logo





Objektivita a vyváženost hlavních diskusních pořadů
(V pravé poledne, Sedmička, Partie)

zpracoval: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS, MU BRNO
a agentura Focus

technická spolupráce:
Mgr. Richard Černý
Jan Smejkal Bc.
Pavlína Binková Bc.
Vlasta Gajdošíková Bc.
Vít Kouřil Bc.
Dino Numerato Bc.
Renata Slavíková Bc.
Václav Štětka Bc.
Vladimír Vaďura

V Brně 20. února 2000

OBSAH:

I. Hlavní cíle analýzy
II. Vymezení sledovaného materiálu
III. Metoda zpracování
IV. Základní východiska
V. Hlavní závěry:
VI. Hlavní diskusní pořady jako celek
VI.1. Chování moderátorů
VI.2 Výběr diskutujících
VI.3. Volba témat
VII. Charakteristika jednotlivých pořadů
VII. 1. V PRAVÉ POLEDNE
    1.1.Chování moderátorů
    1.2. Výběr účastníků
    1.3. Výběr témat
VII.2. SEDMIČKA
    
2.1.Chování moderátorů
    2.2. Výběr účastníků
    2.3. Výběr témat
VII.3.PARTIE
    
3.1.Chování moderátorů
    3.2. Výběr účastníků
    3.3. Výběr témat


I. Hlavní cíle analýzy

Na základě zadání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byly stanoveny hlavní cíle analýzy diskusních pořadů následovně :

A. Provést komparaci obsahové a formální podoby diskusních pořadů "V pravé poledne”, "Sedmička”, "Partie”, a to z pohledu naplňování požadavku myšlenkové a názorové:
1/ objektivity
2/ nestrannosti
3/ vyváženosti (resp. proporcionality)

Analýza se soustředila primárně na následující oblasti:

1/ chování moderátorů vůči účastníkům diskusí (Mají moderátoři sklon k favorizaci některých diskutujících, mají schopnost soudcovat diskusi, odhalovat rozpory v postojích účastníků a korigovat "fauly”, kterých se diskutující dopouštějí? Jsou diskusní pořady resp. moderátoři aktivní nebo jsou ve vleku účastníků zvl. politiků?)

2/ výběr účastníků (Jsou zastoupeni skutečně relevantní partneři ve vztahu k danému tématu; jak respektují tyto pořady kritérium vyváženosti resp. proporcionality, je uplatňována názorová pluralita nejen v prezentaci zásadních politických proudů, ale i z pohledu jiných názorových skupin a sociálních trendů ?)

3/ výběr témat (Jsou proporcionálně zastoupena klíčová sociální, politická, ekonomická a kulturní témata.)


II. Vymezení sledovaného materiálu

Analýza se soustředila na následující diskusní pořady odvysílané v roce 1999 (analýza z technických důvodů nezahrnuje posledních čtrnáct dnů prosincového vysílání). Diskusní pořady Partie a Sedmička ne rozdíl od diskuse V pravé poledne nevysílaly v prázdninových měsících.

a/ V pravé poledne 50x (cca 2750 odvysílaných minut)
b/ Sedmička 42x (cca 2520 odvysílaných minut)
c/ Partie 44x (cca 1980 odvysílaných minut)


III. Metoda zpracování


Pro naplnění výše zmíněných cílů byla jako klíčový metodologický nástroj využita metoda obsahové analýzy, která zahrnuje kvantitativní i kvalitativní přístup, respektive zohledňuje kombinaci časového, typového i případového přístupu. Předkládaná expertiza je výsledkem systematického pozorování uvedených diskusních pořadů, jejichž rozbor byl realizován na základě analýzy videozáznamů všech pořadů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o vyčerpávající šetření analyzující uvedené pořady za celý rok 1999 můžeme považovat jednotlivé závěry a zobecnění za vysoce reprezentativní ve vztahu k daným diskusním formátům. Výjimku tvoří do jisté míry pouze "Sedmička”, která po prázdninovém výpadku přišla s novou moderátorkou a mírně korigovala svou formální i obsahovou podobu.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že pro analýzu podobného typu jsou velmi důležitým srovnávacím nástrojem údaje vypovídající o předcházejících, srovnatelných obdobích. Bohužel v našem případě žádná výchozí data nebyla k dispozici. Komplexní analýze objektivity a vyváženosti uvedených diskusí by pak navíc prospěl alespoň základní rozbor pokrytí uvedených diskusních pořadů v hlavních večerních zprávách. Zároveň je třeba doporučit doplnění této expertizy o kvalitativní (focus group) i kvantitativní šetřením (survey) zaměřené na recepční analýzu diváckého zpracování jednotlivých obsahů. Analýza procesu dekódování by pak poskytla i pohled z druhé strany a svým způsobem objektivizovalo některá zjištění.

Pro první kvantifikační fázi analýzy jsme operacionalizovali výše uvedené problémové okruhy následujícím způsobem:

A. Chování moderátorů
Charakteristika a komparace diskusních pořadů podle komunikační korektnosti jednotlivých moderátorů, respektive podle jejich moderátorského stylu, a to na základě identifikace případů
1/ zjevné favorizace či diskreditace konkrétního myšlenkového proudu či mluvčího
2/ objektivity obrazových příspěvků, respektive zarámování jednotlivých tématických okruhů
3/ vlastních promluv/hodnocení moderátora, respektive povahy dotazů kladených jednotlivým diskutujícím, a to zvláště podle
a/ míry jejich polemičnosti
b/ poměru jejich zacílení ad hominem/ad rem
c/ jejich sugestivity tj. vkládáni odpovědi do samotné otázky
d/ míry informační připravenosti dotazu
e/ míry věcné nepřesnosti dotazu

B. Výběr účastníků
1. charakteristika a komparace jednotlivých pořadů podle:
a/ politické, respektive profesní vyváženosti výběru účastníků diskusí
b/ mluvního (konverzačního) prostoru, který byl diskutujícím poskytnut
c/ rodové a etnické vyváženosti výběru diskutujících

C. Výběr témat
1/ Analýza jednotlivých diskusí z pohledu jejich tematického zaměření, respektive jejich vyváženosti, a to především v kategoriích
a/ vnitřní politika
b/ ekonomika
c/ sociální problémy
d/ zahraniční politika
e/ kultura

IV. Základní východiska

Formální i obsahová úroveň televizních diskusí se po listopadu 1989 zkvalitňuje velmi pomalu. Nejvýraznější problém spočíval především v nepříliš ujasněné koncepci a v nedostatku skutečných moderátorských osobností.
Nejvýraznější námitky "průměrného” televizního diváka se většinou týkaly :
  • politické orientace programu resp. jeho vyváženosti
  • povrchnosti analýzy daných témat
  • obtížné srozumitelnosti diskutovaných problémů

Diskusní pořady jsou vnímány jako latentní součást programu plnoformátové televize. Tento formát poměrně významně ovlivňuje image televizní stanice. Možnost identifikace s profesionálními mluvčími dané stanice funguje jako významný stabilizující faktor ve vztahu k televiznímu publiku. Společným jmenovatelem diváckého jádra televizní stanice je velmi často právě čas strávený sledováním hlavní zpravodajské relace. Diskusní pořady vytvářejí prostor, kde se navozuje kontakt s divákem a jsou tak výrazným nástrojem potenciální zpětné vazby. Televizní diskuse mají zprostředkovávat divákům témata, která se více či méně týkají jeho každodenních problémů, respektive poskytují základní orientaci v problematice, kterou diváci nemají možnost poznat detailněji. Každotýdenní stereotypizovaná podoba těchto pořadů tak vytváří pro diváky důvěrně známý prostor, ve kterém se více či méně učí orientovat v komplexním sociálním světě.

Současně platí, že svou spolehlivou nepřetržitou existencí, svou serialitou a schopností pojmenovat nové, neznámé fenomény působí diskusní pořady jako významné nástroje stabilizující svět naší každodennosti. Vedle své primární informační funkce se tak podílejí na konstrukci ontologického bezpečí svých diváků.

V. Hlavní závěry:

  1. Analýza neprokázala jednoznačnou a systematickou favorizaci některého z diskutujících, respektive subjektu, který zastupoval, a to ani v jednom ze sledovaných diskusních pořadů
  2. Analýza prokázala systematickou tendenci podrobovat představitele ČSSD výraznějšímu tlaku moderátorů než ostatní strany. V této souvislosti nelze ovšem hovořit jednoznačně o cílené defavorizaci, ale spíše o specifickém postavení vládní strany, která je standardně podrobována vyšší míře sociální kontroly.
  3. Na základě celkové analýzy je možné konstatovat převažující existenci středopravicové agendy u diskusních pořadů Partie a Sedmička. Ta se promítala již v zarámování jednotlivých témat prostřednictvím obrazových příspěvků. Moderátoři v tomto smyslu nebyli ve sledovaném období zcela nezaujatí, a to zvláště ve vztahu k levicové interpretaci některých diskutovaných témat. Výsledkem uvedeného jevu byla častý sklon tlačit diskutující do apriorně vytvořených výkladových schémat
  4. Ostatní fauly a nekorektnosti lze přičíst na vrub nízké profesionality moderátorů. Primárně šlo o různé formy verbální agrese (např. ve zjemnělé formě - ironie, sarkasmus) a neverbální agrese v rovině gestické, mimické a intonační (zvláště R. Prorok a P.Schmaltzová). Občas se v diskusích objevovala tendence vytvořit obětního beránka, kterého je třeba usvědčit z jeho viny (R. Prorok, P. Schmaltzová, P.Šimůnek). Všichni moderátoři pak měli sklon personalizovat diskutované problémy.
  5. Za nejvýraznějším porušení vyváženosti všech tří diskusí lze považovat velmi výraznou nadreprezentovanost pražských poslanců a senátorů, a to zvláště v konfrontaci s ostatními volebními kraji. Uvedená skutečnost ovšem svědčí též o struktuře významných pozic v rámci jednotlivých politických stran.
  6. Výrazný byl nepoměr mezi dominantním zastoupením reprezentantů sněmovny a velmi nízkou přítomností senátorů
  7. Silně byly ve všech sledovaných pořadech podreprezentovány ženy
  8. Diskusní pořady Sedmička a Partie výrazně redukovaly výběr svých hostů na reprezentanty politických stran. Jinými slovy názorová pluralita byla v Partii a Sedmičce redukována na pluralitu parlamentní.
  9. Občanský sektor byl zastoupen de facto jen v pořadu V pravé poledne, jehož struktura a výběr diskutujících se postupně začíná blížit charakteru veřejnoprávní televize
  10. Proporcionální zastoupení jednotlivých politických stran bylo vcelku dodrženo. Jedinou výraznou výjimkou byla KSČM
  11. Mírně byla nadreprezentována US
  12. Mírně byla podreprezentována KDU-ČSL


VI. Hlavní diskusní pořady jako celek

VI.1. Chování moderátorů

Předložená analýza zahrnuje vzhledem k personálním proměnám v TV Nova pět moderátorských typů: R. Proroka (V pravé poledne), Jana Vávru a Jitku Obzinovou (Sedmička), Petru Schmaltzovou a Petra Šimůnka (Partie).

Jako základní charakteristiku jejich moderátorského stylu nabízíme následující údaje. Nejvíce byl ve sledovaném období verbálně aktivní R.Prorok, jehož mluvní přítomnost se v jedné diskusi blížila deseti minutám, což činilo průměrně zhruba 17% z celkové stopáže pořadu (viz tab. č. 1). Nižší aktivita ostatních moderátorů byla dána především existencí obrazových příspěvků, které obstarávají vlastní zarámování témat. Z pohledu frekvence dotazů mírně ztráceli ve sledovaném období moderátoři Primy (viz. tab č. 2). Naopak diskuse P.Šimůnka a P.Šchmaltzové byly z pohledu struktury položených dotazů nejpolemičtější či nejkritičtější (viz. tab. č. 3).

tab. č. 1 Podíl aktuální mluvní přítomnosti podle moderátora
Moderátor průměrná mluvní přítomnost v jedné diskusi (v min.) průměrný podíl z celkové stopáže diskuse
Prorok R. 9.49 min. 17%
Vávra J. 7.25 min. 12%
Obzinová J. 7.31 min. 12%
Schmaltzová P. 4.59 min. 10.2%
Šimůnek P. 4.49 min. 10%

tab. č. 2 Průměrný počet dotazů položených moderátorem v jedné diskusi
Moderátor průměrný počet dotazů
v jednom pořadu
Intervaly mezi jednotlivými dotazy
(min.)
Prorok R. 42 (cca 55min) 1,19 min
Vávra J. 49 (cca 60 min.) 1,13 min.
Obzinová J. 46 (cca 60 min.) 1,18 min.
Schmaltzová P. 22 (cca 45 min) 2,3 min
Šimůnek P. 25 cca 45 min.) 1,48 min


tab. č. 3 Porovnání struktury dotazů položených moderátory jednotlivým diskutujícím
moderátor obecně zjišťovací dotaz polemický dotaz jiné
J. Vávra 83,7% 15,4% 0,9%
J. Obzinová 71% 27% 2%
R. Prorok 74,6% 22% 3,4%
P.Šimůnek 67,7% 32% 0,3%
P. Schmaltzová 69% 30,6% 0,4%

Obecně lze konstatovat, že se moderátoři ve všech sledovaných diskusních pořadech více méně snažili uplatňovat zásady fair play. Analýza neprokázala systematickou favorizaci některého subjektu v rovině vedení vlastní diskuse. Poněkud méně objektivní, respektive méně vyvážený byl vztah k některým ideovým či politickým proudům. V tomto smyslu byla patrná středopravicová orientace všech moderátorů, respektive všech diskusí, a to již od úvodního zarámování daného tématu v obrazovém příspěvku.

Pokud v některých případech došlo k faulům či nekorektnostem ve vztahu k některému z diskutujících jednalo se především o důsledek nízké profesionality moderátorů. Ta v některých případech skutečně vedla k nezvládnutí základních konverzačních maxim a k favorizaci, respektive defavorizaci diskutéra či názorového proudu, který reprezentoval. Nejčastěji se uvedené problémy vyskytovali v diskusním pořadu Partie.

Nejčastějším objektem různých forem verbálních a vizuálních faulů či defavorizací se stala ČSSD (81 účastí v diskusích), následovaná KSČM (14 účastí) a ODS (70 účastí v diskusích). Velká část faulů a defavorizací pak měla nonverbální povahu, a to zvláště v případě moderátora pořadu V pravé poledne a moderátorky Partie. R.Prorok který byl až výjimky verbálně korektní obtížně kontroloval ve sledovaném období svůj nonverbální projev a občas příliš jednostranně signalizoval své sympatie, respektive antipatie některému z diskutujících. Ilustrací uvedeného problému je například neskrývaný Prorokův výsměch adresovaný ministru zdravotnictví Davidovi v souvislosti s jeho možnou rezignací. Podobné problémy bylo možné zachytit i u Petry Schmaltzové, a to především v rovině sympatií projevovaných některému z diskutujících, respektive názorovému proudu, který dotyčný debatér reprezentoval.

U všech moderátorů bylo možné zachytit i různé formy verbální agrese (např. ve zjemnělé formě - ironie, sarkasmus) a neverbální agrese v rovině gestické, mimické a intonační. Z diskuse samozřejmě nelze agresivní motivy zcela vyloučit. Jde však o to, aby nedocházelo k opuštění věcné argumentace a k přílišné personalizaci diskutovaných problémů. Ani v tomto případě však procento dotazů "ad hominem” nepřekročilo výrazně 5% podíl ze všech položených typů dotazů.

tab. č. 4 Podíl dotazů "ad hominem” z celku všech položených dotazů

Moderátor % dotazů "ad hominem” Ostatní Celkem
Prorok R. 1,3% 96,7% 100%
Vávra J. 0,9% 2,1% 100%
Obzinová J. 3,2% 94,9% 100%
Schmaltzová P. 5,3% 93,6% 100%
Šimůnek P. 4,3% 94,1% 100%

Občas se v diskusích objevovala tendence vytvořit obětního beránka, kterého je třeba usvědčit z jeho viny (R. Prorok, P. Schmaltzová). Výsledkem pak bylo porušení rovnováhy celé diskuse, kterou moderátoři postupně přestali řídit a docházelo k nadprodukci různých eristických záludností. Slabá příprava všech moderátorů tak vedla nezřídka ke ztrátě nezbytného nadhledu při řízení diskuse a tudíž ke snížené schopnosti odhalovat postojové inkonzistence jednotlivých mluvčí a k přehlížení komunikačních faulů, kterých se diskutující vzájemně dopouštěli.

Vyváženost a objektivita řízení diskuse indikují též proporce v jakých jednotlivé diskusní subjekty dostávají možnost tzv. "zavřít” celý pořad. Jde o velmi významnou rétorickou pozici, poslední slovo, o které politici standardně bojují. Obecně lze konstatovat, že všichni sledovaní moderátoři se snažili vyvarovat "dlouhých zavíráků” tak typických pro Debatu z poloviny devadesátých let. V tomto smyslu se doba tříminutových "zavíracích monologů skončena” nevyskytoval systematicky v žádném pořadu. Rozložení rétorické figury "uzavření” mezi jednotlivé subjekty však ukazuje jednoznačně nadreprezentovaný prostor pro politické strany, a to především pro vládní ČSSD. Stále jsou málo využívání experti, které v zahraničních pořadech podobného typu využívají často moderátoři místo vlastního posledního slova. Současně je třeba ocenit pokrok, který v tomto smyslu dosáhl pořad V pravé poledne, kde se ve srovnání s obdobím před nástupem R. Proroka výrazně zvýšil poměr expertů.

tab. č. 5 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskuse
strana/subjekt podíl "uzavření” diskuse z celkového počtu účastí subjektu
ČSSD 52%
ODS 43%
US 39%
KSČM 31%
OBČANSKÝ SEKTOR 27%
KDU-ČSL 25%
MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 25%
EXPERTI 16%
OSTATNÍ 13%

Frekvenční analýza jednotlivých typů dotazů, které moderátoři pokládali ve sledovaném období jednoznačně ukazuje drtivou převahu otázek bez zjevné odborné přípravy. Ani pětina dotazů se neopírala o přípravu či hlubší znalost dané problematiky. Výsledkem byly obecně položené otázky typu "Tak co si myslíte o YX” apod.         

tab. č. 6 Podíl dotazů opírajících se hlubší znalost tématu, odbornou přípravu
Moderátor Podíl otázek "s přípravou” Ostatní typy otázek CELKEM
Prorok R. 12% 98% 100%
Vávra J. 9,9% 90,1% 100%
Obzinová J. 9,2% 90,8% 100%
Schmalztová P. 15,9% 84, 1% 100%
Šimůnek P. 18% 82% 100%
        
Jako problematická se jevila schopnost moderátorů vyváženě klást polemické či kritické dotazy, které přímo zpochybňují názor či argumentaci diskutujícího nebo strany, jíž reprezentuje.

Následující tabulka dokládá, že nejvyšší podíl polemických otázek z celkového počtu obdržených dotazů byl adresován ve sledovaném období představitelům ČSSD. Následují odboráři, smluvně opoziční ODS a KSČM. Ještě výmluvnější byl pak poměr polemických dotazů adresovaných na konkrétní osobu. Zde Opět dominuje ČSSD následovaná KSČM a ODA (viz. tab. č. 7).

tab. č. 7 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům
  Obecně zjišťovací dotaz Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo instituci, kterou dotázaný zastupuje polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) Celkový počet polemických dotazů Jiné
ČSSD 69,2% 16,4% 11,8% 28,2% 2,1%
ODS 74,6% 15,6% 8,5% 23,9% 1,3%
KDU-ČSL 79,7% 13% 5,7% 18,7% 1,6%
US 80% 12,5% 5,5% 18% 3,6%
KSČM 77,4% 10,1% 11,7% 21,8% 0,8%
ODA 78,9% 9,9% 11,2% 21,2%  
Odbory 73,2% 24,4%   24,4% 2,4%

Uvedená data potvrzuje i poměr polemických dotazů adresovaných konkrétním politiků. V Sedmičce i v pořadu V pravé poledne byl jednoznačně pod největším tlakem premiér Miloš Zeman, a to nejen vzhledem k podílu polemických dotazů celkem, ale i v kategorii osobní kritiky. V Partii jej vystřídal Václav Klaus. Následující tabulky dále jasně ukazují velmi individualizovaný postoj jednotlivých moderátorů k uvedeným politikům. Nejmarkantnější je tento fakt u V.Mlynáře a I.Langra. Podíl polemických otázek, které tito nejčastější hosté pořadu V pravé poledne, respektive Sedmička obdrželi, byl zcela okrajový.

tab. č. 8a Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – V pravé poledne
(osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu).
V pravé poledne podíly dotazů
účastník diskuse politická příslušnost počet účastí Obecně zjišťovací Polemika, kritika strany, instituce Kritika osobní a odborné kvality Polemické dotazy celkem Jiné typy dotazů Celkem
Zeman, M ČSSD 4 41,9% 19,4% 30,6% 50,0% 8,1% 100,0%
Macek, M ODS 3 55,6% 28,6% 14,3% 42,9% 1,6% 100,0%
Klaus, V ODS 3 62,2% 16,2% 21,6% 37,8% 0,0% 100,0%
Künhl, K US 4 57,9% 31,6% 5,3% 36,8% 5,3% 100,0%
Kasal, J ODS 4 67,6% 26,5% 5,9% 32,4% 0,0% 100,0%
Langer, I ODS 4 65,5% 30,9% 0,0% 30,9% 3,6% 100,0%
Kavan, J. ČSSD 4 66,0% 22,0% 6,0% 28,0% 6,0% 100,0%
Gross, S ČSSD 4 73,1% 20,9% 3,0% 23,9% 3,0% 100,0%
Špidla, V ČSSD 3 65,3% 12,2% 10,2% 22,4% 12,2% 100,0%
Mlynář, V US 5 89,2% 5,4% 5,4% 10,8% 0,0% 100,0%




tab. č. 8b Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – Sedmička
(osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu).
Sedmička Podíly dotazů
účastník diskuse politická příslušnost Počet účastí Obecně zjišťovací Polemika, kritika strany, instituce Kritika osobní a odborné kvality Polemické dotazy celkem Jiné typy dotazů Celkem
Zeman, M ČSSD 5 58,4% 24,0% 16,0% 40,0% 1,6% 100,0%
Bašta, J ČSSD 5 68,8% 15,3% 15,3% 30,6% 0,6% 100,0%
Kasal, J KDU- ČSL 3 67,7% 18,5% 10,8% 29,2% 3,1% 100,0%
Zahradil, J ODS 3 70,8% 16,9% 10,8% 27,7% 1,5% 100,0%
Benešová, L ODS 6 77,5% 18,3% 2,8% 21,1% 1,4% 100,0%
Macek, M ODS 3 80,5% 9,8% 9,8% 19,5% 0,0% 100,0%
Gross, S ČSSD 5 78,7% 9,4% 7,1% 16,5% 4,7% 100,0%
Mlynář, V US 3 83,9% 14,3% 1,8% 16,1% 0,0% 100,0%
Künhl, K US 4 84,7% 11,7% 0,9% 12,6% 2,7% 100,0%
Kavan, J. ČSSD 4 85,4% 8,3% 4,2% 12,5% 2,1% 100,0%
Ruml, J US 5 90,1% 7,2% 2,7% 9,9% 0,0% 100,0%
Buzková, P ČSSD 3 92,8% 5,8% 1,4% 7,2% 0,0% 100,0%
Tlustý, V ODS 4 92,0% 5,0% 2,0% 7,0% 1,0% 100,0%
Langer, I ODS 5 95,1% 3,3% 1,6% 4,9% 0,0% 100,0%

tab. č. 8c Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – Partie
(osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu).
Partie podíly dotazů
účastník diskuse politická příslušnost Počet účastí Obecně zjišťovací Polemika, kritika strany, instituce Kritika osobní a odborné kvality Polemické dotazy celkem Jiné typy dotazů Celkem
Klaus, V ODS 5 47,3% 38,2% 12,7% 50,9% 1,8% 100,0%
Langer, I ODS 3 51,3% 25,6% 23,1% 48,7% 0,0% 100,0%
Lansky, E ČSSD 3 46,2% 32,7% 13,5% 46,2% 7,7% 100,0%
Ruml, J US 6 52,0% 20,0% 22,7% 42,7% 5,3% 100,0%
Tlustý, V ODS 3 63,6% 20,0% 12,7% 32,7% 3,6% 100,0%
Kasal, J ČSSD 3 73,3% 23,3% 3,3% 26,7% 0,0% 100,0%
Svoboda, C KDU-ČSL 4 79,6% 13,0% 7,4% 20,4% 0,0% 100,0%
Buzková, P ČSSD 4 81,5% 13,8% 3,1% 16,9% 1,5% 100,0%
Künhl, K US 3 84,4% 6,3% 9,4% 15,6% 0,0% 100,0%
Benešová, L ODS 3 85,1% 10,6% 4,3% 14,9% 0,0% 100,0%


Nejatakovanějším diskusním subjektem tak byla ve sledovaném období ČSSD. Nejvíce polemických či kritických dotazů jí adresoval R.Prorok, který položil sociálně demokratickým představitelům více něž 40% ze všech polemických dotazů, které představitelé této strany obdrželi (viz. tab. č. 8).

tab. č. 9 Podíl polemických dotazů podle diskusních pořadů
Sedmička Partie V pravé poledne Diskusní subjekt
23% 35,2% 42,5% ČSSD
16,4% 28,7% 34,5% ODS
15,3% 20,3% 22,4% KDU-ČSL
12,6% 18% 21% US
11% 21,8% 28,3% KSČM
24,3% 13,6% 8,3% ODA
33,3% 33% 7,1% Odbory


Uvedená skutečnost je jen jedním z řady indikátorů snížené objektivity a vyváženosti sledovaných diskusí, které byly jednoznačně kritičtější vůči levicovým politickým představitelům. V daném případě nemáme na mysli jen neproporční zastoupení KSČM v diskusích jako celku (viz. podkapitola o výběru diskutujících), ale především obecná hodnotová východiska, apriorní předpoklady moderátorů, které se promítali jak ve vlastní konverzaci s diskutujícími, tak i v zarámování jednotlivých témat. Uvedený jev posilovala navíc častá tendence moderátorů Partie a Sedmičky tlačit diskutující do apriorně přijatých výkladových schémat typu - "když selhal liberalismus tak musí nutně přijít socialismus” apod.. V tomto případě je třeba naopak ocenit moderátora pořadu V pravé poledne, jehož projev byl méně schematický a byla v něm patrná snaha o hlubší analýzu daných problémů. Roman Prorok naplňuje lépe než jeho předchůdce. základní úkol moderátora tj. řídit objektivně, kultivovaně a nestranně celý diskusní pořad.


VI.2 Výběr diskutujících

Naplnění kritéria vyváženosti se týká nejen proporcionálního zastoupení politických stran, ale i neparlamentních skupin a hnutí. Zvláště veřejnoprávní televize se musí snažit o vyvážené a pluralitní reprezentování názorů, co nejširšího společenského spektra. To by samozřejmě nemělo znamenat křečovité sledování statistiky, respektive reprezentativity na úkor kompetence či smysluplnosti diskuse. Primárním cílem by tak mělo být, co nejadekvátnější pokrytí všech základních aspektů daného problému.

Celkově lze konstatovat, že sledované diskusní pořady jako celek více méně vyváženě odrážely pouze politické spektrum parlamentních stran (s výjimkou KSČM). Ostatní neparlamentní uskupení a hnutí, stejně jako různé etnické skupiny však byly zastoupeny zcela okrajově. O něco lepší byla v dané souvislosti situace v diskusním pořadu ČT. Mezi výrazně podreprezentované skupiny patří ženy, které tvořili ve sledovaném období osm procent ze všech 376 diskutujících. Přesto, že je politický i společenský život v ČR značně maskulinizován je uvedený poměr značně nevyvážený a potvrzuje defacto léta držený stereotyp o tom, že žena do politiky nepatří.

tab. č. 10 Diskutující podle pohlaví
  V pravé poledne Sedmička Partie Celkem
ženy 5,4% (11) 10,7% (9) 11,4% (10) 8% (30)
muži 94,6% (193) 89,3% (75) 88,6% (78) 92% (346)

Uvedená skutečnost platí i pro veřejnoprávní televizi, která se již z vlastní definice musí snažit pokrývat co nejširší názorové spektrum. I zde ovšem existoval ve sledovaném období defacto uzavřený okruh politiků, kteří v jednotlivých diskusích cirkulují jako v bludném kruhu a recyklují stokrát opakované postoje a názory. Na rozdíl od Sedmičky a Partie, kde je situace v tomto smyslu ještě mnohem horší pořad V pravé poledne poskytuje více prostoru expertům (viz. dále podrobnější analýza jednotlivých diskusních pořadů).

Podle frekvence výskytu byli nejčastěji zváni do uvedených diskusních pořadů představitelé ČSSD. Za pozornost stojí i mírná nadreprezentovanost US a naopak nižší účast KDU-ČSL a především KSČM (viz. tab. 11).

tab. č. 11 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů - celkem

Diskusní subjekty Četnost účastí Podíl z celku
ČSSD 81 21,6%
ODS 70 18,7%
US 39 10,3%
Experti 37 9,8%
Novináři 27 7,2%
KDU-ČSL 24 6,5%
St. správa, samospráva
st. sektor 19 5%
T-Management 18 4,8%
Občanský sektor 15 4%
KSČM 14 3,8%
Nezávislí posl. 10 2,7%
ODA 6 1,6%
Odbory 4 1%
Neparl. strany 4 1%
Jiné 8 2%
CELKEM 376 100%

Zastoupení politických subjektů ještě roste z pohledu aktuální mluvní přítomnosti. Představitelé politických stran zaplnili 78% čistého celkového diskusního času. Mluvní aktivitou tak zvýšila ČSSD svůj podíl na 29% a propast mezi prvními třemi subjekty (ODS, US) a ostatními se ještě prohloubila. Je zřejmé, že moderátoři poskytovali v jednom pořadu průměrně nejvíce času představitelům ČSSD (18 min. na pořad) a zástupcům US (17 min.). Typický je poměrně malý prostor poskytovaný expertům (9 min průměrně na jeden pořad) (viz. tab. č. 12).

Mezi jednotlivými diskusními subjekty byly nejčastěji zastoupeni představitelé ČSSD, jejich poměr byl nejvyšší v Sedmičce. V pořadech Partie a V pravé poledne byli de facto zástupci ČSSD a ODS přítomni ve stejném počtu.

tab. č. 12 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů podle pořadů

Diskusní subjekty V pravé poledne Sedmička Partie
ČSSD 16,7% 35,7% 22,7%
ODS 15,2% 29,7 22,7%
US 12,2% 16,6% 14,7%
Experti 12,2% 5,9% 10,2%
Novináři 7,8% 4,8% 6,8%
KDU-ČSL 7,3% 2,5% 4,5%
St. správa, samospráva
st. sektor 7,3% 1,2% 3,4%
T-Management 5,8% 1,2% 3,4%
Občanský sektor 4,4% 1,2% 2,3%
KSČM 2,9% 1,2% 2,3%
Nezávislí posl. 1,9%   2,3%
ODA 1,4%   1,2%
Odbory 1%   1,2%
Neparl. strany 1%    
Jiné 2,9%   2,3%

tab. č. 13 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin
Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Průměrná mluvní přítomnost v diskusi Celková mluvní přítomnost ve všech diskusích (hod.) Podíl z celkového času čisté konverzace
ČSSD 81 18 min 24: 57 28,9%
ODS 70 14 min 16:54 19,6%
US 39 17 min. 10:55 12,6%
Experti 37 9 min. 5:38 6,5%
Novináři 27 8 min 3:28 4%
KDU-ČSL 24 14 min. 5:41 6,6%
St. správa, samospráva
st. sektor 19 10 min. 3:16 3,8%
T-Management 18 11min. 3:13 3,7%
Občanský sektor 15 8 min. 2:05 2.4%
KSČM 14 15 min. 3:25 4%
Nezávislí posl. 10 16 min. 2:41 3,1%
ODA 6 13 min. 1:16 1,5%
* Odbory 4 13 min. 0:52:00 1%
Neparl. strany 4 12 min. 0:49:00 0.9%
Jiné 8 9 min. 1:15 1,4%
* Zastoupení odborů odpovídá nominaci hostů. Sám R. Falbr ovšem byl pozván osmkrát, byl většinou nominován jako senátor. Z tohoto pohledu byly reálná účast odborů vyšší než ukazuje statistika.

Následující tabulka ukazuje pořadí nejčastěji diskutujících osobností, ze které je zřejmé jak politici zcela opanovali uvedený diskusní prostor. Prvním nepolitikem byl na dvacátém místě žurnalista Alexander Mitrofanov.

tab. č. 14 Devatenáct nejčastějších účastníků diskusí v roce 1999
Jméno mluvní přítomnost v diskusích - celkem (čistý čas v hodinách) absolutní počet účastí/celková stopáž diskusí subjekt
Ruml J. 3:59 12 US
Zeman M. 3:59 9 ČSSD
Langer I. 3:20 12 ODS
Kavan J. 3:11 10 ČSSD
Gross S. 3:03 11 ČSSD
Kühnl K. 2:47 11 US
Klaus V. 2:43 10 ODS
Bašta J. 2:34 8 ČSSD
Kasal J. 2:28 10 KDU-ČSL
Benešová L. 2:18 10 ODS
Buzková P. 2:13 8 ČSSD
Mlynář V. 2:11 8 US
Falbr R. 2:11 8 Nezávislý/odbory
Tlustý V. 2:10 8 ODS
Špidla V. 2:00 7 ČSSD
Macek M. 1:47 6 ODS
Rychetský P. 1:44 5 ČSSD
Zahradil J. 1:34 6 ODS
Svoboda C. 1:32 7 KDU-ČSL
pozn. disproporce mezi dosaženým časem a počtem účastí mezi jednotlivými mluvčími je dána nejen jejich individuální konverzační aktivitou, ale i skutečností, že uvedené pořady nemají stejnou stopáž, respektive neposkytují stejný čas pro diskusi. Proto například na dosažení stejného času potřeboval J.Ruml dvanáct diskusí oproti Zemanovým devíti účastím pouze v Sedmičce a pořadu V pravé poledne. V uvedeném případě hrála nezanedbatelnou svou roli i Zemanova konverzační košatost.

Všechny tři diskuse navíc vyvolávaly dojem, že se vše podstatné v životě české společnosti odehrává ve Strakově akademii nebo v parlamentu. Uvedená skutečnost se však již netýká představitelů senátu. Ze 161 diskutujících poslanců ve všech třech diskusních pořadech bylo pouze 20% senátorů (viz tab. č. 15).

tab. č. 15 Zastoupení poslanecké sněmovny a senátu
  V pravé poledne Sedmička Partie CELKEM
sněmovna 86,3% 73,2% 81,5% 80,1%
senát 13,7% 26,8% 18,5% 19,9%

Výrazným porušením vyváženosti diskusí pak bylo ve sledovaném období neproporcionální zastoupení jednotlivých volebních krajů. Tento fenomén ovšem odráží též obecně sebestřednost pražské politické scény, respektive skutečnost, že významní členové jednotlivých stran kandidovali v Praze nebo ve středních Čechách (viz. tab. č. 16).

tab. č. 16 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů v diskusích podle volebních krajů

region Celkový počet účastí celkový čas (hodiny) podíl krajů podle mluvní přítomnosti
Praha 71 18:47 35,4
Střední Čechy 36 8:34 16,1%
Severní Morava 25 8:08 15,3%
Sev. Čechy 23 5:46 10,9%
Jižní Morava 18 4:31 8,5%
Jižní Čechy 12 3:22 6,3 %
Východní Čechy 8 2:24 4,5 %
Západní Čechy 5 1:34 3 %

tab. č. 17 Podíl mluvní přítomnosti poslanců a senátorů podle volebních krajů a pořadu

region V pravé poledne % Sedmička % Partie %
Praha 34,8 31,4 43,6
Severní Morava 17,2 17,5 8,9
Střední Čechy 12,7 17,7 17,5
Jižní Čechy 10,6 4,9 3,9
Sev. Čechy 9,7 12 10,2
Jižní Morava 6,8 9,7 8,4
Východní Čechy 4,5 5 3,6
Západní Čechy 3,8 - 3,3


VI.3. Volba témat

Tématicky dominovala ve všech třech diskusních pořadech vnitřní politika. Zarážející je nízké zastoupení kategorie sociální problémy, které je dáno především zarámování jednotlivých témat jako nikdy nekončícího příběhu o parlamentních šarvátkách, respektive o životě politických stran. Diskuse se tak staly ve většině případů médiem propagujícím stranické jednotlivé politické subjekty. V tomto smyslu došlo de facto k privatizaci diskusních pořadů stranickými sekretariáty. Věcná debata o klíčových problémech české společnosti tak většinou sklouzla k tématu partajní politiky.
Poněkud překvapivě byla nejméně upřena na vnitropolitickou problematiku Sedmička. Paradoxně dominoval pořad V pravé poledne, který by měl naopak odrážet co nejširší názorové spektrum. Konverzační analýza ukázala, že R. Prorok sice zve do své diskuse mnohem pestřejší spektrum hostů, ale zhruba po prvních patnácti minutách přítomní politici nebo on sám překódují dané téma na stranický mač. Navíc formát Sedmičky poskytuje největší možnosti co nejpestřejšího pokrytí různých tematických okruhů. I zde však můžeme konstatovat značný důraz na politický, respektive stranické půtky. Partie pak byla tematicky nejúdernější v oblasti ekonomické problematiky a překvapivě věnovala větší pozornost než diskuse na ČT sociálním problémům, respektive pozici marginalizovaných skupin.

tab. č. 18 Frekvence hlavních tématických okruhů - celkem
Tematické okruhy podíl jednotlivých témat
Vnitřní politika 56,2%
Ekonomika 18,1%
Zahraniční politika 11,3%
Sociální problémy 10,1%
Kultura 0,6%
Jiné 3,7%

tab. č. 19 Čas věnovaný hlavním tematickým celkům
Tematické okruhy podíl jednotlivých témat
Vnitřní politika 54,6%
Ekonomika 19%
Zahraniční politika 12,1%
Sociální problémy 11,9%
Kultura 1%
Jiné 1,4%

tab. č. 20 Rozložení hlavních tematických celků podle pořadů
tematické celky V pravé poledne Sedmička Partie
Vnitřní politika 63% 51,6% 59,3%
Ekonomika 14,3% 20,9% 15,9%
Zahraniční politika 8,4% 12,5% 11,5%
Sociální problémy 6,5% 12,7% 8,2%
Kultura 1,9% 0% 0,5%
Jiné 5,8% 2,3% 4,4%


VII. Charakteristika jednotlivých pořadů
VII. 1. V PRAVÉ POLEDNE
VII.1.1.Chování moderátorů

Styl Romana Proroka byl charakterizován po sledované období umírněnou snahou po věcné diskusi. Analýza jeho komunikační strategie ukazuje stále ještě slabší přípravu na některá témata. Následující kvantifikace (tab. č. 24 a 28) ukazuje poměrně výrazný sklon moderátora redukovat většinu témat diskusí na stranickou problematiku. Nezřídka měl též R. Prorok tendenci personalizovat složitější tematické celky. Tomuto sklonu k povrchnímu, někdy až bulvárnímu hledání senzací za každou cenu se bohužel nevyhnul ani pořadu V Pravé poledne. Věcná analýza sociálních a ekonomických souvislostí dlouhodobé politické krize byla často vytěsňována individuální vivisekcí některých ministrů (např. I. David). Výsledkem pak byly jalové, informačně chudé diskuse, ve kterých dominovalo povrchní moderování bez vhledu do tématu. Uvedenou skutečnost dokládá již zmíněný více než dvoutřetinový podíl "nepřipravených dotazů”, které směřovaly bezelstně do prázdna či nabízely diskutujícím snadný únik. Výsledkem pak byl nezřídka stav, kdy politici sami začali řídit diskusi, respektive uspořádali si v rámci debaty tiskovou konferenci. Jinými slovy pořad V pravé poledne se často dostával do vleku svých hostů.         
Obecně však platí, že R. Prorok nepřekračoval výrazným a především systematickým způsobem pravidla fair play. Pokud došlo k nekorektnosti, jednalo se spíše o nezáměrné profesionální selhání (viz. kap. VI.I).

Komunikační strategii R. Proroka charakterizoval ve srovnání s ostatními diskusemi nejvyšší podíl polemických dotazů, které adresoval nejčastěji představitelům ČSSD (viz tab. č. 22). Současně ovšem poskytl představitelům ČSSD největší prostor pro uzavření diskusí (viz tab. č. 23).

tab. č. 21 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícím
Typ dotazu podíl jednotlivých typů dotazů
obecně zjišťovací 74,6%
polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci
(např. ministerstvo)
12,4%
polemický dotaz atakující konkrétní osobu
(její lidské a profesionální kvality)
8,2%


tab. č. 22 Diskusní subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům
  Obecně zjišťovací dotaz Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo instituci, kterou dotázaný zastupuje polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) Celkový počet polemických dotazů Jiné
ČSSD 63,3% 17,2% 15,3% 42,5% 4,1%
ODS 64,6% 21,4% 13,1% 34,5% 1,5%
KDU-ČSL 74,6% 16,4% 6% 22,4% 3%
US 76,1% 17,4% 3,6% 21% 2,7%
KSČM 71,7% 17,4% 10,9% 28,3% -
ODA 91,7% - 8,3% 8,3% -
Odbory 92,9% 7,1% - 7,1% -


tab. č. 23 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskuse
strana/subjekt podíl "uzavření” diskuse z celkového počtu účastí subjektu
ČSSD 45%
ODA 0%
ODS 24%
US 25%
KSČM 0%
OBČANSKÝ SEKTOR 29%
KDU-ČSL 11%
MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 33%
EXPERTI 17%
ODBORY 0%


VII.1.2. Výběr účastníků

Pořad V pravé poledne ve srovnání s ostatními diskusními pořady respektoval nejvíce názorovou pluralitu, respektive byla zde částečně potlačena nadreprezentovanost parlamentních politiků. I zde však představitelé politických stran obsadili svými vystoupeními 55% čistého diskusního času. Poměr neparlamentních, respektive tzv. nepolitických subjektů tak byl ve sledovaném období stále nízký. Je třeba ovšem ocenit, že ve srovnání se svými předchůdci zval do diskuse R.Prorok více odborníků. Bohužel v některých případech nebylo možné užít adjektivum nezávislý.

tab. č. 24 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů

Diskusní subjekty Četnost účastí Podíl z celku
ČSSD 33 16,7%
ODS 31 15,2%
US 25 12,2%
Experti 25 12,2%
Novináři 16 7,8%
KDU-ČSL 15 7,3%
St. správa, samospráva
st. sektor 15 7,3%
T-Management 12 5,8%
Občanský sektor 9 4,4%
KSČM 6 2,9%
Nezávislí posl. 4 1,9%
ODA 3 1,4%
Odbory 2 1%
Neparl. strany 2 1%
Jiné 6 2,9%
CELKEM 204 100%

tab. č. 25 Aktuální mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin

Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Průměrná mluvní přítomnost v diskusi Celková mluvní přítomnost ve všech diskusích (hod.) Podíl z celkového času čisté konverzace
Experti 33 9 min. 4:51 13,5%
ČSSD 31 16 min. 8:16 23,1%
ODS 25 12 min 4:48 13,5%
Novináři 25 8 min 3:10 8,9%
St. správa, samospráva
st. sektor 16 10 min. 2:38 7,4%
T-Management 15 9 min. 2:15 6,3%
Občanský sektor 15 8 min. 2:05 5,8%
US 12 11 min. 2:10 6%
KDU-ČSL 9 11 min. 1:40 4,7%
Nezávislí posl. 6 12 min. 1:11 3,3%
KSČM 4 10 min. 0:39 1,9%
Neparl. strany 3 11 min. 0:33:00 1,5%
ODA 2 9 min. 0:17 0,8%
Odbory 2 12 min. 0:25:00 1,2%
Jiné 6 8 min. 0:46:00 2,1%

tab. č. 26 Šestnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu V pravé poledne

Jméno Čistá mluvní přítomnost (hod.) absolutní četnost subjekt
Mlynář V. 1:19 5 US
Zeman M. 1:19 4 ČSSD
Langer I. 1:00 4 ODS
Gross S. 0.58 4 ČSSD
Kavan J. 0:53 4 ČSSD
Špidla V. 0:51 3 ČSSD
Klaus V. 0:51 3 ČSSD
David I. 0:48 3 ČSSD
Kasal J. 0:44 4 KDU-ČSL
Macek M. 0:42 3 ODS
Künhl K.. 0:38 4 US
Falbr R. 0:33 3 nezávislý/odbory
Mitrofanov A. 0:28 4 novinář -Právo
Zámečník M. 0:23 3 ekonom
Pehe J. 0:20 3 politolog
Urban J. 0:19 3 novinář

tab. č. 27 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů podle volebních krajů
region celkový čas absolutně (hodiny) podíl volebních krajů %
Praha 5:30 34,8 %
Severní Morava 2:43 17,2 %
Střední Čechy 2:00 12,7 %
Jižní Čechy 1:40 10,6 %
Sev. Čechy 1:32 9,7 %
Jižní Morava 1:04 6,8%
Východní Čechy 0:43 4,5 %
Západní Čechy 0:36 2,7 %


VII.1.3. Výběr témat

Celkově dominovala ve sledovaném pořadu problematika obecných politických šarvátek často s přímým odkazem na problematiku vnitřního stranického života. Diskuse byly ve většině případů výrazně politizované a sloužily jako médium propagující stranické programy, ovšem většinou v nekonkrétní, pouze propagandistické podobě. V tomto smyslu došlo de facto k privatizaci diskusního pořadů stranickými sekretariáty. Věcná diskuse o klíčových problémech české společnosti tak většinou sklouzla k tématu partajní politiky.

tab. č. 28 Podíl hlavních tématických okruhů
tematické celky podíl jednotlivých témat
Vnitřní politika 63%
Ekonomika 14,3%
Zahraniční politika 8,4%
Sociální problémy 6,5%
Kultura 1,9%
Jiné 5,8%

tab. č. 29 Rozložení subtémat v rámci kategorie "vnitřní politika”
Témata Podíl
politické konflikty (stranické půtky) 24,7%
problémy zákonnosti 18,6%
fungování státní správy 21,6%
stranický život ODS 11,3%
Činnost vlády 4,1%
stranický život ČSSD 5,2%
stranický život KSČM 4,1%
prezident 1%
vyrovnání s minulostí 5,2%
stranický život KDU-ČSL 2,1%
stranický život US 0%
občanský sektor (ek. hnutí apod.) 3,9%

tab. č. 30 Rozložení subtémat v rámci kategorie "zahraniční politika”
témata podíl %
EU 15,4%
Jugoslávie 53,8%
NATO 23,1%
Jiné 7,7%

tab. č. 31 Rozložení subtémat v rámci kategorie "ekonomika”
téma podíl %
transformace 40,9
rozpočet 27,3%
dopravní politika 9,1%
ekonomické problémy 18,1%
jiné 4,5%

tab. č. 32 Rozložení subtémat v rámci kategorie "sociální problémy”
téma podíl %
Romská problematika 10%
nezaměstnanost 30%
bytové problémy 10%
zdravotnictví 50%


VII.2. SEDMIČKA
VII.2.1.Chování moderátorů

Sedmička prošla v průběhu minulého roku ve srovnání s ostatními dvěma diskusemi nejvýraznější proměnou. Formát sice zůstal zachován, ale J. Vávru nahradila J. Obzinová. Z porovnání struktury dotazů vyplývá, že došlo k mírnému zvýšení razance diskusí a především posílení adresnosti moderátorovi komunikace (viz tab. č. 33). Výsledkem je patrná tendence diskutované problémy personalizovat.

Největší podíl polemických či kritických dotazů adresovali oba moderátoři ČSSD, tak jako tomu bylo i u ostatních diskusí. Podobně jako V hlavním diskusním pořadu ČT poskytli i moderátoři Sedmičky největší prostor pro zavření diskusí ČSSD.

Celkově ovšem nelze hovořit o systematické favorizaci, respektive defavorizování některého subjektu. Klíčový problém týkající se objektivity pořadu byl zakomponován již v samotných obrazových příspěvcích, které velmi často zcela nezakrytě komentovala jednotlivá témata, a tak vytvářela nestejnou diskusní pozici pro jednotlivé debatéry. V tomto smyslu byli v nejobtížnější pozici ministři vlády ČSSD, a to zvláště v konfrontaci s opoziční US.

tab. č. 33 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícím
(J. Vávra vs. J. Obzinová)

Typ dotazu J. Vávra J. Obzinová
obecně zjišťovací 76% 65%
polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci (např. ministerstvo) 10,6% 12,7%
polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) 2,3% 10,8%
Jiné 11,1% 11,5%
CELKEM 100% 100%



tab. č. 34 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům
  Obecně zjišťovací dotaz Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo instituci, kterou dotázaný zastupuje polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) Polemické dotazy celkem Jiné
ČSSD 75,1% 14,4% 8,6% 23% 1,9%
ODS 82,5% 10,8% 5,6% 16,4% 1,1%
KDU-ČSL 82,4% 9,9% 5,4% 15,3% 2,3%
US 86,1% 10,4% 2,2% 12,6% 1,3%
KSČM 88,2% 8,8% 2,2% 11% -
ODA 70,3% 10,8% 13,5% 24,3% -
Odbory 66,7% 33,3% - 33,3% -

tab. č. 35 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskuse
strana/subjekt podíl "uzavření” diskuse z celkového počtu účastí subjektu
ČSSD 56,7%
ODA 0%
ODS 40%
US 50%
KSČM 0%
OBČANSKÝ SEKTOR 0%
KDU-ČSL 25%
MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 0%
EXPERTI 0%
ODBORY 0%


VII.2.2. Výběr účastníků

Sedmička ve sledovaném období ve srovnání s ostatními diskusními pořady nejméně názorově pestrá. Kolotoč vybraných politických hvězd má v tomto pořadu nejvyšší tempo a recyklace jejich názorů je zde nejefektnější. Neparlamentní subjekty zde neměly téměř žádnou šanci. V tomto smyslu je Sedmička skutečnou oporou systému a nejvíce bojuje za zachování statu quo. Představitelé politických stran zde obsadili svými vystoupeními neuvěřitelných 97% čistého diskusního času. I zde byl více méně respektován základní volební klíč pro reprezentaci politických subjektů. I zde byla tak jako v ostatních diskusích nadreprezentována US. Rozdíl mezi ní a KDU-ČSL však byl ve srovnání s ostatními sledovanými diskusemi nejvyšší.

tab. č. 36 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů
Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Podíl z celkového počtu diskutujících
ČSSD 30 35,7%
ODS 25 29,7
US 14 16,6%
KDU-ČSL 5 5,9%
KSČM 4 4,8%
ODA 2 2,5%
T-Management 1 1,2%
Nezávislí posl. 1 1,2%
St. správa, samospráva
st. sektor 1 1,2%
Odbory 1 1,2%
Experti    
Novináři    
Občanský sektor    
Neparl. strany    

tab. č. 37 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin
Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Průměrná mluvní přítomnost v diskusi Celková mluvní přítomnost ve všech diskusích (hod.) Podíl z celkového času čisté konverzace
ČSSD 30 24 min. 12:14 38,3%
ODS 25 20 min 8:09 25,5%
US 14 24 min. 5:35 17,5%
KDU-ČSL 5 23 min. 1:55 6,9%
KSČM 4 23 min. 1:33 4,9%
ODA 2 21 min. 0:42 2,2%
T-Management 1 24 min. 0:24:00 1,3%
Nezávislí posl. 1 22 min. 0:22:00 1,2%
St. správa, samospráva
st. sektor 1 18 min. 0:18:00 0.9%
Odbory 1 18 min. 0:18:00 0,9%
Experti        
Novináři        
Občanský sektor        
Neparl. strany        

tab. č. 38 Patnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu Sedmička
Jméno Celkový čistý diskusní čas celková účast subjekt
Zeman M. 2:40 5 ČSSD
Ruml J. 2:08 5 US
Bašta J. 1:54 5 ČSSD
Kavan J. 1:44 4 ČSSD
Benešová L. 1:41 6 ODS
Gross S. 1:41 5 ČSSD
Langer I. 1:36 5 ODS
Künhl K. 1:30 4 US
Tlustý V. 1:19 4 ODS
Mlynář V. 1:11 3 US
Buzková P. 1:11 3 ČSSD
Kasal J. 1:10 3 KDU-ČSL
Macek M. 1:05 3 ODS
Zahradil J. 1:04 3 ODS
Falbr R. 1:04 3 nezávislý/odbory
Klaus V. 0:46 3 ODS

tab. č. 39 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů podle volebních krajů
region Počet účastí celkový čas absolutně (hodiny) podíl podle volebních krajů %
Praha 20 7:41 31,4 %
Střední Čechy 14 4:19 17,7 %
Severní Morava 10 4:17 17,5 %
Sev. Čechy 8 2:56 12 %
Jižní Morava 6 2:23 9,7%
Jižní Čechy 3 1:12 4,9 %
Východní Čechy 3 1:13 5 %
Západní Čechy 1 0:27 1,9 %


VII.2.3. Výběr témat

Poněkud překvapivě byla Sedmička méně upřena na vnitropolitickou problematiku než diskusní pořad veřejnoprávní televize. Na rozdíl od kterého reflektovala více jak zahraniční problematiku, tak ekonomické a sociální problémy. I zde však můžeme konstatovat značný důraz na politické, respektive stranické šarvátky, které většinou ústily v bulvárně povrchní popis jednotlivých témat. Za zmínku stojí v českém kontextu nebývalý zájem o problematiku menšin. Romská agenda měla ovšem v Sedmičce velmi povrchní až bulvární či přesněji populistický ráz.

tab. č. 40 Podíl hlavních tématických okruhů

tematické celky podíl jednotlivých témat
Vnitřní politika 51,6%
Ekonomika 20,9%
Zahraniční politika 12,5%
Sociální problémy 12,7%
Jiné 2,3%


tab. č. 41 Rozložení subtémat v rámci kategorie "vnitřní politika”

témata Podíl
politické konflikty (stranické půtky) 23,8%
problémy zákonnosti 20,8%
fungování státní správy 16,9%
stranický život ODS 9%
činnost vlády 7,3%
stranický život ČSSD 5,1%
stranický život KSČM 4,5%
prezident 3,4%
vyrovnání s minulostí 2,8%
stranický život KDU-ČSL 0,9%
stranický život US 0,6%
občanský sektor 0%
Jiné 13%

tab. č. 42 Rozložení subtémat v rámci kategorie "zahraniční politika”
Témata podíl %
EU 32,6%
Jugoslávie 23,3%
Velká Británie 9,3%
NATO 7%
Ruská federace 7%
SRN 4,7%
Belgické království 2,3%
Čečna 2,3%
Rakouská republika 2,3%
Slovenská republika 2,3%
Jiné 7%

tab. č. 43 Rozložení subtémat v rámci kategorie "ekonomika”
téma podíl %
transformace 43,1
rozpočet 25%
ekonomické problémy 30,7%
jiné 1,2%

tab. č. 44 Rozložení subtémat v rámci kategorie "sociální problémy”
téma podíl %
Romská problematika 29,5%
sociální a důchodové zabezpečení 9,1%
nezaměstnanost 31,8%
marginalizovaní (menšiny, homosexuálové atd.) 9%
bytové problémy 18,2%
zdravotnictví 2,4%


VII.3.PARTIE
VII.3.1.Chování moderátorů

Partie po rozpačitých počátcích našla v posledním roce svou tvář. Moderátorská dvojice P. Šimůnek a Petra Schmaltzová jsou dnes nejrazantnějšími moderátory hlavních diskusních pořadů. Z porovnání struktury dotazů vyplývá, že zvláště P. Schmaltzová má ze sledovaných moderátorů nejvýraznější tendenci personalizovat vedení diskusí. Oba moderátoři pak mají nejnižší podíl neutrálních "obecně zjišťovacích dotazů”.

I tito moderátoři adresovali největší podíl polemických či kritických dotazů představitelům vládní ČSSD. Pozice jejích představitelů byla v Partii ve srovnání s ostatními diskusemi nejsložitější. I zde byla tato strana nejčastěji atakována polemickými a kritickými dotazy. Na rozdíl od ostatních sledovaných pořadů zde ovšem neměla ČSSD jasnou početní ani časovou převahu. Pouze v případě struktury zavření diskuse dostala jednoznačně největší prostor.

tab. č. 45 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícím
(J. Vávra vs. J. Obzinová)
Typ dotazu P. Šimůnek P. Schmaltzová
obecně zjišťovací 59,9% 55,7%
polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci (např. ministerstvo) 17,8% 13,7%
polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) 9,8% 17,5%
Jiné 12,5 13,1%
CELKEM 100% 100%


tab. č. 46 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům
  Obecně zjišťovací dotaz Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo instituci, kterou dotázaný zastupuje polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality) Polemické dotazy celkem Jiné
ČSSD 62,7% 20,6% 14,6% 35,2% 2,2%
ODS 69,8% 19,4% 9,3% 28,7% 1,5%
KDU-ČSL 79,7% 14,4% 5,9% 20,3% -
US 80% 12,5% 5,5% 18% 2,1%
KSČM 77,4% 10,1% 11,7% 21,8% 0,8%
ODA 86,4% 13,6% - 13,6% -
Odbory 58,3% 33,3% - 33% 8,3%

tab. č. 47 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskuse
strana/subjekt uzavření diskuse %
ČSSD 29%
ODS 15,4%
KSČM 9,5%
US 6,1%
KDU-ČSL 5,2%
EXPERTI 5,7%
OSTATNÍ 29,1%


VII.3.2. Výběr účastníků

Obecně lze říci, že tvůrci Partie nemají příliš velkou fantazii při výběru hostů. Dominují zde stejně jako v Sedmičce parlamentní politici, respektive strany, jejichž reprezentanti zaplnili svými vystoupeními 85% čistého diskusního času. Prima stejně jako Sedmička je defacto diskusním kroužkem politiků ze sněmovny. Politici v tomto pořadu vykryli svými vystoupeními 85% celkového, čistého diskusního času. Jinými slovy názorová pluralita je v Partii redukována na pluralitu parlamentní. Jiné neparlamentní instituce byly v tomto pořadu ve sledovaném období téměř zcela opomíjeny. Vyváženost jednotlivých diskusí byla asi nejvýrazněji mezi sledovanými pořady vychýlena ve prospěch pravicových stran, a to především ODS a US. Podobně jako u Sedmičky velmi často bylo o výsledku diskuse o daném tématu rozhodnutu již při jeho zarámování v obrazovém příspěvku.

tab. č. 48 Účast hlavních diskusních skupin
Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Podíl diskusních subjektů
ČSSD 20 22,7%
ODS 20 22,7%
US 13 14,7%
KDU-ČSL 9 10,2%
KSČM 6 6,8%
Experti 4 4,5%
Nezávislí posl. 3 3,4%
Novináři 3 3,4%
T-management 2 2,3%
St. správa, samospráva st. sektor 2 2,3%
ODA 2 2,3%
Odbory 1 1,2%
Neparl. strany 1 1,2%
Občanský sektor    
Jiné 2 2,3%

tab. č. 49 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin

Přítomnost v diskusích (abs. četnosti) Průměrná mluvní přítomnost v diskusi Celková mluvní přítomnost ve všech diskusích (hod.) Podíl z celkového času čisté konverzace
ČSSD 20 13.30 min. 4:27 24,6%
ODS 20 12 min 3:56 21%
US 13 15 min. 3:10 16,7%
KDU-ČSL 9 11 min. 1:42 9%
KSČM 6 12 min. 1:14 6,5%
Experti 4 12 min. 0:47:00 4%
Nezávislí posl. 3 22 min. 1:08 6%
Novináři 3 9 min 0:27:00 2,3%
T-management 2 17 min. 0:34:00 3%
St. správa, samospráva
st. sektor 2 10 min. 0:21:00 1,5%
ODA 2 8 min. 0:17:00 1,4%
Odbory 1 9 min. 0:09:00 0,8%
Neparl. strany 1 16 min. 0:16:00 1,4%
Občanský sektor        
Jiné 2 14 min. 0:29:00 2,4%


tab. č.50 Šestnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu V pravé poledne

Jméno Celková mluvní aktivita (hod.) absolutní četnost subjekt
Ruml J. 1:41 6 US
Klaus V. 1:06 5 ODS
Svoboda C. 0:40 4 KDU-ČSL
Buzková P. 0:52 4 ČSSD
Langer I. 0:43 3 ODS
Kasal J. 0:33 3 KDU-ČSL
Tlustý V. 0:38 3 ODS
Künhl K. 0:38 3 ODS
Benešová L. 0:28 3 ODS
Lánský E.. 0:40 3 ČSSD

tab. č. 51 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů v diskusích celkem podle volebních krajů
region celkový čas absolutně (hod.) podíl krajů relativně %
Praha 5:37 44 %
Střední Čechy 2:15 17,5 %
Sev. Čechy 1:19 10,2 %
Jižní Morava 1:05 8,4 %
Severní Morava 1:08 8,9 %
Východní Čechy 0:28 4,1 %
Jižní Čechy 0.30 3,9 %
Západní Čechy 0:30 min. 3,9 %


VII.3.3. Výběr témat

I Partie byla méně upřena na vnitropolitickou problematiku než diskusní pořad veřejnoprávní televize, i když i v tomto pořadu dominovaly politické spory, respektive stranický život. Vyváženější však bylo jak pokrytí ekonomické, tak sociální problematiky. První téma bylo interpretováno nejkritičtěji ze všech tří sledovaných pořadů. Potěšitelný je zájem o sociální problémy marginalizovaných skupin, který měl méně bulvární podobu než v případě Sedmičky.

tab. č. 52 Podíl hlavních tématických okruhů
tematické celky podíl jednotlivých témat
Vnitřní politika 59,3%
Ekonomika 15,9%
Zahraniční politika 11,5%
Sociální problémy 8,2%
Kultura 0,5%
Jiné 4,4%

tab. č. 53 Rozložení subtémat v rámci kategorie "vnitřní politika”
Témata podíl
politické konflikty (stranické půtky) 25,9%
Problémy zákonnosti 22,2%
Stranický život KSČM 12%
fungování státní správy 11,1%
Stranický život ODS 9,3%
vyrovnání s minulostí 8,3%
činnost vlády 4,6%
Stranický život ČSSD 1,9%
Prezident 1,9%
stranický život - čtyřkoalice 0,9%
stranický život KDU-ČSL 0%
stranický život US 0%
občanský sektor 0%

tab. č. 54 Rozložení subtémat v rámci kategorie "zahraniční politika”
témata podíl %
EU 14,3%
Jugoslávie 42,9%
NATO 19%
Ruská federace 9,5%
Slovensko 4,8%
Jiné 2,5%

tab. č. 55 Rozložení subtémat v rámci kategorie "ekonomika”
téma podíl %
ekonomické problémy 57,1%
transformace 24,1%
rozpočet 17,2%
jiné 3,4%

tab. č. 56 Rozložení subtémat v rámci kategorie "sociální problémy”
téma podíl %
marginalizovaní (menšiny homosexuálové atd.) 33,4%
Romská problematika 26,7%
nezaměstnanost 20%
sociální a důchodové zabezpečení 6,7%
bytové problémy 6,7%
Jiné 6,5%




Další kapitola: Marek Prorok, Libor Mihalka, InnoVatio – Media Monitor: Analýza televizního zpravodajství (ČT 1 – Události, ČT 2 – „21“, Nova – Televizní noviny, Prima TV – Zpravodajský deník