+ Jižní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., MĚSTSKÉ TECHNICKÉ CENTRUM KUŘIM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o.
SUPERMAX	CATV, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., INTES,a.s., Kabel Net Holding,a.s., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o.,TES Litvínov, s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
Super RTL	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CATV, s.r.o., CODIS, a.s., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, SATT,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s.,TES Litvínov, s.r.o., K+ Východní Čechy, a.s.
SUPERSPORT	TES Litvínov, s.r.o.
SWF	TES Litvínov, s.r.o.
TCC-WOX?	K+K cable,v.o.s.
TM - 3	Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová
TNT	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r. K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., KATRO SERVIS, s.r.o., KABEL OSTROV, s.r.o., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli,s.r.o., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SELF servis, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TM KATEL,a.s.
TRAVEL CHANNEL	Kabel Net Holding, a.s.
TV 1 - Maďarsko 1	-
TV 2 - Maďarsko 2	-
TV 5	CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., TELCOM, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+CB,a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., SATT,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., K.T.V.M., s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o.
TVE International	Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., TES Litvínov, s.r.o.
TV Chorvatsko	-
TVP 1	K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o.
TVP 2	K+ Severní Morava, a.s., K+ Východní Čechy,a.s., Kabelová TV-Ostrava jih, s.r.o.
UK Living	CATV, s.r.o.
VEV	-
VH-1	CATV, s.r.o., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, TES Litvínov, s.r.o., Kabel Net Holding, a.s.
VIVA	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., KABEL OSTROV, s.r.o., K+CB,a.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník, s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., MAKRO, s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., TELCOM, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TM KATEL,a.s., TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d.
VIVA 2	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., CATV Zlín, s.r.o. DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+ Jižní Morava, a.s., K+ CB,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Florián Jiří, INTES,a.s., SATT,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., K+ Severní Čechy, a.s.
VOX	Brnocom, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., K+ Praha, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., ELSAT,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., NOVÁTOR,sbd., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., K+ Severní Čechy,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., Jiří Melichar, SAT-CENTRUM, s.r.o., Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, TES Litvínov,s.r.o., TV-MAJ, s.r.o., TESAS MEDIC,s.r.o., TM KATEL,a.s.
VTV	ADVANTAGE TECHNICAL SYSTEMS, s.r.o., Brnocom, s.r.o., CABTEL mont Zlín, s.r.o., CATV, s.r.o., CODIS, a.s., DATTEL, s.r.o., Elektronika Tvs, Olomouc, s.r.o., HB TV, s.r.o., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+ Severní Morava, a.s., Kabelová TV Kopřivnice, s.r.o., Kabelová televize Přerov, a.s., Kabelová televize severozápadní Čechy, a.s., MAKRO, s.r.o., PILSKABEL TV,a.s., Mach Stanislav -M servis Zlín, NOEL, v.o.s.,NOVÁTOR, s.b.d., ELSAT,s.r.o., K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., Keli, s.r.o., INTES,a.s., Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s., K.T.V.M., s.r.o., AMOS,v.o.s., Švanda Josef, Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, Kabelová TV-Ostrava jih,s.r.o., SATCA, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV, s.r.o., SAT-CENTRUM, s.r.o., SBDO Ledeč n/S., TES Litvínov,s.r.o., TM KATEL,a.s.,TV D.I.S., a.s., ZELENÁ HORA, s.b.d., K+ Severní Čechy, a.s.
WDR	TES Litvínov, s.r.o.
Weather Channel	Kabel Net Holding, a.s.
West 3	CATV, s.r.o.
WORLD NET	Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová
World Net USA	CATV, s.r.o.
ZDF	CODIS, a.s., CATV Zlín, s.r.o., DATTEL, s.r.o., K+ Praha, a.s., Kabelová TV Kadaň, a.s., K+K cable,v.o.s., K+CB,a.s., PILSKABEL TV,a.s., Kabelová televize, s.r.o. Česká Třebová, ELSAT,s.r.o.,K+ Východní Čechy,a.s., K+ Střední Morava,a.s., INTES,a.s., K+ Severní Čechy,a.s.,Kabelová TV Jeseník,s.r.o., Kabel Net Holding,a.s.,K.T.V.M.,s.r.o., Kabelová televize Klášterec nad Ohří, s.r.o., Švanda Josef,Stavební bytové družstvo "Život" Mariánské Lázně, SAT-CENTRUM, s.r.o., TES Litvínov,s.r.o., TV D.I.S., a.s., TESAS MEDIC,s.r.o.

PŘÍLOHA Č. 5
USNESENÍ POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR,
VÝBORU PRO VĚDU, VZDĚLÁNÍ, KULTURU, MLÁDEŽ A TĚLOVÝCHOVU PSP ČR
A STÁLÉ KOMISE PRO SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY PSP ČR
(VÝBĚR USNESENÍ TÝKAJÍCÍCH SE ČINNOSTI RADY)

1. Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 407/1994 ze dne 2. června 1994
Poslanecká sněmovna
I. neschvaluje zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
II. ukládá Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby do 17. června 1994
a) doplnila zprávu o chybějící skutečnosti, na které poukázal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
b) doplnila zprávu o program Rady v oblasti satelitního vysílání, včetně průběhu a pravidel licenčního řízení na satelitní vysílání
c) informovala o právním stavu soukromého celoplošného televizního vysílání
III. pověřuje Stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, aby do 30. června 1994 uskutečnila nutné pohovory na členství v Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

2. Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 423/1994 ze dne 9. července 1994
Poslanecká sněmovna na základě § 5 odst. 4 zákona č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, v platném znění, odvolává k dnešnímu dni Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

3. Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu č. 89/1997 ze dne 12. března 1997
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas se zprávou o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání uvedenou v tisku 130
II. zmocňuje zpravodaje výboru M. Přibáně, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání ve schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

4. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 14/1997 ze dne 19. března 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout Zprávu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za období od 1. února 1996 do 31. ledna 1997 ve dvou částech dle sněmovního tisku 130

5. Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 333/1997 ze dne 16. května 1997
Poslanecká sněmovna ukládá Stálé komisi pro sdělovací prostředky, aby Poslanecké sněmovně předložila informaci o postupu udělení licence CET 21 a provozování televizního vysílání na základě této licence

6. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 17/1997 ze dne 25. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby

stávající držitele licence pro televizní vysílání požádala o označování pořadů, pokud jde o jejich vhodnost pro mládež

o této podmínce diskutovala s novými žadateli o licence
koordinovala značení

7. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 19/1997 ze dne 25. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby předložila Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky informaci o koncepci rozhodování o kmitočtových přídělech

8. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 21/1997 ze dne 25. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky

bere na vědomí informaci náměstka ministra kultury Vladimíra Koronthályho o momentálním stavu příprav potřebné mediální legislativy

pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby ministru kultury Jaromíru Talířovi tlumočil nespokojenost komise se stavem těchto příprav a požádal ho, aby předložil komisi do konce října 1997 věcný záměr potřebných změn v mediální legislativě

9. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 24/1997 ze dne 26. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky

zřizuje pracovní skupinu poslanců k posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21 ve složení Hana Marvanová, Ladislav Skopal, Dalibor Matulka, Josef Krejsa, Miloslav Kučera, Petr Pleva, Vladimír Procházka

zvolila vedoucím skupiny poslance Petra Plevu
žádá tuto skupinu, aby předložila komisi výsledný materiál k projednání do 30. října 1997

10. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 25/1997 ze dne 26. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby informoval ministra kultury Jaromíra Talíře o tom, že je nutné v návrhu mediálního zákona vyjádřit názor na transparentnost vlastnických vztahů v médiích, jejich koncentraci a křížení a přesně popsat, kdo je provozovatel a co je vysílání

11. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 26/1997 ze dne 26. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise Jana Kasala, aby požádal ministra zahraničních věcí Josefa Zielence o poskytnutí materiálů EU, které se týkají koncentrace a křížení vlastnictví v médiích a o doplnění informace o míře závaznosti příslušných direktiv

12. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 27/1997 ze dne 26. června 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky děkuje Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za přípravu materiálu k problematice Internetu a digitálních televizních médií

13. Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu č. 124/1997 ze dne 2. července 1997
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění předsedy Rady B. Hanuše, zpravodajské zprávě posl. M. Přibáně a po rozpravě
I. bere na vědomí informaci předsedy Rady o vázání rozpočtových prostředků v kapitole 372 - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
II. žádá, aby rozpočet pro rok 1998 byl konstruován tak, aby Rada a její Úřad byly schopny beze zbytku dostát povinnostem vyplývajícím z příslušných právních předpisů

14. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 28/1997 ze dne 9. října 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Ministerstvo zahraničních věcí, aby na základě vystoupení svého pana Jana Lorenze na jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky k problematice vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, předložilo analytické podklady pro připravovanou změnu koncepce mediální prezentace ČR v zahraničí

15. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 33/1997 ze dne 9. října 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby předkládala kromě Výroční zprávy o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ještě dvakrát ročně dílčí zprávu pro informaci členů Stálé komise PS pro sdělovací prostředky

16. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 35/1997 ze dne 9. října 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky mění termín předložení výsledného materiálu poslanců pod vedením Petra Plevy k problematice posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21 (usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 24 ze dne 26. června 1997) na 30. listopad 1997

17. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 36/1997 ze dne 9. října 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky

zřizuje pracovní skupinu poslanců k projednání možnosti zajištění finančních prostředků na projekt digitálního rozhlasu a televize v ČR na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve složení Vladimír Procházka, Martin Přibáň a Ladislav Skopal
zvolila vedoucím skupiny poslance Ladislava Skopala
žádá tuto skupinu, aby na 10. schůzi komise dne 21. listopadu 1997 předložil výsledný materiál k projednání

18. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 37/1997 ze dne 9. října 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky žádá Parlamentní institut o překlad a výtah podstatných částí z materiálu Evropské komise, který se týká koncentrace a křížení vlastnictví v médiích

19. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 40/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky bere na vědomí informaci o regionálním televizním vysílání

20. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 41/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky

bere na vědomí informaci a stavu projednávání rozpočtové kapitoly č. 372, která se týká rozpočtu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1998

bere na vědomí informaci pracovní skupiny poslanců o možnosti zajištění finančních prostředků na projekt digitálního rozhlasu a televize
apeluje na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby podpořili navýšení rozpočtové kapitoly č. 372 o částku navrženou Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
ukládá předsedovi komise, aby o tomto usnesení informoval předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jozefa Wagnera

21. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 42/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky pověřuje předsedu komise, aby s ministrem zahraničních věcí projednal problematiku vysílání do zahraničí a upozornil ho, že vyhlášení konkursního řízení je v rozporu se zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

22. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 44/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky považuje rozhlasové vysílání do zahraničí za jednu z priorit v propagaci ČR a trvá na jeho zachování

23. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 45/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky bere na vědomí informaci náměstka ministra kultury Vladimíra Koronthályho a ředitelky odboru hromadných sdělovacích prostředků Ministerstva kultury Maríny Landové o průběhu příprav legislativních prací v mediální oblasti

24. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 46/1997 ze dne 21. listopadu 1997
Stálá komise pro sdělovací prostředky přerušuje projednávání bodu Informace o koncepci rozvoje kmitočtových přídělů

25. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 48/1998 ze dne 23. ledna 1998
Stálá komise pro sdělovací prostředky

žádá oba zpracovatele zákona o telekomunikacích, aby do tohoto zákona zapracovali vymezení kompetencí ke správě kmitočtového spektra mezi Českým telekomunikačním úřadem a Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s předloženým návrhem

pověřuje poslance Ladislava Skopala a další v souladu s usnesením komise koordinovat postup prací a informovat o nich na příštím zasedání komise

26. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 49/1998 ze dne 23. ledna 1998
Stálá komise pro sdělovací prostředky

doporučuje na základě projednání návrhu směrnice pro zajišťování ochrany objektů Poslanecké sněmovny Stálé komisi PS pro práci kanceláře Poslanecké sněmovny, aby nerozlišovala režim vstupu a pobytu pracovníků hromadných sdělovacích prostředků na akreditované a neakreditované, ale zvážil kroky vedoucí k dvojímu typu akreditace, tj. dlouhodobé a krátkodobé

žádá členy Stálé komise PS pro práci kanceláře, aby připravili podmínky pro to, aby byl umožněn obdobný režim vstupu pro členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře

27. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 50/1998 ze dne 23. ledna 1998
Stálá komise pro sdělovací prostředky

bere na vědomí vstupní informaci pracovní skupiny pro posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21, kterou předložil poslanec Petr Pleva
přerušuje projednávání tohoto bodu do příští schůze komise, tj. do 18. března 1998 do 14.00 hodin
žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání o vyjádření k této informaci do 28. února 1998

28. Usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky č. 52/1998 ze dne 23. ledna 1998
Stálá komise pro sdělovací prostředky

pověřuje předsedu Jana Kasala, aby požádal o rozšíření pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny o bod "Úprava odměn členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu"

doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby schválila navrženou výši odměn členům a funkcionářům obou rad: předseda 20.000,- Kč; místopředseda 16.500,- Kč; člen 13.000,- Kč.
PŘÍLOHA Č.6
STANOVISKA RADY

1. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 29. ledna 1997 k zneužívání zpravodajských a publicistických pořadů televize NOVA
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání vyslovuje vážné znepokojení nad skutečností, že TV NOVA opakovaně zneužívá svého zpravodajství a publicistických pořadů k cíleným desinformacím o mediální sféře a k propagaci svých vlastních obchodních zájmů ve sporech, kde je TV NOVA (resp. CET 21 či ČNTS) sama zájmovou stranou. Paragraf 4 odst. 2 zákona č. 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání přitom jasně hovoří o povinnosti provozovatelů vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Držitel licence k vysílání TV NOVA (společnost CET 21, s.r.o.) se tak vystavuje nebezpečí, že proti němu může být ve smyslu § 15 citovaného zákona zahájeno správní řízení o odnětí licence z důvodů porušování povinností stanovených tímto zákonem.
Rada považuje za nepřípustné, aby kdokoliv, ať již osoba soukromá či veřejně činná, byl v kterémkoliv médiu denuncován. Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli opakovaně směšuje hodnotící komentáře s informacemi.
Nepolemizuje však jen s názory, ale užívá i ideologických a urážlivých přívlastků, aniž by se napadená protistrana mohla adekvátně bránit.

2. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 4. února 1997 k obsahu pořadu "Volejte řediteli" a k výrokům Vladimíra Železného
1) Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysíláni doporučí společnosti CET 21, s.r.o., aby se zabývala obsahem pořadu Volejte řediteli, neboť některé v něm uváděné výroky nejsou v souladu s ustanovením § 4 zákona o vysílání. V této souvislosti Rada vyzve společnost CET 21, s.r.o., aby pečlivě zanalyzovala vysílání TV NOVA, především s ohledem na celkovou objektivnost a vyváženost poskytovaných informací.
2) Rada zásadním způsobem odmítá neurčité náznaky Vladimíra Železného o možné diplomatické intervenci amerického zastupitelského úřadu ve věci údajného ohrožení zahraničních investic v České republice. Právě tak protestuje proti tomu, aby objasňování otázek, spojených se smlouvou V. Železného se společností CME, bylo interpretováno jako ohrožování zájmů České republiky.

3. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 22. dubna 1997 k možnosti propojení TV NOVA a TV PRIMA
V souvislosti s informacemi, které se objevily na jednání Stálé komise Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky, jakož i v tisku ohledně uvažovaného propojení TV NOVA a TV Prima, konstatuje Rada následující:

možnost státu, tj. zde především Rady, ovlivnit vlastnické vztahy v elektronických médiích a koncentraci, propojování a křížení jejich vlastnictví byla zásadně omezena přijetím zák. č. 301/1995 Sb., který tuto oblast zásadně liberalizoval,
na základě citované novely Rada již nemá kompetence tam, kde nejde přímo o provozovatele s licencí, ani u nich však není nutný souhlas Rady k převodu podílů,
jedná-li se o jiné subjekty, participující na rozhlasovém a televizním vysílání, jsou díky nařízenému zrušení tzv. vlastnických licenčních podmínek mimo ingerenci Rady,
zbývá proto pravděpodobně jen Úřad na ochranu hospodářské soutěže a ev. novelizace právních předpisů na úroveň evropských standardů, které jsou v tomto ohledu přísnější.

Rada nicméně netvrdí, že veškeré mediální dění a vztahy musejí být nutně regulovány státem a podléhat tak jejímu souhlasu. Domnívá se však, že nutně - mj. s ohledem na jejich možné politické dopady - mají být maximálně transparentní.
Proto v souladu se zadáním, se kterým se na Radu obrátila zmíněná parlamentní komise, žádá Rada zainteresované subjekty, aby jí při shromažďování relevantních obecných i konkrétních informací dobrovolně poskytly potřebnou součinnost.

4. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 6. května 1997 ke stížnosti generálního ředitele ČT na pořad "Volejte řediteli"
Na svém zasedání dne 6. května 1997 se Rada zabývala stížností generálního ředitele České televize Iva Mathé ze dne 15. dubna 1997, týkající se údajného soustavně a záměrně zkresleného informování televizních diváků o činnosti České televize v pořadu TV NOVA "Volejte řediteli".
V této souvislosti konstatuje Rada následující:

jde o opakovanou stížnost generálního ředitele ČT k témuž pořadu. První byla podána 1.10.1996 a přes žádost Rady se k ní provozovatel TV NOVA, tj. CET 21, s.r.o., dosud nevyjádřil.
Rada k tomuto pořadu v minulosti vydala již dvě stanoviska, publikovaná mj. v její výroční zprávě za rok 1996. V návaznosti na tato stanoviska zaslala Rada společnosti CET 21, s.r.o. dopis, v němž poukázala na zákonnou povinnost poskytovat informace v objektivní a vyvážené podobě. Vyzvala zároveň tuto společnosti, aby z těchto hledisek pečlivě analyzovala vysílání TV NOVA a zvláště pak pořad "Volejte řediteli". Oficiální reakci na tento dopis Rady rovněž neobdržela.
projekt CET 21, s.r.o. jako součást žádosti o licenci mj. uvádí, že CET 21, s.r.o. uspořádá své vztahy k veřejnoprávní televizi co nejkonkrétněji a je rozhodnuta vyhnout se napětí formou navázání partnerské spolupráce mezi oběma typy televize.

V této fázi se Rada nezabývala pravdivostí napadaných tvrzení generálního ředitele TV NOVA. Ústava ČR přiznává všem občanům svobodu slova a právo na svobodné šíření názorů. Provozovatelé vysílání mají však vedle těchto práv, vzhledem ke své výsadě vysílat, i zvláštní povinnosti stanovené zákonem.
Rada proto opětovně připomíná držiteli licence právě povinnost vysílat objektivní a vyvážené informace (§ 4, odst. 2 zákona o vysílání). Je znepokojena tím, že žádný dotčený subjekt nemá možnosti se k výrokům uváděným v pořadu "Volejte řediteli" ve vysílání této stanice vyjádřit.
Rada vyslovuje politování nad neexistencí práva na odpověď v českém právním řádu. Stávající legislativa umožňuje postihovat tento typ porušování zákona pouze odnětím licence. Proto Rada znovu důrazně upozorňuje CET 21, s.r.o., že nevyvážeností svého vysílání se vystavuje nebezpečí aplikace tohoto krajního prostředku. Žádá tuto společnost, aby důsledněji dodržovala příslušné ustanovení zákona, a předešla tak zahájení správního řízení o odnětí licence z těchto důvodů.

5. Tiskové sdělení Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 3.června 1997 ke zvýšení koncesionářských poplatků
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání uvítala rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zvýšení koncesionářských poplatků a zachování procenta reklamy ve veřejnoprávní televizi, neboť tyto kroky za stávající mediální situace České republiky pokládá pro nejbližší období za správné.
Jako orgán, který je ze zákona pověřen dohledem nad dodržováním zákonnosti v oblasti vysílání, je Rada rozhodnuta i nadále měřit všem provozovatelům vysílání - soukromým i veřejnoprávním - stejným metrem.

6. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 2. července 1997 k novému systému svého rozhodování ve věci změn vlastnických vztahů
K 1. červenci 1997 nabyl účinnosti zákon č. 135/1997 Sb., kterým byl mj. novelizován zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
V návaznosti na to si Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v zájmu transparentnosti svého rozhodování ve věci změn vlastnických vztahů ve společnostech provozovatelů s licencí stanovuje jako základní kritérium při posuzování těchto změn požadavek zachování majority, tj. nejméně 51 % původních společníků po celou dobu platnosti licence.
Toto rozhodnutí Rady se nevztahuje na změny provedené před 1. červencem 1997.

7. Tisková zpráva vydaná Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dne 26. listopadu 1997 k pozastavení správního řízení o odnětí licence společnosti Kaskol, s.r.o.
Na svém zasedání dne 19. 11. 97 Rada zastavila správní řízení o odnětí licence, vedené proti společnosti Kaskol, s.r.o. (stanice Rádio Alfa).
Rada tak rozhodla na základě následujících skutečností:

společnost Kaskol, s.r.o. zaplatila 1mil. Kč pokuty, kterou jí Rada udělila za nedodržování formátu zpravodajsko-publicistického rádia, na který byla licence udělena
společnost Kaskol, s.r.o. podala žádost o změnu licence, spočívající v povolení programových změn, odůvodnila ji zejména zastaralostí původního projektu a posuny trhu i posluchačských preferencí
uvedené důvody Rada zčásti akceptovala, trvala nicméně na tom, aby určitá vazba s původním projektem platila i nadále
po několikaměsíčním jednání společnost Kaskol, s.r.o. upravila svou žádost dle požadavků Rady a Rada ji posléze schválila
závazky rádia tak byly částečně liberalizovány, zachován zůstává akcent na mluvené slovo, především ve formě zpravodajství a publicistiky včetně regionální.

S ohledem na tyto změny se dříve zahájené řízení o odnětí licence stalo bezpředmětným a Rada proto rozhodla o jeho zastavení.
Současně však uložila úřadu ihned zahájit průběžný kontrolní monitoring stanice Rádio Alfa zaměřený na to, zda společnost Kaskol, s.r.o. své nové závazky dodržuje.

8. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 3. prosince 1997 ke kontrole zneužívání politického vlivu médií
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v uplynulém období opakovaně, jak při jednáních se zástupci TV NOVA, tak i dalšími způsoby vyjadřovala svoje znepokojení nad nekompenzovaným politickým vlivem dominantní celoplošné TV NOVA. Nebezpečí zneužití takového vlivu je samozřejmě výrazně zvýšeno v okamžicích významných politických změn. Takové dny v současnosti prožíváme.
Jednotlivé politické subjekty se v této situaci cítí ohroženy, především ale může být nepřípustným manipulováním s informacemi v médiích ohrožena demokracie. Naše současná legislativa nevytváří pro kontrolu zneužití vlivu silných médií příslušný regulační rámec.
Rada se proto výrazně spolupodílí na přípravě příslušných mediálních zákonů.
Do doby jejich přijetí nicméně Rada nemá ze zákona technické, personální, ani kompetenční předpoklady k řešení stížností na nepravdivé informace ve vysílání. Mimořádné okolnosti, dané politickými pozicemi osob a výjimečností načasování, mohou ovšem překvalifikovat uvedený problém do roviny neobjektivního a politicky manipulovaného vysílání. Takovými případy z poslední doby by mohly být i reportáž o údajném alkoholismu Miloše Zemana a zpráva o údajné Klausově vile ve Švýcarsku, které jako první odvysílala v hlavní zpravodajské relaci TV NOVA.
Rada shlédla a projednala uvedené pořady. Protože však právní kvalifikace a celé posouzení zásadně závisí na pravdivosti citovaných zpráv, a protože nemůže přejímat případné rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení, který je k řešení věci kompetentní, Rada se k otázce vrátí, až celá záležitost bude příslušnými orgány závazně posouzena.

9. Stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 21. ledna 1998 k sbližování TV NOVA a TV PRIMA
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání sleduje v poslední době se zvýšenou pozorností vývoj v oblasti komerčního televizního vysílání.
Rada vnímá a sdílí obavy veřejnosti z možného vzniku těsných vazeb mezi celoplošnými komerčními TV stanicemi Novou a Primou. Jde především o neprůhledný vývoj vlastnických vztahů a obavy z možného vlastnického propojování obou televizí, a to i nepřímo prostřednictvím dalších subjektů s nejasnou vlastnickou strukturou, jako například Beseda Holding, a.s. Stejné obavy se vztahují i k případné součinnosti obou televizí v oblasti programové, které by Rada vnímala vedle negativních dopadů na poměrně zranitelný trh jako ohrožení názorové plurality vysílání.
Vědoma si těchto rizik a okolností, Rada se rozhodla:

účinnou formou zásadně prověřit základní parametry licencí a vysílání komerčních televizních stanic včetně dodržování projektů
věnovat zvýšené úsilí trvalému sledování dodržování plurality názorů, vyváženosti a objektivity zejména zpravodajských a publicistických relací i vysílání jako celku
využít všech zákonných možností k minimalizování rizik, plynoucích z dominantního postavení jedné stanice a možných vlastnických změn v oblasti médií
zvýšenou měrou informovat veřejnost o všech zjištěných skutečnostech

Znepokojení Rady vzbuzují i situace, které nemusí být v bezprostředním rozporu s literou platného zákona.
V řadě jiných oblastí jsou v současnosti právě taková znepokojení nad nešvary spíše morální než právní povahy velmi výraznou hybnou silou. Rada jako regulační (nikoliv soudní) orgán vnímá v této situaci svoji roli a zodpovědnost vůči veřejnosti a spoluvytváří morální tlak na dodržování i nepsaných pravidel mediální etiky.

PŘÍLOHA Č. 7
ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ A VÝDAJOVÉ ČÁSTI ROZPOČTU KAPITOLY ZA ROK 1997
(PŘÍLOHA K ROČNÍ UZÁVĚRCE)

Zpracováno podle Směrnice pro vypracování závěrečných účtů (ústředních orgánů a úřadů) státního rozpočtu ČR a závěrečných účtů státních fondů za rok 1997, vydalo MF ČR, pod čj. 20/88370/97, podle § 17, odst. 5 a k provedení § 17, odst. 1 a 3 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR.

Na činnost Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) byly zákonem o státním rozpočtu ČR na rok 1997, schváleny závazné ukazatele (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem 20 947
z toho: mzdové prostředky celkem 7 467
v tom: limit prostředků na platy 5 435
ost. platby za provedenou práci 2 032
pojistné a příděl do FKSP 2 723
Investiční výdaje celkem 1 500
Příjmy celkem 82

Rozpočtová opatření v průběhu roku 1997:

Na základě usnesení vlády ČR č. 229/97 ze dne 16. dubna 1997, kterým byla přijata opatření k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, byly rozpočtovým opatřením MF čj. 144/33 343/1997 ze dne 12. května 1997 v rozpočtu Rady vázány prostředky v celkové částce 2 210 tis. Kč, z toho v neinvestičních výdajích 1 910 tis. Kč a v investičních výdajích 300 tis. Kč. Na základě uvedeného opatření se změnily závazné ukazatele schváleného rozpočtu kapitoly 372 následovně (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem 19 037
z toho: mzdové prostředky celkem 7 251
v tom: limit prostředků na platy 5 219
ost. platby za provedenou práci 2 032
pojistné a příděl do FKSP 2 643
Investiční výdaje celkem 1 200
Příjmy celkem 82

Usnesením vlády ČR č. 356/97 z 18. června 1997 bylo přijato další opatření k vázání prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády. Rozpočtovým opatřením MF čj. 144/51 871/1997 ze dne 9. července 1997 byla v rozpočtu Rady vázána celková částka ve výši 826 tis. Kč, z toho v neinvestičních výdajích 626 tis. Kč a v investičních výdajích 200 tis. Kč.
Na základě uvedeného druhého opatření se změnily závazné ukazatele schváleného rozpočtu kapitoly 372 následovně (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem 18 411
z toho: mzdové prostředky celkem 7 251
v tom: limit prostředků na platy 5 219
ost. platby za provedenou práci 2 032
pojistné a příděl do FKSP 2 643
Investiční výdaje celkem 1 000
Příjmy celkem 82

Závazné ukazatele kapitoly 372 se změnily v průběhu roku 1997 ještě dalším rozpočtovým opatřením MF, a to 9. prosince 1997 pod čj. 142/92 672/1997. Tato úprava byla realizována na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 3. prosince 1997, kterým byli jmenováni do funkce čtyři noví členové Rady.
Neinvestiční výdaje byly zvýšeny o 84 tis. Kč.

Promítnutí všech rozpočtových opatření do ukazatelů rozpočtu (v tis. Kč):

Neinvestiční výdaje celkem 18 495
z toho: mzdové prostředky celkem 7 313
v tom: limit prostředků na platy 5 219
ost. platby za provedenou práci 2 094
pojistné a příděl do FKSP 2 665
Investiční výdaje celkem 1 000
Příjmy celkem 82

Plnění závazných ukazatelů výdajové části rozpočtu:
(v tis. Kč)
upravený rozpočet skutečnost %
19 495 19 338 99,19
z toho:
1. INVESTIČNÍ VÝDAJE
1 000 998 99,77

2. NEINVESTIČNÍ VÝDAJE
upravený rozpočet skutečnost %
18 495 18 340 99,16

z toho:
mzdové prostředky celkem
7 313 7 311 99,97
v tom:
prostředky na platy
5 219 5 218 99,98
ost. platby za provedenou práci
2 094 2 093 99,95
pojistné a příděl do FKSP
2 665 2 578 96.75

Rozpočtové prostředky kapitoly byly v průběhu roku 1997 čerpány rovnoměrně. Byla dodržena regulační opatření MF v oblasti neinvestičních výdajů pro jednotlivé měsíce. Závazné ukazatele výdajů rozpočtu kapitoly po promítnutí rozpočtových opatření nebyly překročeny.

Plnění závazných ukazatelů příjmové části rozpočtu:
(v tis. Kč)

upravený rozpočet skutečnost %
82 63 76,65

Na rok 1997 byly pro kapitolu příjmy rozpočtovány ve výši 82 tis. Kč, z toho příjmy z pronájmu 62 tis. Kč a úroky 20 tis. Kč. Ukazatel nebyl dodržen z důvodu nesprávně rozpočtovaných úroků příjmového účtu.

Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí a registrací k televiznímu a rozhlasovému vysílání.
V roce 1997 bylo vybráno na správních poplatcích 3 066 tis. Kč a tato částka byla prostřednictvím zvláštního příjmového účtu státního rozpočtu do státního rozpočtu odvedena.

Do zákonem stanovené působnosti Rady také náleží dohlížet na dodržování zákonů v oblasti vysílání a ukládat pokuty provozovatelům vysílání.
V roce 1997 bylo uhrazeno pět pokut v celkové výši 1 875 tis. Kč a rovněž tato částka byla prostřednictvím dalšího zvláštního příjmového účtu do státního rozpočtu odvedena.

PŘÍLOHA Č. 8

PŘÍLOHA Č. 9
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKY RADY
K NÁVRHU ZÁKONA O TELEKOMUNIKACÍCH
PARLAMENTNÍ TISK 378

K návrhu zákona o telekomunikacích dle tisku 378 máme následující zásadní připomínky:
§2

(1) Místo pojmu "elektromagnetických vln" doporučujeme použít pojem "elektrických nebo optických signálů".

(3) V poslední větě požadujeme vypustit slova "zcela nebo zčásti po vedení".
(6) Požadujeme doplnit větou: "Koncovým zařízením není rozhlasový nebo televizní přijímač." (odkaz na zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů)
(8) Požadujeme doplnit: "Provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zvláštního zákona (odkaz na zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů) není telekomunikační služba."
Požadujeme doplnit : "(18) Kmitočtovým přídělem se rozumí oprávnění k provozování vysílacích rádiových zařízení."

§3

(1) b) Požadujeme doplnit: "s výjimkou rozhlasových a televizních přijímačů"

§19 Požadujeme následující znění:

"(1) Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění se nevyžaduje pro zřizování a provozování vysílacích rádiových zařízení určených pro šíření rozhlasových a televizních signálů a telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb, nejsou propojeny s veřejnou telekomunikační sítí ani k ní připojeny a nepřekračují státní hranice a které jsou provozovány bez použití vysílacích radiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Zřizování a provozování vysílacích rádiových zařízení určených pro šíření rozhlasových a televizních signálů je možné jen na základě vydání rozhodnutí o kmitočtovém přídělu Úřadem."

§29

1) Požadujeme doplnit větu: "Úřad vyhradí kmitočtová pásma určená pro rozhlasové a televizní vysílání Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") (odkaz na zákon č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů). Správu kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání vykonává Úřad v součinnosti s Radou."
(3) Požadujeme doplnit na konec odstavce větu: "Plán využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání vytváří Úřad v součinnosti s Radou."

§30

(1) Požadujeme upravit takto: "Provozovat vysílací rádiová zařízení lze jen na základě rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Rozhodnutí vydává Úřad na základě žádosti na dobu určitou. V oboru rozhlasového a televizního vysílání tak činí pouze na základě souhlasu Rady, a to i pro provozovatele multiplexů určených mimo jiné k šíření rozhlasového a televizního vysílání. Rozhodnutí se vydává v souladu s regulačními . . . "

§31

(1) Požadujeme doplnit: "f) nebyl udělen souhlas podle § 30, odst. (1)."

§32

(3) Požadujeme nové znění: "Provozovatelem vysílacího rádiového zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů je ten, kdo získal rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu lze vydat pouze v případě, že Radou byla udělena licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zvláštního zákona nebo byl přidělen soubor technických parametrů provozovatelům ze zákona (odkaz na zákon č. 468/91 Sb,. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu vychází ze souboru technických parametrů přiděleného Radou provozovatelům ze zákona nebo provozovatelům s licencí."
Požadujeme doplnit nový odst. (4): "Úřad Radě zejména:

a) předává na základě jejího požadavku údaje o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání, a to bez zbytečného prodlení,
b) poskytuje aktuální databázi rádiových zařízení pro šíření rozhlasových a televizních programů na území České republiky,
c) sděluje neprodleně údaje o vydaných rozhodnutích o přidělení, změnách, odejmutí, pozbytí platnosti a neudělení kmitočtových přídělů,
d) předkládá ke schválení požadavky na provozování telekomunikačních služeb v pásmech, ve kterých má rozhlasové a televizní vysílání prioritu."
Dosavadní odstavec (4) se označí jako odstavec (5).

K ČÁSTI DEVÁTÉ:
Není jednoznačně zřejmé postavení Úřadu v rámci ústředních orgánů státní správy. Důvodová zpráva, vycházející z doporučení EU, je v rozporu s paragrafovaným zněním, neboť Úřad definuje jako orgán nezávislý. Doporučujeme proto uvážit, zda Úřad má být nadán kompetencí k vydávání právních předpisů a zda má jeho předsedu skutečně jmenovat vláda.

§44 (3) g)

Požadujeme připojit slova: "v oboru rozhlasového a televizního vysílání v součinnosti s Radou,"

§53
viz námitka k části deváté.

§55

Za slova "mění se takto:" požadujeme následující znění:

"§2 odst.(1)
b) podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na státní správě kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání (odkaz na telekomunikační zákon v platném znění),
j) podílet se v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření plánu využití kmitočtového spektra v oboru rozhlasového a televizního vysílání,
k) rozhodovat o přidělení kmitočtů provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání (soubor technických parametrů),
l) dávat souhlas k rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro provozovatele vysílacích rádiových zařízení vydávaném Českým telekomunikačním úřadem v oboru rozhlasového a televizního vysílání (odkaz na telekomunikační zákon v platném znění)."
(Odstavce a,c,d,e,f,g,h,i, zůstávají beze změny.)

odst. (3) Požadujeme vypustit slova: "a plány využití kmitočtů pro vysílání"

V Praze dne 9. února 1998

PŘÍLOHA Č. 10
2 PŘIPOMÍNKY K NÁVRHŮM ZÁKONŮ
(AUTORSKÝ A TISKOVÝ ZÁKON)

Připomínky k návrhu věcného záměru autorského zákona
Obecně:
Z návrhu není zřejmé, jak bude řešen institut vzdání se práva (ve stávajícím autorském zákoně je upraven). V návrhu je uveden pouze v pasáži o výkonných umělcích, jinde chybí.
Část druhá
Pozastavili jsme se nad úmyslem předkladatele upravit bezpodílové spoluvlastnictví a výkon rozhodnutí. Dle našeho názoru obecná úprava v občanském zákoníku je dostatečná.
Část třetí
V návrhu zákona se předpokládá zavedení principu smluvní volnosti, není jasné, zda příslušná ustanovení o smlouvách budou mít kogentní či dispozitivní povahu, jako doposud - se sankcí neplatnosti v případě nedodržení stanovených náležitostí smluv. Ze záměru není patrné, jak bude tento stav řešen.
Definici nevýhradně a výhradně poskytovaných oprávnění bude třeba věnovat dle našeho názoru zvýšenou pozornost. V návrhu jsou tyto pojmy vysvětleny nepřesně, jejich výklad by mohl být zavádějící.
Nepochopili jsme, proč pouze pro výhradní převody práv bude v zákoně stanovena obligatorní písemná forma, podle našeho názoru právě pro nevýhradní převody bude písemná forma potřebnější, zejména s ohledem na jistotu dalších subjektů, které budou moci uzavírat autorskoprávní smlouvy ke stejnému dílu.
Z návrhu není jasné, jaký bude následek v případě, že nebude dodržena zásada slušnosti při stanovení autorské odměny - bude takové ujednání neplatné?
K dílům vytvořeným ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru by neměla být dle našeho názoru stanovena navržená přísná pravidla, zde by měla být dána přednost smluvní volnosti.
Část pátá
V pasáži o době ochrany audiovizuálních děl není řešeno jednoznačně, kdo je autorem dialogu. V praxi by mohlo dojít ke komplikacím při jeho identifikaci. Vzhledem k tomu, že jsou zde uváděny konkrétní autoři filmového díla, bude třeba se jednoznačně vypořádat i s tímto autorem.
Zároveň se domníváme, že režisér divadelního díla a audiovizuálního díla by měl mít v novém autorském zákoně analogické postavení.
Podle našeho názoru je třeba vyjasnit pojem výkonu autorských práv u výrobce audiovizuálních děl. Ani současný stav není jednoznačný.
Podle stávajícího autorského zákona je autorství k autorskému dílu věc skutková, z toho vyplývá, že autorství resp. spoluautorství by mělo být možno dovozovat i u dalších tvůrčích profesí s návazností na výpočet doby trvání autorských práv.
Z návrhu není zřejmé, zda cese, na základě které bude výrobce audiovizuálních děl vykonávat autorská práva bude zákonná či smluvní.
Část šestá
Podle našeho názoru by zde rozsah práv neměl překročit rámec římské úmluvy a stávajícího zákona.
Práva televizních organizací
Podle našeho názoru by měla být tato práva analogická k právům výrobců, dále by měl předkladatel zvážit, zda by práva televizních kabelových organizací neměla být upravena samostatně jako zvláštní právo.
Není nám jasné, co je zamýšleno úpravou rozmnožování "pro osobní nebo soukromé užití" u práva nakladatele na odměnu.
Část osmá
Nechápeme, proč právo k druhému a dalšímu převodu vlastnictví originálů děl výtvarných umění (droit de suite) jako právo, které má vyloženě osobní charakter má být spravováno hromadně.
Z hromadné správy by jednoznačně měly být vyloučeny vysílací organizace - v souladu evropskými předpisy.
Pozastavujeme se u postavení organizací vykonávajících hromadnou správu jako nevýdělečných organizací. Podle našeho názoru jsou tyto organizace svoji podstatou výdělečné a nevýdělečné postavení by je neoprávněně zvýhodňovalo z hlediska daňového.
Schválené tarifní odměny, které předpokládá návrh, nelze podle našeho názoru uvedeným způsobem vyjmout z ochrany hospodářskosoutěžních předpisů. Upozorňujeme, že i v evropském právním systému byly tyto dohody předmětem sporů, zejména proto, že zde ochranné organizace vystupují jako monopoly. Pro uvedenou úpravu se nepředpokládá v návrhu se zavedením střešní organizace, která by řešila honorářové otázky. Podle našeho názoru by tato úprava byla v rozporu s Listinou.
Část devátá
Z úpravy není zřejmé, zda se postihnou všechny druhy pirátství.

Připomínky k návrhu věcného záměru tiskového zákona
V následujícím textu není posuzována otázka práva na informace. Předpokládáme, že bude předmětem separátní obecné úpravy.
l. oblast úpravy a definice pojmů (bod l,2 návrhu):

není zřejmé, proč má být vžitý a v zákonech používaný termín "hromadný informační prostředek" (srov. např. kompetenční zákon, zákon o regulaci reklamy) nahrazen jiným pojmem (hromadný sdělovací prostředek),
navržená dikce nepostihuje nové technologie (např. Internet),
z negativního vymezení pojmu periodický tisk vyplývá, že zákon by se vztahoval i na školní a studentské časopisy, aniž je zřejmé, zda to je skutečně úmyslem předkladatele,
navržená definice šéfredaktora není pro účely tohoto zákona vhodná, neboť vyjadřuje soukromoprávní vztah mezi vydavatelem a šéfredaktorem, který je pro zákon irelevantní,

2. povinné údaje (bod 3 návrhu):

tiráž je nutno dát do souladu s živnostenským zákonem ( zejm. § 45) - např. chybí umístění organizačních složek u zahraničních osob a provozovna u právnické osoby,
ad písm. d): dáváme k úvaze, aby "místo, kde lze uplatnit právo na opravu, odpověď či dodatečné sdělení", bylo označeno jako redakce, což odpovídá zavedenému úzu, a promítlo se takto i do definice základních pojmů

3. evidence periodického tisku ( bod 4 návrhu):

Potřeba jednotné evidence titulů na centrální úrovni je nepochybná. Je otázkou, zda zájmům, uváděným v návrhu, skutečně poslouží změna registračního principu s konstitutivním účinkem na pouhou evidenci, navíc u nestátní instituce bez správních kompetencí. Evidenční místo se navíc nekryje s místem sankčním a v návrhu není dostatečně zajištěno jejich propojení. Návrh nepočítá ani s tím, že by vydavatel předkládal živnostenský list. Problematická bude rovněž kontrola povinností vydavatele ze strany Národní knihovny, která ostatně nemá exekutivní pravomoci např. k porovnávání sdělených údajů se skutečným stavem, vymáhání ověřených dokladů o sdělovaných údajích atd. Návrh zákona stanoví práva a povinnosti pro vydavatele periodického tisku, rovněž svou povahou spadá do oblasti zvýšené ochrany veřejného zájmu a práv soukromých osob. Proto se na základě výše uvedeného jeví navržený princip jako celek nevhodný.

4. právo na uveřejnění opravy nepravdivých údajů, odpovědi a dodatečného sdělení (bod 6-ll návrhu):

navrhované instituty posílí odpovědnost médií i ochranu práv třetích osob, avšak návrh zákona neřeší komplexně a vyváženě práva a povinnosti hromadných sdělovacích prostředků: zcela např. chybí institut tzv. omluvitelného omylu či otázka zveřejnění informace ve veřejném zájmu,
je otázkou, nakolik bude navržený režim funkční u zpravodajských agentur (mj. agentura má přehled především o tom, kdo je odběratelem jejího servisu, nikoliv již o tom, kdo její zprávu zcela převzal - problematické zejm. u rozhlasů a TV),
návrh neošetřuje situaci, kdy vydavatel či provozovatel zaniknou,
uplatňování uvedených práv variantně u vydavatele či šéfredaktora vzbuzuje dojem renesance dnes již překonaného §l9: proto musí být paragrafované znění více precizováno,

5. odpovědnost za obsah reklamy ( bod l3 návrhu):

otázku odpovědnosti za obsah reklamy je nezbytné řešit komplexněji - mj. s ohledem a provázáním na zákon o regulaci reklamy. Je přitom třeba zohlednit jednotlivé aspekty odpovědnosti za obsah, za formu a situaci neidentifikovatelnosti inzerenta,

6. ochrana zdroje informace (bod l4 návrhu):

nepochybně žádoucí institut, odpověď na otázku, má-li se jednat o právo či povinnost, bude jistě - tak jako v minulých návrzích obdobných zákonů - předmětem ostré diskuse zejména s novinářskou obcí,

7. sankce (bod l5 návrhu):

z návrhu není mj. zřejmé řešení situace, kdy bude sídlo vydavatele mimo území ČR.

Praha, 3. ll. l997

PŘÍLOHA Č. 11
SEZNAM UPOZORNĚNÍ, POKUT A ODŇATÝCH LICENCÍ

Rozhodnutí podle § 20 odst. 1 zákona - upozornění s lhůtou k nápravě, týkající se jiných než programových porušení zákona
Bedřich Pingitzer - Radio Krumlov - Rup/33/97 ze dne 11.12.96.
Vysílání z nepovoleného vysílače Č. Budějovice - Lhotice na kmt. 87,8 MHz - § 20 odst. 4 zákona 468/91 Sb.
INTES, a.s. - Rup/43/97 ze dne 21.1.1997.
Provedení změn v údajích obsažených v přihlášce k registraci bez předchozího souhlasu Rady - § 17 odst. 6 zákona 468/91 Sb.
PILSKABEL TV, a.s. - Rup/44/97 ze dne 21.1.1997.
Provedení změny v údajích obsažených v přihlášce k registraci bez předchozího souhlasu Rady - § 17 odst. 6 zákona 468/91 Sb.
COBRA, s.r.o. v konkursu - Rup/88/97 ze dne 22.4.1997.
Neoznámení změny sídla, skutečnosti, že rozhodnutím soudu byl na jeho majetek prohlášen konkurs a nezapsání rozhlasového vysílání jakožto předmětu činnosti v obchodním rejstříku - § 14 odst. 1 zákona 468/91 Sb., ve znění platném do 30.6.1997. a § 3 odst. 3 zákona 468/91 Sb.
CET 21, s.r.o. - Rup/90/97 - ze dne 22.4.1997.
Neoznámení provedených změn v údajích žádosti o licenci - § 14 odst. 1 zákona 468/91 Sb., ve znění platném do 30.6.1997.
LION Praha, s.r.o. - Rup/141/97 ze dne 17.6.1997.
Neoznámení provedených změn v údajích žádosti o licenci - § 14 odst. 1 zákona 468/91 Sb., ve znění platném do 30.6.1997.
KABELOVÁ TELEVIZE OSTRAVA-JIH, s.r.o. - Rup/175/97 ze dne 2.9.1997.
Neumístění programu televizní stanice Prima do TKR - § 19 odst. 1 zákona 468/91 Sb.
MEDIA Party, s.r.o. - Rup/198/97 ze dne 14.10.1997.
Neoznámení provedených změn v údajích v žádosti o udělení licence a nepředložení dokladů o provedení těchto změn - § 14 odst. 1 zákona 468/91 Sb., ve znění platném do 30.6.1997 a podmínka č. 24 předmětné licence.
M + M, s.r.o. - Rup/199/97 ze dne 16.9.1997.
Provedení změny ve společnosti bez předchozího schválení Radou - § 14 odst. 1 a 2 zákona 468/91 Sb., ve znění zákona č. 135/97 Sb. a podmínka č. 24 předmětné licence.

Rozhodnutí podle § 20 odst. 1 zákona - upozornění s lhůtou k nápravě, týkající se programových porušení zákona
Porušení programových licenčních podmínek
Ateliéry Zlín, a.s., Zlín - Radio A-ZET
Contact Opava, s.r.o., Praha - Radio Attack
Radio Bonton, a.s., Praha - Radio Bonton
Valc, a.s., Brno - Radio Brno
Hallo World, s.r.o., Praha - Radio City
RCL, s.r.o., Liberec - Radio Contact Liberec
RTV Cheb, k.s., Cheb - Radio Egrensis
JUDr. L. Faktor, České Budějovice - Radio Faktor 2
JUDr. L. Faktor, České Budějovice - Radio Faktor 2
Radio FM Plus, s.r.o., Plzeň - Radio FM Plus Plzeň
Radio Jih, s.r.o, Břeclav - Radio Jih
Radio Bohemia, s.r.o., Praha - Kiss 98 FM
Radio Morava, s.r.o., Frýdek-Místek - Kiss Morava
Bedřich Pingitzer, Český Krumlov - Radio Krumlov
Barrandov FM, a.s., Praha - Radio Limonádový Joe
Lion Praha, s.r.o., Praha - Radio Lion
North Music, s.r.o., Ústí n.L.- Radio North Music
Media Party, s.r.o., Hradec Králové - Radio OK
Jaramo, s.r.o., Olomouc - Radio Pohoda
Radio Prima, s.r.o., Šumperk - Radio Prima
Definitely, s.r.o., Olomouc - Radio Pro 94,4 FM
Petr Macharovský, Ústí nad Labem - Radioclub
Radio Relax, s.r.o., Kladno - Radio Relax
Radio Sprint, s.r.o., Ostrava - Radio Sprint
Petr Suchý, Kdyně - Radio Šumava
Triangl, s.r.o., Jablonec nad Nisou - Radio Triangl
Radio Zlín, s.r.o., Zlín - Radio Zlín
Radio ProTon, s.r.o, Plzeň - Radio Kiss ProTon
Karyon, s.r.o., Znojmo - Radio Karyon
Michal Habrda, České Budějovice - Radio České Budějovice Evropa 2
Radio Venkow, s.r.o. Praha - Radio Karolina
Elektronika TVS, s.r.o., Příbram
RFE - Radio Svobodná Evropa
AMBO, s.r.o., Karlovy Vary - Radio Diana
EURO K, s.r.o., Liberec - Radio EURO K
Ing. Jan Doubek - Radio Duha
Porušení § 6 odst. 2 písm. a. zákona (uvedení reklamy, která nebyla zřetelně zvukově oddělená od ostatních pořadů
Ateliéry Zlín, a.s., Zlín - Radio A-ZET
Martin Černý, Praha - Radio Černá Hora
Radio Dragon, s.r.o., Karlovy Vary - Radio Dragon
JUDr.L.Faktor, České Budějovice - Radio Faktor 2
Radio Jih, s.r.o., Břeclav - Radio Jih
Petr Šmíd, Mladá Boleslav - Radio Jizera FM
Radio Metuje, s.r.o., Náchod - Radio Metuje
Josef Hejl, Uničov - Radio Rubi
Triangl, s.r.o., Jablonec nad Nisou - Radio Triangl
Radio Vox, s.r.o., Praha - Radio Vox
Kaskol, s.r.o., Praha - Radio Alfa
Česká televize, Praha - ČT 1
CET 21, spol. s r. o. - TV NOVA
Porušení § 5 odst. 1 písm. f. zákona (neuchování záznamů všech odvysílaných pořadů po dobu nejméně 30 dnů ode dne jejich vysílání)
Radio Publikum, Zlín - Hit Radio Publikum
Definitely, s.r.o., Olomouc - Radio Pro 94,4 FM
Inwest Leasing, a.s., Plzeň - Radio West Plzeň
ESA Radio, s.r.o, Kladno - Radio Zlatá Praha
Ateliéry Zlín, a.s., Zlín - Radio A-ZET
Antre, s.r.o., České Budějovice - Radio Beat
Radio Bonton, a.s., Praha - Radio Bonton
Hallo World, s.r.o., Praha - Radio City
RTV Cheb, k.s., Cheb - Radio Egrensis
JUDr.L.Faktor, České Budějovice - Radio Faktor 2
Petr Šmíd, Mladá Boleslav - Radio Jizera FM
Radio Bohemia, s.r.o., Praha - Kiss 98 FM
Jaramo, s.r.o., Olomouc - Radio Pohoda
V plus P, s.r.o., Písek - Radio Prácheň
Presston, s.r.o., Praha - Radio Presston
Josef Hejl, Uničov - Radio Rubi
Petr Suchý, Kdyně - Radio Šumava
Triangl, s.r.o., Jablonec Nad Nisou - Radio Triangl
Radio Most, s.r.o., Most - Radio Most
M+M, s.r.o., Chomutov - Radio Agara
Rozhlasová a televizní společnost, a.s., Hradec Králové - Radio Evropa 2 Hradec Králové
Radio Venkow, s.r.o, Praha - Radio Karolina
Nonstop, s.r.o., Brno - Radio Krokodýl
Barrandov FM, a.s., Praha - Radio Limonádový Joe
Radio Station Brno, s.r.o., Brno - Radio Kiss Hády
Radio Profil, s.r.o., Pardubice - Radio Profil
Radio Euro K, s.r.o., Liberec - Radio Euro K
Ambo, s.r.o., Karlovy Vary - Radio Diana
CET 21 s.r.o. - TV NOVA reg. vys. severní Morava
HBO ČR, Praha - HBO
Porušení § 5 odst. 1 písm. d. zákona (zařazení pořadu, který by mohl ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých v době od 6.00 do 22.00 hodin)
FTV Premiéra, s.r.o., Praha - TV PRIMA
CET 21, s.r.o. - TV NOVA
HBO ČR, Praha - HBO
Porušení § 7 odst. 1 zákona (nedodržení časového rozsahu vysílaných reklam)
CET 21, s.r.o. - TV Nova
Porušení § 14 odst. 1 a 2 zákona (provedení programových změn bez souhlasu Rady)
Ateliéry Zlín, a.s., Zlín - .Radio A-ZET
Porušení § 8 písm. e) zákona (vysílání sponzorovaných zpravodajských pořadů)
Radio Morava, s.r.o. - KISS MORAVA
Porušení § 8 písm. b) zákona (porušení povinnosti provozovatelů při vysílání sponzorovaných pořadů)
Barrandov FM, a.s. - Radio Limonádový Joe

Rozhodnutí o uložení pokuty
Český rozhlas - Rpo/4/97 ze dne 3.12.1996.
Zařazení skryté reklamy - § 2 odst. 4 zákona č. 40/95 Sb. o reklamě.
Pokuta ve výši 100 000,- Kč. Pokuta byla uhrazena dne 30.3.1997.
Martin Kindernay - Rpo/81/97 - ze dne 18.3.1997.
Nedodržení stanoveného časového a územního rozsahu vysílání - § 20 odst. 4 písm. c) zákona 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 25 000,- Kč. Pokuta byla uhrazena dne 31.7.1997.
Kabel Plus CB, a.s. - Rpo/89/97 - ze dne 18.3.1997.
Vyřazení TV Gimi z TKR - § 20 odst. 3 zák. č. 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 100 000,- Kč. Pokuta nebyla uhrazena.
Kabel Plus podal opravný prostředek 28 Ca 321/97 MS v Praze.
CET 21, spol. s r.o. - Rpo/137/97 - ze dne 13.5.1997.
Odvysílání pořadu, který by mohl ohrozit psychický a morální vývoj dětí a mladistvých v době mezi 6. a 22 hod. - § 20 odst. 4 písm. b) zákona 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 600 000,- Kč. Pokuta nebyla uhrazena.
CET 21 podala opravný prostředek 38 Ca 216/97 MS v Praze.
Česká televize - Rpo/142/97 - ze dne 3.6.1997.
Nedodržení povinností stanovených pro vysílání reklam a sponzorovaných pořadů - nedodržení limitu reklam - §20 odst. 4 písm. e) zák. č. 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 250 000,- Kč. Pokuta byla uhrazena dne 18.8.1997.
Česká televize - Rpo/143/97 - ze dne 3.6.1997.
Nedodržení povinností pro vysílání reklam a sponzorovaných pořadů - neoddělování reklam - § 20 odst.4 písm. e) zák. č. 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 750 000,- Kč. Pokuta nebyla uhrazena.
Česká televize podala opravný prostředek 28 Ca 325/97 MS v Praze.
Radant s.r.o. - Rpo/168/97 - ze dne 2.9.1997.
Neoprávněné vysílání - § 20 odst. 5 zák. 468/91 Sb.
Pokuta ve výši 25 000,-Kč. Pokuta nebyla uhrazena.
Česká televize - Rpo/191/97 - ze dne 2.9.1997.
Nedodržování povinností pro vysílání reklam a sponzorovaných pořadů - vysílání reklamy mimo reklamní bloky a bez jiného řádného oddělení od ostatních pořadů § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb.
Pokuta ve výši 1 500 000,- Kč. Pokuta nebyla uhrazena.
Radio Euro K, s.r.o. - Rpo/235/97 - ze dne 11.11.1997
Neuchování záznamu odvysílaných po dobu nejméně 30 dnů ode dne jejich odvysílání - § 5 odst. 1. písm. f) zákona 468/1991 Sb.
Pokuta ve výši 75 000,- Kč. Pokuta nebyla uhrazena.

Rozhodnutí o odnětí licence
Medes s.r.o. - Ro/53/97 ze dne 4.2.1997.
Licence odňata z důvodů nezahájení vysílání ve lhůtě 180 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence podle § 15 odst. 2 písm. b) zákona 468/91 Sb. a pro závažné porušování licenčních podmínek podle § 15 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
HALLO WORLD spol. s r.o. - Ro/151/97 ze dne 31.7.1997.
Licence odňata na vlastní žádost podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona 468/91 Sb.
Stanislav Kopečný - Ro/16/97 ze dne 16.9.1997.
Licence odňata z důvodů nezahájení vysílání ve lhůtě 180 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence podle § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 468/1991 Sb.
Miloslav Kodýtek - Ro/17/97 ze dne 16.9.1997.
Licence odňata z důvodů přerušení vysílání na dobu delší než 30 dnů. V době zahájení řízení účastník minimálně 2 roky nevysílal.
Účastník porušil § 15 odst. 2 písm. d) zákona č. 468/1991 Sb.
Mgr. Jaroslav Novák - Ro/222/97 - ze dne 14.10.1997.
Licence odňata z důvodů nezahájení vysílání ve lhůtě 360 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence podle § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 468/1991 Sb. a dále přes výzvu Rady nepředložil smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných, jejichž uzavření v době do 360 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence mu ukládá § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 468/1991 Sb.
Nezávislý televizní vysílač Thermal Karlovy Vary s.r.o. - Ro/224/97 - ze dne 14.10.1997.
Licence odňata z důvodů nezahájení vysílání v zákonné lhůtě 360 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence č. 032/94 dle ust. § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 468/1991 Sb.
Nezávislý televizní vysílač Thermal Karlovy Vary s.r.o. - Ro/237/97 - ze dne 14.10.1997.
Licence odňata z důvodů nezahájení vysílání v zákonné lhůtě 360 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence č.001/96 dle ustanovení § 15 ost. 2 písm. b) zákona č. 468/1991 Sb.
INWEST LEASING a.s. - Ro/226/97 ze dne 25.11.1997.
Licence odňata na vlastní žádost. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č 468/1991 Sb.

Zahájená řízení o odnětí licence
Contact Opava, s.r.o. - č.j. 4/97 ze dne 13.5.1997.
Řízení zahájeno z důvodu nedodržování programových podmínek licence. Licenci lze v tomto případě odejmout podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/91 Sb.
Studio Zubr, s.r.o.- č.j 5/97 ze dne 3.6.1997.
Řízení zahájeno z důvodu, že provozovatel nevysílal v průběhu kalendářního roku 30 dnů, aniž by vysílání bránily odůvodněné technické překážky. Licenci lze v tomto případě odejmout podle § 15 odst. 2 písm. d) zákona č. 468/91 Sb.
Radio Bonton, a.s. - č.j. 1/98 ze dne 11.11.1997.
Řízení zahájeno z důvodu nepravdivých údajů, uvedených v žádosti. Ust. § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 468/1991 Sb.

PŘÍLOHA Č. 12
SEZNAM SOUDNÍCH SPORů

1. Spory zahájené v roce 1993:
Martin Vadas - opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 11.3.1993. Rozsudkem č.j. 28 Ca 30/93 ze dne 15.2.1994 rozhodnutí Rady zrušeno, věc vrácena k novému projednání. Žádost o udělení licence byla Radou opět zamítnuta rozhodnutím č.j. Rn/99/94 ze dne 28.6.1994.
Trans Media Corporation - opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 5.4.1993. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. 28 Ca 246/94 ze dne 18.8.1994 řízení zastaveno.
Radio Mama - opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 15.4.1993, navrhovatel vzal opravný prostředek zpět, řízení zastaveno usnesením MS Praha č.j. 28 Ca 33/94 ze dne 29.6.1994.
Interessengrupe Radio CS 1 - opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 14.4.1993, navrhovatel vzal opravný prostředek zpět, řízení zastaveno usnesením MS Praha č.j. 28 Ca 34/94 ze dne 29.6.1994.
Společnost pro rozvoj nezávislého rozhlasového vysílání - opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 15.4.1993, navrhovatel nedodal soudu ve stanovené lhůtě odůvodnění opravného prostředku, řízení zastaveno usnesením MS Praha č.j. 28 Ca 44/94 ze dne 15.9.1994.
Správa radiokomunikací Praha - pokuta ve výši 1,250.000,- Kč, (EKOL. S) opravný prostředek proti udělení pokuty ze dne 24.5.1993. Rozhodnutí Rady zrušeno rozsudkem MS Praha č.j. 28 Ca 7/94 ze dne 27.5.1994 a věc vrácena k novému projednání.
Správa radiokomunikací Praha - pokuta ve výši 1,750.000,- Kč (Interprague), opravný prostředek proti udělení pokuty ze dne 24.5.1993. Rozhodnutí Rady zrušeno rozsudkem MS Praha č.j. 28 Ca 12/94 ze dne 27.5.1994 a věc vrácena k novému projednání.
RT plus s.r.o., opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 24.5.1993. Společnost na základě vyjádření Rady vzala opravný prostředek zpět. Usnesením č.j. 28 Ca 11/94 ze dne 31.3.1994 bylo řízení zastaveno.
Asociace provozovatelů kabelové televize, opravný prostředek proti neudělení licence ze dne 13.5.1993. Na základě vyjádření Rady Městský soud žalobu neuznal. Usnesením č.j. 28 Ca 8/94 ze dne 28.2.1994 řízení zastaveno.

2. Spory zahájené v roce 1994:
Český rozhlas - žaloba ze dne 16.6.1994 - přezkoumání řízení o přidělení tzv. SV sítě. Řízení u Městského soudu v Praze. Usnesením soudu č.j. 38 Ca 9/94 ze dne 15.11.1994 bylo řízení zastaveno, protože se v případě Českého rozhlasu nejednalo a z hlediska platných předpisů ani nemohlo jednat o správní řízení o udělení licence.
Hellax s.r.o. - žaloba doručena dne 5.1.1994 Městskému soudu proti rozhodnutí o udělení licence Hellaxu s.r.o. Na základě předpokladu Rady, že opravný prostředek proti rozhodnutí o udělení licence je nepřípustný a tedy žaloba je podána neoprávněně, soud žalobě nevyhověl a řízení zastavil usnesením č.j. 28 Ca 14/94 ze dne 5.5.1994.
Radio Zlín - žaloba ze dne 28.3.1994 na zrušení rozhodnutí o udělení licence společnosti Ateliéry Zlín. Řízení u Městského soudu v Praze. Řízení pro nedostatek aktivní legitimace žalobce zastaveno usnesením č.j. 28 Ca/138/94 ze dne 24.1.1995.
Stanislav Vacek - odvolání proti rozhodnutí o neudělení licence ze dne 7.9.1994 - řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady bylo potvrzeno rozsudkem č.j. 28 Ca/426/94 ze dne 31.1.1995.
EURO K s.r.o. rozhodnutí o odnětí licence ze dne 26.10.1993; opravný prostředek ze dne 31.1.1994. Opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence vydaném ještě v roce 1993 byl podán u příslušného Krajského soudu v Ústí nad Labem v roce 1994. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem č.j. 15 Ca/61/94-28 ze dne 28.2.1995 zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
CET 21, s.r.o. - opravný prostředek proti udělení pokuty za vysílání reklam na alkoholické nápoje ze dne 11.10.1994, řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem č.j. 28 Ca 498/94 ze dne 19.9.1995 zrušeno, vzhledem ke změně předpisu a věc vrácena k novému projednání.
FTV Premiéra, s.r.o. - opravný prostředek proti udělení pokuty za vysílání reklam na alkoholické nápoje ze dne 11.10.1994, řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem č.j. 38 Ca 130/94-18 ze dne 25.9.1995 zrušeno, vzhledem ke změně předpisu a věc vrácena k novému projednání.
Radek Pecák - opravný prostředek proti rozhodnutí Rady o neudělení licence ze dne 1.7.1994, řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem č.j. 38 Ca 87/94-33 ze dne 29.9.1995 potvrzeno.

3. Spory zahájené v roce 1995:
Bonton, a.s. - opravný prostředek proti udělení pokuty za porušování předpisu při vysílání reklam ze dne 13.6.1995, řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem č.j. 38 Ca 214/95-14 ze dne 13.10.1995 zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
Interprague, s.r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí Rady o neudělení licence ze dne 18.4.1995, řízení u Městského soudu v Praze. Řízení bylo usnesením č.j. 28 Ca 271/95 ze dne 20.11.1995 zastaveno z důvodu zpětvzetí opravného prostředku.
Kaskol, s.r.o. - opravný prostředek proti udělení pokuty za nedodržení programové skladby ze dne 8.11.1995, řízení u Městského soudu v Praze, pod č.j. 28 Ca 415/95, opravný prostředek podán dne 22.12.1995.(spis pr.Rpo/202/95). Rozhodnutí Rady o uložení pokuty bylo rozsudkem ze dne 22.10.96 potvrzeno. Kaskol se obrátil s dovoláním na Vrchní soud v Praze, který 10.7.1997 usnesením rozhodl o zastavení řízení. Dne 3.3.1997 byla pokuta uhrazena.
Obchodní rejstřík
Řízení o dosažení shody mezi zápisem v OBR a skutečným stavem u Krajského soudu v Č. Budějovicích zahájeno na základě podnětu Rady proti SIMMONS k.s. Usnesením Firm.1065/1995 RgA2543/4 byl vymazán neoprávněný zápis předmětu podnikání - rozhlasové vysílání.

4. Spory zahájené v roce 1996:
Radio Bonton - opravný prostředek proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přidělení dokrývacího kmitočtu. Řízení bylo usnesením Městského soudu v Praze zastaveno. Žaloba Radě nebyla doručena.
Pavel Černocký - opravný prostředek proti rozhodnutí Rady o neudělení licence ze dne 21.3.1996, řízení u Městského soudu v Praze. Usnesením ze dne 30.8.1996 byl opravný prostředek jako opožděný odmítnut.
Kaskol, s.r.o. - odvolání proti rozhodnutí Rady ČR pro RTV z 12.12.1995 č.j. Rz/7/96, řízení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí Rady ČR pro RTV bylo potvrzeno.
Vilém Hudeček a Radio Station Brno - žaloba na přezkoumání rozhodnutí Rady o změně názvu rozhlasové stanice ze dne 23.1. 1996, č.j. RZ/3/96. Věc postoupil Vrchní soud v Praze Městskému soudu v Praze. Městský soud vede jednání pod č.j. 28 Ca 280/96.
Rada podala žalobu proti šéfredaktoru pořadu Volejte řediteli TV Nova o opravu nepravdivých údajů. Řízení probíhá u Městského soudu v Praze pod č.j.: 31 C 88/96.
Radio Bonton - opravný prostředek proti rozhodnutí Rz/30/96 o zamítnutí žádosti o přidělení dok. kmitočtu. Řízení u Městského soudu v Praze. Řízení usnesením z 30.10.96 zastaveno na základě zpětvzetí návrhu.
Kaskol, s.r.o. - odvolání proti rozhodnutí o neschválení změny názvu rozhlasové stanice z 12.12.1995 č.j. Rz/7/96, řízení u Městského soudu v Praze pod č.j. 28 Ca 130/96-22. Rozhodnutí Rady bylo rozsudkem potvrzeno.
Česká televize - opravný prostředek proti udělení pokuty za skrytou reklamu ve výši 500.000,- ze dne 13.2. 1996 pod č.j. Rpo/18/96. Věc postoupil Vrchní soud v Praze Městskému soudu v Praze. Městský soud rozsudkem žalobu zamítl pod č.j. 28 C 283/96.
Společnost Elektronika TVS - opravný prostředek proti rozhodnutí Rgo/26/96 ze dne 15.7.1996, o odmítnutí registrace. Vrchní soud postoupil věc Městskému soudu v Praze. Městský soud postoupil věc Krajskému soudu v Praze, který rozhodnutí Rady pod č.j. 44 Ca 88/97-33 dne 18.7.1997 potvrdil.
Přemysl Kovář - opravný prostředek proti rozhodnutí o neudělení licence č.j. Rn/6/97 ze dne 11.12.1996. Krajský soud v Hradci Králové věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který pod č.j. 16 Ca 387/97-13 řízení zastavil dne 9.9.1997.

5. Spory zahájené v roce 1997:
Medes s.r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence č.j. Ro/53/97 ze dne 4.2.1997. Řízení probíhá u Městského soudu v Praze pod č.j. 38 Ca 173/97.
CET 21 s.r.o. - opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě ve výši 600 000,- Kč, č.j. Rpo/137/97 ze dne 13.5.1997 za odvysílání pořadu, který by mohl ohrozit morální a psychický vývoj dětí a mládeže. Řízení probíhá u Městského soudu v Praze pod č.j. 38 Ca 216/97.
Česká televize - opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě ve výši 750 000,- Kč za porušování předpisů pro vysílání reklam č.j. Rpo/143/97. Řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod č.j. 28 Ca 325/97.
Kabel plus CB a.s. - opravný prostředek proti rozhodnutí o pokutě za nezařazování TV GIMI v Č. Budějovicích v kabelových rozvodech. Městský soud v Praze věc postoupil Krajskému soudu v Č. Budějovicích. Řízení je vedeno pod č.j. 28 Ca 260/97.
Společnost CLT-UFA, a.s. - opravný prostředek proti rozhodnutí o odnětí licence č.j. Ro/151/97 ze dne 31.7.97. Řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod č.j. 28 Ca 321/97.

PŘÍLOHA Č. 13
VZOR KONTROLNÍHO ZÁZNAMU VYSÍLÁNÍ ROZHLASOVÉ STANICE

PŘÍLOHA Č. 14
VZOR KONTROLNÍ ANALÝZY
Analýza záznamu filmu Pravdivá romance na programu HBO

Provozovatel : HBO Česká republika, s.r.o.
Sídlo provozovatele: Pod Višňovkou 21, Praha 4
IČO : 61466786
Stanice : HBO

Na základě podnětu Rady byl vyžádán ke kontrole od provozovatele TV vysílání HBO záznam amerického filmu s názvem Pravdivá romance, který byl vysílán dne 13.10.1997 v době od 20.00 hod do 22.00 hod. (ověřeno dle časopisu TV magazín a následně dle štítku na videokazetě). Vyžádaný záznam obdržel Úřad dne 30.10.1997 pod čj. 2770.

Analýza záznamu :
Kazeta se záznamem filmu není úplná, chybí začátek filmu v délce cca 14 minut.
Film z r. 1993 je podle údajů z TV magazínu zařazen do kategorie kriminálních thrillerů. Umělecká, zábavná či jiná hodnota tohoto filmu je však sporná. Dominuje zde řada krutých a brutálních scén, např. vražda zastřelením (čas 00.10 od začátku kazety), vražda střelbou do obličeje (00.21), detailní záběr do zkrvavělého obličeje (00.38), detailní záběr rozříznutí dlaně nožem (00.40-00.44), vražda pistolí (00.46), 4 detailní záběry zkrvavělého obličeje (01.04-01.09), masakr se samopaly, zkrvavělá hlava ( 01.37-01.40). Navíc téměř všechny dialogy ve filmu oplývají vulgárními a obscénními výrazy, pro ilustraci uvádím : použití výrazu "kurva"- 40x, výraz "seru na to" - 11x, výraz "zasraný" nebo "posraný" - 18x, výraz " do prdele" - 14x. Podrobný seznam vulgárních výrazů je v příloze, za povšimnutí stojí časová hustota používání vulgarit.
Jak z uvedeného vyplývá, jedná se o pořad, který by mohl ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých.

Závěr :
Zařazení filmu před 22.00 hod. je v rozporu s § 5, odst. 1 písm. d) zákona č. 468/1991 Sb.

Návrh:
1/ Upozornit provozovatele na neposkytnutí úplného záznamu pořadu dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č.468/1991 Sb.
2/ Upozornit provozovatele, že hrubým způsobem porušil povinnosti dané v § 5 odst. 1 písm. d) zákona č.468/1991 Sb.

Příloha k analýze záznamu filmu Pravdivá romance

Seznam a časy použitých vulgárních výrazů (počítáno od začátku neúplné kazety):

00.04 jsem kurva	01.12 kurva
00.05 dělám děvku	01.12 ty děvko
00.07 aby se to posralo	01.13 zasraný představení
00.08 s hajzlem	01.13 šoustat, kunda
00.09 kurva	01.13 kurva
00.09 lížu kundu, prdel	01.14 kretén, zasraný
00.09 kurva	01.14 je posera, idiot
00.09 kouřit čuráka	01.14 nesere mě to
00.09 seru na vás	01.15 je to na hovno
00.11 hajzl	01.17 2 x kurva
00.11 svině	01.18 kurvo, zasraný
00.11 sere mě to	01.22 idiote
00.13 parchant	01.22 21 x kurva, zkurvený
00.15 kurva	01.23 idiote, parchante
00.15 děvka	01.23 posero zkurvenej
00.15 kurva	01.26 zavři držku
00.16 posranej strachy	01.27 vypadáš na hovno
00.16 2 x parchant, nasere	01.28 na hovno
00.16 zasraný	01.29 zasraný
00.18 zasraný	01.30 jsme v prdeli
00.19 2 x kurva, 3 x zasraný blbec	01.31 zasraný, 2 x kurva
00.21 kurva, seru na tebe	01.32 posranej herec
00.28 ví hovno	01.34 hovno, 2 x hajzlové, 6 x kurva,
00.28 do prdele	zasraný, seru na to, zkurvený
00.29 kurva	01.35 kurva, 2 x do prdele
00.30 do prdele	01.36 zasraný čurák, 2 x svině
00.31 posranej pasák	01.38 zasranej, kurva, svině, parchant
00.34 běž do prdele	01.39 kurva, svině, děvka
00.37 zatracená coura	01.40 oddělám tu kurvu
00.39 zatracená štětka, kurva
00.44 2 x šoustali
00.45 seš prevít
00.46 zkurvená rodina
00.49 2 x kurva
00.50 hajzl, vysrat se
00.50 kurva
00.51 kurva
00.53 do prdele
00.55 sexy blondýna s velkýma kozama
00.55 šoustat
00.56 zasraný
00.56 kurva
00.57 ty kreténe
00.59 do prdele
01.00 jen se neposer debile
01.04 poser se
01.07 kurva
01.08 zasraná postel
01.09 kurva
01.11 3 x do prdele

PŘÍLOHA Č. 15
ČASOVÁ ŘADA ŽÁDOSTÍ, JEDNÁNÍ A ROZHODNUTÍ VZTAHUJÍCÍCH SE KE SPOLEČNOSTI CET 21, s.r.o.
VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ OD 1.2.1997 DO 31.1. 1998
(S DOPLNĚNÍM ÚDAJŮ OD MINULÉ /MIMOŘÁDNÉ/ ZPRÁVY RADY ZA OBDOBÍ 1.2.1996 - 30.9.1996)

Nejsou zde uvedeny žádosti a rozhodnutí Rady o přidělení nebo změny kmitočtových přídělů.

21.9.1996
Žádost policie ČR (místní oddělení Krakovská ul., Praha) o stanovisko, zda zástupci ČNTS neporušují trestní zákon (neoprávněné podnikání).

7.10.1996
CET 21 oznámila zvolení Vladimíra Železného dalším jednatelem společnosti.

7.10.1996
CET 21 a ČNTS: návrh na vyřešení sporných právních problémů ve společnostech dle usnesení Stálé komise.

7.10.1996
Vyjádření ČNTS k zahájení správního řízení o neoprávněném provozování vysílání.

8.10.1996/25. zasedání Rady
Usnesení o pokutě ve výši 300.000,-Kč za porušení § 20 odst. 4 písm. b) (ohrožení psychického, nebo morálního vývoje mladistvých) - film Gauneři.

8.10.1996
Krajský obchodní soud v Praze: odpověď na stížnost Rady na neoprávněný zápis předmětu podnikání ČNTS - zápis není možno změnit.

8.10.1996
Radě zasláno úplné znění obchodní smlouvy mezi CET 21 a ČNTS.

9.10.1996
Policie ČR, místní oddělení Vršovice: trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného podnikání, zneužívání pravomoci veřejného činitele a zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence v souvislosti s provozováním celoplošného televizního vysílání ČNTS s žádostí o projednání a oznámení výsledku policii.

14.10.1996
Rada: stanovisko Policii (Krakovská) k její žádosti z 21.9.1996 - žádost o sdělení závěru Policie pro účely správního řízení vedeného Radou.

20.10.1996
Stížnost generálního ředitele ČT Ivo Mathé na pořad Volejte řediteli.

6.11.1997
Odsouhlaseny jednotlivé kroky dalšího postupu ve věci smírného vyřešení neoprávněného provozování vysílání ČNTS na základě usnesení Stálé komise.

4.11.1996
Rada obdržela faxem návrh na zápis změn CET 21 - výmaz rozhlasového vysílání jako předmětu podnikání a návrh na zápis změn ČNTS - výmaz celoplošného televizního vysílání podle licence č 001/93 a zápis nového předmětu podnikání (zabezpečovat dle smlouvy založené do sbírky listin uskutečňování celoplošného televizního vysílání na základě licence 001/1993 udělené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž držitelem je CET 21 , s.r.o. se sídlem v Jámě 12, Praha 1).

5.11.1996
CET 21: návrh na úpravu licenčních podmínek (podm. č. 8 a 9), přehodnocení rozhodnutí o zrušení licenčních podmínek (podm. č. 13) a žádost o změnu licenčních podmínek (podm. č. 10, 11, 12) s návrhem nového znění.

6.11.1996
CET 21: žádost o vydání správního rozhodnutí o zrušení podmínky č. 17.

19.11.1996
CET 21: oprava návrhu z 5.11.1996.

19.11.1996/31. zasedání Rady
Rozhodnutí o úpravě licenčních podmínek dle žádosti z 19.11.1996.

20.11.1996
Rada Policii ČR (místnímu oddělení Vršovice) k vyžádání z 9.10.1996: osvětlení nejasných okolností a vyžádání výsledků šetření pro účely správního řízení s ČNTS.

3.12.1996
Rada obdržela fax notářského zápisu z valné hromady ČNTS z 14.11.1996 - schválení dodatku ke společenské smlouvě a dohodě o investicích, spočívající ve vypuštění části I., čl. 1.4.1. písm. a) a nahrazení textem: CET 21 vkládá do ČNTS bezpodmínečně, neodvolatelně a na výlučné bázi právo používat, učinit předmětem prospěchu a udržovat know-how související s licencí , jejím udržováním a ochranou. Dopisem 3.6.1997.

3.12.1996
ČT, generální ředitel Ivo Mathé: stanovisko k pořadům Volejte řediteli s přepisem jednotlivých pasáží.

3.12.1996
Stanovisko Rady k etice televizního zpravodajství (záběry z pobytu prezidenta v nemocnici).

12.12.1996
Ústní jednání s ČNTS ve věci neoprávněného vysílání.

16.12.1996
Rada obdržela faxem dodatek č. 1 k obchodní smlouvě mezi CET 21 a ČNTS z 4.10.1996 - jmenování šéfredaktora publicistiky společností CET 21. /Dopisem 28.3.1997/

17.12.1996/34. zasedání Rady
Zrušena podm. č. 17.

15.1.1997
Rada obdržela český překlad smlouvy o půjčce mezi V. Železným a CME.

15.1.1997
Rada obdržela od ČNTS odborný posudek JUDr. Švestky z 21.5.1996 k právní úpravě způsobu vysílání TV Nova jakož i k souvisejícímu právnímu postavení ČNTS, odborný posudek JUDr. Švestky z 20.8.1996 k povaze činnosti ČNTS a k postavení CET 21 při vysílání TV Nova a stanovisko Ústavu státu a práva AV ČR z 13.8.1996 k obsahu pojmu provozování a některých dalších problémů výkladu zákona č. 468/91 Sb.

15.1.1997
Rada obdržela od CET 21 aktuální výpis z obchodního rejstříku jako doklad, že nebyly provedeny vlastnické změny (změna předmětu činnosti stále neprovedena).

15.1.1997
Rada obdržela faxem Dodatek č. 3 ke společenské smlouvě o založení ČNTS - zejména čl. I, bod 1.4.3. (změny vkladů CS a CEDC/CME, rozšíření předmětu podnikání).

29.1.1997
Stanovisko Rady ke zpravodajství a publicistice TV Nova (zneužívání zpravodajství a publicistiky k dezinformacím o mediální sféře a propagace vlastních obchodních zájmů ve sporech, kde je TV Nova zájmovou stranou).

29.1.1997
ČNTS: návrh na vydání správního rozhodnutí o tom, že Petr Kršák není účastníkem řízení o neoprávněném vysílání ČNTS.

7.2.1997/zasedání Rady
Rozhodnutí o přidělení kmitočtového přídělu na kanále 39 pro stanoviště Svitavy a odejmutí kmitočtového přídělu na kanále 31 pro totéž stanoviště (pro FTV Premiéra, s.r.o.) - tj. dohoda o výměně kmitočtových přídělů ve Svitavách.

7.2.1997
Rada obdržela stanovisko JUDr. Evy Dubové k oprávněnosti vysílání TV Nova.

13.2.1997
Licenční odbor: analýza změn ve společnostech CET 21 s.r.o., ČNTS, s.r.o. a CET 21,a.s.

18.2.1997/5. zasedání Rady
Zahájení řízení o udělení pokuty podle § 20 odst. 4 písm. b) (ohrožení psychického, nebo morálního vývoje mladistvých) - upozornění na reklamy na telefonáty agentury ARA T./ARA AG a Agentury TIS.

28.2.1997
Policie ČR (místní oddělení Vršovice): odložení věci podezření z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele z důvodu nezjištění podezření z trestného činu ani přestupku.

5.3.1997
Rada obdržela od právního zástupce Petera Kršáka vyjádření k dosavadnímu průběhu řízení s ČNTS.

11.3.1997
Rada obdržela dopisem Dodatek k obchodní smlouvě mezi CET 21 a ČNTS: smlouva je platná ve znění smlouvy z 4.10. 96 ve znění dodatku z 13.12.1996.

11.3.1997
Rada obdržela od ČNTS oznámení o uzavření smlouvy mezi Intergramem, CET 21 a ČNTS.

28.3.1997
Rada obdržela vyjádření CET 21 k upozornění Rady z 18.2.1997 - reklamy přestaly zařazovat.

28.3.1997
Rada obdržela od ČNTS návrh změn v obchodním rejstříku ČNTS: výmaz předmětu činnosti celoplošné televizní vysílání podle licence č. 001/93 a nový zápis předmětu činnosti: zabezpečovat dle smlouvy založené do sbírky listin uskutečňování celoplošného televizního vysílání na základě licence 001/93 udělené Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž držitelem je CET 21, s.r.o. se sídlem V jámě 12, Praha 1.

3.4.1997
Rada obdržela od CET 21 oznámení o zvolení nového jednatele společnosti PhDr. Vladimíra Železného a o změně předmětu podnikání (výmaz tvorba, realizace a vysílání rozhlasových programů), doloženo výpisem z obchodního rejstříku.

8.4.1997
Rada obdržela od ČNTS vyjádření k vyjádření P. Kršáka a ke stanovisku právního odboru a dále návrh na zastavení řízení o neoprávněném vysílání.

9.4.1997
Rada obdržela od právního zástupce Josefa Alana, Vlastimila Venclíka, Petera Hunčíka a Fedora Gála přihlášení účastníků k řízení o neoprávněném vysílání.
9.4.1997
Rada obdržela od advokátní kanceláře JUDr. Chaloupková, Mgr. Holý stanovisko ke smlouvě o půjčce mezi V. Železným a CME.

16.4.1997
Rada obdržela společenskou smlouvu CET 21, s.r.o.

16.4.1997
Ústní jednání k řízení o neoprávněném vysílání ČNTS.

21.4.1997
Rada obdržela prohlášení právního zástupce CME o rozvázání smlouvy o půjčce mezi CME a Železným.

22.4.1997
Stanovisko Rady k propojení TV Nova a TV Prima.

22.4.1997/zasedání Rady
Rada zahájila řízení o pokutě dle § 20 odst. 4 (neoznamování změn) - upozornění na neoznamování změn.

6.5.1997
Rada obdržela od ČNTS výpis z valné hromady CET 21 konané dne 6.2.1997 o jmenování šéfredaktorů zpravodajství a publicistiky TV Nova, návrh na změnu zápisu ČNTS v obchodním rejstříku - změna předmětu podnikání: výroba televizních a audiovizuálních programů, organizační a technické zabezpečování televizního vysílání. Zpětvzetí návrhu změny zápisu předmětu podnikání ze dne 2.4.1997.

13.5.1997/10. zasedání Rady
Rada uložila pokutu ve výši 600.000,-Kč za porušení § 20 odst. 4 písm. b) (ohrožení psychického nebo morálního vývoje mladistvých) - pořad Tenkrát v Šanghaji.

19.5.1997
Rada obdržela od ČNTS aktuální výpis z obchodního rejstříku ČNTS s předmětem podnikání mj. organizační a technické zabezpečování televizního vysílání; výroba televizních a audiovizuálních programů. (Dosavadní zápisy o televizním vysílání vymazány.) Dále obdržela vyrozumění Policie ČR o odložení věci podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného podnikání a zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence. (Radě došlo od Policie 15.5.1997.)

22.5.1997
Rada obdržela od OSA potvrzení o uzavření smlouvy s CET 21.

22.5.1997
Rada obdržela od Českých radiokomunikací, a.s. potvrzení o uzavření obchodních smluv na program televize Nova s CET 21.

2.6.1997
Úřad Rady: rekapitulace podkladů k řízení o neoprávněném vysílání ČNTS.

3.6.1997
Rada obdržela od Intergramu potvrzení o uzavření smluv s CET 21 a ČNTS.

3.6.1997
Rada obdržela od ČNTS plnění kroků dohodnutých s Radou s tím, že vše splněno.

3.6.1997
Rada obdržela od ČNTS nové znění obchodní smlouvy mezi CET 21 a ČNTS, které reflektuje nové zápisy v obchodním rejstříku.

17.6.1997/13. zasedání Rady
Rada zahájila řízení o pokutě na porušení § 6 odst. 2 písm. a) (neoddělení reklam od ostatních pořadů) - v pořadu Miss 97.
26.6.1997/unesení č. 24/97 Stálé komise PSP
Zřízena pracovní skupina pro posouzení oprávněnosti udělení licence CET 21.

17.7.1997
Výzva ČNTS a CET 21 k vyjádření ve věci aktivní a pasivní legitimace v soudních sporech vedených proti provozovateli vysílání TV Nova vzhledem k tomu, že v nich vystupuje ČNTS.

3.7.1997
Rada obdržela od CET 21 vyjádření k zahájení správního řízení o udělení pokuty za neoznámené změny v licenci.

24.7.1997
Rada obdržela oznámení CET 21 o změně předmětu podnikání na "provozování celoplošného televizního vysílání podle licence č. 001/93, udělené Radou ČR pro rtv".

září 1997
Rada obdržela vyžádané výpisy z obchodních rejstříků společností souvisejících s CET 21 (Beseda Holding, a.s., Beseda a.s. Praha

2.9.1997/zasedání Rady
Rada zahájila řízení o pokutě dle § 20 odst. 3 písm. b) (neuchované záznamy v zákonem stanovené lhůtě) - upozornění na chybějící záznam z 11.10.1996 v regionálním vysílání na severní Moravě.

2.9.1997/zasedání Rady
Rada zahájila řízení o pokutě dle § 20 odst. 4 písm. c) (překročení hodinového limitu reklamního vysílání) - upozornění na překročení limitu dne 12.6.1997 o 40 vteřin, tj. o 5,6% zákonem stanoveného limitu.

16.9.1997
Rada obdržela vyjádření ČNTS k otázce aktivní a pasivní legitimace ČNTS v soudních sporech vedených proti CET 21. Po změně společenské smlouvy, projednávané Radou, ČNTS ve sporech ani na straně žalobce ani na straně žalovaného nevystupuje.

16.9.1997/ 18. zasedání Rady
Rada rozhodla o zastavení správního řízení o udělení pokuty za neoprávněné vysílání ČNTS

30.9.1997
Rada obdržela od CET 21 žádost o předchozí souhlas se změnou společníka z CEDC Management Services GmbH na CME Czech Republic B.V.

3.10.1997
Rada přerušila řízení o změně společníka ve společnosti CET 21 z důvodů vad podání žádosti se stanovením lhůty k jejich odstranění. CET 21 vady podání žádosti neodstranila.

27.10.1997
Rada obdržela od CET 21 doplnění údajů podle novely zákona č. 468/91 Sb. (obchodní podíly).

3.12.1997
Rada vydala stanovisko k některým jevům ve vysílání TV Nova v současné době (informace o údajném alkoholismu Miloše Zemana a informace o údajné existenci vily Václava Klause ve Švýcarsku).

15.12.1997
Rada obdržela od CET 21 v souvislosti s novelou zákona o vysílání aktualizované znění společenské smlouvy CET 21, s.r.o., s příslušnými podklady.

22.12.1997
Rada obdržela usnesení Vrchního soudu v Praze o postoupení žaloby Petera Kršáka proti Radě příslušnému městskému soudu (žaloba podána věcně nepříslušnému soudu).

27.1.1998/3. zasedání Rady
Rada rozhodla o vydání upozornění na neoprávněné užívání názvu stanice Nova. (Po novele zákona o vysílání. byla změněna skutková podstata neoznámení změn a proto není možno toto porušení zákona sankcionovat.)

5.2.1998
Rada obdržela od CET 21 žádost o změnu názvu stanice.

PŘÍLOHA Č. 16

ČASOVÁ ŘADA ŽÁDOSTÍ, JEDNÁNÍ A ROZHODNUTÍ VZTAHUJÍCÍCH SE KE SPOLEČNOSTI FTV PREMIÉRA, s.r.o.
VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ OD 1.2.1997 DO 31.1. 1998
(S DOPLNĚNÍM ÚDAJŮ OD MINULÉ /MIMOŘÁDNÉ/ ZPRÁVY RADY ZA OBDOBÍ 1.2.1996 - 30.9.1996)

Nejsou zde uvedeny žádosti a rozhodnutí Rady o přidělení nebo změny kmitočtových přídělů.

9.10.1996
Krajský obchodní soud v Praze zapsal společnosti FTV Premiéra s.r.o předměty podnikání dle licencí (regionální televizní vysílání, celoplošné televizní vysílání /za podmínek a v rozsahu dle licence č. 012/94 udělené rozhodnutím Rady dne 7. 7. 1994/)

18.11.1996
Žádost o změnu názvu na PRIMA TV (PRIMA Televize).

11.12.1996
Rada schválila změnu názvu (u registrace satelitního vysílání i licence k regionálnímu a celoplošnému vysílání).

8.1.1997
Rada obdržela dodatek č.1 k Druhé smlouvě o spolupráci při provozování vysílání podle licencí č.010/1992 a 012/1994, podepsaný dne 1.11.1996, o jmenování a odvolávání šéfredaktora zpravodajství.

23. 1.1997
Prima TV zahájila vysílání z pozemské satelitní stanice Praha Kavčí hory (společně s ČT 1, ČT 2 a Kabel Plus Film).

18.2.1997
Rada prodloužila zkušební provoz na 7. kanálu/Cukrák o další 3 měsíce.
Rada zahájila řízení o pokutě dle § 20 odst. 4 písm. b) (ohrožení psychického, nebo morálního vývoje mladistvých) - upozornění na zařazení programu Runway party
Rada souhlasila se změnou vysílacího schématu (terestriální celoplošná licence a regionální licence).

5.3.1997
Informace o ukončení vysílání pořadu Runway party k 13. 3. 1997, na základě upozornění o porušení §5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání.

8.4.1997
Rada zahájila řízení o pokutě dle § 20 odst. 4 písm. b) (ohrožení psychického nebo morálního vývoje dětí a mladistvých) - upozornění na vysílání reklamy Agentury TIS.

1.7.1997
Žádost o souhlas s převodem 90 % obchodního podílu ve společnosti FTV PREMIÉRA s.r.o. na společnost DOMEANA s.r.o.

3.7. 1997
Správní řízení o změně ve složení FTV PREMIÉRA s.r.o. Rada přerušila z důvodů vad podání žádosti a posléze z důvodů řešení předběžné otázky.

11.7.1997
Rada obdržela usnesení Krajského obchodního soudu v Praze o výmazu předmětu podnikání PREMIÉRA TV a.s. (celoplošné televizní vysílání, regionální televizní vysílání) a zápisu nových předmětů podnikání (výroba audiovizuálních děl).

14.10.1997
Rada prodloužila zkušební provoz na 7. kanálu/Cukrák do 31.12.1997.

16.12.1997
Rada prodloužila zkušební provoz na 7. kanálu/Cukrák do 30.6.1998.

21. 1. 1998
Rada po zhodnocení aktuálního stavu v rámci správního řízení s Premiéra TV, a.s. o neoprávněném provozování vysílání rozhodla o pokračování řízení do obdržení podkladů (ukončení exkluzívní smlouvy mezi Premiéra TV, a.s. a FTV Premiéra, s.r.o., výsledky valné hromady Premiéry TV, a.s.
21.1.1998
Rada zamítla změny ve složení společnosti FTV Premiéra, s.r.o. spočívající ve vstupu společnosti Domeana, s.r.o.

PŘÍLOHA Č. 17

PŘÍLOHA Č. 18

PŘÍLOHA Č. 19
VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMŮ MEDIAPROJEKTU

PŘÍLOHA Č. 20
VYBRANÉ VÝSLEDKY PEOPLEMETEROVÉHO MĚŘENÍ SLEDOVANOSTI CELOPLOŠNÝCH TELEVIZNÍCH STANIC
(období červen 1997 - leden 1998)
Share v % dospělí 15+

PŘÍLOHA Č. 21:
MAPY

- Orientační mapa území nepokrytého sítí ČT 1
- Orientační mapa území nepokrytého sítí ČT 2
- Orientační mapa území nepokrytého sítí Nova
- Orientační mapa území pokrytého sítí Prima TV
- Přehled umístění vysílačů Českého rozhlasu
- Přehled umístění vysílačů rozhlasových stanic vysílajících na základě licence