Na rozdíl od četných novelizací zákonů v oblasti médií dosud nedošlo k novelizaci zákona o regulaci reklamy, který obsahuje věcné nedostatky, takže jejich odstranění je právem žádoucí. I tuto oblast je navíc nutno sladit s právem EU, s nímž naše úprava není dostatečně kompatibilní. Novelu připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s MK ČR a odborníky z praxe. Rada je rovněž připravena poskytnout potřebnou součinnost. Řešená tématika se Rady úzce dotýká, neboť je dle stávající úpravy jedním z orgánů dozoru nad dodržováním tohoto zákona (vedle Ministerstva zdravotnictví a živnostenských úřadů). Zásadní význam má pro provozovatele vysílání, neboť reklama je vesměs, s výjimkou ČRo a ČT, hlavním zdrojem jejich financování. MPO vypracovalo věcný záměr zákona, avšak v připomínkovém řízení byla Rada opomenuta a návrh vůbec neobdržela. Po náhodou získané informaci, že připomínkové řízení už proběhlo a koná se již jen ústní projednávání připomínek, jsme vznesli u příslušného ministra námitku vůči takovému postupu. Poté nám MPO 2.7. 1999 návrh věcného záměru uvedené novely zaslalo ve verzi, která však již byla 30.6. 1999 předložena vládě. Rada se tedy k věci již nemohla vyjádřit. Dle příslibu bude MPO v dalších etapách přípravy návrhu zákona s Radou již spolupracovat. Vláda projednala věcný záměr novely 25.8.1999. Jelikož si k této předloze nevyžádala od Rady stanovisko ani ona ani MPO, byl takto ze strany uvedených institucí nedodržen či porušen zákon o Radě.
V rámci příští konzultační součinnosti mezi MPO, MK ČR a Radou by se zřejmě především mělo jednat o sjednocení nyní rozdílných definic reklamy a o definování pojmu skryté reklamy, kterou zákon zakazuje, aniž by však její obsah blíže popsal. V praxi je přitom výskyt skryté reklamy velmi častý a regulační orgány tu jsou odkázány jen na judikáty soudů. Notoricky je rovněž známa velmi sporná, resp. nevhodná úprava reklamy na léky (léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky). Nutnou novou úpravu si rozhodně, v souvislosti s Úmluvou a Směrnicí, vyžádá reklama na alkohol; zde budou muset být stanoveny mnohem podrobnější podmínky. Reklama na tabákové výrobky bude pravděpodobně vyloučena i z rozhlasového vysílání. Specifikována bude osoba odpovědná za obsah reklamy (šiřitel reklamy). V souladu s příslušnými evropskými směrnicemi se pak objeví i zcela nové právní instituty, jako je srovnávací a klamavá reklama, dále pak i zvláštní požadavky na reklamu poživatin při prodeji konečnému spotřebiteli a reklamu kojenecké a počáteční výživy.
MPO by mělo předložit paragrafované znění novely pravděpodobně v březnu 2000.
I tento zákon se připravuje s ohledem na nutnost dosáhnout souladu se směrnicemi ES. V této souvislosti jsou pozoruhodné dva momenty. MK ČR, které předložilo nový zákon o vysílání, uvedlo stejný důvod, avšak použilo velmi odlišný postup i časování: na rozdíl od MPO nezpracovalo nejprve návrh věcného záměru zákona, ale rovnou paragrafované znění, a navíc se zavázalo k relativně velmi krátkému termínu jeho předložení, což je u tak rozsáhlé a komplikované předlohy na pováženou. Není nám známo, proč (a jestli vůbec) byly „bruselské“ požadavky v těchto dvou prolínajících se oblastech rozdílné, či proč nebylo možné vyjednat ve vládě i v Bruselu shodný postup pro oba zákony.
Další kapitola: III.1.6. Telekomunikační zákon