|
Zpráva o činnosti Rady a jejích orgánů Rada v roce 2002 Rada měla v roce 2002 45 jednacích dnů, z toho
Rada projednala na zasedáních 1103 bodů programu, v jejich rámci učinila 488 správních rozhodnutí; z toho při zasedáních 413 rozhodnutí, 75 dalších rozhodnutí učinila oběžníkovou metodou mimo zasedání (přičemž tato rozhodnutí byla potvrzena nejbližším zasedáním). 11.1 Složení Rady (v abecedním pořadí) Ing. Zdeněk Duspiva, narozen 17.6.1964, publicista, Český Krumlov; člen Rady od 22.května 2001 JUDr. Pavel Foltán, narozen 8.5.1957, hudebník, Brno; člen Rady od 28.února 2001 Doc. JUDr. et Dr. Alena Macková, narozena 18. 3. 1963, vysokoškolská učitelka, Praha; členka Rady od 12. prosince 2000 Mgr. Radek Mezuláník, narozen 1.4.1963, teolog a pedagog, Újezd u Brna; člen Rady od 14. února 2002 Ing. Martin Muchka, narozen 1. 11. 1940, stavební inženýr, Praha; od 9. ledna 1999 do 20. listopadu 3. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 předseda Rady člen Rady od 3. prosince 1997 RNDr. Josef Musil, CSc., narozen 21. 7. 1939, chemik, ekolog, Dobříš; od 9. ledna 1996 do 8. ledna 1999 2. místopředseda Rady, od 9. ledna 1999 do 8. července 2000 1. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 opět 1. místopředseda Rady člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 9. července 2000 Doc. Mgr. Ing. Daniel Novák, CSc., narozen 10.7.1952, advokát a vysokoškolský učitel, Praha; člen Rady od 28. února2001 Jiří Novotný, narozen 1. 7. 1936, filmový historik, Zlín; člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 9. července 2000 Mgr. Petr Štěpánek, narozen 7. 6. 1958, hudebník a publicista, Hradec Králové; od 9. ledna 1996 do 8. ledna 1999 3. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 místopředseda Rady člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 11. července 2000 Milan Trojan, narozen 17. 6. 1958, podnikatel, Pavlice; od 21. listopadu 2000 místopředseda Rady člen Rady od 3. prosince 1997 Prof. Ing. Jan Uhlíř, CSc., narozen 3. 3. 1940, profesor Fakulty elektrotechnické ČVUT, Praha; člen Rady od 3. prosince 1997 Arnošt Wagner, narozen 18. 8. 1938, novinář, Brno; člen Rady od 8. března 2000 Mgr. Petr Žantovský, narozen 15. 5. 1962, nakladatel a publicista; člen Rady od 12. prosince 2000 11.2 Struktura Úřadu Úřad měl ve sledovaném období 34 systemizovaná místa
Adresa: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Krátká 10, 100 00 Praha 10 Webové stránky Rady: http.//www.rrtv.cz 11.3 Financování Rady, výběr správních poplatků a pokut Rada a Úřad jsou financovány ze státního rozpočtu, v němž má Rada samostatnou kapitolu. V roce 2002 obdržela Rada prostředky v celkové výši 36 748 tis. Kč. Investiční výdaje tvořily 1 300 tis. Kč a ostatní neinvestiční výdaje 35 448 tis. Kč (v nich pak mzdové výdaje 22 687 tis. Kč). Závazné ukazatele rozpočtu kapitoly nebyly překročeny. Mzdové výdaje Odměny členů Rady. Rada má 13 členů. Dle zákona o Radě je členství v Radě veřejnou funkcí. Odměny členů Rady jsou stanoveny zákonem č.236/1995 Sb. s použitím ustanovení § 24a, § 24b a § 24c zákona č.231/2001Sb. Platové zařazení zaměstnanců Úřadu. Pracovníci Úřadu Rady jsou platově zařazeni v souladu s nařízením vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, v platném znění. Ostatní neinvestiční výdaje Nejvýznamnější podíl na ostatních neinvestičních výdajích představují služby. Protože personální možnosti Úřadu jsou limitovány jak počtem, tak zejména požadavky na úzce vyhraněnou odbornost pracovníků a řešení úkolů Rady předpokládá často vysoce specializované expertní činnosti, byly pro zajištění základních úkolů Rady některé z těchto činností nebo jejich části zadávány externím pracovníkům a firmám (právní analýzy, soudní znalecké posudky, analýzy programu, reklamy, sponzoringu, reklamního trhu, výzkumy poslechu a sledovanosti stanic, technické analýzy, výzkumy a studie atd.). Součást této položky tvoří rovněž náklady na cestovné v rámci ČR a do zahraničí. Celkem se v roce 2002 uskutečnily 3 zahraniční služební cesty, kterých se zúčastnilo 5 pracovníků. Ostatní položky představují běžné náklady na chod organizace (včetně zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přídělu do FKSP a nájemného). Kapitálové výdaje V roce 2002 pokračovalo doplňování a obměna vybavení členů Rady a zaměstnanců Úřadu počítačovou a komunikační technikou. Rada nadále investovala do kvalitního digitálního zařízení určeného pro záznamy a archivování pořadů. Další kapitálové výdaje představují běžnou míru investování do technických zařízení a nehmotného investičního majetku (včetně obměny softwaru). Správní poplatky a pokuty v roce 2002 Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí k vysílání a registrací převzatého vysílání. Správní poplatky a pokuty jsou příjmem státního rozpočtu, nikoli příjmem Rady. Od 1.1. 2002 do 31.12. 2002 byly vybrány ve výši 67 783 286 Kč a tato částka byla prostřednictvím zvláštního příjmového účtu státního rozpočtu do státního rozpočtu odvedena. V této souvislosti je nutné opakovaně konstatovat nízkou platební morálku provozovatelů. Některé poplatky za Radou schválené změny Úřad vymáhá opakovaně po řadu měsíců, což znamená další administrativní zátěž. Zákon o státním rozpočtu na rok 2002 Podle schváleného rozpočtu ze dne 12.10.2001 zůstaly výdaje pro kapitolu Rady nezměněny a na rok 2002 byly celkově sníženy o 36 tisíc Kč. Na základě jednání s Ministerstvem financí došlo v prosinci 2001 ke zvýšení výdajů na mzdy, pojistné a příděl do FKSP v celkové částce 88 tisíc Kč při současném snížení kapitálových a ostatních běžných výdajů. Úřad má 34 zaměstnanců. Tento počet je ve srovnání s průměrnými evropskými údaji minimální a postačuje pouze pro základní výkon stanovených povinností. S platností nového zákona č. 231/2001 Sb. přichází řada nových činností, které bude nutné nejméně do doby, kdy bude schválen odpovídající nárůst počtu zaměstnanců Úřadu zabezpečovat dodavatelským způsobem (expertizy, výrazně rozšířený rozsah i zaměření monitoringu, studie apod.). Plnění závazných ukazatelů rozpočtu v roce 2002 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Návrh ukazatelů rozpočtu pro rok 2003 kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
11.4 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Dnem 1. 1. 2000 vstoupil v platnost zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen zákon o informacích). Rada, jako povinný subjekt dle tohoto zákona, vydává v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o informacích výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací. Ve smyslu ustanovení § 5 zákona o informacích zveřejňuje informace Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve svém sídle v Praze 10, Krátká 10 a na internetu. Rada v roce 2002 zahájila vydávání Zpravodaje, ve kterém informuje odbornou veřejnost o aktuálním stavu v oblasti vysílání a o činnosti Rady, který je bezplatně distribuován státním orgánům a provozovatelům vysílání. Žadatel může požadovat poskytnutí informace na základě podání ústního, písemného, telefonického, zasláním faxem či elektronicky, a to v sídle Rady, na telefonním čísle 274 813 830, 274 811 826, faxem na čísle 274 810 885, a na e-mailové adrese: info@rrtv.cz Dálkový přístup Základní informace o činnosti a rozhodování Rady jsou veřejnosti přístupné také na internetové adrese http://www.rrtv.cz. V roce 2002 byly dány webové stránky Rady do souladu s požadavky směrnice WAI (EU) a standardů ÚVIS, což vedlo k jejich větší přehlednosti. Údaje o činnosti a rozhodnutích Rady jsou aktualizovány přibližně každých čtrnáct dní. Na webových stránkách Rady je možné najít následující informace:
Sazebník úhrad za poskytování informací Radou (Úřadem) činí:
V případě informací obsažených v publikacích a tiskovinách Rady se výše úhrady určí ve výši ceny za jejich výtisk, případně ve výši výrobních nákladů na výtisk. Nepřesáhnou-li úhrady za informace poskytnuté jednomu žadateli částku 50 Kč, Rada je zpravidla poskytne zdarma. Počet podaných žádostí o informace, jakož i počet podaných odvolání proti rozhodnutí Rady o nevyhovění žádosti o poskytnutí informace (§ 18 odst. 1 písm. a), b) zákona o informacích), je uveden v následujícím přehledu:
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2002 obdržela 198 žádostí o informace. Odpovědi na žádosti o informace byly zpracovávány na základě informací Rady, dále byly využívány veřejně dostupné zdroje informací jako tisk nebo internet, případně byli tazatelé odkázáni na příslušné orgány tyto informace poskytující. Většina žádostí o informace byla vyřízena v zákonné lhůtě. Rada neobdržela žádné odvolání proti rozhodnutí Rady o nevyhovění žádosti o poskytnutí informace. Žádosti o informace vyřídily jednotlivé odbory Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dle následující tabulky:
Útvar informací, komunikace a zahraničních styků Úřadu zodpověděl téměř 80 % žádostí o informace. U některých případů bylo využito spolupráce s jinými odbory Úřadu Rady. Ostatní odbory zpracovávaly pouze úzce specializované žádosti o informace. Právní odbor Úřadu zodpovídal dotazy týkající se především výkladu zákona o vysílání a jeho jednotlivých ustanovení. Licenční odbor Úřadu poskytoval vesměs základní informace o licenčních podmínkách jednotlivých provozovatelů vysílání a podmínkách v licenčním řízení. Programový odbor Úřadu zodpovídal zejména dotazy směřující k charakteristice konkrétních (především zpravodajských a publicistických) pořadů, vysílaných provozovatelem televizního vysílání ze zákona či provozovateli celoplošného televizního vysílání s licencí. Technický odbor Úřadu zodpovídal hlavně dotazy týkající se technických prostředků provozovatelů vysílání a možností udělení licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání v různých obcích a regionech. Tazatelé požadovali nejčastěji informace z následujících oblastí: Televizní vysílání - kdo je vlastníkem TV Galaxie? - vztahy mezi TV3 a TV Galaxie - licence TV3 a TV Galaxie - jaké jsou majetkové podíly provozovatelů TV3 a TV Galaxie? - přehled sankcí udělených společnosti CET 21 - musí kabelová televize zařadit do vysílání rádio Český rozhlas 6 a 7? - ochranná známka Prima TV - proč chybí logo při vysílání zpráv TV Prima? - bude v kabelové televizi samostatný kanál pro teleshopping? - informace o vysílání PAY TV - proč není v nabídce UPC program TV PORT? - digitalizace - co je třeba k vysílání v kabelovém systému? - majetkové podíly, snížení kapitálu CET 21 - převody majetkových podílů Delta Media - majetkové podíly FTV Premiéra - informace o vstupu investora do TV Galaxie Sport - majetkové podíly společností (Domeana, GES, FTV Premiéra) - dotazy k vysílání TV Prima v Purkarci - žádost o informace distribučních technologiích TV Prima - informace o změně hlasitosti vysílání TV Nova (reklamní bloky jsou hlasitější) - legalita celodenního vysílání Private Gold - na vědomí – žádost o uveřejnění odpovědi zaslaná společnosti CET 21 - podmínky vysílání teleshoppingu - podmínky vysílání reklam - smluvní vztah s provozovateli zahraničního vysílání Rozhlasové vysílání - registrovaná známka rádia Expres - současná situace Rádia Zlatá Praha - podmínky založení dětského rádia - podmínky internetového rádia - počty rozhlasových posluchačů - zvyšování úrovně vysílání Českého rozhlasu - proč Český rozhlas 6 – RSE vysílal pouze na středních vlnách - vysílání rozhlasových stanic na Vysočině - nabytí právní moci licence Twistu, Tonu, Impulsu - žádost o vysílací schéma některých rádií - špatný příjem rozhlasového vysílání - spuštění nových vysílačů v Olomouci - změna názvu rozhlasových stanic - majetkové podíly provozovatelů rádií Satelitní vysílání -možnost napojení satelitu -satelitní vysílání – info -registrace ČNTS pro satelitní vysílání TVN -špatný příjem digitálního satelitního vysílače Reklama - reklama a posuny vysílacích časů - je reklamou propagování výrobků a služeb provozovatele vysílání? - je reklamou pozvánka na předvolební akci? - reklama ve filmech Rozhlasové a televizní poplatky - za co se poplatky platí? - je platba poplatků povinná? - kdo a jak platbu poplatků kontroluje? - kdo platbu vymáhá od neplatičů? Licenční řízení a vysílání - podmínky a postup přidělování licencí - přehledy přidělených licencí a zájemců o ně - údaje o licenci televize TV3, spol. CET 21 - údaje o licenci rádia Beat, Hellax, Olympic - údaje o licenci rádia Špica, Twist - přidělení nových kmitočtů - informace o kmitočtech jednotlivých rozhlasových stanic - informace o volných kmitočtech na Ostravsku - kdy skončí zkušební provoz rádia Petrov? - prodloužení licence TV Prima - údaje o licenci rádia Valc - dotazy ke stávajícímu stavu kmitočtů - platnost licence k vysílání u dané osoby Rada a zákon č. 231/2001 Sb. - výklad některých ustanovení zákona č. 231/2001 Sb. - zákonný výklad politické reklamy - personální situace v Radě - jaká je politická příslušnost členů Rady - jak vysoké jsou odměny členů Rady a proč se nezveřejňují kontakty na členy Rady - budou na webu zveřejněny stručné životopisy členů Rady? - text na internetových stránkách Rady - soudní spory proti Radě za rok 2001 - důvody rozdílů v rozpočtu Rady oproti plánu - upřesnění zápisu ze zasedání Rady - doplňující informace ke Zprávě o činnosti Rady - upřesňující dotaz na výjezdní zasedání Rady v Českém Krumlově - koordinace Rady a Rady Českého rozhlasu při hledání nových kmitočtů region. stanic - vyjádření Rady k dotazu Evropské komise (dodržování ustanovení zákona) - vyjádření Rady k vysílání Rádia Špica (rušení vysílání dalších provozovatelů) - názor Rady na předvolební venkovní billboard Vl. Železného - systém rozhodování Rady v licenčních řízeních Ostatní - licencované vysílání v Kosovu - vysílání ve střední a východní Evropě po roce 1989 - kdo provozuje peoplemetry? - společné antény a STA - kdo zjišťuje rušení vysílání? - mediální legislativa EU, slaďování ČR a EU - arbitráž European Media Ventures a České republiky (TV 3) - dotazník Ministerstva financí – interní audit Úřadu - právní regulace internetového šíření nahrávek - ukazatele sledovanosti vysílání - souhrnná faktografie o vysílání v ČR (pro Euromedia Handbook) - přechod z analogového vysílání na digitální - funkčnost archivu České televize - informace k projektu EastBox DIGITAL - diplomové a ročníkové práce studentů legislativa vysílání - žádost o informace ohledně lokálního převaděče, pro zlepšení signálu ČT 11. 5 Komunikace Rady s veřejností Komunikaci Rady ve vztahu k veřejnosti lze hodnotit jako intenzivní a efektivní. Veřejnost zpravidla má veškeré dostupné informace o činnosti a rozhodování Rady (vyjma informací podléhajících režimu neuzavřených správních řízení) neprodleně. Komunikační strategie, vypracovaná na základě minulých zkušeností, se vyznačovala maximální věcností, rychlostí a otevřeností, což přispělo i k naprosté transparentnosti a veřejné kontrolovatelnosti činnosti Rady. Rada v této komunikační strategii využila především:
Rada rovněž průběžně (i na základě podnětů veřejnosti) hodnotila praxi veřejných vystoupení jednotlivých členů Rady a pro podobné případy stanovila přesnou definici rozdílu mezi společným stanoviskem Rady a individuálním názorem jednotlivého člena tak, aby nemohlo docházet k jejich záměně. Tím není dotčeno ústavou garantované právo každého jedince na vyjádření vlastního názoru. Přehled hlavních témat vydaných tiskových zpráv v roce 2002
11.6 Přehled stížností Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2002 obdržela 236 stížností. Všechny stížnosti byly vyřízeny v rámci pravomocí Rady vyplývajících ze zákona č. 231/2001 Sb. Ty, které do kompetence Rady nespadaly, byly postoupeny odpovědným orgánům anebo Rada stěžovatele informovala, na koho se mají se svou stížností obrátit. Většina stížností byla vyřízena v zákonné lhůtě. Pokud se tomu tak nestalo, vzhledem k náročnosti řešeného problému či vyřizováním některých aspektů stížnosti na zasedání Rady, byly odpovědi stěžovatelům a žadatelům zaslány v nejbližším možném termínu. Stížnosti vyřídily jednotlivé odbory Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dle následující tabulky:
Jednotlivé stížnosti, které Úřad Rady obdržel a zabýval se jimi, jsou rozčleněny do tématických skupin dle předmětu stížnosti. Toto rozčlenění je následující:
Stěžovatelé nejčastěji kritizovali nevyváženost a neobjektivitu rozhlasového a televizního vysílání a upozorňovali na odvysílání nepravdivých informací. Dále byl často kritizován nevhodný obsah vysílání a časté zobrazování scén, jež by mohly ohrozit mravní, fyzický a psychický vývoj dětí a mladistvých. Rovněž bylo upozorňováno na nevhodné a neetické chování moderátorů a provozovatelů vysílání a na vysílání neetických scén v některých pořadech. Jednotlivé stížnosti byly dále pro lepší přehlednost rozděleny do skupin podle předmětu nebo věci, na niž si stěžovatelé stěžovali. Nejvíce stížností směřovalo na televizní vysílání, poté na vysílání rozhlasové a v neposlední řadě stěžovatelé upozorňovali na právní aspekty, a to především na udělování licencí k rozhlasovému vysílání. Z následujícího grafu je zřejmé procentuelní rozdělení stížností do jednotlivých oblastí. V televizním vysílání bylo v roce 2002 nejčastěji kritizováno vysílání komerční televize Nova (provozovatel CET 21, spol. s r. o.). Jednak bylo toto vysílání kritizováno v obecné rovině a jednak šlo o přímé kritiky jednotlivých pořadů, z nichž nejkritizovanějším se stal hlavní zpravodajský pořad televize Nova – Televizní noviny. I v případě České televize Rada obdržela řadu stížností. Některé z nich ale spadaly do kompetence Rady České televize, jíž byly rovněž postoupeny, nebo bylo stěžovatelům doporučeno se na Radu České televize obrátit. Nejvíce kritizovaným pořadem České televize byl rovněž hlavní zpravodajský pořad – Události, publicistický pořad Klekánice a střihový pořad České hlasování. Poslední celoplošná televize – televize Prima byla předmětem nejmenšího počtu stížností, které především upozorňovaly na odvysílání nevhodných scén v konkrétních pořadech. V rozhlasovém vysílání byla téměř polovina stížností směřována na vysílání Českého rozhlasu. Některé z těchto stížností postoupila Rada k vyřízení Radě Českého rozhlasu, neboť spadaly do její kompetence. Většina těchto stížností upozorňovala na vysílání Českého rozhlasu obecně. Stěžovatelé především upozorňovali na neobjektivnost a nevyváženost zpravodajství a dále se jim nelíbila například úroveň vystupování některých moderátorů. Zbylé stížnosti na rozhlasové vysílání upozorňovaly na vysílání dvou provozovatelů s celostátní licencí a na jedenáct provozovatelů s místní licencí. Ti byli především kritizování za nevhodné a neetické chování některých moderátorů, nepřesné nebo nevyvážené zpravodajství a v některých stížnostech stěžovatelé upozorňovali na možné porušení zákona o vysílání. Další oblastí, na kterou si stěžovatelé stěžovali, je technická stránka vysílání. Stěžovatelé Radu nejčastěji upozorňovali na rušení jak televizního, tak rozhlasového vysílání v určitých oblastech a dožadovali se nápravy. Stěžovatelé si rovněž několika dopisy stěžovali na rozhodnutí Rady při udělování licencí k rozhlasovému a televiznímu vysílání. Nejčastěji si lidé stěžovali, že Rada dosud nepřidělila pražský kmitočet provozovateli Rádia Proglas, znovu udělila licenci provozovateli televize Nova anebo udělila licence na kmitočty, jejihž spuštěním se stěžovatelům znemožní dálkový poslech jiných stanic. Několik stížností bylo namířeno přímo na činnost rady. Stěžovatelé upozorňovali například na nesrovnalosti na internetových stránkách Rady nebo pozdní vyřízení předešlých stížností. V neposlední řadě Rada řešila několik stížností na reklamy, které se stěžovatelům zdály nevhodné, pobuřující a některé údajně naváděly děti a mladistvé k hazardnímu chování. V jednom případě stěžovatel upozornil na reklamu, které je dle něj klamavá. Způsob, jakým na jednotlivé stížnosti Rada reagovala, postupy a vyjádření k jednotlivých analyzovaným stížnostem nebo případně postoupení stížností odpovědným orgánům je uvedeno v následujícím podrobném přehledu vyřízených stížností. TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ – 154 podnětů Televizní vysílání obecně – 6 podnětů Televizní stanice byly kritizovány na posuny vysílacích časů začátků pořadů v souvislosti se zařazováním reklamy do vysílání. Rada stěžovatelům objasnila zařazování reklamy do vysílání podle zákona a upozornila na monitoring reklamy. Samotný posun vysílacích časů je přestupkem proti zákonu pouze tehdy, dojde-li tím k porušení licenčních podmínek nebo základní programové specifikace. Dále stěžovatelé upozorňovali, že ve zpravodajských pořadech České televize, televize Nova a televize Prima jsou používány neetické záběry. Vzhledem k neupřesnění daných případů, ve kterém zpravodajském pořadu a v jakou dobu se příspěvky vysílají, a k obecnosti stížnosti se Rada případem dále nezabývala. Televizním a rozhlasovým stanicím bylo dále vytýkáno podbarvování mluveného slova razantní hudbou, přičemž stěžovatel upozorňoval, že vzhledem k jeho zdravotnímu stavu není schopen mluvené slovo od hudby rozeznat. Celou věc považuje za diskriminaci zdravotně postižených lidí, kteří trpí stejnými obtížemi. Rada stěžovatele upozornila, že nemá pravomoc zasahovat do vysílání jednotlivých provozovatelů a přikazovat jim, jakou hudbou podbarvovat mluvené slovo a zda vůbec. Stěžovateli bylo doporučeno, aby se svým problémem seznámil jednotlivé provozovatele. S ohledem na zdravotní stav stěžovatele byla kopie jeho stížnosti rozeslána na doporučené adresy přímo (Rada České televize, Rada Českého rozhlasu, CET 21, Asociace organizací pro neslyšící, nedoslýchavé a jejich přátele). Česká televize – 56 podnětů Česká televize – obecně – 15 podnětů Jedna stížnost byla směrována proti neuvedení filmu O. Vávry Jan Hus v den výročí upálení Mistra Jana Husa. Dvě další stížnosti směřovaly proti nepřipomenutí výročí nacistické okupace českých zemí v České televizi. V další stížnosti označoval stěžovatel novoroční přípitek šlechticem Josefem Kinským za neprofesionální a nevhodný (podle stěžovatele je hrabě Kinský též veden v tzv. Cibulkových seznamech jako agent StB). Jedna stížnost upozorňovala na nepřipravenost moderátorů diskusních pořadů vysílaných v České televizi. Rada stěžovatele upozornila, že nemá pravomoc k zásahům do vysílání a nemůže provozovatelům nařizovat, jaké pořady mají vysílat. Jde spíše o neprofesionalitu a etické pochybení. Rada postoupila stížnost Radě České televize. Další stížnost se týkala nezájmu České televize vysílat bohoslužby Náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Dle stěžovatele by tyto bohoslužby Česká televize měla zařadit do vysílání. Rada stěžovatele upozornila, že nemá právo zasahovat do vysílání České televize a doporučila stěžovateli obrátit se na Radu České televize. V další stížnosti stěžovatel upozornil na skrytou reklamu v reportáži, kde byla kamerou zabrána reklamní loga České pojišťovny na oblečení záchranářů. Rada provedla analýzu reportáže ze dne 6. 3. 2002 a dospěla k závěru, že loga jsou součástí oděvu a při natáčení přímé akce záchranářů se těmto záběrům nelze vyhnout. Nebyl zjištěn přestupek proti zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání ani proti zákonu o regulaci reklamy. Dvě stížnosti byly namířeny na vysílání druhého programu České televize (ČT2), kde nebyl přímý přenos pohřbu anglické královny matky opatřen českými titulky ani českým komentářem; další stížnost směřovala proti zařazování reklamy a teleshoppingu do vysílání České televize. Rada stěžovatele odkázala na znění zákona č. 231/2001 Sb., konkrétně na ustanovení o vysílání reklam ve vysílání provozovatelů ze zákona a provozovatelů s licencí. V případě absence komentáře přímého přenosu Rada postoupila stížnost Radě České televize. Jedna stížnost byla namířena proti České televizi, která stěžovateli neposkytla záznamy z mistrovství světa ve fotbale. Stěžovatel se odvolával, že se podle něj jedná o události značného společenského významu. Rada stěžovateli doporučila dojednat si tzv. právo na stručné informace (News access) přímo s majitelem práv. Další stížnost byla namířena proti zveřejnění kopií záznamů protokolů o výslechu generálního ředitele České televize. Stěžovatel se domníval, že by se Česká televize na svých internetových stránkách neměla zabývat soukromými věcmi ředitele, dále se dotazoval, zda je tvorba těchto stránek financována z rozpočtu České televize a zda se tímto nezpůsobuje České televizi majetková škoda. Rada stěžovatel upozornila, že tento případ nespadá do kompetencí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale patří Radě České televize. Jedna stížnost byla namířena na jmenování nového šéfredaktora redakce sportu České televize. Stěžovatel s tímto nebyl spokojen a dožadoval se nápravy. Další stížnost byla namířena na činnost generálního ředitele České televize Jiřího Balvína. Ke stížnosti byl rovněž připojen návrh na jeho odvolání. Hrubě napsaná stížnost upozorňovala na současnou špatnou situaci v České televizi. Stěžovatel upozorňoval na špatné personální změny a finanční problémy České televize. Rada všechny tyto stěžovatele upozornila, že nemá pravomoc zasahovat do personálních a finančních změn v České televizi. Rada dále stěžovatelům doporučila obrátit se na Radu České televize, neboť ta je dle zákona orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Česká televize – jednotlivé pořady – 41 podnětů
Stěžovatel upozorňoval, že přestože při natáčení dané reportáže měli tvůrci reportáže k dispozici stanoviska obou stran, bylo konečné vyznění pořadu jednostranně konfrontační, odborný problém byl účelově zneužit v neprospěch státní ochrany přírody. Rada nemá nástroje, prostředky a především zákonnou pravomoc posuzovat pravdivost odvysílaných příspěvků. Stěžovateli bylo doporučeno využít práva na uveřejnění odpovědi dle zákona o vysílání anebo se obrátit na Radu České televize. ŕ Reportáž – Byl jsem jedním z nich – 2 podněty Dvě stížnosti upozorňovaly na reportáž Byl jsem jedním z nich z pořadu Klekánice. Stěžovatelé (oba v právním zastoupení) v dopise uvádějí, že vnímají reportáž jako zneužití veřejnoprávního média a nebezpečnou manipulaci s veřejným míněním. Dále uvádějí, že reportáž ovlivňuje i samotné soudní řízení, které dosud nebylo pravomocně ukončeno. Rada se podněty zabývala na svém 22. zasedání. Vzhledem k tomu, že ve věci ještě nebylo ukončeno soudní řízení, není v pravomoci Rady do řízení jakkoliv zasahovat. Stěžovatelům bylo doporučeno využít dle zákona právo na odpověď. Kopie obou stížností byly zaslány Radě České televize k vyjádření a jako podnět s podezřením na zasahování do nezávislosti a nestrannosti soudu Ministerstvu spravedlnosti. ŕ Reportáž – Tajemství sv. Michala – 1 podnět Stěžovatel upozorňuje na porušování objektivity a vyváženosti v příspěvku o problematice rekonstrukce a zprovoznění kostela sv. Michala v Praze. Rada se podnětem zabývala na 22. zasedání. Dle zpracované analýzy programového odboru Úřadu Rady v příspěvku dostaly prostor k vyjádření obě strany sporu. Jedna z nich, stěžovatel, se však k danému problému odmítla vyjádřit. Česká televize tím ale splnila podmínku objektivity. Na základě této analýzy Rada podnět odložila a stěžovateli bylo doporučeno obrátit se v občanskoprávním sporu na příslušný soud.
Další stížnost směřovala proti sudetoněmecké propagaci, když dostal historik Ján Mlynárik 3/4 času pořadu na obhajobu sudetoněmeckých názorů. Rada stěžovatele upozornila, že nemůže zasahovat do výběru hostů v pořadu Přesčas a objektivitu a vyváženost vysílání posuzuje z dlouhodobého hlediska, a doporučila mu obrátit se se svou stížností na Radu České televize.
Dvě stížnosti byly namířeny proti reportáži odvysílané v hlavní zpravodajské relaci, která dle stěžovatelů nevhodným způsobem informovala o rušení hrobů sudetských Němců na místním hřbitově v Dolní Olešnici. V reportáži byla dle stěžovatelů poškozena starostka obce, která postupovala dle zákona. Stěžovatelé požadují uveřejnění veřejné omluvy. Rada stěžovatele informovala, že nemůže zjišťovat pravdivost odvysílaných údajů. Stěžovatelům bylo doporučeno dle zákona požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Stěžovatel upozornil na nevhodné zařazení reklamy do vysílání pořadu Události, komentáře, vysílaném dne 8.10.2002. Redaktor se poté ve vysílání neomluvil. Rada s provozovatelem zahájila správní řízení, vyzvala Českou televizi k vyjádření a poté jí uložila pokutu.
Druhá stížnost vytýkala povodňovému zpravodajství České televize přílišnou zaměřenost na Prahu a málo zveřejňovaných informací z ostatních zatopených oblastí, například z jižní Moravy. Stěžovatel toto zpravodajství označil za nevyvážené. Rada stěžovatele informovala, že dle jejího názoru bylo toto zpravodajství aktuální. Praha byla ve zpravodajství častěji, neboť je centrem mnoha institucí a historických památek. Pokud stěžovatel trvá na své stížnosti, Rada mu doporučila obrátit se na Radu České televize, neboť ta je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize.
Televize NOVA – 62 podnětů Televize Nova obecně – 14 podnětů Jedna stížnost směřovala proti úpravě závěrečných titulků odvysílaných celovečerních filmů. Rada stěžovatele upozornila, že titulky jsou záležitostí právního vztahu mezi provozovatelem vysílání a subjektem, od něhož provozovatel zakoupil vysílací práva, případně věcí majitele autorských práv. Další stížnost směřovala proti zařazování reklamy do filmů. Rada stěžovatele seznámila s podmínkami zařazování reklam do vysílání provozovatelů vysílání ze zákona a s licencí. Jedna stížnost byla namířena proti udělení ceny TýTý Pavlu Poulíčkovi. Stěžovatel byl upozorněn, že průběh a výsledky soutěže TýTý jsou plně v rukou organizátorů (Týdeník Televize a ČT) a Rada nemá pravomoc do této věci zasahovat. Další stížnost označovala letní upoutávky TV Nova za nevkusné. Rada upozornila stěžovatele, že jí nepřísluší posuzovat vkusnost upoutávek. Jedna stížnost upozorňovala na vysílání starých a starších českých filmů z Národního filmového archivu, aniž by televize Nova měla v úmyslu vyrovnat se finančně s nositeli autorských práv, které stěžovatel zastupuje. Rada v rámci šetření zjistila, že v této věci již probíhá jednání a do věcí dále nezasahovala. Další dvě stížnosti byly namířeny proti označování nevhodných pořadů pro děti a mládež. Varovným symbolem jsou označovány všechny pořady vysílané na TV Nova nepřetržitě od 22:00 do 6:00 hodin, a to i ty pořady, u kterých toto označování není nutné (reklamy, teleshopping, ostatní). Rada s provozovatelem televize Nova, společností CET 21, spol. s r. o., zahájila správní řízení pro porušení zákona nedodržováním povinnosti zajistit předchozí bezprostřední slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a vydala mu v této věci upozornění, když jiná sankce není dle zákona možná. Podle dalšího stěžovatele zneužívá společnost CET 21, spol. s r. o. licenci. V TV Nova je dle stěžovatele zjevně upřednostňován jeden konkrétní politický subjekt a Rada by měla přehodnotit a zvážit udělení licence společnosti CET 21. Rada stěžovateli objasnila, v jakých případech, podle zákona, je možné licenci neprodloužit nebo odejmout. Vzhledem k tomu, že společnost CET 21 neporušila tato ustanovení zákona, Rada nemohla tuto licenci neprodloužit ani ji nemůže odejmout. Jediným možným důvodem k jiné sankci by mohlo být porušení § 31 odst. 3 zákona o vysílání, ale pravidelné analýzy vysílání nepotvrzují, že k tomuto přestupku došlo nebo dochází. Další stížnost namířena proti neopatřování dostatečného množství pořadů skrytými titulky pro sluchově postižené. (Dle zákona by mělo být minimálně 15 % pořadů označených.) Rada se touto situací intenzivně zabývá, spolupracuje v této věci i s Asociací organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Rada vydala provozovateli upozornění se lhůtou k nápravě ihned. Jeden stěžovatel upozorňuje na špatnou výslovnost moderátorů v rozhlase a televizi, především v TV Nova a v Rádiu ČAS. Dále upozorňuje na přílišné užívání anglických výrazů v mluveném slově. Vzhledem k tomu, že jde spíše o věc profesionality jednotlivých moderátorů (špatná výslovnost) a nejedná se o přestupek proti zákonu o vysílání, nemůže Rada v této věci nijak zasáhnout. V případě Českého rozhlasu, který má zvýšenou odpovědnost za kultivovaný projev, neboť jde o veřejnoprávní vysílání, bylo stěžovateli doporučeno obrátit se na Radu Českého rozhlasu. Další stěžovatel upozornil na nevhodné pořady vysílané televizí Nova mezi 18:00 a 19:00 hodinou, které dle stěžovatele nejsou pro tuto dobu vhodné, neboť je v nich zobrazeno mnoho scén zobrazujících násilí. Rada dále obdržela dva anonymy, které upozorňovaly na nevhodné vysílání nekonečných seriálů na TV Nova. Stěžovatelé byli seznámeni s problémy při posuzování vhodnosti jednotlivých pořadů. Neustále dochází k posunu hranice společenské únosnosti, a každý člověk jednotlivé pořady posuzuje rozdílně. Další stížnost byla namířena proti uvádění kódových čísel do programů TV Nova a TV Prima, neboť dle stěžovatele jsou tato čísla chybná, protože se mu nikdy nepodařilo nahrát naprogramovaný pořad na video celý. Neustále dochází k posunům vysílacích časů a případné časové rezervy nestačí. Stěžovatel v této souvislosti žádá Radu o zrušení těchto kódů anebo o dohled nad dodržováním začátků vysílacích časů. Stěžovatel byl seznámen se systémem Show View a především VPS, který v současné době podporuje pouze Česká televize. V jedné stížnosti podával stěžovatel podnět k postupu Rady vůči provozovateli televizního vysílání společnosti CET 21, spol. s r. o. pro porušení jeho zákonných povinností dle vysílacího zákona. Po odvysílání zprávy, která stěžovatele poškozovala, využil stěžovatel právo na uveřejnění odpovědi, na které ale provozovatel vysílání nereagoval. Z dopisu stěžovatele je patrné, že nepostupoval dále dle vysílacího zákona a nevyužil práva obrátit se v této věci na soud. Rada se podnětem zabývala na svém 23. zasedání a v dopise stěžovateli doporučila případné řešení celého problému soudní cestou. Televize Nova – jednotlivé pořady – 54 podnětů
Stěžovatelé upozornili, že ve filmu vysílaném v dopoledních hodinách byly znázorněny nevhodné scény a prezentován velmi špatný vztah rodinných příslušníků. Rada se podnětem zabývala, provedla podrobnou analýzu a zahájila správní řízení. Po vyjádření provozovatele však správní řízení zastavila.
Další stížnost upozorňovala na podprahová sdělení v tomto pořadu. Rada provedla podrobnou analýzu, na jejímž základě zahájila správní řízení o udělení pokuty. Poté na základě odborného posudku a po vyjádření provozovatele správní řízení o udělení pokuty zastavila. Dalších pět stížností poukazovalo na zařazení upoutávek na pořad Peříčko v odpoledních hodinách do pohádky Jezerní královna a do pořadu Chcete být milionářem, vysílaném po 20:00 hodině. Rada se podněty zabývala, provedla ve věci šetření a provozovateli TV Nova uložila pokutu.
Jedna stížnost byla namířena na zpravodajství z období eskalace izraelsko – palestinského konfliktu. Stěžovatel uvádí, že zpravodajství bylo silně neobjektivní až propagandistické, zkreslující a jednostranné. Rada se tímto podnětem zabývala, provedla jeho podrobnou analýzu, na jejímž základě podnět na svém 11. zasedání odložila. Další stížnost byla namířena proti redakčnímu upravení výpovědi stěžovatelky ve věci počtu úředníků MŠMT po reformě veřejné správy ve školství. Vzhledem k tomu, že Rada nemá k dispozici jiný záznam výpovědi stěžovatelky pro TV Nova, než analyzovanou reportáž, doporučila stěžovatelce využít v souladu se zákonem právo na odpověď, případně se obrátit v občanskoprávním sporu na příslušný soud. Jedenáct stížností upozorňovalo na reportáž uvedenou v Televizních novinách dne 11.07.02, která informovala o pokousání ženy dvěma psy. Stěžovatelé upozorňovali, že způsob podání zprávy byl jednostranný, nevyvážený a vyvolával paniku ze psů. Rada stěžovatele obeznámila se složitostí a citlivostí posuzování vyváženosti a objektivity televizního vysílání. Dále je upozornila, že toto sledování se provádí z dlouhodobého hlediska. Ve zpravodajském šotu byl dán prostor k vyjádření oběma stranám. Stěžovatelům byla doporučena možnost využít práva na odpověď. Tři stěžovatelé s odpovědí Rady nesouhlasili a zaslali opětovnou stížnost na šot TV Nova, ke které připojili stížnost na obdobnou reportáž odvysílanou v České televizi. Rada stěžovatele upozornila, že se již touto stížností zabývala a k případu zaujala stanovisko, se kterým stěžovatele obeznámila. Stěžovatele dále informovala, že Česká televize se při vysílání řídí i vnitřním předpisem – etickým kodexem, jehož kontrolou se zabývá Rada České televize a doporučila stěžovatelům obrátit se právě na Radu České televize.
S provozovatelem vysílání, společností CET 21, spol. s r. o., bylo zahájeno správní řízení o uložení pokuty za odvysílání skryté reklamy – prezentace minerální vody Korunní - v pořadu Volejte řediteli. Rada o této věci vedla rozpravu na 22. zasedání a uložila provozovateli vysílání pokutu.
Televize PRIMA – 9 podnětů Televize Prima – obecně – 5 podnětů Jeden stěžovatel upozornil na přerušení přímého přenosu fotbalové Gambrinus ligy, vysílané v pondělních podvečerních hodinách, regionálním zpravodajstvím ZAK TV. Rada stěžovatele seznámila s problematickou situací mezi televizí Prima a ZAK TV. ZAK TV má na své vysílání právo dle platných licenčních podmínek a neporušuje jím ani žádné ustanovení zákona. Rada se touto problematickou situací zabývá. V této souvislosti obdržela Rada dopis zaslaný generálnímu řediteli televize Prima, kde si stěžovatel stěžoval na neetické postupy zpravodajů ZAK TV a technické problémy u jednoho konkrétního příspěvku ve zpravodajství. Stěžovateli bylo doporučeno využít dle zákona právo na odpověď. Další stížnost upozorňovala na nevhodné a nevyvážené informace ve zpravodajství. Rada stěžovatele upozornila na citlivost posuzování vyváženosti a objektivity vysílání a seznámila ho se způsobem dlouhodobého sledování vysílání. Další stížnost byla namířena proti uvádění kódových čísel do programů TV Nova a TV Prima, neboť dle stěžovatele jsou tato čísla chybná, protože se mu nikdy nepodařilo nahrát naprogramovaný pořad na video celý. Neustále dochází k posunům vysílacích časů a případné časové rezervy nestačí. Stěžovatel v této souvislosti žádá Radu o zrušení těchto kódů a nebo o dohled nad dodržováním začátků vysílacích časů. Stěžovatel byl seznámen se systémem Show View a především VPS, který v současné době podporuje pouze Česká televize. Rada z vlastního podnětu provedla kontrolu vysílání Prima TV z hlediska uvádění označení televizního programu. Kontrola prokázala, že televize Prima ve Zpravodajském deníku neuvádí na konci své logo, Rada v této věci vydala provozovateli upozornění se lhůtou k nápravě ihned. Televize Prima – jednotlivé pořady – 4 podněty
Ostatní televizní stanice TV Fatem – 1 podnět Stížnost byla namířena proti údajně nevyvážené a neobjektivní tvorbě pořadů, kdy stanice odmítá uveřejnit názory členů občanského sdružení a pracuje pouze ve shodě se zástupci radnice a vedení města. Natočená reportáž ale nebyla zveřejněna. Rada doporučila obrátit se na zmiňovaného provozovatele se žádostí o vysvětlení příčin neodvysílání zmíněné reportáže. Rada může posuzovat objektivitu pouze u odvysílaných pořadů. TV Galaxie – 1 podnět Stěžovatel upozorňoval na možné porušování předpisů při satelitním vysílání bez licence. Rada po vyjádření zainteresovaných osob neshledala v této věci porušení zákona. Genus TV – 1 podnět Stížnost na příspěvek TV Genus, který byl namířen proti klientce stěžovatele a dle něj se nezakládá se na pravdě a je neetický. Rada stěžovatele upozornila, že není v její kompetenci sledovat pravdivost jednotlivých příspěvků. Rada sleduje vyváženost a objektivitu vysílání a to z dlouhodobého hlediska. Etiku vysílání Rada nesleduje. Stěžovateli bylo doporučeno využít právo na odpověď, nebo se v občanskoprávním sporu obrátit na příslušný soud. PAY TV – 1 podnět Stěžovatel upozorňoval na vysílání některých firem v hotelových televizních systémech bez příslušných oprávnění. Rada nedisponuje žádnými zákonnými možnostmi provádět šetření v jednotlivých hotelech, uvedených v podnětu, pro podezření z neoprávněného vysílání v jejich kabelových systémech a proto nebylo zahájeno žádné správní řízení. TV Polar – 1 podnět Stěžovatelka upozorňovala na vysílání lživých informací na této stanici dne 05. 06. 2001, kdy stanice ve své reportáži uvedla nepravdivý důvod úmrtí manžela stěžovatelky. Rada stěžovatelce doporučila, aby podala žádost o uveřejnění odpovědi, Rada v této věci nemůže podniknout žádné kroky. TV Okříšky – 3 podněty Dvě stížnosti upozorňovaly na neoprávněné vysílání této stanice v kabelovém systému, který není ještě zkolaudovaný, jedna stížnost byla namířena proti starostovi obce za neoprávněné nařčení a šíření anonymní poplašné zprávy. Rada vyzvala k vyjádření starostu obce Okříšky, Český telekomunikační úřad a společnost KATRO SERVIS, spol. s r. o., která prováděla stavbu kabelového rozvodu. Po prozkoumání všech vyjádření došla Rada k závěru, že v obci nebylo porušeno žádné ustanovení zákona a obec postupovala v rámci svých možností. ZAK TV – 3 podněty Stížnost upozorňovala na upřednostňování jedné politické strany a potlačování druhých ve vysílání a označila vysílání za nevyvážené. Rada stěžovatele seznámila se způsobem sledování vyváženosti a objektivity vysílání. Rada obdržela dopis zaslaný generálnímu řediteli televize Prima, kde si stěžovatel stěžoval na neetické postupy zpravodajů ZAK TV a technické problémy u jednoho konkrétního příspěvku ve zpravodajství a dále stížnost na přerušování vysílání Prima TV regionálním vysíláním ZAK TV. (Viz výše.) UPC – 3 podněty Stěžovatel upozornil na špatný signál kabelové televize a na nezájem ze strany UPC při řešení tohoto problému. Další stížnost upozorňovala na odpojení kabelové televize bez předchozího upozornění a vysvětlení a bez následné nabídky jiné možnosti příjmu televizního vysílání. Stěžovatelé byli upozorněni, že Rada nemá ve své kompetenci právo zasahovat do obchodních vztahů mezi společností UPC a jejími zákazníky. Další stížnost byla namířena proti zařazování regionálního vysílání společnosti Fatem TV do kabelového systému v oblasti Blanska. Stěžovatel žádá celoplošné vysílání Prima TV a kabelová společnost zařazuje do vysílání regionální vysílání společnosti Fatem TV. Rada stěžovatele seznámila s podmínkami regionálního vysílání. Dále Rada obdržela stížnost, kde stěžovatel upozorňuje na vysílání ve vysokoškolských kolejích (tzv. kolejnet), kde jsou do vysílání zařazeny i programy České televize, televize Nova a televize Prima. V této souvislosti stěžovatel žádá o vysvětlení některých ustanovení zákona o vysílání a o stanovisko Rady k této věci. Rada stěžovatele upozornila, že zmiňované vysílání nenaplňuje znaky vysílání ani převzatého vysílání podle zákona a proto nevyžaduje ani licenci ani registraci Rady. Rozhlasové vysíláníÍ – 41 podnětů Rozhlasové vysílání obecně – 1 podnět Jedna stížnost byla namířena proti přílišnému zařazování zahraniční hudby do vysílání českých rozhlasových stanic. Dle stěžovatele je ve vysílání málo mluveného slova, české hudby a kvalita mluveného slova je navíc velmi špatná. Stěžovateli byla doporučena rozhlasová stanice, jejíž podíl české hudby činí 65%, dále byl seznámen se způsobem udělování licencí a licenčními podmínkami. V případě nespokojenosti s vysíláním Českého rozhlasu mu bylo doporučeno obrátit se přímo na Radu Českého rozhlasu. Český rozhlas – obecně – 8 podnětů Rada obdržela stížnosti na obsah vysílání a hospodaření Českého rozhlasu, které byly postoupeny Radě Českého rozhlasu. Dále byla upozorněna na jednostrannost výběru krátkých zpráv z denních periodik. Stěžovatelé upozorňují na absenci jiných církevních týdeníků, než je Katolický týdeník a na absenci informací z levicových periodik. Rada stěžovatele upozornila, že v desetiminutové relaci Informací z denního tisku není možně citovat všechny deníky a noviny. Rada se domnívá, že tato shrnutí tisku reprezentují (ve své komentářové části) všechny hlavní názorové politické proudy v české společnosti. Další stížnost upozorňovala na neuvedení reklamních spotů stěžovatele ve vysílání Českého rozhlasu. Český rozhlas v této věci uvedl, že šlo o reklamní bloky, ve kterých byly uvedeni jmenovitě zástupci politických stran a z obavy z označení těchto reklam za reklamu politickou a možných postihů je do vysílání nezařadil. Rada tyto reklamy před jejich uvedením neanalyzovala a vzhledem k tomu, že do vysílání zařazeny nebyly, dále se případem nezabývala. Další stížnost byla namířena proti nezájmu Českého rozhlasu o zařazení bohoslužeb Náboženské společnosti Svědci Jehovovi do vysílání. Rada stěžovatele upozornila, že nemá právo zasahovat do obsahu vysílání, pokud nejde o porušení zákona. Jedna stěžovatelka vznesla připomínku, že rozhlasové stanice nevysílají po 24:00 hod mluvené slovo, ale pouze razantní hudbu pro mladé, vnímá to jako diskriminaci starších lidí, kteří nechodí spát před půlnocí. Rada stěžovatelce doporučila obrátit se na jednotlivé provozovatele. V případě Českého rozhlasu bylo stěžovatelce doporučeno obrátit se na Radu Českého rozhlasu s podnětem, aby případně zvážila zařazení mluveného slova do nočního vyslání. Rada pro vysílání nemá kompetence zasahovat do programu jednotlivých rozhlasových stanic. Český rozhlas 1 – Radiožurnál – 7 podnětů Všechny stížnosti byly namířeny proti informacím, které byly odvysílány ve zpravodajství. Jedna stížnost upozorňovala na nepravdivé informace ve zpravodajství a proti příspěvku ze dne 19. 01. 2002, ve kterém došlo podle stěžovatele k poškozování malých obchodníků. Další stížnosti upozorňovaly na nevyvážené zpravodajství a na nepřesné informace o leteckém neštěstí v Německu. Jedna stížnost upozorňovala na odvysílání lživé a zavádějící zprávy a stěžovatel v této souvislosti požadoval veřejnou omluvu a finanční odškodnění. Rada stěžovatelům doporučila obrátit se na Radu Českého rozhlasu, neboť nemá pravomoc zasahovat do obsahu pořadů, pokud jím provozovatel neporušuje zákon, nebo se případně obrátit v občanskoprávním sporu na příslušný soud. Další stížnost byla na redaktorku Českého rozhlasu, která při rozhovoru s hostem kladla špatné, nepodložené otázky, které jí host pořadu vyvrátil. Redaktorka odpověděla hysterickou reakcí a rozhovor předčasně ukončila. Podle stěžovatele bylo toto jednání neprofesionální. Stěžovatel byl upozorněn, že Rada nemá kompetence zasahovat do pořadů a nemá právo vytýkat moderátorce její chování. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu. Jedna stížnost upozorňovala na anketu zveřejněnou na internetových stránkách Českého rozhlasu. Jednalo se o anketu na téma „Kdo bude budoucím předsedou strany ODS?“. Stěžovatel byl upozorněn, že Rada se nezabývá internetem, neboť se dle zákona nejedná o vysílání, ani o převzaté vysílání. Stěžovateli bylo doporučeno obrátit se na Radu Českého rozhlasu. Český rozhlas 2 - Praha – 2 podněty Stížnost byla namířena proti špatné výslovnosti hlasatelek. Rada stěžovatele upozornila, že každý provozovatel vysílání nese odpovědnost za obsah programu a má právo tyto programy vysílat svobodně a nezávisle. Správná výslovnost českého jazyka je věcí profesionální cti každého moderátora veřejnoprávního rozhlasu. Rada nemůže stanovovat jazyková kritéria. Další stížnost směřovala proti pořadu Iluze a naděje, který označila za nevyvážený. Rada stěžovatele seznámila s náročností a způsobem sledování vyváženosti a objektivity vysílání. Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa – 1 podnět Stěžovatel upozorňoval na vysílání pořadu Odpolední Live show Yvony Přenosilové, které podle něj bylo sprosté, docházelo v něm k propagaci existence reinkarnace bez uvedení také alternativního vědeckého pohledu na věc a tím došlo ke zneuctění všech českých malformovaných dětí. Rada stěžovatele informovala, že provádí dlouhodobý monitoring vyváženosti vysílání Českého rozhlasu. Provozovatel má ze zákona právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Stěžovateli bylo doporučeno obrátit se na Radu Českého rozhlasu, neboť ta je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu. Český rozhlas – Sever – 1 podnět Stěžovatel navrhuje změny kmitočtů regionálních stanic Českého rozhlasu – Sever. Tyto změny by dle stěžovatele zlepšily příjem regionálního vysílání v některých jím navrhovaných oblastech. Stěžovatel již tyto změny poskytl i Českému rozhlasu, ten ale na jeho podnět nereagoval. Stěžovatel požadoval sdělení stanoviska Rady k tomuto problému. Rada stěžovatele informovala o současném stavu a vysvětlila mu, proč není možné jím navrhované změny uskutečnit. Ostatní rozhlasové stanice BBC – 1 podnět Stěžovatel upozornil, že ve zpravodajství rozhlasové stanice BBC byly odvysílány zprávy, které nebyly založeny na pravdě a celá zpráva, podle stěžovatele, svým obsahem odpovídala palestinské propagandě. Rada stěžovatele upozornila, že nemůže kontrolovat pravdivost všech odvysílaných údajů ve zpravodajských relacích, neboť k tomu nemá potřebné nástroje, prostředky k vyšetřování a především zákonnou pravomoc. Stěžovateli bylo doporučeno obrátit se na provozovatele nebo na samotné ústředí BBC v Londýně. Rádio Čas – 1 podnět Stěžovatel upozornil na špatnou výslovnost moderátorů v rozhlasové stanici ČAS. Dále upozornil na přílišné užívání anglických výrazů. Rada stěžovatele informovala, že vzhledem k tomu, že jde spíše o věc profesionality jednotlivých moderátorů a nejedná se o přestupek proti zákonu o vysílání, v této věci nijak nezasáhla. V případě Českého rozhlasu, který má zvýšenou odpovědnost za kultivovaný projev, neboť jde o veřejnoprávní vysílání, doporučeno obrátit se na Radu Českého rozhlasu. Rádio Dragon – 2 podněty Rada obdržela námitky na marketingovou politiku rádia a připomínky k obsahu vysílání a ke způsobu, jakým působí vysílání na veřejnost. Rada upozornila stěžovatele, že provozovatelé mají dle zákona právo vysílat své pořady svobodně a nezávisle. Rada dohlíží především na dodržování licenčních podmínek provozovatelů. Dle pravidelné analýzy vysílání Rádia Dragon z února 2002 Rada došla k závěru, že Rádio Dragon vysílá v souladu se svými licenčními podmínkami. Jedna stížnost upozorňovala na možnou diskriminaci posluchačů Rádia Dragon, kteří se chtějí zúčastnit telefonních soutěží v tomto rádiu. Dle stěžovatele je to některým znemožněno. Rada stěžovatele upozornila, že kontrola výběru soutěžících telefonních soutěží a funkčnosti telefonních přístrojů není v její kompetenci. Rádio EuroK – 1 podnět Stížnost byla namířena na nevhodné, stěžovatelku poškozující chování moderátorů Rádia EuroK. Stěžovatelka žádá o radu, jakým způsobem dosáhnout uveřejnění omluvy. Stěžovateli bylo doporučeno využít práva na odpověď, případně vést občanskoprávní řízení u příslušného soudu. Rádio Evropa 2 – 1 podnět Stížnost byla vedena proti předpovědi počasí, kde se moderátorka stylizuje do role romské ženy a označila toto vysílání za nevhodné. Rada dospěla k názoru, že se tato rubrika nevymyká z celkového stylu vysílání rozhlasové stanice Evropy 2, pro které je charakteristická nadsázka a ironie. Rádio Expres – 2 podněty Jedna stížnost upozorňovala na nevhodné výrazy a rasistické projevy moderátora Rádia Expres Bořka Slezáčka ve vysílání, které stěžovatel označil za ponižující a odsouzeníhodné. I ve druhé stížnosti bylo kritizováno vystupování tohoto moderátora, kdy v odpoledních hodinách ve vysílání propagoval kouření marihuany a konzumaci alkoholických nápojů. Stěžovatelé požadovali potrestání tohoto moderátora za jeho chování. Rada stěžovatele upozornila, že není v její kompetenci postihovat jednotlivé moderátory za jejich chování. O těchto stížnostech Rada provozovatele vysílání Rádia Expres písemně informovala. Rádio Frekvence 1 – 4 podněty Stěžovatel telefonickou formou upozornil na probíhající soutěž ve vysílání rozhlasové stanice Frekvence 1, kterou označil za nevyváženou a za volební agitaci. Rada zjistila, že otázka zněla jinak, než uváděl stěžovatel. K žádnému přestupku proti zákonu o vysílání nedošlo.
Rádio Kiss – 2 podněty Stěžovatel upozornil na právě probíhající reklamní kampaň na divadelní představení, která je dle něj nevhodná svým erotickým zaměřením. Stěžovatel však blíže neurčil o jako reklamu se přesně jednalo a na jaké frekvenci Rádia Kiss byla vysílána. Uvedl pouze částečnou identifikaci frekvence „98 a něco“, není proto zřejmé, zda se jednalo o Rádio Kiss Proton 98,2 MHz v Plzni, nebo Rádio Kiss v Praze 98,1 MHz. Vzhledem k absenci bližší specifikace reklamy nebo rozhlasové stanice byl stěžovatel požádán o doplňující informace, které však neposkytl. Rada se proto podnětem dále nezabývala. Jedna stížnost upozorňovala na možné porušování programové skladby rádia Kiss Hády. Po opakované kontrole vysílání se ale toto podezření nepotvrdilo. Rádio Olympic – 1 podnět Jedna stížnost upozorňovala na možné nedodržování hudebního formátu tohoto rádia. Opakované analýzy však toto podezření nepotvrdily. Rádio Petrov – 2 podněty Jedna stížnost upozorňovala na porušování licenčních podmínek, druhá stížnost byla namířena proti vstupům do vysílání, které oznamovaly, že jde o zkušební vysílání. Rada na základě analýzy vysílání Rádia Petrov vydala dne 05. 03. 2002 provozovateli upozornění na porušení podmínek udělené licence. Rádio Profil - 1 podnět Stěžovatel upozornil, že Rádio Profil odvysílalo nepravdivé informace o letním dětském táboře v Palučinách, který byl spolu s vedoucími touto zprávou „pošpiněn“. Rada stěžovatele upozornila, že nemá prostředky, aby sledovala pravdivost jednotlivých odvysílaných příspěvků. Stěžovateli bylo doporučeno využít dle zákona práva na odpověď, nebo se v občanskoprávním sporu obrátit na příslušný soud. Rádio Proglas – 1 podnět Stížnost upozorňovala na nevyváženost a lživé informace v pořadu o Arcibiskupských vinných sklepech Kroměříži, s. r. o. Rádio Proglas bylo v této souvislosti požádáno o vyjádření ke stížnosti a o doložení toho, že prostor k vyjádření byl poskytnut oběma stranám sporu. Rádio Špica – 1 podnět Jeden stěžovatel upozorňoval na vysílání Rádia Špica z dočasného stanoviště. Vysíláním je znemožněn příjem jiných rozhlasových stanic než je Rádio Špica. Rada stěžovatele seznámila s fakty, že náhradní stanoviště Rádiu přidělil Český telekomunikační úřad. Koordinace nového kmitočtu by měla celou situaci vyřešit. Rádio Zlín – 1 podnět Stížnost upozorňovala na možné porušení zákona o regulaci reklamy. Rada v této věci nedošla k závěru, že by Rádio Zlín porušilo některá z ustanovení zákona a dále se věcí nezabývala. Technické – 6 podnětů Rada byla upozorněna na špatný příjem rozhlasového a televizního vysílání v určitých lokalitách a regionech. Rada doporučila stěžovatelům obrátit se na provozovatele příslušného rozhlasového a televizního vysílání. Další stížnost upozorňovala na rušení regionálního vysílání Českého rozhlasu – České Budějovice rozhlasovou stanicí Eldorádio v oblasti Tábora. Stěžovatel byl seznámen se současnou situací obou vysílačů, které by se dle technického odboru Úřadu Rady vzájemně rušit neměly. Stěžovateli bylo doporučeno v případě přetrvávajících potíží obrátit se na Český telekomunikační úřad, který by celou situaci případně prošetřil. V oblasti Velkého Března je velmi špatný příjem vysílání televizní stanice Prima TV, stěžovatel upozorňuje, že provozovatel tohoto vysílání již před 2 roky přislíbil řešení této situace. Do dnešní doby se v této věci ale nic neděje. Stěžovatel žádá vysvětlení této situace. Rada stěžovatele informovala, že provozovatel Prima TV podal žádost o kmitočet v oblasti Velkého Března. V současné době koordinaci tohoto kmitočtu provádí Český telekomunikační úřad. Právní – 24 podnětů Udělování licencí – 19 podnětů Rada obdržela pět stížností na údajné odebrání licence rádiu Valc Brno, nesouhlas s přidělením licence 106,1 MHz/100 W Olomouc - Radíkov a dvě stížnosti na přidělení licence 96,0 MHz/500 W Olomouc – Tabulový Vrch. V případech stížností na neudělení licence rádiu Valc Brno Rada stěžovatelům osvětlila průběh licenčních řízení, vedených Radou v roce 2001, v souvislosti s tímto rádiem. Tři stížnosti směřovaly k prodloužení licence udělené TV Nova Radou na 12 let do roku 2017. V těchto případech Rada upozornila stěžovatele na podmínky, za kterých licenci prodloužit nelze. Vzhledem k tomu, že k naplnění těchto podmínek nedošlo, Rada jinou možnost neměla. Další stěžovatelka si stěžovala, že Rada bez upozornění vzala vysílací frekvenci rozhlasové stanici Český rozhlas – Brno a dala ji více komerční stanici Český rozhlas – Region, která jí svým zaměřením nevyhovuje. Stěžovatelce byla doporučena jiná frekvence rozhlasové stanice Český rozhlas – Brno, na které by měla mít dobrý příjem a dále jí bylo doporučeno, aby se v případě dalších problémů obrátit na Radu Českého rozhlasu. Osm stížností bylo namířeno proti rozhodnutí Rady, která nepřidělila Rádiu Proglas pražský kmitočet, ani po opakovaných žádostech provozovatele vysílání o tato kmitočty. Stěžovatelé byli seznámeni se způsobem udělování licencí licenčním řízením. Terestrických frekvencí je omezené množství a Rada ve svém rozhodování dala přednost jinému žadateli. Jedna stížnost byla namířena proti udělení několika nových kmitočtů v oblasti Chomutova provozovatelům rozhlasového vysílání, čímž se stěžovateli znemožní dálkový příjem jiných rozhlasových stanic ze vzdálenějších oblastí. Rada stěžovatele seznámila s nastávající situací digitálního vysílání, kde bude umožněn příjem pouze stanic vysílajících ve standardní kvalitě, nikoli dálkový příjem. Stěžovateli bylo dále doporučeno k příjmu vzdálenějších stanic využívat i jiných prostředků, jakými jsou například internet, nebo satelitní a kabelové vysílání. Další stížnost byla namířena proti přidělení kmitočtu 96,8 MHz/1 kW Brno – Medlánky společnosti Star Promotion, s. r. o. (Rádio Špica), čímž byl stěžovateli znemožněn poslech vídeňského rádia Österreich 1 na kmitočtu 97,0 MHz. Rada stěžovatele informovala, že není v jejích kompetencích zajišťovat příjem zahraničních rozhlasových nebo televizních stanic. Stěžovateli bylo doporučeno zkusit příjem rozhlasové stanice z jiného vysílače nebo ze satelitu. Postup Rady – 5 podnětů Několik stížností upozorňovalo na nesrovnalosti a aktualizace informací na webových stránkách Rady. Tyto informace byly opraveny anebo Rada stěžovatele seznámila s fakty, proč tyto informace na webových stránkách v dané formě jsou. Jedna stížnost byla namířena proti využívání služebních počítačů pro soukromé účely zaměstnanců Úřadu a radních. Takové využívání služebních počítačů však není, pokud je v určitých mezích, porušením zákona a proto se Rada dále touto stížností nezabývala. Se závěrem Rady byl stěžovatel obeznámen. Jeden stěžovatel upozorňoval, že odpověď na svůj dopis obdržel od Rady po dvou měsících a 18 dnech a dále upozorňuje na špatnou úroveň českého jazyka v televizním vysílání. Rada stěžovatele informovala, že na jeho předešlé dopisy odpověděla v zákonné lhůtě 14 dní. Na jeden dopis Rada odpověděla, druhý byl vzhledem ke svému obsahu postoupen oprávněnému orgánu. Stěžovatel byl o postoupení jeho stížnosti informován. V souvislosti s úrovní českého jazyka v televizním vysílání Rada stěžovatele upozornila, že není v její kompetenci stanovovat pro provozovatele vysílání jazyková kritéria, je to věc profesionality jednotlivých moderátorů Ostatní – 9 podnětů Stěžovatel upozorňoval na nedostatek přístupových karet na satelitní vysílání czech link na trhu. Rada stěžovatele upozornila, že nemá pravomoc vstupovat do obchodních záležitostí mezi provozovateli vysílání a jejich zákazníky. Reklama – 8 podnětů Jedna stížnost upozorňovala na nevhodnost reklamy časopisu Instinkt, kde zahalená muslimská žena drží v rukou časopis s eroticky laděnou fotkou na obálce. Rada však po posouzení dané reklamy konstatovala, že reklama neobsahuje žádný xenofobní prvek, konkrétně nijak nesnižuje důstojnost islámských žen, ani nijak neznevažuje islám. Další stížnost označovala za nevhodný reklamní spot na kamery JVC, ve kterém byla použita podoba V. I. Lenina, a označovala ho za propagaci totalitního režimu. Rada konstatovala, že takto pojaté ztvárnění nelze považovat za propagaci totalitní ideologie, má pouze odlehčenou formou zvýraznit přednosti výrobku. Další dvě stížnosti upozorňovaly na možné porušení etiky v reklamním spotu společnosti Walmark, ve které muž „lomcuje“ s chlapcem, přičemž v reklamě je použitý slogan: „nejlepší je pořádně protřepaný“. Rada stěžovatele upozornila, že není v její kompetenci posuzovat etickou stránku vysílání a odkázala stěžovatele na Radu pro reklamu, která se jí zabývá. Další stížnost byla namířena proti reklamě společnosti Mountfield a označovala jí za klamavou reklamu. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neuvedl konkrétní časové údaje, ve kterých byla daná reklama vysílána, ani televizi, která jí uvedla, nebyl znám šiřitel, zadavatel ani zpracovatel reklamy, Rada se touto věcí dále nezabývala. Jedna stížnost směřovala proti reklamě společnosti Kraft Foods ČR, která vyhlásila soutěž s kávou Dadák. Stěžovatel se soutěže zúčastnil, po splnění inzerovaných podmínek však neobdržel slibovanou cenu a společnost nařkl z klamavé reklamy. Po telefonním kontaktu s organizátory soutěže bylo zjištěno, že stěžovatel je zanesen v databázi soutěžících a výhra mu bude zaslána. Rozesílání trvá v některých případech i několik měsíců. Stěžovatel byl s celou situací seznámen. Jedna stížnost byla namířena na reklamu společnosti ČEZ z cyklu Duhová energie, kde muž vyměňuje žárovku u lustru, je opakovaně zasažen elektrickým proudem a následně spadne ze štaflí. Stěžovatel upozorňuje, že jde o propagaci hazardního chování, a celá reklama je na hranici dobrých mravů. Další stížnost pak upozorňovala na reklamní spot na pivo Starobrno, kde je použit brněnský hantec a dle stěžovatele jsou chyby v překladu, které uráží obyvatele Prahy. Rada stěžovatele informovala, že provádí pravidelný monitoring odvysílaných reklamních spotů, které zpětně posoudí dle dodržování vysílacího zákona. V případě zjištěných přestupků, postupuje dle své zákonné pravomoci. Stejným způsobem byly posouzeny i tyto reklamy, které nebyly v rozporu s vysílacím zákonem. Celkový vývoj obdržených stížností v letech 2000 – 2002 V jednotlivých letech Rada obdržela určité množství stížností. Jejich počet se odvíjel od momentálního stavu vysílání jednotlivých provozovatelů. V následující tabulce jsou zachyceny základní oblasti, které byly nejvíce kritizovány a z grafu je lépe patrný celkový vývoj obdržených stížností v letech 2000 až 2002.
Z tabulky je zřejmý vysoký nárůst stížností hlavně v roce 2001, který silně převyšuje počet stížností v ostatních letech. Tento nárůst, jenž se částečně odrazil již na konci roku 2000, je zapříčiněn krizí v České televizi na přelomu roků 2000 a 2001, spojenou s výpadkem vysílání v době vánočních a novoročních svátků, která je každoročně spojena s vyšší diváckou sledovaností. V souvislostí s touto krizí Rada obdržela přes 220 stížností, které jsou zahrnuty převážně do roku 2001. V počtu stížností směřovaných na vysílání televizní stanice Nova je rovněž patrné zvýšení v roce 2001. Toto zvýšení je pravděpodobně způsobené vystupováním generálního ředitele televize Nova v pořadu Volejte řediteli, na jehož vysílání Rada v roce 2001 obdržela nemalý počet stížností, které upozorňovaly na nevhodné komentování jeho osobních záležitostí a soudních sporů. V rozhlasovém vysílání je zaznamenána pravidelná vzestupná tendence obdržených stížností, která je spojená se zvyšujícím se množstvím rozhlasových stanic a s rozvojem regionálního vysílání Českého rozhlasu. Vývoj stížností v rozhlasovém a televizním vysílání je lépe patrný z následujícího grafu: Celkový vývoj obdržených stížností na vysílání, opomeneme-li vysoký počet stížností směřujících k zimní krizi České televize 2000/2001, má celkově mírně vzestupnou tendenci. Tento vzestup je pravděpodobně způsoben neustálým technickým rozvojem vysílání i do okrajových oblastí a regionů, které do této doby byly odkázány na slabý nebo dokonce žádný signál jednotlivých provozovatelů vysílání. Rada se snaží pomocí územního rozšíření vysílání stávajících provozovatelů, nebo případně udělením nových, zkoordinovaných kmitočtů, umožnit lepší pokrytí signálem v těchto oblastech a vytvořit tak pestrou a vyváženou síť vysílání, která by každému posluchači či divákovi nabídla informace z co možná nejširší oblasti jeho zájmů. 11.7 Zahraniční aktivity Rady Vytváření společného evropského prostoru zahrnuje i koordinovaný přístup k otázkám regulace obsahu vysílání. Na třiačtyřicet evropských států, včetně členských států dílčích evropských uskupení, spolupracuje v rámci Rady Evropy. Samy členské státy EU pak mají k tomuto účelu celý systém orgánů a funkcí, na nichž se Česká republika podílí jako kandidátská země zejména harmonizací legislativy. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání se v mezích svých kompetencí a finančních možností aktivně účastní těchto procesů a získané poznatky zhodnocuje spoluprací na vývoji domácí legislativy i v každodenní regulační praxi. Přístup Rady k mezinárodním aktivitám je v zásadě shodný s přístupem obdobných regulačních orgánů ostatních evropských zemí. Dosavadní praxe mezinárodních styků Rady jednoznačně prokázala, že osobní kontakty s evropskými regulačními orgány nebo orgány či pracovními skupinami Rady Evropy nelze ničím nahradit. Tyto kontakty jsou stěžejní především pro koncepční činnosti Rady a Úřadu. Sledování evropských legislativních a regulačních trendů včetně sledování a aplikace nových mediálních technologií je pro vytváření dlouhodobé politiky rozvoje elektronických médií v ČR podstatné. Aktivity Rady související s členstvím ČR v Radě Evropy (RE) Česká republika je členským státem Rady Evropy od 30. června 1993. Vysledkem práce Rady Evropy jsou celoevropské úmluvy a dohody, na jejichž základě pak členské státy mohou slaďovat a doplňovat svou vlastní legislativu tak, aby jim odpovídala. Rada Evropy také přijímá dílčí dohody a umožňuje tak spolupráci „s proměnlivou geometrií“. Takových úmluv, samostatných protokolů k nim a dohod, uzavřených v audiovizuální oblasti, bylo zatím uzavřeno celkem čtrnáct. Nejaktuálnější z nich pro Českou republiku je Evropská úmluva o přeshraniční televizi a Protokol doplňující uvedenou úmluvu. Výbor ministrů RE svěřil provádění pracovního programu v oblasti hromadných sdělovacích prostředků Kontrolnímu výboru pro hromadné sdělovací prostředky (Steering Committee on the Mass Media, CDMM, dále jen: Kontrolní výbor), který se skládá z ministerských úředníků jmenovaných vládami 44 členských států RE. Kontrolní výbor (CDMM) má za úkol rozvíjet evropskou spolupráci v oblasti veřejné komunikace s cílem podpory svobody slova a informací v pluralistické a demokratické společnosti. Ředitelství pro lidská práva Sekretariátu RE v rámci Kontrolního výboru (CDMM) v roce 2002 organizovalo (a alespoň částečně financovalo) činnost následujících pracovních skupin a poradních panelů:
Kontrolní výbor v roce 2002 projednal následující témata a návrhy, vesměs předkládané odbornými skupinami a panely:
Místa v odborných skupinách zajišťuje a zástupce státu deleguje příslušné ministerstvo (Ministerstvo kultury ČR). Na rozdíl od minulých let se zástupci Rady se na činnosti Kontrolního výboru, Stálého výboru pro přeshraniční televizi, jednotlivých skupin specialistů ani poradních panelů v roce 2002 nepodíleli. V důsledku napjatého rozpočtu se zástupci Rady v roce 2002 nezúčastnili ani žádného expertního semináře, pořádaného Radou Evropy, ačkoliv byli zváni (pouze členové pracovních skupin mají účast hrazenou). Aktivity Rady související s přidružením České republiky k Evropskému společenství (EU) Rada byla opakovaně oslovována pověřenými zástupci (experty) Komise EU, podílejícími se na činnosti Výboru přidružení, kteří kladli dotazy na zajištění a způsob kontroly závazků vyplývajících ze zákona a mezinárodních smluv, přijatých Českou republikou v souvislosti s harmonizací tuzemského práva s tzv. vymoženostmi Společenství (aquis communautaire). Podobně se Rada vyjadřovala i k dílčím otázkám, kladeným pražským Zastoupením Komise EU. Nejdůležitější akcí tohoto typu byla šestihodinová schůzka se skupinou pracovníků Generálního ředitelství Komise EU pro rozšíření, iniciovaná ředitelem Eneko Landaburu a zorganizovaná Ministerstvem zahraničí ČR dne 12. září 2002. Delegaci EK vedl pan Wissels a členy byli mj. Laurie Walker a dále několik pracovníků stálé delegace v ČR pod vedením pí. Laury Domy. Za Radu vedl jednání dr. Musil za účasti skupiny radních a pracovníků Úřadu. Části jednání, týkající se připravované novely zákona o vysílání, se účastnila i delegace Ministerstva kultury ČR pod vedením nám. dr. Smolíkové. Vedení delegace EK prohlásilo setkání za informační a diskusní. Témata se týkala celého rozsahu činnosti Rady, mimořádná pozornost byla věnována finančnímu zabezpečení činnosti, velikosti a organizaci Úřadu a zkušenostem z prvního roku platnosti nového zákona o vysílání. Do značné hloubky byly probírány dvě kauzy: spor Nova versus CME a s tím související arbitráže proti ČR, a dále kauza Galaxie – TV3 (Martin Kindernay). Rada důsledně dodržela limity dané českými předpisy ohledně sdělování skutečností, které jsou předmětem neuzavřených správních řízení a obsahově vycházela z dokumentů, které v těchto otázkách předkládala Poslanecké sněmovně. Na žádost delegace EK Rada přislíbila pokračování kontaktů formou písemné výměny konkrétních informací z oblasti působnosti Rady, ať již na podnět EK nebo event. i na podnět Rady. Jiné aktivity Rady související s mezinárodními závazky České republiky Rada nebyla v roce 2002 požádána o poskytnutí podkladů či stanovisek k plnění dalších vícestranných mezinárodních závazků. Rada však úzce spolupracovala s vládními institucemi v otázkách mezinárodních arbitráží, vedených proti České republice. Spolupráce v rámci Evropské platformy regulačních institucí v médiích (EPRA) Zástupci Rady se již tradičně podílejí na práci Evropské platformy regulačních institucí v médiích (EPRA). EPRA byla založena v r. 1995 s cílem umožnit představitelům regulačních orgánů výměnu informací o národních a evropské regulací elektronických médií, diskuse o praktických řešeních právních problémů, týkajících se výkladu a užití mediální legislativy. Členy EPRA je čím dál tím více evropských i mimoevropských regulačních orgánů, proto jde o jednu z nejvýznamnějších základen pro efektivní výměnu názorů a spolupráci národních regulačních orgánů, stále nezbytnější v souvislosti s evropskou integrací a pokračující globalizací elektronických médií. Ke konci roku 2002 bylo členy EPRA již 43 regulačních orgánů z 35 evropských zemí; příslušná ředitelství Komise EU (školské a kulturní) a Rady Evropy (mediální odbor ředitelství pro lidská práva) mají statut stálých pozorovatelů. Funkci sekretariátu EPRA zajišťuje EIM – Evropský institut pro média se sídlem v Düsseldorfu. V roce 2002 se konala dvě zasedání EPRA, a to 16. – 17. května v Bruselu (BE) a 24. – 25. října v Lublani (SI), obě za účasti zástupců Rady. EPRA 16. - 17. května 2002 v Bruselu Zasedání se zúčastnilo 119 delegátů 45 regulačních orgánů z 35 zemí. Hlavním tématem byl vliv politiky na vysílání. Témata zasedání byla: způsoby jmenování členů regulačních orgánů, pravidla pro střet zájmů a forma zodpovědnosti členů i orgánů jako celků. Někteří z účastníků vyslovili názor, že obsah vysílání je mnohem více ohrožován ekonomicky než politicky. Pracovní skupiny se věnovaly jednak aktuálním nárokům digitálního terestrického vysílání na diváky, stávající provozovatele a státní orgány, zejména s přihlédnutím ke zkušenostem nejpokročilejších zemí – Velké Británie, Švédska, Španělska a Finska, jednak různým způsobům přeshraničního vysílání reklamy a programových oken určených vesměs divákům menších sousedních zemí. Za Radu se zasedání zúčastnili Muchka, Musil a Uhlíř. EPRA 24. – 25. října 2002 v Lublani Zasedání se zúčastnilo 99 delegátů 44 regulačních orgánů z 35 zemí. Hlavním tématem byla regulace vysílání veřejné služby, srovnání odpovídajících struktur a mechanismů. Účastníci diskutovali o potřebě jednotné regulace a jediného regulačního orgánu pro soukromoprávn a veřejnoprávní provozovatele, dále o definici a náplni veřejné služby, otázkách její důvěryhodnosti a nestrannosti. Jedna pracovní skupina se zabývala koncentrací médií a systémy dohledu nad ní, otázkou specializovaného obchodního rejstříku médií, definicí trhu, vyvážeností mezi obsahem a vlastnictvím. Druhá skupina se pak věnovala politické reklamě a její definici, zejména problému právního statutu placené politické reklamy. Delegáti se dále zabývali důsledky směrnice EU o elektronických komunikačních sítích a službách pro vysílání, jakož i dílčími otázkami potlačování pornografie. Rada byla zastoupena Musilem. Již pět let existuje také Platforma regulačních orgánů zemí střední a východní Evropy. Podle zakládacích dokumentů má být základním cílem Platformy průběžné seznamování s vývojem audiovizuální politiky v transformujících se státech regionu a co nejrychlejší přizpůsobení účastnických států standardům běžným ve vyspělých zemích. Účastnické státy se vzájemně mohou dělit o své zkušenosti a hledat možnosti řešení problémů, které jsou jejich zemím společné.Po listopadovém zasedání Platformy v roce 1997 v Budapešti se však nekonala žádná její akce. Ani v roce 2002 nedošlo k oživení její činnosti. Samostatné mezinárodní akce Jakožto politicky i ekonomicky velmi důležitá oblast jsou elektronická média námětem velkého množství odborných mezinárodních akcí, konferencí, sympozií a dalších komunikačních a prezentačních forem. Možnosti účasti a získávání nových poznatků, podnětů a zkušeností, jakož i prezentování našich výsledků atp., byly také v roce 2002 pro Radu limitovány finančně, ale i časově. Účast členů Rady zejména na odborných akcích byla z těchto důvodů podstatně omezenější než v některých dřívějších letech. Ve dnech 12. – 13. 9. 2002 se konala v Trevíru (DE) konference Evropského institutu pro média na téma Digitální širokopásmové služby v Evropě – obchodní modely a právní rámec. Konference se zúčastnil jeden zaměstnanec Úřadu (Fučík). Dvoustranná výměna zkušeností s vyspělými i dalšími, zejména sousedními evropskými zeměmi je zatím velice omezená. V minulosti Rada několikrát ročně na pozvání svých kolegů navštěvovala regulační instituce v zahraničí. V roce 2002 Rada neuskutečnila žádné takové setkání, když plánované společné jednání rad Polska, Slovenska a České republiky bylo pro nedostatek rozpočtových prostředků odloženo. Během sledovaného období celkem vycestovalo na pouhé tři zahraniční pracovní cesty jen 5 osob, což znamená, že ve srovnání s předchozími léty jejich počet trvale klesá. Jiné mezinárodní a zahraniční styky Další kontakty byly v průběhu roku 2002 udržovány písemně s několika zahraničními mediálními regulačními orgány. Účelem takových kontaktů je výměna a získávání informací o fungování a kompetencích těchto regulačních autorit, o právních úpravách a o vývoji mediální scény v té které zemi, jakož i konzultace o konkrétních dílčích otázkách a problémech. Šlo zejména o Odbor mediálních věcí mise OBSE v Kosovu, Radu pro elektronická média v Bulharsku, Agenturu pro regulaci telekomunikací v Bosně a Hercegovině, Nejvyšší audiovizuální radu ve Francii, izraelskou Radu pro kabelové a družicové vysílání. Rada v roce 2002 odpověděla na 20 žádostí o informace, doručených ze zahraničí, vesměs elektronickou poštou. Odesilatelé byli z Řecka, srbské oblasti Kosovo, Belgie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Německa, Ukrajiny, Portugalska, Turecka, Velké Británie, Francie, Izraele, Švýcarska. Úřad rovněž udržuje a rozšiřuje spolupráci s několika zahraničními výzkumnými a statistickými institucemi, jejichž činnost se dotýká předmětů našeho zájmu, jako je zejména významný Evropský ústav pro média EIM v Düsseldorfu, Evropský institut pro mediální právo v Sársku, jakož i s řadou vydavatelů informačních a statistických publikací, případně s agenturami analyzujících audiovizuální trh, jako jsou Mediaplus International v Mnichově, Cable and Satellite Yearbooks v Londýně ad.
|