PŘÍLOHA 12
|
- Podstatou jakéhokoli rádiového vysílání je to, že jedna nebo více nosných vln (kmitočtů) je ovlivňována přenášenou informací. Obecně vzato potřebuje každá informace určitý prostor. Jestliže například pokládáme obraz nějakého malíře za informaci, je zřejmé, že tento obraz zabírá v prostoru určitou plochu. Zcela obdobně informace přenášená rádiově zabere určitou část kmitočtového spektra. Přitom platí pravidlo, že čím větší objem informací přenášíme, tím větší část kmitočtového spektra obsadíme. V současné době jsou požadavky na rádiové přenosy informací obrovské a proto je kmitočtové spektrum na mezinárodní i národní úrovni rozděleno mezi jednotlivé služby. Názorný obraz o tomto rozdělení podává graf, který předkládáme.
- U analogového vysílání je nosná vlna vysílače přímo ovlivňována přenášeným obrazem nebo zvukem. Znamená to, že se její velikost a fáze plynule mění např. podle jasu či barvy obrazu nebo podle síly a výšky tónu. U digitálních systémů je obraz nebo zvuk rozložen do velkého počtu elementů, z nichž každému je přiřazena určitá číselná hodnota. Signál se tak promění na řadu čísel, která jsou transportována jednou nebo (u systémů DVB-T nebo T-DAB) velkým počtem nosných. V dekodéru přijímače se pak jednotlivá čísla převedou opět do příslušných prvků obrazu a zvuku. Vznik digitálních systémů byl jednak ovlivněn poznáním, že číslicový signál lze přenášet mnohem spolehlivěji (bez zkreslení a se zvýšenou odolností proti rušení) a jednak potřebou přenášet signály kmitočtově úsporněji (s menšími nároky na šířku kanálu). Pro tento úsporný provoz je nezbytná komprese (tj. vypuštění nadbytečných částí signálu), kterou nelze udělat jinak než výpočetním systémem.
- Rozdělení digitálního vysílání pozemní, družicové, kabelové: T-DAB, DVB-T, C, S, multimediální služby MWS, atd.
- multiplex
je datový tok, ve kterém je obsaženo několik rozhlasových a televizních programů, potřebná servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset
- nevýhody digitalizace
- Nutné finanční zabezpečení rozvoje nových sítí na straně vysílací, nutnost obměny TV a R přijímačů.
- výhody digitalizace
- Systémy jsou kmitočtově úsporné, dovolují v daném pásmu umístit větší počet programů. Pro zajímavost lze uvést, že pro dobré pokrytí České republiky čtyřmi (popř. i více) televizními programy postačí tři televizní kanály, zatímco u analogového systému k pokrytí čtyřmi programy nepostačovalo ani 48 televizních kanálů. Je možný provoz několika vysílačů na společném kmitočtu (tzv. sítě SFN), což vede jednak k další úspoře kmitočtů a dále k tomu, že při pohybu v daném území není nutno stále přelaďovat přijímač. Odpadá zkreslení způsobené mnohacestným šířením. To mimo jiné dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu. Příjem v jedoucích vozidlech je kvalitní. Lze docílit vyšší kvalitu obrazu i zvuku než u analogového vysílání. K pokrytí území jsou potřebné menší výkony vysílačů (přibližně jedna desetina) než v analogovém systému ŢŢ digitální systémy jsou ekologičtější. K vysílání několika programů je potřebný pouze jediný vysílač, zatímco v analogovém systému bylo pro každý program potřebné samostatné vysílací zařízení. Je možný současný přenos doplňkových informací.
Dosavadní postup Rady ČR pro RTV
|
- Rada spravuje vymezené konečné úseky kmitočtového spektra určené k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Jiné části kmit. spektra využívají jiné služby (armáda a MO, civilní letectvo, plavba, železniční doprava, energetika, MV, BIS a policie, mobilní služby, pevné služby, astronomie, atd.) ŢŢ v kmitočtech je „velká tlačenice“. Rada vyhradila v současnosti jediné volné a použitelné kanály 61-69 pouze pro digitální vysílání.
- 1996 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost "Digitální rozhlas". Akce se uskutečnila v Pardubicích ve dnech 20. a 21. listopadu. V průběhu dvou dnů bylo předneseno celkem 12 odborných přednášek.
- 1997 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost "Digitální televize". Seminář se konal v Pardubicích ve dnech 8. a 9. října. Bylo předneseno 17 odborných přednášek.
- 1997 Studie v součinnosti s ČTÚ: "Návrh sítí vysílačů zemského digitálního rozhlasu." Studie je rozdělena do dvou částí. V první je navržena síť vysílačů ve 12. televizním kanálu (blok 12C a 12D) podle přídělu mezinárodní konference ve Wiesbadenu. Bylo navrženo celkem 61 stanovišť vysílačů a odesláno k mezinárodní koordinaci. Ve druhé části byla navržena alternativně síť vysílačů v pásmu L (kde byl České republice zatím přidělen pouze blok LC). Rada vybrala variantu II, podle které bude nutno navrhnout a mezinárodně projednat příděl dalších bloků.
- 1998 Studie: "Koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, první etapa". Účelem této studie bylo popsat možnosti nových, zejména digitálních technologií televizního vysílání, možnosti reklamního trhu v ČR, odhadnout zájem veřejnosti o televizní vysílání a doplňkové služby, posoudit současnou legislativu a na základě těchto údajů odhadnout další vývoj televizního vysílání.
- 1998 Studie: "Možnosti zavedení digitální televize v České republice". V této studii šlo zejména o zpracování prvního návrhu jedné sítě vysílačů zemské digitální televize v ČR, který by mohl být aplikován při mezinárodní koordinaci kmitočtů a pozic vysílačů. Kromě toho šlo v této studii i o úvodní pohled na možné uspořádání multiplexů a z toho vyplývající způsoby uspořádání televizních sítí. Návrh sítě byl řešen v několika alternativách, u nichž bylo vždy výpočtem zjišťováno možné pokrytí a případné rušení. Optimální varianta pak byla předána Českému telekomunikačnímu úřadu k mezinárodní koordinaci. Obsahuje celkem 46 pozic.
- 1998 Výpočetní systém určený pro vyhodnocování pokrytí a vzájemného rušení televizních a rozhlasových vysílačů. Šlo o náhradu systému, který byl používán v dřívější době a který už přestal vyhovovat novým nárokům souvisejícím s moderními technologiemi. Nový systém dovoluje mimo jiné i výpočet terénních profilů, návrh digitálních sítí, synchronních (SFN) sítí, a to v interpretaci do geografických map.
- 1998 Spoluúčast při organizaci celostátní konference "Radiokomunikace 98", jejíž součástí byly i referáty o novinkách v oblasti digitálního rozhlasu a televize.
- 1999 Rozšíření výpočetního programu o návrh a realizace serveru pro vytvoření, obsluhu a využití databáze plošných hodnot intenzit elektromagnetického pole pro užitečné a rušící vysílače. Základní aplikační programy: zobrazení diagramů signálu zvolených množin vysílačů (např. celých sítí) v obou mapových systémech, analýza obsazenosti kmitočtů v daném místě, analýza kvality příjmu v daném místě, podpora pro návrh nových kmitočtů apod. Rozšíření architektury systému o možnost instalace samostatných modulů modelů šíření. Realizace a implementace modulu šíření optimalizovanou metodou RDK. Rozšíření možností vizualizace vypočítaných výsledků na mapových podkladech. Rozšíření možností vizualizace výstupů subsystému Sítě SFN na rastrových a vektorových mapách.
- 1999 Návrh další sítě DVB-T v kanálech 21-60 s konkrétními pozicemi vysílačů, určených k mezinárodní koordinaci.
- Jednání zástupců orgánů a skupin zainteresovaných na digitálním vysílání v ČR (Rada, ČTÚ, ČT, ČRo, ČRa, Czech DVB Group, ad.) jako příprava činnosti mezioborové skupiny pro digitální techniku (viz dále str. 4 Další postup).
- 1996 Organizace celostátního semináře pro odbornou veřejnost "Digitální rozhlas". Akce se uskutečnila v Pardubicích ve dnech 20. a 21. listopadu. V průběhu dvou dnů bylo předneseno celkem 12 odborných přednášek.
Praktické podmínky pro digitální přenos programů rozhlasu a televize - celoplošné, regionální a lokální vysílání
|
- V multiplexu jsou přenášena data týkající se přenosu obrazu, zvuku, servisní data a datové toky, které s vysíláním nemusí souviset.
- V jednom multiplexu je možno umístit 4-6 programů digitální televize. Pokud se podaří mezinárodně zkoordinovat dva televizní multiplexy, umožnilo by to (podle nároků na kvalitu vysílání) mít na území státu k dispozici asi 12 televizních programů. V současné době se dá počítat pouze s jedním multiplexem.
- Regionálně a lokálně lze vysílat pouze prostřednictvím oddělených multiplexů. Současná navržená síť umožňuje i vysílání regionálním pokrytím dle nově navrženého územně správního členění. Do budoucna bude možno na úkor opouštění analogové televize vytvářet i další regionální či lokální sítě.
- V jednom multiplexu je možno umístit 6-12 programů digitálního rozhlasu. Pro vysílání digitálního rozhlasu v ČR jsou prakticky k dispozici dva bloky. Podmínkou však je uvolnění 12. televizního kanálu pro tento provoz.
- Dosud mezinárodně přidělené rozhlasové multiplexy umožňují celoplošné pokrytí. Na základě studie Testcom byla navržena strategie regionálního pokrytí jako základ pro další mezinárodní koordinační jednání.
- Celkové potřebné náklady na výstavbu vysílacích a distribučních sítí lze odhadnout podle studie Testcom pro vybudování jedné sítě (multiplexu) na částku cca 1,4 miliardy Kč. Pokud se podaří zkoordinovat další sítě, budou se tyto náklady přibližně násobit. Ve studii je ještě uvedeno srovnání s náklady potřebnými na vybudování sítě digitální televize ve Velké Britanii. Podle toho by obdobná síť v ČR vyšla asi na 3 miliardy Kč.
- Náklady na straně televizních diváků představují buď doplnění jejich zařízení o d-box v ceně okolo 10 tis. Kč, nebo výměnu televizního přijímače. Po rozběhu výroby by mohly digitální televizory být asi o 20-30 % dražší než průměrně kvalitní analogové.
- Pro příjem digitálního rozhlasu se již doplňky umožňující použití stávajících přijímačů nabízejí. Některé stávající druhy autorádií umožňují připojit d-box pro příjem digitálního rádia (cena od 15 tis. Kč). Cena za nový plně digitální radiopřijímač není známa.
- Protože je nutná výstavba nových vysílačů a stanovišť a obměna přijímačů, je nutno počítat s přechodnou dobou, kdy bude v provozu jak analogová, tak i digitální síť. Přechodné období lze odhadnout podle studie Testcom v příznivém případě (optimistický odhad výměny přijímačů) na dobu asi 10 let. Naopak v nepříznivém případě je nutné počítat se 100% penetrací digitálních televizorů až kolem roku 2020.
- Během přechodného období je nutno počítat s pozvolnou redukcí analogových provozů, aby bylo možno uvolňovat kanály pro digitální provoz.
|
- Od ledna 1997 probíhá digitální vysílání jednoho multiplexu (5 TV programů a 6 rozhlasových) prostřednictvím družice (Czech link) – určeno především k distribuci signálu na zemské analogové vysílače, lze přijímat i individuálně na území celé Evropy digitálním satelitním přijímačem.
- Experimentální vysílání zemského digitálního rozhlasu bylo u nás zahájeno v březnu 1999.
- Zahájení experimentálního vysílání zemské digitální televize se předpokládá v první polovině roku 2000.
- Cíle experimentálního vysílání:
- ověřit technické možnosti systému, SFN, MUX
- získat zkušenosti s novou technikou a technologií
- získat zkušenosti pro konverzi analogového na digitální vysílání
- seznámit veřejnost s novým systémem
- ověřit marketinkové možnosti v závislosti na různých druzích služeb
- odzkoušet vysílání rádií při DVB-T
- poskytnout podklady pro legislativu při pravidelném vysílání
Úkoly Rady ČR pro RTV v roce 2000:
- návrh pozic regionálních a celoplošných sítí T-DAB v L – bandu - konkrétní pozice vysílačů
- ustavení mezioborové skupiny digitální techniky – příprava návrhu koncepce státní politiky v oblasti zemského digitálního vysílání – legislativní zakotvení
Jedním z důležitých otevřených problémů je otázka výběru možných TV kanálů pro realizaci DVB-T. Nejen v ČR, ale ani v Evropě již téměř neexistují volné TV kanály, které by byly použitelné pro DVB-T.
TV kanály v rozsahu 21 až 60, které byly v rámci kmitočtového plánu Stockholm 1961 jednotlivým státům přiděleny, jsou dnes plně obsazeny analogovým TV vysíláním. V ČR se jedná o kmitočty základních vysílačů a kmitočty převaděčů, které v členitém terénu ČR dokrývají oblasti, kde signál základního vysílače nesplňuje kritéria pokrytí.
V rozsahu K 21 až 60 nelze nalézt takový kanál, respektive sadu kanálů, které by umožnily realizaci DVB-T s celoplošným pokrytím. Případná realizace DVB-T vystačí sice pouze s malým počtem kanálů v režimech SFN, každý z nich však pouze s omezeným pokrytím. V úvahu tedy přicházejí K 61 až 69, které dosud TV vysílání nevyužívalo. V ČR ani v Evropě však zatím s využitím všech těchto kanálů není možné počítat. V ČR všechny K 61 až 69 donedávna užívala armáda pro vojenské aplikace letecké navigace a pro radiolokaci. V rámci postupného sbližování ČR s kmitočtovou tabulkou CEPT byly pro DVB-T armádou uvolněny K 64, 65 a 66. Ostatní TV kanály jsou nadále armádou blokovány. Podle informací dostupných v TESTCOM existuje obdobná situace s menšími odlišnostmi i v sousedních zemích.
Pro další práce bude třeba vyjasnit otázku organizace TV vysílání z hlediska náplně daného kanálu programem a dále, zda budou na celém území ČR šířeny programy celostátního charakteru nebo zda budou některé programy obsažené v TV multiplexu vysílány pouze do určitého regionu. Dále bude nutné v případě jednoho nebo několika programů vyjasnit otázky vytváření multiplexů pro danou oblast a přivedení programů pro příslušný multiplex od jednotlivých TV společností.
V ČR bude z důvodů integrace do evropských struktur nezbytné neprodleně začít ve věci DVB-T dodržovat následující stěžejní zásady:
- Pro ATV zásadně nepřidělovat TV K 61 a vyšší.
- Všechny případné kmitočtové návrhy, změny a záměry v oblasti ATV musí být bezpodmínečně konzultovány se subjektem, který bude zpracovávat koncepci DVB-T v ČR.
KONVERGENCE
V současné době je možné stále zřetelněji pozorovat postupné vzájemné prorůstání (konvergence) informačních technologií, telekomunikací a technologií pro televizní a rozhlasové vysílání (broadcast technologies). Toto je poměrně nová skutečnost, která vyžaduje změnu dosavadního způsobu myšlení, a je velmi důležité vzít tuto skutečnost na vědomí a v dalších úvahách o vývoji DVB a při plánování DVB je nutné vycházet ze současných a především budoucích trendů ve vývoji těchto tří druhů technologií.
Z těchto důvodu je nutné počítat do budoucna také s přenosem digitálního rozhlasového signálu a datových signálů, multiplexovaných do společného transportního toku s TV signály i při plánování obsahu multiplexu pro DVB-T.
Další, úplně nová změna v současné koncepci vysílání DVB, je počínající integrace interaktivních datových služeb do vysílání DVB. V současnosti se jedná především o tyto služby:
- Internet,
- systém SI (Service Informations),
- systém EPG (Electronic Programme Guide),
- datový karusel,
- množina interaktivních datových služeb.
Na druhé straně se zájem o tyto druhy služeb stává velmi důležitým stimulujícím činitelem pro zavádění DVB, tento stimul je nutné brát velmi vážně a při plánování DVB s těmito službami počítat. V blízké budoucnosti, tj. již v době, kdy bude přikročeno ke konkrétnímu budování vysílací sítě DVB v ČR, může již být zavádění těchto druhů služeb zcela nezbytné.
PROGRAMOVÁNÍ
Multiplex pro DVB-T by měl obsahovat v každém případě oba veřejnoprávní TV programy vysílané v ČR, tj. program ČT 1 a ČT 2, dále pokud možno jeden nebo oba celoplošné TV programy vysílané na základě licence (Prima TV, TV-Nova), které by byly po dobu přechodného období vysílány též analogově, a pak další TV programy vysílané pouze digitálně, z důvodů podnícení zájmu veřejnosti o koupi digitálních TV přijímačů.
Variantně by bylo možné místo bitového toku jednoho z osmi TV programů (průměrná velikost 2,05 Mbit/s) vložit bitový tok obsahující standardní blok šesti digitálních rozhlasových programů, protože tento tok má přibližně stejnou velikost. Vzhledem ke konstrukci modulátorů (budičů) pro DVB-T, které jsou dnes k dispozici, by se jednalo o stejný typ modulace jako pro digitální televizi a tedy i o stejné podmínky příjmu digitálního rozhlasu a digitální televize.
STANOVIŠTĚ VYSÍLAČŮ
Teoreticky se dá z 15 dominantních stanovišť s ERP 50 kW pokrýt více jak 95% území ČR při úrovni příjmu fixed reception. Prakticky to však není možné, neboť pro toto řešení neexistují volné TV kanály. Pro tuto variantu nelze použít ani TV kanály kmitočtově shora sousedící se současně provozovanými analogovými kanály, neboť v případě dominantních stanovišť vždy dojde ke kmitočtové kolizi s několika TV převaděči i ke kolizi s TV vysílači základní sítě.
Reálné možnosti budování vysílací infrastruktury DVB-T v ČR pro období souběžného vysílání analogové a digitální televize jsou tyto:
Varianta 1:
Vysílací síť složená z několika velkých sítí SFN a pracující na volných TV K64, K65, K66. Tato síť by mohla při použití statistického multiplexování vysílat 8 TV programů a přenášet signály pro datové služby vč. Internetu. Celá síť by vysílala identický transportní bitový tok a přenos tohoto toku k jednotlivým vysílačům DVB-T by byl realizován pomocí družicového kanálu.
Výhodou tohoto uspořádání sítě jsou relativně nejmenší náklady ze všech ostatních možných řešení, nevýhodou je velmi omezená možnost vysílání regionálních TV programů. Regionální TV vysílání by bylo řešitelné časovými okny přidělenými jednotlivým regionům.
Varianta 2:
Vysílací síť složená z regionálních hustých sítí SFN a využívající pouze K64 až K66. Toto řešení vyžaduje velký počet vysílačů DVB-T malého výkonu, regionální kódovací a multiplexovací uzly a nákladné řešení přenosu transportního toku a na velké množství vysílačů DVB-T. Tato varianta by sice umožnila regionální vysílání, ale je neúměrně nákladná.
Varianta 3:
Vysílací síť složená z regionálních sítí SFN v K64 až K66. Jednotlivé regionální sítě SFN by se skládaly vždy z několika vysílačů DVB-T. Pro pokrytí míst, které nebude možné pokrýt signálem na K64 až K66 (cca 20% území ČR), by bylo nutné vyhledat zbývající TV kanály využitelné pro vysílání DVB-T v obsazeném IV. a V. TV pásmu.
Toto řešení by sice umožnilo časově nezávislé regionální vysílání, ale vyžaduje vybudování poměrně nákladné strukturované modulační sítě pro distribuci TV programů k jednotlivým kódovacím a multiplexovacím uzlům a pro výměnu programů. Náklady na variantu 3 by pravděpodobně dosáhly dvojnásobku nákladů na variantu 1.
Strukturovaná modulační síť bude v každém případě nutná pro období plně digitálního vysílání. Kritériem pro rozhodnutí mezi variantou 1 a variantou 3 je rozsah a požadavky na kvalitu regionálního vysílání.
Pokud pro regionální vysílání postačí časová okna pro jednotlivé regiony, pak je vhodnější zvolit variantu 1. Pokud bude požadováno regionální vysílání ve větším rozsahu, bude nutné realizovat variantu 3.
NÁVRH POSTUPU DALŠÍCH PRACÍ:
ČR je tedy nutné velmi rázně ochránit poslední zbytky kmitočtového spektra uvnitř televizních pásem, především volné TV K64 až K66 a několik zbývajících možností (lokalit), kde uvnitř IV. a V. TV pásma by bylo možné použít některý kanál pro vysílání DVB-T. S tímto zbytkem kmitočtového spektra je možné pouze s velkými obtížemi naplánovat jednu síť pokrývající celé území ČR (jeden multiplex) pro vysílání DVB-T v ČR, ačkoliv z hlediska konkurence s analogovou televizí a s ostatními způsoby vysílání DVB by bylo zapotřebí alespoň dvou multiplexů. Z těchto důvodů, především proto, aby bylo v ČR vůbec možné realizovat DVB-T, je nutné velmi důrazně doporučit vyhlášení stop - stavu pro další zřizování TV vysílačů a TV převaděčů analogové televize.
PROVOZOVATELÉ
Digitálním vysíláním končí přímý vztah mezi jedním televizním kanálem (programem) a jedním vysílacím kmitočtem (sítí kmitočtů přidělenou tomuto programu). Kmitočtové kanály pro digitální zemské vysílání budou přiděleny "provozovateli multiplexu". Multiplexování je jeho základní funkcí - spojuje několik televizních programů společně na jednom vysílacím kmitočtu. Provozovatel multiplexu bude mít uzavřeny smlouvy s celou řadů vysílatelů, dodávajících jeden nebo více televizních programů k vysílání prostřednictvím multiplexu.
Ministerstvo kultury ve svém pracovním návrhu předpokládá úpravu digitální televize zvláštním zákonem. To snižuje přehlednost právní úpravy, neboť není důvod oddělovat digitální televizi od jiných forem vysílání.
- Je nutno v zákoně o vysílání zvážit definici pojmu "dodatečných programových služeb" - podobně jako je nyní definován v zákoně teletext. Tyto dodatečné programové služby, např. textové a informační služby, které mají obdobný charakter jako vysílání, by byly licencovány zjednodušeným způsobem nebo pouze registrovány Radou pro R a TV vysílání. Na tyto služby by se regulace daná zákonem o vysílání vztahovala pouze částečně (nehodí se limity reklamy, sponzorství apod.). To se netýká Internetu a interaktivních on-line služeb, kde by měl platit princip samoregulace obsahu s důrazem na ochranu spotřebitele.
- Zákon o vysílání by měl definovat pojem "provozovatel digitálního multiplexu" a pro tohoto provozovatele by měl být přijat zvláštní licenční režim. Jednotlivé programy zařazené do multiplexu by podléhaly licenčnímu řízení jako dosud s různou mírou regulace.
- Regulace systémů podmíněného přístupu a elektronických programových průvodců by měly být předmětem licencování podle telekomunikačního zákona podle "technologicky neutrálních" pravidel v úzké součinnosti s Radou pro R a TV vysílání pokud se jedná o obsah těchto programových průvodců k zabezpečení priority pro volné kanály zejména veřejnoprávní a volné plnoformátové komerční televize. V této oblasti bude nutno transponovat do licenčních podmínek telekomunikačního regulátora příslušné směrnice EU o podmíněném přístupu.
- V zákoně o vysílání by mělo být zváženo, zda jako licenční podmínkou pro prodloužení licence pro provozovatele s licencí v období připadajícím na zavedení digitální televize by nemělo být zapojení do projektů digitální zemské televize a povinnost současného digitálního a analogové šíření jejich programů po určitou dobu. Současně by mělo být umožněno komerčním televizím vysílat digitálně více než jeden program, pokud o to projeví zájem, včetně tematických programů v režimu pay tv. Tematické programy by měly být regulovány mnohem volněji než plnoformátové programy. Veřejnoprávní a celoplošné volné komerční televizi by měla být garantována dostatečná kapacita pro šíření jejich programů.
- Rada by v zákoně o vysílání měla být zmocněna k vydání experimentálních licencí na pilotní projekty digitální družicové televize v omezených lokalitách.
- Omezení soutěže v malém rozvíjejícím se trhu má výhody vyšší konkurenceschopnosti a efektivnosti v alokaci investic ("dynamic efficiency argument"), umožní požadavek na částečné dotování zavedení přijímací technologie výrobcem, sníží rizika vstupních investic, které budou značné. Přináší problém dominantního postavení takto založeného provozovatele multiplexu, což může odradit další zájemce, protože i v digitálních multiplexech je zatím kapacita omezená.
- Zákon by měl stanovit nebo zmocněním určit - byť ve formě záměru podléhajícímu dalšímu zhodnocení – "jízdní řád" pro převod stávajících analogových frekvencí na digitální zemské vysílání, období současného analogového a digitálního vysílání.
- Stávajícím provozovatelům tematických programů určených pro šíření v kabelových rozvodech by měla být nabídnuta v případném národním multiplexu možnost šířit jejich programy v režimu placené televize nebo pay-per- view, aby byla rozšířena nabídka programů zejména v oblastech, které nemají přístup ke kabelové a družicové televizi. Totéž platí o zahraničních tematických programech - sportovní a hudební kanály které jsou divácky univerzální a nepotřebují národní lokalizaci.
- V rámci případného národního multiplexu by měla být vyhrazena kapacita pro regionální vysílání, což však v podmínkách SFN (jednofrekvenční sítě) zatím nebude příliš proveditelné - viz technická část zprávy.
- Poskytovatelé programů pro multiplexy by měli mít možnost být podílníky společnosti provozující multiplex, společnosti poskytující podmíněný přístup a společnosti provozující služby elektronického programového průvodce. Stejnou možnost by měl mít i telekomunikační operátor, který bude provozovat síť vysílačů vybudovaných k šíření signálů programů obsažených v multiplexu, případně i výrobce technologických zařízení . O to důležitější a z hlediska soutěžních pravidel bude zachovat otevřený přístup pro další zájemce podle zásad poctivého, rovného a nediskriminačního přístupu.
- Účast veřejnoprávních televizí ve formě poskytování specializovaných programů je kritizována komerčními televizemi, neboť specializované programy jsou určeny pouze určitému segmentu diváků a tím popírají smysl universální služby veřejnoprávní televize pro všechny.Vzhledem k postavení a způsobu financování veřejnoprávní televize by měla být majetkově oddělena činnost veřejnoprávních televizí hrazená z koncesionářských poplatků od jejich činnosti komerční, pokud by poskytovaly placené služby konkurující na stejném trhu komerčním televizím se stejnými programy. Současně by měly být přesněji specifikovány "veřejnoprávní" úkoly České televize a zvýšena finanční transparentnost při plnění těchto úkolů.
- Projekty specializovaných programů však spíše doplňují nabídku komerčních televizí a zvyšují atraktivnost digitální televize pro diváky (zpravodajsko-informační kanál ve spolupráci s tiskovou agenturou, edukativní kanál, kanál pro vysílání menšinových žánrů, které nejsou atraktivní pro komerční televize s využitím bohatého archivního zázemí televize, které nelze uplatnit v plnoformátové televizi - jako je kanál "Nostalgie", náboženské vysílání, pořady pro neslyšící apod.
Měla by být co nejdříve ustanovena mezioborová pracovní skupina složena ze zástupců MK, Ministerstva dopravy a spojů, RRTV, Mediální komise parlamentu a provozovatelů vysílání a případně dalších zájmových organizací (ATO, APKT) a vědeckých pracovišť (TESTCOM) k vypracování koncepce strategie přechodu na digitální zemskou televizi.
Tato komise by hodnotila dosavadní vývoj a tendence právní úpravy této problematiky v Evropských zemích i s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji harmonizace této problematiky v EU a mohla by vytipovat zásady pro provádění pilotních projektů.
Další kapitola: IV.13. PŘEHLED VEŘEJNÝCH SLUŽEB V EVROPĚ, JAPONSKU A USA