|
PŘÍLOHA 05 IV.5. ANALÝZA EFEKTIVITY VYUŽITÍ DOSUD PŘIDĚLENÝCH TV KANÁLŮ A SEZNAM VOLNÝCH KANÁLŮ PRO TERESTRICKÉ TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V ČR
1. Historie vzniku stávajících televizních sítí – Stockholmský plán, postavení ČTÚ a Rady z hlediska přidělování kanálů a naplňování Stockholmského plánu Kmitočtová pozice pro televizní vysílání je označována jako televizní kanál. Jedná se kmitočtové pásmo o šíři 8 MHz (dle používané normy ,,K“), v kterém jsou obsaženy modulace zvuku, obrazu, případně dalších doplňkových informací, např. teletext apod. Pro pochopení problematiky efektivity využití televizních pásem a plánování kanálů je nutné nejprve se seznámit s tím, jakým vývojem stávající sítě prošly. Kanály základních vysílačů pro TV pásma vznikly na základě evropské plánovací konference Stockholm 1961. Cílem konference bylo pokrýt území Evropy co nejrovnoměrněji a nejefektivněji vysílacími kanály a přidělit je podle kritéria rovného přístupu všem státům. Česká republika však tehdy nebyla připravena okamžitě využít všechny přidělené kanály v plném rozsahu. Negativním důsledkem této nepřipravenosti bylo, že některé přidělené kanály bylo nutno přesunout na jiné lokality a s omezeným vyzařovacím diagramem. Některé kanály tak dnes již není možné využívat s plným notifikovaným výkonem např. Hodonín 50 kanál vůči Jeseníku 50. Další přidělené a mezinárodně zkoordinované kanály nebylo možné efektivně využít pro výstavbu vysílačů základní sítě, protože je několik let blokovala pro své potřeby armáda. To se týká hlavně kanálů V. televizního pásma.Výstavba druhotné sítě (televizních převaděčů - dále jen TVP), probíhající na základě požadavků obcí, na mnoha místech předběhla výstavbu sítě základní. Důsledkem toho je současný stav, kdy později zprovozněné velké vysílače překrývají dříve realizované TVP. Rovněž výběr lokalit nebyl optimalizován podle pokrytého počtu obyvatel, ale podle toho, kde se podařilo převaděč umístit s nejnižšími náklady a proto mnohdy docházelo k neúměrnému zvyšování počtu převaděčů nad únosnou mez. Dalším jevem, který měl vliv na neefektivní využití kmitočtového spektra byl stav, kdy mnoho vysílačů základní sítě plně nevyužívalo svůj přidělený výkon a při výstavbě druhotné sítě pak docházelo k výstavbě převaděčů v místech, která by jinak byla bezproblémově pokryta základní sítí. K částečnému uvolnění V. TV pásma došlo až počátkem 90. let, dodnes je však úplně blokován kanál 54 a částečně i kanál 55. Efektivní plánování sítě po r. 1994 bylo rovněž komplikováno potřebou zajistit maximální pokrytí ČR dalším televizním programem (tehdy Premiéra, nyní Prima TV) a požadavky lokálních a regionálních provozovatelů TV vysílání na sdílených kanálech s licencí společnosti FTV Premiéra. Rada udělila společnosti FTV Premiéra, spol. s r.o. 28.6.1994 licenci č.012/94 k celoplošnému televiznímu vysílání. Součástí dosud platných licenčních podmínek Primy TV je ustanovení, podle kterého v případě udělení licence k regionálnímu nebo lokálnímu televiznímu vysílání FTV Premiéra poskytne na přidělených kanálech určené vysílací časy těmto provozovatelům. Licence obsahovala jedenáct základních kanálů pro terestrické TV vysílání s možností požádat Radu o přidělení dalších kanálů. Od této doby je síť dokrývána systematicky podle požadovaných lokalit a technických možností, které v těchto lokalitách jsou. K určité nesystematičnosti v budování sítě došlo pouze v letech 1994 a 1995, kdy do sítě FTV Premiéra s.r.o. byly přiděleny kanály, které vznikly na základě požadavků žadatelů o lokální a regionální TV vysílání. Možnosti Rady ovlivnit efektivitu využívání kanálů Rada však získala zákonnou možnost zasáhnout do plánování sítí až v situaci, kdy již byla většina kanálů naplánována. Rada tak mohla ovlivnit pouze dokrývání sítě ČT2, pro niž přidělila více než dvě stovky TVP. V roce 1995 bylo ve spolupráci s TESTCOM navrženo rozdělení do té doby nepřidělených kanálů tak, aby byly vyváženy z hlediska pokrytí území sítí ČT2 a Prima TV. V letech 1996 až 1998 zahájily Česká televize a FTV Premiéra, spol. s r.o. proces dobudování programů ČT2 a Prima TV m.j. realizací nových vysílacích systémů na stávajících stanovištích základní sítě. Díky tomu ztratily některé převaděče opodstatnění, ale Rada nemá zákonnou možnost kmitočtové příděly odebrat, jakkoliv je efektivita jejich využití nízká. Kompetence Rady a ČTÚ z hlediska přidělování kanálů a spolupráce obou regulátorů Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání na základě zákona č.103/1992 Sb., §2 Činnost Rady písmeno j) vykonává státní správu v oblasti správy kmitočtového spektra, určeného pro rozhlasové a televizní vysílání (toto ustanovení je s plaností od 1.7.2000 zrušeno). Podle písmen e) až g) uděluje licence k rozhlasovému televiznímu vysílání, stanovuje podmínky těchto licencí, kontroluje jejich plnění a vyjadřuje se k návrhům změn, které provozovatelé vysílání Radě předkládají. O územním rozšíření licence přidělením dalšího kanálu Rada rozhoduje na základě konkrétní žádosti provozovatele. Kontrolou technických parametrů vysílání a dohledem nad homologací použitých vysílacích zařízení je podle telekomunikačního zákona pověřeno Ministerstvo dopravy a spojů – Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ), který je jako regulační orgán v rámci ČR garantem správy kmitočtového spektra z mezinárodního hlediska. ČTÚ rovněž uděluje povolení ke zřízení a provozování radiokomunikačních zařízení pro provozovatele technických prostředků - vysílačů (těmi většinou nejsou provozovatelé TV vysílání). Jelikož se ČTÚ vyjadřuje také k požadavkům, které na využití kmitočtového spektra vznášejí zahraniční správy, je nutná jeho velmi úzká spolupráce s Radou. Tuto spolupráci upravují „Pravidla vzájemné spolupráce ČTÚ a Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání“ ze dne 20.8.1993. Uvedená pravidla podepsaná oběma subjekty, závazná do současné doby, byla dne 7.2.2000 znovu projednána na ČTÚ včetně připomínek obou zúčastněných stran. Bylo konstatováno, že současné znění je vyhovující za stávajících právních úprav. S novým telekomunikačním zákonem, který byl právě přijat Parlamentem ČR a s novým zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání budou vypracována nová pravidla vzájemné spolupráce, která budou vyhovovat nové legislativní úpravě. 2. Efektivita využívání Radou přidělených TV kanálů V souvislosti s prověřováním efektivity využívání přidělených kanálů vyzvala Rada v březnu t.r. všechny provozovatele televizního vysílání v ČR, aby podali Radě informace, specifikované čtyřmi konkrétními okruhy: 1) Využívání přidělených technických prostředků: K této otázce se z velké většiny vyjádřili provozovatelé v tom smyslu, že všechny přidělené kmitočtové pozice buď využívají, nebo je v nejbližší době využívat začnou. Důvodem nevyužívání, pokud ho provozovatel uvádí, jsou zpravidla problémy s dopravou modulace, případně blokace z ekologických důvodů (Mikulov 40). Výjimka se objevila v případě České televize, která konstatuje ochotu vrátit kmitočtový příděl Mikulov 40.k/300 kW pro potřeby rozvoje DVB-T, ale pouze za předpokladu přidělení adekvátních náhrad. K této podmínce je ale nutno poznamenat, že nalezení a koordinace takové sítě TV analogových kanálů, která by mohla nahradit z hlediska pokrytí vysílač Mikulov 40, je velmi obtížné a pravděpodobně i nereálné. 2) Překryv přidělených technických prostředků: V některých případech je uveden překryv programu PRIMA TV, ale většinou nelze jednoznačně určit, zda pokrytí z jiného vysílače je dostatečné komplexně v celé lokalitě a zda by se dalo uvažovat o určité redukci jednotlivých přídělů. Hraje v tom roli značné množství kritérií, m.j i geografické podmínky dané lokality. Toto stanovení by muselo být předmětem velice podrobného šetření jednotlivě případ od případu. K lokalitám, kde je reálnost překrytí potvrzená vyjádřením provozovatele, patří Olomouc (překrytí programů PRIMA z vysílačů Olomouc město 48 a Olomouc 60), Prostějov (Zlín 58 a Olomouc 60) a Nový Jičín (Ostrava 48 a Nový Jičín 26 – překryv programu Polar a Ostrava 48 a Nový Jičín 55 – překryv programu PRIMA TV). V souvislosti s překrýváním programu PRIMA TV zmiňují někteří provozovatelé zájem o šíření jiného nosného programu, např. Galaxie, resp. TV3 (Studio Clipper, v.o.s. v Novém Jičíně a SEMAR, s.r.o. v Prostějově). Případné změny jsou však podmíněny žádostí provozovatele. 3) Využívání přidělených výkonů: Podle sdělení dotázaných jsou vyzářené výkony vysílačů malých výkonů a převaděčů dodržovány a naplňovány. K využití nižších, než kmitočtovým přídělem povolených výkonů, dochází pouze u vysílačů základní sítě, a to z důvodu efektivity provozu (Ostrava 48 – PRIMA TV + Polar), nebo z důvodu omezení Českým telekomunikačním úřadem (Cheb 26, Jeseník 53, Jihlava 11, Ostrava 42, Praha – město 37, Špindlerův Mlýn 32, Trutnov 11 – NOVA). 4) Využívání sdílených kanálů pouze lokálními nebo regionálními provozovateli v jejich časových oknech: Dle dostupných informací dochází v lokalitách Brušperk 26, Hukvaldy 33, Klimkovice 28, Kobeřice 56, Kravaře 22, Nová Bělá 25, Příbor 44, Rybí 45, Sviadnov 44, Velká Polom 59 a Vratimov 33 k tomu, že kanály sdílené v určených časech společností FTV Premiéra a jednotlivými lokálními, resp. regionálními provozovateli jsou využívány pouze lokálními a regionálními provozovateli. Důvod však není jednoznačně určen. Vzhledem k tomu, že FTV Premiéra, spol. s r.o. tyto přidělené kanály dosud nezprovoznila, je pravděpodobné, že se jedná o lokality, které jsou dostatečně pokryté programem PRIMA TV z jiného vysílače. K tomu je nutno konstatovat, že FTV Premiéra, spol. s r.o. zaslala, jako reakci na žádost Rady informaci o zahájení přípravy technické studie současného a potenciálního využití přidělených kanálů. Očekáváme, že výstupní data této studie, kterou Rada dosud neobdržela, přinesou odpovědi na celou řadu dosud nezodpovězených otázek, souvisejících s aktuální problematikou uvažování o možnostech další celoplošné sítě. 3. Analýza použitelnosti dosud nepřidělených TV kanálů Jako vstupní materiál k vypracování analýzy použitelnosti nepřidělených TV kanálů použil technický odbor Úřadu Rady referenční databázi televizních kanálů aktuální ke dni 24.3.2000, která je spravovaná Českým telekomunikačním úřadem. Z této databáze byly vyselektovány všechny TV kanály, které nebyly označeny přiděleným programem. Takovýchto zdánlivě volných kanálů byl vybrán celkový počet 741, které byly podrobeny detailnímu rozboru jejich skutečné použitelnosti s hlediska stávající sítě TV vysílačů a převaděčů v ČR. Jak je patrné z následujících seznamů, byla zmíněná množina 741 kanálů postupně krácena o položky, které byly po konfrontaci s materiály dostupnými Úřadu Rady shledány jako nepoužitelné z těchto důvodů: 1) Nepoužitelné kanály
a) TV kanály již přidělené provozovatelům: Následující seznam uvádí kanály, vedené v referenční databázi ČTÚ jako volné – i když už byly v minulosti Radou přiděleny konkrétním provozovatelům k vysílání, případně na nich probíhá zkušební provoz z důvodu ověření kompatibility se stávající sítí. Rovněž jsou zde uvedené ty kanály, u nichž bylo zahájeno řízení o přidělení na základě žádosti některého z provozovatelů. Rozdíl v databázích je dán tím, že ČTÚ zaznamenává obsazení kanálu do databáze až ve fázi povolení k provozu televizního vysílače.
b) Kanály blokované pro digitální rozhlas (T-DAB): Následující seznam obsahuje TV kanály, které je nutno blokovat v souvislosti s plánováním zavádění digitálního rozhlasu (T-DAB). Vzhledem k tomu, že pro využití tohoto systému je plánován 12. TV kanál, je nutné pro všechny stávající pozice na 12. kanálu hledat náhradu. V následujícím seznamu se tedy objevují jednak zkoordinované 12. kanály v současné době volné, tak i ty, které jsou koordinované a plánované jako náhrady za již přidělené pozice.
c) Kanály blokované pro rozvoj sítí digitální televize (DVB-T): V České republice se podobně jako v okolních státech připravuje přechod na digitální televizní vysílání. Podle usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky ze dne 25. listopadu 1999 vytvořila Rada mezioborovou pracovní skupinu, jejímž hlavním úkolem je předložení návrhu koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v ČR v termínu do konce června 2000 (viz kapitola 4, str. 17 tohoto materiálu). Jedním z nejobtížněji řešitelných problémů je přitom výběr kanálů pro digitální vysílače, které budou muset být po určitou dobu v provozu současně se stávajícími televizními vysílači. Podle dosud zpracovaných studií bude možné tyto vysílače umístit pouze do kanálů 21, 23, 25, 37, 38, 39, 40, 45, 46, 48, 56 a 58, z nichž kanály 21, 40, 45, 46, 48 a 58 jsou na základě usnesení Rady blokovány bezpodmínečně, u ostatních je případ od případu nutná konzultace s projektanty digitálních sítí. Práce na návrhu digitálních sítí nadále pokračují a tak není vyloučeno, že dojde k blokování dalších televizních kanálů. Následující seznam tedy obsahuje všechny TV kanály, které jsou v referenční databázi vedené jako volné, ale jejich blokování je bezpodmínečně nutné z výše uvedeného důvodu plánovaného rozvoje digitální televize:
d) Prověřená nepoužitelnost: Následující seznam obsahuje TV kanály, které jsou vedené v referenční databázi ČTÚ jako volné a mezinárodně zkoordinované, ale které jsou nepoužitelné z hlediska rušení jinými vysílači nebo převaděči. Tato nepoužitelnost byla prokázána v některých případech přímo provozem (již přidělené kanály byly vráceny provozovatelem a byla za ně nalezena náhrada), nebo na základě dostupného měření kanálové obsazenosti v dané lokalitě. Výsledek poslední revize databáze bude na ČTÚ neprodleně předán.
e) Předpoklad kolize se stávající sítí přidělených TV vysílačů: V následující tabulce jsou uvedené TV kanály, které není možno využít s ohledem na stávající síť našich televizních převaděčů a vysílačů dle rozboru výpočetním systémem VeSPeS (otevřený výpočetní systém určený pro práci s daty vysílačů TV, FM a DVB-T a pro výpočty pokrytí a rušení vysílače, vlivu změny parametrů na pokrytí ovlivněných vysílačů a pro výpočty pokrytí sítí) v souladu s podmínkami, danými metodikou plánování televizních vysílačů druhotné sítě (vydal Výzkumný ústav spojů, skupina SA v roce 1974), viz složka ,,Příloha č. 3B ke zprávě o úkolu VÚS č.1 SA 06/74“, kapitola 3, odstavec 2, podle které je m.j. minimální vzdálenost mezi převaděči, využívajícími stejný kanál 4. a 5. TV pásma, 25 km.
f) Kanály vyřazené z databáze: Poslední seznam nepoužitelných kanálů představuje ty položky, které byly v období od 24.3.2000, kdy byla aktualizovaná databáze, do dnešního dne vyřazeny správcem databáze -Českým telekomunikačním úřadem.
2) Použitelné kanály
Po vyčlenění nepoužitelných kanálů dle předchozích seznamů zůstává 242 TV kanálů, které lze považovat za použitelné. Z nich však u následujících 39 položek je použitelnost podmíněna nezprovozněním kolizního vysílače, který sice není nikomu přidělen, ale jehož ochranu je nutno respektovat. Může tedy být provozován vždy jeden ze vzájemně kolidujících vysílačů. Použitelnost kanálů byla teoreticky prověřena z hlediska rušení vysílače v tabulce na jiné vysílače naší sítě. Nebyl a ani nemohl být zkoumán dopad rušení jiných vysílačů naší nebo zahraniční sítě na prověřovaný vysílač. To lze přesně posoudit pouze na základě prakticky provedeného měření na průměrných místech příjmu v dané obci (tzv. měření kanálového pozadí). Proto bude nutné každý kanál před přidělením provozovateli opatřit měřením kanálového pozadí, případně zkušebním provozem. a) Použitelné kanály s kolizním vysílačem:
b) Použitelné kanály bez kolizního vysílače c) Následující seznam uvádí konečně ty kanály, u kterých výpočet neindikoval žádnou kolizi ve stávající síti. Platí zde ovšem také nutnost změření kanálového pozadí, stejně jako u předešlé skupiny kanálů
4. Možnosti Rady při zefektivnění využívání TV kanálů a podmínky přidělování nových TV kanálů V současné době se Rada při dokrývání analogových sítí snaží zachovávat prioritu podle pokrytého počtu obyvatel v dané lokalitě. Maximální pozornost při tom věnuje tomu, aby nedocházelo ke kolizi s rozvojem plánování a koordinace digitální televize DVB-T vzhledem k zajištění co nejlepší vstupní pozice pro jednání celoevropské plánovací konference, která se má uskutečnit nejpozději do konce roku 2005. Tato konference dokončí plánováni DVB-T kanálů a stanoví i přesný harmonogram opouštění kanálů pro vysílání analogové s pravděpodobným horizontem definitivního ukončení kolem roku 2010. V té souvislosti je nutno na nové, ale i některé stávající kmitočtové příděly pro analogové TV vysílání pohlížet jako na příděly dočasné, jejichž platnost je omezena výše zmíněnou plánovací konferencí. Proto Rada nemůže zabezpečit plnou ochranu stávající druhotné analogové TV sítě před budoucím rušením ze sítě DVB-T, na což budou všichni žadatelé před přidělením analogového kanálu upozorněni. Zaváděná DVB-T síť je plánována systematicky s pokrytím nejprve velkých lokalit s vysokou hustotou obyvatelstva a postupným dokrýváním dalších lokalit podle hlediska pokrytého počtu obyvatel. Síť DVB-T je budována s maximální možnou efektivitou využití kmitočtového spektra. Vzhledem k nové digitální technologii není signál degradován odrazy pokud jsou uvnitř ochranného intervalu a proto mnoho lokalit, které jsou nyní dokrývány z důvodu nekvalitního signálu, nebude třeba v budoucnu dokrývat. Úhrnem lze tedy konstatovat, že ze 732 položek volných kanálů, vedených v referenční databázi ČTÚ ze dne 24.3.2000, jich bylo technickým odborem Úřadu Rady shledáno jako použitelných 243. Zde je ovšem nutno podotknout, že definitivnímu přidělení by měl předcházet několikaměsíční zkušební provoz z důvodu ověření kompatibility se stávající sítí TV vysílačů a převaděčů v praxi, která se samozřejmě může v některých případech lišit od vypočítaných hodnot. Protože je také nutno brát zásadní ohled na plánování digitální televize, vyhlásila Rada na svém 9. zasedání, konaném dne 18.4.2000, stop stav přidělování kanálů 21, 40, 45, 46, 48 a 58 pro analogové vysílání celoplošně a rozhodla, že všechny ostatní TV kanály pro analogové vysílání musí být konzultovány před zahájením mezinárodní koordinace s tvůrcem ,,Návrhu sítí DVB-T“ – firmou Testcom, případně s dalšími zainteresovanými odborníky. Plánování digitální televize T-DAB V současné době se dokončují práce na návrhu koncepce pro přechod na digitální vysílání podle zadání Stálé komise pro sdělovací prostředky. V návrhu je předpokládáno celkem 5 etap přechodu:
Prakticky od třetí z těchto etap je nutné počítat s omezováním stávajícího analogového vysílání. Konkrétní návrhy na kmitočtové i prostorové uspořádání jednotlivých multiplexů zpracovává na základě požadavku Rady Testcom Praha. Nová digitální technologie DVB-T umožní do jednoho stávajícího 8 MHz širokého kanálu vložit 5 a více televizních programů. Mimo to se umí vyrovnat i s mnohacestným šířením, které v analogové technologii způsobuje, že signál je sice přijímatelný, ale jeho kvalita je degradována odrazy. Od DVB-T se očekává, že z podstatné části vyřeší současné problémy a diskuse v souvislosti s 5. celoplošnou TV sítí, ale také s možnostmi předávání informací lokálního a regionálního charakteru. Nebylo by proto šťastným řešením zbývající kmitočtové rezervy vypotřebovat na analogové vysílání, jehož ústupový charakter lze očekávat v nejbližších letech, ale pokud možno jimi šetřit pro nadcházející vývoj DVB-T. Rada se snažila síť pro zahájení DVB-T umístit v kanálech 63 až 65, ale jejich koordinace naráží na nesouhlas zahraničních správ, zvláště pak Polska a Německa, které v uvedené části kmitočtového spektra provozují jiné služby. Využití dalších kanálů nad 60 je u nás blokováno armádou. Jedinou v současné době realizovatelnou možností vytvoření startovací sítě pro DVB-T je uvolnění některých kanálů, které dosud využívá analogová televize, přičemž jedním z nejobtížněji řešitelných problémů je výběr kanálů pro digitální vysílače, které budou muset být po určitou dobu v provozu současně se stávajícími televizními vysílači. V současné době totiž není v celé ČR kanál, na kterém by bylo možno vytvořit celostátní síť SFN (síť více vysílačů, které pracují na stejném kanále). Vytipovány byly kanály, na kterých je nejmenší počet TVP a kde bude zahájení digitálního vysílání nejméně bolestivé. Jak vyplývá ze zprávy firmy TESTCOM, které zpracovává ,,Návrh sítí DVB-T“, je vzhledem k plánování sítě digitální televize nutné, aby byl při veškerém dalším přidělování, resp. koordinování, analogových TV kanálů brán zásadní ohled na navrhované řešení DVB-T, které je zřejmé z přiložené tabulky. Jedná se o kanály 23, 25, 37, 38, 39, 40, 45, 46, 48, 49, 56 a 58, které není žádoucí koordinovat pro analogové vysílání v rámci oblastí budoucího předpokládaného pokrytí při jejich využití DVB-T. Navíc bylo výše zmíněným materiálem doporučeno, aby byla věnována mimořádná pozornost kanálům 21,40,45,46,48 a 58, které jsou z hlediska dalšího rozšiřování DVB-T v ČR nejperspektivnější. Těchto 6 kanálů je nutné blokovat a nekoordinovat pro analogové vysílání celoplošně. Dalším dokumentem, směrodatným pro následný postup při přidělování analogových kanálů je Zápis z 6. zasedání Meziresortní skupiny pro koncepci digitálního vysílání v ČR, dle kterého Řídící výbor jednomyslně doporučuje Radě, aby s okamžitou platností zastavila vydávání kmitočtových přídělů pro analogovou televizi. Takové řešení je dle názoru Rady příliš rasantní, zejména s ohledem ne četné požadavky obcí o dokrytí programy České televize, zejména ČT2, a jejich finanční zainteresovanost v již rozběhlých žádostech. S ohledem na to tedy Rada vyhlásila, jak bylo již v tomto materiálu výše uvedeno, stop stav přidělování kanálů 21,40,45,46,48 a 58 pro analogové vysílání celoplošně a dále rozhodla, že všechny ostatní TV kanály pro analogové vysílání musí být konzultovány před zahájením mezinárodní koordinace (resp. před přidělením provozovateli) s tvůrcem ,,Návrhu sítí DVB-T“ – firmou Testcom, případně s dalšími zainteresovanými odborníky. 5. Souhrn Z uvedeného vyplývá, že Rada nemá zákonnou možnost měnit již přidělené kmitočtové příděly, pokud o takovou změnu provozovatel nepožádá. Zákonnou možnost zasáhnout do plánování televizních sítí získala Rada až v situaci, kdy většina kanálů byla již přidělena a svou činností mohla ovlivnit pouze dokrývání sítí ČT2 a Prima TV. Jakkoli je v některých případech efektivita využití přidělených kmitočtů nízká, Rada nemá možnost tuto situaci změnit. Technickou možností zefektivnění využívání kmitočtového spektra je přechod na digitální vysílání DVB-T. Dalšími možnostmi šíření TV vysílání jsou samozřejmě televizní kabelové rozvody (TKR), satelitní vysílání jak v analogové, tak v digitální modulaci. Rozšíření televizního vysílání nabízí v současné době kmitočtové pásmo 40 GHz (40,5 až 43,5 GHz), které je vyhrazeno multimediálním službám MVDS. Přitom však je třeba uvážit tu okolnost, že v tomto pásmu se rádiový signál šíří stejně jako světlo, tj. pouze na přímou viditelnost. Proto je možné realizovat zde pouze buňkové systémy, ve kterých je signál ze společného přijímače k jednotlivým divákům šířen kabelovým vedením. Pro rozšíření analogového televizního vysílání jsou v součastné době k dispozici pouze kanály v menších a ekonomicky nezajímavých lokalitách. při jejich využití je třeba brát zásadní ohled na plánování digitálního terestrického vysílání DVB-T. Další možnosti rozvoje analogového terestrického televizního vysílání jsou vyčerpány. Případné sestavení další celoplošné analogové televizní sítě není možné. Tuto síť bude možné realizovat až s DVB-T vysíláním. Rada je ve svém rozhodování vázána stávajícími technickými možnostmi. Další kapitola:PŘÍLOHA 06: IV.6. KONCEPCE PŘECHODU NA DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ V ČR |