logo




9

Informace o Využívání kmitočtového spektra
určeného pro vysílání
Využívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání
Využívání kmitočtového spektra je regulováno několika zákony. Jde o zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 231/2000 Sb., zákon o Českém rozhlase 484/1991 Sb., zákon o České televizi 483/1991 Sb., a zákon o telekomunikacích 151/2000 Sb. Pro přehlednou orientaci uvádíme v následujícím textu hlavní zásady obsažené v těchto zákonech.

Paragrafy, týkající se kmitočtů v zákoně č. 231/2001 Sb., jsou následující:

Dle § 5 odst. h) mediálního zákona Rada uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání povolení k provozování vysílačů pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání,

dle odst. i) zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

dle odst. j) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a b),

dle odst. k) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje

Součinnost Rady a ČTÚ je při výkonu státní správy v oblasti kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu (tj. rozhlasové a televizní vysílání) je specifikována v  telekomunikačním zákoně č. 151/2000 Sb. Podle tohoto zákona Český telekomunikační úřad vykonává správu kmitočtového spektra, vydává povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení, a to v případě rozhlasových a televizních vysílačů jen, je-li vydána licence podle zákona 231/2001 Sb., anebo po souhlasu Rady. Český telekomunikační úřad projednává tzv. mezinárodní koordinaci (tj. souhlas sousedních států s použitím daného kmitočtu na území ČR) a zkoordinované kmitočty postupuje Radě k přidělení konkrétním provozovatelům.

Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi ve znění pozdějších předpisů § 3, odst. 2 obsahuje text, že

Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).

Zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů § 3, odst 1) říká, že Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že

a) provozuje rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln.

Zde oproti minulé verzi zákona byla de facto rozšířena působnost stanice ČRo 2 – Praha na pásma VKV. Dále vyvstal požadavek na naplnění nových regionů dalšími VKV kmitočty. Uvedená situace je popsána v dalším textu této kapitoly – práce společné technické skupiny Rada – ČRo.

Ve stejném paragrafu v odstavci 3) je uvedeno analogicky jako v zákoně o České televizi, že Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá.

Ve vztahu ke využívání kmitočtového spektra jsou výše uvedené části zákonů pro Radu klíčové.

9.1 Aktuální stav koordinace kanálů vhodných pro digitální rozhlasové vysílání T-DAB a digitální televizní vysílání DVB-T.
Na základě našeho požadavku nám ČTÚ oznámil následující informaci dopisem ze dne 11.11.2002 o stavu koordinace kmitočtů pro digitální rozhlasové a televizní vysílání:

Na základě Vašeho požadavku sdělujeme následující informace. Pro vysílání T-DAB má ČR na základě mezinárodní dohody WI95 možnost využít pro celoplošnou síť blok LC a bloky 12C pro oblast Čech a 12D pro oblast Moravy. V roce 2002 v rámci mezinárodní dohody MA02 bylo ČR přiděleno dalších 26 bloků v pásmu 1452 – 1479,5 MHz. V rámci využití těchto bloků je možno realizovat též nezávislé regionální vysílání. Tyto příděly jsou ČR přiděleny formou alotmentů.

Pro DVB-T vysílání je v současné době s kladným výsledkem dokončena mezinárodní koordinace pro následující lokality:


lokalita kanál
Brno – Hády 40, 56
Brno – Hobrtenky 40, 56
Děčín 58
Hradec Králové – TKB 48
Jablunkov 25
Jeseník – Zlatý Chlum 49
Jablonec nad Nisou I 58
Krnov – Tříslový 39
Liberec – Hanychov 58
Liberec – Výšina 58
Mikulov 40
Olomouc – Jedová h. 23
Olomouc – Neredin 23
Ostrava 39
Ostrava – Slezská Ostrava 39
Praha 25
Praha – město 25
Praha – Ládví 48
Praha – Strahov 48
Praha – Zelený Pruh 48
Pardubice – TKB 48
Třinec – město 25
Ústí nad Labem – Všebořice 58
Ústí nad Labem – Vaňov 58
Ústí nad Labem – Neštěmice 58
Valašské Klobouky 37
Zlín 37


Informace o stavu nedokončených koordinací dalších projednávaných kmitočtů nepovažuje ČTÚ za účelné s ohledem na četné změny v jejich dalším průběhu.
Uvedené informace nelze považovat dle ČTÚ za předání kmitočtů ve smyslu zákona č. 151/2000, Sb. § 64, odst. 2.

9.2 Kmitočty pro zemské televizní vysílání

Situace v kmitočtovém spektru určeném pro zemské televizní vysílání není příznivá. Na území ČR pracuje takové množství televizních vysílačů a převaděčů, že lze říci, že všechny dostupné televizní kanály jsou obsazeny. Situace se dále komplikuje tou skutečností, že je nutné do stejného kmitočtového pásma plánovat kanály pro chystané digitální vysílání (viz kapitola 10). Za daných okolností lze řešit požadavky na další kanály pro analogové vysílání pouze případ od případu, a to po pečlivé vnitřní koordinaci včetně posouzení plánovaných digitálních multiplexů. V žádném případě není možné počítat s přidělením větších vysílacích výkonů ( a tedy vytvářením dalších celoplošných nebo regionálních sítí). Jde v zásadě pouze o převaděče nebo opakovače s výkonem nejvýše jednotek Wattů.

Vážným problémem spektra pro televizní vysílání je nutnost uvolnění 12. televizního kanálu pro vysílání digitálního rozhlasu (T-DAB). K uvolnění tohoto kanálu přistoupila Česká republika na mezinárodní konferenci ve Wiesbadenu v roce 1995, dohoda však nebyla ratifikována Parlamentem. I když není zatím v ČR o tento druh rozhlasového vysílání zájem (viz kapitola 10), začíná být otázka uvolnění 12. kanálu aktuální, neboť sousední státy (zejména SRN) zahajují provoz T-DAB. Za současné situace dochází ke vzájemnému rušení mezi naší televizní a zahraniční rozhlasovou službou, které se stále zhoršuje. Uvolnění 12. televizního kanálu se rozpadá do třech problémů:
  1. Technický – je třeba nalézt a zkoordinovat náhradní kanály pro naše televizní vysílání. Tento problém byl v minulých letech řešen ústavem Testcom a Českým telekomunikačním úřadem a pro řadu stanovišť se podařilo nalézt vyhovující náhradu. Bohužel to neplatí pro největší dva televizní vysílače Ústí nad Labem – Buková hora a Domažlice – Vraní vrch, které mohou zásobovat 2,88 milionů, resp. 112 tis. diváků. (Signál Bukové je dokonce přijímán i v některých okrajových částech Prahy).
  2. Finanční – Pro úpravu technologie (přeladění) je třeba vynaložit značné finanční prostředky, které provozovatelé nejsou ochotni uvolnit a které je proto třeba zajistit ze státní pokladny
  3. Legislativní – vzhledem k tomu, že Wiesbadenská dohoda není ratifikována, nelze aplikovat příslušná ustanovení zákonů a nařídit provedení potřebných úprav.

9.3 Kmitočty pro zemské rozhlasové vysílání

V této oblasti kmitočtového spektra nejsou podmínky tak nepříznivé jako v případě televize. Lze tak za příznivých okolností řešit jak zmíněné požadavky Českého rozhlasu, tak i některé požadavky soukromých provozovatelů.

Pro optimalizaci kmitočtového plánování proběhlo dne 20.12. 2000 vzájemné jednání Rad ČRo a RTV, jejímž výsledkem bylo ustanovení „Pracovní skupiny ČRo x Rada RTV“.

O výsledcích této skupiny byly obě Rady informovány průběžně. Společné setkání obou Rad ještě proběhlo dne 9.7. 2001.

Pracovní skupina pracovala v následujícím složení (někteří se zúčastnili jen některých jednání)– za Český rozhlas: Ing. Martin Zadražil, Ing. Jiří Koubek a Pavel Janota, za Radu pro RTV: Ing. Tomáš Řapek, Pavel Machuta a Pavel Slezák.

Vzájemná jednání pracovní skupiny proběhly v těchto dnech: 23.1., 23.2., 9.3., 13.4., 27.4. a 11.9.2001. Ze všech jednání jsou k dispozici zápisy. V roce 2002 probíhaly konzultace, většinou ve formě e-mailů nad aktuálními problémy. V únoru 2002 proběhlo jednání v nově otevřeném studiu Českého rozhlasu v Pardubicích nad otázkami rozdělení vysílání Českého rozhlasu v Pardubicích a Hradci Králové. Rozhodnutí Rady RTV ve věci regionálních kmitočtů pro ČRo padla v následujících dnech: 30.1., 27.3., 22.5. a 11.9. 2001 a v roce 2002 9.7., 10.9., 22. a 23.10.

Kritéria pro optimalizaci byla stanovena následující:

Konečným cílem je kvalitní pokrytí území ČR signálem 3 celoplošných okruhů ČRo a příslušných území regionálním vysíláním.

K jednotlivým rozhlasovým okruhům: ČRo 1 - nebude zásadně měněn, ČRo 2 - zlepšení pokrytí a potřeba, celoplošnosti, ČRo 3 - nebude zásadně měněn, RS ČRo – v regionálním vysílání ČRo by měl podle možností reagovat na změnu územního členění ČR.

Seznam zahrnutých vysílačů po jednotlivých krajích:

Hlavní město Praha a Středočeský kraj
 Regina Praha
Praha - Mahlerovy sady 92,6 MHz/5 kW

Region - střední Čechy
 1. etapa – již v provozu
Praha - Cukrák 100,7 MHz/28 kW
Příbram - Drahlín 100,0 MHz/1 kW
Kutná Hora – Vysoká 100,5 MHz/3 kW
Mladá Boleslav - Doubek 100,3 MHz/500 W

2. etapa - změny
Praha - Cukrák 100,7 MHz/50 kW
Kladno - hotel 100,5 MHZ/200 W
Rakovník - Louštín 100,4 MHz/1 kW
Benešov - Kozmice 99,0 MHz/1 kW

Jihočeský kraj
RS České Budějovice
České Budějovice - Kleť 106,4 MHz/80 kW
Slavonice - TVP 88,2 – ve výstavbě
případné dokrytí dalších lokalit - Lipno, Prachatice, Strakonice

Plzeňský a Karlovarský kraj
RS Plzeň
Plzeň - Radeč 106,7 MHz/10 kW
Plzeň - Košutka 91,0 MHz/1 kW
Klatovy - Barák 102,4 MHz/10 kW
Domažlice - Vraní vrch 105,3 MHz/10 kW
Železná Ruda - Pancíř 95,8 MHz/200 W
případné dokrytí dalších lokalit – např. Tachov

odpojování RS pro Karlovy Vary
Karlovy Vary - Tři kříže 91,0 MHz/1 kW
Jáchymov - Klínovec 103,4 MHz/1 kW
Mariánské Lázně - Dyleň 100,8 MHz/1 kW
Aš - Háj 96,7 MHz/200 W

Královéhradecký a Pardubický kraj
 RS Hradec Králové:
Trutnov – Černá hora 90.5 MHz/20 kW
Hradec Králové – komín ČKD 95,3 MHz/1 kW
Rychnov n./K. - město - 96,5  MHz/1 kW


RS Pardubice:
Pardubice – TKB 101,0 MHz/1 kW
Pardubice – Krásné 104,7 MHz/10 kW - přesun
Svitavy – Kamenná horka 102,4 MHz/1 kW
ČRo 2
Pardubice – Krásné 100,1 MHz/100 kW

Ústecký a Liberecký kraj
1. etapa - současný stav
RS ČRo Ústí nad Labem:
Ústí n/L. 88,8 MHz/100 kW
Chomutov – Jedlák 103,1 MHz/10 kW
Varnsdorf – Jedlák 98,5 MHz/200 W
Jablonec – Proseč 102,3 MHz/1 kW
Liberec - Vratislavice 91,3 MHz/500 W
Čro 2:

Liberec – Ještěd 89,9 MHz

2. etapa
RS ČRo Ústí nad Labem:
Ústí nad Labem – Kukla 107,9 MHz/5 kW
Chomutov – Jedlák 103,1 MHz/10 kW
Varnsdorf – Jedlák 98,5 MHz/200 W
v plánu síť drobných dokrývačů v místech sníženého příjmu ve významných městech (např. Litoměřice, Roudnice, Děčín, Teplice, ...)
RS ČRo Liberec - dvě variantní řešení:

A)
Liberec – Ještěd 89,9 MHz

B)
Liberec – Vratislavice 91,3 MHz/500 W
Jablonec – Proseč 102,3 MHz/1 kW
v plánu síť drobných dokrývačů v místech sníženého příjmu ve významných městech (např. Semily, Harrachov, Tanvald...)

ČRo 2 - dvě variantní řešení:
A)
Ústí nad Labem – Buková Hora 88,8 MHz/100 kW
Liberec – Vratislavice 91,3 MHz/500 W
Jablonec – Proseč 102,2 MHz/1 kW

B)
Liberec – Ještěd 89,9 MHz

Z hlediska efektivity využití kmitočtového spektra je vhodnější varianta A)

kraj Vysočina
 Jihlava - Strážník 87,9 MHz/10 kW
případné dokrytí dalších lokalit - Třebíč a Žďár nad Sázavou

Olomoucký kraj

Jeseník - Praděd 106,8 MHz/20 kW
Olomouc - Radíkov 92,8 MHz/400 W
Lipník nad Bečvou - Helfštýn 88,7 MHz/100 W

Jihomoravský kraj
RS Brno

1. etapa - stávající stav
Brno - Kojál 106,5 MHz/80 kW
Brno - město 93,1 MHz/400 W
Hodonín - Babí lom 93,6 MHz/10 kW
Zlín - Tlustá hora 97,5 MHz/10 kW
Znojmo – Za humny 97,3 MHz/1 kW
Uherský Brod - Černá hora 107,3 MHz/1 kW

2. etapa
Brno - Kojál 106,5 MHz/80 kW
Brno - město 93,1 MHz/400 W
Hodonín - Babí lom 93,6 MHz/10 kW
Znojmo – Za humny 97,3 MHz/3 kW
Uherský Brod - Černá hora 107,3 MHz/1 kW - RS Brno nebo Zlín – není rozhodnuto
Uherské Hradiště - město 99,1 MHz/200 W - RS Brno nebo Zlín – není rozhodnuto

ČRo2
Brno – Hády 92,6 MHz/10 kW
Hodonín – Babí lom 107,8 MHz/3 kW

Zlínský a Moravskoslezský kraj

 2. etapa:
A) V případě, že město Valašské Meziříčí a okolí bude rozhlasově zařazeno ke Zlínskému kraji:
RS Zlín:
Zlín – Tlustá hora 97,5 MHz/10 kW
Valašské Meziříčí - Strážka 89,9 MHz/1 kW
Vsetín/Bečevná 89,5 MHz/30 W
B) V případě, že město Valašské Meziříčí a okolí bude zařazeno k Ostravskému kraji:
RS Ostrava:
Ostrava - Hošťálkovice 104,8 MHz/50 kW
Valašské Meziříčí – Strážka 89,9 MHz/1 kW
Třinec – Javorový 105,3 MHz/1 kW
Opava – Chlebičov 102,6 MHz/1 kW
Vrbno p.P - Anenská hora 95,5 MHz/1 kW

ČRo 2:
Valašské Meziříčí – Radhošť 99,0 MHz/10 kW
Třinec – Javorový 101,9 MHz/1 kW
Opava – Chlebičov 94,9 MHz/1 kW
Vrbno p.P. - Anenská hora 103,6 MHz /1 kW
Zlín – Malcová 107,7 MHz/10 kW
ČRo 3:
Ostrava – Hošťálkovice 107,3 MHz/2,88 kW
Valašské Meziříčí – Radhošť 96,8 MHz/10 kW
Jeseník - Praděd 98,2 MHz/20 kW
Zlín - Tlustá hora 94,8 MHz/10 kW

Zvolená varianta řešení závisí na programovém rozhodnutí ČRo.

Všechny potřebné, vybrané kmitočty se podařilo zkoordinovat a přidělit. Výjimkou jsou pouze tyto kmitočty – Ústí nad Labem – Stříbrníky 102,8 MHz/1 kW ( Rada rozhodla přidělit tento kmitočet ve výběrovém provozovateli s licencí), kmitočty Ústí 107,9 MHz, Hodonín 107,8 MHz a Zlín 107,7 MHz se zatím nepodařilo zkoordinovat s prostředky letecké navigace. Budou nutné zřejmě letecké oblety.

Závěrem lze konstatovat, že se v průběhu dvou let podařilo sestavit schopné rozhlasové sítě pro regionální vysílání Českého rozhlasu, které bude případně nutno ještě v některých aglomeracích posílit o místní vysílače k dosažení standardních úrovní signálů v městských částech.

9.4 Dokrývací kmitočty pro zemské rozhlasové vysílání
Kromě Českého rozhlasu dostává Rada i požadavky na přidělení nových kmitočtů od soukromých provozovatelů. Při konzultacích s Radou tito provozovatelé namítali, že způsob přidělování těchto kmitočtů není dostatečně transparentní a naznačovali, že rozhodování Rady v těchto případech nemusí být zcela objektivní.

Vzhledem k dlouho trvající diskusi nad tříděním, vyhodnocováním a rozdělováním tzv. dokrývacích kmitočtů Rada schválila jako metodickou pomůcku dne 3.12.2002 „Metodiku přidělování technických prostředků určených pro dokrývání VKV rozhlasu“. Návrh metodiky byl Radou předložen k diskusi odborné veřejnosti na webu. Zkušenosti z praktické aplikace metodiky budou součástí zprávy za rok 2003. Návrh metodiky uvádíme v následujícím textu:

Základní zásady
  1. Rada se při své činnosti v oblasti přidělování technických prostředků (tzv. „dokrývacích kmitočtů“) pro VKV rozhlasové vysílání řídí podle příslušných ustanovení (zejména ust. § 20 a ust. § 21) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (tzv. „vysílací zákon“) a podle příslušných ustanovení správního řádu (zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení) v platném znění.
  2. V rámci procesu posuzování a přidělování dokrývacích kmitočtů Rada vychází kromě právních pramenů zpravidla z příslušných rozhodných skutečností, konkrétních parametrů a kritérií v daném případě a ze závěrů správního uvážení.
  3. Při posuzování konkrétního dokrývacího kmitočtu Rada mimo jiné hodnotí i tato kritéria:
    1. možnost mezinárodní koordinace
    2. rušení které nový kmitočet způsobí stávajícím provozovatelům
    3. tzv. bonita kmitočtu (viz příloha)
    4. prostorová měřítka (vztah k současnému pokrytí území signálem žadatele)
    5. temporativní (procesní lhůty, příp. priority v podání žádosti apod.)

  1. Pravidla a proces přidělování
    1. V procesu přidělování dokrývacích kmitočtů se Rada řídí zákonnými procesními lhůtami
    2. Postup řízení je následující:
      1. Žadatel podá Radě žádost o dokrytí určité lokality. Žádost musí obsahovat následující náležitosti:
        • kvalifikovaný návrh kmitočtu vysílače
        • vyzářený výkon vysílače
        • polarizace vysílací antény
        • přesné umístění vysílače (název kóty, souřadnice LAT a LON ve WGS84)
        • nadmořská výška vysílacího stanoviště
        • výška středu antén nad terénem
        • požadovaná oblast pokrytí
        • požadovaný vyzařovací diagram vysílacích antén
        • popis případného odpojování programu
        • doklad o zaplacení správního poplatku (č.ú.: 3711-19223-001/0710, variabilní symbol: IČ nebo RČ žadatele, specifický symbol: 789)
        • předpokládané datum zahájení vysílání
        • měření obsazenosti kmitočtového spektra 87,5 – 108 MHz v místě vysílače a v dalších 2 až 4 místech předpokládaného běžného příjmu lze najít na web stránkách rady: http://www.rrtv.cz/formulare/novykmitocet.doc
      2. U požadovaných kmitočtů Rada vždy posuzuje teoretickým výpočtem míru rušení, které by jejich zprovoznění způsobilo ostatním provozovatelům vysílání. V případě překročení hranice 3% obyvatelstva pro kteréhokoli provozovatele se v řízení dále nepokračuje. Výpočty pokrytí a rušení se provádějí výpočetním systémem CRC DATA, který vychází z doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU 370 a ITU 412-5 (50% míst, 50% času).
      3. V případě, že navrhovaný kmitočet vyhoví, požádá Český telekomunikační úřad o jeho koordinaci
      4. V případě, že Český telekomunikační úřad předá Radě zkoordinovaný kmitočet, vypočítá Rada jeho bonitu*).
      5. V případě, že známka bonity leží pod stanovenou hodnotou, vypíše Rada na daný kmitočet licenční řízení a postupuje dále podle příslušných ustanovení zákona 231/2001 Sb. V licenčním řízení není určujícím to, který provozovatel o kmitočet požádal, ani pořadí žádostí o přidělení takového kmitočtu
      6. V případě, že známka bonity překročí mezní hodnotu, zahájí Rada v rámci svého řádného zasedání rozpravu, ve které zhodnotí
        • lokalitu (uvnitř, na okraji, vně stávajícího pokrytí)
        • velikost nově pokrytého území
        • počet posluchačů s možností příjmu na nově pokrytém území
        • terénní konfiguraci lokality
        • příslušnost k územně-správním celkům
        • možnost dokrytí bez přidělení nového kmitočtu
      7. Po rozpravě rozhodne Rada hlasováním o přidělení dokrývače
      8. V případě, že žadatel hlasováním neprojde, zveřejní Rada dotyčný kmitočet na svých www. stránkách a ve svém Zpravodaji jako volný pro případné další zájemce

Poznámka: Při rozhodování dle bodů (e) a (g) může Rada ve výjimečných případech určit i další zásady a kritéria v rámci metodiky přidělování technických prostředků – dokrývacích kmitočtů.


Klasifikace rozhlasových VKV kmitočtů - hodnocení kmitočtů podle jejich uživatelské hodnoty neboli „bonity“

1. Úvod

Až dosud byl při rozhodování Rady o využití některého rozhlasového kanálu v pásmu VKV nejvýznamnějším technickým parametrem vyzářený výkon. Podle jeho velikosti Rada rozhodovala o tom, zda je potřebné vypsat licenční řízení, anebo zda jde o tzv. dokrývací kmitočet, který lze přidělit v režimu změny licenčních podmínek. Praxe však ukazuje, že tento parametr, ač významný, zdaleka nevystihuje skutečný efekt, který využitím daného kmitočtu vznikne. Tento efekt je především dán počtem potenciálních posluchačů nacházejících se v pokryté oblasti. Je zřejmé, že např. relativně malým výkonem umístěným na vysokém kopci, který stojí např. osaměle v jinak rovinatém kraji zasáhneme podstatně vyšší počet posluchačů než kilowattovým výkonem na nízké kótě v členitém terénu. Rozdíl nastane i tehdy, umístíme-li vysílač s výkonem několika Wattů někde uprostřed Prahy, anebo kilowattový vysílač v řídce osídleném pohraničí. Lze tedy říci, že pro hodnocení dokrývacího kmitočtu by mohl být směrodatný pouze počet potenciálních posluchačů. Přece jen však v hodnocení hrají roli některé další parametry. Tak např. větší vyzářený výkon umožňuje v blízkém okolí vysílače výrazně omezit vliv rušení z různých průmyslových i telekomunikačních zdrojů, vyšší efektivní výška vysílací antény dovolí lépe pokrýt dané území (omezit vliv zastínění). Naproti tomu blízký sousední vysílač, který vysílá na kmitočtu s malým odstupem (např. 100 kHz) může kvalitu pokrytí výrazně zhoršit (zejména při používání přijímačů nižší cenové skupiny).

2. Hodnocení

Z toho, co bylo uvedeno plyne, že je potřebné pro hodnocení bonity vytvořit jednoduchý hodnotový systém, který bude zahrnovat zmíněné parametry:
  • vyzářený výkon,
  • efektivní výšku antény,
  • počet obyvatel zásobených signálem
  • a vliv rušících vysílačů.
Pro tento účel je možné použít zjednodušený systém hodnotové analýzy. Znamená to, že jednotlivému parametru bude přidělena známka odpovídající jeho hodnotě. Z jednotlivých známek se pak vypočte vážený průměr a získaný číselný výsledek pak rozhodne, zda má být na kmitočet vypsáno licenční řízení, či zda jej bude možné přidělit jako dokrývač.

Pokud se týče hodnocení jednotlivých parametrů, lze použít níže uvedené tabulky. Vzhledem k tomu, že nejzávažnější je při této klasifikaci počet obyvatel, bude vhodné zvýšit váhu příslušného parametru tím, že při výpočtu bude jeho známka uvažována dvakrát Určitá potíž je se známkováním rušení. Jde o statistickou hodnotu, která je sice definována tzv. chráněnou oblastí pokrytí, ve které je teoreticky možný příjem v definovaném procentu míst a po definované procento času, ale nevystihuje zcela dokonale skutečný stav. Pro klasifikaci je proto použit poměr počtu obyvatel s nerušeným signálem ku počtu obyvatel s rušeným příjmem. Je pravděpodobné, že čím menší bude tento poměr, tím horší bude situace s rušením i v chráněné oblasti.

3. Tabulky

a) Vyzářený výkon ve směru maximálního vyzařování


ERP (W) <50 <100 <300 <500 >500
známka 5 4 3 2 1

b) Efektivní výška antény ve směru maximálního vyzařování


Hef (m) <10 <50 <100 <250 >250
známka 5 4 3 2 1

c) Počet obyvatel nerušené oblasti v tisících


poč.ob. <10 <30 <50 <.80 >80
známka 5 4 3 2 1

d) Poměr počtu obyvatel s nerušeným a rušeným příjmem

poměr <1,0 <1,2 <1,5 <1,8 >1,8
známka 5 4 3 2 1

4. Příklad

V návrhu je uveden vyzářený výkon ERP = 300 W, efektivní výška antény Hef = 100 m, počet obyvatel v oblasti chráněného pokrytí vychází 57 tis., poměr obyvatelstva v nerušené a rušené oblasti je 57/23. Tomu odpovídají známky: 3, 3, 2, 1 Známka za počet obyvatel se uvažuje dvakrát.
Bonita: (3+3+2+2+1) / 5 = 2,2
Výsledná známka je horší než 2, lze tedy přidělit jako dokrývač.




< < <   předcházející obsah následující   > > >