Návrhy opatření zohledňujících Nové technologie
v oblasti vysílání
10.1 Digitální rozhlas T-DAB
Ve zprávě za rok 2001 jsme uváděli rozsah vysílání (pokrytí) digitálním vysíláním T-DAB v některých evropských zemích a konstatovali jsme, že se tento způsob vysílání rozvíjí poměrně pomalu. Vyhodnocení provedené v roce 2002 potvrdilo, že zavádění tohoto systému pokračuje opravdu zvolna. Výraznější změny lze zaznamenat u Dánska, kde stouplo pokrytí obyvatelstva z 30 % na 75 %, Německa (z 65 na 70 %), Švýcarska (z 55 na 58 %) a Velké Británie (z 78 na 80 %). Za zmínku stojí Maďarsko, které má pokrytí 30 %, a Chorvatsko, které dosáhlo rovněž 30 %.
Zajímavý je vývoj ve Švédsku, které má sice vybudovánu síť vysílačů, která poskytuje pokrytí 85 % obyvatelstva, avšak v současné době má většinu vysílačů vypnutu a pokrývá jen asi 35 %. Důvodem byla ta okolnost, že až dosud byl v systému T-DAB vysílán pouze veřejnoprávní rozhlas a je snaha o komercionalizaci. Proto byla zadána studie, která má být k dispozici počátkem roku 2003 a na jejím základě bude vysílání dále rozvíjeno.
Příčiny pomalého rozvoje byly uvedeny ve zprávě za rok 2000 a jsou dány malým zájmem posluchačů i soukromých provozovatelů. Pro posluchače totiž T-DAB přináší pouze subjektivně málo znatelné zlepšení kvality při stacionárním příjmu a doplňkové služby, které zatím posluchači rozhlasu ani nevyžadují. Jediný významný přínos se projevuje při mobilním příjmu (autoradia), kde odpadá nepříjemné zkreslení, známé zejména při průjezdu členitějším terénem (zástavbou). Pro provozovatele vysílání znamená sice T-DAB v budoucnu určité snížení provozních nákladů (jediný vysílač vysílá několik programů), avšak v bezprostřední budoucnosti, kdy je nutné udržet po určitou dobu analogový provoz, je naopak vysílání dražší.
V této souvislosti upozorňujeme na zajímavou studii švýcarské firmy Prognos s názvem „Terrestrial and Satellite Digital Radio – Complementarity and Competition“ (Zemské a satelitní rádio – doplňování či konkurence) ze srpna 2002, ve které se uvádějí tři klíčové podmínky úspěchu digitálního rozhlasu:
- dostupnost přijímačů – alespoň po třech modelech z kategorie hi-fi, přenosných a autoradií
- cena přijímače pod 150 Euro (podle marketingového průzkumu hodlají zákazníci připlatit 30 až 50 % u autoradia a do 200 % u přenosného přijímače)
- pokrytí alespoň 65 % populace.
Ve zprávě za rok 2001 jsme uváděli problematiku kmitočtového plánování, spočívající v tom, že pro T-DAB byla vyhrazena část III. televizního pásma. Z toho vyplývají určité potíže pro státy, které na příslušných kanálech dosud provozují televizní vysílání. Podle vládního usnesení č. 691/2001 ze dne 9. 7. 2001 provedl Český telekomunikační úřad ve spolupráci s Testcomem rozbor kmitočtové situace z něhož vyplynula potřeba provést v ČR řadu kmitočtových změn, které se týkají i tří větších televizních vysílačů. Realizace tohoto úkolu však se zastavila na ekonomických a legislativních problémech. Kmitočtové změny si vyžádají určité finanční náklady a přitom je nutné najít nástroje, které přimějí provozovatele k jejich realizaci. Proto v roce 2002 nebyl tento proces zahájen (a naštěstí nebyl ani ze strany sousedních států vyvíjen na Českou republiku nějaký tlak). Zatím došlo pouze k rušení některých televizních převaděčů na severu republiky, které bylo případ od případu řešeno. Celou záležitost je však potřebné pokládat za časovanou bombu, se kterou bude třeba se vyrovnat. Podle informací z ČTÚ přidělila vláda pro tento účel na rok 2003 určité finanční prostředky, takže bude možno konečně akci zahájit.
V červnu 2001 se konala v Maastrichtu plánovací konference, kde se projednávala kmitočtová koordinace T-DAB v pásmu L (cca 1,5 GHz). Zde došlo k významnému rozšíření o dalších 7 kmitočtových bloků. České republice byly přiděleny jednotlivé bloky z tohoto pásma celkem na 26 územních celcích (dosud byl přidělen pouze jediný blok LC pro celou republiku), které budou použitelné též pro regionální vysílání. To však neznamená, že by tak byly vyřešeny problémy ve III. televizním pásmu, které je pro T-DAB výhodnější, takže žádný ze států se nehodlá z tohoto pásma přesunout.
10.2 Digitální rozhlas DRM
V průběhu roku 2001 byla Mezinárodní telekomunikační unií schválena norma digitálního rozhlasového vysílání v pásmu dlouhých, středních a krátkých vln. Během roku pokračovali někteří provozovatelé v ověřování tohoto systému, a to vesměs s velmi příznivými výsledky. Pro pořádek uvádíme, že DRM systém dovoluje v uvedených kmitočtových pásmech vysílat s kvalitou blížící se VKV – FM (včetně stereo), a to s nižším výkonem vysílačů a bez známého kolísání síly i kvality (úniky). Největší zlepšení přináší tento systém v pásmu krátkých vln, kde může spolehlivě nahradit družicový rozhlas v mezistátním a mezikontinentálním režimu. V současné době jsou už na trhu přijímače, které dovoluji příjem AM i DRM, a lze očekávat pokles cen na běžně přijatelnou hodnotu.
V České republice sice neprojevil o tento způsob vysílání zájem žádný provozovatel, avšak za pozornost stojí to, že České radiokomunikace vybavily v roce 2002 pět svých vysílacích středisek osmi moderními rozhlasovými vysílači, které jsou po malé úpravě schopny provozu DRM. Pro tento druh provozu hovoří ta okolnost, že šíření rádiového signálu v pásmech dlouhých a středních vln je podstatně příznivější, než ve VKV a televizním pásmu a signál je tak k dispozici i v místech, kam se vyšší kmitočty nedostanou. U krátkých vln je výhodné jejich mezikontinentální šíření, u kterého vyšší kmitočty nemají šanci.
10.3 Zemská digitální televize DVB-T
Ve zprávě za rok 2001 jsme uváděli stručný přehled evropského vývoje zavádění zemského digitálního televizního vysílání. V roce 2002 došlo k dalšímu postupu:
V Nizozemsku bylo v lednu 2002 uděleno 5 licencí DVB-T s dobou trvání 15 let. Licenci na veřejnoprávní multiplex obdržela společnost NOS, která obstarává i analogové vysílání, 4 komerční multiplexy dostala společnost Digitenne Holding. Pozoruhodné je na tom ta okolnost, že licence byly uděleny ještě dříve, než byla ukončena mezinárodní koordinace kmitočtů. Z toho důvodu byly opatřeny licenční podmínkou, že vysílání nesmí rušit analogové zemské vysílání.
Ve Francii publikoval francouzský protimonopolní úřad podmínky pro zavedení DVB-T. Z nich uvádíme:
- DVB-T by měla při zahájení pokrýt 50 % území a později 75 – 80 %
- musí být zaručena technická a finanční transparentnost provozovatele multiplexu a zachovány otevřené a nediskriminační tarify
- cena set-top-boxů by měla být pod hranicí 150 EUR a měla by být zajištěna snadná úprava pro placenou a interaktivní televizi
- před zavedením DVB-T musí proběhnout národní informační kampaň a brzy po zavedení DVB-T by měl být zveřejněn termín ukončení analogového vysílání
- licence budou omezeny na 5 let, aby se mohli zapojit noví komerční provozovatelé
- funkce dodavatele programu a provozovatele multiplexu musí být legislativně, finančně i komerčně zcela odděleny.
Itálie oznámila, že předpokládá ukončení analogového vysílání v prosinci 2006. Podmínkou však bude, že set-top-boxy bude vlastnit 20 milionů italských domácností (k čemuž je ovšem nutná pomoc vlády – státního rozpočtu).
Do určité míry negativní informací je to, že v březnu 2002 byla uvalena nucená správa na britskou společnost ITV Digital (pro insolvenci) a ta v květnu ukončila vysílání placené televize (pay TV) na svých třech multiplexech. Nicméně Nezávislá televizní komise (ITC) udělila již v červenci licence na tři uvolněné multiplexy (BBC, Crown Castle International) a podle slov ředitele pro technologii ITC Garyho Tonge na konferenci „Teleinformatika 2002“ není rozvoj DVB-T ve Velké Britanii nikterak ohrožen. Ke konci roku 2002 má k digitální televizi přístup 38,5 % domácností, z toho ovšem převážná část (26 %) prostřednictvím družice, 8 % prostřednictvím kabelu a 4,5 % zemským televizním vysíláním.
Pro finanční potíže byl vyhlášen v roce 2002 konkurs i na společnost Quiero, která provozovala ve Španělsku digitální placenou televizi. Tyto dva případy ukazují, že orientace na placené digitální programy, konkurující kabelovým a satelitním placeným službám, byla chybná a je třeba orientovat se na jiné výhody, které digitální zemské vysílání přináší (mobilita, interaktivita, rozšířená nabídka volně přístupných programů). Významným momentem, který působí ve prospěch rozvíjení DVB-T je stále klesající cena set-top-boxů. Ta se pohybuje už kolem 150 USD a přitom na trh vstupují i subjekty nabízející dotovanou cenu (např. britský TV Compass 45 USD), které dotaci hodlají kompenzovat výnosy, které používáním interaktivních služeb získají.
Ukazuje se, že předpovědi o stavu v České republice, které jsme uváděli ve zprávě za rok 2001, byly poněkud optimistické. Podle nich měla být v roce 2002 schválena legislativa pro digitální vysílání a měla být ukončena mezinárodní koordinace kmitočtů tak, aby bylo možné v roce 2003 uvést do provozu alespoň dva televizní multiplexy. Stav přípravy legislativy uvádíme ve zvláštním odstavci, pokud se týče koordinace, postupují jednotlivá jednání pomaleji a tak podle informací z Českého telekomunikačního úřadu bylo k 11. 11. 2002 zkoordinováno pouze 27 stanovišť situovaných většinou v oblasti větších měst. Situace se však velmi rychle mění a tak podle informace podané zástupcem Testcomu na konferenci Teleinformatika 2002 (2. – 4. prosince 2002) by bylo možné z množiny zkoordinovaných kmitočtů vytvořit jeden multiplex (při příjmu na venkovní pevnou anténu). Koordinace však dále pokračuje a zároveň pokračují vnitrostátní i mezinárodní jednání o možném využití kanálů 61 až 69. Kmitočtový úřad Armády České republiky uvolnil pro digitální televizi kanály 67 a 68 a přislíbil postupné uvolňování kanálů 62 a 63. Zde je překážkou ta okolnost, že některé sousední státy provozují na těchto kanálech jiné než rozhlasové služby a mají potíže s jejich přesunem (jde zejména o Polsko a dále příhraniční oblast Slovensko - Maďarsko).
Aby usnadnila řešení kmitočtové problematiky, zadala Rada výzkumnému ústavu Testcom studii optimalizace televizní sítě ČT2, s cílem přeskupit vysílače této sítě tak, aby bylo pokud možno zachováno současné pokrytí a přitom se získaly kmitočty a stanoviště vysílačů pro další digitální síť. Provedená analýza ukázala, že vyčlenění osmi stávajících vysílačů by dovolilo vytvořit další celoplošnou digitální síť (multiplex), přičemž by došlo pouze k nepodstatnému omezení současného analogového pokrytí ČT2.
Definitivním řešením kmitočtové problematiky digitálního zemského televizního vysílání bude ovšem Regionální radiokomunikační konference pro revizi plánu Stockholm 1961, která je plánována na léta 2004 a 2005 a kterou připravuje Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Tato konference měla původně mít pouze regionální (evropský) charakter. V poslední době však se rozsah konference rozšiřuje o další sousedící státy a dokonce i o uzemí Afriky. To vede ke komplikaci a pravděpodobnému prodloužení celého jednání.
V průběhu roku 2002 pokračovalo experimentální vysílání DVB-T v oblasti hlavního města Prahy, které uskutečňovaly dva subjekty: České radiokomunikace, a.s. a Czech Digital Group, a.s. Dne 13. 11. 2002 uspořádala Rada konzultaci s oběma experimentátory, na které byly podány informace o dosavadních výsledcích. České radiokomunikace věnovaly pozornost zejména technické problematice (optimalizace parametrů vysílání, ověřování pokrytí, rušení, přenos dat, statistický multiplex). Z toho je zajímavý zejména posledně uvedený systém (statistický multiplex), který vychází z předpokladu, že ve vysílání existují okamžiky, kdy jsou nároky na množství přenášených dat menší (např. scéna, ve které se téměř nic nepohybuje), a tak je možné ušetřené bity věnovat jinému provozovateli. Tímto principem je možné rozšířit kapacitu multiplexu až o 30 %. Společnost CDG kromě těchto parametrů věnovala pozornost též systematickému ověřování jednotlivých typů set-top-boxů, přípravě interaktivity a platformy MHP (viz dále), problematice dokrývačů a marketingu. Výsledky jsou vesměs příznivé a v práci se bude pokračovat i v rámci dalšího prodloužení experimentů v roce 2003, které Rada povolila v závěru roku 2002. Oba provozovatelé se shodují v názoru, že v průběhu roku 2003 by se mělo dospět do dalšího stadia (pilotní projekty, regulérní provoz, rozšíření na další oblasti ČR).
10.4 MHP (Multimedia Home Platform)
Jedním z motorů, které by měly stimulovat zavádění digitálního vysílání rozhlasu a televize, by měla být podle soudu některých odborníků interaktivita. Jde v podstatě o to, aby posluchač/divák měl možnost aktivně zasahovat do programů a provádět i celou řadu dalších činností. Z nich uvádíme např. televizi na vyžádání (video on demand), elektronické bankovnictví (home banking), internet, e-mail, placenou televizi (pay TV), elektronický programový průvodce (EPG), elektronický obchod (home shopping), navigátor, obrazový telefon apod. Všechny tyto služby hodlají digitální technologie podporovat. Je ovšem zřejmé, že takou činnost lze realizovat pouze tzv. zpětným kanálem, který umožňuje přenos dat (povelů, dotazů, hlášení) od terminálu (přijímače) zpět do místa, odkud se vysílá. Vytvoření zpětného kanálu představuje pro nové technologie určitý problém, protože donedávna vyhovoval pro rozhlasový provoz pouze jednosměrný přenos. První technologie, která se s tímto problémem vyrovnala, byl systém kabelových rozvodů, které dnes ve své většině zpětný přenos umožňují. Družicové a zemské vysílání zatím ve většině případů používá pro zpětný přenos telefonní síť. Mikrovlnné spoje (MWS - viz dále) jsou pro zpětný přenos vybaveny již ve své podstatě. Vytvoření zpětné cesty je však pouze část řešení problému. Je třeba, aby programy a přístroje zařazené do systému dokázaly hovořit stejným jazykem a byly tak vzájemně kompatibilní. Tento požadavek nebyl donedávna řešen a existovala tak celá řada nesourodých protokolů. Proto se rozhodli experti pro DVB vytvořit evropský standard pro multimediální domácí platformu MHP. Lze říci, že se tato práce podařila a tak je dnes k dispozici univerzální systém schopný dalšího rozvoje. Předpokládá se, že MHP budou vybaveny kromě nejlevnějších verzí všechny set-top-boxy a digitální televizní přijímače. V budoucnu se předpokládá, že bude moci být MHP integrován (např. prostřednictvím bezdrátového přenosu) i do dalších zařízení v domácnosti. Oba provozovatelé experimentálního digitálníhovysílání proto připravují implementaci MHP do svých experimentů.
10.5 Legislativa
Usnesením č. 696 ze dne 9. července 2001 uložila vláda Ministerstvu kultury, aby vypracovalo ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a spojů návrh změny právní úpravy rozhlasového a televizního vysílání, která by umožnila přechod na digitální vysílání v České republice. Podle tohoto zadání byl v první polovině roku 2002 zpracován návrh novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2001 Sb. V rámci meziresortního připomínkového řízení však uplatnil Český telekomunikační úřad zásadní připomínky, směřující ke koncepční otázce vymezení působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a ČTÚ. Ministerstvo dopravy a spojů i Rada se stanoviskem ČTÚ nesouhlasily a proto nebylo v silách zpracovatelů novely připomínky ČTÚ vypořádat. Z toho důvodu inicioval ministr kultury schůzku, které se zúčastnil ministr dopravy a spojů, ministr pověřený řízením Úřadu pro veřejné informační systémy, předseda ČTÚ a předseda Rady. Z tohoto a dalších jednání vyplynuly některé podstatné skutečnosti, které mění soubor vstupních podmínek, podle kterých byla novela zákona zpracována. Především jde o to, že nelze dodržet předpoklad platné koncepce, podle kterého měl být proces zavádění digitálního vysílání zahájen zprovozněním dvou celoplošných multiplexů. Dále je nutné vzít v úvahu nově přijaté předpisy Evropského společenství, podle kterých je mimo jiné třeba zřetelně oddělit regulaci obsahu programu od regulace jeho přenosu. Na základě těchto skutečností bylo vládě navrženo zrušit bod II/I usnesení č. 696 a dále uložit ministerstvu informatiky ve spolupráci s ministerstvem kultury předložit aktualizaci koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice s termínem 31. 5. 2003.
Protože z uvedeného důvodu nebyla schválena novela zákona č. 231/2001 Sb., nebylo možné zatím zahájit výběrové řízení na provozovatele multiplexu a tím méně i oficiálně zahájit pravidelné digitální vysílání a nezbylo tedy, než zatím prodloužit experimentální provozy.
10.6 Vyšší kmitočtová pásma zemského vysílání
O situaci v kmitočtových pásmech 2,1 až 2,3 GHz, 10,7 až 12,1 GHz a 12,1 až 12,5 GHz byla podána informace ve zprávě za rok 2001 a v průběhu roku 2002 zde nedošlo k výraznějším změnám. U pásem 10,7 – 12,5 GHz uvádíme pro pořádek tu okolnost, že i když Rada a Český telekomunikační úřad zde mohou případ od případu povolit provoz zemského vysílacího zařízení, platí zde priorita družicového provozu, který nesmí být zemským vysíláním rušen. Z toho vyplývají velmi přísné požadavky na tvar vyzařovacího diagramu a umístění vysílacích i přijímacích antén.
Jako perspektivní pro zemské vysílání jsme v uvedené zprávě uváděli pásmo 40,5 až 43,5 GHz. Zde došlo v roce 2002 k dalšímu vývoji, neboť Český telekomunikační úřad vydal v říjnu ve svém Věstníku, částka 10, přílohu č. 9/9.2002 k plánu využití kmitočtového spektra pro kmitočtové pásmo 39,5 – 43,5 GHz. V této příloze je pásmo 40,5 – 42,5 GHz sdíleno tzv. pevnou službou (do které jsou zahrnuty i digitální multimediální bezdrátové systémy MWS), družicovou pevnou, družicovou rozhlasovou a zemskou rozhlasovou službou. Kromě toho mohou systémy MWS pracovat i v pásmu 42,5 – 43,5 GHz. Provoz jednotlivých zařízení bude možný na základě individuálních povolení, vydaných Českým telekomunikačním úřadem, a to – v případě rozhlasového a televizního provozu - po doložení oprávněním (licencí nebo registrací) podle zvláštního zákona. Předpokládá se další vývoj, který by maximálně usnadnil přístup provozovatelů ke spektru např. prostřednictvím generální licence.
U systémů MWS se vyžaduje digitální modulace a obousměrný (duplexní) režim. Vzhledem k omezenému dosahu, danému charakterem šíření v tomto pásmu, si budou vnitrostátní koordinaci provádět sami provozovatelé.
V návaznosti na toto opatření ČTÚ uspořádala Česká asociace kompetitivních komunikací (ČAKK) dne 1. 11. 2002 workshop s mezinárodní účastí se zaměřením na využití uvedeného kmitočtového pásma. Zde zaznělo několik přednášek, podle kterých se v některých západních státech včetně USA tyto služby rozvíjejí, praktické zkušenosti však potvrzují omezený dosah, který činí v závislosti na členitosti území (zástavba) 1 – 2 km od jedné základnové stanice takže lze považovat systémy 40 GHz jako vhodné pro řešení poslední (nejnižší) úrovně telekomunikační sítě (tzv. „last mile“). Společnost Wimes (sdružující Thomson + Thales) uvedla předpokládané řešení pro předměstí Paříže – městečko Conflans Ste Honorine, kde je hustota asi 1100 domácností na 1 km2 a kde se předpokládá prostřednictvím 3 buňkových stanic zásobit asi 6500 domácností digitální televizí a asi 1950 rychlým internetem. Z referátu ing. Petržílky ze společnosti TES Media pak bylo patrné, že v České republice asi nelze očekávat masové zavádění MWS (a to přestože TES byl první organizací, která systém 40 GHz uvedla do provozu). Důvodem jsou jednak vysoké ceny digitální technologie, dále okolnost, že oblasti přicházející v úvahu jsou již většinou vybaveny kabelovými rozvody, nevhodná výšková členitost našich sídlišť, nákladné propojení jednotlivých základnových stanic.
10.7 Přehled studií vztahujících se k novým technologiím
V průběhu posledních let objednala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání od Testcomu řadu studií, které se vztahovaly k přípravě digitálního vysílání v příslušných kmitočtových pásmech. Tyto studie sloužily jako podklad pro zpracování materiálů vyšší úrovně (např. Koncepce přechodu na digitální vysílání), jednak jako podklad pro úvahy o postupu v mezinárodní koordinaci a konečně jako inovace výpočetních systémů potřebných pro posuzování pokrytí existujícími a chystanými rozhlasovými a televizními vysílači.
Pro orientaci uvádíme přehled těchto studií:
| název studie - smlouvy | číslo smlouvy | popis |
| Návrh sítí vysílačů T-DABu | 623/97-84 | 1.etapa: návrh celoplošné sítě vysílačů zemského digitálního rozhlasu v pásmu VHF 2. etapa: návrh regionálních sítí vysílačů zemského digitálního rozhlasu v pásmu L |
| Rozvoj a rozšíření výpočetního systému VeSPes | 625/97 | 1.etapa: systémový návrh programového díla. Realizace základního modulu výpočtu plošného pokrytí území signálem |
| 2. etapa: realizace modulů pro návrh vysílacích sítí. Finalizace celého programového díla, testování a uvedení do rutinního provozu | ||
| Rozbor možností zavedení zemské digitální TV v ČR | 763/98 | Optimalizovaný výběr kanálů a stanovišť DVB-T výstup 1: návrh kanálů a stanovišť vysílačů DVB-T kmitočtově optimalizovaný s ohledem na souběžnou analogovou televizi Posouzení kapacitních možností kmitočtového spektra pro TV vysílání Možnost uspořádání multiplexů v ČR Postup při budování celoplošné sítě DVB-T (experimentální vysílání; pilotní projekty) Návrh organizace sítí DVB-T (tvorba a obsazení multiplexu; provozovatelé multiplexu) |
| Koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005 1. etapa | 795/98 | Posouzení programových a ekonomických možností celoplošného a lokálního TV vysílání. Návrh postupu při uvolňování TV kanálu R12 ve prospěch T-DAB Posouzení dalšího vývoje sítí zemské televize a odhad požadavků na nové služby Návrh strategie mediální politiky v oblasti TV vysílání, odhad doby souběžného provozu analog/DVB-T |
| Rozvoj a rozšíření „výpočetního systému pro návrh sítí TV, DVB-T, VKV a zemského DAB rozhlasu“ a služby s tím spojené | 794/98 | Programový modul pro zobrazení a podrobnou analýzu terenních profilů mezi zadanými vysílači nebo body v terénu pro přesné vyhodnocení užitečného i rušícího signálu, analýza viditelnosti ze zadaného bodu, respektování morfologie terénu. Programový modul pro zobrazení terenních profilů, viditelnosti a výsledků výpočtu pokrytí v topografických mapách v digitálním tvaru Programový modul pro výpočet jednofrekvenčních sítí (SFN) DVB-T a modul DAB (databáze, výpočet rušení, výpočet SFN) výstup: programový modul pro výpočet jednofrekvenčních sítí (SFN) DVB-T Realizace pomocných utilit a nových funkcí systému: konverze výstupních dat do kmitočtových přídělů – parametry stanoviště, vyzařovací diagramy, efektivní výšky, chráněné dosahy vysílačů a případně dalších, dle operativních požadavků zadavatelů, specifikovaných po dohodě se zhotovitelem Provozně programátorský servis, zabezpečení spolehlivého provozu systému, hot-line servis, osobní asistenční služby při využívání systému. výstup: specifikované služby Digitalizace Topologických map ČR v měřítku 1:100 000 z tištěných mapových podkladů dodaných objednatelem, pro využití ve výpočetním systému pro návrh sítí TV a VKV rozhlasu v rámci organizace objednatele. výstup: digitalizace Topologických map ČR v měřítku 1:100 000 Revize databáze rozhlasových FM vysílačů výstup: nová databáze |
| Návrh sítí DVB-T | 860/99 | Návrh druhé sítě DVB-T ve 4. a 5. TV pásmu (kanály 21 až 60) výstup: návrh sítě |
| Studie rozdělení pásem | 12/1999 | Stručný přehled aktuálních možností využití kmitočtového spektra v ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (účelová analýza Národní kmitočtové tabulky |
| Rozvoj a rozšíření výpočetního systému VeSPes a služby s tím spojené | 861/99 | Provozně-programátorský servis výpočetního systému VeSPes, zajištění spolehlivého provozu na síti RRTV, asistenční služby, hot-line služby, drobné úpravy a rozšíření systému (formuláře, např. příloha TV a FM licence apod.), úpravy databází. Návrh a realizace serveru pro vytvoření, obsluhu a využití databáze plošných hodnot intenzit elektromagnetického pole pro užitečné a rušící vysílače. Základní aplikační programy: zobrazení diagramů signálů zvolených množin vysílačů (např. celých sítí) v obou mapových systémech, analýza obsazenosti kmitočtů v daném místě, analýza kvality příjmu v daném místě, podpora pro návrh nových kmitočtů apod. Dodání naplněné aktualizované databáze intenzit pole pro užitečné a rušící vysílače. Rozšíření architektury systému o možnost instalace samostatných modulů modelů šíření. Realizace a implementace modulu šíření optimalizovanou metodou RDK, vyvinutou v TESTCOM Rozšíření možností vizualizace vypočítaných výsledků na mapových podkladech. Rozšíření stávajících mapových podkladů (výškopisná a rastrová mapa) o vektorovou mapu v rozsahu autoatlasu ČR v měřítku 1:100 000 (licence pro 3 počítače). Rozšíření možností vizualizace výstupů subsystému Sítě SFN na rastrových a vektorových mapách. |
| Rozbor referenční situace a kanálů 61-69 | 3-333-0880/2000 | Variantní řešení využití nově uvolněného K61 a perspektivních kanálů č. 62 a 63 Strategie využití kanálů 61 až 69 Návrh sítí DVB-T v souladu s koncepcí zpracovanou skupinou SDV Návrh měřících metod pro hodnocení digitálního vysílání výstup: návrh měřících metod T-DAB a DVB-T Posouzení žádostí o analogové televizní vysílání |
| Studie možností využití pásma 40,5-43,5 GHz | 3-333-1091/2000 | Zpracování studie v minimálním rozsahu, daném následující osnovou: Analogové vysílání použité modulace velikost pokrývaného území lokálním vysílačem nároky na technologii na přijímací straně Digitální vysílání použité modulace interaktivita velikost pokrývaného území lokálním vysílačem nároky na technologii na přijímací straně Možné perspektivy rozvoje lokálního TV vysílání v 40,5 - 43,5 GHz analogové, digitální, vliv rozvoje DVB-T, souvislosti s rozvojem CATV, SAT rozvoj interaktivního provozu, souvislosti s rozvojem ostatních širokopásmových technologií Příklad možného plánu využití kmitočtového spektra 40,5 - 43,5 GHz pro ČR návrh základních parametrů systému řešení mezisystémové interference základ notifikace PMP (MWS) systémů v rámci ČR Závěr doporučení k podpoře poskytovaní lokálního TV vysílání v kmitočtovém pásmu 42 GHz podpora by měla být neutrální tj. systémově a technologicky nezávislá |
| Některé další varianty přechodu na DVB-T | 3-333-1522/2001 | Vyhodnocení aktuálního stavu koordinací kmitočtů pro DVB-T ( dříve navržené multiplexy ) vyhodnocení současného stavu a prognóza dalšího vývoje koordinace kmitočtů pro DVB-T, navržených ve všech dosavadních studiích TESTCOM Studie o využití stávající sítě kmitočtů ČT2 pro další etapu rozvoje DVB-T podrobná analýza možností využití sítě kmitočtů ČT2 pro rozvoj vysílání DVB-T. Ověření možností sestavení maximálního počtu multiplexů, návrh variantních řešení. Studie o využití stávající sítě kmitočtů ČT2 pro další etapu rozvoje DVB-T, 1. verze |
| Možnosti zavedení DVB-T v ČR | 3-333-1831/2002 | Návrh jednoho celoplošného multiplexu cestou optimalizace analogové sítě ČT2 se zachováním analogového provozu. |
| Rozšíření výpočetního systému VeSPeS na Radiolab, sítě SFN, Radiobaze, Testpointy Chester97 a výpočet pokrytí obyvatelstva | objednávka čj. 25328/2001* | Zdokonalení výpočetního systému na Úřadu Rady pro plánování a údržbu rozhlasových kmitočtů a televizních kanálů pro analogové i digitální vysílání. |
Kromě uvedených studií Testcom zpracoval studie, týkající se dané problematiky, též pro další instituce v České republice. Uvádíme pouze stručný přehled:
- Analýza možnosti využití sousedních kanálů N-1 a N+1 k analogovému kanálu A pro vysílání DVB-T (pro MDS)
- Návrh sítí digitální zemské televize využívající sousední kanály (pro MDS)
- Studie možnosti realizace sítí DVB-T po konverzi ATV (pro České radiokomunikace)
- Návrh vytvoření dvou celoplošných multiplexů z mezinárodně zkoordinovaných kmitočtů (pro ČTÚ)
- Návrh variantních řešení sestavení minimálně dvou celoplošných multiplexů s využitím kmitočtů mezinárodně zkoordinovaných pro DVB-T, včetně těch, jejichž úspěšnou mezinárodní koordinaci lze očekávat do konce roku 2002 (pro ČTÚ).
 předcházející |
obsah | následující  |