Newton – Information Technology:
Tématická a obsahová analýza Zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova, Prima TV
Rok 1999
1.1 Úvod

Hlavním cílem této analýzy je mapovat tématickou, obsahovou a časovou strukturu zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova a Prima TV odvysílaných v roce 1999. Tato analýza má však své limity; nevěnuje se kvalitativním aspektům zpravodajství a publicistiky jako jsou pravdivost zprávy, neverbální vystoupení, úroveň zpracování zprávy atd.

1.2. Členění analýzy

Analýza je členěna do měsíčních ucelených zpráv, které jsou opatřeny samostatným komentářem a grafickými výstupy. V těchto měsíčních zprávách jsou jemněji a podrobněji zachyceny vztahy mezi sledovanými parametry. Dále obsahuje roční shrnutí v podobě komentáře a grafických výstupů, které zachycují pouze nejvíce důležité parametry a jejich vývoj během roku 1999.

1.3 Zdroje

Zdroje dat pro tuto analýzu byly pořízeny z vybraných zpravodajských a publicistických pořadů (viz. seznam níže) odvysílaných na programech ČT 1, ČT 2, TV Nova a Prima TV během roku 1999. Celkem bylo analyzováno 1758 pořadů.

1.3.1 Sledované pořady:

ČT1	Události
	Tady a teď
	V pravé poledne
ČT2	„21“
TV Nova	Televizní noviny
	7 čili Sedm dní
Prima TV	Deník
	Nedělní partie

Počet analyzovaných pořadů

	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	Celkem
Události	31	28	31	30	31	30	31	31	30	31	30	30	364
Tady a teď	21	20	22	21	21	22	22	21	21	19	22	21	253
V pravé poledne	5	4	4	4	5	4	4	5	4	5	4	3	51
"21"	22	19	22	22	23	25	24	22	21	22	24	22	268
Televizní noviny	31	28	31	30	31	30	31	31	30	31	30	31	365
7 čili sedm dní	5	4	4	4	5	4	0	0	4	5	4	4	43
Deník	31	28	31	30	31	30	31	31	30	31	30	30	364
Nedělní partie	5	4	4	4	5	4	4	5	4	5	4	3	51

1.3 Metodika

U každé zprávy je sledováno několik základních parametrů:

1.3.1 Základní sledované parametry:

• Název média
  
• Název pořadu
  
• Začátek pořadu
  
• Délka pořadu
  
• Název zprávy
  
• Začátek zprávy
  
• Délka zprávy
  
• Pořadí zprávy
  
• Téma zprávy
  
• Tématický okruh zprávy
  
• Jména vystupujících osob
  
• Role vystupujících osob
  
• Funkce vystupujících osob
  
• Politická příslušnost vystupujících osob
  
• Délka vystoupení vystupujících osob
  

1.3.2 Bližší vysvětlení některých parametrů:

Délka pořadu - je délka pořadu včetně neverbálních vystoupení

Název zprávy - je vytvořený název při přepisu zprávy charakterizující obsah zprávy

Délka zprávy - je délka zprávy v rámci délky pořadu včetně neverbálních vystoupení

Pořadí zprávy - je pořadí, ve kterém byla zpráva odvysílána

Jména vystupujících osob - jsou křestní jména a příjmení osob, které ve zprávě verbálně vystupují, včetně redaktorů a moderátorů. Pokud není uvedeno jméno osoby, je osoba charakterizována svojí funkcí

Role vystupujících osob - je role, kterou vystupující osoba ve zprávě hraje: vystupující, moderátor, redaktor. Tedy u redaktorů a moderátorů jsou role a funkce shodné, ale redaktor nebo moderátor může vystupovat také jako vystupující

Funkce vystupujících osob - je funkce, uvedená ve zprávě k dané vystupující osobě

Politická příslušnost vystupujících osob - je politická příslušnost dané osoby, která je buď uvedena přímo u dané vystupující osoby, nebo je u dané vystupující osoby všeobecně známá. Pokud je o dané osobě všeobecně známo, že se k žádné politické straně nehlásí je v politické příslušnosti uvedeno "nestraník". Pokud neplatí ani jedno z předchozích tvrzení je v politické příslušnosti "neuvedeno".

Délka vystoupení vystupujících osob - je délka vystoupení dané osoby v rámci jedné zprávy

Téma zprávy - ke každé zprávě je přiřazeno právě jedno téma v závislosti na převažujícím obsahu zprávy.

Témata zpráv:

• Domácí politika
  
• Domácí ekonomika
  
• Společnost
  
• Kriminalita
  
• Bezpečnost
  
• Zahraničí
  
• Ostatní
  

Tématický okruh zprávy – dle zadání jsou sledovány čtyři základní tématické okruhy (viz. seznam níže). Zpráva je přiřazena do určitého tématického okruhu, pokud převažující obsah zprávy se týká tohoto tématického okruhu. Například do tématického okruhu Poslanecká sněmovna jsou zařazovány pouze zprávy, které se týkají práce, schůzí, jednání Poslanecké sněmovny nebo v nichž se o Poslanecké sněmovně mluví v převažujícím obsahu zprávy. Naopak zprávy, kde se jednotliví poslanci pouze okrajově vyjadřují k aktuálním otázkám ve společnosti nebo kde je Poslanecká sněmovna okrajově zmiňována, pak tyto zprávy do tohoto tématického okruhu zařazeny nejsou. Analogicky je tomu u ostatních sledovaných tématických okruhů.

Sledované tématické okruhy:

• Poslanecká sněmovna
  
• Senát
  
• Vstup ČR do EU
  
• Vztah TV Nova a ČNTS
  

Tématická a obsahová analýza Zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova, Prima TV

Rok 1999

(komentář)

• počet zpráv, kde vystupovali představitelé ČSSD (2813), je téměř dvojnásobný oproti druhé ODS (1632). Na třetím místě s velkým odstupem následuje US (914) a čtvrtá KDU-ČSL (758). KSČM (223) a ODA (128) zůstávají na okraji zájmu. Naopak podíl nestraníků je nezanedbatelný (591) a projevuje se především v diskusních pořadech, kde představitelé nestraníků byli často zvanými a zajímavými hosty. Délka jejich vystoupení dokonce předčila KDU-ČSL.
  
• rozdíl mezi ČSSD a ODS dosahuje na ČT největšího rozdílu a tento rozdíl je také více než dvojnásobný. Také ostatní strany jsou vzhledem k ČSSD prezentovány více na komerčních televizních stanicích než na ČT. V poměru ke komerčním televizním stanicím je zastoupení KSČM na ČT výraznější co se týká četnosti, co se týká délky vystoupení je naopak větší prostor KSČM věnován na komerčních televizních stanicích.
  
• lze konstatovat, že v roce 1999 došlo k prolomení bariéry nezájmu o KSČM, a rozhodně se KSČM stala v tomto roce mediálně zajímavou
  
• rozdíl mezi třetí US a čtvrtou KDU-ČSL je nejmenší na veřejnoprávní ČT, která se lidovcům věnuje v poměru ke komerčním televizním stanicím nejvíce. Na druhou stranu pro komerční televizní stanice byli zajímaví představitelé US, výrazní, fundovaní a zajímaví řečníci, kteří byli často přizýváni jako oponenti vládní ČSSD nebo ODS.
  
• lze konstatovat, že média o ČSSD informovala kontinuálně a se stejným zájmem, který se projevuje v téměř konstantním počtu zpráv během roku 1999. Výjimkou jsou pouze prázdninové měsíce.
  
• větší zájem o ODS se projevuje na začátku a konci roku, kde je výskyt ODS spojován především s trváním opoziční smlouvy a diskusí nad setrváním vlády ČSSD u moci. Obecně lze říci, že ODS je oblíbena spíše u komerčních televizních stanic, které ji k vyjádření poskytují větší prostor.
  
• největší zájem o KDU-ČSL se projevuje v měsíci květnu, kdy se konal sjezd strany a volba nového předsedy, a v měsíci listopadu, kde se do zvýšení zájmu projevilo úmrtí Josefa Luxe. Zájem médií o představitele nestraníků vrcholí v prázdninových měsících a na konci roku, což lze spojovat se zhoršující se politickou a ekonomickou situací.
  
• z pohledu jednotlivých osob zcela dominuje premiér Miloš Zeman, jak v počtu zpráv, tak i v délce vystoupení. V těchto parametrech dominuje na ČT a na Nově. Prima se premiérovi věnuje poměrně často ovšem nedává mu tolik času se vyjádřit.
  
• druhý skončil předseda ODS Václav Klaus, který si tuto pozici udržel pouze na komerčních televizních stanicích. Z hlediska času vyniká pouze na Primě, kde obsazuje druhé místo v roce 1999.
  
• třetí místo celkově za rok 1999 získal Jan Ruml, ovšem s poměrně velkou ztrátou na Václavem Klausem. Na druhé straně se Jan Ruml z hlediska času stává druhou nejlépe prezentovanou osobou v roce 1999. V tomto hledisku se dokonce stává nejlepší na Primě.
  
• čtvrté místo celkově zaujímá prezident Havel, který ale z hlediska délky vystoupení nedopadl tak dobře. Lze konstatovat, že prezident Havel je výrazně více prezentován na veřejnoprávní ČT, naproti tomu na Nově je až v druhé desítce žebříčku.
  
• páté místo obsadil předseda KDU-ČSL Jan Kasal, který dostává více prostoru na komerčních televizních stanicích. Lze pouze spekulovat, jaké místo by obsadil předseda KDU-ČSL pokud by jím zůstal Josef Lux. Každopádně lze říci, že Jan Kasal není tak výrazný řečník jako jím byl Josef Lux.
  
• další místo obsazuje nejaktivnější z ministrů vlády ČSSD Jan Kavan, což samozřejmě souvisí se vstupem ČR do NATO a EU. Jan Kavan jakožto vládní představitel dominuje především na obrazovce ČT.
  
• další místo zaujímá expremiér Vladimír Špidla, který je samozřejmě i díky špatné sociální situaci v ČR pro média velice zajímavý.
  
• další místa obsazují dvojky ve stranické hierarchii, za US Karel Kühnl, za ODS Ivan Langer, za ČSSD Stanislav Gross, za KDU-ČSL Cyril Svoboda, pak následují další mediálně zajímaví ministři Zemanovy vlády a další významní představitelé stranických sekretariátů.
  
• obecně lze konstatovat, že na veřejnoprávní televizi dostávají více prostoru vládní představitelé, naopak komerční média, zejména Nova, dává přednost čelním představitelům jednotlivých stran, což je asi z pohledu diváka zajímavější. Jinak zde také lze vypozorovat jakousi stranickou hierarchii, která se také promítá na televizní obrazovku a média ji respektují ba přímo určují.
  
• z pohledu jednotlivých osob a vývoje jejich prezentace na televizní obrazovce během roku 1999 lze vyvodit následující závěr: Jde pouze o zachycení nejzajímavějších jevů u nejzajímavějších osob.
  

Představitelé ČSSD

• ministr Bašta dostává nejvíce prostoru a času vyjádřit se k bezpečnostním tématům, a to nejvíce v úvodu roku 1999, kdy tato témata byla v popředí zájmu
  

• Petra Buzková se dostává ke slovu především ve druhé polovině roku a její osoba je výrazně častěji prezentována na komerčních stanicích
  

• kontroverzní postava ministra Davida je nejvíce prezentována na konci roku a zároveň na konci jeho kariéry ministra, z důvodu špatné situace v jeho resortu. V měsíci červnu se také v jeho vystoupení objevuje kauza transplantačního centra v Ostravě. Je také zajímavé, že z hlediska času dominuje zcela na veřejnoprávní ČT, kde je také hostem diskusního pořadu V pravé poledne. Na ostatních televizních stanicích jsou jeho vystoupení velice strohá zřejmě z důvodu jeho negativního vztahu s novináři.
  

• ministr Fencl se do popředí zájmu dostává ze zřejmých důvodů v měsíci červnu
  

• Miroslav Grégr se stává mediálně zajímavým především v měsíci lednu, kdy jsou žhavou kauzou personální změny ve vedení strategických podniků, a v měsíci květnu, kdy se jedná o budoucnosti JE Temelín.
  

• Stanislav Gross se dostává do popředí zájmu médií především na konci roku, kdy se dostala na povrch jeho aféra s používáním mobilního telefonu a také jsou aktuální mezistranické jednání, jejímž z hlavních aktérů je také on sám. Stanislav Gross je mediálně zajímavější pro komerční televize a to zejména pro Novu.
  

• ministr Grulich se dostává do popředí zájmu médií především v měsíci září, kdy se kauzy spojené s bezpečnostní dostaly do popředí zájmu
  

• Jan Kavan se nejvíce vyjadřuje ke vstupu ČR do NATO a EU a k válce v Kosovu, proto se nejvíce dostává na obrazovku v měsících březnu, květnu a říjnu, kdy tyto kauzy vrcholily
  

• ministr a vicepremiér Pavel Mertlík se dostává do popředí zájmu médií až po svém zvolení ministrem financí v červenci roku 1999. Poté se samozřejmě vyjadřuje k sestavování státního rozpočtu pro rok 2000. Na konci roku figuruje ještě v kauze družstevních záložen.
  

• Antonín Peltrám se nejvíce objevuje na televizní obrazovce na začátku roku, kdy ještě doznívá kauza privatizace Telecomu.
  

• působení Iva Svobody na televizní obrazovce lze omezit působením ve funkci ministra financí. Poté se na televizní obrazovku dostává pouze sporadicky.
  

• Zdeněk Škromach se nejvíce vyjadřuje jakožto předseda výboru pro zdravotnictví a sociální péči Poslanecké sněmovny ke kauzám vztahujících se ke zdravotnictví, které dominovaly na obrazovce na konci roku.
  

• působení Vladimíra Špidly je velice vyrovnané, pouze na konci roku se dostává do popředí zájmu díky situaci ve zdravotnictví a mzdové nesolventnosti podniků v ČR
  

• premiér Zeman je osobou, která se vyjadřuje opravdu k velmi rozmanitému spektru témat a kauz a proto nelze vysledovat v jeho působení na obrazovce nějaké výkyvy směrem nahoru. Výkyvy směrem dolů lze komentovat tak, že se jedná o měsíce, které jsou obecně pro politiky méně úspěšné z důvodu dovolených nebo konce roku. Zajímavý je jev, že všechny média co se týká počtu zpráv dávají v daných měsících Miloši Zemanovi stejné šance.
  

Představitelé ODS

• Libuše Benešová se prezentuje na televizní obrazovce poměrně shodně v celém období, což lze interpretovat tak, že se vyjadřuje spíše k větší škále témat a nezaměřuje se pouze na jedno konkrétní. O osobu Libuše Benešové projevovaly zájem především komerční média a to v diskusních pořadech, kde ovšem výrazných úspěchů ve srovnání se svými protivníky.
  

• poslanci Milan Cabrnoch a Kateřina Dostálová se v průběhu roku nedostávají před televizní obrazovku. Teprve na konci roku se aktivně vyjadřují k aktuálním kauzám, Milan Cabrnoch k situaci ve zdravotnictví, Kateřina Dostálová se mediálně zvýraznila tvrdou kritikou vůči ČT.
  

• Václav Klaus na televizní obrazovce prezentuje velice nesourodě, dalo by se říci jednou nahoře, jednou zase dole. Během roku dosahuje několika vrcholů, v květnu se nejvíce vyjadřuje k válce v Kosovu, v měsíci listopadu přichází s myšlenkou sestavení supervelké koalice, a také se vyjadřuje ke státnímu rozpočtu pro rok 2000.
  

• Ivan Langer má také během roku několik vrcholů kdy je velice zajímavým politikem. V měsíci únoru se nejvíce vyjadřuje ke kauze BIS, na konci roku jsou to především mezistranická jednání, která přivádějí Ivana Langera na televizní obrazovku. Zájem o „korunního prince“ ODS projevují především komerční televizní stranice.
  

• Petr Nečas se nejvíce prosazoval v měsících, kdy byly v popředí zájmu kauzy, které se týkaly bezpečnosti a armády.
  

• Vlastimil Tlustý se nejvíce prosazuje v měsících kdy převládají ekonomická témata, a to především v měsíci říjnu, kdy Poslanecká sněmovna projednávala státní rozpočet.
  

• Jan Zahradil, jakožto stínový ministr zahraničí, dostává nejvíce prostoru, podobně jako Jan Kavan, v měsících, kdy se jedná nejvíce o české zahraniční politice.
  

Představitelé KDU-ČSL

• Josef Janeček se, jakožto zdravotnický expert, vyjadřuje nejvíce v měsících červnu a listopadu, kdy byla tato témata nejvíce aktuální
  

• Jan Kasal má ve své prezentaci také několik vrcholů, v měsíci lednu, kdy se probírají nejvíce mezistranické témata, v měsíci květnu, kdy se koná sjezd KDU-ČSL a volba nového předsedy, a v měsíci listopadu a prosinci, kdy se opět prosazují mezistranická témata
  

• Petr Pithart se, jakožto tehdejší čelní představitel OF, vyjadřuje k tématům jako pád komunismu a politická situace po deseti letech v měsících říjnu a listopadu.
  

• Cyril Svoboda, druhý muž KDU-ČSL, se podobně jako Jan Kasal vyjadřuje nejvíce v měsících lednu, kdy v podstatě začal boj o předsednické křeslo v KDU-ČSL, a také v měsíci květnu, kdy tento boj vyvrcholil
  

• Miloslav Výborný, jakožto armádní expert KDU-ČSL a bývalý ministr obrany, se nejvíce vyjadřuje v měsíci březnu resp. v měsíci našeho vstupu do NATO
  

Představitelé US

• Karel Kühnl dostává nejvíce prostoru v měsíci lednu, kdy politickou a mediální scénou zmítají mezistranické spory, a také personální změny ve strategických podnicích. Dále v měsíci květnu, kdy se jakožto bývalý ministr průmyslu, vyjadřuje k dostavbě JE Temelín, schodku státního rozpočtu, revitalizačnímu programu a v měsíci říjnu, kdy se v Poslanecké sněmovně projednával státní rozpočet pro rok 2000.
  

• Vladimír Mlynář se dostává ke slovu především v první polovině roku 1999. Vyjadřuje se často k velkému spektru témat, a to v diskusních pořadech, v nichž je na začátku roku každoměsíčním hostem.
  

• Ivan Pilip se jakožto ekonomický expert a bývalý ministr financí vyjadřuje nejvíce k ekonomickým tématům a to v měsíci lednu a květnu, v nichž jsou aktuální
  

• Jan Ruml se dostává na vrchol v měsících, v kterých se dostávají do popředí zájmu mezistranické jednání, kde vystupuje jako předseda US. Pochopitelný je propad výskytů v měsíci prosinci, kdy Jan Ruml rezignoval na post předsedy US. Zájem o Jana Rumla projevovaly během roku především komerční stanice.
  

Představitelé KSČM

Představitelé KSČM se dostávají shodně ke slovu v měsících našeho vstupu do NATO, války v Kosovu a rostoucích volebních preferencí KSČM

Představitelé ODA

Nejvýznamnější představitel ODA Michael Žantovský se vyskytuje nejčastěji na obrazovce v době, kdy se nejvíce probírají témata související se zahraničím a bezpečností. Vrcholu dosahuje na konci roku, kdy se vyjadřuje k pobytu cizích zpravodajských služeb na území ČR.

Představitelé nestraníků

• Pobyt Richarda Falbra na televizní obrazovce je úzce spjat s ekonomickými a sociálními problémy ČR. Tudíž nejvíce prostoru a času dostává na v měsících únoru a prosinci roku 1999.
  

• Václav Fischer se mediálně známým stává zveřejněním své kandidatury do Senátu za zemřelého Václava Bendu. Jeho působení na obrazovce tudíž vrcholí v měsících srpnu a září. Po svém zvolení senátorem se stává velice mediálně zajímavou osobou a stává se častým hostem diskusních pořadů.
  

• Tomáš Halík se dostává ke slovu v prázdninových měsících, kdy se média tolik nezajímají o politiky a také díky vzniku iniciativy Impuls v srpnu 1999.
  

• Prezident Václav Havel je poměrně konstantně prezentován v médiích, zájem o jeho osobu vrcholí především v měsíci březnu v souvislosti se vstupem ČR do NATO a poté v posledních měsících roku, kdy se nejenom vyjadřuje k aktuální politické situaci, ale také k listopadovým událostem před deseti lety, k opoziční smlouvě , k ústavním změnám a k personálním změnám ve vládě
  

• Z pohledu témat jsou zcela dominantní zprávy ze Zahraničí, které jsou spíše kratšího charakteru a jsou to zprávy blíže nespecifikované tudíž ne podrobně členěné jako je tomu u zpráv týkajících se České republiky. Dominují pochopitelně na všech třech televizních stanicích. Z pohledu času není převaha tématu Zahraničí tak jasná a převažuje pouze na ČT. Celkově nejdéle na obrazovce je prezentováno téma Domácí politika.
  
• Celkově na druhém místě je Společnost, třetí Domácí politika, čtvrtá Domácí ekonomika. Z pohledu jednotlivých médií je na ČT nejvíce na druhém místě Domácí politika, následovaná Společností a Domácí ekonomikou.
  
• na Nově je pořadí diametrálně odlišné a charakteristické pro komerční médium. Téma Společnost je těsně druhé za zahraničím a třetí místo obsazuje Kriminalita, těsně následovaná Domácí politikou.
  
• na Primě je pořadí shodné z pořadím na ČT, což přibližuje zpravodajství Primy k veřejnoprávní televizi
  

• Z jednotlivých témat během roku 1999 je na ČT ve srovnání s komerčními stanicemi nejdéle prezentováno téma Domácí politika, což je celkem pochopitelné vzhledem k povaze veřejnoprávního média. Celkově se projevuje zájem médií o Domácí politiku na konci roku 1999 a pokles v prázdninových měsících. Pro téma Domácí ekonomika lze vyslovit podobné názory, co se týká prezentace na jednotlivých televizních stanicích.
  
• téma společnost je nejvíce prezentováno ve srovnání televizních stanic na Nově. Velký nárůst zájmu o toto téma je vidět v prázdninových měsících a v měsíci listopadu, kdy uplynulo 10 let od pádu komunismu
  
• téma Kriminalita je nejvíce prezentována na Nově, vrcholu během roku dosahuje v měsíci září, kdy dokonce ČT věnuje tomuto tématu více času na televizní obrazovce
  
• téma bezpečnost je nejvíce prezentováno na ČT a celkově dominuje na začátku roku 1999.
  
• téma Zahraničí samozřejmě dominuje na ČT, kde je možno pozorovat obrovský rozdíl v čase věnovaném tomuto tématu
  

• u témat v úvodu pořadů je na ČT první Domácí politika (270) těsně následovaná tématem Zahraničí (268). Další pořadí je Domácí ekonomika (172), Společnost (116).
  
• Nova dává nejvíce do popředí zprávy z tématu Kriminalita (117), následuje Společnost (99) a Domácí politika (86)
  
• na Primě velice výrazně dominuje Domácí politika (177) a následuje Společnost (61).
  

• Zájem o sledované okruhy se nejvíce projevují na veřejnoprávní ČT, což je pochopitelné, protože tato témata patří svým charakterem do zpravodajství veřejnoprávní televize. Pouze u tématu vztah TV Nova a ČNTS je zarážející malý zájem TV Nova o tento okruh, který se této stanice bezprostředně dotýká.
  
• okruh Poslanecká sněmovna má několik vrcholů, které korespondují s prací Poslanecké sněmovny. Podobně je tomu u okruhu Senát, kde se výrazně promítají doplňkové senátní volby.
  
• okruh vstup ČR do EU má své logické vrcholy v měsících červnu, kdy se poprvé objevily zprávy o kritické zprávě ze strany EK a pak samozřejmě v měsíci říjnu, kdy tato zpráva byla zveřejněna.
  
• okruh TV Nova měl své logické vrcholy v měsíci dubnu, červnu a srpnu a kopírovali tak skutečně dění v této kauze
  

• ve zpravodajských pořadech se prezentace politických stran a osob shoduje s výše uvedenými fakty pro jednotlivá média. Lze pouze zmínit velký rozdíl mezi ČSSD a ODS na ČT, který dokládá větší zájem o vládní politiky, a u komerčních stanic, kde je větší zastoupení opozičních politiků. Nezanedbatelný je i prostor představitelů nestraníků v hlavních zpravodajských pořadech.
  
• témata zpravodajských pořadů kopírují výše popisované pořadí témat pro všechna média
  

• v diskusním pořadu V pravé poledne dominuje zcela jasně ČSSD, druhá je s velkým odstupem ODS a trochu překvapivě třetí KDU-ČSL ovšem ta je z hlediska délky vystoupení až za US. Velký prostor v tomto pořadu získávají také nestraníci.
  
• oproti tomu v pořadu 7 čili sedm dní je náskok ČSSD na druhou ODS výrazně menší a to v obou parametrech. Třetí US má oproti ČT mnohem více prostoru pro vyjádření svých myšlenek. KDU-ČSL není do tohoto pořadu příliš často zvána a to zapříčiňuje její velmi nízkou prezentaci v tomto pořadu. Za zmínku stojí 1:30 hod. mluveného slova KSČM v tomto pořadu. Malý zájem tvůrců tohoto pořadu byl o nestraníky.
  
• v Nedělní partii z pohledu času vyhrává ČSSD, ovšem její náskok je v tomto pořadu nejnižší. ODS je sice první v počtu zpráv, ale toto kritérium není pro tyto pořady až tak důležité. Velký prostor získává US, která se dotahuje na ODS. Čtvrtá je KDU-ČSL. Velký prostor získaly také nestraníci.
  
• obecně lze říci, že v pořadech Novy a Primy se projevuje větší vyváženost mezi politickými stranami. ČT se více věnuje vládní ČSSD, ale i rozdíly mezi ostatními stranami jsou markantnější.
  

Další kapitola: Asociace Televizních Organizací ve spolupráci s TN Sofres: Analýza sledovanosti vybraných televizních pořadů