Rada se podle zákona podílí na tvorbě plánu využití kmitočtů pro vysílání (zák. č. 103/1992 Sb., § 2 odst. 1 písm. b) a výkonu státní správy v oblasti kmitočtového spektra (zák. č. 103/1992 Sb., § 2 odst. 1 písm.j). V oblasti využívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání a na koncepci jeho dalšího rozvoje Rada úzce spolupracuje s ČTÚ.
Při přidělování jednotlivých kmitočtů pro vysílání se Rada řídí zásadami, které byly uvedeny ve Zprávách o stavu vysílání za období 1997 a 1998. Obecně lze konstatovat, že při přidělování nové kmitočtové pozice je možné postupovat dvojím způsobem. Pokud Rada má k dispozici volný neobsazený kmitočet, vypíše na jeho přidělení licenční řízení a vybere optimálního provozovatele. Tato situace nastává, končí-li platnost některé z dříve udělených licencí. Druhá možnost vznikne tehdy, jestliže si žadatel sám nebo prostřednictvím odborné firmy vyhledal kmitočtovou pozici, o které se domnívá, že by mohla být využita pro jeho záměr. V takovém případě si může podat k Radě žádost a ta v případě kladného výsledku technického hodnocení buď rozhodne o přidělení (jde-li o požadavek dokrývání), nebo opět vyhlásí licenční řízení.
Nutno konstatovat, že v současné době je počet volných použitelných kmitočtů zcela nepatrný a je uveřejňován ve Zprávě a dále čtvrtletně publikován na www stránkách Rady na adrese: www.rrtv.cz. Přidělování nových kmitočtových pozic je silně limitováno naplněním vyhrazených částí kmitočtového spektra. K tomu uvádíme následující podrobnosti:
- V současné době mají televizní programy k dispozici celkem 1604 vysílačů nejrůznějších výkonů. Rozhlasových vysílačů v pásmu VKV pracuje celkem 298.
- Rada má k dispozici kmitočtový plán digitálního rozhlasu T-DAB ve III. televizním pásmu. Zde se počítá s uvolněním 12. kanálu, což znamená nutnost nalézt nové kmitočty pro 2 základní televizní vysílače a pro 88 televizních převaděčů.
- Pro budování sítí digitální televize DVB-T jsou zatím vypracovány dva návrhy. První počítá s využitím kanálů 64, 65, 66, je však v současné době nerealizovatelný pro nesouhlas sousedních států. Druhý návrh vyžaduje použít několik zbývajících zkoordinovaných kanálů, a to kanálů č. 21, 25, 37, 38, 39, 40, 45, 46, 48, 49, 56 a 58 a nedoporučuje přidělovat tyto kanály pro analogové vysílání. Síť podle druhého návrhu je však schopna pokrýt pouze 65% území ČR.
Aby Rada zjistila, zda ještě existují nějaké další možnosti umístit do kmitočtového spektra rozhlasové nebo televizní vysílání, zadala dne 23. 11. 1999 ústavu Testcom vypracování aktuálních možností využití kmitočtového spektra, a to i ohledem na úseky spektra, které nejsou národní kmitočtovou tabulkou výslovně vyhrazeny pro rozhlasové nebo televizní vysílání. Výsledkem této studie (viz příloha č. 12, str. 220) je konstatování, že nebylo nalezeno žádné existující generální povolení ČTÚ, v jehož rámci by bylo možné otevřít možnost pro rozhlasové nebo televizní vysílání. Určité možnosti dává pouze použití nových (digitálních) technologií, a to digitální rozhlas v pásmu L (1452 až 1467,5 GHz) a multimediální bezdrátové systémy (MWS) v pásmu 41,75 až 42,5 GHz.
Pro inventarizaci současné situace, kdy některé z přidělených kanálů nejsou dlouhodobě využívány a některé jsou využity pouze v krátkém denním úseku, rozeslala Rada všem provozovatelům příslušný dotazník. Lze však odhadnout, že výsledkem této akce bude pouze velmi malý počet kanálů, který bude využitelný pouze pro řešení problematiky spojené s uvolněním 12. kanálu a přípravou digitálního vysílání, a to pouze tehdy, budou-li provozovatelé ochotni se jich pro tento účel vzdát.
Za této situace je nutno konstatovat, že představa vybudování další celoplošné sítě televizního vysílání je zcela nereálná. Pokud v současné situaci Rada ještě některé kanály přiděluje, jde výhradně o nepatrné výkony, určené pouze pro pokrytí malých lokalit. Kmitočtová pásma vyhrazená pro rozhlasové a televizní vysílání jsou téměř vyčerpána a mohou být doplňována pouze operativně na základě podrobného prošetření konkrétní žádosti. V poslední době k tomu přistupují procesy související s přípravou digitálních sítí, které vyžadují minimalizovat další změny a ponechat nutnou rezervu pro chystané digitální vysílače. Až do případných změn daných novou legislativou bude Rada postupovat stejným způsobem.
V souvislosti s jednotlivými žádostmi o územní rozšíření vysílání a s technickými aspekty žádostí o nové licence poskytuje technický odbor Úřadu Rady žadatelům, provozovatelům a veřejnosti následující informace:
Žadatelům o rozhlasové vysílání se poskytují:
- informace o technických parametrech kmitočtů, na něž je vyhlášeno licenční řízení
- informace o oblastech pravděpodobného nerušeného příjmu vyhlášených kmitočtů
- informace o volných zkoordinovaných kmitočtech, na něž dosud nebylo vypsáno licenční řízení.
Rozhlasovým provozovatelům s licencí nebo veřejnoprávním se poskytují:
Televizním provozovatelům s licencí nebo veřejnoprávním se poskytují:
- informace o dosahu přidělených kanálů
- informace o rušících vysílačích, které omezují dosah provozovaného kanálu
- výběry kanálů pro dokrytí na základě měření kanálové obsazenosti z požadované zájmové oblasti
- informace o tom, jak správně vyplnit žádost o dokrytí
- konzultace při nastalých technických problémech.
Obcím se poskytují:
- informace o průběhu vyřizování žádosti o dokrytí TV programem
- informace o tom, jak postupovat v případě, že obec má zájem o dokrytí, ale dosud nebyl vytvořen projekt na dokrytí.
S ohledem na co možná nejefektivnější využívání kmitočtového spektra a na všeobecné dodržování podmínek, stanovených kmitočtovými příděly, provádí Úřad v úzké spolupráci s ČTÚ, odborem státní inspekce radiokomunikací, kontroly dodržování technických parametrů vysílání. Ty mohou být iniciovány jak stížnostmi jiných provozovatelů nebo veřejnosti, tak i na základě zjištění nebo podezření z nedovolených změn pracovníky technického odboru Úřadu. Ve sledovaném období jsou evidovány tři případy kontroly technických parametrů na základě stížnosti provozovatelů z důvodu rušení a tři případy kontroly z podnětu technického odboru Úřadu. Z toho jedna v souvislosti s dohledem nad efektivním využíváním kmitočtového spektra a dvě kontroly dodržení parametrů, předepsaných kmitočtovým přídělem.
Výsledky kontrol byly následující: Ve třech případech byli provozovatelé vyzváni k okamžité nápravě (Rádio Zlín, Kiss Publikum a Rádio Hity 94,4), jedna kontrola vedla k zamítnutí žádosti o změnu technických parametrů (Evropa 2) a v jednom případě se jednalo o neopodstatněnou stížnost (Rádio Contact Liberec). Poslední případ kontroly využívání přiděleného kmitočtu lze označit jako informativní (Rádio Evropa 2 – Východní Čechy).
V příloze č. 4 předkládáme studii „Stručný přehled aktuálních možností využití kmitočtového spektra v ČR pro rozhlasové a TV vysílání“, kterou na zadání Rady zpracoval TESTCOM.
Další kapitola: II.6. ZAHRANIČNÍ AKTIVITY RADY