Celoplošné televizní vysílání je v ČR provozováno veřejnoprávní Českou televizí, jejíž činnost je podrobně zpracovávána ve zprávě Rady České televize, a dvěma soukromými subjekty - společnostmi CET 21 spol. s r.o. a FTV Premiéra, spol. s r.o.
Česká televize
Česká televize vysílá dva programy – ČT 1 a ČT 2. Základní pravomocí Rady ve vztahu k České televizi je dohled nad dodržováním zákonů souvisejících s vysíláním tímto veřejnoprávním provozovatelem. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT, je Rada ČT, s níž Rada ve věcech vysílání ČT spolupracuje.
Výsledky kontroly vysílaného programu stanic ČT 1 a ČT 2 viz kapitola Kontrola dodržování právních předpisů ve vysílání programů, str. 74 a další.
Na Radu se rovněž obraceli pisatelé s výhradami k úrovni zpravodajských a publicistických pořadů ČT. Nejčastěji byla zpochybňována objektivnost těchto pořadů. Stížnosti diváků, poukazující na neobjektivitu a nevyváženost vysílání, byly ve většině založeny na subjektivních pocitech nedostatku či nadbytku informací určitého politického nebo ideologického směru. Výjimkou nebyly ani rozporné reakce na jeden a tentýž pořad. Stává se například, že jeden stěžovatel vytýká konkrétnímu pořadu zjevnou diskriminaci politiků levicového zaměření, kdežto další stěžovatel se u téhož pořadu pozastavuje nad nežádoucí levicovou propagandou.
Na Radu se v roce 1999 opakovaně obraceli diváci se sluchovým postižením a také organizace takto postižených občanů. Ve většině případů tito diváci žádali, aby ČT rozšířila objem pořadů opatřených skrytými titulky. S nevolí se u sluchově postižených setkalo rozhodnutí ČT zrušit pětiminutové zprávy s překladem do znakové řeči. Své požadavky a představy Radě předložili zástupci sluchově postižených také na návštěvním dni.
Poměrně často je v dopisech adresovaných Radě vytýkáno ČT, že ignoruje potřeby a přání diváků – koncesionářů. Diváků se zejména dotýká, pokud ČT neodpovídá na jejich dopisy a podněty.
CET 21, spol. s r.o. – Nova
Stálá komise požádala usnesením č.14 na své 5. schůzi konané 24. června 1999 Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání o písemné stanovisko ke sporu mezi ČNTS a CET 21, a to zejména s ohledem na sporné otázky ohledně exkluzivity smluv mezi ČNTS a CET 21 a situace v majetkových podílech v CET 21. Dále přetiskujeme beze změn text, který Rada předala Stálé komisi 26. 7. 1999.
Vývoj licence CET 21
17.6.1992 byla založena společnost CET 21 spol. s r.o.ve složení Alan, Gál, Hunčík, Kršák, Venclík.
30.1.1993 rozhodla Rada o udělení licence č. 001/1993 k celoplošnému TV vysílání společnosti CET 21, spol. s r.o. Součástí licenčních podmínek byla povinnost předložit Radě předem ke schválení jakékoli změny právnické osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů a ustanovení společenské smlouvy mezi držitelem licence a investory (v tomto případě České spořitelny, a.s. a CEDC (Central European Development Corporation).
9.4.1993 Rada souhlasila na základě žádosti a usnesení valné hromady se vstupem Vladimíra Železného do CET 21.
4.5.1993 byla uzavřena společenská smlouva mezi společnostmi CET 21 spol. s r.o., Česká spořitelna, a.s. a CEDC Management Services, GmbH (se sídlem v Berlíně) o založení České nezávislé televizní společnosti, (ČNTS) spol. s r.o., předmětem činnosti ČNTS byl vývoj a provoz nové, nezávislé, soukromé celostátní televizní stanice. Společenská smlouva a dohoda o investicích mezi shora uvedenými subjekty stanovila, že CEDC, CET 21 a Česká spořitelna nemohou podle podmínek licence a nebudou převádět své podíly nebo jejich část na třetí stranu bez předchozího výslovného souhlasu všech společníků a Rady, který by byl udělen po celkovém oznámení zamýšlené transakce. V tutéž dobu CET 21 žádá Radu o změnu licenčních podmínek, kterou Rada dne 11.5.1993 schválila v následujícím znění licenční podmínky č.17: „že jakékoli změny právnické osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů vedoucí ke změně kontroly nad jejich činností a ustanovení společenské smlouvy mezi držitelem licence a investory předloží předem ke schválení Radě. Tato společenská smlouva je součástí podmínek licence“.
8.7. 1993 – ČNTS, spol. s r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku.
červen 1994 – podle bermudského práva byla založena společnost CME (Central European Media Enterprises, Ltd.), obchodovaná v USA. Současně byly založeny 2 dceřinné společnosti se shodným označením CME Media Enterprises, B.V., jedna se sídlem v Amsterodamu, druhá na Holandských Antilách.
13.7.1994 – Rada na základě žádosti společnosti CET 21 schválila v požadovaném rozsahu změnu vlastnických vztahů ve společnosti CET 21 spočívající ve vstupu CEDC Management Services, GmbH a České spořitelny, a.s. do CET 21.
25.8.1995 – ve společnosti ČNTS byl dle výpisu z Obchodního rejstříku nahrazen původní majoritní vlastník CEDC Management Services, GmbH společností CME Media Enterprises B.V. se sídlem v Amsterodamu.
prosinec 1995 – PSP schválila změnu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č.301/95 Sb., která provozovatelům umožnila požádat o zrušení licenčních podmínek a Radě uložila žádostem vyhovět. Mezi provozovateli, kteří toho využili, byl i CET 21.
28.6.1996 – na základě žádosti CET 21 Rada souhlasila se změnou licenčních podmínek, ale odmítla zrušit podmínku č.17 vzhledem k nejasnostem ve věci oprávnění k vysílání mezi držitelem licence a jeho servisní organizací.
23.7.1996 Rada zahájila správní řízení proti ČNTS z důvodu neoprávněného provozování televizního vysílání. To bylo zastaveno až 16.9.1997. ČNTS požádala o výmaz provozování televizního vysílání ze svého předmětu podnikání a CET 21 uzavřela příslušné smlouvy s ochrannými autorskými organizacemi, Českými radiokomunikacemi a jmenovala šéfredaktory zpravodajství a publicistiky.
září 1996 – Stálá komise svým usnesením č.3/1996 požádala Radu, aby neprodleně zrušila licenční podmínky, pokud provozovatel o jejich zrušení včas požádal.
17. prosince 1996 - Rada pod tímto nátlakem nakonec licenční podmínku č.17 zrušila.
8.12.1997 – ve společnosti ČNTS byla společnost CME Media Enterprises B.V. nahrazena společností CME Czech Republic B.V., registrovanou v Amsterodamu.
Schvalováním velikosti obchodních podílů a jejich případným prodejem se Rada nezabývala, neboť jí to aktuální znění zákona neukládalo, ale ani neumožňovalo.
29.3.1999 - bylo oznámeno sloučení CME s SBS, hodnota transakce udávána ve výši 615 mil. USD.
19.4.1999 - odvolán Vladimír Železný z funkce generálního ředitele a jednatele ČNTS.
Současný spor
Na základě dostupných informací je spor, který probíhá mezi CET 21 a CME, typickým sporem obchodním, ve kterém se jedná o skutečnou hodnotu CME, s níž tato společnost vstupuje do oznámené fúze SBS a CME. V tisku oznámená hodnota transakce 615 mil. USD patrně vycházela z mylné informace šířené CME, že je majitelem provozovatele, tedy podle českého práva licencovaného subjektu vysílání Nova (viz např. zpráva pro akcionáře CME za 3. čtvrtletí 1997: V ČR společnost, tj. CME vlastní 99% obchodních podílů a má 97% hlasovacích práv v ČNTS, která provozuje – v anglickém textu „operates“ Nova). Tyto a obdobné údaje, které se objevovaly opakovaně a byly běžně dostupné na Internetu zřejmě vedly vedoucí činitele CME, zejména R. Laudera k přesvědčení, že součástí hodnoty CME je i podíl na licenci a v tomto duchu byla vedena i jednání mezi SBS a CME, jejichž výsledkem mělo být řešení negativních ekonomických dopadů neúspěšných mediálních aktivit CME v SRN, Polsku a Maďarsku v posledních dvou letech. Zásadní chybou R. Laudera v jednání s SBS byla nekorektní vstupní informace, protože mylně zhodnotil skutečný právní stav ve věci držení licence a provozování TV Nova. K omylu došlo pravděpodobně díky dvojí roli Vladimíra Železného, který byl jednatelem jak ve společnosti držitele licence a tedy provozovatele TV Nova CET 21, tak i v servisní organizaci ČNTS, přičemž právě tato skutečnost byla v minulosti zdrojem mnoha problémů a sporů mezi Radou a „společenstvím CET 21 – ČNTS“.
Skutečnost, že ČNTS vlastní pouze objekt Měšťanské Besedy, televizní technologii a programové provozní fondy, nemá však žádný podíl ani práva k licenci, znamenala proto ve svém dopadu po jejím zjištění a ověření velké znepokojení v řadách SBS a následné personální změny v CME. Znamená totiž výrazné snížení hodnoty ČNTS a tím i transakce mezi SBS a CME z původních 615 mil.USD na cca 250-300 mil.USD. To spolu s dalšími aktivitami ze strany CET 21 i Vladimíra Železného osobně, směřujícími k jinému modelu dělení zisku, mělo za následek okamžité kroky ze strany CME a ČNTS s odvetnými akcemi druhé strany. Odvoláním Vladimíra Železného tak byl zahájen spor, vstupující v těchto dnech do čtvrtého měsíce trvání, a to doposud bez úspěšného pokusu o řešení situace dohodou, protože představy obou stran se zatím nijak nesblížily.
V dosavadním průběhu byla obchodní povaha sporu několikrát narušena jednáním obou zúčastněných stran, které lze kvalifikovat jako porušování zákona č. 468/91 Sb. Jednalo se zejména o pokus o neoprávněné vysílání ze strany ČNTS, ze strany CET 21 pak o opakované zneužívání pořadu Volejte řediteli k prezentaci vlastních názorů na řešení sporu bez poskytnutí prostoru druhé straně, čímž je porušena zákonná povinnost provozovatele vysílání poskytovat vyvážené a objektivní informace. Rada se doposud snažila svým působením na obě strany, které byly Radou opakovaně vyslechnuty ve dnech 27.4. a 9.6., dosáhnout řešení situace jednáním, směřujícím k dohodě.
Problematika exkluzivity
Obě strany staví svou verzi podstaty sporu na odlišném výkladu vzájemně uzavřených smluv. CME trvá na exkluzivitě a povinnosti CET 21 vysílat výhradně prostřednictvím ČNTS, zatímco CET 21 tuto exkluzivitu popírá a deklaruje právo uzavírat servisní smlouvy s libovolnými organizacemi. Postoj Rady v této věci je stejně jako v minulosti blíže názoru, že exkluzivita ve vztahu držitele licence a servisní organizace není žádoucí, protože dává větší možnost s licencí manipulovat. Rada ale nebude v tomto sporu poskytovat výklad příslušných ustanovení smluv uzavřených mezi oběma stranami sporu, protože jí to z povahy věci nepřísluší. Konstatuje pouze, že v této věci se dnes projevují výsledky dříve vedených správních řízení, kdy Rada přiměla držitele licence k odstranění některých právních závad ve společenské smlouvě a k dodržování zákona.
Problematika obchodních podílů v CET 21
Aktuální stav rozdělení obchodních podílů uvnitř CET 21 je dokumentován notářským zápisem z valné hromady CET 21, konané dne 1.7.1999. Z dokumentu vyplývá, že k žádnému převodu obchodních podílů na MEF dosud nedošlo. Ke dni zpracování této informace Rada neobdržela žádost o předběžný souhlas s tímto převodem (ke změně ve společnosti CET 21 viz dále). Rada se zabývala i legitimitou vstupu Vladimíra Železného do CET 21, která je opakovaně zpochybňována. Rada konstatuje, že na základě žádosti společnosti CET 21 čj. 836 ze dne 6.4.1993 byl na 19. zasedání dne 8.4.1993 vstup V. Železného do společnosti CET 21 řádně projednán a schválen. I když oznámení Rady o této skutečnosti nemá všechny náležitosti správního rozhodnutí, není tím právní validita rozhodnutí Rady dotčena.
Problematika právního nástupnictví CME vůči CEDC
Od 13.7.1994 je se souhlasem Rady členem společnosti CET 21 berlínská společnost CEDC Management Services GmbH s obchodním podílem ve výši 1,25%. Dle Obchodního rejstříku trvá tento stav dodnes. To je zásadní pro otázku právního nástupnictví CME ve vztahu k CEDC. Žádost CET 21 o převod podílu berlínské CEDC na CME Czech Republic II B.V. Rada zamítla, neboť neobdržela od CET 21 vyžádané informace, a současně se domnívala, že převod by se měl uskutečnit na stejnou společnost CME, která je majoritním vlastníkem ČNTS. Společnost CEDC je jako „přímý účastník žádosti o licenci“ uvedena v projektu, který je součástí žádosti, a je výslovně zmíněna ve zrušených licenčních podmínkách č. 17. a 18. Formulace v projektu byla zohledněna při vydání souhlasu Rady k faktickému vstupu CEDC do CET 21 (viz výše). Jako spoludržitel licence je někdy deklarována CME a zejména v poslední době je viditelná její úporná snaha dostat toto pojetí do povědomí Rady a odborné veřejnosti. V otázce právního nástupnictví CME do dnešního dne nepředložil CET 21 dostatečně průkazné dokumenty.
V této věci v současné době ještě probíhají právní expertízy.
Analýza rizik souvisejících se sporem
Rada svůj postoj ke sporu mezi CET 21 a CME již sdělila. Pokud spor nevybočoval z obchodní roviny, neměla Rada zákonný důvod ani právo do něj zasahovat. Povinností Rady je dbát, aby v průběhu sporu nedošlo k překročení mediálních zákonů.
Porušení zákona o vysílání
Dosavadní průběh sporu signalizuje zejména tato rizika porušení zákona č. 468/91 Sb.:
- nevyvážené nebo neobjektivní informování o průběhu sporu, a to zejména v pořadu Volejte řediteli, v němž vystupuje výlučně pouze jeden z účastníků sporu. U tohoto pořadu Rada v minulosti opakovaně konstatovala výskyt negativních projevů ze strany moderátora a řešila je správním řízením;
- nevyvážené nebo neobjektivní informace ve zpravodajských pořadech vytvářených zaměstnanci servisní organizace;
- ztráta kontroly nad obsahem vysílání ze strany provozovatele v důsledku postupu servisní organizace;
- neoprávněné vysílání ze strany servisní organizace v případě jejích zásahů do vysílání bez souhlasu provozovatele vysílání;
- nedostatečné a neprůhledné finanční a organizační zabezpečení vysílání;
- pokles kvality vysílání při jeho zabezpečování nestandardním způsobem.
Tato rizika Rada od počátku sporu průběžně monitoruje a razantně zakročí při výskytu uvedených jevů (u některých z uvedených jevů je jedinou možnou sankcí dle zákona odnětí licence).
Dosavadní monitoring shora uvedených rizik vede ke konstatování, že spor zatím spíše eskaluje a možnost rozumného řešení dohodou v časově přijatelném horizontu se vzdaluje, jak o tom svědčí množící se počet soudních podání z obou stran. Rada sleduje vývoj soudních sporů souvisejících s předmětnou causou, protože §15, odst. 2 písm. a) zák. č. 468/91 jí ukládá v jistých případech reagovat sankcemi dle zákona o vysílání.
Další rizika
V jistém ohledu závažnější jsou rizika společensko-politické povahy, zejména:
- vtahování veřejnosti do konfliktu cestou manipulace s veřejným míněním;
- vtahování regulačního orgánu do komerčního sporu a odvedení pozornosti od jiných závažných problémů mediální sféry;
- snaha donutit politickou sféru k ingerencím do sporu s veškerými následnými politickými riziky takových kroků.
S narůstající délkou sporu se objevuje další, velmi závažné riziko – destabilizace mediální scény v ČR např. v oblasti alokování reklamy, akvizice pořadů na další období, úvěrového financování činnosti provozovatele vysílání či nárůst netransparentnosti finančních toků a vlastnických vztahů v mediální oblasti. Posledně jmenovaná rizika vzhledem ke své závažnosti se dotýkají obecných povinností Rady ve vztahu k zajištění podmínek pro rozvoj plurality a vyváženosti vysílání (§1 zák. č. 103/1992 a §10 zák. č. 468/1991). Ve veřejném zájmu nelze připustit, aby se divák stal rukojmím účastníků sporu. Současný stav ve sporu i naprosto nevstřícné postoje zejména některých jeho účastníků je pro Radu velmi vážným varovným signálem a zároveň apelem na důležitost důsledných a nekompromisních postojů Rady při výkonu státní správy a regulace v oblasti médií bez zohlednění jakékoliv politické nebo jiné ingerence. V blízké budoucnosti navíc bude pak pro Radu důvodem k úvahám o správnosti a oprávněnosti názorů na nárokové relicencování provozovatelů vysílání a jeho případném zakotvení v novelách mediální legislativy.
Opatření Rady pro vysílání
Rada po vyhodnocení dosavadního vývoje sporu důrazně žádá účastníky sporu CET 21 a ČNTS, aby:
- okamžitě zastavili své mediální kampaně, jejichž výsledkem – a zřejmě ani účelem – není objektivní informování veřejnosti, nýbrž naopak eskalace výše uvedených rizik;
- sdělili Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 15.8.1999 své kroky, které povedou k minimalizování jednotlivých rizik a ke konečnému řešení sporu v souladu s platnými zákony.
Závěr a doporučení pro tvorbu mediální legislativy
Z hlediska platného zákona o vysílání je provozovatelem vysílání jednoznačně společnost CET 21. Tato společnost nese plnou, nedělitelnou a nepřenosnou zodpovědnost za vysílání.
Současný spor mezi provozovatelem vysílání CET 21 a servisní organizací ČNTS je sporem obchodním. Rozhodovat v této věci mohou jedině příslušné obchodní soudy (a již se tak děje). Radě nepřísluší jejich rozhodování předjímat či ovlivňovat.
V souvislosti s medializací obchodního sporu a jeho eskalací vydala Rada dvakrát důrazná doporučení a výzvy, aby se účastníci sporu zdrželi jednání, které by bylo v rozporu s platným zákonem o vysílání. Rada konstatovala porušování zákona o vysílání v míře, která nevedla k zahájení příslušných správních řízení. Bude-li platný zákon o vysílání přes poslední důrazná varování Rady oběma stranám sporu nadále porušován (bod 8.), Rada taková řízení zahájí.
Základním problémem, který stávající mediální zákon upravuje jen obecně, je otázka definice „provozování vysílání“ a výčet základních povinností provozovatele vysílání, jejichž plnění je nepřenosné na jiný subjekt než ten, který obdržel od regulačního orgánu licenci k vysílání. Praxe prokázala, že novela mediálního zákona 301/95 Sb. byla nešťastná zejména tím, že již tak omezené možnosti regulačního orgánu kontrolovat jiné než programové složky vysílání ještě zredukovala. Toho pochopitelně využili prakticky všichni provozovatelé vysílání a v řadě případů došlo k pokusům o faktický převod licence, zvláště v situacích, kdy se původní provozovatel dostal do finančních problémů.
V obecné rovině můžeme kausu sporu mezi ČNTS a CET 21 pojmenovat jako otázku vztahů mezi provozovatelem vysílání, investory a servisními organizacemi, které smluvně zajišťují vlastní provoz stanice.
Prakticky u všech provozovatelů celoplošného vysílání (Nova, Prima TV, Alfa) byl regulační orgán konfrontován s analogickými problémy, vyplývajícími z nedostatečně transparentního uspořádání vztahů mezi provozovatelem, investory a servisními organizacemi, které ve svém důsledku znejasňují výklad toho, kdo je tzv. „media controller“ a problematizují tak jednoznačné určení subjektu, který ze zákona o vysílání nese plnou zodpovědnost za vysílaný program. Tyto situace zároveň komplikují posuzování otázek koncentrace a křížení vlastnictví v médiích.
Kauza sporu mezi ČNTS a CET 21 může posloužit jako obecný model problémů, které přinesla praxe rozvoje duálního systému vysílání a které dosud platná legislativa nepředjímala. Vyhodnocení nedostatků platných zákonů, upravujících mediální oblast, by mělo být nutným podkladem pro přípravu nového mediálního zákona.
V Praze dne 26. 7. 1999
Podle usnesení Stálé komise č. 17 z 6. schůze Stálé komise dne 30. září 1999 předložila Rada 15. listopadu 1999 doplněk svého Stanoviska k vývoji situace v televizi Nova (dále Doplněk), uvádějící skutečnosti podstatné pro vývoj této televizní stanice, které nastaly po předložení předchozího Stanoviska Rady, tj. po 27. červenci do 31. října 1999.
Za nejzávažnější momenty v této etapě sporu lze bezesporu označit přerušení spolupráce mezi CET 21 a ČNTS a stížnost R. Laudera na porušování dohody o ochraně investic. Problematika majetkových změn v CET 21 bude řešena vzhledem k datu podání poslední žádosti 8.11.1999 až koncem roku, tedy již mimo rámec tohoto Doplňku.
Chronologický přehled událostí a kroků vztahujících se k televizi Nova a Radě je uveden dále, Doplněk se zabývá rozborem nejzávažnějších událostí, zdůvodňuje postoje a rozhodnutí Rady v této věci a dává odpovědi na nejčastěji kladené otázky.
Rada vyhodnotila průběh projednávání tohoto bodu na 6. schůzi Stálé komise a dospěla k závěru, že vzhledem k právní komplikovanosti a mnoha rovinám sporu o Novu se jí nepodařilo dostatečně a přesvědčivě informovat Stálou komisi o podstatě sporu a o zákonných možnostech Rady do sporu zasahovat a tím poslancům i odborné veřejnosti vyvrátit názor o malé aktivitě Rady v této věci.
Pro orientaci ve sporu o TV Nova je nezbytně nutné rozlišovat alespoň jeho základní roviny - a to právní, mediální a politickou:
K jednotlivým rovinám sporu uvádíme:
A) Právní rovina
V současné době řeší české i mezinárodní soudy v souvislosti s Novou tři hlavní okruhy sporů, které nelze zaměňovat ani směšovat, jak se často v médiích děje:
1) CME proti Vladimíru Železnému v mezinárodním rozhodčím řízení ve věci kupní smlouvy mezi CME a Vladimírem Železným jako soukromou osobou o prodeji společnosti Nova Consulting, bývalého společníka ČNTS. Spor je veden o plnění této smlouvy a nyní ve fázi předběžného opatření probíhá ve Stockholmu. Toto řízení se nevztahuje ke společnosti CET 21.
2) Ronald Lauder proti České republice se arbitrážní žalobou domáhá náhrady škod, které mu údajně měly způsobit orgány ČR nedodržením Dohody mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic tím, že společnosti CET 21 nezabránily v přerušení spolupráce se servisní firmou ČNTS, kterou Ronald Lauder nepřímo kontroluje jako majoritní vlastník bermudské společnosti CME. Českou republiku v tomto sporu zastupuje Ministerstvo financí ČR. Rada poskytuje Ministerstvu financí v této věci úzkou součinnost a není oprávněna poskytovat informace o způsobu obhajoby, který Ministerstvo financí zvolilo, nebo jej jakkoli komentovat. V hodnocení situace zastává Rada stejný názor jako Ministerstvo financí.
Ronald Lauder se opakovaně domáhá řešení, která jsou v zásadním rozporu s naším právním řádem (např. převod licence na společnost ČNTS).
Zástupci Ronalda Laudera rovněž v tisku oznamovali Lauderovu ochotu stáhnout žalobu proti České republice v případě, že získá přístup k licenci televize Prima TV.
Arbitrážní řízení probíhá podle pravidel UNCITRAL (Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní).
3) ČNTS proti CET 21: Jde o řadu žalob vztahujících se k porušování smluvních vztahů mezi ČNTS a CET 21. Tyto typické obchodní spory řeší příslušné obchodní soudy (ochranné známky, autorská práva atd.). Rozhodnutí soudu se v některých případech mohou dotýkat zákona o vysílání, ale Rada ve věci může rozhodnout až po pravomocném rozhodnutí soudu, což se dosud nestalo.
Přehlednost konfliktu komplikuje také řada předběžných opatření příslušných soudů, převážně vzápětí zrušených. I v tomto případě by však Rada mohla reagovat až na rozhodnutí soudu ve věci – takové rozhodnutí však doposud nebylo vyneseno.
Jediný subjekt figurující v celém komplexu sporů, se kterým dnes má Rada podle zákona o vysílání co do činění, je CET 21 jako provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí. O možnost zasahovat do vztahu mezi provozovatelem vysílání a servisní organizací byla Rada připravena novelou zák. č. 301/95 Sb., která umožnila provozovatelům požádat o zrušení podmínek vztahujících se k úpravě vztahů mezi provozovatelem vysílání a servisními společnostmi (v tomto případě ČNTS). Rada byla podle tohoto zákona povinna takové žádosti vyhovět.
B) Mediální rovina
Spor o Novu je provázen znepokojivou skutečností: To, co si lze o sporu přečíst, slyšet a vidět v médiích se výrazně rozchází s obrazem, který vychází z věcného studia dokumentů a zákonů, vztahujících se ke kauze. Virtuální realita zde zatím vítězí nad fakty. Není účelem tohoto Doplňku analyzovat příčiny tohoto stavu, rozhodně to však vypovídá o profesionalitě, odpovědnosti, nezávislosti a korektnosti našich médií. Bude třeba vyhodnotit relativně nový prvek, tj. práci PR agentur a jejich masivní dopad na vytváření veřejného mínění. Dotazy i hodnocení kauzy ze strany poslanců, členů Stálé komise na 6. schůzi Stálé komise ostatně vycházely právě z tohoto mediálního obrazu kauzy, vytvořeného převážně PR agenturami.
C) Politická rovina
Politický rozměr dává sporu stále sílící snaha stran sporu a to zejména CME zatahovat do konfliktu politiky, dnes už nejenom české. Již v prvních týdnech sporu Fred Klinkhammer písemně intervenoval u některých ministrů i předsedy parlamentu, většina podání nejrůznějšího druhu byla zejména ze strany CME zasílána na vědomí předsedovi Stálé komise, R.Lauder také osobně intervenoval u nejvyšších představitelů USA i ČR. V tomto směru je (na české straně) jen na politické zodpovědnosti členů vlády a poslanců, do jaké míry podlehnou lobbyistickým tlakům a bez patřičné důkladné znalosti dané problematiky se propůjčí zájmům některé ze stran sporu.
Odpovědi na nejčastěji kladené otázky:
1. Proč Rada nezahájila správní řízení o odnětí licence?
Podle názoru tisku i některých poslanců Rada měla s CET 21 zahájit řízení o odnětí licence. Tento názor vychází z přesvědčení, že Rada mohla vzniklé situaci zabránit, protože měla nástroje, jak konfliktu předejít nebo jej usměrnit. Skutečnost je však jiná:
O výše uvedených skutečnostech Rada několikrát vedla rozpravu a hlasovala, návrh o zahájení správního řízení o odnětí licence opakovaně nejtěsnější většinou neprošel. Uvedený stav je dokladem přetrvávajícího názorového rozdílu mezi členy Rady na míru razance postupu. V názoru na možnost ukončení případného řízení odebráním licence ale výrazná většina členů Rady zastává shodné stanovisko o jeho nereálnosti.
2. Proč Rada nezahájila správní řízení pro porušování jiných právních předpisů (autorských práv atd.)?
Jako důvod možného zahájení správního řízení bývá také uváděno porušování autorských práv. Opět je třeba připomenout, že zákon o vysílání ukládá Radě, aby mimo jiné sledovala, zda provozovatelé vysílání mají řádně uzavřené smlouvy s ochrannými autorskými organizacemi. Povinností Rady není řešení jednotlivých - ať už skutečných či pouze domnělých - porušení autorských práv soukromých subjektů mezi sebou. Za připomínku v této souvislosti stojí i skutečnost, že soud kvůli porušování autorských práv vydal předběžné opatření, které vzápětí zase zrušil. Přesto bylo Radě vyčítáno, že nezasáhla.
3. Byla Rada ve sporu dostatečně aktivní?
Dalším, v médiích stále opakovaným názorem, je, že Rada v souvislosti s konfliktem v Nově cosi zanedbala, neprojednala a nerozhodla. Zákonné možnosti Rady zasahovat do konfliktu jsou popsány výše. Jednoznačně lze ale prohlásit, že Rada v souvislosti s Novou v uplynulém půlroce řádně projednala vše, co Radě projednávat a rozhodovat ze zákona přísluší. Obsáhlost příslušných podání, dokumentů, jednacích bodů a rozhodnutí dokládá dále uvedená příloha tohoto Doplňku. Pro uplatnění ráznějšího postupu Rada postrádá oporu ve stávajícím zákoně o vysílání. Jak bylo ale shora uvedeno, ani případné zahájení správního řízení o odnětí licence by nepřineslo výrazný pokrok v řešení kauzy. V tuto chvíli se přes opakovaný tlak Rady na obě strany sporu nejeví jako možné řešení uvedení do původního stavu.
Závěr: Po celou dobu trvání kauzy zůstává stanovisko Rady v podstatě neměnné. U probíhajících soudních sporů je třeba rozlišovat soukromý spor Vladimíra Železného a CME od mezinárodní arbitráže mezi Ronaledem Lauderem a Českou republikou. Rada je odhodlána hájit zájmy České republiky, nepodléhat lobbyistickým ani politickým tlakům. Mediální spory tohoto typu jsou v zahraničí zcela běžné, zatímco v ČR se jedná o první význačnější případ. Neznalost faktů nutných pro orientaci v problému a jedinečnost sporu spojená s nedostatkem možností srovnání vyvolává zejména u novinářů neúměrné reakce. Rada ubezpečuje poslance i veřejnost, že v této kauze rozhodovala a rozhoduje na základě znalosti všech dostupných spisových i dokladových materiálů.
V Praze dne 15. listopadu 1999
Vývoj situace v televizi Nova od 27.7. do 31.10.1999
Chronologický přehled zásadních událostí a reakcí Rady na ně
příloha k Doplňku informace o Nově pro SKPSP
26.7.1999 Výzva Rady – CET 21 a ČNTS – výzva k okamžitému zastavení mediální kampaně v souvislosti s obchodním sporem, výzva k tomu, aby společnosti CET 21a ČNTS do 15.8.1999 sdělily Radě své kroky k minimalizování rizik a ke konečnému řešení sporu.
26.7.1999 Stanovisko Rady – SKPSP– písemné stanovisko Rady ke sporu mezi ČNTS a CET 21, zejména s ohledem na sporné otázky ohledně exkluzivity smluv mezi ČNTS a CET 21 a situace v majetkových podílech v CET 21, které si SKSP vyžádala na své 5. schůzi dne 24.6.1999.
4.8.1999 ČNTS nepředala oprávněnému zástupci CET 21 denní vysílací plán, CET 21 o této skutečnosti telefonicky informovala Radu
5.8.1999 CET 21 odstoupila od smlouvy o spolupráci při zajištění servisu pro televizní vysílání s ČNTS z důvodu závažného porušení smlouvy ze strany ČNTS a tím možné ztráty kontroly nad vysíláním ze strany CET 21
- tisková zpráva Rady (vyjádření k přerušení spolupráce CET 21 a ČNTS)
odpovědi na Výzvu Rady:
ČNTS
- 30.7. (ujišťují, že udělají vše pro připravení návrhu pro Radu o postupu dalšího řešení sporu, prohlašují, že jsou si vědomi rizik vyplývajících ze sporu),
- 13.8. (informace o podniknutých krocích k minimalizování rizik a vyřešení sporu)
- 11.8. (vyjádření k jednotlivým bodům Stanoviska Rady pro SKSP)
9.8.1999 Návrh ČNTS na odnětí licence CET 21 – z důvodu porušení zákona o vysílání, zejména § 15 odst. 2 písm. a) - provozovatel závažným způsobem porušuje podmínky vyplývající z rozhodnutí o udělení licence, povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Rada vyhodnotila tento návrh a neshledala důvody k zahájení řízení o odnětí licence.
17.8.1999 15. zasedání Rady
- Rada vyhodnotila došlá podání a aktuální situaci v TV Nova, vyžádala si analýzu prezentace obchodního sporu z hlediska objektivity a vyváženosti v pořadech Volejte řediteli a zpravodajských a publicistických pořadech a vyžádala si dodatečné informace vztahující se k organizačnímu a technickému zajištění vysílání.
- Rada po vyhodnocení dokumentů, stanovisek a kroků obou stran konstatovala, že její Výzva z 26.7.1999 nebyla respektována. Mediální kampaň v tomto období naopak vrcholila v intenzitě, kterou výrazně pocítili diváci.
- Rada neshledala porušení zákona o vysílání.
- Rada zaregistrovala ČNTS jako provozovatele televizního vysílání prostřednictvím satelitu – program TVN.
30.8.1999 CET 21 zaslala aktuální vysílací schéma (dále viz 20. zasedání Rady 5. 10. 99).
31.8.1999 16. zasedání Rady
- Rada vyhodnotila došlá podání a aktuální situaci v TV Nova
- Rada projednala reakce na Výzvu z 26.7. 1999
- Proběhla informativní schůzka se zástupci ČNTS a CET 21
- Rada projednávala vyváženost/objektivitu informování o obchodním sporu ve zpravodajských a publicistických pořadech na TV stanici Nova za období 1.6. – 4.7.1999, Rada vzala analýzu PGO na vědomí a neshledala porušení zákona o vysílání.
- Rada udělila pokutu ve výši 300.000,- (třistatisíc) Kč za vysílání reklamy na alkoholické nápoje během pohádky Sestřička a princ ze snů dne 29.12.98 – porušení § 4 písm. a) zákona 40/95 Sb., o regulaci reklamy.
7.9.1999 v tisku s odkazem na ČTK (Strategie č. 36, HN, Právo, LN, ZN, Slovo) informace o tiskové konferenci v Curychu, kde prezident SBS M. Lindskog sdělil, že „zvažuje odstoupení od plánované fúze se CME, protože společnost CME nebyla schopna získat kontrolu nad vysílací licencí Novy, což byla jedna ze základních podmínek dohody.“ Rada si vyžádala vysvětlení tohoto sdělení. Podle vyjádření ředitele právního odboru CME Erika T. Moea z 22. 10. „CME nikdy neuvedla, že kontroluje nebo hodlá získat kontrolu nad licencí pro Novu, ani nesouhlasila s převodem vysílací licence pro Novu“.
13.9.1999 Rada obdržela kopii první odpovědi Ministerstva financí na Lauderův návrh na zahájení arbitrážního řízení: MF považuje arbitrážní žalobu za oznámení o zahájení sporu, takže 6 měsíční lhůta pro smírné vyřízení běží ode dne doručení návrhu na MF, tj. od 23.8.1999.
14.9.1999 17. zasedání Rady
- Rada vyhodnotila došlá podání a aktuální situaci v TV Nova z hlediska možného porušení zákona o vysílání a neshledala jeho porušení.
- Rada projednávala vyváženost/objektivitu informování o obchodním sporu ve zpravodajských a publicistických pořadech na TV stanici Nova za období 5.7. – 21.8.1999; Rada vzala analýzu PGO na vědomí a neshledala porušení zákona o vysílání.
- Rada rozhodla o přerušení řízení ve věci žádosti CET 21 o předchozí souhlas s navýšením základního jmění a vyzvala CET 21 k doplnění údajů o výši vkladů a obchodních podílů všech společníků.
- Rada vyzvala CET 21 k vyjádření před uložením pokuty za ohrožení psychického nebo morálního vývoje dětí a mladistvých (§ 5 odst. 1 písm.d) zákona č. 468/91 Sb.) odvysíláním upoutávky na pořad Peříčko dne 6.8.99 ve 20.00 hod. a 20.45 hod. (před a po vysílání jednoho dílu seriálu Esmeralda).
- Rada vyzvala CET 21, aby ve zpravodajských pořadech vyloučila svědectví nezletilých v souvislosti s tragickými a kriminálními událostmi (na základě monitoringu vysílání za období 6.6. – 21.8.99).
28.9.1999 podle sdělení CME z 22. 10. 1999 se CME a SBS Broadcasting S.A. dohodly na ukončení Smlouvy o reorganizaci ze dne 29. 3.1999 za oboustranně přijatelných podmínek (SBS zaplatí CME poplatek za nerealizování fúze ve výši 8,25 mil. USD za to, že SBS bude zproštěna svých závazků podle Smlouvy o reorganizaci).
28.9.1999 Ministerstvo financí – Rada obdržela pracovní verzi návrhu žalobní odpovědi (Lauder v. ČR), MF požádalo Radu o připomínky a návrhy (viz 19.10.)
5.10.1999 20. zasedání Rady
- Rada vyzvala CET 21 k vyjádření před uložením pokuty za překračování časového rozsahu vysílaných reklam dne 20.8.1999
- Rada schválila předloženou programovou skladbu a vysílací schéma a stanovila je jako závazné od 30.8. 1999
19.10.1999 21. zasedání Rady
- Rada zamítla žádost o předchozí souhlas s navýšením základního jmění v CET 21 a změnami ve složení společníků, výší jejich vkladů a podílů. Rada považuje navýšení základního jmění za pozitivní. Struktura nové žádosti v předložené podobě, podle níž by noví společníci (Edikon, a.s. a MEF Media, a.s.) získali ve společnosti CET 21 majoritu, by však podle názoru Rady znamenala změnu charakteru udělené licence a nesla riziko nekontrolovatelných změn uvnitř společností provozovatele licence. Rada v souladu se svou dosavadní praxí při rozhodování o tomto typu žádostí, tuto žádost společnosti CET 21 zamítla.
- Rada se seznámila s návrhem žalobní odpovědi Ministerstva financí na arbitrážní žalobu pana Laudera, vyhodnotila ji, nemá k ní žádné námitky a nezastává odlišné stanovisko.
26.10.1999 CET 21 podala novou žádost o předchozí souhlas s navýšením základního jmění o 10 mil. Kč a vstupem nových společníků MEF Media, a.s. a Edikon, a.s.
od září 1999 – v tisku informace o tom, že CME (ČNTS) vyjednává s IPB o koupi Prima TV (FTV).
Vývoj situace v TV stanici Nova od 1.11.1999 do 31.12.1999
Rada průběžně spolupracuje s MF ČR a právní kanceláři Clifford Chance, která je pověřena mandátní smlouvou zastupováním ČR ve věci arbitrážního podání Ronalda Laudera proti České republice.
CET 21 podala dne 5.11.1999 žádost o předchozí souhlas se změnou licence spočívající v navýšení základního jmění na 10,2 mil. Kč, změně společníků, výše jejich vkladů a obchodních podílů (vstup MEF Media, a.s. a EDIKON, a.s.). Tuto žádost provozovatel doplňoval dalšími údaji 8.11.1999 a 12.11.1999.
Rada dne 8.11.1999 obdržela od Centra nezávislé publicistiky kopii inzerátu CME v americkém tisku s varováním před investováním v ČR.
Městský soud dne 12.11.1999 zrušil rozhodnutí Rady čj. Rpo/136/98 – pokuta za pořad Áčko Živím se svým tělem a věc vrátil k novému projednání.
Dne 15.11.1999 proběhla informativní schůzka s PhDr. Vladimírem Železným, kde sdělil, že hodlá respektovat rozhodnutí mezinárodní arbitráže ve sporu se CME.
Dne 22.11.1999 proběhla informativní schůzka s Janem Vávrou, který přislíbil poskytnout originální žalobu CME, příslušnou smlouvu, výsledek arbitráže. Materiály jsou označeny jako důvěrné.
Dne 24.11.1999 proběhl na Radě návštěvní den, na kterém Mgr. Jiří Šmejc představil společnosti MEF Holding, a.s. a MEF Media, a.s., odmítl spekulace o propojení s ruskou mafií, uvedl, že má v úmyslu investovat do CET 21 spol. s r.o., a to z toho důvodu, že má zájem na oběhu financí a nabídce svých služeb i ostatním televizním společnostem.
PhDr. Libuše Šmuclerová představila společnost EDIKON, a.s., její formování za pomocí zaměstnaneckých akcií, a vysvětlila, s jakým cílem byla tato společnost založena - odkoupit podíl v CET 21 a zvýšit tak vliv zaměstnanců CET 21 na vedení společnosti.
Dne 1.12.1999 se v tisku objevily informace o antedatovaných smlouvách (mj. o převodu vlastnictví k programovým archivům, autorským dílům atp. z ČNTS na CET 21), tohoto jednání se měli dopustit V. Venclík, J. Alan a V. Železný, ČNTS si nechala udělat odborný rozbor sporných smluv, který má potvrzovat antedatování smluv.
ČNTS dne 6.12.1999 informovala Radu o údajném majetkovém a osobním propojení NOVY a Primy TV. Rada si vyžádala vyjádření od CET 21 i FTV. Obě společnosti odmítly tyto spekulace jako nepravdivé.
Dne 7.12.1999 podal právní zástupce CET 21 JUDr. Rozehnal návrh na zahájení správního řízení o uložení pokuty za neoprávněné vysílání ČNTS, spol. s r.o. Rada stejnou věc již jednou posuzovala v květnu a červnu 1999 a dospěla k závěru, že k porušení zákona nedošlo v takovém rozsahu, který by uložení pokuty odůvodňoval. Rada se tímto novým podnětem zabývala a vzhledem k tomu, že v tomto návrhu nejsou obsaženy žádné nové skutečnosti v předmětné věci. Z tohoto důvodu nemohla Rada přijmout jiný závěr, než že sice došlo k porušení zákona, ale nikoliv v takovém rozsahu, který by dával Radě důvod k zahájení správního řízení o uložení pokuty za vysílání bez oprávnění.
Dne 20.12.1999 se konala schůzka členů Rady s Janem Vávrou, který informoval o podivných finančních praktikách České produkční 2000. Jan Vávra sdělil, že předali podnět policii, neboť dle jejich informací má firma obrat 4 miliardy a úvěr 1 mil. Rada požádala pana Vávru, aby uvedl zdroj informací a podal je jako písemný materiál. Tento materiál byl doložen 21.12.1999.
Dne 20.12 se konala schůzka členů Rady s jednatelem CET 21 JUDr. A. Rozehnalem a s Mgr. J. Šmejcem o složení nově vstupujících společníků do CET 21. Pan Šmejc zcela popřel výše uvedené informace pana Vávry.
Dne 20.12. se konala schůzka se zástupci advokátní kanceláře Clifford Chance, týkající se problematiky navýšení základního jmění ve společnosti CET 21 a vstupu nových společníků.
Dne 21.12.1999 Rada na svém 25. zasedání rozhodovala v zákonné lhůtě o žádosti CET 21 o předchozí souhlas se změnou licence spočívající v navýšení základního jmění z 200 000,-Kč na 10.200.000,-Kč, v přistoupení nových společníků MEF Media, a.s. a Edikon, a.s., a ve změně podílů a vkladů společníků. Oproti předchozí žádosti společnosti CET 21, kterou Rada zamítla, nová žádost splňovala podmínky standardního rozhodovacího kritéria Rady v analogických případech žádostí o změny ve společnosti (tzv. pravidlo 51 : 49) a transparentnosti nových společníků (akcie na jméno). Rada si vyžádala právní expertízy týkající se možných dopadů rozhodnutí Rady a souvislostí s probíhajícími arbitrážními a soudními spory ve vztahu k televizi Nova. Po podrobné rozpravě, kdy Rada vzala v úvahu všechny dostupné argumenty a možné důsledky rozhodnutí, Rada s výše uvedenými změnami ve společnosti vyslovila v opakovaném hlasování souhlas poměrem hlasů 8 pro, 2 proti, 2 se zdrželi.
Na uvedeném zasedání Rada též rozhodovala o žádosti CEDC, CME a ČNTS o přiznání jejich postavení jako účastníků řízení ve věci předmětné žádosti. V tomto řízení Rada neschválila účastenství ČNTS, CEDC a CME, neboť v tomto správním řízení bylo jednáno pouze o udělení předchozího souhlasu se změnou licence a tedy o právech jejího provozovatele, tj. společnosti CET 21, s.r.o. Z dikce ustanovení § 14 odst. 1 zákona 71/67 Sb., o správním řízení, vyplývá, že účastníkem tohoto řízení může být pouze tato společnost.
Výše uvedené společnosti nemohly být tímto rozhodnutím ani přímo dotčeny, protože samotným rozhodnutím ve věci nejsou prováděny žádné změny a nedochází ke změně právních poměrů.
Seznam analýz vypracovaných nebo zadaných Radou v souvislosti s televizí Nova
Analýza mediálního obrazu kauzy Nova ve vztahu k faktům
Právní posudek k otázce společníka CET 21 (CME, CEDC)
Právní posudek k otázkám: možnost zahájení sankčního řízení, porušování autorských práv, postup při sankčním řízení, náklady řízení.
Expertní studie o CME a CEDC
Studie o legislativních ustanoveních, vztahující se k účasti zahraničních společností ve společnostech provozovatelů vysílání v USA a v Evropě
Analýza účasti zahraničních společností ve společnostech provozovatelů vysílání v ČR
Právní posudek ve věci sporu okolo TV Nova
Stanovisko k postavení Rady jako strany sporu mezi CET 21 a ČNTS
Seznam analýz programu stanice Nova od května do 31.10. 1999 zpracovaných programovým odborem Úřadu Rady
Analýza videoklipu Bulháři
Analýza všech zpravodajských pořadů TV Nova v pořadu Volejte řediteli v období od 6. 6. do 4. 7. 99
Analýza upoutávky na pořad Peříčko, uvedená ve večerních hodinách dne 6.8.99
Analýza pořadů Volejte řediteli a Televizní noviny od 5.7. do 21.8. 99
Informační materiál o svědectví nezletilých ve zpravodajských pořadech za období 6.6. do 21.8.99
Analýza pořadu Na vlastní oči
Rozbor programové skladby a vysílacího schématu
Analýzy televizního vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorských vzkazů každý měsíc
květen 99 – zaslán podnět Ministerstvu zdravotnictví na uvádění léčivého přípravku bez upozornění
srpen 99 – porušení § 7 odst. 1) zákona č. 468/91 Sb. dne 28.8.99 – časový rozsah vysílaných reklam. Provozovatel vyzván k vyjádření před uložením pokuty.
Výsledky kontroly vysílaného programu stanice Nova viz kapitola Kontrola dodržování právních předpisů ve vysílání programů, str. 74 a další.
FTV Premiéra, spol. s r.o. – Prima TV
Usnesením č. 279 z 20.5. 1999 ke Zprávě Rady za rok 1998 požádala sněmovna Radu, aby tuto zprávu doplnila o některé další informace, vyjmenované v tomto usnesení, a to do 31.8. 1999. Mezi okruhy, o které se poslanci zajímali, patřila i otázka vlastnictví Prima TV, a to v souvislosti s vleklým a nedořešeným problémem změny struktury jejího vlastníka. Rada toto zadání v termínu splnila. V této části uvádíme aktualizované údaje.
- Oprávnění k vysílání společnosti FTV Premiéra, spol. s .r.o.
FTV je provozovatelem s licencí a zároveň provozovatelem s registrací. Drží licenci č. 010/92 ze dne 27.11. 1992 a licenci č. 012/94 ze dne 28.6. 1994 a také registraci ze dne 29.5. 1996. První z licencí je historicky nejstarší televizní licencí a byla vydána pro region Praha/střední Čechy. Její provozovatel žádal sice původně i o licenci na OK 3/F 1, svou žádost z tohoto licenčního řízení, ve kterém zvítězila společnost CET 21, v průběhu řízení stáhl. V roce 1993 se nicméně rozhodl podat žádost o rozšíření své regionální licence. Tuto žádost v prosinci téhož roku přeformuloval na (novou) žádost o celoplošnou licenci. V ní specifikoval požadované technické prostředky šíření programu na volné kmitočty dle stockholmského plánu a kmitočty druhotné sítě, kombinované se satelitním transpondérem, který by sloužil nejen k dopravě signálu na pozemní vysílače, ale i k přímému příjmu individuálními satelitními anténami. Požadovaná licence měla přitom zahrnovat i propojení s regiony. S touto žádostí se provozovatel zúčastnil licenčního řízení, které proběhlo v roce 1994. S ohledem na tehdejší celkovou situaci v oblasti televizního vysílání, kdy se Rada snažila vytvořit pluralitní nabídku celoplošných televizních programů, konkurenci soukromé Nově a zároveň v duchu Doporučení Evropského parlamentu č. 1147/91 vytvořit i prostor pro lokální a regionální segmenty, vyhodnotila Rada tento projekt jako vítězný a žadateli udělila celoplošnou licenci, jejíž součástí byly i tzv. trhací časy („okna“) pro vstupy licencovaných lokálních a regionálních televizí. Její držitel se pak stal – na základě novely zákona o vysílání – po splnění zákonem předepsaných náležitostí v roce 1996 i tzv. provozovatelem s registrací na satelitní vysílání.
- Označení programu/název stanice a způsob jeho zajištění
V současné době Prima TV, původně FTV Premiéra shodně s názvem (obchodním jménem) společnosti provozovatele, poté Premiéra TV. Obě změny názvu byly provedeny se souhlasem Rady, mj. pro kolizi původního názvu s německou „Premiére“. Po organizační, technické a finanční stránce je program zabezpečován pomocí systému servisních organizací. Jedná se zejména o společnosti Prima Plus, a.s. – spolupracuje s FTV v programové oblasti, Premédia, a.s. – spolupracuje s FTV v oblasti prodeje reklamy, Premiéra TV, a.s. – spolupracuje s FTV v oblasti technického šíření signálu prostřednictvím vlastních vysílačů nebo vysílačů Českých radiokomunikací, a.s. a Czechlink, s.r.o. – spolupracuje s FTV v oblasti satelitní distribuce televizního signálu.
- Vlastnická struktura FTV Premiéra, spol. s r.o.
Původní složení v době udělení licence: fyzické osoby Marie Poledňáková (30%), Jitka Markvartová (30%), Petr Poledňák (20%) a JUDr. Petr Markvart (20%), základní jmění 100.000,- Kč.
Následný stav: v zájmu kapitálového posílení provozovatele souhlasila Rada se vstupem Investiční a poštovní banky (dále jen „IPB“), a to nejprve ve výši 55% správním rozhodnutím ze dne 13.1. 1994, a poté na úroveň celkových 100% správním rozhodnutím ze dne 15.6. 1994.
O majetkovou účast v FTV či jejích servisních společnostech se podle Radě dostupných informací zajímala řada tuzemských i zahraničních společností. Tento zájem byl v několika případech vyjádřen formou písemného podání žadatele Radě (formálně ale musí o takovou změnu licence požádat provozovatel, nikoliv vstupující subjekt). Např. Premédia, a.s. měla zájem odkoupit 10% v licencované FTV, Chemapol Group chtěla získat stejně vysoký podíl v servisní Premiéře TV, a.s. Tyto záměry nebyly finálně realizovány. Jiné žádosti byly podle někdejší právní úpravy, kdy Rada měla na základě licenčních podmínek možnost (právo a povinnost) regulovat i vztahy mezi provozovatelem vysílání a servisními společnostmi, Radou projednány a schváleny. Spadá mezi ně např. prodej minoritního podílu v Premiéře TV, a.s. České pojišťovně a Kapitálové investiční společnosti, který trvá zřejmě dodnes. Předběžně byl Radou schválen i převod určité minority ve prospěch společnosti Stratton Investments Company Ltd., která však již daný podíl nedrží (vrátil se posléze mezi ostatní společníky). O jiných zamýšlených změnách byla Rada informována ústně, ať již provozovatelem, tj. FTV, či jeho majitelem, tj. IPB, nebo příslušnými zájemci o majetkový vstup. Ze strany provozovatele i IPB byla Rada řadu let ujišťována o pokročilých konkrétních vyjednáváních s jedním či více (převážně zahraničními) zájemci. Mediálně nejznámějším budoucím (spolu)majitelem či investorem se měla stát společnost SBS (Scandinavian Broadcasting System), která s IPB vyjednávala již od roku 1994. Pravděpodobně pro neúspěch finálních jednání s IPB uzavřela SBS na jaře roku 1999 dohodu se CME.
- Aktuální stav:
Nejprve je nutno připomenout, že po novele zákona o vysílání v r. 1995 již Radě nepřísluší schvalovat vlastnické poměry a změny v servisních organizacích ani jejich smluvní uspořádání s provozovatelem licence. Pokud o nich přesto má určité informace, pak většinou na základě ryze dobrovolné součinnosti zainteresovaných míst (subjektů). Zadruhé je třeba zmínit v těchto souvislostech tzv. kritérium 49:51 %, které formou usnesení Rady ze dne 1.7. 1997 limituje přípustné změny vlastnictví licence ve prospěch původního složení společnosti provozovatele po dobu trvání licence. Týká se tedy stability vlastnických vztahů v mediálních společnostech a kontinuity licence, jakož i okolností, za kterých byla tomu kterému provozovateli licence udělena. Současně je jedním z vodítek pro výklad § 10, odst. 2 stávajícího zákona o nepřevoditelnosti licence. Pro vlastnickou strukturu FTV je konečně důležitý i další právní předpis: vzhledem k tomu, že FTV je stoprocentním majetkem IPB, je tu relevantní i novela zákona o bankách.
Přes výše zmíněná jednání IPB se zahraničními zájemci podala FTV od roku 1997 zatím 2 žádosti na změnu vlastníka.
První z nich, dle které mělo být převedeno 90% obchodního podílu IPB na její stoprocentní dceřinnou spol. DOMEANA, spol.s r.o., obdržela Rada v červenci 1997, s doplňkem z listopadu téhož roku, který již spekuloval o obsahu budoucí novely zákona o bankách. Rada tuto žádost po bližším prozkoumání a ústním jednání se zainteresovanými stranami v lednu 1998 zamítla. Požadovaná změna totiž neodpovídala výše popsanému kritériu 49:51%. Irelevantní byl tehdy i odkaz na připravovanou novelu, neboť skutečný obsah schváleného předpisu je mnohdy odlišný od navržené předlohy. Při svém správním uvážení zohlednila Rada i to, že nový společník nemá žádné domácí či zahraniční zkušenosti v oboru televizního vysílání. Proti zamítavému rozhodnutí Rady provozovatel nepodal opravný prostředek k soudu.
V únoru 1999 obdržela Rada druhou žádost, tentokrát již na 100% převod z IPB na DOMEANU, spol. s.r.o. Tuto žádost odůvodnil provozovatel postavením IPB, která jako jeho stoprocentní vlastník musí řešit nesoulad tohoto typu bankovního podnikání s již přijatou novelou zákona o bankách (relevantní ustanovení nabylo účinnosti v únoru 1999). Doloženy byly i aktuální výpisy předmětných společností z obchodního rejstříku. Dle sdělení FTV informovala IPB o problematice převodu svého podílu i Českou národní banku (dále jen „ČNB“), která by ji jako orgán bankovního dozoru mohla postihnout za nerespektování bankovního zákona závažnými sankcemi (miliónové pokuty či dokonce ztráta oprávnění podnikat jako banka). Rada, která si již v roce 1998 vyžádala obecné stanovisko ČNB k problematice novely bankovního zákona, si po podání této žádosti obratem vyžádala opět stanovisko ČNB, tentokrát k tomuto konkrétnímu převodu a výklad, zda se příslušné ustanovení bankovního zákona vztahuje i na dceřinné společnosti bank. ČNB konstatovala, že z hlediska bankovního zákona tomuto převodu nic nebrání. Uvedla však, že podle zjištění ČNB není jediným společníkem Domeany IPB, ale NOMURA CAPITAL, spol. s r.o., na kterou IPB svůj 100% podíl převedla 31.12.1998. Rada při posuzování žádosti proto dospěla k názoru, že není žádoucí provést změnu ve prospěch společnosti jí zcela neznámé, o které jí žadatel neinformoval. Řízení proto přerušila a vyzvala žadatele, aby k žádosti doplnil údaje o složení Domeany a údaje o vztahu k Nomura Capital a IPB. Na toto rozhodnutí Rady, přijaté počátkem března 1999, reagovala FTV až v červnu 1999 s omluvou, že fakt převodu mezi výše jmenovanými společnostmi jí nebyl znám. V tomto dopise rovněž Radu informovala o předpokládaném schválení vzniku IPB holdingu a žádala o schválení převodu buď opět na Domeanu nebo již na tento holding. Na základě tohoto přípisu Rada znovu vyzvala FTV, aby jednoznačně upřesnila svou žádost sdělením, na který konkrétní subjekt má být obchodní podíl IPB převeden. 8.7. 1999 se uskutečnilo ústní jednání Rady s FTV a IPB, na němž zúčastněné strany přislíbily dodat do jednoho týdne soubor požadovaných podkladů a informací, potřebných pro rozhodnutí Rady ve věci (s výjimkou vyjádření ČNB, které nejsou schopny časově ovlivnit). Dohodnutý termín ale splněn nebyl, dle vyjádření provozovatele vinou pošty. Rada se proto obrátila na provozovatele s urgencí. Současně ho varovala, že se nedostatkem potřebné součinnosti vystavuje riziku zamítnutí žádosti, přičemž následný stav by mohl vést až k zahájení správního řízení o odnětí licence. S existující situací Rada seznámila rovněž předsedu představenstva IPB Ing. Jana Klacka a guvernéra ČNB doc. Ing. Josefa Tošovského. V dopise Josefu Tošovskému Rada mj. konstatovala, že prodlení při řešení otázky budoucího vlastnictví FTV, které by odpovídalo bankovnímu zákonu, není zaviněno Radou. Rada zároveň opětovně požádala sekci bankovního dohledu o vyjádření k otázce převodu obchodního podílu IPB v FTV a o souhlas s plánovaným uspořádáním vlastnických vztahů, včetně vztahů k servisním společnostem, zajišťujícím vysílání stanice Prima TV. ČNB reagovala vyjádřením, v němž odkázala na své stanovisko z února 1999 a zároveň namítla, že není zákonem zmocněna udělovat resp. neudělovat takový souhlas, o který byla požádána. FTV a IPB zaslaly Radě požadované podklady, tj. informace o převodech obchodních podílů ve společnosti Domeana, přehled zájemců o koupi Primy TV, stanovisko IPB k převodu, schéma uspořádání vztahů se servisními organizacemi a informace o smlouvě s Českými radiokomunikacemi, a.s. Rada obdržela rovněž vyjádření viceguvernéra ČNB Ing. Oldřicha Dědka, CSc., dle kterého by setrvání FTV ve vlastnictví IPB znamenalo nelegální stav.
Žádost FTV se tak z hlediska zákona o vysílání stala kompletní, a proto Rada dne 17.8. 1999 rozhodla o změně ve složení společnosti: souhlasila se stoprocentní změnou v osobách společníků provozovatele z IPB na Domeanu, s.r.o. s vkladem 220 100 000,- Kč. Touto změnou přitom nedochází k převodu licence ve smyslu § 10 odst. 2 zákona o vysílání, neboť se mění pouze společník provozovatele, nikoliv však provozovatel sám. Tím zůstává i nadále FTV. Kritérium 49:51, které jinak Rada na základě svého usnesení aplikuje od 1.7. 1997 v ostatních případech, zde Rada neuplatnila s ohledem na novelu bankovního zákona. Příslušné správní rozhodnutí Rady bylo doručeno 23.9. 1999.
Jedná se o souhlas, kterého musí provozovatel dosáhnout při změnách licence dříve, než je provede: samotná změna může být tedy provozovatelem uskutečněna až poté, kdy ji Rada schválila (§14 zákona o vysílání). Podle téhož ustanovení je pak provozovatel povinen předložit Radě doklady o schválených změnách, a to do 30 dnů od jejich provedení. U takových změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, pak předkládá Radě příslušný výpis, opět do 30 dnů ode dne zapsání do rejstříku. Návrh na zápis Radou schválených změn do obchodního rejstříku podala FTV Premiéra 31. 1. 2000.
Ve sledovaném období zaznamenala Prima TV vyšší sledovanost a nárůst v oblasti příjmů z reklamy. Tuto skutečnost lze dát do souvislosti s kauzou televize Nova, především po 5. srpnu 1999, kdy CET 21 přerušila spolupráci s ČNTS.
Ve sledovaném období byl vyřešen problém vysílače 7. kanálu na Cukráku, který v rámci zkušebního provozu šířil program Prima TV převážně do oblasti středních a jihovýchodních Čech. Zkušební provoz sice neukázal žádné problémy technického charakteru, avšak o tento kanál projevilo zájem více žadatelů. Rada proto rozhodla o vyhlášení licenčního řízení na optimalizaci využití tohoto technického prostředku. Tohoto licenčního řízení se mimo FTV přihlásilo dalších 5 zájemců. Veřejná slyšení proběhla v lednu roku 1999. Rada tento kanál definitivně přidělila společnosti FTV a žádostí ostatních žadatelů zamítla (viz. str. 62 a další).
Na začátku prosince 1998 FTV posunula v souladu s „Dohodou“ mezi FTV a regionálními provozovateli svoji hlavní zpravodajskou relaci o čtvrt hodiny dříve. Regionální vysílání v tzv. pětiminutovce před 19. hodinou se tak posunulo na čas 18.37 – 18.42. Prima TV se však s účinností od 5.7.1999 vrátila se svou hlavní zpravodajskou relací zpět na 19. hodinu, a tím se regionální tzv. pětiminutovka před 19. hodinou posunula na své původní místo, tj. těsně před 19. hodinou (18.50 – 18.55 hod.). Tento krok FTV pochopitelně regionální provozovatelé, na rozdíl od posunu z prosince 1998, uvítali. Jinak lze konstatovat, že regionální provozovatelé „Dohodu“ o vysílacích časech ve většině případů dodržují.
Výsledky kontroly vysílaného programu stanice Prima TV viz kapitola Kontrola dodržování právních předpisů ve vysílání programů, str. 74 a další.
Regionální a lokální terestrické televizní vysílání
V roce 1999 Rada poprvé provedla komplexní monitoring veškerého regionálního a lokálního televizního vysílání v ČR, navíc v dosud nebývalém rozsahu dvou kontinuálních týdenních monitoringů vysílání těchto provozovatelů – jednoho týdne v červnu a jednoho týdne v prosinci 1999. Monitoring byl dále doplněn dotazníkem, rozeslaným všem provozovatelům regionálního a lokálního televizního vysílání za účelem, aby Rada získala co nejúplnější přehled o stavu tohoto typu vysílání. Dotazník byl tématicky zaměřen zejména na otázku finanční soběstačnosti provozovatelů, přípravy vlastních pořadů, nákupu pořadů, poměru premiérových vysílání k reprízám, vlastnictví vysílače atd. (Dotazník viz příloha č. 15, str. 241)
V naprosté většině regionální i lokální televize sdílejí společné kmitočty se společností FTV (Prima TV) - provozovatelem centrálního programu - a jsou jim vyhrazena tzv. časová okna (většinou jedna hodina denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a dvě hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod.), ve kterých vysílají na vlastní licenci. V některých lokalitách, kde je vysílán program Prima TV, ale licence k regionálnímu nebo lokálnímu televiznímu vysílání zde dosud udělena není, dodávají pořady místního charakteru pro Primu TV produkční televizní společnosti na základě smlouvy s FTV. V tomto případě jsou však příslušné subjekty (TV studia) v postavení výrobce pořadu, dodávaného pro FTV. Nejde pak o jejich vlastní licencované vysílání, a zákonnou odpovědnost za obsah pořadů včetně identifikace nese FTV.
V březnu 1998 byla přijata „Dohoda“ mezi FTV a provozovateli regionálního televizního vysílání týkající se vysílacích časů a možností připojování, resp. odpojování. Vysílací časy jsou dle „Dohody“ upraveny takto:
- denně 7.00 – 8.00 hod. s možností připojování v 7.00, 7.20 a 7.40 hod. s jednotným odpojením v 8.00 hod. – a to od 1. 4. 1998,
- všední dny 17.00 – 18.00 s možností připojování v 17.00, 17.20 a 17.40 hod. s jednotným odpojením v 18.00 hod. – a to od 14. 4. 1998
- dny pracovního volna a pracovního klidu 17.00 – 18.00 hod. s možností připojení 17.25 hod. od 14. 4. 1998 do 31. 8. 1998, od 1. 9. 1998 možnost připojení 17.00 a 17.25 hod.
- všední dny 18.53 – 18.58 hod. s možností změny v případě změny času hlavní zpravodajské relace Prima TV. V případě, že Prima TV zařadí svou zpravodajskou relaci do jiného časového pásma, než se začátkem v 19.00 hod., zavazují se provozovatelé upravit čas svého vysílání při zachování stopáže 5 min. Úprava musí být provedena tak, aby regionální zpravodajství provozovatelů vysílání nezasahovalo do časových pásem, kde budou vysílat své hlavní zpravodajské relace Nova a ČT 1 a aby byla zachována zásada o návaznosti regionálního zpravodajství a hlavní zpravodajské relace Prima TV – a to od 1. 4. 1998.
O změnu vysílacích časů požádali všichni stávající regionální provozovatelé (Fatem – TV a.s., Genus TV a.s., Gimi s.r.o., Kabel Plus Střední Morava a.s., Patka Václav, RTD – radio televize Děčín s.r.o., Spáčil Kamil, Studio Clipper v.o.s., Svoboda Jiří a Zak TV s.r.o.). Rada dne 6.10.1998 souhlasila s rozšířením vysílacích časů v souladu s uzavřenou „Dohodou“. Provozovatelé byli vyzváni k doplnění své žádosti o tuto změnu o nové vysílací schéma dle nových časů, bez kterého nebylo možné vyhotovit správní rozhodnutí. Proti rozhodnutí Rady se odvolaly společnosti Fatem – TV a.s., RTD – radio, televize Děčín s.r.o. Opravný prostředek proti rozhodnutí Rady shodně odůvodnily tím, že Rada rozhodla mimo rámec jejich žádosti, ve které bylo požadováno rozšíření vysílacích časů, zatímco rozhodnutí Rady tyto časy zužuje. FATEM – TV a.s. svou žádost o změnu vysílacích časů podal před přijetím Dohody. Po podepsání Dohody Rada tuto žádost posoudila tak, že provozovatel přistupuje k Dohodě a ve znění Dohody žádosti vyhověla. RTD – radio, televize Děčín s.r.o. svou žádost podala po přijetí Dohody, ale uvedla v ní špatně časy, které byly stanoveny Dohodou. Rada rozhodla podle Dohody. Dále se proti rozhodnutí Rady odvolal Patka Václav, soud však řízení zastavil z důvodu nezaplacení soudního poplatku a společnost ZAK TV s.r.o., která posléze vzala své podání zpět.
Souhrnný přehled charakteru a rozsahu vysílání
Na základě kombinace údajů z monitoringu a dotazníku jsme sestavili následující tabulku, která je doposud nejreprezentativnějším přehledem skutečného stavu regionálního a lokálního televizního vysílání v ČR.
a) regionální televizní vysílání:
| provozovatel stanice název stanice |
sdílení kanálu s Primou TV | V-videotext O-obraz |
obměna programu | skutečné časy vysílání dle monitoringu |
| FATEM-TV,a.s. FATEM-TV |
ano | 100 % O | denně | 17,00-18,00 18,50-18,55 |
| Genus TV,a.s. Genus |
ano | 100 % O | denně | 17,20-18,00 18,50-18,55 |
| GIMI spol. s r.o. Gimi-Elsat |
ano | 100 % O | denně | 17,30-17,40 18,50-18,55 |
| Ing. J.Svoboda - J.S.C. STELA |
ano | 100 % O | denně | 17,20-18,00 18,50-18,55 |
| Kabel Plus Stř.Morava,a.s. Kabel Plus Olomouc |
ano | 100 % O | denně | 7,00-8,00 17,00-18,00 18,50-18,55 |
| Kamil Spáčil Emurfilm TV |
ano | 100 % O | denně | 7,50-8,00 17,30-17,40 18,50-18,55 |
| RTD-radio,televize Děčín s.r.o. LYRA TV |
ano | 100 % O | denně | 7,20-8,00 17,20-18,00 18,50-18,55 |
| Studio CLIPPER v.o.s. Polar |
ano | 100 % O | denně | 17,30-18,00 18,50-18,55 |
| Václav Patka Puls |
ano | 100 % O | denně | 17,20-18,00 18,50-18,55 |
| ZAK TV s.r.o. Západočeské aktuality |
ano | 100 % O | denně | 17,00-18,00 18,50-18,55 |
b) lokální televizní vysílání
| provozovatel stanice název stanice |
sdílení kanálu s Primou TV | V-videotext O-obraz |
obměna programu | skutečné časy vysílání dle monitoringu |
| Bertiny lázně Třeboň, s.r.o. Třeboňský TV Svět |
ano | 10 % V 90 % O |
2xtýdně | 17,00-18,00 |
| Kabel Plus Sev. Morava,a.s. Kabel Plus Nový Jičín |
ne | 66 % V 33 % O |
týdně | 7,00-8,00 16,00-18,00 |
| Kabelová televize DAKR,s.r.o. DAKR |
ano | 100 % O | denně | 17,20-18,00 18,50-18,55 |
| Kindernay Martin GALAXIE |
ne | 3,5 % V 78,5 % O 18 % monoskop |
denně | 24 hodin |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Batelov |
ano | 100 % V | týdně | 7,40-8,00 17,20-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Bílovec |
ano | 70 % V 30 % O |
2xtýdně | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Brušperk |
ne | 100 % V | týdně | 8,00-8,30 17,00-17,30 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Bystřice n.O. |
ano | 60 % V 40 % O |
týdně | 7,30-8,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Hukvaldy |
ano | 100 % V | týdně | 7,30-8,30 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s..r.o. Local TV Hutisko |
ano | 70 % V 30 % O |
týdně | není známo |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Klimkovice |
ano | 8 % V 92 % O |
týdně | 7,30-8,30 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Kobeřice |
ano | 50 % V 50 % O |
týdně | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Koryčany |
ano | 100 % V | denně | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Kravaře |
ano | 90 % V 10 % O |
2xtýdně | 15,00-17,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Nová Bělá |
ano | 80 % V 20 % O |
týdně | 7,00-8,00 15,00-16,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Příbor |
ano | 33 % V 66 % O |
1x14 dní | 7,30-8,30 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Rapotín |
ano | 33 % V 66 % O |
2xtýdně | 7,00-8,00 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Rybí |
ano | 80 % V 20 % O |
2xtýdně | Po,Čt 15,00-17,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Slavičín |
ano | 33 % V 66 % O |
týdně | 7,00-8,00 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Stará Ves u Rým. |
ano | 100 % V | týdně | 7,00-8,00 17,30-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Sviadnov |
ano | 58 % V 42 % O |
2xtýdně | 7,30-8,30 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Velká Polom |
ne | 16 % V 84 % O |
denně | 16,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Velká Šťáhle |
ano | 100 % V | týdně | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Vratimov |
ano | 100 % O | týdně | 7,00-8,00 15,00-18,00 |
| LOCAL TV PLUS,s.r.o. Local TV Žulová |
licence skončila platnost 1.7.1999 | 100 % V | týdně | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| MT Kynšperk, s.r.o. MT Kynšperk |
ano | 100 % O | týdně | 7,00-8,00 16,00-18,00 |
| NTV Prostřední Bečva,s.r.o. NTV Bečva |
ano | 10 % V 90 % O |
denně | 7,30-8,30 16,00-18,00 |
| SEMAR spol. s r.o. PVTV |
ano | 100 % O | obden | 7,00-7,20 17,40-18,00 |
| Služby města Konice,s.r.o. Místní vysílání Konice |
ano | 100 % V | není známo | 7,00-8,00 17,00-18,00 |
| STONAVIA spol. s r.o. TV Local Stonava |
ano | 15 % V 85 % O |
týdně | 7,00-8,00 16,00-18,00 |
| Studio Re Vi,s.r.o. TV Jablonec n.N. |
ne | 100 % O | denně | 8,00-8,30 18,00-18,40 18,45-19,30 |
| UNRA,s.r.o. TV ART |
ano | 15 % V 85 % O |
obden | 7,30-8,00 17,20-17,40 |
| Vladislav Mixa INFO KANÁL Mimoň |
ano | 50 % V 50 % O |
V-týdně O-denně |
7,30-8,00 17,30-18,00 |
Vyhodnocení dotazníku
Na dotazník odpovědělo celkem 31 provozovatelů lokálního vysílání (jeden nevysílá) a 9 provozovatelů regionálního vysílání. Účast v anketě byla dobrovolná a dotazník obsahoval řadu otázek, umožňujících značnou variabilitu odpovědí, které Rada nemá možnost přesně ověřovat (zejména finanční otázky). Proto jsou výsledky spíše jen sondou do problematiky a k zobecňování závěrů je nutno přistupovat velmi obezřetně.
a) zdroje financování vysílání a ekonomická životaschopnost a soběstačnost
Variabilita uváděných nákladů na jednu hodinu vlastního vysílání je natolik značná, že tento údaj má jen orientační informační hodnotu. Prokázal snad jen to, že provozovatelé se zabývají nejen (nikoli všichni převážně) vysíláním a činnostmi bezprostředně souvisejícími. Navíc do údajů o nákladech často zahrnují (zejména noví provozovatelé) také jednorázové investiční náklady, nikoli pouze jejich odpisy.
U 20 lokálních provozovatelů se náklady na jednu odvysílanou hodinu dle údajů provozovatelů pohybují od 50 do 870 Kč, u devíti dalších mezi 1560 a 11 400 Kč. Náklady regionálních provozovatelů na jednu hodinu se pohybují mezi 8520 až 57 020 Kč.
Ziskových je dle vlastního hodnocení pět lokálních provozovatelů (vesměs kombinovaného obrazového i textového) vysílání. Žádný z regionálních provozovatelů ziskový není; vesměs uvádějí (přinejmenším ve výhledu) vyrovnanost nákladů a výnosů.
Obce se podílejí na nákladech vysílání:
- víc než z 85 % u 12 lokálních provozovatelů
- z 30 – 85 % u dalších 5 lokálních provozovatelů
- do 30 % u 2 lokálních a 3 regionálních provozovatelů. Údaj neposkytlo 9 lokálních provozovatelů a 4 regionální.
Podíl poplatků za vysílání Prima TV na krytí nákladů činí:
- více než 2/3 u 5 lokálů a 1 regionálního provozovatele
- kolem 50 % u 2 lokálních stanic
- mezi 20 a 33 % u 3 lokálních a 2 regionálních provozovatelů
- u 3 lokálních stanic kolem 5 % a u 5 regionálních stanic od 1 do 10 %.
b) odhady sledovanosti
Zdroje údajů o sledovanosti (podílu na trhu):
- různé formy hromadného statistického šetření (dotazník, telefonický rozhovor, anketa): 14 lokálních a 8 regionálních provozovatelů;
- odhad (na základě pokrytí území signálem, podle ohlasů, či účasti na soutěžích apod.): 14 lokálních a 1 regionální provozovatel;
- tři lokální provozovatelé neodpověděli.
c) způsoby a míra programové spolupráce s jinými regionálními a lokálními stanicemi, příp. jinými subjekty
Regionální provozovatelé vesměs uvádějí vzájemnou programovou spolupráci (např. Rexeso). Z nich pak RTD Děčín/Lyra navíc spolupracuje i s (lokální) KT Dakr/TV Chomutov. Studio Clipper/Polar připravuje pro TV Nova pořad Právě teď.
Z lokálních stanic:
Studio Re Vi/TV Jablonec n. N. spolupracuje s M. Kindernayem/Galaxií, ten sám uvádí další spolupráci s řadou kabelových televizí.
KP Severní Morava a NTV Prostřední Bečva spolupracují s produkční Valašskou televizí, NTV rovněž s TV Art.
LTV Plus/LTV Příbor spolupracuje s produkčními LTV Kopřivnice, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Rožnov p.R. Další LTV (Sviadnov, Velká Polom) spolupracují v rámci LTV Plus.
MT Kynšperk uvádí spolupráci s produkční TV Duha.
Unra spolupracuje s regionálním Clipperem/Polarem.
K nějaké formě programové spolupráce se tedy hlásí jedenáct lokálních provozovatelů (třetina) a všech devět regionálních.
Hledání koncepce dalšího rozvoje regionální a lokálního televizního vysílání
V rámci přípravy nové koncepce lokálního a regionálního televizního vysílání si Rada také vyžádala stanoviska k tomuto tématu od České televize, Rady ČT, ALT, APRTV a FTV. Po vyhodnocení dotazníků, provedení analýz vysílání a s přihlédnutím k vyžádaným stanoviskům Rada formulovala „Návrh koncepčního řešení pro oblast lokálního a regionálního televizního vysílání se zpracováním představy o kontrole dodržování zákona“, který předložila Rada Stálé komisi dne 14. června 1999. (viz příloha č. 14, str. 230)
Stálá komise na své 5. schůzi dne 24.6.1999 přijala usnesení o ustavení pracovní skupiny řízené Jiřím Vlachem a pověřila tuto skupinu „vypracováním návrhu řešení lokálního a regionálního televizního vysílání v ČR včetně dopadů do legislativy se zaměřením na možnost změny statutu držitelů licencí pro lokální a regionální TV vysílání na statut nezávislých producentů“ a na „možnost zajištění lokálního a regionálního TV vysílání na ČT“. Dále Stálá komise požádala Radu, aby do přijetí koncepce dalšího rozvoje lokálního a regionálního vysílání v ČR pozastavila udělování nových licencí na tento typ vysílání.
Rada respektovala usnesení Stálé komise a do přijetí koncepce regionálního a lokálního televizního vysílání na tento typ vysílání nová licenční řízení nevyhlašovala.
Stalo se tak v době, kdy Rada rozhodovala o prodloužení platností licencí těch provozovatelů, kterým licence v roce 1999 končila a kteří si podali žádost o její prodloužení. Rada s přihlédnutím k usnesení Stálé komise a vzhledem k tomu, že nová koncepce nebyla dosud přijata, prodloužila platnosti licencí do 28.3.2000, ačkoliv provozovatelé ve většině případů žádali o prodloužení doby platnosti licence na 12 let, což je maximální doba, na kterou je možno licenci k televiznímu vysílání udělit.
Výše uvedená Dohoda mezi FTV a provozovateli sdílených kmitočtů platí do dubna r. 2000 s tím, že 6 měsíců před vypršením této lhůty bude zahájeno jednání o další úpravě vysílacích časů. Pokud však po vypršení dvou let nedojde k uspokojivé dohodě mezi provozovateli televizního vysílání a FTV, budou platit stávající licence.
V současné době probíhají přípravy na toto jednání. Jednání o vysílacích časech regionálních a lokálních provozovatelů se sdílenými kmitočty s FTV, komplikuje i fakt, že provozovatelé, sdružení v několika asociacích, mají různé představy o těchto časech a většinou se rozcházejí s představou samotné FTV. Při tak velikém počtu provozovatelů lokálního a regionálního vysílání je pochopitelně obtížné najít řešení, které by vyhovovalo všem, včetně nositele centrálního programu – FTV. Lokální a regionální provozovatelé ve většině případů usilují o to, aby jejich „okna“ byla co nejblíže prime time, což by zvýšilo jejich sledovanost, která by jinak v odpoledních hodinách byla velmi malá. Ne všichni provozovatelé lokálního a regionálního vysílání však mají své vysílání na dostatečně profesionální úrovni. Stížnosti FTV, že někdy ne zcela profesionálně zpracovaná „okna“ některých regionálních či lokálních provozovatelů odrazují diváka, který přepne na jiný kanál a na Primu TV se již nevrátí, jsou zřejmě oprávněné. Právě tak oprávněné jsou však i stížnosti regionálních a lokálních provozovatelů, že FTV s nimi často jedná jako jejich nadřízený a ne jako rovnoprávný partner. Právě v této souvislosti je ale nutné zmínit skutečnost, že jedním z důvodů proč v tehdejším licenčním řízení uspěla právě FTV (Premiéra TV, dnes Prima TV), byla její idea a příslib regionálních „oken“, jakkoliv ji tento režim může dnes oproti Nově handicapovat.
Stále častěji se objevují snahy některých provozovatelů lokálního a regionálního vysílání o změnu „centrálního programu“ z programu Prima TV na Galaxie a zároveň o vytvoření programové, příp. i obchodní sítě. Tuto změnu preferují hlavně lokální provozovatelé, kteří mají svoje vysílání překryté z regionálních vysílačů a jejich už tak malá sledovanost tím ještě klesá. FTV totiž ne vždy své lokální vysílače, na které má kmitočtový příděl, využívá, a tak se lokální provozovatelé častokrát nepřipojují do programu Prima TV, ale do monoskopu. Kdyby tito provozovatelé chtěli žádat o změnu licence spočívající v rozšíření vysílacího času na 24 hodin denně a přebírání programu Galaxie v časech mimo vlastního původního vysílání, musel by jejich kanál být volný, tzn. FTV by musela tyto kanály vrátit. Velmi těžko však budou provozovatelé FTV přesvědčovat o tom, aby kanál, který nevyužívá, vrátila.
Výjimkou z principu sdílených kmitočtů je regionální licence FTV v Praze, lokální licence Martina Kindernaye (stanice Galaxie) v Hradci Králové a Praze a lokální licence Studia Re Vi, s.r.o. v Jablonci n. N. Licenční podmínky regionální licence FTV byly v souvislosti s novelou v roce 1995 sjednoceny s celoplošnou licencí společnosti FTV. M. Kindernay vysílá na svém kmitočtu bez omezení časového rozsahu vysílání, neboť v této lokalitě je k dispozici volný kmitočet, který není třeba pro žádnou z celoplošných televizí (ČT 1, ČT 2, Nova, Prima TV). Studio Re Vi také obdrželo v Jablonci n. Nisou volný kmitočet, který nemusí být součástí žádné z celoplošných sítí a ke svému vlastnímu programu přebírá program Galaxie.
Program Galaxie, z něhož se odpojuje na dobu svých lokálních vstupů, již vysílá např. Studio Re Vi, s.r.o. v Jablonci nad Nisou. Rada pro Studio Re Vi, s.r.o. souhlasila se změnou časového rozsahu vysílání, změnou časů vlastního vysílání a se současným přebíráním programu Galaxie ve zbývajících časech. Vzhledem k dokonalému pokrytí území města Jablonec signálem Prima TV z blízkého vysílače Ještěd by uvažované sdílení s Primou TV nepřineslo žádné zlepšení. Dokonce by ztěžovalo možnost naladění lokálního vysílání méně technicky zdatným občanům a tato duplikace by se také objevila v kabelové síti. Ve stejných časech pro lokální vysílání také vysílá regionální zpravodajství z Ještědu Genus TV a oba pořady by si tak nechtěně konkurovaly.
Další kapitola: II.2.3.1. Řízení o udělení licence