Analýza televizního zpravodajství




Média: ČT1 - Události; ČT2 - „21“; Nova - Televizní noviny; Prima - Zpravodajský deník


Období: 1.1.1999 - 31.12.1999
Pro: RRTV


Realizace:
InnoVatio - Media Monitor
Marek Prorok, Libor Mihalka
Bankovní 6
702 00 Ostrava
Tel/fax: 069-6116468
Stav: 14. 1. 2000


ZHODNOCENÍ MEDIÁLNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZÍ

Analyzovaná média: ČT1 – Události (322 relací); ČT2 – „21“ (171 relací); Nova – Televizní noviny (324 relací); Prima – Zpravodajský deník (339 relací)

Analyzované období: rok 1999

Počet analyzovaných příspěvků: 28.349

Úvod

Našim cílem není kritika „za každou cenu“. Cílem projektu Media Monitor je chránit novináře i veřejnost před paušálními výroky typu „Média jsou…“. Na základě naší kontinuální analýzy je možné rozvinout diskusi o standardech televizních zpravodajských relací a o kritériích, skrze něž je možné posoudit „obsáhlost, úplnost a profesionalitu“.

Nejednáme v zájmu žádné instituce nebo osoby. Předložená data jsou produktem naší denní práce, během níž spolupracovníci InnoVatia vyhodnocují česká a zahraniční tištěná i elektronická média.

Kdo se dnes zabývá otázkou „povinností televizí“, je okamžitě obviněn z politického nátlaku. InnoVatio je na politických tlacích nezávislé. Proto doufáme, že na základě naší nezávislosti je možné tabuizované téma „povinností“ přivést na věcnou úroveň - a to také díky cca. 110.000 exaktních datových záznamů (televize, rok 1999).

Marek Prorok (šéfredaktor časopisu Media Monitor)
Libor Mihalka (vedoucí projektu)

Metodologie

Kontinuální analýzy:

Televizní zpravodajství je analyzováno kontinuálně z videokazet, podle standardní metodiky, která je používána v rámci sítě International Media Monitor Association. Metodika pro kontinuální analýzu sleduje tato kritéria:

• jméno relace
  
• datum
  
• forma příspěvku
  
• číslo příspěvku
  
• hlavní téma příspěvku
  
• vztažný prostor
  
• citované/přítomné osoby, organizace a instituce (agentury, jiná média)
  
• hodnocení politiků a politických stran
  
• hodnocení ústavních orgánů
  
• hodnocení vybraných podniků
  
• hodnocení makroekonomiky ČR
  

Detailnější popis sekcí viz příslušné kapitoly.


Speciální analýzy:

Pro analýzu zpravodajství o jedinečné kauze, je třeba sestavit speciální „kódovací knihu“. V případě kauz rozebíraných v této studii jsme se zaměřili především na:

• četnost příspěvků o kauzách v jednotlivých relacích
  
• prostor a sympatie pro jednotlivé strany sporu (u kauz konfliktního charakteru)
  

Detailnější popis sekcí viz příslušné kapitoly.


KONTINUÁLNÍ ANALÝZY

Hlavní témata televizních příspěvků – v kategoriích podle příbuznosti

Metodologické poznámky

Každému analyzovanému příspěvku bylo kromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) přiřazeno jedno hlavní téma. Hlavní témata byla vybírána z předem definovaného seznamu, který k datu analýzy obsahoval 480 položek.
Méně frekventovaná témata (která nemají svou vlastní kolonku) nebyla řazena do paušální kategorie „jiné téma“, nýbrž do strukturovanějšího seznamu typu „kultura - jiné téma“, „justice - jiné téma“ atp.
Jednotlivá témata je vhodné kvůli větší výpovědní hodnotě slučovat do kategorií podle příbuznosti. Údaje této kapitoly vychází ze slučování témat do kategorií:

Stát, státní správa; Domácí politika; Stranické záležitosti; Justice; Bezpečnost, kriminalita; Okresní a komunální politika; Mezinárodní vztahy (myšleno české); Obrana, armáda, NATO; Česká politika ve vztahu k EU; Hospodářská politika; Hospodářský život; Společenská, sociální politika; Společnost, lidé; Zdravotnictví; Zemědělství; Energetická politika; Politika ochrany životního prostředí; Příroda, živ. prostředí; Školství, věda, výzkum; Dopravní politika, doprava; Historie; Církev, náboženství; Umění, kultura; Sport; Média; Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity.

Všechny informace o ministerstvech, stejně jako o parlamentu, vládě, policii, BIS, Ústavním soudu, samosprávných orgánech a dalších institucích veřejné správy zařazeny do vlastní kategorie: „Stát, státní správa“. Informace o armádě jsme ponechali ve vlastní kategorii (Obrana, armáda, NATO). Informace o prezidentovi jsme řadili do kategorie „Domácí politika“.
Tato kapitola se zabývá pouze příspěvky se vztahem k ČR (vynechána jsou tedy témata kategorie Zahraničí bez vztahu k ČR, která budou rozebírána níže).

„Bezpečnost, kriminalita“ se stala nejfrekventovanější kategorií témat v Televizních novinách, Událostech a Zpravodajském deníku. Jedenadvacítka nejvíce informovala o „Hospodářské politice“.

Celkové pořadí v Událostech (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (698 příspěvků), Mezinárodní vztahy (634), Hospodářský život (597), Společnost, lidé (555), Stát, státní správa (491), Stranické záležitosti (459), Hospodářská politika (416), Obrana, armáda, NATO (287), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (285), Domácí politika (239), Umění, kultura (198), Zdravotnictví (165), Dopravní politika, doprava (146), Justice (141), Příroda, živ. prostředí (129).

Celkové pořadí v Jedenadvacítce (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Hospodářská politika (239 příspěvků), Mezinárodní vztahy (214), Hospodářský život (203), Společnost, lidé (169), Umění, kultura (162), Stát, státní správa (131), Stranické záležitosti (127), Bezpečnost, kriminalita (117), Domácí politika (82), Obrana, armáda, NATO (75), Zdravotnictví (66), Média (57), Česká politika ve vztahu k EU (57), Dopravní politika, doprava (45), Energetická politika (43).

Celkové pořadí v Televizních novinách (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (1.454 příspěvků), Společnost, lidé (925), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (649), Stát, státní správa (502), Stranické záležitosti (454), Hospodářský život (441), Zdravotnictví (408), Příroda, živ. prostředí (383), Mezinárodní vztahy (273), Hospodářská politika (241), Domácí politika (237), Justice (232), Dopravní politika, doprava (178), Obrana, armáda, NATO (138), Média (82).

Celkové pořadí ve Zpravodajském deníku (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (597 příspěvků), Společnost, lidé (469), Stranické záležitosti (452), Mezinárodní vztahy (421), Stát, státní správa (350), Hospodářský život (330), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (272), Hospodářská politika (255), Obrana, armáda, NATO (191), Zdravotnictví (186), Domácí politika (183), Dopravní politika, doprava (131), Příroda, živ. prostředí (130), Justice (101), Energetická politika (69).

Jednotlivá hlavní témata televizních příspěvků (nesloučená do kategorií podle příbuznosti)

V této kapitole analyzujeme nejčastější jednotlivá témata relací - tedy témata neslučovaná do kategorií podle příbuznosti. Pro žebříček patnácti nejčastějších témat jsme nebrali v úvahu kumulativní položky typu „kultura - jiné téma“, objevují se v něm pouze jednoznačně definovaná témata.
Je třeba mít na paměti, že může být jen jedno hlavní téma příspěvku. Proto je například KDU-ČSL zmíněna v Událostech 77 krát jako hlavní téma, přestože celkově byla v této relaci ČT v loňském roce přítomna ve 156 příspěvcích (v délce alespoň 5 sekund – viz hitparády).

„Kriminální činy“ se staly nejfrekventovanějším hlavním tématem příspěvků v Televizních novinách, Událostech a Zpravodajském deníku. Jedenadvacítka nejvíce informovala o „Nezaměstnanosti a trhu práce“.

Celkové pořadí v Událostech (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (167 příspěvků), ČSSD (113), Informace o více politických stranách (113), Romové (113), Společenské aktivity (113), Hospodářská kriminalita (108), Česká humanitární pomoc zahraničí (106), Vláda (85), Nezaměstnanost, trh práce (83), Policie (82), Televize (82), KDU-ČSL (77), Nasazení českých vojenských sil ve světě (76), Rozpočet, státní finance (64), Ministerstvo zdravotnictví (62).

Celkové pořadí v Jedenadvacítce (patnáct nejfrekventovanějších témat): Nezaměstnanost, trh práce (43 příspěvků), Informace o více politických stranách (37), Ministerstvo zdravotnictví (34), Privatizace podniků (32), Televize (31), Rozpočet, státní finance (31), ČSSD (30), Začleňování do struktur NATO (29), Romové (27), Začleňování do struktur EU (26), Opatření na podporu hosp. růstu (25), Jaderná energie, elektrárny (22), Daně, daňové reformy (22), Společenské aktivity (20), Zajímaví lidé (20).

Celkové pořadí v Televizních novinách (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (809 příspěvků), Zajímaví lidé (198), Zdravověda (133), Informace o více politických stranách (123), ČSSD (121), Prezident, hrad (109), Hospodářská kriminalita (102), Kriminalita cizinců na území ČR (95), Soudní výroky (94), Policie (84), Vláda (83), Počasí (81), Ministerstvo zdravotnictví (66), ODS (64), Romové (61).

Celkové pořadí ve Zpravodajském deníku (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (238 příspěvků), ČSSD (144), Společenské aktivity (104), Informace o více politických stranách (98), Romové (80), Česká humanitární pomoc zahraničí (77), Oslavy svátků, připomínky výročí (67), Vláda (66), Prezident, hrad (65), Ministerstvo zdravotnictví (61), Jaderná energie, elektrárny (49), Hospodářská kriminalita (47), BIS (47), Začleňování do struktur EU (47), Zdravotní stav obyvatel (46).

Zájem o zahraniční lokality – podíl domácích a zahraničních příspěvků

Kromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) a hlavního tématu je každému příspěvku přidělen jeden „vztažný prostor“. Analyzujeme tak, ke které zemi se příspěvek vztahuje, nebo ve které zemi se popisovaná událost stala.
Vztažný prostor nemusí být totožný s místem konání události. Rozhodují-li v Bruselu politici o vývoji v Jugoslávii, zapisujeme jako vztažný prostor Jugoslávii, nikoli Belgii. Stejně se rozhodneme v případě, kdy Česká republika někam vysílá humanitární pomoc (vztažným prostorem bude cílová země).
Proto ne všechny příspěvky o České republice mají jako vztažný prostor nějakou část ČR. Naopak ale žádný z příspěvků spadajících do tematické kategorie „Zahraničí bez vztahu k ČR“ nemůže obsahovat vztažný prostor „ČR“.
Podíl domácích a zahraničních příspěvků je možné sestavit minimálně dvěma možnými způsoby:
1) podle hlavního tématu příspěvku (příspěvky vztahující se k ČR vs. příspěvky nevztahující se k ČR)
2) podle vztažného prostoru
Pro údaje této kapitoly jsme zvolili první variantu.

Zájem o zahraniční lokality v Událostech (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (814 příspěvků), Rusko (426), Německo (263), USA (262), Slovensko (163), Polsko (119), Velká Británie (97), Turecko (95), Francie (92), Indonésie (67).

Zájem o zahraniční lokality v Jedenadvacítce (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (281 příspěvků), Rusko (185), USA (80), Německo (68), Velká Británie (46), Slovensko (42), Indonésie (35), Polsko (31), Turecko (31), Čína (25).

Zájem o zahraniční lokality v Televizních novinách (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (521 příspěvků), USA (448), Slovensko (253), Rusko (206), Velká Británie (142), Německo (110), Francie (71), Turecko (69), Rakousko (60), Austrálie (53).

Zájem o zahraniční lokality ve Zpravodajském deníku (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (575 příspěvků), Rusko (242), USA (195), Slovensko (161), Turecko (99), Velká Británie (72), Německo (54), Francie (49), Rakousko (47), Indonésie (38).

Podíl domácích a zahraničních příspěvků v jednotlivých relacích: Události - 68% příspěvků se vztahem k ČR, 32% zahraničí, Jedenadvacítka - 66% ku 34%, Televizní noviny – 73% ku 27%, Zpravodajský deník – 72% ku 28%.

Zájem o domácí lokality

Kromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) a hlavního tématu je každému příspěvku přidělen jeden „vztažný prostor“. V případě, že se příspěvek vztahuje k České republice, je vztažný prostor identifikován podle následujícího seznamu:

• ČR všeobecně (týká-li se příspěvek ČR jako celku - například nový zákon, který přijímá parlament bude platit v celé republice).
  
• Čechy, resp. Morava všeobecně (například povodně, které ochromily celou Moravu...)
  
• seznam bývalých krajů (severní Morava, západní Čechy...)
  
• tři nejvýznamnější města (Praha, Brno, Ostrava)
  

Jednání parlamentu, vlády atp. tedy spadají do kolonky „ČR všeobecně“. Naproti tomu opravu omítky na budově Senátu bychom zařadili do „Prahy“. Vztažný prostor nemusí být totožný s místem konání události. Rozhodují-li politici v Praze o „Matiční ulici“, vztažným prostorem jsou „Severní Čechy“.

V Událostech, Jedenadvacítce a Zpravodajském deníku převažují příspěvky o „ČR všeobecně“ (informace o státní správě, makroekonomice, činnosti stran, událostech celostátního významu) nad příspěvky místního charakteru (informace o samosprávě, konkrétních podnicích, regionálních buňkách stran, lokálních aktivitách). V Televizních novinách je situace opačná.

Podíl „všeobecných“ a regionálních příspěvků v jednotlivých relacích: Události - 55% příspěvků o ČR všeobecně, 45% o jednotlivých místech; Jedenadvacítka - 76% ČR všeobecně, 24% ČR místně; Televizní noviny – 45% ČR všeobecně, 55% ČR místně; Zpravodajský deník – 52% ČR všeobecně, 48% ČR místně.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Událostech: Praha (844), Severní Morava (277), Severní Čechy, Jižní Morava, Západní Čechy, Východní Čechy, Střední Čechy, Jižní Čechy, Brno, Ostrava.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Jedenadvacítce: Praha (206), Střední Čechy (61), Západní Čechy, Východní Čechy, Severní Morava, Jižní Čechy, Střední Čechy, Jižní Morava, Ostrava, Brno.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Televizních novinách: Praha (1.067), Severní Čechy (496), Jižní Morava, Severní Morava, Západní Čechy, Střední Čechy, Východní Čechy, Brno, Jižní Čechy, Ostrava.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR ve Zpravodajském deníku: Praha (429), Severní Čechy (278), Severní Morava, Jižní Morava, Jižní Čechy, Východní Čechy, Západní Čechy, Střední Čechy, Brno, Ostrava.

Tematická struktura regionálního zpravodajství

Abychom zjistili obsahový profil zpravodajství o regionech, zahrnuli jsme do analýzy všechny příspěvky regionálního charakteru, tedy ty, které se nevztahovaly k „ČR všeobecně“ ani k Praze (analyzována zvlášť). Zprávy o policii, BIS, vztazích s ministerstvy, magistrátech a jiných institucích byly řazeny do kategorie „Státní správa, samospráva“ (nikoli tedy do „Bezpečnosti, kriminality“).

V Událostech, Televizních novinách i Zpravodajském deníku jsme v souvislosti s regiony ČR nejvíce informováni o tematických kategoriích „Bezpečnost, kriminalita“, „Společnost, lidé“ a „Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity“. Jedenadvacítka nejvíce informuje o „Hospodářském životě“, „Bezpečnosti, kriminalitě“ a o „Společnosti, lidech“.

Události - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (307 příspěvků), Společnost, lidé (227), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (208), Hospodářský život (189), Zdravotnictví (68).

Jedenadvacítka - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Hospodářský život (38 příspěvků), Bezpečnost, kriminalita (27), Společnost, lidé (24), Hospodářská politika (11), Umění, kultura (11).

Televizní noviny - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (832 příspěvků), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (525), Společnost, lidé (370), Příroda, živ. prostředí (210), Hospodářský život (106).

Zpravodajský deník - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (324 příspěvků), Společnost, lidé (325), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (221), Hospodářský život (109), Příroda, živ. prostředí (88).

Události - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (193 příspěvků), Umění, kultura (125), Společnost, lidé (109), Hospodářský život (57), Státní správa, samospráva (46).

Jedenadvacítka - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Umění, kultura (75 příspěvků), Bezpečnost, kriminalita (28), Společnost, lidé (20), Školství, věda, výzkum (11), Hospodářský život (10).

Televizní noviny - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (366 příspěvků), Společnost, lidé (215), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (68), Domácí politika (55), Umění, kultura (49).

Zpravodajský deník - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (145 příspěvků), Společnost, lidé (72), Hospodářský život (30), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (23), Domácí politika (20).

Zpravodajství o mikroekonomice

Metodika obsahové analýzy umožňuje stanovit nejen jedno hlavní téma příspěvku, ale také libovolné množství témat výpovědí o jednotlivých subjektech. Výpověď o ekonomických korporacích (podnicích) je vymezena následujícími parametry: Subjektem (podnikem - 36 detailně sledovaných podniků); Tematizací (k datu analýzy 125 tematických aspektů); Autorem (300 osobností, včetně kategorií autorů: „společnost - učitelé“, „hospodářství - odbory“, „ODS - jiný původce“ atp.).

Kdykoli se v příspěvku změní jakýkoli z výše uvedených parametrů, je to signálem pro zápis nové výpovědi. Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení subjektu. Víme tedy, jak byl určitý subjekt hodnocen příslušným autorem skrze určitý tematický aspekt.

Seznam detailně sledovaných podniků:
ČS, ČD, KB, ŠKODA PLZEŇ, ČEZ, ČESKÝ TELECOM, CHEMAPOL, IPB, ČP, ŠKODA AUTO, OKD, ČSOB, UNIPETROL, VÍTKOVICE, ČSA, TATRA, ZPS ZLÍN, NH, EUROTEL, TŽ, CHEMOPETROL, ČEDOK, ALLIANZ, VOKSWAGEN, ARAL, FATRA, FISCHER, KAUČUK, RADIOMOBIL, AERO VODOCHODY, ZETOR, ČK, SPOLCHEMIE, SYNTHESIA, ČESKÁ POŠTA, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ

Tematické aspekty výpovědí o podnicích je možné slučovat do kategorií podle příbuznosti. Těmto kategoriím říkáme „faktory image“. Nejrozšířenější je následující struktura image faktorů:

Finance, solidnost; Management; Komunikace; Produkty; Zaměstnanci; Společenská zodpovědnost; Inovativnost

Hodnocení podniků v jednotlivých relacích viz grafická příloha (grafy 1-4).

Co se týče tematické struktury zpravodajství o podnicích, všechny relace kopírují trend, který je patrný v celoevropském televizním kontextu: nejvíce informují o finanční solidnosti podniků (1.523 výpovědí). V celkovém součtu následují Produkty (523), Management (353), Komunikace (266), Zaměstnanci (242), Životní prostředí (17), Ostatní (381).

Celkové hodnocení (vybraných) podniků v jednotlivých relacích:

• Události - 15% negativity, 82% neutrálních výpovědí, 3% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 18% neg., 76% neutr., 5% poz.
  
• Televizní noviny - 25% neg., 74% neutr., 1% poz.
  
• Zpravodajský deník - 14% neg., 84% neutr., 2% poz.
  

Zpravodajství o makroekonomice

Výpověď o makroekonomické situaci ČR je vymezena následujícími parametry: Subjektem (v tomto případě zmínkou o makroekonomice ČR v délce alespoň 5 sekund); Tematizací (k datu analýzy 55 tematických aspektů). Kdykoli se v příspěvku změní tematizace výpovědi o makroekonomice ČR je to signálem pro zápis nové výpovědi. V maximálním případě tedy jeden příspěvek může obsahovat 55 výpovědí o ekonomice. Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení české ekonomiky skrze konkrétní aspekt.

Celkové hodnocení hospodářské situace ČR v jednotlivých relacích:

• Události - 34% negativity, 61% neutrálních výpovědí, 5% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 29% neg., 67% neutr., 4% poz.
  
• Televizní noviny - 28% neg., 61% neutr., 11% poz.
  
• Zpravodajský deník - 44% neg., 44% neutr., 12% poz.
  

Vývoj negativního hodnocení ekonomiky po kvartálech:

• Události - 49%, 28%, 31%, 15%
  
• Jedenadvacítka – 34%, 30%, 20%, 26%
  
• Televizní noviny – 38%, 88%, 34%, 3%
  
• Zpravodajský deník – 50%, 48%, 51%, 0%
  

Nejfrekventovanější tematické aspekty

• Události – Míra nezaměstnanosti, Inflace, Státní rozpočet, Státní rámec, Úroková úroveň
  
• Jedenadvacítka – Míra nezaměstnanosti, Inflace, Státní rámec, Úroková úroveň, Privatizace
  
• Televizní noviny – Míra nezaměstnanosti, Státní rozpočet, Státní rámec, Inflace, Investice
  
• Zpravodajský deník – Míra nezaměstnanosti, Státní rámec, Státní rozpočet, HDP, Saldo obchodní a platební bilance
  

Zpravodajství o ústavních orgánech

Výpověď o ústavních orgánech je vymezena následujícími parametry: Subjektem (ústavním orgánem - 29 detailně sledovaných subjektů); Autorem (300 osobností, včetně kategorií autorů: „společnost - učitelé“, „hospodářství - odbory“, „ODS - jiný původce“ atp.)
Kdykoli se v příspěvku změní subjekt nebo autor, je to signálem pro zápis nové výpovědi.
Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení subjektu a jeden až pět tematických aspektů.
Výpovědi o ústavních orgánech jsou zapisovány pouze tehdy, je-li subjekt popisován ve své ústavní funkci, nepatří sem tedy informace o osobních aktivitách ministrů nebo opravě omítky na budově Strakovy akademie.

Celkové hodnocení ústavních orgánů ČR v jednotlivých relacích :

• Události - 13% negativity, 85% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 17% neg., 81% neutr., 2% poz.
  
• Televizní noviny - 21% neg., 78% neutr., 1% poz.
  
• Zpravodajský deník - 18% neg., 81% neutr., 1% poz.
  

Hodnocení vlády ČR

• Události - 21% negativity, 78% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 26% neg., 72% neutr., 2% poz.
  
• Televizní noviny - 26% neg., 72% neutr., 2% poz.
  
• Zpravodajský deník - 27% neg., 72% neutr., 1% poz.
  

Hodnocení prezidenta ČR

• Události - 7% negativity, 90% neutrálních výpovědí, 3% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 0% neg., 96% neutr., 4% poz.
  
• Televizní noviny - 12% neg., 86% neutr., 2% poz.
  
• Zpravodajský deník - 8% neg., 90% neutr., 2% poz.
  

Hodnocení ministerstva zdravotnictví

• Události - 36% negativity, 63% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 40% neg., 60% neutr., 0% poz.
  
• Televizní noviny - 40% neg., 60% neutr., 0% poz.
  
• Zpravodajský deník - 39% neg., 61% neutr., 0% poz.
  

Hodnocení ministerstva zahraničí

• Události - 9% negativity, 90% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity
  
• Jedenadvacítka – 12% neg., 85% neutr., 3% poz.
  
• Televizní noviny - 17% neg., 83% neutr., 0% poz.
  
• Zpravodajský deník - 17% neg., 83% neutr., 0% poz.
  

Zpravodajství o politických stranách a politicích

Výpovědi o politických stranách a politicích jsou vymezeny následujícími parametry: Subjektem; Tematizací; Tendencí hodnocení subjektu (negativní, neutrální, pozitivní); Autorem. Kdykoli se v příspěvku změní jakýkoli z výše uvedených parametrů, je to signálem pro zápis nové výpovědi.

Počet výpovědí o stranách a jejich členech v jednotlivých relacích

• Události – ČSSD (3.812), ODS (1.541), KDU-ČSL (820), US (692), KSČM (418), ODA (106), DEU (83), SPR-RSČ (34)
  
• Jedenadvacítka – ČSSD (1.441), ODS (705), KDU-ČSL (319), US (349), KSČM (141), ODA (47), DEU (24), SPR-RSČ (5)
  
• Televizní noviny - ČSSD (4.125), ODS (2.015), KDU-ČSL (840), US (782), KSČM (329), ODA (108), DEU (57), SPR-RSČ (28)
  
• Zpravodajský deník - ČSSD (3.337), ODS (1.534), KDU-ČSL (713), US (748), KSČM (274), ODA (52), DEU (16), SPR-RSČ (13)
  

Procento negativního hodnocení stran a jejich členů v jednotlivých relacích

• Události – ČSSD (13%), ODS (13%), KDU-ČSL (5%), US (6%), KSČM (10%), ODA (5%), DEU (5%)
  
• Jedenadvacítka – ČSSD (16%), ODS (13%), KDU-ČSL (8%), US (7%), KSČM (18%), ODA (15%), DEU (21%)
  
• Televizní noviny - ČSSD (18%), ODS (13%), KDU-ČSL (6%), US (7%), KSČM (21%), ODA (8%), DEU (14%)
  
• Zpravodajský deník - ČSSD (17%), ODS (14%), KDU-ČSL (3%), US (3%), KSČM (18%), ODA (8%), DEU (0%)
  

Autory negativního hodnocení jsou převážně sami politici. Redaktoři hodnotili politiky negativně v 7% výpovědí, neutrálně (bez hodnocení) v 92% a pozitivně v 1% výpovědí.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti ČSSD: Parlament, exekutiva, Hospodářská a finanční politika, Práce ve vládě, Zahraniční politika, Vnitřní bezpečnost, kriminalita, Opoziční smlouva, Vnitrostranická oblast, Informace člena o vl. straně, Zdravotnická politika, Skandály.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti ODS: Parlament, exekutiva, Opoziční smlouva, Informace člena o vl. straně, Výpovědi o ČSSD, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Zahraniční politika, Rozpočtová politika, Hospodářská a finanční politika, Vnitřní bezpečnost, kriminalita, Vnitrostranická oblast.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti US: Parlament, exekutiva, Vnitrostranická oblast, Výpovědi o ČSSD, Informace člena o vl. straně, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Vztahy „US, KDU-ČSL, ODS“, Vztahy „US, ODS“, Výpovědi o ODS, Hospodářská a finanční politika, Rozpočtová politika.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti KDU-ČSL: Parlament, exekutiva, Osobní záležitosti členů strany (J. Lux…), Vnitrostranická oblast, Informace člena o vl. straně, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Vztahy „US, KDU-ČSL, ODS“, Rozpočtová politika, Vztahy „KDU-ČSL, ČSSD“, Výpovědi o ODS, Výpovědi o ČSSD.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti KSČM: Veřejné mínění, Zahraniční politika, Informace člena o vl. straně, Vnitrostranická oblast, Parlament, exekutiva, Rozpočtová politika, Vztahy „ČSSD, KSČM“, Veřejné vystupování, Faktická moc, vůle po moci, Církevní politika.

Hodnocení politiků viz grafická příloha (grafy 5-8).

Hitparády

Hitparády osob a organizací sledují prostou přítomnost/nepřítomnost příslušného subjektu v příspěvku. Abychom eliminovali podprahové informace, zapisujeme do databáze pouze ty subjekty, které se v příspěvku objeví v celkové délce alespoň pěti sekund.
Počet příspěvků, v nichž byla organizace či osobnost přítomna, není totožný s počtem výpovědí o ni. Výpovědí o sledovaném subjektu může být v jednom příspěvku více (viz definice u jednotlivých kapitol výše). Jsou-li tedy dva subjekty přítomny v přibližně stejném počtu příspěvků, ale jednomu z nich přitom patří dvakrát více výpovědí, znamená to, že zpravodajství o něm je variabilnější (vyjadřuje se k němu více autorů, je zmiňován v souvislosti s větším počtem témat atp.)

Top Ten - celková hitparáda osob (počet příspěvků, v němž byly osobnosti přítomny v délce alespoň 5 s.)
M. Zeman (1.419), Václav Havel (1.103), Václav Klaus (751), Jan Kavan (444), Ivan David (403), Jan Ruml (388), Jan Kasal (323), Vladimír Špidla (315), Ivo Svoboda (302), Pavel Mertlík (289)

Hitparáda stran (počet příspěvků, v nichž byly strany přítomny v délce alespoň 5 s.)
Události – ČSSD (335), ODS (304), KDU-ČSL (156), US (150), KSČM (127)
Jedenadvacítka - ČSSD (126), ODS (126), US (64), KDU-ČSL (53), KSČM (38)
Televizní noviny – ČSSD (336), ODS (291), KDU-ČSL (134), US (118), KSČM (88)
Zpravodajský deník - ČSSD (354), ODS (298), KDU-ČSL (152), US (145), KSČM (106)


SPECIÁLNÍ ANALÝZY

Vstup ČR do EU

Metodologické poznámky

Protože u každého analyzovaného televizního příspěvku známe jeho hlavní téma, můžeme určit podíl evropských témat na celkovém počtu odvysílaných materiálů.
Každému analyzovanému příspěvku je kromě hlavního tématu přiřazena i vztažná oblast. Můžeme tedy porovnávat počet zpráv o evropských, mimoevropských, domácích a jiných lokalitách (na úrovni jednotlivých zemí).
Výpovědi o politicích a politických stranách jsou definovány subjektem, tematizací, tendencí hodnocení subjektu a autorem. Kdykoli se změní jakákoli z těchto čtyř položek, je to signálem pro zápis nové výpovědi. Proto je např. možně z celkového počtu 17.442 výpovědí politiků/o politicích vybrat pouze ty, jejichž tématem byl „vstup ČR do EU“.

V roce 1999 se ČR stala členem NATO. Samotné informace o obraně, armádě a Severoatlantickém paktu (ve vztahu k ČR) se umístily na osmém místě v Událostech, devátém ve Zpravodajském deníku, desátém v „21“ a čtrnáctém v Televizních novinách.
Kategorie „ČR ve vztahu k EU“ byla mezi domácími tématy 13. na ČT2, 16. na Primě, 18. na ČT1 a 22. na Nově. Podíl příspěvků o této kategorii ve většině měsíců nepřekročil 1%, větší zájem vzbudila pouze výroční hodnotící zpráva Evropské komise.
Z celkového počtu 17.442 výpovědí politiků/o politicích se „vstupu ČR do EU“ týkalo 243. Nejčastěji byl v souvislosti s touto tematikou zmiňován E. Lánský (49 výpovědí, 39% z nich bylo negativních). Následovali: J. Kavan (41 – pouze neutrální výpovědi), M. Zeman (35 výpovědí, 6% negativity), V. Havel (29 výp., 7% neg.), V. Klaus (16 výp., 6% neg.).

Kauza Matiční ulice

V analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

• Sledovaným subjektem (Starousedlíci, „Oplocovaní“, „Uhl+Zářecký“, Vláda, Parlament, Radnice Neštěmice, Radnice Ústí n. Labem, Okr. úřad, EU, romští aktivisté, policie, image ČR)
  
• tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)
  

Kromě tendence jsme také analyzovali, jestli měl subjekt možnost vyjádřit se k tématu vlastními slovy. Maximálně tedy v jednom příspěvku mohly být zapsány 4 výpovědi o jednom subjektu (negativní, neutrální a pozitivní hodnocení + vyjádření vl. slovy).

Počet výpovědí o sledovaných subjektech
Radnice Ústí n.L. (111), Vláda (97), „Oplocovaní“ (89), Romští aktivisté (88), Radnice Neštěmice (83), Starousedlíci (63), Vládní vyjednavači (P.Uhl+P.Zářecký, 59), Parlament (49), EU (44), Okresní úřad (42), Policie (29), Image ČR (10).

Kolik procent výpovědí o jednotlivých subjektech bylo negativních
Image ČR (100%), Vládní vyjednavači (P.Uhl+P.Zářecký, 27%), „Oplocovaní“ (24%), Vláda (21%), Parlament (18%), Radnice Neštěmice (18%), Radnice Ústí n.L. (10%), Okresní úřad (10%), EU (9%), Romští aktivisté (8%), Policie (7%), Starousedlíci (6%).

Pozitivních výpovědí zaznělo celkem 7 (Pavel Zářecký 2, vláda 1, Radnice Neštěmice 1, Radnice Ústí n.L. 3), což představuje 1% z celkového počtu analyzovaných výpovědí (764).

Rozdílný byl zájem jednotlivých relací o zúčastněné aktéry. Události ČT1 se nejvíce zajímaly o romské aktivisty a radnici Ústí n. Labem; „Jedenadvacítka“ preferovala vládu; Nova se zaměřila na „oplocované“ obyvatele; na Primě byla nejfrekventovanější ústecká radnice.

Kauza TV Nova

V analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

• sledovaným subjektem (V. Železný, F. Klinkhammer, J. Vávra, CME, ČNTS, CET 21, RRTV a P2000)
  
• tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)
  

Kromě tendence jsme také analyzovali, jestli měl subjekt možnost vyjádřit se k tématu vlastními slovy. Maximálně tedy v jednom příspěvku mohly být zapsány 4 výpovědi o jednom subjektu (negativní, neutrální a pozitivní hodnocení + vyjádření vl. slovy).

Analyzované období: 19.4. – 31.12.1999

Hodnocení Vladimíra Železného v jednotlivých relacích

• Události - 33% negativity, 67% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (49 výpovědí)
  
• Jedenadvacítka – 37% neg., 63% neutr., 0% poz. (19 výp.)
  
• Televizní noviny - 34% neg., 55% neutr., 11% poz. (44 výp.)
  
• Zpravodajský deník - 32% neg., 65% neutr., 3% poz. (34 výp.)
  

Po změně dodavatele zpravodajství po 5. srpnu se Televizní noviny kauze prakticky přestaly věnovat, negativní hodnocení tedy pochází z období mezi 19.4. – 5.8.1999.

Hodnocení ČNTS v jednotlivých relacích

• Události - 14% negativity, 83% neutrálních výpovědí, 2% pozitivity (42 výpovědí)
  
• Jedenadvacítka – 32% neg., 63% neutr., 5% poz. (19 výp.)
  
• Televizní noviny - 28% neg., 64% neutr., 8% poz. (36 výp.)
  
• Zpravodajský deník - 32% neg., 68% neutr., 0% poz. (34 výp.)
  

Hodnocení CET 21 v jednotlivých relacích

• Události - 22% negativity, 78% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (49 výpovědí)
  
• Jedenadvacítka – 32% neg., 63% neutr., 5% poz. (22 výp.)
  
• Televizní noviny - 33% neg., 67% neutr., 0% poz. (18 výp.)
  
• Zpravodajský deník - 28% neg., 67% neutr., 6% poz. (18 výp.)
  

Hodnocení CME v jednotlivých relacích

• Události - 20% negativity, 80% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (25 výpovědí)
  
• Jedenadvacítka – 29% neg., 71% neutr., 0% poz. (17 výp.)
  
• Televizní noviny - 23% neg., 77% neutr., 0% poz. (13 výp.)
  
• Zpravodajský deník - 11% neg., 88% neutr., 0% poz. (9 výp.)
  

„Děkujeme, odejděte!“

V analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

• sledovaným subjektem (představitelé „Děkujeme, odejděte!“, ODS, ČSSD, V. Havel, V. Klaus, M. Zeman)
  
• tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)
  

Kromě tendence jsme také analyzovali, jestli měl subjekt možnost vyjádřit se k tématu vlastními slovy. Maximálně tedy v jednom příspěvku mohly být zapsány 4 výpovědi o jednom subjektu (negativní, neutrální a pozitivní hodnocení + vyjádření vl. slovy).

Analyzované období: 17.11. – 31.12.1999

Události ČT1 studentské výzvě „Děkujeme, odejděte!“ věnovaly 13 relací v listopadu a prosinci (34 příspěvků). Zpravodajský deník televize Prima odvysílal 25 příspěvků v 11 relacích. Televizní noviny - 5 příspěvků ve třech relacích, Jedenadvacítka – 6 příspěvků ve dvou relacích.

V ČT a na Primě byli nejhůře hodnoceni Miloš Zeman, Václav Klaus, ČSSD a ODS. Na Nově byli negativně hodnoceni pouze bývalí studenti.

Procento negativního hodnocení vybraných subjektů v příspěvcích o výzvě „Děkujeme, odejděte!“
Události: ČSSD (83%), ODS (75%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (9%)
Zpravodajský deník: ČSSD (67%), ODS (75%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (9%)
Televizní noviny: ČSSD (0%), ODS (0%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (33%)

Prostor pro představitele výzvy „Děkujeme, odejděte“ – procento příspěvků, v nichž zazněla minimálně jedna jejich přímá výpověď
Události: 32%
Jedenadvacítka: 33%
Zpravodajský deník: 40%
Televizní noviny: 25%

Kauza Zieleniec

V analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

• sledovaným subjektem (J. Zieleniec, M. Zeman, J. Kavan, ministerstvo zahraničí, J. Novotný, K. Srba, novináři, V. Hrubý, V. Havel)
  
• tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)
  

Kromě tendence jsme také analyzovali, jestli měl subjekt možnost vyjádřit se k tématu vlastními slovy. Maximálně tedy v jednom příspěvku mohly být zapsány 4 výpovědi o jednom subjektu (negativní, neutrální a pozitivní hodnocení + vyjádření vl. slovy).

Počet výpovědí o sledovaných subjektech
J. Zieleniec (120), M. Zeman (97), J. Kavan (82), Novináři (70), V. Hrubý (45), Ministerstvo zahraničí (30), V. Havel (18), J. Novotný (14), K. Srba (14).

Kolik procent výpovědí o jednotlivých subjektech bylo negativních
J. Novotný (86%), K. Srba (64%), Ministerstvo zahraničí (57%), M. Zeman (54%), J. Kavan (46%), Novináři (40%), J. Zieleniec (34%), V. Hrubý (20%), V. Havel (6%)

Děti a násilí

Analýza sestává ze dvou částí. První část vychází ze základní kvantitativní analýzy příspěvků, které v roce 1999 nesly hlavní téma „Násilí na dětech“ (84). Toto hlavní téma bylo zapisováno v případech „týrání dětí“ či jiných forem násilí (trendů atp.). Nespadají sem případy konkrétních trestných činů, jako například vražd či sexuálního zneužití (takové příspěvky byly zapisovány mezi témata kategorie „kriminalita“).

Druhá část se věnuje kvalitativní analýze měsíce února. V tomto měsíci jsme analyzovali všechny příspěvky, kde se buď v obraze či v textu objevila zmínka o dětech či citace dětí. Máme tedy k dispozici tematický profil zpravodajství o dětech v českých televizích.

Děti a násilí – první část

Počet příspěvků o násilí na dětech
Televizní noviny: 50
Zpravodajský deník: 21
Události: 8
Jedenadvacítka: 3

Řazení příspěvků o násilí na dětech
Televizní noviny: 1-10 příspěvěk (28), 11-20 příspěvek (11), 21 a výše (11)
Zpravodajský deník: 1-10 příspěvěk (11), 11-20 příspěvek (9), 21 a výše (1)
Události: 1-10 příspěvěk (0), 11-20 příspěvek (2), 21 a výše (6)

Děti a násilí – druhá část

V měsíci únoru jsme sledovali všechny příspěvky o dětech či s přítomnými dětmi (tedy nejen zprávy o násilí na dětech či výpovědi dětí u nehod). Z analýzy vyplývá, že děti jsou v televizi nejčastěji právě v souvislosti s nehodami a neštěstími, a to jak v soukromých televizích (Nova - nehoda dvou autobusů u Plzně, v jednom byly i děti, které vypovídají přímo na kameru; Prima - záchrana malého chlapce v Rakousku z laviny), tak i ve veřejnoprávní ČT1 (výbuch plynu v základní škole v Ústí nad Labem, autonehoda ve stř. Čechách, při níž zahynulo i jednoroční dítě).

Podrobný popis analyzovaných příspěvků viz grafická příloha (tabulky 1-2)


Základní zjištění analýzy roku 1999


„vnitřní bezpečnost, kriminalita“ je nejfrekventovanější skupinou hlavních témat příspěvků v Událostech, Televizních novinách a Zpravodajském deníku - v „21“ zvítězila „hospodářská politika“
po zveřejnění srovnávací analýzy prvních pololetí 1997 a 1999 v říjnu 1999 (kritizovala mj. nárůst informací o kriminálních činech a nehodách v Událostech) v Událostech výrazně pokleslo procento zpráv o kriminálních činech
veřejnoprávní stejně jako „soukromé“ zpravodajství o regionech ČR je nedostačující - regionální informace se zaměřují na kriminalitu, společenská témata a nehody. Zatímco Praha je často zmiňována v souvislosti s kulturou, vysílat o kultuře brněnské či ostravské je téměř tabu
největším kritikem podniků jsou Televizní noviny, nejmenším Zpravodajský deník. V hodnocení makroekonomiky je situace přesně obrácená
ČSSD a ODS jsou ve všech relacích hodnoceny hůře než US a KDU-ČSL. Autory negativních výpovědí jsou však převážně sami znepřátelení politici
procentuálně nejhůře hodnoceným politikem byl ve všech relacích Ivan David
trojlístek nejčastěji zmiňovaných politiků zůstává stále stejný: M. Zeman, V. Havel, V. Klaus. Další pořadí: Jan Kavan, Ivan David, Jan Ruml, Jan Kasal
hodnocení politiků v úvodních zprávách relací svědčí o velkém zájmu Novy na negativním obrazu prezidenta Václava Havla



































































Další kapitola: Newton – Information Technology: Tématická a obsahová analýza zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova a Prima TV