10
Návrhy opatření zohledňujících Nové technologie v oblast vysílání
10.1 Nové technologie v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
Informace o základních vlastnostech nových technologií, použitelných při rozhlasovém a televizním vysílání byly publikovány ve Zprávách o stavu rozhlasového a televizního vysílání za léta 1998, 1999, 2000. Kromě technických parametrů nových systémů tam byly uvedeny i zprávy o tom, jak se nové technologie rozvíjejí ve světě a v České republice. Vzhledem k tomu, že jde o odvětví, které se rychle rozvíjí, považujeme za potřebné uveřejnit zde internetové adresy, na nichž lze získat nejčerstvější informace:
| www.worlddab.org | informace o systémech digitálního rozhlasu DAB |
| www.digitag.org | informace o systémech digitální televize DVB |
| drm.org | informace o systémech digitálního rozhlasu v pásmu dlouhých, středních a krátkých vln DRM |
| ebu.ch | informace Evropské rozhlasové unie |
| rrtv.cz/sdv | informace Skupiny pro koncepci digitálního vysílání v České republice |
Digitální rozhlas T-DAB
Vysílání v této soustavě se rozvíjí poměrně pomalu. Pro ilustraci uvádíme procento pokrytí populace v některých evropských státech (stav k pol. roku 2001):
| Belgie: | 98% |
| Dánsko | 30% |
| Francie | 26% |
| Itálie | 30% |
| Německo | 65% |
| Norsko | 50% |
| Portugalsko | 70% |
| Rakousko | 19% |
| Španělsko | 50% |
| Švédsko | 85% |
| Švýcarsko | 55% |
| Vel. Britanie | 78% |
Příčiny pomalého rozvoje jsme uváděli ve zprávě za rok 2000 a zřejmě zůstávají stejné. Podle některých signálů ze zahraničí však některé státy hodlají rozvoj T-DAB urychlit. Platí to zejména pro Německou spolkovou republiku, která podle svého scénáře počítá s rychlou výstavbou a postupnou likvidací analogového FM rozhlasu v letech 2010 až 2015. Podle některých zpráv se k urychlené výstavbě T-DAB chystá i sousední Rakousko.
S rozvojem digitálního rozhlasu T-DAB úzce souvisí i problematika III. televizního pásma. Při vývoji systému T-DAB bylo zjištěno, že pro vysílání tímto způsobem je nejvhodnější III. televizní pásmo, ve kterém lze optimálním způsobem docílit dobré pokrytí signálem. Proto bylo na mezinárodní konferenci ve Wiesbadenu v roce 1995 přiděleno evropským státům několik kanálů zejména v oblasti 12. televizního kanálu a 6. televizního kanálu s tím, že se předpokládá, že bude ukončen provoz televizních vysílačů, které tyto kanály dosud využívaly. Vzniklá situace byla v České republice vyhodnocena a bylo zjištěno, že touto kolizí budou postiženy dva velké televizní vysílače ve 12. kanálu (Ústí – Buková Hora, Domažlice – Vraní Vrch), jeden velký vysílač v 6. kanálu (Pardubice – Krásné) a několik desítek malých televizních převaděčů. Náhrada velkých vysílačů je problematická, u řady převaděčů je možná za cenu přeladění, případně výměny technologie. Pokud by byl zachován současný stav, může to mít dva důsledky:
- Televizní vysílače v České republice budou rušeny provozem T-DAB ze sousedních zemí. (tento stav už nastává v severních a v poslední době i západních Čechách). Situaci lze řešit jednak na straně přijímací (použití směrové antény, orientace na jiný nerušený vysílač), jednak na straně vysílací (přechodem na jiný vysílací kanál). V každém případě to představuje určité finanční náklady na straně televizních diváků i u provozovatelů.
- Vysílače T-DAB v sousedních zemích budou rušeny našimi televizními vysílači. V tom případě je řešení dáno zákonem o telekomunikacích a mezinárodními dohodami, podle kterých bude muset Český telekomunikační úřad zastavit provoz rušícího zařízení.
Protože rozvoj T-DAB pokračoval poměrně pomalu a určitou dobu nebylo ani jasné, zda jde o perspektivní systém, nebyl zmíněný kmitočtový problém po dlouhou dobu řešen. Teprve ve vládním usnesení č. 691/01 ze dne 9. 7. 2001 bylo uloženo předsedovi Českého telekomunikačního úřadu vyjasnit možnosti uvolnění 12. televizního kanálu pro zavedení systému T-DAB na území České republiky.
Z podrobné analýzy, kterou Český telekomunikační úřad provedl vyplývá, že situace je okamžitě řešitelná přibližně u poloviny postižených televizních převaděčů, u dalších lze očekávat příznivé řešení (mezinárodní koordinace) a přibližně u 20 zatím nebylo nalezeno řešení. Horší je situace u základních televizních vysílačů, kde (pokud se podaří nalézt) povede náhradní řešení k podstatnému zmenšení pokrývané oblasti a ztrátě primárního signálu pro další televizní převaděče.
Zmíněná situace byla projednávána na poradě zástupců ČTÚ a Rady pro rtv vysílání dne 9. 7. 2001, kde bylo konstatováno, že je nezbytné začít s uvolňováním 12. kanálu, a to přednostně v oblasti Moravy (výstavba T-DAB v Rakousku) v síti televizních převaděčů a následně u základních televizních vysílačů.
Při tomto postupu je nutné si uvědomit, že to souvisí se změnami v licencích (jejichž součástí jsou soubory technických parametrů) a s případným prodloužením licencí podle zákona 231/2001 Sb. Samozřejmě si tyto změny vyžádají náklady na straně provozovatelů (z největší části CET 21 – program TV Nova). Ty mohou být v případě závazků vyplývajících z mezinárodních smluv (§ 60 odst. 2, písm. a) zákona 151/2000 Sb.) hrazeny Českým telekomunikačním úřadem, v ostatních případech však nikoli. Podle společného názoru Českého telekomunikačního úřadu a Rady by se s uvolňováním mělo začít již v roce 2002 a celý proces by měl být ukončen v roce 2003. Bohužel, až do konce roku nebyl nalezen vhodný mechanismus, podle kterého by měl celý proces pokračovat (Rada se tímto problémem zabývá v souvislosti se žádostí CET 21 o prodloužení licence).
Jak uvádí zpráva za rok 2000, uskutečnilo se v ČR experimentální vysílání T-DAB. Experiment proběhl ve spolupráci Českého rozhlasu a Českých Radiokomunikací, a.s. Vysílání probíhalo na vysílačích v oblasti Prahy a sloužilo k ověření vlastností tohoto systému (rušení, kvalita pokrytí, přídavná data apod.). Vysílání bylo koncem roku 2000 prozatím ukončeno (a to přestože Rada schválila na žádost generálního ředitele ČRo prodloužení až do konce roku 2001) a v roce 2001 se uskutečňovaly pouze krátkodobé pokusy.
V průběhu roku se uskutečnily dva odborné semináře o T-DAB. První z nich organizovala Rada Českého rozhlasu a konal se dne 26. září, druhý svolaly České Radiokomunikace a konal se dne 6. prosince. Na prvním z nich byla věnována pozornost spíše programovým otázkám, druhý měl vzbudit zájem případných provozovatelů. Bohužel, zatím o tento druh provozu v ČR nikdo neprojevil vážnější zájem, takže nelze ani odhadnout další vývoj.
Digitální rozhlas DRM
V minulé zprávě byl popsán vyvíjený systém digitálního rozhlasového vysílání v pásmu dlouhých, středních a krátkých vln. Vývoj byl v roce 2001 ukončen a vyústil do návrhu dvou obdobných systémů, které byly doporučeny Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). Úplná specifikace evropského systému DRM (Digital Radio Mondiale) byla vydána v červenci 2001 Evropským telekomunikačním standardisačním institutem ETSI pod označením ETSI TS 101 980 V1.1.1. Očekává se, že od roku 2002 budou k dispozici prototypy přijímačů. O provoz v tomto systému mají zájem zejména velké rozhlasové společnosti, které vysílají do vzdálených oblastí (BBC, Voice of America, Deutsche Welle aj.) V České republice zájem o tuto technologii nezaznamenáváme. Je to dáno mimo jiné i tím, že pro tento způsob vysílání nelze (na rozdíl od řady ostatních zemí) upravit naše stávající vysílače a byla by nutná kompletní výměna technologie. Pravděpodobně zde hraje roli i malá publicita uvedeného systému
Zemská digitální televize DVB-T
Na rozdíl od T-DAB věnují všechny státy problematice zemského digitálního televizního vysílání DVB-T značnou pozornost. Je to dáno tím, že tento systém přináší oproti analogovému vysílání značné výhody především ve velmi hospodárném využití kmitočtového spektra (které přináší možnost podstatného zvýšení počtu programů) a jednak ve vyšší technické kvalitě přenosu, která mimo jiné umožní snadné používání přenosných a mobilních přijímačů. Z těchto důvodů již několik evropských států oficiálně zahájilo provoz DVB-T a další se k tomu v krátké době chystají.
Nejvíce je zemské digitální vysílání rozvinuto ve Velké Británii, která je zahájila již 15. 11. 1998. V současné době je v provozu 6 multiplexů s více než 36 programy. Vysílá se z 80 vysílacích stanovišť. Z 23 milionů britských domácností přijímá DVB-T asi 1,25 milionu. Švédsko zahájilo vysílání v roce 1999 a má v provozu 4 multiplexy s nabídkou 17 programů. Pokrytí by mělo počatkem roku 2002 činit 90% obyvatelstva. Ve Španělsku se vysílá od roku 2000 s 6 multiplexy. Finsko zahájilo vysílání v srpnu 2001 ve 3 multiplexech s 13 programy. Počátkem roku 2002 by mělo dosáhnout pokrytí z celkem 10 vysílačů 70% obyvatelstva.
V dalších evropských zemích se vysílání intenzivně připravuje. Jsou zde v provozu pilotní projekty, které postupně přejdou do definitivního provozu. Francie hodlá zahájit koncem roku 2002 se 6 multiplexy, Německo postupně zahajuje vysílání od roku 2001 a plánuje provoz se 3 multiplexy a 12 programy s výhledem na další rozšíření. Přípravné práce jsou v proudu i v Itálii, Norsku, Dánsku, Irsku, Holandsku a Portugalsku. Pro zajímavost uvádíme, že i Ukrajina plánuje zahájení provozu DVB-T se 3 multiplexy v roce 2003.
Zavedení zemské digitální televize vyžaduje překonat dva základní problémy. První z nich je řešení kmitočtové koordinace v kmitočtovém spektru, které je většinou zcela zaplněno stávajícím analogovým vysíláním a druhý spočívá ve financování výstavby a provozu nových vysílačů a financování úprav na straně přijímací (výměna přijímačů, doplnění set-top-boxy).
Řešení kmitočtové situace je předpokládáno ve dvou etapách. První se týká současného stavu a je definována mezinárodní dohodou, uzavřenou v roce 1997 v Chesteru. Podle této konference mohou jednotlivé státy uzavírat dvoustranné dohody o koordinaci kmitočtů podle přesně definovaných pravidel. Definitivní řešení pak má přinést regionální evropská konference plánovaná na léta 2003 až 2005, která by měla upravit evropské rozdělení kmitočtů (tzv. stockholmský plán). Protože zřejmě nikdo nehodlá tak dlouho čekat, probíhají koordinační jednání dle chesterské dohody a přinášejí výsledky závisející na poloze příslušného státu. V tomto směru má Česká republika podstatnou nevýhodu danou jednak malou plochou státu a jednak jeho vnitrozemskou polohou. Proto se přes intenzivní práci Českého telekomunikačního úřadu nepodařilo až do konce roku 2001 docílit uspokojivého řešení pro výstavbu alespoň jednoho multiplexu DVB-T, nicméně v závislosti na vývoji situace (využití kanálů 60 a vyšších, využití kanálů sousedících s analogovými vysílači apod.) je předpoklad, že již v polovině roku 2002 bude vhodná sada kmitočtů k dispozici.
Podklady pro mezinárodní koordinaci je nutné velmi pečlivě připravit s použitím špičkové výpočetní techniky. Proto bylo pro potřebu mezinárodní koordinace vypracováno již několik studií z nichž první dvě objednala Rada. První z nich řešila problém pomocí dosud nevyužitých kanálů 61 až 69, následovala další, která řešila vysílání digitální televize v dosud volných kanálech v oblasti IV. a V. televizního pásma. Řešení dle první studie narazilo při koordinaci na negativní postoj sousedních států, Návrh dle druhé studie byl v průběhu roku 2001 koordinován s dílčím úspěchem. Následně objednal ČTÚ u Testcom další studii, tentokrát využívající kanály sousedící se stávajícími analogovými vysílači (které musely být v analogovém systému ponechány volné) a počítá se s tím, že výsledky budou aplikovány při mezinárodní koordinaci. V průběhu roku 2001 byl zaznamenán určitý příznivý posun v názorech na použití kanálů 61 až 69 a proto Rada objednala u Testcom další studii, která by stanovila strategii v dalším postupu ve změněných podmínkách.
V roce 2000 zahájily dva subjekty v České republice experimentální provoz DVB-T. Jde o společnost Czech Digital Group, a.s. a společnost České Radiokomunikace, a.s. Experiment pokračoval i v roce 2001 na 46. a 25. televizním kanálu v oblasti Prahy. V průběhu experimentu byly ověřovány technické vlastnosti systému (zejména různé způsoby kódování a protichybového zabezpečení, jeho odolnost proti odrazům a nároky na nastavení skupiny vysílačů pracujících na společném kmitočtu (tzv. sítě SFN). Byly provedeny experimenty s přenosem dodatečných datových kanálů včetně Internetu.
České Radiokomunikace použily pro kódování signálu technologii firmy Tandberg, pro vysílání dva vysílače tuzemského výrobce Tesla s vyzářeným výkonem 5 kW. V průběhu experimentu bylo ověřováno několik typů přijímačů, které se ve svých vlastnostech zřetelně lišily. Jako optimální byl zatím vyhodnocen přijímač Humax (který je mimo jiné i cenově nejvýhodnější – 10 000 Kč). Experimentální provoz byl předváděn na veletrzích Comnet a Invex.
Společnost CDG realizuje experiment na televizním kanále 46 se třemi vysílači o vyzářeném výkonu do 10, 5 a 4 kW. Cíle experimentu jsou:
- technická realizace jednofrekvenční sítě (SFN)
- technické testy, ověření vlastností a technických možností
- příprava sítě pro budoucí trvalý provoz (doplnění o zálohovací prvky)
- technické a komerční ověření poskytovaných datových služeb
Pro kódování byla použita technologie Philips, vysílače dodala firma Rohde & Schwarz, antény Tesla. Pro distribuci digitálního signálu na vysílače byla použita technologie Pama, Alcatel. Provozovatelé velmi pečlivě studovali chování systému pracujícího na společném kmitočtu a měřením zjistili řadu zajímavých poznatků, které se vymykají rozsahu této zprávy, ale velmi dobře poslouží při navrhování a uvádění do provozu definitivních sítí vysílačů.
Koncepční a legislativní práce
V roce 2000 připravila Rada na žádost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Koncepci přechodu na digitální vysílání v ČR (viz Zpráva za rok 2000). Tento materiál byl přijat Stálou komisí pro sdělovací prostředky na 12. schůzi konané dne 8. března 2001. V příslušném usnesení č. 44 se doporučuje, aby licence pro provozovatele digitálního multiplexu udělovala Rada poté, co rozhodne o struktuře multiplexu, stanoví procentní podíl dodatečných služeb, stanoví místa provozovatelů ze zákona, určí umístění již existujících provozovatelů celoplošného analogového vysílání, rozhodne o obsazení volných míst na základě výsledků licenčního řízení, vypíše výběrové řízení a vybere vhodného uchazeče o provozování multiplexu.
V návaznosti na tento materiál vypracovalo podle zadání vlády Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Radou další koncepční materiál nazvaný Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice. Tento materiál upřesňuje závěry předcházející studie a byl vládou projednán a schválen pod č. 696/01 dne 9. července 2001. V této koncepci je uvedeno několik důležitých stanovisek:
- povinnost státní správy zajisti potřebný prostor v kmitočtovém spektru
- zajistit doplnění stávající mediální legislativy tak, aby bylo možno udělit licence provozovatelům digitálních multiplexů a zajistit přiměřenou účast České televize na digitálním vysílání
- povinnost vlády předložit návrh zákona, kterým se mění zákon 231/2001 Sb. a případně dalších zákonů
- garantovat zákonem v prvních dvou multiplexech místa pro programy České televize, Nova, Prima TV
- regulaci zajišťovat dvěma orgány. Radou v oblasti obsahu digitálního multiplexu a ČTÚ v oblasti telekomunikačních služeb a služeb souvisejících s povinností zajistit šíření digitálního multiplexu a v oblasti správy kmitočtového spektra
V této koncepci byl rovněž navržen postup Rady při udělování licencí k provozování digitálního multiplexu, který bude dále upřesňován při návrhu úpravy zákona.
Podle uvedeného vládního usnesení bylo uloženo ministrovi kultury ve spolupráci s ministrem dopravy a spojů zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit návrh zákona, kterým se mění zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Ministr kultury vytvořil pro tento úkol pracovní skupinu, k níž se připojila i meziresortní pracovní skupina pro koncepci digitálního vysílání (SDV) vytvořená Radou.
Vyšší kmitočtová pásma zemského vysílání
V sektoru zemského vysílání rozhlasových a televizních signálů se ještě používají, resp. plánují k využití další kmitočtová pásma. Je to jednak pásmo 2,1 až 2,3 GHz, 10,7 až 12,1 GHz, dále 12,1 až 12,5 GHz a 40,5 až 43,5 GHz.
V pásmu 2,1 až 2,3 GHz byl dočasně (původně do konce roku 2000, později do konce 2001) povolen provoz mikrovlnných systémů pro distribuci televizních programů MMDS. Tento systém byl původně předpokládán pouze jako náhrada kabelu pro distribuci na hlavní stanice kabelových rozvodů, postupem doby byl však používán televizními diváky jako náhrada běžného zemského televizního vysílání. Podle mezinárodních dohod je však toto pásmo určeno jiným službám. Proto byla ke konci roku 2001 většina systémů vypnuta a pro další období je tolerován na základě vyjádření ČTÚ čj. 25786/01-613 ze dne 19. 7. 2001 pouze omezený provoz na 6 kanálech. Přestože byla celá problematika dostatečně včas publikována a nezbytnost zastavení vysílání je evidentní, nevyhnul se tento krok kritickým výtkám ze strany diváků a nekvalifikovaným výkladům ze strany médií.
Pásmo 10,7 až 12,1 GHz je určeno pro družicovou službu (a to ještě první část 10,7 až 11,7 pro telekomunikační družice – tj. pro provoz, který není určen koncovému uživateli – televiznímu divákovi), nicméně průběhem doby byly na trh dodávány poměrně levné družicové přijímače, takže se v tomto pásmu uskutečňuje rozsáhlé družicové vysílání rozhlasu a televize (viz dále v této zprávě). Vzhledem ke snadné dostupnosti družicových přijímačů však někteří provozovatelé navrhli uskutečnit v tomto pásmu i zemské vysílání, které by mohlo nahradit systémy MMDS nebo televizní převaděče. Protože panovaly obavy, že takový provoz může způsobit rušení družicového příjmu, objednala Rada u Testcom příslušný rozbor a měření situace v experimentálních podmínkách. Podle dodaných podkladů bylo Radou konstatováno, že zemský provoz je možné případ od případu povolit, a to za podmínky, že je nutné v každém případě zabezpečit ochranu družicového provozu před rušením. Jako kanály vhodné pro takový provoz byly určeny kanály č. 4, 8, 12, 16, 20, na nichž je na našem území nejmenší pravděpodobnost rušení. Určitá potíž spočívá v tom, že někteří provozovatelé v tomto pásmu budují systémy, o kterých prohlašují, že slouží pouze k distribuci na stanice kabelových rozvodů a nejde tedy o televizní vysílání podle zákona 231/2001 Sb., nýbrž pouze o telekomunikační službu, která nepodléhá regulaci Radou. V této věci bude nutno ve spolupráci s ČTÚ vytvořit jasná pravidla a začít je společně uplatňovat, a to zvláště proto, že může obdobných kmitgočtových nabídek přibývat.
V pásmu 12,1 až 12,5 je plánována rozhlasová družicová služba a pro případné zemské vysílání by zde platila stejná omezení jako v předešlém odstavci.
Pásmo 40,5 až 43,5 GHz je považováno za perspektivní pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada proto objednala již v roce 2000 u Testcom studii o využití tohoto pásma a o možných omezeních. Studie přinesla celou řadu důležitých informací včetně návrhu na vhodné kmitočtové uspořádání jednotlivých služeb. Potíž spočívá v tom, že toto pásmo sdílejí kromě rozhlasové služby též služba pevná, družicová rozhlasová, pohyblivá a radioastronomická. Rozdělení mezi tyto služby je nutné mezinárodně koordinovat a původní předpoklad, že se to podaří do poloviny roku 2001 nebyl splněn. Proto nebylo možné zatím začít s výstavbou zemských systémů v tomto pásmu. Jsou zde ještě některé další problémy. Signál na takto vysokých kmitočtech se šíří podobně jako světlo a tak je pokrytí v členitějším terénu problematické. Navíc je síla signálu výrazně ovlivněna útlumem, který je způsoben atmosférickými srážkami (déšť, sníh). Technologie pro digitální provoz v tomto pásmu je nákladná a analogové systémy (levnější) nehodlá Český telekomunikační úřad povolovat.
Družicová televize
Pro sektor družicového vysílání platí v podstatě informace uvedené ve zprávě za rok 2000. Společnost Czechlink nadále vysílá svůj paket českých programů televizního a rozhlasového programu. Jde o:
- Televize: ČT1, ČT2, Prima TV, TV3 a zkušební signály
- Rozhlas: ČRo1, ČRo2, ČRo3, Regina 2, ČRo 6, ČRo 7 a Radio Proglas
Další družicové vysílání uskutečňuje společnost UPC přes družici Astra, která je umístěna 19,2o východně. V programové nabídce jsou v češtině tyto programy: HBO, Eurosport, National Geographic, Animal Planet, Discovery Channel, Spektrum, Hallmark, Cartoon Network, Fox Kids, TV 3 a Sport 1 (provoz ukončen v říjnu 2001) a řada dalších programů v originálním znění. Programy jsou vysílány digitálně včetně všech výhod, které z tohoto systému vyplývají (kvalita, programový průvodce, apod.).
Pokud jde o kanály družicového rozhlasu, které byly České republice přiděleny na mezinárodní konferenci WRC 2000 (pozice 12,8o východně), nelze konstatovat nějaký vývoj. Zásadním problémem je zde ekonomika tohoto provozu, která negativně ovlivňuje zájem provozovatelů.
Další kapitola: 10.2 Internet a jeho regulace ZPĚT NA OBSAH