logo





II.6. VYUŽITÍ KMITOČTŮ PRO VYSÍLÁNÍ

Rada do 30.6. 2000 vykonávala státní správu v oblasti kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání (zák. č. 103/1992 Sb., § 2 odst. 1 písm. j). Od 1.7. 2000 po přijetí nového telekomunikačního zákona bylo novelou zákona o Radě toto písmeno zrušeno, státní správu v oblasti kmitočtového spektra vykonává dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích ČTÚ, přičemž součinnost Rady a ČTÚ je při výkonu státní správy v oblasti kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu (tj. rozhlasové a televizní vysílání) v novém telekomunikačním zákoně specifikována.

Od 1.7. 2000 dle nového telekomunikačního zákona Rada zpracovává části plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu v součinnosti s ČTÚ. Rada vydává ČTÚ souhlas pro vydávání povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení, a to i pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra vyhrazeného pro rozhlasovou službu. Rada zpracovává žádosti o zkoordinované kmitočty pro rozhlasovou službu pro ČTÚ a od ČTÚ dostává zkoordinované kmitočty pro rozhlasovou službu, včetně jejich technických parametrů. Rada dostává od ČTÚ aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro rozhlasovou službu a spolupracuje s ČTÚ při kontrolní činnosti (zák. č. 151/2000 Sb., § 56 odst. 3, § 64 odst. 1 a 2 písm. a), b), c).

Ze zákonem stanovených kompetencí a základních činností Rady je zřejmé, že při stanovování koncepce rozvoje vysílání v ČR a při rozhodování o licencích pro rozhlasové a televizní vysílání Rada musí znát všechny technické aspekty vysílací infrastruktury. Znalost technických možností kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání umožňuje Radě řešit technické požadavky provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, a to při existenci duálního systému vysílání v ČR jak provozovatelů ze zákona, tak provozovatelů s licencí. V minulosti byla potřebná spolupráce mezi Radou a ČTÚ řešena na základě "Pravidel spolupráce mezi ČTÚ a Radou". Vzhledem k pro Radu nepřijatelné interpretaci nového telekomunikačního zákona ze strany ČTÚ a k jeho obstrukčním postojům, se nepodařilo dohodnout nová pravidla spolupráce. Obstrukce ČTÚ vedou k časovému zpoždění informací nezbytných pro činnost Rady. ČTÚ nepředává údaje o zkoordinovaných kanálech, což ztěžuje práci Rady a technického odboru Úřadu. Toto chování ČTÚ je v rozporu s telekomunikačním zákonem - §64, odst. 2a. (Více o této problematice v kapitole Pravidla spolupráce mezi Radou a ČTÚ po účinnosti nového telekomunikačního zákona, str. 106.)

Při rozhodování o jednotlivých kmitočtech pro vysílání se Rada řídí zásadami, které byly uvedeny ve Zprávách o stavu vysílání za období 1997, 1998 a 1999. Obecně lze konstatovat, že při přidělování nových kmitočtových pozic Rada může postupovat dvojím způsobem. Pokud Rada má k dispozici volný neobsazený kmitočet, může rozhodnout o jeho přidělení v licenčním řízení novým žadatelům, příp. stávajícím provozovatelům formou územního rozšíření jejich licence. Tato situace nastává, končí-li platnost některé z dříve udělených licencí, nebo pokud se Radě, resp. ČTÚ podaří zkoordinovat nový kmitočet, který Rada považuje za vhodný pro příp. novou licenci. Druhá možnost vznikne většinou tehdy, jestliže si žadatel sám nebo prostřednictvím odborné firmy vyhledá kmitočtovou pozici, o které se domnívá, že by mohla být využita pro jeho záměr. V takovém případě si může podat k Radě žádost. Rada navržený kmitočet vyhodnotí a podle konkrétních případů postoupí ČTÚ ke koordinaci.V případě kladného výsledku koordinačního řízení Rada informaci o takovém kmitočtu zveřejní s tím, že stávající provozovatelé mohou do stanoveného termínu podat, resp. doplňovat žádosti o územní rozšíření svých licencí o tento kmitočet. Rada pak o těchto žádostech rozhodne, v rámci správního řízení vyhodnotí nejprve žádost toho provozovatele, který takový kmitočet vyhledal.

Nutno konstatovat, že v současné době je počet volných použitelných kmitočtů zcela nepatrný a je uveřejňován ve Zprávě a dále čtvrtletně publikován na www stránkách Rady na adrese: www.rrtv.cz. Přidělování nových kmitočtových pozic je silně limitováno naplněním vyhrazených částí kmitočtového spektra. K tomu uvádíme následující podrobnosti:
  • Rada má k dispozici kmitočtový plán digitálního rozhlasu T-DAB ve III. televizním pásmu. Zde se počítá s uvolněním 12. kanálu, což znamená změnu TV kanálů u 88 televizních převaděčů a 2 kanálů základní televizní sítě.
  • Pro budování sítí digitální televize DVB-T byly zatím Radě předány dva návrhy. První počítá s využitím kanálů 64, 65, 66, je však v současné době nerealizovatelný pro dosavadní nesouhlas sousedních států. Druhý návrh vyžaduje použít několik zbývajících zkoordinovaných kanálů, a to kanálů č. 21, 25, 37, 38, 39, 40, 45, 46, 48, 49, 56 a 58 a nedoporučuje přidělovat tyto kanály pro analogové vysílání. Síť podle druhého návrhu je však schopna pokrýt pouze 65% území ČR. Soubor navržených kmitočtů byl Českým telekomunikačním úřadem předán sousedním státům k mezinárodní koordinaci.
  • Ministerstvo dopravy a spojů má k dispozici studii, která uvažuje pro digitální televizi využít kanály, které sousedí s dosavadním analogovým vysíláním. Dosavadní zkušební provozy naznačují, že by tento způsob provozu mohl být přijatelný. Mezinárodní koordinace takto navržených kanálů bude zahájena teprve po uzavření koordinace předcházejícího souboru.

Určité možnosti lepšího využití spektra dává pouze použití nových (digitálních) technologií, a to digitální rozhlas v pásmu L (1452 až 1467,5 GHz) a multimediální bezdrátové systémy (MVDS) v pásmu 41,75 až 42,5 GHz. Posledně uvedené systémy se jeví jako vhodné pro zajištění lokálního televizního (případně multimediálního) vysílání. Rada proto zadala Testcomu studii o možnostech využití – viz kapitola III.3. Nové technologie.

Za této situace je nutno konstatovat, že představa vybudování další celoplošné sítě televizního vysílání v analogovém systému je zcela nereálná. Pokud v současné situaci Rada ještě některé kanály přiděluje, jde výhradně o nízké výkony určené pouze pro pokrytí malých lokalit, které nekolidují s plánem rozvoje DVB-T.

Kmitočtová pásma vyhrazená pro rozhlasové a televizní vysílání jsou téměř vyčerpána a mohou být doplňována pouze operativně na základě podrobného prošetření konkrétní žádosti. V poslední době k tomu přistupují procesy související s přípravou digitálních sítí, které vyžadují minimalizovat další změny a ponechat nutnou rezervu pro chystané digitální vysílače. Až do případných změn daných novou legislativou bude Rada postupovat stejným způsobem.

V souvislosti s jednotlivými žádostmi o územní rozšíření vysílání a s technickými aspekty žádostí o nové licence poskytuje technický odbor Úřadu Rady žadatelům, provozovatelům a veřejnosti následující informace:

Žadatelům o rozhlasové vysílání se poskytují:
  • informace o technických parametrech kmitočtů, na něž je vyhlášeno licenční řízení
  • informace o oblastech pravděpodobného nerušeného příjmu vyhlášených kmitočtů
  • informace o volných zkoordinovaných kmitočtech, na něž dosud nebylo vypsáno licenční řízení.

Rozhlasovým provozovatelům s licencí nebo veřejnoprávním provozovatelům se poskytují:
  • informace o dosahu přidělených kmitočtů
  • konzultace při výskytu rušení
  • konzultace při žádostech na dokrytí
  • konzultace při výběru nových kmitočtů pro územní rozšíření (TO neprovádí výběr nových kmitočtů, ale prověřuje kompatibilitu navržených kmitočtů, které jsou předloženy na základě měření v zájmové oblasti nebo na základě zpracované studie kompetentním pracovištěm či odborníkem)
  • řešení problémů s leteckou a navigační službou
  • konzultace při nastalých technických problémech.

Televizním provozovatelům s licencí nebo veřejnoprávním provozovatelům se poskytují:
  • informace o dosahu přidělených kanálů
  • informace o rušících vysílačích, které omezují dosah provozovaného kanálu
  • výběry kanálů pro dokrytí na základě měření kanálové obsazenosti z požadované zájmové oblasti
  • informace o tom, jak správně vyplnit žádost o dokrytí
  • konzultace při nastalých technických problémech.

Obcím se poskytují:
  • informace o průběhu vyřizování žádosti o dokrytí TV programem
  • informace o tom, jak postupovat v případě, že obec má zájem o dokrytí, ale dosud nebyl vytvořen projekt na dokrytí
  • informace o dalších technologických možnostech dokrytí území požadovanými programy (televizní kabelové rozvody, MWS apod.)

S ohledem na co možná nejefektivnější využívání kmitočtového spektra a na všeobecné dodržování podmínek, stanovených listy technických parametrů, provádí Úřad v úzké spolupráci s ČTÚ, odborem státní inspekce radiokomunikací, kontroly dodržování technických parametrů vysílání. Ty mohou být iniciovány jak stížnostmi jiných provozovatelů nebo veřejnosti, tak i na základě zjištění nebo podezření z nedovolených změn pracovníky technického odboru Úřadu. Předmětem spolupráce Úřadu Rady a ČTÚ v této oblasti je rovněž šetření nepovoleného vysílání. Ve sledovaném období jsou evidovány čtyři případy zjištěného nepovoleného vysílání na základě informací z internetu, jeden případ nepovoleného vysílání, zjištěn náhodně pracovníky technického odboru Úřadu a jeden na základě přímé kontroly ČTÚ. Dále je evidován jeden případ kontroly dodržování technických parametrů rozhlasového vysílání a čtyři případy šetření rušení televizních převaděčů zahraničním vysílačem na základě stížnosti provozovatele.

Výsledky kontrol byly následující: V jednom případě byl provoz nepovoleného vysílače ukončen na základě příkazu ČTÚ (Brno 107,88 MHz), ve čtyřech případech nebylo při šetření ČTÚ nepovolené vysílání zjištěno (podnět Praha, Nymburk, Olomouc a Třešť). Stížnost na rušení primárního signálu příhraničních TV převaděčů Moldava, Krásný Les, Janov a Petrovice zahraničním vysíláním ve 3. TV pásmu byla postoupena ČTÚ, ale výsledek šetření není Úřadu Rady znám.

Tzv. pirátské vysílání v ČR

Tzv. pirátské rozhlasové nebo televizní vysílání nebylo nikdy nic neobvyklého ani u nás nebo v zahraničí. V 60. letech se rozmáhalo pirátské vysílání z mezinárodních vod v blízkosti Holandska, v Čechách se pirátsky vysílalo většinou ve zlomových létech, ale i mimo ně. Např. v 50. letech vysílalo několik nadšenců tehdejší populární hudbu na středních vlnách, v roce 1968 vysílala pirátsky tzv. stanice Vltava z východního Berlína. Ještě před rozjezdem soukromého rozhlasového sektoru v Rakousku v roce 1997 vysílaly stanice z okolních států program i reklamu cílenou pro rakouského posluchače, vysílač byl umístěn na italsko – rakouských hranicích. Další mezinárodní rozhlasovou ostudou bylo několikaleté vysílání programu CD INTERNATIONAL v němčině na kmitočtu 96,6 MHz z vysílače Bratislava – Kamzík výkonem 10 kW v azimutu na Vídeň.

Na začátku 90. let u nás mnoho nyní známých rozhlasových stanic začalo vysílat pirátsky. Všeobecně známý je případ rádia Stalin. V jeho stínu trochu zapadli ale i jiní důležití broadcasteři, v Budějovicích Faktor dokonce začal vysílat ještě dříve než rádio Stalin v Praze, v průběhu oslav osvobození americkou armádou v květnu 1991 vysílalo v Plzni rádio FM PLUS spolu s Hlasem Ameriky (VOA). Krátce po listopadové revoluci se také vyskytly případy pirátského televizního vysílání např. v Praze na Jižním městě, kdy se vysílaly filmy nejenom erotické, ale i třeba převzaté zahraniční vysílání. Tyto druhy pirátského vysílání de fakto prolomily ledy než byla přijata patřičná legislativa k provozování soukromého rozhlasového a televizního vysílání.

V 90. letech po přijetí zákona o vysílání byly zaznamenány tyto pirátské rozhlasové stanice: Radio Freedom v Sušici na kmitočtu 107,5 MHz, rádio v Brně na kmitočtu okolo 107,9 MHz, v Praze na sídlišti na kmitočtu 107,0 MHz, převzaté vysílání rádia Bonton v Liberci na 94,3 MHz nebo rozhlasový přenos audio doprovodu v autokině na Vyžlovce na kmitočtu 107,4 MHz. Všechna tato vysílání byla odhalena technickým odborem Úřadu, který o tom informoval odbor státní inspekce radiokomunikací ČTÚ.

Pirátské rozhlasové vysílání v současnosti provozují většinou techničtí nebo hudební nadšenci, kteří si zřejmě uvědomují porušování zákonů. Doma vyrobené vysílače většinou disponují velmi nízkým vyzářeným výkonem od desítek miliwattů a jednotek wattů. Dosah takovéto stanice je od několika stovek metrů do několika kilometrů. Takoví provozovatelé nejenom porušují platné zákony, ale také bezprostředně ohrožují jiná telekomunikační zařízení. Velmi nebezpečné může být rušení prostředků letecké navigace, která pracuje hned nad horním kmitočtem rozhlasového pásma 108 MHz. Na kmitočtech mezi 107 až 108 MHz pracuje minimum platných rozhlasových vysílačů, a proto je to oblíbené pásmo pirátů vzhledem k minimálnímu rušení. Odhalení těchto stanic bývá velmi obtížné, vzhledem k jejich faktickému dosahu a nepravidelnému vysílání. ČTÚ sice pravidelně monitoruje celé spektrum, včetně rozhlasového, na svých kontrolních bodech po celé České republice, ty však velmi obtížně zachytí superlokální vysílač. Indikací může být nějaké způsobené rušení, hlášení místního provozovatele vysílání nebo stížnost občana. Mimo tuto spolupráci s ČTÚ technický odbor Úřadu při každé příležitosti kdekoliv monitoruje kmitočtové spektrum a má vlastní síť nezávislých respondentů po celé České republice z řad příznivců dálkového příjmu. Také velmi intenzivně monitoruje Internet. Na něm se vyskytují i podrobné reálné návody na stavbu nízkovýkonných VKV vysílaček, RDS a stereo kodérů. Několik tzv. pirátských stanic má i vlastní WEB stránky na anonymních serverech s telefonickým spojením do záznamových schránek na opět anonymní go nebo twist mobilní telefony. Všechny tyto podněty prověřujeme. Zatím na zjištěných kmitočtech a lokalitách nebylo vysílání zaznamenáno. Nutno poznamenat, že doposud všichni známí nelegální provozovatelé byli vypátráni a ČTÚ s nimi provedlo správní řízení.