Ve Zprávách o stavu vysílání z minulých let byly popsány nové technologie, které začínají být používány k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Byly zde uvedeny jejich hlavní vlastnosti, problémy s jejich zaváděním a s tím související přípravné práce v ČR. V dalším textu uvádíme proto pouze nové informace, získané v průběhu roku 1999 a postup Rady, vztahující se k přípravě zavádění nových technologií ve sledovaném období.
Pro Stálou komisi a další zájemce zejména z Podvýboru pro telekomunikace a Hospodářského výboru PSP Rada připravila seminář o digitálním vysílání, který se uskutečnil na zasedání Stálé komise dne 25. 12. 1999. Základní materiál, který pro tento seminář Rada zpracovala, přetiskujeme v příloze č. 12.
Ve zprávě z roku 1998 byl popsán stav prací na přípravě tohoto typu vysílání v ČR. Bylo konstatováno, že je sice k dispozici návrh rozhlasové sítě umístěné ve 12. televizním kanále, že však jde o realizaci značně obtížnou, spojenou s náročným přelaďováním celé řady televizních vysílačů a převaděčů. Pozornost se proto soustřeďovala na návrh sítě, která by byla umístěna v tzv. pásmu L (kolem 1,5 GHz). Návrh uspořádání této sítě v ČR je k dispozici a byl schválen Radou. Očekávalo se mezinárodní jednání, na kterém by naši zástupci uplatnili požadavky na koordinaci dle tohoto návrhu. Bohužel se však ukázalo, že jednání nebude nikterak snadné. Požadavky na rozšíření tohoto pásma jsou směrovány z mnoha sousedních států, které mají zřejmě podobné problémy jako ČR, ale zároveň existuje silný odpor ze strany provozovatelů družicového vysílání, kteří by byli rozšířením pásma ve prospěch T-DAB omezeni a naopak usilují o rozšíření ve prospěch družicového rozhlasu. Proto bylo plánované mezinárodní zasedání odloženo až na rok 2000. Teprve na základě jeho výsledků bude možno na přípravě v ČR pokračovat.
Český rozhlas požádal Radu o povolení experimentálního vysílání T – DAB v pásmu L již koncem roku 1997. Protože v roce 1998 tento experiment nebyl zahájen, prodloužila Rada udělený souhlas i na rok 1999. Dne 23. 3. 1999 zahájil ČRo prostřednictvím ČRa experimentální vysílání na dvou vysílačích v pražském regionu (Praha – město, Cukrák). V multiplexu jsou vysílány všechny programy ČRo a datový kanál. Subjektivní zkoušky potvrdily teoretické předpoklady o dosahu a kvalitě digitálního vysílání. Objektivní měření uskutečnily ČRa a výsledky se dosud zpracovávají. V době mezinárodního veletrhu Invex byl T – DAB vysílán na základě povolení Rady po přechodnou dobu i v Brně. Koncem roku 1999 požádal ČRo o další prodloužení experimentu v oblasti Prahy do konce roku 2000.
V roce 1999 se konala obvyklá mezinárodní výstava spotřební elektroniky IFA v Berlíně. Při této příležitosti byly publikovány některé materiály týkající se zemského digitálního rozhlasu (T-DAB). Podle nich bylo vysílání zahájeno v celé řadě evropských i mimoevropských států a bylo dosaženo následující pokrytí v procentech populace (uvádíme pouze některé vybrané státy):
| Velká Británie | 60% |
| Švédsko | 80% |
| Norsko | 40% |
| Spolková rep. Německo | 30% |
| Francie | 26% |
| Švýcarsko | 8% |
| Belgie | 80% |
| Holandsko | 45% |
| Finsko | 40% |
Naproti tomu však není registrován nějaký výrazný růst nabídky příslušných přijímačů. Podle materiálů IFA byl celosvětově registrován v srpnu 1999 následující stav na trhu sériově dodávaných přístrojů:
| autopřijímače | 7 výrobců |
| HiFi přijímače | 3 výrobci |
| přenosné přijímače | 0 |
Z toho je patrná značná opatrnost výrobců při zavádění produkce techniky DAB. Do určité míry to potvrzuje naše úvahy o relativně malém zájmu posluchačů uvedené ve zprávě 1998. Svoji roli patrně hraje i ta okolnost, že podle názoru některých odborníků bude výhodnější vysílat zvukový rozhlas jako součást televizního multiplexu DVB – T. To by byla obdoba družicového vysílání, kde už po několik let je takový systém zaveden. Takový provoz je principielně možný, i když je poněkud nevýhodnější z hlediska mobilního příjmu. T – DAB byl totiž navržen speciálně tak, aby dovolil nerušený příjem i při vysokých rychlostech mobilního přijímače. DVB – T má v tomto směru pouze omezené možnosti.
Ve zprávě za rok 1998 je uvedena i informace o připravovaném systému digitálního vysílání na dlouhých, středních a krátkých vlnách. O tento způsob vysílání zatím projevují zájem organizace, které provozují zahraniční rozhlasové vysílání na krátkých vlnách (BBC, Deutsche Welle, RFI, VOA). Zatím nebyl registrován zájem o vysílání v České republice (kde by zřejmě připadal v úvahu pouze Český rozhlas). Zatím jsou v dlouhodobém zkušebním provozu dva systémy: německý a francouzský. V průběhu roku 1999 provedlo několik zahraničních organizací krátkodobé zkoušky tohoto vysílání s uspokojivými výsledky. Podle informací společnosti DRM (Digital Radio Mondiale) by měl být v roce 2000 Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) projednán a schválen technický standard a měly by být zahájeny přípravy pravidelného vysílání.
Počátkem roku 1999 Rada projednala zprávu Testcom, z níž byl vytvořen velmi stručný výtah, který je umístěn do přílohy č.12, str. 220. V uvedené zprávě byla navržena první síť digitální televize v ČR využívající televizní kanály 64, 65 a 66. Jde o první sadu kanálů, které dříve využívalo Ministerstvo obrany a které byly uvolněny pro televizní vysílání. Návrh byl schválen a předložen ČTÚ k mezinárodní koordinaci. Pokud by proběhla koordinace úspěšně, dosáhla by tato síť pokrytí 97% území (při příjmu na pevnou anténu), a to bez nutnosti nějak zasahovat do stávajícího systému analogové televize. Koordinace dosud probíhá, bohužel jsou signalizovány některé podstatné výhrady sousedních států. Po ukončení koordinace proto bude nezbytné uskutečnit poradu zúčastněných organizací (Rada, ČTÚ, Testcom a případně zájemci o provoz), na které by byl dohodnut další postup. Upozorňujeme však na to, že jakýkoli ústup od původně navrženého stavu povede při napjatém stavu v kmitočtovém spektru k znatelné redukci pokrytí digitálním signálem nebo k nutnosti úprav stávající analogové sítě. V souvislosti s tím uvádíme to, že 27. zasedání Evropské radiokomunikační komise (ERC) dospělo k záměru iniciovat urychlené svolání regionální konference ITU k revizi plánu Stockholm 61 (ve kterém byly přiděleny vysílací kanály jednotlivým evropským televizním vysílačům) v souvislosti se zaváděním zemského vysílání digitální televize. Komise předpokládá, že přechod proběhne do roku 2010, a proto by měl být nový plán k dispozici v roce 2005.
Na základě zadání Rady zpracoval Testcom v roce 1999 návrh další sítě digitální televize, tentokrát s využitím kanálů 21. až 59. televizního pásma. Návrh obsahuje 35 vysílacích stanovišť, která zajistí pokrytí asi 65% území signálem vhodným pro příjem na pevném stanovišti. Přitom by byla pokryta všechna regionální centra kvalitním signálem. Realizace této druhé sítě se už neobejde bez zásahu do stávajícího uspořádání televizního vysílání. Bude nutné přeladění určitého počtu televizních převaděčů, přesměrování některých přijímacích antén a přeladění některých společných televizních antén. Nedojde však dosud k nějakému omezení příjmu analogové televize. Návrh obsahuje ještě dalších 10 vysílacích stanovišť, pro které se nepodařilo najít vysílací kanál. Tento problém bude nutno řešit ve spolupráci se sousedními státy.
Z obou návrhů je zřejmé, že přechod na plnohodnotné digitální vysílání nebude možný bez zásahů do stávající televizní sítě. Je to dáno omezenou kapacitou kmitočtového spektra a omezeními, která jsou dána mezinárodní koordinací. V příštích letech se proto musí počítat s přechodným obdobím, ve kterém bude současný provoz postupně omezován ve prospěch provozu digitálního. Upřesnění tohoto postupu a další návrhy uspořádání televizních sítí budou předmětem dalšího teoretického studia.
Licence k experimentálnímu digitálnímu vysílání
Na svém 13. zasedání vyhlásila Rada řízení na experimentální zemské digitální vysílání systémy T-DAB a DVB-T s uzávěrkou 19. 7. 1999. Do řízení se přihlásili dva žadatelé: Czech DVB Group, a.s. a České Radiokomunikace, a.s. Ve svých projektech uvedli, že jde o experiment v pražském regionu, přičemž účelem je zejména ověření technických (České Radiokomunikace) a marketingových (DVB Group) parametrů. Rada souhlasila s oběma návrhy s tím, že Czech DVB Group bude moci v případě kladného výsledku mezinárodní koordinace použít kanál 46 a České Radiokomunikace kanál 25, resp. 65. Souhlas byl vydán na dobu dvou let. Obě uvedené organizace předpokládají zahájení provozu v průběhu roku 2000 s tím, že budou vysílány programy stávajících provozovatelů (ČT, Prima, případně dalších) a potřebné měřicí a kontrolní signály.
Proces přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání je poměrně náročný z několika důvodů:
- Odehrává se v omezeném kmitočtovém prostoru a vyžaduje proto zásahy do stávajícího uspořádání.
- Bude dosti obtížný pokud se týče mezinárodní koordinace.
- Vzhledem k některým odlišným technickým parametrům si vyžádá změny v legislativě (sdružování několika programů do jediného multiplexu, přenos přídavných dat).
- Bude poměrně nákladný, a to i na straně posluchačů.
- Rozsah problematiky je mezioborový a výrazně přesahuje kompetence příslušných regulátorů a jednotlivých ministerstev.
Je proto nezbytné ustavit orgán, který by zabezpečil vhodnou koordinaci činností. Rada v tomto směru vyvíjela úsilí již od roku 1996, kdy se prostřednictvím předsedy Stálé komise obrátila na předsedu vlády se žádostí jmenovat orgán odpovědný za zavádění zemského digitálního rozhlasu a zemské digitální televize. V té době se však nepodařilo problém uspokojivě uzavřít. Jednání o tomto tématu bylo obnoveno na 5. a 7. zasedání Stálé komise a teprve usnesením Stálé komise ze 7. zasedání dne 25. listopadu 1999 byla Rada požádána, aby v souladu se svým statutem vytvořila pracovní skupinu složenou ze zástupců Ministerstva dopravy a spojů, ČTÚ, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí, která by zabezpečila potřebnou koordinaci. Rada uskutečnila několik přípravných jednání a v lednu 2000 byla ustavena Mezioborová pracovní skupina pro koncepci digitálního vysílání (SDV). V příloze č. 11 přetiskujeme statut této odborné skupiny.
Legislativní problematika vztahující se celkově k oblasti elektronických médií je popsána v kapitole na str. 110 a dalších této Zprávy, zde uvádíme speciálně stručnou informaci vztahující se k digitálním technologiím. V roce 1999 probíhala příprava zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zároveň zákona o telekomunikacích. Rada uplatnila ve svých připomínkách návrhy, které se týkaly digitálního vysílání. Tyto návrhy nebyly akceptovány a pouze v jednom z návrhů zákona o vysílání se objevil § 142, který ukládá vládě, aby v součinnosti s Úřadem předložila koncepci strategie přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona. Pokud se týče ostatních připomínek, bylo konstatováno, že by měly být zahrnuty do nižší legislativní úrovně. Rada zastává názor, že není důvod oddělovat digitální vysílání od jiných forem vysílání. Rada zatím v oblasti digitálního vysílání aplikuje stávající legislativu (zákon č. 468/91 Sb.), která výslovně specifiku provozovatele multiplexu neupravuje. Legislativní problematika je také jedním ze základních témat mezioborové pracovní skupiny pro přechod na digitální vysílání.
Je známo, že některé české televizní programy je možno přijímat družicovým přijímačem. Nejde však o vysílání určené k přímému příjmu jednotlivými televizními diváky, nýbrž o distribuci televizního signálu na jednotlivé zemské vysílače a hlavní stanice kabelových rozvodů. Proto jsou k vysílání použity telekomunikační družice (v současné době Kopernikus, Amos 1 a Eutelsat II F2) a příjem je možný pouze přijímači, které jsou vybaveny speciálním dekodérem. Pro volně přístupné družicové vysílání mají jednotlivé státy pozice družic a kanály mezinárodně zkoordinované plánem WRC- 97. Česká republika zde má přidělenu orbitální pozici 17E s pěti televizními kanály, avšak tento příděl nikdy nekonzumovala. V poslední době však vzrůstá tlak dalších států na družicová přidělení, a proto probíhá intenzivní mezinárodní jednání o revizi přídělů. Při tomto jednání uplatnila Česká republika spolu se Slovenskou republikou požadavek na přidělení nové pozice 13W. Další situace je zatím nepřehledná a jsou registrovány snahy vyhlásit tzv. stopstav a jiné, aby naopak na světové radiokomunikační konferenci WRC 2000 byl přijat revidovaný plán. Jako účelné se jeví vytvářet mnohonárodní družicové svazky při nichž by několik států používalo společnou družici. Proto Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko rozvinuly iniciativu k realizaci takového uspořádání. To by mohlo mimo jiné vést ke snížení provozních nákladů a vysílání by se tak konečně mohlo stát lukrativním pro české provozovatele vysílání.
Ve Zprávě za rok 1998 je uveden Internet jako systém, který mimo jiné umožňuje též rozhlasové a televizní vysílání. Vzhledem k tomu, že jde o otevřenou soustavu, která nepodléhá regulaci, je aktuální stav vysílání dán okamžitou potřebou jednotlivých subjektů. Je např. známo, že po určitou dobu zde svoje zpravodajství vysílala Česká nezávislá televizní společnost a v současné době je zde vysílán program televize Nova. O stavu vysílání lze získat informaci na příslušných webových stránkách (např. radia.cz). O technické kvalitě vysílání platí to, co bylo uvedeno v loňské zprávě – nedosahuje zpravidla parametry ostatních přenosových systémů. Pro informaci uvádíme soupis českých rozhlasových programů, které byly k dispozici na Internetu v době zpracování této zprávy:
| Název stanice | Rychlost přenosu mono kbit/s | Rychlost přenosu stereo kbit/s | Poznámka |
| AZ Radio | 16 | 20 | |
| Country radio | 16 | 32 | |
| ČRo 1 Radiožurnál | 16 | 20 | |
| ČRo 2 Praha | 16 | 20 | |
| ČRo 3 Vltava | 16 | 20 | |
| ČRo 6 Svob. Evropa | 16 | ||
| ČRo 7 Radio Praha | 16 | ||
| Eldorádio | 16 | 40 | |
| Evropa 2 Praha | 16 | 20 | |
| Kiss Hády | 16 | 32 | |
| Kiss Publikum | 16 | 20 | |
| Kiss 98 FM | 16 | 20 | |
| Radio Agara | 16 | 20 | stereo zatím mimo provoz |
| Radio Bonton | 20 | ||
| Radio Brno | 20 | ||
| Radio City | 32 | ||
| Radio Faktor | 28 | 56 nebo 112 | |
| Radio Faktor 2 | 28 | 56 | |
| Radio FM plus | 16 | 20 | |
| Radio Limonádový Joe | 16 | 20 | |
| Radio Proglas | 20 | ||
| Radio Vox | 16 | 20 | |
| Radio Zlín | 16 | 20 | |
| Radio 1 | 16 | 20 |
K 31.12.1999 bylo v České republice celkem 750 registrovaných „poskytovatelů přístupu ke službám sítě Internet“ a 350-400 tisíc uživatelů tohoto přístupu (kvalifikovaný odhad dle stavu výkaznictví k uvedenému datu, poskytnutý dne 24.2.2000 Odborem regulace, tarifů a poplatků Českého telekomunikačního úřadu). Více strukturované údaje nejsou k dispozici.
Další kapitola: III.5. OBJEKTIVITA A VYVÁŽENOST VYSÍLÁNÍ