2. kapitola
SITUACE VE VYSÍLÁNÍ A PŘEVZATÉM VYSÍLÁNÍ
2.1 Rozhlasové vysílání analogové terestrické
Rozhlasové vysílání analogové terestrické je šířeno v pásmech VKV 87,5 až 108 MHz, SV 526,5 až 1606,5 kHz, DV 148,5 až 283,5 kHz a KV 3,95 až 26,1 MHz.
V České republice je realizují veřejnoprávní Český rozhlas – provozovatel ze zákona prostřednictvím svých celoplošných a regionálních okruhů a provozovatelé vysílání s licencí celoplošného nebo místního charakteru. Provozovatelé vysílání s licencí vysílají v pásmu VKV, pouze jeden provozovatel vysílá také na jednom kmitočtu v pásmu SV.
2.1.1 Veřejnoprávní rozhlasové vysílání
Český rozhlas
Český rozhlas je provozovatelem vysílání ze zákona. Své programy jako službu veřejnosti šíří na území republiky celoplošně v pásmu FM a z části i AM (střední vlny). V pásmu AM (krátké vlny) vysílá do zahraničí program ČRo 7 – Radio Praha. Na výrobě terestricky šířených celostátních programů ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava se podílejí kromě pražského studia i studia regionální, která ale stále ve větší míře vysílají v určených časech vlastní regionální program.
K již tradičním studiím České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Olomouc a Ostrava přibyla v roce 2001 Regina Praha a v roce 2002 Region (Střední Čechy), Pardubice, Jihlava a studio Ústí n.L. začalo společné vysílání pro kraje ústecký a liberecký pod názvem Radio Sever. Příprava k zahájení vysílání dalších studií je vázána na možnost uvolnění a přerozdělení technických prostředků. Na tomto úkolu v součinnosti s Radou ČRo a vedením ČRo intenzivně spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání i Českým telekomunikačním úřadem.
Tak jako v předchozích letech i v roce 2003 nejvýrazněji usilují o zájem posluchačů ČRo 1 – Radiožurnál a komerční stanice Radio Impuls a Frekvence 1.
2.1.2 Celoplošné a místní terestrické rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí
V oblasti provozovatelů vysílání s licencí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) ve sledovaném období rozhodovala o udělení licence k provozování místního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů v jednom licenčním řízení. Průběh a výsledky licenčního řízení jsou popsány v 6. kapitole. Dále Rada obnovila licenční řízení s kmitočtem 89,3 MHz/5 kW Benešov a stanovila další postup s tím, že ve věci rozhodne na počátku roku 2004. Toto licenční řízení bylo obnoveno po rozsudku Městského soudu v Praze z 22. července 2003, který zrušil rozhodnutí Rady z 5. listopadu 2002 o udělení licence společnosti M-Publicity, s.r.o. a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí Rady se odvolal zamítnutý účastník licenčního řízení Presston, s.r.o. a dále Country Radio, s.r.o., Frekvence 1, a.s., Valc Media, s.r.o. a Radio Faktor, s.r.o. Ve sledovaném období Rada projednávala žádosti provozovatelů o změny některých skutečností a změny licenčních podmínek, a dále žádosti provozovatelů o prodloužení doby platnosti licence. Změny oprávnění a licenčních podmínek jsou obsahem 7. kapitoly.
2.1.2.1 Celoplošné terestrické rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí
Celoplošné rozhlasové vysílání šířené prostřednictvím vysílačů v pásmu VKV provozují na základě licence společnosti Frekvence 1, a.s. program Frekvence 1 a Londa, s.r.o. program Radio Impuls. Licence obou provozovatelů byly již v předchozím období prodlouženy do 25. února 2013. Ve sledovaném období Rada v souladu s mediálním zákonem souhlasila se změnou licenčních podmínek Radia Impuls, která stanovánoví novou programovou skladbu, přičemž schválená změna neznamená změnu charakteru vysílaného programu. Podíl hudby a mluveného slova včetně informací se nezměnil a zůstal v souladu se stávajícími licenčními podmínkami.
2.1.2.2 Místní terestrické rozhlasové vysílání provozovatelů s licencí
Ve sledovaném období Rada udělila jednu novou licenci. K 31. prosinci 2003 je uděleno 74 licencí k provozování místního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů. Možnosti požádat podle mediálního zákona o prodloužení doby platnosti licence v roce 2003 využilo 10 provozovatelů.
Rada prodloužila o 8 let dobu platnosti těmto provozovatelům: Delta Media Broadcasting, s.r.o. pro programy Kiss Delta a Radio Jizera 105,7 FM; EN-DAXI, s.r.o. pro program Radio Apollo; Evropa 2, s. r.o. pro programy Rádio Evropa 2 – Morava a Rádio Evropa 2 – Východní Čechy; Hellax, s.r.o. pro program Rádio Helax; Orion, s.r.o. pro program Orion; První rozhlasová, s.r.o. pro program Radio Olympic; Radio Dragon, s.r.o. pro program Radio Dragon; Radio Faktor, s.r.o. pro program Radio Faktor; Radio-France-Internationale, S.N. pro program RFI-Radio France Internationale; Radio ProTon, s.r.o. pro program Kiss Proton. V případě žádosti o prodloužení doby platnosti licence pro program Rádio Euro K, podané provozovatelem Radio Euro K, s. r.o., Rada na žádost provozovatele správní řízení přerušila z důvodu šetření předběžné otázky.
Dosud nebyla ukončena soudní řízení ve věci odvolání Milana Rašíka a společnosti Valc, a.s. Brno, podaná v roce 2002 proti novému rozhodnutí Rady o neprodloužení doby platnosti licence, kdy prodloužení zabránila objektivní překážka nepředvídaná novým mediálním zákonem, a to skutečnost, že Rada neměla k dispozici kmitočty, protože ty byly v souladu s předchozí právní normou přiděleny jinému provozovateli.
V uplynulém období zanikla doby platnosti licence společnosti RKR s.r.o. pro program Classic FM, který byl vysílán na kmitočtu Votice – Mezivrata 97,7 MHz. Licence zanikla na žádost provozovatele o ukončení vysílání dne 27. března 2003.
2.1.2.3 Diskutovaná kauza – M-Publicity
Rozhodnutím č.j. Rp/40/02 ze dne 8. ledna 2002 Rada neprodloužila společnosti Presston, s.r.o., která provozovala rozhlasové vysílání programu stanice Rádio Presston, dobu platnosti licence udělené na základě rozhodnutí č.j. Ru/169/99 ze dne 1. července 1999.
Na svém 10. zasedání dne 14. května 2002 Rada rozhodla, že v souladu s mediálním zákonem bude zahájeno licenční řízení o udělení licence s využitím kmitočtu, kterého jakožto technického prostředku využívala do 22. ledna 2003 společnost Presston, s.r.o., tj. kmitočtu Benešov – Kozmice 89,3 MHz/5 kW. Do licenčního řízení se přihlásilo 16 společností. Mezi nimi i společnost Presston, s.r.o.
Dne 5. listopadu 2002 byla společnosti M-Publicity, s.r.o. rozhodnutím č.j. Ru/259/02 udělena licence k provozování rozhlasového vysílání na stanici Rádio Sázava na dobu 8 let s využitím kmitočtu 89,3 MHz Benešov – Kozmice/20 kW. Ostatním 14 uchazečům o licenci Rada žádosti o udělení licence zamítla.
Po udělení licence došlo ve společnosti M-Publicity, s.r.o. k rozporům, které se navenek projevily zejména ve sporech o statutární orgán, datum právní moci udělení licence a rovněž o právní nárok k vlastnímu vysílání, které společnost zahájila již před zákonným termínem 180 dní od právní moci rozhodnutí, tj. před datem 17. června 2003.
Na podkladě žaloby společnosti Presston s.r.o. ze dne 5. listopadu 2002 zrušil Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. 11 Ca 46/2003-58 ze dne 22. června 2003 rozhodnutí Rady č.j. Ru/259/02 ze dne 5. listopadu 2002 o udělení licence s využitím kmitočtu Benešov – Kozmice 89,3 MHz/5 kW společnosti M-Publicity, s.r.o.
Rada na svém 17. zasedání dne 17. září 2003 rozhodla na základě citovaného zrušujícího rozsudku o tom, že bude v licenčním řízení znovu rozhodovat o udělení předmětné licence. Za tím účelem provedla úkony směřující k doplnění licenčního řízení. O udělení licence bude Rada rozhodovat v březnu roku 2004.
Rozpory ve společnosti M-Publicity, s.r.o. týkající se uspořádání jejich vztahů byly dne 16. října 2003 ukončeny dohodou mezi subjekty sporu.
2.2 Televizní vysílání analogové terestrické
2.2.1 Veřejnoprávní televizní vysílání
Česká televize
Vysílá terestricky 24 hodin denně dva celoplošné programy ČT1 a ČT2, Teletext ČT, Teletext Expres a on-line na www.czech-tv.cz prostřednictvím sítě základních vysílačů, vysílačů malého výkonu a satelitní distribucí, v digitální formě MPEG-2. Oba programy České televize jsou nabízeny formou must carry také v kabelvých systémech.
V rámci experimentálního terestrického digitálního vysílání DVB-T byl signál ČT1 a ČT2 v uplynulém roce šířen na území Prahy a okolí z pěti vysílačů v plném digitálním formátu prostřednictvím Českých radiokomunikací a Czech Digital Group.
Česká televize zavedla jako službu divákům k 50. výročí televizního vysílání 1. května 2003 nový vysílací standard – stereofonní zvukový mód, kdy diváci mohou v dosahu stereofonních vysílačů přijímat dvoukanálově vysílaný zvuk a volit ze dvou jazykových verzí pořadů.
Rozhodujícím zdrojem financování České televize jsou televizní poplatky, které se od roku 1997 neupravovaly a jsou jedny z nejnižších v Evropě; doplňkovým zdrojem příjmu je zákonem vymezená podnikatelská činnost, kromě výnosů za vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů je tvořena prodejem služeb či prodejem práv.
Množství reklamy je v České televizi omezeno na 1 % denního vysílacího času (12 minut za hodinu a v hlavním vysílacím čase maximálně 6 minut za hodinu).
Do roku 2003 ČT vstupovala bez řádně zvoleného statutárního generálního ředitele. V květnu 2003 poslanecká sněmovna PČR zvolila 5 nových radních, kteří vystřídali ty, jimž dle zákona o ČT vypršel mandát. Teprve po této dovolbě, v novém složení, ve výběrovém řízení Rada ČT zvolila v červenci 2003 generálním ředitelem České televize Jiřího Janečka.
Střídání managementu ČT, problémy v hospodaření a od roku 1997 nezměněný televizní poplatek během roku ovlivnily i na fungování, akvizice a programovou skladbu této veřejnoprávní instituce.
Protože Česká televize jako vysílatel ze zákona má vlastní kontrolní orgán, Radu České televize, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání posuzovala pouze její vysílání podle mediálního zákona a pro jeho porušení mediálního zákona zahájila několáik řízení a udělila České televizi řadu sankcí a pokut (viz kapitola 4).
Česká televize v roce 2003 u RRTV podala celkem deset nových žádostí o 11 lokalit, všechny žádosti byly odeslány po předchozím souhlasu Rady ke koordinaci na Český telekomunikační úřad.
Česká televize 1. prosince 2003 požádala rovněž o stanovení souboru technických parametrů pro zemské digitální vysílací sítě DVB-T. Na základě dlouhodobé koncepce zástupci ČT opakovaně před Radou vyslovili zájem stát se provozovatelem veřejnoprávní digitální telekomunikační sítě. ČT chce v digitální síti výhledově provozovat až čtyři televizní veřejnoprávní programy. Zvýšení počtu programů ČT v digitálním vysílání by podle mínění Rady předpokládalo změnu zákona o ČT.
2.2.2 Celoplošné a místní terestrické televizní vysílání provozovatelů s licencí
2.2.2.1 Celoplošné terestrické televizní vysílání provozovatelů s licencí
CET 21, s.r.o./Nova
CET 21, s.r.o. je provozovatelem s licencí k celoplošnému televiznímu vysílání prostřednictvím pozemních vysílačů č. 001/93 s platností od 30. ledna 1993 do 30. ledna 2017. Licence byla společnosti CET 21, s.r.o. prodloužena 22. ledna 2002 o 12 let.
Ve vztahu k televizní stanici Nova je nejdiskutovanější problematikou otázka vlastnické struktury provozovatele, tedy společnosti CET 21, s.r.o. Spory o Novu se zabývají výroční zprávy již od roku 1999. V období sledovaném touto Zprávou skončila druhá fáze rozhodčího řízení UNCITRAL mezi Českou republikou a společností CME Czech Republic B.V. podle smlouvy o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Nizozemským královstvím a Českou a Slovenskou federativní republikou z roku 1991. Tato fáze rozhodčího řízení začala v září 2002 v Londýně a konečné usnesení tribunálu 14. března 2003 nařídilo České republice zaplatit společnosti CME Czech Republic částku 269 814 000 (dvě stě šedesát devět miliónů osm set čtrnáct tisíc) amerických dolarů a úrok z této částky s úrokovou mírou 10 % ročně počínaje 23. únorem 2000 až do data uskutečnění platby. Všechny jiné případné či požadované nároky nebyly přiznány.
Rada 21. prosince 1999 schválila navýšení jmění v CET 21, s.r.o., kterým se majoritní 60% podíl Vladimíra Železného v CET 21, s.r.o. snížil na necelých 12 %. Dne 10. listopadu 1999 vydala mezinárodní arbitráž probíhající v Amsterodamu podle pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC) mezi CME a Vladimírem Železným předběžné opatření, které držiteli majoritního podílu určuje povinnost využít tohoto podílu k tomu, aby se navrátil ke Smlouvě o koupi akcií z 11. srpna 1997, jejíž porušení CME v Amsterodamu rozporovala, tedy k americkým investorům. Předběžné opatření však podle pravidel mezinárodní arbitráže nemohlo být přímo vykonatelné. Společnost CET 21, s.r.o. následně požádala 5. listopadu 1999 Radu o navýšení základního jmění o 10 milionů Kč.
Mediální komise Poslanecké sněmovny jednomyslně vyzvala Radu, aby zabránila nevratným krokům v rámci současných majetkových poměrů v CET 21, s.r.o. Následně však Rada rozhodnutím ze dne 21. prosince 1999 v poměru hlasů 8-2-2 navýšení jmění povolila.
První kolo arbitrážního řízení UNCITRAL mezi CME a Českou republikou skončilo 14. září 2001 následujícím rozhodnutím tribunálu:
„...Tribunál rozhodl takto:
1. Odpůrce porušil následující ustanovení dohody o ochraně investic:
a. povinnost poctivého a rovného jednání (článek 3/1));
b. závazek nepoškodit investice nepřiměřenými nebo diskriminačními opatřeními (článek 3 (1));
c. závazek plného zabezpečení a ochrany (článek 3 (2));
d. povinnost nakládat se zahraničními investicemi v souladu se zásadami mezinárodního práva (článek 3 (5) a článek 8 (6));
e. závazek nepřipravit navrhovatele o jeho investici (článek 5)
2. Odpůrce je povinen odškodnit navrhovatele za poškození, které navrhovatel utrpěl v důsledku porušení dohody o ochraně investic, a to vyplacením regulérní tržní hodnoty investice navrhovatele, kterou měla investice před uskutečněním porušení dohody o ochraně investic odpůrcem v roce 1999, a to v částce, jejíž výše bude stanovena ve druhém kole tohoto arbitrážního řízení...“
Zástupce ČR arbitr JUDr. Jaroslav Hándl pro toto rozhodnutí nehlasoval a 11. září 2001 vyjádřil odlišný názor.
Finální rozhodnutí arbitráže ze dne 14. března 2003 stanovilo výši odškodnění takto:
„...1. Odpůrci se nařizuje zaplatit navrhovateli 269 814 000 dolarů.
2. Odpůrci se nařizuje zaplatit úrok z uvedené částky s úrokovou mírou 10 procent ročně počínaje 23. únorem 2000 až do data realizace platby....“
Plné texty arbitrážních nálezů jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí http://www.mfcr.cz.
K prošetření kauzy zřídila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Vyšetřovací komisi pro zjištění skutečností v souvislosti s arbitrážním řízením ve věci CME versus Česká republika.
Změny v osobách společníků
Dne 20. prosince 2002 informovala CET 21, s.r.o. Radu o tom, že se rozhodnutím mimo valnou hromadu ze dne 12. července 2002, v návaznosti na přerozdělení obchodního podílu Vladimíra Železného ve výši 60 % zavázala, že pokud k přechodu obchodního podílu na stávající společníky společnosti CET 21 nedojde, z důvodu neuhrazení příslušného vkladu, vyhlásí CET 21, s.r.o. výběrové řízení na prodej takového obchodního podílu. CET 21, s.r.o. tak informovala, že na ostatní společníky nepřešlo 26,880 % obchodního podílu Vladimíra Železného. Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o informaci provozovatele o dalších chystaných krocích, vzala Rada tuto informaci na vědomí.
Dne 16. dubna 2003 požádala CET 21, s.r.o. Radu o souhlas se změnou v osobách společníků spočívající v převodu celého obchodního podílu společníka Česká spořitelna, a.s. na společnost Vilja, a.s. Rada na svém 10. zasedání dne 3. června 2003 toto řízení přerušila a vyzvala provozovatele, aby doložil informací o aktuálním stavu ve společnosti a požadovaných změnách, aby předložil doklad o aktivní legitimaci jednatelů a přehled probíhajících soudních řízení ve věcech týkajících se vlastnických poměrů ve společnosti CET 21, s.r.o. Toto řízení nebylo v průběhu období této výroční zprávy ukončeno.
Dne 10. listopadu 2003 byla Radě doručena žádost provozovatele o souhlas se změnou v osobách společníků spočívající v převodu celého obchodního podílu společníka CEDC Management Services GmbH na společnost PPF (Cyprus) Ltd. (se sídlem v Nikósii, Kypr). Rada na svém 22. zasedání toto řízení přerušila z důvodů vyřešení předběžné otázky, kterou je zapsání posledních změn ve společnosti CET 21, s.r.o. do obchodního rejstříku a zároveň provozovatele vyzvala k doložení informací o převáděném obchodním podílu (výše vkladu CEDC Management Services GmbH a výše jejího podílu) a informací o společnosti PPF (Cyprus) Ltd. Řízení nebylo v průběhu období této výroční zprávy ukončeno.
CET 21, s.r.o. dne 14. června 2003 podala souhrnnou žádost o zápis změny sídla, změny v osobách jednatelů a výše obchodních podílů. Poslední změnou v zápisu do obchodního rejstříku je vymazání Mgr. Petera Kršáka z funkce jednatele a zápis PhDr. Libuše Šmuclerové do funkce jednatelky společnosti CET 21, s.r.o. ze dne 24. července 2003.
Dne 10. prosince 2003 rozhodl Městský soud o zápisu obchodního podílu CEDC Management Services GmbH ve výši 1,25 %, obchodního podílu České spořitelny, a.s. ve výši 1,25 %, obchodního podílu Mgr. Petera Kršáka ve výši 16,67 %. Soud zamítl zápis Vilja, a.s. jako společníka CET 21, s.r.o., změnu sídla CET 21, s.r.o., změnu v osobách jednatelů. Soud zahájil řízení o zápisu výše obchodního podílu společníků prof. Josefa Alana 8,33 %, MUDr. Petera Hunčíka 4,16 %, Mgr. Vlastimila Venclíka 8,34 % a PhDr. Vladimíra Železného 60 %. Dle informací z médií podala CET 21, s.r.o. proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze odvolání a rozhodnutí tak není pravomocné.
Změny v osobách jednatelů
V období této výroční zprávy nebyly Radě provozovatelem oznámeny další změny v osobách jednatelů.
Transformace na akciovou společnost
V průběhu roku 2003 i nadále pokračovalo řízení o transformaci CET 21, s.r.o. na akciovou společnost s akciemi na jméno.
Dne 31. prosince 2002 uplynula lhůta k doplnění Radou požadovaných dokumentů k této změně (dohoda společníků o změně právní formy společnosti ve formě notářského zápisu dle § 69 d obchodního zákoníku, společenskou smlouvu CET 21, s.r.o. v platném znění, stanovy akciové společnosti, seznam akcionářů).
CET 21, s.r.o. požádala o opětovné prodloužení této lhůty a to do 31. srpna 2003. Rada této žádosti na svém 2. zasedání dne 21. ledna 2003 vyhověla. Zároveň nařídila v této věci ústní jednání, které proběhlo 4. února 2003 a Rada na něm byla informována o aktuální situaci ve společnosti a o připravovaných krocích k další konsolidaci společnosti CET 21, s.r.o.
Dne 27. srpna 2003 požádala CET 21, s.r.o. o další prodloužení lhůty pro odstranění nedostatků žádosti o transformaci CET 21, s.r.o. na akciovou společnost. Rada na svém 18. zasedání dne 24. září 2003 řízení opět přerušila s novou lhůtou pro odstranění uvedených nedostatků do 31. prosince 2003. Do konce roku 2003 nebylo řízení ukončeno.
FTV Premiéra, s.r.o./Prima televize
FTV Premiéra, s.r.o. je provozovatelem s licencí k místnímu (regionálnímu) televiznímu vysílání v regionu Praha/střední Čechy (č. 010/95 ze dne 27.11.1992), provozovatelem s licencí k celoplošnému televiznímu vysílání (č. 012/94 ze dne 28.6.1994) a zároveň provozovatelem s registrací k převzatému televiznímu vysílání prostřednictvím družice (ze dne 29.5.1996).
Prodloužení doby platnosti licence č. 012/94
Podle § 12 odst. 8 mediálního zákona Rada na žádost provozovatele vysílání s licencí dobu platnosti licence prodlouží, a to u televizního vysílání na dobu 12 let. Dle § 12 odst. 11 mediálního zákona. Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 mediálního zákona (provozovatel předložil všechny požadované doklady) nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele s licencí.
Dle § 12 odst. 12 mediálního zákona Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení v zákoně jmenovaných povinností. Doba rozhodná pro užití tohoto ustanovení počíná běžet dle § 68 odst. 4 mediálního zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovateli nebyla taková sankce opakovaně a pravomocně uložena.
Rada v novém složení se zabývala na několika zasedáních souvislostmi prodloužení licence Prima televize, o které tato televizní stanice požádala již v prosinci 2002 na základě § 12 odst. 8 mediálního zákona. Rada nejprve řešila řadu otázek předběžných a procedurálních (zda k prodloužení licence nedošlo uplynutím 60 denní lhůty – tzv.pozitivní fikce) a formálních (celoplošný, družicový či místní/lokální charakter Prima televize). Po posouzení všech okolností případu Rada dospěla k názoru, že k pozitivní fikci v tomto případě nedošlo a že licence FTV Premiéra, s.r.o. (předchozí označení Prima televize) opravňuje k celoplošnému terestrickému vysílání.
Rada se dále zabývala otázkou zajištění plurality informací v televizním vysílání podle § 55 mediálního zákona a dospěla k závěru, že ani toto zákonné ustanovení nebrání prodloužení licence. Rada též zkoumala, zda rozhodnutí o prodloužení licence neohrozí start digitální terestrické televize a po konzultacích s ČTÚ usoudila, že zákon a podmínky licence Prima televize jsou dostatečnou garancí pro plynulý přechod z analogového do digitálního televizního prostředí.
Rada se zabývala i otázkou sdílených kanálů Prima televize s místními a regionálními televizními stanicemi. Konstatovala, že Prima televize má s většinou stanic uzavřeny dohody o vysílacích oknech, pouze v případě Regionální televize Dakr a ZAK TV nedošlo k dohodě.
Rada si strany pozvala na návštěvní den, pokusila o zprostředkování dohod, vzhledem k přetrvávajícím rozdílným názorům na časové umístění a rozsah vysílacích oken však neúspěšně. Rada usoudila, že nedostatek dohody mezi Prima televizí a dvěmi regionálním televizními stanicemi není důvodem pro neprodloužení licence, protože i bez dohody jsou podmínky vysílání regionálních stanic stanoveny licencí.
Na základě provedených šetření Rada licenci dne 1. července 2003 prodloužila v souladu s mediálním zákonem na období 12 let.
Chronologie řízení o prodloužení doby platnosti licence
Dne 20. prosince 2002 byla Radě doručena žádost FTV Premiéra, s.r.o. o prodloužení doby platnosti licence k provozování celoplošného televizního vysílání. Stejně jako v případě prodlužování licence provozovatele CET 21, s.r.o. bylo i zde nutné šetření ČTÚ, zda nedošlo ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů (dle § 12 odst. 11 mediálního zákona se v opačném případě licence neprodlouží).
Dne 12. března 2003 ve svém vyjádření ČTÚ k možnosti dalšího využití kmitočtů pro analogové televizní vysílání provozovatele FTV Premiéra, s.r.o. uvedl, že k nezbytnému omezení již v současné době dochází v lokalitě Lelekovice (47. kanál) a v lokalitě Česká Třebová (32. kanál). Lelekovice 47. kanál bude muset být využit jako náhrada za stávající 12. televizní kanál, kde je provozován program České televize (realizace v roce 2003). Česká Třebová 32. kanál je využit k šíření programu ČT2. Ostatní využívané kmitočty lze, dle vyjádření ČTÚ, dále využít za následujících podmínek: v případě potřeby budou kmitočty uvolněny pro účely DVB-T vysílání; nebude zaručena ochrana před případným rušením ze strany DVB-T; v případě nutnosti ukončení provozu na těchto kmitočtech nebude požadována kmitočtová náhrada; platnost povolení ČTÚ nemusí být v souladu s dobou platnosti licence.
Před konečným rozhodnutím Rady se 17. června 2003 konalo nařízené ústní jednání s FTV Premiéra, s.r.o. Dne 1. července 2003 na svém 14. zasedání Rada rozhodla o prodloužení doby platnosti licence č. 012/94 k provozování celoplošného televizního vysílání programu Prima televize, jako licence k celoplošnému televiznímu vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů a družice, o 12 let, tj. do 28. června 2018. FTV Premiéra, s.r.o. je povinna zaplatit za takové rozhodnutí Rady správní poplatek 200 000 000 Kč. Na základě žádosti FTV Premiéra, s.r.o. Rada v souladu se zákonem o správě daní a poplatků (§ 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb.) a v souladu se sdělením Ministerstva financí ČR ze dne 16. října 2001 povolila zaplacení tohoto poplatku ve splátkách tak, aby ke dni, kdy FTV Premiéra, s.r.o. začne vysílat v prodlouženém období platnosti licence, byl celý poplatek zaplacen.
Změna licenčních podmínek
V průběhu roku 2003 došlo ke změně licenční podmínky č. 34, která upravuje vysílací časy pro připojování lokálních a regionálních provozovatelů televizního vysílání na sdílených kanálech. Ke změně došlo v souvislosti s koncem platnosti dohody o vysílacích časech dne 31. prosince 2002.
2.2.2.2 Místní terestrické televizní vysílání provozovatelů s licencí
Ve sledovaném období od 1. ledna do 31. prosince 2003 neproběhlo žádné licenční řízení na udělení licence k provozování místního terestrického televizního vysílání, ani nebyla odňata žádná licence. K 31. prosinci 2003 Rada eviduje 13 provozovatelů místního televizního vysílání s regionálním dosahem a 16 televizních stanic s lokálním dosahem. V oblasti místního terestrického televizního vysílání v průběhu roku 2003 došlo u regionálních provozovatelů k dalším změnám vysílacích časů na sdílených kanálech s FTV Premiéra, s.r.o. a k prodlužování doby platností licencí. Dále Rada řešila vleklý spor mezi FTV Premiéra, s.r.o. a regionálními provozovateli Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o.
Prodloužení doby platnosti licence
TV Morava, s.r.o., TV Vřídlo, s.r.o., GIMI, s.r.o., Televize JSC, s.r.o. a Regionální televize Dakr, s.r.o.
Všichni provozovatelé ve sledovaném období požádali o prodloužení licencí v zákonné lhůtě – od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence. Protože provozovatelé TV Morava, s.r.o., TV Vřídlo, s.r.o., GIMI, s.r.o., Televize JSC, s.r.o. splňovali podmínky podle § 13 odst. 3) mediálního zákona, nebyla jim opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení v zákoně jmenovaných povinností a ani u nich nedošlo ke změně ve využití předmětného kanálu, Rada rozhodla o prodloužení jejich platností na základě žádostí provozovatelů. Pouze řízení s provozovatelem Regionální televize Dakr, s.r.o. nebylo ke dni 31. prosince 2003 ukončeno.
Problematika sdílených kanálů
Místní televizní stanice, které sdílejí společné kanály s FTV Premiéra, s.r.o., vysílají v tzv. časových oknech na vlastní licenci. Někteří provozovatelé místního televizního vysílání projevují snahu o změnu časově převažujícího programu (centrální program Prima televize) na jiný (v minulosti Galaxie, TV3cz; nyní například slovenský TA3 či Óčko). Tuto změnu preferují hlavně místní (lokální) provozovatelé, kteří mají vysílání překryté z regionálních vysílačů a jejich už tak malá sledovanost tím ještě klesá. FTV Premiéra, s.r.o. totiž ne vždy využívá své místní vysílače, na které má list technických parametrů, a tak se místní provozovatelé nepřipojují do programu Prima televize, ale do monoskopu. Kdyby tito provozovatelé chtěli žádat o změnu licence spočívající v rozšíření vysílacího času na 24 hodin denně a přebírání programu jiného provozovatele v časech mimo vlastní původní vysílání, musel by jejich kanál být volný, to znamená, že by FTV Premiéra, s.r.o. musela tyto kanály vrátit nebo tito žadatelé musí zajistit vyhledání nového kanálu pro vysílání, který bude možno zkoordinovat jednak mezinárodně a vnitrostátně, tak i s plánovanými sítěmi digitální televize DVB-T. V průběhu roku však byla zahájena některá řízení o omezení územního rozsahu vysílání s FTV Premiéra, s.r.o. a někteří provozovatelé místního televizního vysílání budou moci žádat o výše uvedenou změnu v centrálním programu.
Výjimkou z principu sdílených kmitočtů s FTV Premiéra, s.r.o. je licence FTV Premiéra, s.r.o. v Praze, místní licence RTV Galaxie, a.s. (stanice Galaxie Hradec Králové a Galaxie Praha) v Hradci Králové a Praze, místní licence Studia Re Vi, s.r.o. v Jablonci n. Nisou, Studia Clipper, v.o.s. v případě přidělené lokality Nový Jičín a TV Morava, s.r.o. v případě lokality Olomouc 27. kanál.
Změna vysílacích časů provozovatelů místního (regionálního) televizního vysílání
Ke dni 31. prosince 2002 končila platnost dohod o vysílacích časech uzavřených mezi FTV Premiéra, s.r.o. a jednotlivými provozovateli místního (regionálního) televizního vysílání.
Oproti minulým rokům došlo mezi FTV Premiéra, s.r.o. a provozovateli regionálního vysílání ke zcela nové dohodě upravující vysílací časy.
Do dne 31. prosince 2002 požádali všichni provozovatelé regionálního TV vysílání o změnu vysílacích časů a Rada jejich žádostem vyhověla takto:
Emurfilm, s.r.o., V+J, s.r.o., Genus TV, a.s., Gimi, s.r.o., Studio Clipper, v.o.s., Televize JSC, s.r.o., TV Vřídlo, s.r.o., Fatem – TV, a.s., TV Morava, s.r.o. – s platností od 1. ledna 2003 do 28. června 2006
pondělí – neděle 07:00 – 08:00 hod. maximálně 30 minut regionální vysílání včetně reklamy
pondělí – pátek 18:43 – 18:54 hod. 11 minut regionální zprávy a regionální reklama
pondělí – neděle 19:15 – 19:45 hod. koprodukční pořad včetně 70 sekund regionální reklamy
pondělí – neděle v časovém intervalu 21:30 – 23:00 hod. 100 sekund regionální reklamy
sobota v časovém intervalu 08:00 – 12:00 hod. maximálně 25 minunt společný zpravodajsko-publicistický týdeník vč. regionální reklamy (pouze TV Morava vlastní vysílání)
K tomuto modelu vysílacích časů přistoupil i lokální provozovatel ve Frenštátu pod Radhoštěm UNRA, s.r.o.
TV Lyra, s.r.o. – s platností od 1. ledna 2003 do 30. června 2006
pondělí – neděle 06:30 – 07:30 hod. maximálně 60 minut regionální vysílání včetně reklamy
pondělí – pátek 18:43 – 18:54 hod. 11 minut regionální zprávy a regionální reklama
pondělí – neděle 19:15 – 19:45 hod. koprodukční pořad včetně 70 sekund regionální reklamy
pondělí – neděle v časovém intervalu 21:30 – 23:00 hod. 100 sekund regionální reklamy
Sobota v časovém intervalu 08:00 – 12:00 hod. maximálně 25 minut společný zpravodajsko-publicistický týdeník vč. regionální reklamy
Kauza Regionální televize Dakr, s.r.o., ZAK TV, s.r.o.
Provozovatelé Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. na takovou úpravu nepřistoupili a od 1. ledna 2003 je vysílání těchto dvou regionů konfliktní s vysíláním Prima televize. Tito dva provozovatelé se museli vrátit k původním licenčním podmínkám týkajících se programu. Časový rozsah vysílání těchto dvou provozovatelů měl být tento:
pondělí – neděle jedna hod./denně v časovém rozmezí 6:30 – 8:30 hod.
pondělí – neděle dvě hod./denně v časovém rozmezí 15:00 – 18:00 hod.
Protože však tyto původní časy byly pro Regionální televizi Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. nevyhovující, požádali Radu o souhlas se změnou. Oba provozovatelé byli vyzváni k doložení souhlasu FTV Premiéra, s.r.o. s takovými časy – FTV Premiéra, s.r.o. jim však tento souhlas nechce udělit.
FTV Premiéra, s.r.o. trvá na časech, na kterých se dohodlo ostatních deset regionů. Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. trvají na svých časech. V současnosti Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. vstupují do vysílání Prima televize v časech, které pro regionální a lokální vysílání byly v jejich původních licencích stanoveny a Prima televize jim toto vysílání dle svých licenčních podmínek umožňuje. Ani jedné ze stran však tyto časy nevyhovují.
Shrnutí sporu
Z dosavadních jednání vyplývá, že ani jedna ze stran sporu nechce přistoupit na návrhy strany druhé. FTV Premiéra, s.r.o. nabízí dohodu stejnou jako v případě ostatních deseti regionů. Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. na takovou dohodu nepřistoupí a trvají na svých časech mezi 17. – 18. hod. Zároveň by však rádi zachovali čas před 19 hodinou, který je však mimo časový rozsah vysílání dle licenčních podmínek a FTV Premiéra jim souhlas k využívání tohoto času neudělí (bez přistoupení na celkovou jednotnou dohodu). V průběhu jednání Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. deklarovali, že se spolu mohou dohodnout na společných jednotných vysílacích časech.
Regionální televize Dakr, s.r.o. i ZAK TV, s.r.o. zastávají shodné stanovisko, že Prima televize nestrukturuje své vysílání tak, aby to vyhovovalo jejich regionálnímu vysílání. Rada se licenčními podmínkami všech dotčených provozovatelů opakovaně zabývala. Nedošla však k jednoznačnému závěru.
Přehled licenčních podmínek provozovatelů FTV Premiéra, s.r.o., Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o.
FTV Premiéra, s.r.o.
Podle licenční podmínky č. 33 má provozovatel strukturovat svoje programové schéma tak, aby v případě udělení licence k místnímu televiznímu vysílání mohl poskytnout určené vysílací časy pro programy provozovatelů licencí k místnímu vysílání.
Mezi 15:00 a 18:00 hod. vysílá Prima televize několik pořadů, které začínají ve všední dny v 14:55, 15:55, 16:55 a 17:55 hod. Tyto časy však nejsou stabilní a se změnami pořadů dochází i k posunu těchto časů, a to způsobuje potíže Regionální televizi Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o.
Licenční podmínka č. 34 aktuálně upravuje konkrétní vysílací časy tak, jak se s provozovateli místního – regionálního televizního vysílání FTV Premiéra, s.r.o. dohodne. Podmínka pouze taxativně vyjmenovává vysílací časy jednotlivých místních provozovatelů a pokud dojde k jejich změně, mění se i tato podmínka. Dle časů uvedených v této podmínce musí Prima televize umožnit místním provozovatelům možnost vysílání, což je v případě Regionální televize Dakr, s.r.o. a ZAK TV, s.r.o. jedna hodina denně v intervalu 6:30 – 8:30 hod. a 2 hodiny denně v intervalu 15:00 – 18:00 hod.
Regionální televize Dakr, s.r.o. (platné původní licenční podmínky)
Doba vysílání: časový rozsah vysílání je jedna hodina denně v časovém intervalu 6:30 – 8:30 hod. a dvě hodiny denně v časovém intervalu 15:00 – 18:00 hod.
Základní specifikace programu: nezávislé lokální vysílání informačního charakteru.
Licenční podmínka č. 9) Držitel licence vytvoří v souladu s programovou skladbou denní vysílací schéma, které bude dodržovat a umožní divákům seznámit se s ním. O základním programovém schématu a jeho eventuálních změnách uvědomí předem Radu.
Licenční podmínka č. 10) Držitel licence může po dohodě s držitelem licence k celoplošnému TV vysílání jako centrálního programu pro regionální a lokální TV vysílání požádat Radu o případnou změnu vysílacího času.
Licenční podmínka č. 11) Pokud vysílací čas držitele licence po dobu jednoho měsíce nedosáhne 80 % rozsahu uvedeného v licenci, může být Radou vysílací čas zkrácen.
ZAK TV, s.r.o. (platné původní licenční podmínky)
Doba vysílání: tři hodiny denně, z toho jedna hodina v časovém intervalu 6:30 – 8:30 hod. a dvě hodiny v časovém intervalu 15:00 – 18:00 hod.
Základní specifikace programu: nezávislé regionální vysílání informačního charakteru
Provozovatel s licencí je povinen dbát, aby vysílání bylo v souladu se skutečnostmi uvedenými v žádosti, na jejímž základě byla tato licence udělena.
Údaje týkající se programové skladby uvedené v žádosti jsou pro provozovatele závazné dle přílohy, která je nedílnou součástí správního rozhodnutí o udělení licence.
Programové schéma přiložené k rozhodnutí o udělení licence obsahuje přesný rozpis přibližně 30 – 40 min. vysílání v pondělí až pátek, i s názvy pořadů.
Kauza RTV Galaxie, a.s./TV3 a.s.
Dne 17. února 2003 podala lucemburská společnost European Media Ventures, S.A. oznámení o sporu dle článku 8 Dohody mezi ČSSR a Hospodářskou unií Belgicko-lucemburskou o vzájemné podpoře a ochraně investic. Dnem oznámení sporu začala běžet šestiměsíční lhůta pro smírné řešení sporu dle článku 8 výše uvedené Dohody.
Dne 26. února 2003 byla Radě doručena žádost Ministerstva financí o vyjádření k oznámení European Media Ventures, S.A. o sporu.
Rada na svém 6. zasedání dne 18. března 2003 rozhodovala o odpovědi Ministerstvu financí a následně mu zaslala jak vyjádření k jednotlivým bodům oznámení o sporu, tak také další dokumenty, ve kterých byla uvedena celá historie problému až po současnou situaci, včetně přehledu všech správních řízení a případných rozhodnutí soudu.
Rada v novém personálním složení se ihned po svém zvolení ve snaze zamezit vzniku dalšího arbitrážního sporu se kauzou zabývala na svých zasedáních v květnu a červnu. Tomuto cíli přispělo i jednání s náměstkem ministra financí Ladislavem Zelinkou v sídle Rady v červnu 2003.
V průběhu června až září 2003 požádalo Ministerstvo financí o další dokumenty a vyjádření vztahující se k provozovatelům RTV Galaxie, a.s. a TV3, a.s. Rada poskytla Ministerstvu financí plnou součinnost a předala mu všechny požadované dokumenty.
Dne 17. srpna 2003 vypršela lhůta pro nalezení smíru. K datu odevzdání výroční zprávy nebyla podle informací i z Ministerstva financí žaloba společnosti EMV Media Ventures, S.A. u arbitrážního soudu podána.
K 31. prosinci 2003 nedošlo k rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti společnosti KTV, S.a.r.l. proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 38 Ca 539/2001 ze dne 20. června 2002 ve věci žaloby proti rozhodnutí Rady o zamítnutí převodu licence z fyzické osoby Martina Kindernaye na společnost KTV, S.a.r.l. Nedošlo ani k rozhodnutí Městského soudu v Praze o žalobě KTV, S.a.r.l. proti rozhodnutí Rady o převodu licence z fyzické osoby Martina Kindernaye na společnost RTV Galaxie, a.s.
Pro upřesnění připomínáme, že celou kauzou se prolíná dvojí zákonná úprava a je užito jak terminologie zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tak zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v platném znění, který je účinný od 4. července 2001.
2.3 Digitální terestrické rozhlasové a televizní vysílání
Ani v roce 2003 se na území České republiky neuskutečnilo žádné zemské digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB, který je pro tento druh provozu určen. Není ani známo, zda některý z provozovatelů vysílání připravuje konkrétní projekt tohoto vysílání.
Podobně jako v předcházejícím roce pokračovalo experimentální vysílání televizních a rozhlasových programů v multiplexech DVB-T. Experimenty realizovaly společnosti České Radiokomunikace, a.s. a Czech Digital Group, a.s.
České Radiokomunikace provozovaly dva digitální vysílače na 25. televizním kanále v jednofrekvenční síti. Jeden vysílač o vyzářeném výkonu ERP = 5 kW je umístěn na stanovišti Praha – město (Mahlerovy sady), druhý s výkonem ERP = 2,5 kW je na stanovišti Cukrák. Vysílá se v módu 8k,ochranný interval 1/8, kódový poměr 2/3. Ověřují se dva systémy modulace: 64 QAM (22 Mbit/s) a 16 QAM (14 Mbit/s). Bylo vysíláno pět převzatých programů: ČT1, ČT2, Nova, Prima televize, Óčko a tři rozhlasové programy: ČRo1 – Radiožurnál, ČRo2 – Praha a ČRo3 – Vltava. Při experimentu byl ověřován i statistický multiplex a od února 2003 byl zařazen blok zdánlivě interaktivního vysílání, který obsahuje šest oddílů: elektronický programový průvodce, zprávy ze zahraničí, zprávy z domova, sport, počasí, televizní hry.
Zatím šlo v tomto případě o vysílání spíše povahy superteletextu. Skutečná interaktivita se zpětným kanálem se připravuje pro další období.
V závěru roku požádaly České Radiokomunikace Radu i Český telekomunikační úřad o prodloužení experimentu. Na základě souhlasu ČTÚ udělila Rada na svém 24. zasedání souhlas se změnou licenčních podmínek stanovením doby, na kterou byla licence udělena, a prodloužila dobu platnosti licence do 31. prosince 2004.
Společnost Czech Digital Group vysílala prostřednictvím třech vysílačů na kanále č. 46. Šlo opět o jednofrekvenční síť. Vysílače jsou situovány na Strahově (ERP = 10 kW), na Ládví (ERP = 5 kW) a na Zeleném Pruhu (ERP = 4 kW). vysílá se v módu 8k, ochranný interval 1/16, kódový poměr 2/3, modulace 64 QAM (23,42 Mbit/s). Vysílané televizní programy jsou: ČT1, ČT2, Prima televize, Nova, rozhlasové: ČRo1 – Radiožurnál, ČRo2 – Praha, Radio Proglas. Podobně jako České Radiokomunikace požádala společnost o prodloužení experimentu a ČTÚ na základě souhlasu Rady vydal rovněž povolení platné pro rok 2004.
Obě uvedené společnosti poskytují aktualizované informace na internetu, a to na adrese: www.cra.cz, a www.digitv.cz.
2.4 Rozhlasové a televizní vysílání, převzaté rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím družice a kabelových systémů
S nabytím účinnosti mediálního zákona dne 4. července 2001 došlo k rozlišení oprávnění k vysílání na dva základní typy: na licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání. Podle uvedeného zákona byli stávající provozovatelé vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice povinni požádat ve lhůtě do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona o licenci k původním (nepřevzatým) programům, jinak oprávnění šířit takový program zaniklo. V průběhu roku 2003 dále probíhala licenční řízení tohoto typu zahájená ve stanovené lhůtě do 4. července 2002.
Na rozdíl od terestrického vysílání, kdy licenční řízení zahajuje z vlastního podnětu Rada vyhlášením licenčního řízení, je licenční řízení k provozování vysílání prostřednictvím družic a kabelových systémů zahájeno z podnětu žadatele, jenž je jediným účastníkem řízení. Žadatel, jehož žádost splňuje náležitosti dle § 13 a § 14 mediálního zákona, předkládá Radě na ústním jednání návrh programové skladby. Licenci, na jejíž udělení není dle všeobecného ustanovení dle § 12 téhož zákona právní nárok, neudělí Rada žadateli o licenci k vysílání prostřednictvím družice a kabelových systémů pouze v případě, pokud žadatel nesplňuje podmínky dle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky dle § 31 a § 31 odst. 1.
2.4.1 Rozhlasové a televizní vysílání, převzaté vysílání prostřednictvím družice
K 31. prosinci 2003 evidovala Rada dvanáct provozovatelů s oprávněním k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání prostřednictvím družice. V rámci tohoto údaje se jedná o tři provozovatele rozhlasového vysílání, a to Radio Proglas s.r.o., RFE/RL, Inc., organizační složka a WebValc, s.r.o. a devět provozovatelů televizního vysílání – Aspera TV, s.r.o., Česká programová společnost, s.r.o., Galaxie sport, s.r.o., HBO Česká republika, s.r.o. (2 oprávnění), HBO Pay TV, s.r.o., Hobby televize, s.r.o., NAT 1, s.r.o. a Stanice O, a.s. Licence provozovatelů Galaxie Sport, s.r.o., NAT 1, s.r.o. a WebValc, s.r.o. zahrnují oprávnění na vysílání prostřednictvím družice i kabelových systémů.
Ve sledovaném období zahájila Rada správní řízení o odejmutí licence (EastBox Digital, s.r.o.), protože provozovatel nezahájil vysílání v zákonné lhůtě do 360 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.
V období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 projednala Rada čtyři žádosti o udělení licence k provozování vysílání prostřednictvím družice. V rámci licenčních řízení na tento typ vysílání udělila Rada k 31. prosince 2003 tři licence (HBO Česká republika, s.r.o., HBO Pay TV, s.r.o., HOBBY televize, s.r.o.). U jedné žádosti bylo zastaveno řízení, neboť žadatel vzal svoji žádost zpět (CET 21, s.r.o.).
Mimo uvedená čísla bylo zrušeno jedno oprávnění (registrace vydaná dle zákona č. 468/1991 Sb. společnosti TV3, a.s.) z důvodu vyhlášení konkurzu na společnost provozovatele.
K 31. prosinci 2003 Rada evidovala jednoho provozovatele převzatého vysílání prostřednictvím družice (FTV Premiéra, s.r.o.). Ve sledovaném období byly podány společností Venus TV, s.r.o. dvě nové přihlášky k registraci převzatého družicového vysílání – první žádost byla Radou zamítnuta (nejednalo se o převzaté vysílání) a u druhé žádosti v současnosti správní řízení probíhá.
V současné době se české rozhlasové a televizní programy šíří digitálně přes následující družice:
Eurobird 1 na pozici 28,5 °východní délky na kmitočtu 12,607 GHz. Programy zachytitelné v packetu Czech Link MPEG II/DVB – ČT 1, ČT 2, Prima televize, Óčko, ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3, ČRo 5, ČRo 6, ČRo 7, Radio Proglas. Televizní programy Prima televize, Galaxie sport, ČT1 a ČT2 jsou kódovány systémem Cryptoworks (Prima televize zcela, ČT1 a ČT2 částečně), televizní program Óčko a rozhlasové programy jsou volně přístupné.
Vysílání slouží hlavně pro distribuci signálu na síť pozemních vysílačů a kabelových rozvodů. Individuální příjem je možný již od průměru parabol 80 cm. Dekódovací karty jsou distribuovány spolu se zakoupením digitálního přijímače. Odkrytí karty následuje po vyplnění přihlašovacího formuláře. Žadatel musí být českým rezidentem a pro příjem veřejnoprávních programů musí navíc předložit potvrzení o zaplacení koncesionářských poplatků dle zákona č. 252/94 Sb. Příjem tohoto paketu je žádán zejména tam, kde není kvalitní signál z pozemních vysílačů.
Amos 1, pozice 4,0° W, kmitočet 11 224,5 MHz, horizontální polarizace, symbolová rychlost 27 500 Msymb/s, FEC 3/4 – programy v packetu HBO v normě MPEG II – HBO, Spektrum (původní název Max 1) a SuperMax slouží výhradně k distribuci signálu do kabelových rozvodů, mezinárodní verze programu Spektrum je distribuována do kabelových systémů a platformy DTH. Programy jsou kódovány systémem Acientific Atlanta. Dalším programem šířeným prostřednictvím družice Amos 1, pozice 4,0°W (kmitočet 11331 MHz, horizontální polarizace, symbolová rychlost 6500 Msymb/s, MPEG II) je program HBO 2. Zákazník, který přijímá nebo si objedná prémiový kanál HBO, získává kanál HBO 2 zdarma.
Družici Hotbird 3, 13° E, frekvence 12,484 GHz, vertikální polarizace, symbol rate 8 300, FEC 3-4 využívá k šíření vysílání 25 jazykových mutací programu stanice Radio Free Europe/Radio Liberty společnost RFE/RL. Inc., organizační složka.
Dalším zdrojem českých televizních stanic na orbitu je packet společnosti UPC Česká republika, a.s., nazvaný UPC Direct, a uskutečňuje se prostřednictvím družice Astra. Digitálním přijímačem je možno podmíněným přístupem získat příjem cca 20 televizních programů – většinou to jsou vzdělávací, dokumentární nebo seriálové programy a dále výběrový balík prémiových kanálů (HBO, HBO 2 a Private Gold). Služba UPC direct je placená digitální satelitní televize určená pro individuální příjem.
Eutelsat II-F2, pozice 10.0°E, FEC 1/2, modulace QPSK, bitová rychlost 192 kB/s, horizontální polarizace, kmitočet 12 600 MHz rádio Frekvence 1, kmitočet 12608 MHz rádio Evropa 2. Vysílání slouží výhradně k distribuci signálu na pozemní vysílače. Pro distribuci signálu využívá ještě družici Intelsat 707 na pozici 1°W síť rádií Kiss.
2.4.2 Rozhlasové a televizní vysílání, převzaté vysílání v kabelových systémech
2.4.2.1 Rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím kabelových systémů
Za rozhlasové a televizní vysílání, podléhající udělení licence k vysílání šířeném prostřednictvím družic a kabelových systémů je považováno šíření původních rozhlasových a televizních programů, včetně místního vysílání (tzv. infokanály), a teletextu, určených k příjmu veřejnosti v kódované nebo nekódované podobě.
K 31. prosinci 2003 evidovala Rada celkem 78 subjektů s licencí udělenou dle § 25 mediálního zákona, oproti 56ti v roce 2002. Kromě toho je jeden program šířen prostřednictvím systému MMDS (Local TV Plus, s.r.o. – Kamýcký infokanál). Tři licence zahrnují oprávnění k vysílání prostřednictvím družice a kabelových rozvodů – sportovní televizní program Galaxie sport (Galaxie sport, s.r.o.), teleshoppingový program NAT 1 – nabídková televize (NAT 1, s.r.o.) a rozhlasový program Radio VALC a jeho mutace Radio VALC – 1, Radio VALC – 2, Radio VALC – 3, Radio VALC – 4, Radio VALC – 5, Radio VALC – 6 (WebValc, s.r.o.).
V období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 projednala Rada celkem 28 žádostí o licenci k provozování vysílání v kabelových systémech. Ve třech případech se jednalo o nové žádosti podané v roce 2003: žádost o rozhlasové vysílání – Centrum nezávislé kultury Palác Akropolis, a.s., žádosti o televizní vysílání – KabelSat, s.r.o. a Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace. 24 žádostí bylo podaných v roce 2002 a správní řízené bylo ukončeno v průběhu roku 2003.
Z celkového počtu 28 žádostí byla licence udělena 25 subjektům, jedna žádost byla vrácena, neboť ji podal subjekt (Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace), který k tomu nebyl dle mediálního zákona oprávněn. Dle mediálního zákona se právnická osoba může stát provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání mj. za předpokladu, má-li právní formu obchodní společnosti a je-li zapsána v obchodním rejstříku. Právnické osoby jako např. obce, města a příspěvkové organizace tuto podmínku nesplňují.
U žádosti společností Bussmark production, s.r.o. a Centrum nezávislé kultury Akropolis, a.s. Rada v obou případech přerušila řízení, vyžádala si doplnění žádostí a následně nařídila ústní jednání, která se uskuteční v roce 2004.
Ve sledovaném období zahájila Rada se společností Radio Millenium, s.r.o. řízení o odejmutí licence, protože společnost nezahájila vysílání v zákonné 180 denní lhůtě po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence a na její majetek byl prohlášen konkurz.
V naprosté většině licencovaných programů se jedná o místní vysílání (tzv. informační kanály), jedna licence je udělena k provozování televizního teleshoppingového kanálu, dvě licence k provozování rozhlasového vysílání. Dalším typem vysílání je provozování tzv. Pay TV v hotelových kabelových systémech (B.H. Centrum, a.s. a Grundig, s.r.o.).
2.4.2.2 Převzaté rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím kabelových systémů
K 31. prosinci 2003 Rada evidovala celkem 96 zaregistrovaných subjektů k provozování převzatého vysílání prostřednictvím kabelových systémů (pozn. včetně systémů MMDS).
V období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 byla na žádost provozovatele Bussmark – Oliver, s.r.o. jeho registrace zrušena.
Rada ve sledovaném období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 celkově projednala pět přihlášek (všechny podané v roce 2003) k registraci převzatého rozhlasového a televizního vysílání v kabelových systémech. Ve všech pěti případech byla registrace udělena.
Z celkového počtu 96 registrovaných subjektů provozujících přibližně 850 tisíc účastnických zásuvek v rámci České republiky ovládají tři čtvrtiny uvedeného trhu provozovatelé UPC Česká republika, a.s. (asi 370 tisíc zákazníků), TES Media, s.r.o. a Intercable CZ, s.r.o. (asi 270 tisíc zákazníků). Uvedení majoritní provozovatelé patří v oblasti převzatého vysílání prostřednictvím kabelových systémů v ČR do dvou největších uskupení se zahraničním společníkem (akcionářem).
UPC Česká republika a.s. je ovládaná nizozemskou společností UPC Czech Holding, B.V., Nizozemí náležející United Pan–Europe Communications, N.V., Nizozemí.
Provozovatelé Intercable CZ, s.r.o. (Vision Networks Tsjechie Holding B.V., Nizozemí) a TES Media, s.r.o. (Central Europe Cable Holdings, a.s., Baring Communicaton Equity, B.V., Nizozemí), jsou ovládány společností Betbari Holding, N.V., Nizozemské Antily založené JP Morgan Partners.
Fúze TES Media, s.r.o. a Intercable, s.r.o.
Dne 17. ledna 2003 povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže fúzi společností TES Media, s.r.o. a Intercable CZ, s.r.o., která je dále jediným společníkem Forcable, s.r.o., a to svým rozhodnutím č.j. S 128/02-4488/02.
Dle § 58 odst. 1 písm. d) mediálního zákona dne 12. března 2003 oznámili provozovatelé TES Media, s.r.o., Intercable CZ, s.r.o. a Forcable, s.r.o. (sdružení pod obchodním názvem Karneval), že na ně má podstatný vliv společnost Betbari Holding N.V., Nizozemské Antily. Dle § 58 odst. 2 písm. a) má právnická osoba na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímých podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby.
Již v roce 2002 těmto změnám předcházelo sloučení společností TES Media, s.r.o. a Intercable CZ, s.r.o., také na základě povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
2.4.2.3 Televizní vysílání a převzaté televizní vysílání systémem MMDS
MMDS (2,1 –2,3 GHz )/MVDS (40,5 – 42,5 GHz, 10,7 – 12,5 GHz)/10,308 – 10,574 GHz
MMDS – multikanálový mikrovlnný distribuční systém v pásmu 2,1 – 2,3 GHz
MVDS – mikrovlnný videodistribuční systém v pásmu 40,5 – 43,5 GHz; 10,7 – 12,5 GHz
Systém umožňuje bezdrátový přenos šesti televizních kanálů (původně 8 nebo 16, i více) od vysílače k uživatelům. Systém nahrazoval přenos v klasických kabelových rozvodech v místech, kde bylo TKR obtížné, zdlouhavé nebo vůbec nemožné budovat. Jednalo se především o staré historické části měst nebo i odlehlé, řídce osídlené lokality, v nichž byla výstavba kabelových systémů málo efektivní. Jeho hlavní výhodou byla možnost rychlého zavedení.
Televizní vysílání v omezeném kmitočtovém pásmu 2 252 až 2 300 MHz, dočasně uvolněném a provozovaném na základě opatření MH ČR č.j. 710836/93-42, je možné dle sdělení ČTÚ z 10. prosince 2002 nadále provozovat minimálně do 31. prosince 2004. Omezující podmínkou pro využívání přidělených kmitočtů systémy MMDS je, mimo stávající omezení na šest distribučních televizních kanálů, zajištění nerušeného využívání uvedeného kmitočtového pásma přednostními službami – družicový průzkum Země a kosmický výzkum.
Další rozvoj MMDS je možný v kmitočtovém pásmu 40,5 – 43,5 GHz. Uvedené kmitočtové pásmo, jako náhrada za pásmo 2,1 – 2,3 GHz, je v souladu s rozhodnutím CEPT/ERC/CEC/(99) 15 z 1. června 1999 určeno pro rozvoj digitálních multimediálních bezdrátových systémů. Dle rozhodnutí CEPT/ECC/CEC/(02) 04 z 15. března 2002 je v pásmu 40,5 – 42,5 GHz preferováno využití aplikací MWS (multimediální bezdrátové systémy (Multimedia Wireless Systems)) s tím, že nekoordinované zemské stanice v družicové pevné službě nebo v družicové rozhlasové službě nemohou požadovat ochranu před stanicemi v pevné či rozhlasové službě. Na základě uvedeného rozhodnutí CEPT zveřejnil v září 2002 ČTÚ plán využití kmitočtového spektra v pásmu 39,5 – 43,5 GHz.
Rozvoj vysílání v pásmu 40 GHz je omezen specifičností tohoto pásma, spočívající např. v malém dosahu vysílání (cca do 5 km oboustranně), nutnosti digitálního vysílání atd. Další vývoj naráží na finanční náročnost.
Vysílání a převzaté vysílání systémem MMDS, které spadá dle § 2 odst. 1 písm. s) mediálního zákona do kategorie kabelového systému, je provozováno na základě licence. Při udělování licencí systémem MMDS byla aplikována podobná pravidla jako u terestrických licencí s tím, že licence pro využití kmitočtového pásma 2,1 – 2,3 GHz (popř. 40,5 – 43,5 GHz) v konkrétní lokalitě může být udělena pouze jednomu subjektu na základě vyhlášeného licenčního řízení dle § 15 mediálního zákona, které zahajuje z vlastního podnětu Rada (na rozdíl od licenčního řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic a kabelových systémů dle § 25 mediálního zákona).
V případě televizního vysílání systémem MMDS se jedná u všech provozovatelů (TES Media, s.r.o., MWTv Local, s.r.o. (tři oprávnění), Local TV Plus, s.r.o.) o převzaté vysílání s tím, že v rámci oprávnění Local TV Plus, s.r.o. je též šířen jeden původní program (Kamýcký infokanál).
Ve sledovaném období se neuskutečnilo, s ohledem na omezený časový horizont uvedeného typu vysílání v systémech MMDS, žádné licenční řízení.
V roce 2002 vydala Rada sdělení, v kterém upozornila potenciální žadatele o povolení ČTÚ k provozování rádiového zařízení v pásmu 10,7 – 12,5 GHz na to, že pokud mají v úmyslu toto povolení využívat k provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo převzatého rozhlasového a televizního vysílání, musí k provozování vysílání nebo převzatého vysílání předem od Rady získat příslušné oprávnění. Toto upozornění se přiměřeně vztahuje i na zájemce o provozování pevných vysílacích rádiových zařízení (stanice) pro přenos televizních, rozhlasových, hovorových a datových signálů na základě generální licence ČTÚ č. GL-14/R/2000 v pásmu 10,308 – 10,574 GHz (která však výslovně v odst. 6 uvádí, že takové stanice nesmějí být provozovány k přímému šíření vysílání).
V pásmu 10,7 – 12,5 GHz Rada k 31. prosinci 2003 evidovala dva provozovatele televizního vysílání a převzatého televizního vysílání – Kabelová televize Kopřivnice, s.r.o. ve Štramberku a Satturn Holešov, s.r.o. v Luhačovicích.
V pásmu 10,3 – 10,6 GHz, dle generální licence ČTÚ č. GL-14/R/2000, Rada k 31. prosinci 2003 evidovala dva provozovatele televizního vysílání, a to Aspera TV, s.r.o. a TV Port, s.r.o.
2.5 Tendence, otevřené otázky, návrhy Rady
Vymahatelnost sankcí je v důsledku současné legislativy velmi nízká. Provozovatelé raději vedou dlouhotrvající soudní spory, než aby uloženou pokutu zaplatili. Zrušení odkladného účinku u pokut v případě soudního sporu by provozovatele neohrozilo, ale naopak by mohlo vést k posílení autority zákona.
Současný systém správních poplatků v oblasti rozhlasového a televizního vysílání neodpovídá vývoji cenových poměrů na trhu a neodpovídá ani obvyklým relacím v sousedních zemích. Některé správní poplatky by měly být valorizovány a jejich výše určena tak, aby byla zohledněna i nákladová výše zpoplatněného úkonu, jakož i zájem provozovatele na provedení úkonu.
Harmonizace výše poplatku s okolními zeměmi je nutná zejména u registrace či licenčních řízení těch činností, které mají přeshraniční působnost a které bývají pro provozovatele zpravidla vysoce ziskové. Typicky jde například o registraci k převzatému vysílání prostřednictvím družice. Velmi nízká úroveň správních poplatků v této oblasti v České republice vede k tomu, že o registraci takového vysílání žádají provozovatelé, kteří si v naší zemi jen formálně zřizují sídlo či organizační jednotku firmy, ačkoliv uplink provádějí v jiné zemi a družicový signál území naší země vůbec nezasahuje. V některých případech by tímto způsobem dokonce mohly být poškozovány zahraničně-politické zájmy České republiky. Jde zejména o družicové s erotickým obsahem do muslimských regionů s odličným kulturním prostředím. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže podle současné legislativy takovou žádost odmítnout, naopak podle § 26 mediálního zákona je povinna žádosti o takovou registraci vyhovět. Výše správního poplatku by v těchto případech mohla být rovněž účinným filtrem takových žádostí.
V oblasti správních poplatků se otevírá problém i v souvislosti s blížící se digitalizací televizního vysílání. Odborníci se liší v názoru na to, zda provozovatelé celoplošného televizního vysílání, kteří budou žádat o licenci na celoplošné digitální vysílání pro týž program, který současně vysílají analogově, budou v případě udělení digitální licence povinni v důsledku tohoto udělení licence nuceni hradit správní poplatek ve výši 200 000 000 Kč.
2.5.3 Soudní spory nesankčního charakteru
Žalobce: Ing. Zdeněk Duspiva, JUDr. Pavel Foltán, RNDr. Josef Musil, Jiří Novotný, Mgr. Petr Štěpánek, Mgr. Petr Žantovský: proti žalované: Česká republika – organizační složka státu – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Dne 20. listopadu 2003 bylo Úřadu Rady doručeno usnesení Obvodního soudu o určení členství in eventum určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. K 31. prosinci 2003 nebyl spor ukončen.
Žalobce: Mgr. Petr Štěpánek proti žalované: Česká republika – organizační složka státu – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: – o zaplacení částky 24 704,50 Kč s příslušenstvím. K 31. prosinci 2003 nebyl spor ukončen.
Žalobkyně: PhDr. Helena Havlíková proti žalované: Česká republika – organizační složka státu – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: o povinnosti upravit pracovní posudek. K 31. prosinci 2003 nebyl spor ukončen.
2.5.4 Audit kmitočtového spektra
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání spolurozhoduje o využití příslušných částí kmitočtového spektra (150kHz – 86 Ghz), které jsou určeny pro rozhlasové a televizní vysílání.
V roce 2003 nedošlo ke změnám v plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou a televizní službu.
Pro analogové vysílání se Rada snaží získat další kmitočty. Vyhledávání volných kmitočtů zpravidla zajišťovali sami vysílatelé, kteří po koordinaci žádali o jejich přidělení.
Dalším zdrojem jsou kmitočty již přidělené, na kterých v termínu daném mediálním zákonem nebylo zahájeno vysílání. V roce 2004 lze očekávat ukončení správních řízení v této věci již zahájených.
Kmitočty pro digitální sítě připravoval Český telekomunikační úřad.
Předseda Rady Petr Pospíchal v průběhu své služební návštěvy Polska v září 2003 jednal mimo jiné také o možnosti uvolnění kmitočtových sad užívaných polskou armádou, a to pro potřeby digitalizace televizního vysílání v České republice. Po prošetření situace polskými orgány se ukázalo, že zastaralá radiolokační technika polské armády prozatím uvolnění těchto kvalitních a dobře využitelných kmitočtů, zasahujících téměř celé území naší republiky, neumožňuje.
Nové trendy mohou být přirozenou součástí vývoje v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, jak je patrné například na měnícím se charakteru televizní reklamy. Rada však spatřuje nepřípustný vývoj takových trendů zejména v oblasti erotických prvků ve vysílání, a to především ve vysílání televizním. Zákon se v této záležitosti vyjadřuje velmi striktně – pořady s takovými prvky na obrazovku mezi šestou hodinou ranní a desátou hodinou večerní nepatří. Rada v roce 2004 zorganizuje návštěvní den pro pozvané představitele celoplošných televizních stanic se záměrem vést metodickou diskusi k této problematice.
Rada se domnívá, že na českém trhu, zejména v oblasti rozhlasového vysílání, je malý prostor pro provozovatele neziskových rozhlasových stanic, tedy takových, kteří by samotné vysílání sice financovali z výtěžků reklamy, ale veškerý zisk by do tohoto vysílání a jeho rozvoje vraceli. Obdobný prostor Rada spatřuje na trhu pro ostatní podobné typy rozhlasových stanic – městská rádia, studentská rádia, rádia s náboženským zaměřením, rádia pro národnostní menšiny, či rádia financovaná prostřednictvím různých nadačních projektů se zaměřením na určitou vymezenou problematiku.
 předcházející |
obsah | následující  |