PŘÍLOHA 05
IV.5. JEDNACÍ ŘÁD RADY ČESKÉ REPUBLIKY
PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Článek 1. Svolávání zasedání

1. Řádné zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále Rady) svolává předseda Rady v souladu se schváleným pracovním plánem Rady nebo v případě potřeby, vždy však nejméně jednou za měsíc. Čas, místo a návrh programu příštího zasedání Rady mohou být rovněž určeny rozhodnutím Rady na zasedání Rady. Termín zasedání se stanoví nejméně s desetidenním předstihem. O konání zasedání musí být vyrozuměni všichni členové Rady, nejméně 7 kalendářních dní před termínem zasedání.
   
2. V případě naléhavé nutnosti nebo požádají-li o to alespoň čtyři členové Rady může předseda svolat mimořádné zasedání Rady. V tomto případě nemusí být dodrženy podmínky uvedené v odst. 1. Svolávající zajistí, aby členové Rady byli o konání mimořádného zasedání prokazatelně vyrozuměni nejméně 2 dny před termínem zasedání. Na mimořádném zasedání Rady nelze volit orgány Rady, schvalovat jmenování vedoucího Úřadu Rady a rozhodovat o udělování nebo odnímání licence.
   
3. Svolané zasedání může předseda zrušit tak, aby byl prokazatelně učiněn pokus vyrozumět o zrušení zasedání všechny členy Rady nejméně 1 kalendářní den před termínem zasedání. Důvod zrušení zasedání musí být zařazen jako jednací bod na dalším zasedání.
   
4. V případě nepřítomnosti předsedy plní jeho povinnosti podle tohoto článku místopředsedové Rady podle pořadí.
   
   Článek 2. Podklady a program zasedání
   
5. Předběžný program řádného zasedání Rady připravují předseda a vedoucí Úřadu zpravidla s místopředsedy. Předběžný program mimořádného zasedání připravuje předseda Rady.
   
6. Jednací podklady připravuje Úřad. Základem pro sestavení programu je časový sled přicházejících podnětů.
   
7. Na přípravě jednacích podkladů k jednotlivým bodům se podle potřeby podílejí určení členové Rady (zpravodajové).
   
8. Úplné podklady pro zasedání jsou k dispozici členům Rady nejméně čtyři dny před zasedáním; podklady pro mimořádné zasedání jsou předávány členům Rady podle možností co nejdříve po svolání. (Způsob přípravy jednacích podkladů Úřadem je upraven Organizačním řádem Úřadu, případně usnesením Rady).
   
   Článek 3. Jednání Rady při zasedání
   
9. Rada je schopna usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina členů Rady.
   
10. Zasedání Rady se s výjimkou uzavřených zasedání zúčastní vedoucí Úřadu, nerozhodne-li Rada jinak. Z rozhodnutí Rady se zasedání mohou zúčastnit i další přizvané osoby.
    
11. Zasedání Rady, případně jeho část, je uzavřené, navrhne-li to předseda, nebo pokud se pro to vysloví nejméně čtyři členové Rady.
    
12. Zasedání řídí předseda, místopředsedové (podle pořadí) nebo jimi pověřený člen Rady (dále jen předsedající).
    
13. Program zasedání se schvaluje jako prvý bod zasedání. V průběhu zasedání je možno podat návrh na změnu programu, ne však v průběhu rozpravy či hlasování. Projednávání každého bodu se zpravidla skládá z úvodního slova (přednese předsedající, pracovník Úřadu nebo zpravodaj), rozpravy, formulace návrhů a příp. hlasování. K jednotlivým bodům zasedání Rada:
    
    • hlasuje o návrhu usnesení (v původní nebo pozměněné podobě) nebo
      
    • bere tyto body na vědomí nebo
      
    • odkládá je.
      
14. Rozpravu řídí predsedající nebo jím poverený clen Rady. Predsedající prideluje slovo v poradí, v jakém se diskutující prihlásili do rozpravy. Krátké technické pripomínky, neprinášející vecné návrhy rešení projednávaného bodu ani návrhy k hlasování, lze umožnit mimo poradí. Predsedající muže vstupovat do rozpravy kdykoliv mimo poradí. Predsedající muže odebrat slovo behem rozpravy, jestliže se príspevek netýká projednávaného bodu a nejde o technickou pripomínku nebo procedurální návrh.
    
15. Návrhy k hlasování mohou podávat pouze členové Rady.
    
16. Kdykoliv kromě průběhu hlasování lze podat procedurální návrh, který se smí týkat pouze postupu dalšího jednání (nikoliv věcného řešení). O procedurálním návrhu dá předsedající hlasovat neprodleně po jeho formulování (bez rozpravy).
    
17. Na základě procedurálního návrhu člena Rady lze pro konkrétní jednací bod hlasováním stanovit limit pro trvání i počet vystoupení jednotlivých členů Rady.
    
18. Nehlásí-li se již žádný přítomný do rozpravy, předsedající rozpravu ukončí a dá hlasovat o návrzích v obráceném pořadí, než jak byly podány.
    
19. Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.
    
20. Hlasování Rady je veřejné nebo tajné. Nerozhodne-li jinak, hlasuje Rada tajně:
    
    • na uzavřeném zasedání Rady
      
    • o volbě předsedy a místopředsedy Rady
      
    • o jmenování a odvolání vedoucího Úřadu Rady
      
    • o podnětu k oznámení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle čl. VI. Statutu Rady (viz § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 103/1992 Sb.)
      
    • o návrzích na udělení a odnětí licencí.
      
21. V jednacím bodu Různé nelze projednávat záležitosti, vyžadující hlasování.
    
22. Během jednání při zasedání Rady musí být mobilní telefony přítomných účastníků zasedání vypnuty.
    
    Článek 4. Přerušení zasedání
    
23. Předsedající může z vážných důvodů rozhodnout o přerušení zasedání. V takovém případě se musí zbývající část zasedání Rady uskutečnit do deseti dnů.
    
    Článek 5. Zápisy ze zasedání
    
24. Zápisy ze zasedání Rady pořizuje zapisovatel, jímž je pracovník Úřadu. Zápisy z uzavřených zasedání Rady pořizuje člen Rady, pověřený k tomu předsedajícím.
    
25. O hlasování o udělení a odnětí licence, o věcech, jež jsou předmětem tajného hlasování, případně o dalších věcech, jež mají povahu správního rozhodnutí, je vždy vyhotoven písemný protokol o hlasování. Protokol podepisují všichni členové Rady přítomní na zasedání. Za podpis člena Rady, který nebyl hlasování přítomen, se tato skutečnost označí písmenem "N". Protokol se stává součástí spisu a není veřejný.
    
26. Zápis ze zasedání je samostatným bodem programu nejbližšího následujícího zasedání Rady. Členové Rady mohou v rámci schvalování zápisu vznášet námitky formální povahy, které zapisovatel opraví ve schvalovaném textu před schválením, a námitky věcné povahy, které jsou neprodleně projednány s rozpravou a hlasováním. Námitka směřující ke změně povahy schváleného návrhu usnesení (skrytá revokace) je nepřípustná. Konečné znění zápisu se schvaluje jako celek hlasováním.
    
27. Vedoucí Úřadu zodpovídá za archivování usnesení Rady po dobu 15 let.
    
    Článek 6. Rozhodování korespondenčním hlasováním
    
28. V případě nezbytnosti může Rada rozhodnout korespondenčním hlasováním. O průběhu projednávání korespondenčním hlasováním vede Úřad průběžný termínový zápis se záznamem stanovisek kontaktovaných členů Rady. Na nejbližším zasedání Rady je záležitost projednaná korespondenčním hlasováním zařazena jako standardní jednací bod (včetně jednacích podkladů) k případné rozpravě; součástí podkladů je i zápis průběhu korespondenčního hlasování. Ve standardním hlasovacím protokolu o výsledcích projednávání se uvede, že šlo o korespondenční hlasování.
    
    Článek 7. Licenční řízení
    
29. Rada vyhlašuje licenční řízení na technický prostředek a typ vysílání.
    
30. Žádost o licenci je posuzována na základě slyšení žadatele na zasedání Rady. Veřejné slyšení podle čl. III. Statutu Rady je ústní jednání ve smyslu § 21 správního řádu, které je otevřeno veřejnosti. Slyšení má vždy charakter zasedání Rady.
    
31. Rada uvědomí veřejnost o datu a místu veřejného slyšení a o přehledu žádostí o licence.
    
    Článek 8. Styk s provozovateli vysílání a veřejností
    
32. Formami styku Rady s veřejností jsou zejména návštěvní den, tisková zpráva a tisková konference.
    
33. Rada vyhlašuje pro veřejnost za účelem projednání jejích požadavků a námětů návštěvní dny, zpravidla 1x v měsíci. Úřad Rady pořizuje záznam z jednání během návštěvního dne.
    
34. Stykem Rady s veřejností a sdělovacími prostředky je pověřen mluvčí Rady, kterého jmenuje Rada na návrh svého člena. Povinností mluvčího je seznamovat veřejnost s přijatými rozhodnutími, stanovisky a názory Rady. Je nepřípustné, aby mluvčí tato rozhodnutí, stanoviska a názory komentoval nebo doplňoval osobními postoji, které nebyly přijaty Radou.
    
35. Při kontaktu s veřejností člen Rady sděluje oficiální stanoviska Rady. Pokud prezentuje své osobní názory, pak je povinen je takto označit. Toto rozlišení je člen Rady povinen dodržovat i při publikační činnosti.
    
    Článek 9. Závěrečná ustanovení
    
36. Nároky a povinnosti členů Rady z hlediska výkonu jejich funkce a aktivity členů Rady v období mezi zasedáními upravují obecně závazné právní předpisy a interní předpisy Rady.
    
37. Tento jednací řád nabyl účinnosti k 31.3.1999.
    

Další kapitola: IV.6. PLNĚNÍ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU V ROCE 1999