8. kapitola
VYUŽÍVÁNÍ KMITOČTOVÉHO SPEKTRA URČENÉHO PRO VYSÍLÁNÍ
Využívání kmitočtového spektra je regulováno několika zákony. Jde o zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 231/2001 Sb., zákon o Českém rozhlase 484/1991 Sb., zákon o České televizi 483/1991 Sb., a zákon o telekomunikacích 151/2000 Sb. Pro přehlednou orientaci uvádíme v následujícím textu hlavní zásady obsažené v těchto zákonech.
Články mediálního zákona upravující problematiku kmitočtů jsou následující:
Dle § 5 odst. h) zákona o vysílání Rada uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání povolení k provozování vysílačů pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání;
dle odst. i) zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání;
dle odst. j) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a b);
dle odst. k) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje.
Součinnost Rady a ČTÚ při výkonu státní správy v oblasti kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu (tj. rozhlasové a televizní vysílání) je specifikována v telekomunikačním zákoně č. 151/2000 Sb. Podle tohoto zákona Český telekomunikační úřad vykonává správu kmitočtového spektra, vydává povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení, a to v případě rozhlasových a televizních vysílačů jen tehdy, je-li vydána licence podle zákona o vysílání, anebo po souhlasu Rady. Český telekomunikační úřad projednává mezinárodní koordinaci (tedy souhlas sousedních států s použitím daného kmitočtu na území ČR) a zkoordinované kmitočty postupuje Radě k přidělení konkrétním provozovatelům.
Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi ve znění pozdějších předpisů § 3 odst. 2 obsahuje text, že státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odst. 1 písm. a).
Zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů § 3 odst 1) říká, že Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a) provozuje rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln.
Ve stejném ustanovení v odstavci 3) je uvedeno analogicky jako v zákoně o České televizi, že státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá.
8.1 Kmitočty pro zemské televizní vysílání
Situace v kmitočtovém spektru určeném pro zemské televizní vysílání není příznivá. Na území České republiky pracuje takové množství televizních vysílačů a převaděčů, že lze říci, že všechny dostupné televizní kanály jsou obsazeny. Situace se dále komplikuje tou skutečností, že je nutné do stejného kmitočtového pásma plánovat kanály pro chystané digitální vysílání (viz kapitola 10). Za daných okolností lze řešit požadavky na další kanály pro analogové vysílání pouze případ od případu, a to po pečlivé vnitřní koordinaci včetně posouzení plánovaných digitálních multiplexů. V žádném případě není možné počítat s přidělením větších vysílacích výkonů (a tedy s vytvářením dalších celoplošných nebo regionálních sítí). K dispozici jsou pouze převaděče nebo opakovače s minimálním vysílacím výkonem.
Vážným problémem spektra pro televizní vysílání byla nutnost uvolnit 12. televizní kanál pro vysílání digitálního rozhlasu (T-DAB). Byly nalezeny a zkoordinovány náhradní kanály pro televizní vysílání. V souvislosti se změnou vyzařovacího diagramu problematického vysílače Ústí nad Labem 12. kanál, za který nebylo možné najít náhradu, došlo v listopadu 2003 k situaci, že Český telekomunikační úřad vydal povolení k vysílání provozovateli s licencí k celoplošnému vysílání na zkoordinovaný 21. kanál Chomutov bez souhlasu Rady.
8.2 Kmitočty pro rozhlasové vysílání
V oblasti kmitočtového spektra pro VKV vysílání jsou podmínky stejně nepříznivé jako v případě televize.
Kritéria pro optimalizaci byla stanovena následující:
Konečným cílem je kvalitní pokrytí území ČR signálem 3 celoplošných okruhů ČRo a příslušných území regionálním vysíláním.
K jednotlivým rozhlasovým okruhům: ČRo 1 – nebude zásadně měněn, ČRo 2 – zlepšení pokrytí a potřeba celoplošnosti, ČRo 3 – nebude zásadně měněn, RS ČRo – v regionálním vysílání ČRo by měl podle možností reagovat na změnu územního členění ČR.
Za účelem splnění tohoto cíle byla vybrána řada kmitočtů, které se postupně podařilo zkoordinovat a přidělit. Pro okruh ČRo 3 to byl v roce 2003 kmitočet Pardubice – TKB 98,6 MHz/1 kW a zvýšení výkonu u vysílače Písek – Jarník 105,2 MHz z 1 kW na 10 kW. Pro regionální vysílání byly přiděleny kmitočty Benešov – Kozmice 99,0 MHz/1 kW a Kladno – hotel 100,5 MHz /200 W, zvýšen výkon vysílače Znojmo – Za humny z 1 kW na 3 kW a přesunut kmitočet 104,7 MHz z Hradce Králové na stanoviště Pardubice – Krásné. Pro okruh ČRo 2 byly zkoordiniovány kmitočty Hodonín 107,8 MHz/2,8 kW, Zlín 107,7 MHz/5 kW a Slavonice 103,3 MHz/1 kW. V případě vysílačů Hodonín 107,8 MHz a Zlín 107,7 MHz se jedná o kmitočty původního Ženevského plánu z r. 1984, které se až nyní podařilo zkoordinovat s prostředky letecké navigační služby díky povinnosti používat odolnější navigační přístroje na palubě letadel. Výpočet kompatibility byl potvrzen provedeným letovým měřením. Po zprovoznění vysílačů Hodonín 107,8 MHz a Zlín 107,7 MHz si provozovatel kmitočtu Brno 107,5 MHz (Rádio Proglas) stěžoval na zarušení oblasti, kde program jejich rádia byl zachytitelný. Jedná se však o oblast, kde signál z brněnského vysílače již nemá požadované technické parametry a nemá proto nárok na ochranu. Z důvodu inkompatibility s prostředky letecké navigační služby se nepodařilo pro program ČRo 2 zkoordinovat kmitočet Ústí nad Labem 107,9 MHz.
Lze konstatovat, že se v průběhu dvou let podařilo sestavit schopné rozhlasové sítě pro regionální vysílání Českého rozhlasu, které bude případně nutno ještě v některých aglomeracích posílit o místní vysílače k dosažení standardních úrovní signálů v městských částech.
V roce 2003 nevznesl Český rozhlas žádný požadavek na spolupráci při řešení optimálního využití kmitočtů.
Kromě Českého rozhlasu dostává Rada i požadavky na přidělení nových kmitočtů od soukromých provozovatelů.
I. Základní zásady
1. Rada se při své činnosti v oblasti přidělování technických prostředků pro VKV rozhlasové vysílání řídí podle příslušných ustanovení (zejména § 20 a § 21) zákona o vysílání a podle příslušných ustanovení správního řádu (zákona. č. 71/1967 Sb., o správním řízení) v platném znění.
2. V rámci procesu posuzování a přidělování dokrývacích kmitočtů Rada vychází kromě právních pramenů zpravidla z příslušných rozhodných skutečností, konkrétních parametrů a kritérií v daném případě a ze závěrů správního uvážení.
II. Pravidla a proces přidělování
1. V procesu přidělování dokrývacích kmitočtů se Rada řídí zákonnými procesními lhůtami
2. Postup řízení je následující:
a) Žadatel podá Radě žádost o dokrytí určité lokality. Žádost obsahuje soubor technických parametrů dle § 2 mediálního zákona, požadovanou oblast pokrytí signálem, popis případného odpojování programu, doklad o zaplacení správního poplatku a předpokládané datum zahájení vysílání. Pro kvalifikované posouzení kompatibility kmitočtu s ostatními kmitočty sítě VKV vysílačů je potřebná i informace o dalších parametrech – jako je polarizace, vyzařovací diagram antén, výška středu antén nad terénem.
b) U požadovaných kmitočtů Rada vždy posuzuje teoretickým výpočtem míru rušení, které by jejich zprovoznění způsobilo ostatním provozovatelům vysílání. Výpočty pokrytí a rušení se provádějí výpočetním systémem CRC DATA, který vychází z doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU 370 a ITU 412-5.
c) V případě, že navrhovaný kmitočet vyhovuje uvedeným parametrům, Rada požádá Český telekomunikační úřad o jeho koordinaci.
d) Dále Rada postupuje podle příslušných ustanovení mediálního zákona. Při rozhodování, zda kmitočet přidělí žadateli, je preferováno prostorové kritérium – vztah k současnému pokrytí území signálem žadatele. V případě, že Rada rozhodne o vypsání licenčního řízení, zveřejní informaci o tomto kmitočtu na svých webových stránkách a v souladu s mediálním zákonem rovněž v denním tisku jako volný pro případné další zájemce.
V poslední době dochází ke znatelnému je útlumu o pokračování na středovlnných kmitočtech. koncem roku 2003 byl ukončen provoz vysílačů Brno – Komárov 900 kHz, Broumov – Rožmitál 558 kHz, Lipno – Bližná 558 kHz a Ostrava – Svinov 846 kHz pro program ČRo 2.
Kmitočty v pásmu středních vln jsou pro provozovatele drahé a proto se snaží jejich využívání omezovat.
Koncem roku 2003 se uskutečnilo experimentální digitální vysílání v pásmu středních vln (DRM), které technicky zabezpečovaly České radiokomunikace, a.s z lokality Hradec Králové – Stěžery na kmitočtu 774 kHz. Šlo o vysílání programu Českého rozhlasu 6.
 předcházející |
obsah | následující  |