logo
http://www.rrtv.cz




10. kapitola

ČINNOST RADY A JEJÍCH ORGÁNŮ

10.1 Složení Rady, struktura Úřadu Rady

Složení Rady

Od 1. ledna 2003 pracovala Rada ve stejném složení jako v závěru roku 2002. Jejími členy byli (v abecedním pořadí):

- Ing. Zdeněk Duspiva, Český Krumlov, narozen 17. června 1964;

člen Rady od 22. května 2001

- JUDr. Pavel Foltán, Brno, narozen 8.5.1957;

člen Rady od 28. února 2001

- Doc. JUDr. Dr. Alena Macková, Praha, narozena 18. března 1963;

členka Rady od 12. prosince 2000

- Mgr. Radek Mezuláník, Újezd u Brna, narozen 1. dubna 1963;

člen Rady od 14. února 2002

- Ing. Martin Muchka, Praha, narozen 1. listopadu 1940;

od 9. ledna 1999 do 20. listopadu 3. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 předseda Rady

člen Rady od 3. prosince 1997

- RNDr. Josef Musil, CSc., Dobříš, narozen 21. července 1939;

od 9. ledna 1996 do 8. ledna 1999 2. místopředseda Rady, od 9. ledna 1999 do 8. července 2000 1. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 opět 1. místopředseda Rady

člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 9. července 2000

- Doc. Mgr. Ing. Daniel Novák, CSc., Praha, narozen 10. července 1952;

člen Rady od 28. února 2001

- Jiří Novotný, Zlín, narozen 1. července 1936;

člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 9. července 2000

- Mgr. Petr Štěpánek, Hradec Králové, narozen 7. června 1958;

od 9. ledna 1996 do 8. ledna 1999 3. místopředseda Rady, od 21. listopadu 2000 místopředseda Rady

člen Rady od 9. července 1994, 2. mandát od 11. července 2000

- Milan Trojan, Pavlice, narozen 17. června 1958;

od 21. listopadu 2000 místopředseda Rady

člen Rady od 3. prosince 1997

- Prof. Ing. Jan Uhlíř, CSc., Praha, narozen 3. března 1940;

člen Rady od 3. prosince 1997

- Arnošt Wagner, Brno, narozen 18. srpna 1938;

člen Rady od 8. března 2000

- Mgr. Petr Žantovský, Rudná, narozen 15. května 1962;

člen Rady od 12. prosince 2000

Dne 4. dubna 2003 byla Rada v tomto složení odvolána. Dne 15. května 2003 bylo jmenováno do funkce člena Rady šest nových členů, dne 22. května 2003 dalších pět a dne 25. července byla do funkce jmenována dvanáctá členka Rady. Do konce roku nebyl jmenován třináctý člen Rady a Rada tak pracovala v neúplném složení. V období od odvolání Rady dne 4. dubna 2003 do prvního zasedání Rady v novém složení dne 27. května 2003 byla kontinuita činnosti Rady přerušena.

Členy Rady v současné době jsou (v abecedním pořadí):

- Mgr. Milan Jakobec, Praha, narozen 12. března 1951;

od 27. května 2003 místopředseda Rady

člen Rady od 15. května 2003

- Eva Kantůrková, Praha, narozena 11. května 1930;

členka Rady od 15. května 2003

- Petr Kolář, Praha, narozen 7. února 1941;

od 27. května 2003 místopředseda Rady

člen Rady od 22. května 2003

- Ing. Jan Kostrhun, Podivín (Břeclav), narozen 3. července 1942;

člen Rady od 15. května 2003

- JUDr. Dalibor Matulka, Brno, narozen 12. července 1953;

člen Rady od 15. května 2003

- Doc. Mgr. Ing. Daniel Novák, CSc., Praha, narozen 10. července 1952;

od 27. května 2003 místopředseda Rady

člen Rady od 22. května 2003

- Irena Ondrová, Zlín, narozena 19. června 1949;

členka Rady od 25. července 2003

- František Pejřil, Mokrá (Brno - venkov), narozen 30. června 1947;

člen Rady od 22. května 2003

- Petr Pospíchal, Čelákovice, narozen 16. dubna 1960;

od 27. května 2003 předseda Rady

člen Rady od 15. května 2003

- Ing. Jiří Šenkýř, Žďár nad Sázavou, narozen 17. května 1952;

člen Rady od 15. května 2003

- Mgr. Katarína Vaculíková, Praha, narozená 22. května 1948;

členka Rady od 22. května 2003

- Ing. Václav Žák, Praha, narozen 28. července 1945;

člen Rady od 22. května 2003

Struktura Úřadu Rady

Úřad Rady měl ve sledovaném období 34 systemizovaná místa.

Tab. č. 1: Jednotlivé odbory Úřadu Rady a jejich vedoucí

Vedoucí Úřadu Rady

Mgr. Miloslav Kučera

Zástupce vedoucího Úřadu Rady

Ing.Pavel Gregora 

Sekretariát/Podatelna

 

Licenční odbor

funkce vedoucího ve sledovaném období nebyla obsazena, vedením pověřena Mgr. Jitka Hrubá

Programový odbor

vedoucí Mgr. Miroslava Škaloudová

Technický odbor

vedoucí Ing. Tomáš Řapek

Právní odbor

vedoucí JUDr. Jan Fučík

Ekonomický odbor

vedoucí Alena Svobodová (do 10. srpna 2003)

vedoucí Ing. Hana Kuranová (od 11. srpna 2003)

Odbor informací, komunikace a zahraničních styků

vedoucí PhDr. Pavel Barák

Adresa: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Krátká 10, 100 00 Praha 10

Webové stránky Rady: http//www.rrtv.cz

10.2 Financování činnosti Rady a Úřadu Rady, výběr správních poplatků a pokut

Rada a Úřad Rady jsou financovány ze státního rozpočtu, v němž je Rada samostatnou kapitolou.

V průběhu roku 2003 byl rozpočet Rady upravován několika rozpočtovými opatřeními, která souvisela především s hledáním zdrojů na pokrytí zákonného odchodného členům odvolané Rady a s prostředky vyčleněnými v rámci zahájení projektu Komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy. Úprava rozpočtu v průběhu roku je patrná z tabulky - Plnění závazných ukazatelů rozpočtu v roce 2003, která následuje za textem. Závazné ukazatele rozpočtu kapitoly nebyly překročeny, naopak došlo k úspoře. Vzhledem k neúplnému počtu členů Rady byla úspora především v závazném ukazateli ostatní platby za provedenou práci, a v ukazateli povinné pojistné placené zaměstnavatelem. V tomto případě úspora vznikla v důsledku nedokonalosti zákonů. V roce 2003 ani v předešlých letech nemělo být za členy Rady odváděno sociální pojištění. Totéž platí analogicky rovněž pro zdravotní pojištění.

Dosud bylo provedeno několik kontrol Pražskou správou sociálního zabezpečení, která až do letošního roku neshledala žádné nesrovnalosti. V roce 2003 došla Pražská správa sociálního zabezpečení při své kontrole k závěru, že Úřad Rady nesprávně zahrnul do odvodu pojistného i plat členů Rady a finanční prostředky odvedené za členy Rady v letech 1998 až 2003 v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vrátila na Účet Rady. Tyto prostředky Rada z větší části vrátila do státního rozpočtu, z části je využila na úhradu zákonného odchodného odvolaných členů Rady a z části došlo k rozeslání přepočítaných finančních prostředků k rukám bývalých členů Rady. Tato záležitost není ještě zcela uzavřena a Úřad Rady ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem financí, Pražskou správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení na ní velmi intenzivně pracuje.


10.2.1 Mzdové výdaje

Plat členů Rady

Rada má mít 13 členů. Členství v Radě je veřejnou funkcí.

Plat členů Rady je stanoven zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, s použitím ustanovení § 24a, § 24b a § 24c.

Vzhledem k tomu, že byla Rada v celém svém složení v dubnu 2003 odvolána, bylo nutné nalézt potřebné prostředky k vyplacení zákonného odchodného členům odvolané Rady. V rozpočtu pro rok 2003 nebyla žádná plánovaná rezerva pro tuto platbu, a tak Rada byla nucena hledat vnitřní zdroje pro výplatu těchto prostředků. Tuto potřebu Rada částečně pokryla úsporou finančních prostředků vzhledem k neúplnosti počtu členů Rady a část byla hrazena z prostředků vyčleněných na odvod sociálního pojištění, které Radě vrátila PSSZ (viz výše).

Platové zařazení zaměstnanců Úřadu Rady

Pracovníci Úřadu Rady jsou platově zařazeni v souladu s nařízením vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, v platném znění.

10.2.2 Ostatní neinvestiční výdaje

Nejvýznamnější podíl na ostatních neinvestičních výdajích představují služby. Protože personální možnosti Úřadu Rady jsou limitovány jak počtem, tak zejména požadavky na úzce vyhraněnou odbornost pracovníků a řešení úkolů Rady předpokládá často vysoce specializované expertní činnosti, byly pro zajištění základních úkolů Rady některé z těchto činností nebo jejich části zadávány externím pracovníkům a firmám (právní analýzy, soudní znalecké posudky, analýzy programu, reklamy, sponzoringu, reklamního trhu, výzkumy poslechu a sledovanosti stanic, technické analýzy, výzkumy a studie atd.).

Součást této položky tvoří rovněž náklady na cestovné v rámci ČR a do zahraničí. Celkem se v roce 2003 uskutečnilo 10 zahraničních služebních cest, kterých se zúčastnilo 7 členů Rady a 8 pracovníků Úřadu Rady.

Ostatní položky představují běžné náklady na chod organizace, jakými jsou například náklady na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb, nájemné, služby a ostatní.

10.2.3 Kapitálové výdaje

V roce 2003 pokračovalo doplňování a obměna vybavení členů Rady a zaměstnanců Úřadu Rady počítačovou a komunikační technikou. Rada dále investovala do upgrade výpočetního systému od firmy CRC Data, s.r. o., a sice do součástí: RadioLab 3.0a, RadioBase 2.0, sítě SFN 2.1, WinPRTEL 2.8a, Vyhodnocení pokrytí 2.1 a zcela nový produkt Delta SFN 2.1. Pro technický odbor je to nezbytný systém, potřebný pro výpočet a analýzu pokrytí a rušení pro  služby VKV, TV, DVB-T a T-DAB. Rada dále zahájila obnovu orientačního a identifikačního systému v sídle Rady a docházkového systému zaměstnanců Úřadu Rady. Vzhledem k tomu, že kapitálové výdaje Rady byly v roce 2003 značně omezené, předpokládá se další obnova technických prostředků v návaznosti se zaváděním digitálního vysílání v průběhu roku 2004.

10.2.4 Správní poplatky a pokuty v roce 2003

Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zmocněna k výběru správních poplatků za správní řízení ve věcech udělení a změn licencí k vysílání a registrací převzatého vysílání.

Správní poplatky a pokuty jsou příjmem státního rozpočtu, nikoli příjmem Rady. Od 1.1. 2003 do 31.12. 2003 byly vybrány ve výši 86 403 562 Kč (správní poplatky 81 058 562 Kč, pokuty 5 345 000 Kč) a tato částka byla prostřednictvím zvláštního příjmového účtu státního rozpočtu do státního rozpočtu odvedena.


10.2.5 Zákon o státním rozpočtu na rok 2004

Pro rok 2004 se Radě po náročném vyjednávání podařilo prosadit navýšení prostředků kapitoly. Dojde tak k výraznému posílení běžných výdajů Rady, kapitálových výdajů Rady a výdajů na financování programů. I přes toto navýšení se však Rada výší svých finančních prostředků rozpočtovaných na rok 2004 a to především v běžných výdajích nedostane ani na úroveň rozpočtovaných prostředků roku 1999. Vývoj těchto prostředků je znázorněn v následujících grafech.

Graf č. 1, 2: Vývoj provozních a investičních prostředků Rady v období let 1999 – 2004

Počet systemizovaných míst pro rok 2004 zůstane zachován. Je ale nutné upozornit, že počet zaměstnanců je ve srovnání s průměrnými evropskými údaji minimální a že postačuje pouze pro základní výkon stanovených povinností. Nehledě na fakt, že s blížícím se digitálním vysíláním vzrostou nároky na požadované činnosti Rady, a nebude je možné plnit se současným počtem systemizovaných míst Úřadu Rady.

Tab. č. 2: Plnění závazných ukazatelů rozpočtu v roce 2003, kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Ukazatel

Rozpočet

Čerpání

% plnění

 

schválený

po změnách

   
 

1

2

3

4

Souhrnné ukazatele

       

Výdaje celkem

33 832

35 217

33 695

95,7

Dílčí ukazatele výdajů

       

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci

17 550

18 700

18 648

99,7

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem

6 143

4 986

3 518

70,6

Převod fondu kulturních a sociálních potřeb

181

188

188

100,0

Výdaje účelové určené na financování reprodukce investičního majetku

490

490

490

100,0


Tab. č. 3: Návrh ukazatelů rozpočtu pro rok 2004, kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Souhrnné ukazatele

v tisících Kč

Příjmy nedaňové a kapitálové a přijaté dotace celkem

 

Výdaje celkem

42 016

Dílčí ukazatele výdajů

v tisících Kč

Jednotné dílčí ukazatele

 

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci

17 898

     z toho: platy zaměstnanců

9 396

Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)

6 265

Převod fondu kulturních a sociálních potřeb

188

Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem

4 060

Specifické dílčí ukazatele

 

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci

17 898

     z toho: platy zaměstnanců ve státní správě

9 396

                 odměny členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

8 159

*) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění

10.3 Činnost Rady v číslech

Rada v personálním složení platném k 1. lednu 2003 působila do 4. dubna 2003 (dne uvedeného v rozhodnutí předsedy vlády o odvolání členů Rady), případně i po tomto dni, nejdéle však do 18. dubna 2003 (v závislosti na dni doručení uvedeného rozhodnutí). Předseda Rady vykonával administrativní povinnosti statutárního orgánu s vědomím předsedy vlády do 18. dubna 2003. V tomto období Rada jednala na sedmi zasedáních, na nichž projednala 223 jednacích bodů, týkajících se správních řízení, a dalších 116 jednacích bodů, týkajících se organizačních věcí, informací a zpráv z jednání, případně činnosti Úřadu Rady. 

Předseda vlády na doporučení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jmenoval šest členů Rady ke dni 15. května 2003 a pět dalších členů Rady ke dni 22. května 2003, jednoho člena Rady pak ke dni 25. července 2003. Jedno místo člena Rady zůstalo do konce roku 2003 nadále neobsazeno.

Rada v novém personálním složení se sešla dne 27. května 2003 na svém prvním zasedání, na němž zvolila své orgány a stanovila časový harmonogram dalších zasedání.  Rada v novém personálním složení jednala na 17ti zasedáních, během nichž projednala 481 jednacích bodů, týkajících se správních řízení, a dalších 321 jednacích bodů, týkajících se organizačních věcí, informací a zpráv z jednání, případně činnosti Úřadu Rady. 

Rada uskutečnila v roce 2003 jedno licenční řízení na rozhlasovou síť v jižních Čechách, a to na kmitočtovou síť České Budějovice - město 92,3 Mhz/0,5 kW, Písek II 89,5 Mhz/0,5 kW a Tábor - město 88,7 Mhz/1 kW. Rada rozhodla udělit licenci Radiu Proglas, k udělení licence došlo dne 21.listopadu 2003.

V rámci sedmi návštěvních dnů Rada vyslechla dotazy, náměty a podněty provozovatelů a občanů, netýkající se probíhajících správních řízení.

Rada v roce 2003 vydala 37 tiskových zpráv a uspořádala dvě tiskové konference. Dne 10.dubna uspořádala Rada tiskovou konferenci poté, co Poslanecká sněmovna navrhla předsedovi vlády její odvolání. Dne 2. července uspořádala Rada už v novém personálním složení další tiskovou konferenci.

Rada uspořádala tři interní semináře k otázkám spolupráce s ČTÚ, k otázkám koncepce a postupu digitalizace za účasti externích odborníků. Rada navštívila sídla dvou provozovatelů - Českých radiokomunikací a České televize.

Rada uspořádala jednání se zástupci Asociace televizních organizací a Asociace komunikačních agentur.

Zástupci Rady se společně se zástupci Ministerstva informatiky, Ministerstva kultury a Českého telekomunikačního úřadu zúčastňovali pravidelných jednání pracovní skupiny pro aktualizaci vládní koncepce digitalizace vysílání.

Rada se v průběhu roku 2003 rovněž účastnila jednání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jednání Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky.

Rada v roce 2003 nevydala žádné číslo svého Zpravodaje, ale od jeho vydávání neodstoupila, pouze hodlá přehodnotit způsob jeho vydávání.

10.4 Komunikace Rady s veřejností. Petice, stížnosti, poskytování informací

Postup a způsob vyřizování petic je upraven zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Peticí ve smyslu zákona je žádost, návrh a stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu, která patří do působnosti konkrétního státního orgánu.

Postup a způsob vyřizování stížností je upraven vládní vyhláškou č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Podle § 15 příslušný útvar Úřadu Rady vypracovává a předkládá vedení Úřadu Rady zprávu o došlých, vyřízených a nevyřízených stížnostech s rozborem jejich obsahu, příčin zjištěných závad a s uvedením opatření k nápravě.

Postup a způsob poskytování informací zveřejněním, jakož i postup a způsob vyřizování žádostí o poskytnutí informací upravuje zákon č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím; dále též metodický pokyn ke sjednocení postupu orgánú veřejné správy v této věci dle příl. 1 vládního usnesení č. 875/2000. Podle § 18 cit. zákona povinný subjekt zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti v této oblasti za předcházející kalendářní rok s údaji o počtu podaných žádostí o informace, počtu podaných odvolání proti rozhodnutí o takových žádostech, opis podstatných částí rozsudků v této věci, výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zákona, další informace o uplatňování tohoto zákona.

Petice

Rada v roce 2003 obdržela celkem 29 petic, v počtu dle požadavků petenta uvedených v tabulce:

Tab. č. 4: Tématický přehled petic

počet

požadavek petenta

13

vrácení licence rádiu Presston

3

vyřešení sporu FTV Premiéra s Regionální televizí Dakr (sdílené kmitočty)

2

vyřešení sporu FTV Premiéra s Zak TV (sdílené kmitočty)

9

aby Rada udělila licenci Radiu Proglas pro Prahu

1

zajištění příjmu signálu ČT obcím Černá řeka a Capartice

1

plošné snížení osobního hodnocení v Úřadu Rady jako důsledek rozpočtové nekázně

Stížnosti

V roce 2003 Rada obdržela celkem 284 stížností, z toho

Tab. č. 5: Přehled stížností

počet

příslušnost

176

v působnosti Rady

24

v působnosti jiných orgánů; Rada jim je postoupila k vyřízení

68

netýkalo se působnosti Rady ani žádného správního úřadu; Rada o tom stěžovatele uvědomila

Rada v roce 2003 nevyřídila 16 stížností, vesměs proto, že stížnosti byly doručeny v závěru roku a byly ještě předmětem šetření Rady.

Předmětem stížností, patřících do působnosti Rady byly

Tab. č. 6: Přehled stížností dle předmětu

počet

předmět stížnosti

74

obsah vysílání (pořady, programová skladba apod.)

17

technické podmínky šíření signálu

81

stav a způsob udělování oprávnění k vysílání Radou

4

jiné


Rada se v roce 2003 zabývala na podkladě doručených stížností

- 41 případem, týkajícími se obsahu vysílání, na základě nichž zahájila 18 správních řízení pro možné porušení ustanovení zákona;

- třemi případy, týkajícími se technických podmínek; dva z těchto podnětů Rada odložila, vyřizování třetího z nich ještě nebylo ukončeno;

- dvěma případy jinými, které Rada rovněž odložila.

Informace. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Rada zveřejňovala základní informace podle § 5 uvedeného zákona jednak v recepci svého sídla, jednak způsobem umožňujícím dálkový přístup na adrese www.rrtv.cz.

V roce 2003 Rada obdržela 335 písemných (včetně elektronických) žádostí o poskytnutí informací.

Z nich vůbec nebo zčásti nevyhověla 63 žádostem, ale nevydala o tom žadateli žádné rozhodnutí a žádosti odložila, když neobsahovaly náležitosti podle zákona (vesměs identifikaci žadatele), nebo se netýkaly působnosti Rady (v tom případě žadatele o tom uvědomila).

Rada v roce 2003 neobdržela žádné odvolání (rozklad) proti rozhodnutí neposkytnout vůbec nebo zčásti požadované informace a nebylo jí doručeno žádné soudní rozhodnutí v takové věci.

10.5 Zahraniční aktivity Rady

Vytváření společného evropského prostoru zahrnuje i koordinovaný přístup k otázkám regulace obsahu vysílání. V rámci Rady Evropy spolupracuje pětačtyřicet evropských států, včetně členských států dílčích evropských uskupení. Samy členské státy EU pak mají k tomuto účelu celý systém orgánů a funkcí, na nichž se Česká republika podílí jako přistupující země zejména harmonizací legislativy. Rada se v mezích svých kompetencí a finančních možností aktivně účastní těchto procesů a získané poznatky zhodnocuje spoluprací na vývoji domácí legislativy i v každodenní regulační praxi.

Pro tuto činnost však není Úřad Rady dostatečně personálně vybaven. Dosavadní praxe mezinárodních styků Rady jednoznačně prokázala, že osobní kontakty s evropskými regulačními orgány nebo orgány či pracovními skupinami Rady Evropy nelze ničím nahradit. Tyto kontakty jsou stěžejní především pro koncepční činnosti Rady. Sledování evropských legislativních a regulačních trendů včetně sledování a aplikace nových mediálních technologií je pro vytváření dlouhodobé politiky rozvoje elektronických médií v ČR podstatné.

10.5.1 Aktivity Rady související s členstvím ČR v Radě Evropy (RE)

Česká republika je členským státem Rady Evropy od 30. června 1993.

Výsledkem činnosti Rady Evropy jsou celoevropské úmluvy a dohody, na jejichž základě pak členské státy mohou slaďovat a doplňovat svou vlastní legislativu. Rada  Evropy také přijímá dílčí dohody a umožňuje tak spolupráci s tzv. proměnlivou geometrií.

Takových úmluv, samostatných protokolů k nim a dohod, uzavřených v audiovizuální oblasti, bylo zatím uzavřeno celkem čtrnáct. Nejaktuálnější z nich pro Českou republiku je Evropská úmluva o přeshraniční televizi a Protokol doplňující uvedenou úmluvu. Tato úmluva po ratifikaci vstoupí v naší zemi v účinnost dnem 1. března 2004.

Výbor ministrů RE svěřil provádění pracovního programu v oblasti hromadných sdělovacích prostředků Řídícímu výboru pro hromadné sdělovací prostředky (Steering Committee on the Mass Media, CDMM, dále jen: Řídící výbor), který se skládá z ministerských úředníků jmenovaných vládami 45 členských států RE. Řídící výbor (CDMM) má za úkol rozvíjet evropskou spolupráci v oblasti veřejné komunikace s cílem podpory svobody slova a informací v pluralistické a demokratické společnosti.

Ředitelství pro lidská práva Sekretariátu RE organizovalo (a alespoň částečně financovalo) v rámci Řídícího výboru (CDMM) v roce 2003 činnost následujících pracovních skupin a poradních panelů:

- Skupina specialistů na demokratické a sociální souvislosti digitálního vysílání (MM-S-DB)

- Skupina specialistů na online služby a demokracii (MM-S-OD)

- Skupina specialistů na svobodu slova a jiná základní práva (MM-S-FR)

- Poradní panel pro konvergenci (AP-CV)

- Poradní panel pro pluralitu médií (AP-MD)

- Poradní panel pro duševní vlastnictví (AP-IP)

- Poradní panel pro média a terorismus (AP-MT).

Uvedené skupiny a panely pak během roku skládaly účty Řídícímu výboru (CDMM), který také pravidelně vyslechne zprávu Stálého výboru pro přeshraniční televizi (T-TT). Řídící výbor (CDMM) rozhoduje o tom, zda Výboru ministrů RE postoupí ke konečnému schválení návrhy jednotlivých doporučení, zpracovaných skupinami specialistů. Českou republiku v roce 2003 v Řídícím výboru (CDMM) zastupovali úředníci ministerstva kultury.

Místa v odborných skupinách zajišťuje a zástupce státu deleguje příslušné ministerstvo (Ministerstvo kultury ČR). Na rozdíl od praxe minulých let se zástupci Rady na činnosti Řídícího výboru, Stálého výboru pro přeshraniční televizi, jednotlivých skupin specialistů, ani poradních panelů v roce 2003 nepodíleli. Domníváme se, že role Rady v činnosti uvedených odborných skupin a ostatních aktivit Řídícího výboru je zcela nezastupitelná a že by tedy ministerstvo kultury mělo obsazování delegací a zástupců s Radou konzultovat a včleňovat do nich její zástupce a zaměstnance Úřadu Rady.

V důsledku nízkého rozpočtu se zástupci Rady v roce 2003 nezúčastnili ani žádného expertního semináře, pořádaného Radou Evropy. Tuto praxi je v budoucnu třeba změnit.

10.5.2 Aktivity Rady související s přidružením a přistoupením České republiky k Evropskému společenství (EU)

Evropská komise (Komise Evropských společenství) v roce 2003 uspořádala v Bruselu (BE) přípravné setkání a dvě konzultace k novelizaci směrnice Televize bez hranic, přičemž na přípravné schůzce dne 27. března 2003 a na první konzultaci ve dnech 2. až 4. dubna 2003 byli výslovně pozváni zástupci regulačních orgánů. Uvedeného setkání a první konzultace se zúčastnil člen Rady Josef Musil.

Rada byla opakovaně oslovována pověřenými zástupci (experty) Komise EU, podílejícími se na činnosti Výboru přidružení, kteří kladli dotazy na zajištění a způsob kontroly závazků vyplývajících ze zákona a mezinárodních smluv, přijatých Českou republikou v souvislosti s harmonizací tuzemského práva s dosaženým právním stavem (acquis communautaires). Podobně se Rada vyjadřovala i k dílčím otázkám, kladeným Delegací  Komise EU.

Nejdůležitější akcí tohoto typu bylo výroční zasedání 5. podvýboru pro inovace, orgánu Generálního ředitelství pro rozšíření v Praze dne 21. května 2003. Zúčastnil se jej vedoucí Úřadu Rady Miloslav Kučera.

10.5.3 Jiné aktivity Rady související s mezinárodními závazky České republiky

Rada nebyla v roce 2003 požádána o poskytnutí podkladů či stanovisek k plnění dalších vícestranných mezinárodních závazků.

Rada však úzce spolupracovala s vládními institucemi v otázkách mezinárodních arbitráží, vedených proti České republice.

10.5.4 Spolupráce v rámci Evropské platformy regulačních institucí v médiích (EPRA)

Zástupci Rady se již tradičně podílejí na práci Evropské platformy regulačních institucí v médiích (EPRA). EPRA byla založena v r.  1995 s cílem umožnit představitelům regulačních orgánů výměnu informací o národních a evropské regulací elektronických  médií a účastnit se diskuzí o praktických řešeních právních problémů, týkajících se výkladu a užití mediální legislativy. Členy EPRA je čím dál tím více evropských i mimoevropských regulačních orgánů je tedy jednou z nejvýznamnějších základen pro efektivní výměnu názorů a spolupráci národních regulačních orgánů, stále nezbytnější v souvislosti s evropskou integrací a pokračující globalizací elektronických médií. Ke konci roku 2003 bylo členy EPRA již 49 regulačních orgánů z 38 evropských zemí; příslušná ředitelství Komise EU (školské a kulturní) a Rady Evropy (mediální odbor ředitelství pro lidská práva) mají statut stálých pozorovatelů. Funkci sekretariátu EPRA zajišťuje EIM - Evropský institut pro média se sídlem v Düsseldorfu.

V roce 2003 se konala dvě zasedání EPRA, obě za účasti zástupců Rady.

EPRA 7. - 9. května 2002 v Neapoli (Itálie)

Sedmnáctého zasedání EPRA se účastnilo 107 zástupců 45 členských regulačních úřadů z 35 zemí, jakož i Rady Evropy,  Evropské unie a jejich organizací se statutem pozorovatelů. Zasedání se jako svým hlavním tématem zabývalo praktickými aspekty utváření regulačních úřadů, které v rostoucí míře v Evropě organizačně propojují zejména vysílací a telekomunikační regulátory. Úvodní referáty přednesli zástupci italského a britského úřadu. Dalším významným tématem byla samoregulace vysílaného obsahu s ohledem na ochranu nedospělých osob, podrobně popsaná na příkladech Francie, Nizozemska  a Norska. Dvě pracovní skupiny se zabývaly jednak úkoly vysílání veřejné služby v začínajícím věku digitálního vysílání, jednak novými formami reklamy ve sportovních přenosech, jak se projevují ve více evropských zemích. EPRA zahájila  rozpravu o rozšíření svých aktivit i na období mezi zasedáními.  Neapolské zasedání také projednalo situaci v některých členských zemích a politický nebo ekonomický tlak, vyvíjený na jejich regulační orgány způsobem, který se řadě členů EPRA jeví být v rozporu s doporučením Rady Evropy Rec(2000)23 k jejich nezávislosti a působení, které jsou ve veřejném zájmu. Jednání se zúčastnil zaměstnanec Úřadu Rady Pavel Barák.

EPRA 23. - 24. října 2003 v Nikosii (Kypr) 

Osmnáctého zasedání se zúčastnilo 95 delegátů 43 regulačních úřadů z 34 zemí, jakož i obvyklí pozorovatelé. Hlavním tématem byla role regulátorů médií v zemích přistupujících k EU, kandidátských a ostatních přecházejících zemích. Jedna pracovní skupina se zabývala novými reklamními technikami a způsoby získávání prostředků financování. Druhá skupina se pak věnovala otázkám oddělování obsahu pořadů od komerčních zájmů a klamavou reklamou. Delegáti se dále zabývali příklady a možnostmi jednotného označování pořadů podle stupně nevhodnosti pro věkové kategorie dětí a mladistvých. EPRA pak pokračovala v debatě o možné proměně svých aktivit. Rada byla zastoupena svými členy Petrem Pospíchalem a Milanem Jakobcem.

Již šest let existuje také Platforma regulačních orgánů zemí střední a východní Evropy. Podle zakládacích dokumentů má být základním cílem Platformy průběžné seznamování s vývojem audiovizuální politiky v transformujících se státech regionu a co nejrychlejší přizpůsobení účastnických států standardům běžným ve vyspělých zemích. Účastnické státy se vzájemně mohou dělit o své zkušenosti a hledat možnosti řešení problémů, které jsou jejich zemím společné.Po listopadovém zasedání Platformy v roce 1997 v Budapešti se však nekonala žádná její akce. Ani v roce 2003 nedošlo k oživení její činnosti.

10.5.5 Samostatné mezinárodní akce

Jakožto politicky i ekonomicky velmi důležitá oblast jsou elektronická média námětem velkého množství odborných mezinárodních akcí, konferencí, sympozií a dalších komunikačních a prezentačních forem. Možnosti účasti a získávání nových poznatků, podnětů a zkušeností,  prezentování našich výsledků, byly také v roce 2003 pro Radu limitovány především finančně, ale i časově. Účast členů Rady zejména na odborných akcích byla z těchto důvodů podstatně omezenější než v některých dřívějších letech.

Dne 17. ledna 2003 se ve francouzském Štrasburku konala konference Evropské audiovizuální observatoře na téma Transparentnost v audiovizuálním odvětví, které se zúčastnil zaměstnanec Úřadu Rady Jan Fučík.

V březnu se v Bratislavě konal seminář španělské společnosti MIER Comunicaciones o některých zahraničních zkušenostech z digitalizace. Semináře se zúčastnili zaměstnanci Úřadu Rady Pavel Gregora a Pavel Slezák.

Koncem března 2003 Rada za pomoci Evropského ústavu pro média v Düsseldorfu s finančním přispěním Evropské komise uspořádala v Praze mezinárodní seminář k otázkám reklamy a jejích nových forem zejména v televizním vysílání. Semináře, na kterém přednášeli zejména zahraniční lektoři, se zúčastnili někteří poslanci, mnoho provozovatelů, novináři a zahraniční hosté ze Slovenska a Maďarska.

Na začátku září 2003 navštívili čtyři zaměstnanci Úřadu Rady řadu veletrh audiovizuální elektroniky IFA v Berlíně.

Ve dnech 27. a 28. září se v Londýně konalo Mezinárodní fórum regulátorů, jež se zabývalo hlavně potřebou mezinárodního regulačního rámce jak pro obsah, tak pro infrastrukturu a hospodářskou soutěž ve vysílání, aniž by to bylo na úkor místních potřeb a kultury; samoregulací jako klíčového nástroje pro regulaci nových médií; potřebou nové definice vysílání veřejné služby (vysílání ve veřejném zájmu); problémy rozvojových zemí, jako jsou všeobecná dostupnost  nebo údržba technických zařízení. Akce se zúčastnili členové Rady Petr Pospíchal a Václav Žák.

Dvoustranná výměna zkušeností s vyspělými i dalšími, zejména sousedními evropskými zeměmi, je zatím velice omezená. V minulosti delegace Rady několikrát ročně na pozvání svých kolegů navštěvovaly regulační instituce v zahraničí. V roce 2003 Rada jako celek neuskutečnila žádné takové setkání, když dlouhodobě plánované společné jednání rad Polska, Slovenska a České republiky bylo mj. pro nedostatek rozpočtových prostředků Rady odloženo na rok 2004.

V říjnu předseda Petr Pospíchal navštívil Polsko a v prosinci Tádžikistán (jako člen oficiální delegace ministra zahraničí).

Během roku 2003 vycestovalo na deset zahraničních pracovních cest celkem osm členů Rady a osm zaměstnanců Úřadu Rady.

10.5.6 Jiné mezinárodní a zahraniční styky

V průběhu roku 2003 Rada udržovala písemně (především elektronicky) bohaté kontakty s řadou zahraničních mediálních regulačních orgánů. Účelem takových kontaktů je výměna a získávání informací o fungování a kompetencích těchto regulačních autorit, o právních úpravách a o vývoji mediální scény, jakož i konzultace o konkrétních dílčích otázkách a problémech. V poslední době většinu těchto (obvykle hromadných nebo mnohostranných) kontaktů zprostředkovává sekretariát EPRA zejména elektronickou poštou.

Rada v roce 2003 též odpovídala na množství dotazů a žádostí o informace, doručených od fyzických i právnických osob ze zahraničí, vesměs elektronickou poštou.

Úřad Rady rovněž udržuje a rozšiřuje spolupráci s několika zahraničními výzkumnými a statistickými institucemi, jejichž činnost se dotýká předmětů našeho zájmu, jako je zejména významný Evropský ústav pro média EIM v Düsseldorfu, Evropský institut pro mediální právo v Sársku, jakož i s řadou vydavatelů informačních a statistických publikací, případně s agenturami analyzujícími audiovizuální trh.



< < <   předcházející obsah následující   > > >